Globalizace - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „http://www.zvedavec.org“ textem „http://www.zvedavec.news“

2022-10-07T09:06:07Z

Nahrazení textu „http://www.zvedavec.org“ textem „http://www.zvedavec.news“

← Starší verze		Verze z 7. 10. 2022, 09:06
Řádka 31:		Řádka 31:

	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	* [http://www.zvedavec.~~org~~/komentare2020/12/8530-postcovidovy-svet-desiva-budoucnost.htm Zvedavec.org – Postcovidový svět, děsivá budoucnost]	+	* [http://www.zvedavec.news/komentare2020/12/8530-postcovidovy-svet-desiva-budoucnost.htm Zvedavec.org – Postcovidový svět, děsivá budoucnost]
-	* [http://www.zvedavec.~~org~~/komentare/2021/07/8792-stejni-pochybni-lide-vlastni-big-pharma-a-media.htm Zvedavec.org – Stejní pochybní lidé vlastní Big Pharma a média]	+	* [http://www.zvedavec.news/komentare/2021/07/8792-stejni-pochybni-lide-vlastni-big-pharma-a-media.htm Zvedavec.org – Stejní pochybní lidé vlastní Big Pharma a média]

Sysop: + FLICKR

2021-10-18T18:46:55Z

+ FLICKR

← Starší verze		Verze z 18. 10. 2021, 18:46
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~McArabia~~.jpg\|thumb\|~~Reklama na pokrm ''McArabia'',~~ [[~~Dubaj~~]]~~, [[Spojené arabské emiráty]].~~]]	+	[[Soubor:Morning Singapore-Flickr.jpg\|thumb\|250px\|[[Singapur]] – nejglobalizovanější město světa]]
-	[[Soubor:Straatbeeld_Tokyo_juli_2004.jpg\|thumb\|Ulice v ~~Tokyu~~]]	+	[[Soubor:Straatbeeld_Tokyo_juli_2004.jpg\|thumb\|230px\|Ulice v Tokiu]]
	'''Globalizace''' je [[abstrakce\|abstraktní]] [[fenomén]], zahrnující různé změny [[společnost]]i, které vedly k větší propojenosti [[politika\|politických]], sociokulturních a [[ekonomika\|ekonomických]] událostí na globální úrovni. Globalizaci lze chápat, jako nerovný proces, v jehož důsledku se některé části světa relativně přibližují, zatímco jiné relativně oddalují, to vše bez ohledu na [[geografie\|geografickou]] [[vzdálenost]]. Tyto nové vzdálenosti jsou určeny rychlostí přenosu [[informace\|informací]] a jsou přímým důsledkem úrovně zapojení míst od systému globální ekonomiky. Díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých částech světa velmi rozdílné důsledky (typickým příkladem je např. zavádění [[volný trh\|volného trhu]]).		'''Globalizace''' je [[abstrakce\|abstraktní]] [[fenomén]], zahrnující různé změny [[společnost]]i, které vedly k větší propojenosti [[politika\|politických]], sociokulturních a [[ekonomika\|ekonomických]] událostí na globální úrovni. Globalizaci lze chápat, jako nerovný proces, v jehož důsledku se některé části světa relativně přibližují, zatímco jiné relativně oddalují, to vše bez ohledu na [[geografie\|geografickou]] [[vzdálenost]]. Tyto nové vzdálenosti jsou určeny rychlostí přenosu [[informace\|informací]] a jsou přímým důsledkem úrovně zapojení míst od systému globální ekonomiky. Díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých částech světa velmi rozdílné důsledky (typickým příkladem je např. zavádění [[volný trh\|volného trhu]]).

	== Globalizace v obchodu ==		== Globalizace v obchodu ==
-	[[Soubor:Mall culture jakarta44.jpg\|thumb\|Obchod v Jakartě]]	+	[[Soubor:Mall culture jakarta44.jpg\|thumb\|230px\|Obchod v Jakartě]]
	Základním impulsem pro zahájení globalizace byla [[revoluce]] v [[doprava\|dopravě]], která proběhla v polovině [[20. století]]. Díky rychlejší silniční, letecké, železniční i lodní dopravě bylo možné pro [[firma\|firmy]] uzavírat smlouvy nejen s těmi lokálními, ale i s těmi, kteří by byli jinak moc daleko – třeba i přes polovinu [[Země\|planety]]. Průkopníkem globalizace byly [[Spojené státy americké]], kde místní společnosti expandovaly v 60. letech na [[Evropa\|evropské]] trhy. Došlo k tomu, že [[Američané]] se museli částečně přizpůsobit vkusu evropského zákazníka; zároveň ten se ale stykem s jinou [[Kultura\|kulturou]] a způsobem výroby či [[prodej]]e také změnil. Tuto výměnu někteří lidé označili jako přínos, někteří, převážně [[Nacionalista\|nacionalisté]] se s tím ale nikdy nesmířili. Do globalizace se ale zapojily i další země; později v 70. letech, když nastal prudký rozvoj [[Japonsko\|japonské]] ekonomiky a zboží zde vyráběné se rozšířilo do všech zemí. V [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Evropa\|Evropě]] tak byla následkem [[Konkurenční boj\|konkurenčního boje]] odepsána, nebo výrazně zredukována celá [[odvětví]] [[průmysl]]u, jejich místo zaujaly právě japonské firmy s japonským způsobem výroby. Takové procesy pokračovaly dále i v 80. a 90. letech a probíhají i nadále.		Základním impulsem pro zahájení globalizace byla [[revoluce]] v [[doprava\|dopravě]], která proběhla v polovině [[20. století]]. Díky rychlejší silniční, letecké, železniční i lodní dopravě bylo možné pro [[firma\|firmy]] uzavírat smlouvy nejen s těmi lokálními, ale i s těmi, kteří by byli jinak moc daleko – třeba i přes polovinu [[Země\|planety]]. Průkopníkem globalizace byly [[Spojené státy americké]], kde místní společnosti expandovaly v 60. letech na [[Evropa\|evropské]] trhy. Došlo k tomu, že [[Američané]] se museli částečně přizpůsobit vkusu evropského zákazníka; zároveň ten se ale stykem s jinou [[Kultura\|kulturou]] a způsobem výroby či [[prodej]]e také změnil. Tuto výměnu někteří lidé označili jako přínos, někteří, převážně [[Nacionalista\|nacionalisté]] se s tím ale nikdy nesmířili. Do globalizace se ale zapojily i další země; později v 70. letech, když nastal prudký rozvoj [[Japonsko\|japonské]] ekonomiky a zboží zde vyráběné se rozšířilo do všech zemí. V [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Evropa\|Evropě]] tak byla následkem [[Konkurenční boj\|konkurenčního boje]] odepsána, nebo výrazně zredukována celá [[odvětví]] [[průmysl]]u, jejich místo zaujaly právě japonské firmy s japonským způsobem výroby. Takové procesy pokračovaly dále i v 80. a 90. letech a probíhají i nadále.

	== Globalizace ve světové ekonomice ==		== Globalizace ve světové ekonomice ==
-	[[Soubor:Canal de Panamá Mayo 2008 342.jpg\|thumb\|Britská loď v [[Panamský průplav\|Panamském průplavu]]]]	+	[[Soubor:Canal de Panamá Mayo 2008 342.jpg\|thumb\|230px\|Britská loď v [[Panamský průplav\|Panamském průplavu]]]]
	Globalizací se zkráceně nazývá teorie globálního ekonomického růstu (viz [[Rozvojová politika]]), podle níž extenzivní rozvoj vyspělých zemích ve svém důsledku způsobuje i zvýšení životní úrovně a zmírnění chudoby v [[rozvojová země\|rozvojových zemích]]. Oponenti a odpůrci globalizace v tomto významu upozorňují na to, že sociální rozdíly se naopak prohlubují a že proti chudobě ve třetím světě musí vyspělé země bránit aktivní podporou místního drobného podnikání a zmenšením ekologických dopadů průmyslu v rozvinutých zemích, které jejich situaci zhoršují.		Globalizací se zkráceně nazývá teorie globálního ekonomického růstu (viz [[Rozvojová politika]]), podle níž extenzivní rozvoj vyspělých zemích ve svém důsledku způsobuje i zvýšení životní úrovně a zmírnění chudoby v [[rozvojová země\|rozvojových zemích]]. Oponenti a odpůrci globalizace v tomto významu upozorňují na to, že sociální rozdíly se naopak prohlubují a že proti chudobě ve třetím světě musí vyspělé země bránit aktivní podporou místního drobného podnikání a zmenšením ekologických dopadů průmyslu v rozvinutých zemích, které jejich situaci zhoršují.

	== Globalizace v kultuře ==		== Globalizace v kultuře ==
-	[[Soubor:~~Coke~~-~~nepal~~.jpg\|thumb\|Znak ~~[[Coca-cola\|~~Coca-coly]] na fasádě [[Nepál\|nepálského]] ~~venkovského obydlí.~~]]	+	[[Soubor:2015-3 Budhanilkantha,Nepal-DSCF5204.jpg\|thumb\|230px\|Znak Coca-coly na fasádě [[Nepál\|nepálského]] obchodu]]
	Hlavními centry globalizace jsou vždy velká [[město\|města]], kde se za posledních 40 let kulturní rozdíly začaly postupně stírat. Těmto městům (např. [[Berlín]], [[Londýn]], [[New York]]) se říká ''tavicí kotel'' (z [[angličtina\|angl.]] {{cizojazyčně\|en\|melting pot}}). Součástí globalizace je i [[přistěhovalectví]], jak v [[Evropa\|Evropě]] ([[Turci]], [[Alžířané]], [[Číňané]]), tak v [[Severní Amerika\|Severní Americe]] ([[Mexičani]] a [[Portorikánci]] v USA), ale i v zemích [[Arabský poloostrov\|Arabského poloostrova]] ([[Indové]], [[Pákistánci]]). Globalizace se projevuje u těch nejvíce vyspělých oblastí světa, tedy tam, kde je vysoká kupní síla a rozvinutá a intenzivní doprava.		Hlavními centry globalizace jsou vždy velká [[město\|města]], kde se za posledních 40 let kulturní rozdíly začaly postupně stírat. Těmto městům (např. [[Berlín]], [[Londýn]], [[New York]]) se říká ''tavicí kotel'' (z [[angličtina\|angl.]] {{cizojazyčně\|en\|melting pot}}). Součástí globalizace je i [[přistěhovalectví]], jak v [[Evropa\|Evropě]] ([[Turci]], [[Alžířané]], [[Číňané]]), tak v [[Severní Amerika\|Severní Americe]] ([[Mexičani]] a [[Portorikánci]] v USA), ale i v zemích [[Arabský poloostrov\|Arabského poloostrova]] ([[Indové]], [[Pákistánci]]). Globalizace se projevuje u těch nejvíce vyspělých oblastí světa, tedy tam, kde je vysoká kupní síla a rozvinutá a intenzivní doprava.

	== Zápory globalizace ==		== Zápory globalizace ==
-	[[Soubor:Pepsi_in_India.jpg\|thumb\|Bezdomovkyně pod značkou [[Pepsi]], [[Bijapur]], [[Indie]]]]	+	[[Soubor:Pepsi_in_India.jpg\|thumb\|230px\|Bezdomovkyně pod značkou [[Pepsi]], Bijapur, [[Indie]]]]
-	[[Soubor:Worldbank protest jakarta.jpg\|thumb\|Protest proti zasedání [[Světová banka\|Světové banky]], [[Jakarta]]]]	+	[[Soubor:Worldbank protest jakarta.jpg\|thumb\|230px\|Protest proti zasedání [[Světová banka\|Světové banky]], [[Jakarta]]]]
	Proces globalizace s sebou přináší i různé problémy. Jedním z nich je například přílišná odlišnost některých [[Kultura\|kultur]], která vede k nestabilitě v některých zemích. Typickým příkladem mohou být země v [[Západní Evropa\|západní Evropě]], kde dochází občas k nepokojům mezi většinou a [[přistěhovalci]].		Proces globalizace s sebou přináší i různé problémy. Jedním z nich je například přílišná odlišnost některých [[Kultura\|kultur]], která vede k nestabilitě v některých zemích. Typickým příkladem mohou být země v [[Západní Evropa\|západní Evropě]], kde dochází občas k nepokojům mezi většinou a [[přistěhovalci]].

Řádka 31:		Řádka 31:

	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	* [http://~~aktualne~~.~~centrum~~.cz/~~ekonomika~~/~~svetova-ekonomika~~/~~clanek~~.~~phtml?id=508519&tro5495_1_0 Jedna burza spojí Evropu, USA i Blízký Východ], aktuálně~~.cz, ~~20. 9. 2007~~	+	* [http://www.zvedavec.org/komentare2020/12/8530-postcovidovy-svet-desiva-budoucnost.htm Zvedavec.org – Postcovidový svět, děsivá budoucnost]
-	* [http://www.~~libinst~~.cz/~~stranka~~.~~php?id=262 Centrum pro studium globalizace Liberálního institutu~~]	+	* [http://www.zvedavec.org/komentare/2021/07/8792-stejni-pochybni-lide-vlastni-big-pharma-a-media.htm Zvedavec.org – Stejní pochybní lidé vlastní Big Pharma a média]


-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Globalization}}{{Commonscat\|Globalization}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Ekonomika]]		[[Kategorie:Ekonomika]]
	[[Kategorie:Makroekonomie]]		[[Kategorie:Makroekonomie]]
	[[Kategorie:Obchod]]		[[Kategorie:Obchod]]
	[[Kategorie:Společnost]]		[[Kategorie:Společnost]]
-	[[Kategorie:~~Vývoj kultury~~]]	+	[[Kategorie:Sociologie]]

Sysop: 1 revizi

2014-04-20T09:58:49Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 20. 4. 2014, 09:58

Sysop: 1 revizi

2009-09-30T19:12:33Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:McArabia.jpg|thumb|Reklama na pokrm ''McArabia'', [[Dubaj]], [[Spojené arabské emiráty]].]]
[[Soubor:Straatbeeld_Tokyo_juli_2004.jpg|thumb|Ulice v Tokyu]]
'''Globalizace''' je [[abstrakce|abstraktní]] [[fenomén]], zahrnující různé změny [[společnost]]i, které vedly k větší propojenosti [[politika|politických]], sociokulturních a [[ekonomika|ekonomických]] událostí na globální úrovni. Globalizaci lze chápat, jako nerovný proces, v jehož důsledku se některé části světa relativně přibližují, zatímco jiné relativně oddalují, to vše bez ohledu na [[geografie|geografickou]] [[vzdálenost]]. Tyto nové vzdálenosti jsou určeny rychlostí přenosu [[informace|informací]] a jsou přímým důsledkem úrovně zapojení míst od systému globální ekonomiky. Díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých částech světa velmi rozdílné důsledky (typickým příkladem je např. zavádění [[volný trh|volného trhu]]).

== Globalizace v obchodu ==
[[Soubor:Mall culture jakarta44.jpg|thumb|Obchod v Jakartě]]
Základním impulsem pro zahájení globalizace byla [[revoluce]] v [[doprava|dopravě]], která proběhla v polovině [[20. století]]. Díky rychlejší silniční, letecké, železniční i lodní dopravě bylo možné pro [[firma|firmy]] uzavírat smlouvy nejen s těmi lokálními, ale i s těmi, kteří by byli jinak moc daleko – třeba i přes polovinu [[Země|planety]]. Průkopníkem globalizace byly [[Spojené státy americké]], kde místní společnosti expandovaly v 60. letech na [[Evropa|evropské]] trhy. Došlo k tomu, že [[Američané]] se museli částečně přizpůsobit vkusu evropského zákazníka; zároveň ten se ale stykem s jinou [[Kultura|kulturou]] a způsobem výroby či [[prodej]]e také změnil. Tuto výměnu někteří lidé označili jako přínos, někteří, převážně [[Nacionalista|nacionalisté]] se s tím ale nikdy nesmířili. Do globalizace se ale zapojily i další země; později v 70. letech, když nastal prudký rozvoj [[Japonsko|japonské]] ekonomiky a zboží zde vyráběné se rozšířilo do všech zemí. V [[Spojené státy americké|USA]] a [[Evropa|Evropě]] tak byla následkem [[Konkurenční boj|konkurenčního boje]] odepsána, nebo výrazně zredukována celá [[odvětví]] [[průmysl]]u, jejich místo zaujaly právě japonské firmy s japonským způsobem výroby. Takové procesy pokračovaly dále i v 80. a 90. letech a probíhají i nadále.

== Globalizace ve světové ekonomice ==
[[Soubor:Canal de Panamá Mayo 2008 342.jpg|thumb|Britská loď v [[Panamský průplav|Panamském průplavu]]]]
Globalizací se zkráceně nazývá teorie globálního ekonomického růstu (viz [[Rozvojová politika]]), podle níž extenzivní rozvoj vyspělých zemích ve svém důsledku způsobuje i zvýšení životní úrovně a zmírnění chudoby v [[rozvojová země|rozvojových zemích]]. Oponenti a odpůrci globalizace v tomto významu upozorňují na to, že sociální rozdíly se naopak prohlubují a že proti chudobě ve třetím světě musí vyspělé země bránit aktivní podporou místního drobného podnikání a zmenšením ekologických dopadů průmyslu v rozvinutých zemích, které jejich situaci zhoršují.

== Globalizace v kultuře ==
[[Soubor:Coke-nepal.jpg|thumb|Znak [[Coca-cola|Coca-coly]] na fasádě [[Nepál|nepálského]] venkovského obydlí.]]
Hlavními centry globalizace jsou vždy velká [[město|města]], kde se za posledních 40 let kulturní rozdíly začaly postupně stírat. Těmto městům (např. [[Berlín]], [[Londýn]], [[New York]]) se říká ''tavicí kotel'' (z [[angličtina|angl.]] {{cizojazyčně|en|melting pot}}). Součástí globalizace je i [[přistěhovalectví]], jak v [[Evropa|Evropě]] ([[Turci]], [[Alžířané]], [[Číňané]]), tak v [[Severní Amerika|Severní Americe]] ([[Mexičani]] a [[Portorikánci]] v USA), ale i v zemích [[Arabský poloostrov|Arabského poloostrova]] ([[Indové]], [[Pákistánci]]). Globalizace se projevuje u těch nejvíce vyspělých oblastí světa, tedy tam, kde je vysoká kupní síla a rozvinutá a intenzivní doprava.

== Zápory globalizace ==
[[Soubor:Pepsi_in_India.jpg|thumb|Bezdomovkyně pod značkou [[Pepsi]], [[Bijapur]], [[Indie]]]]
[[Soubor:Worldbank protest jakarta.jpg|thumb|Protest proti zasedání [[Světová banka|Světové banky]], [[Jakarta]]]]
Proces globalizace s sebou přináší i různé problémy. Jedním z nich je například přílišná odlišnost některých [[Kultura|kultur]], která vede k nestabilitě v některých zemích. Typickým příkladem mohou být země v [[Západní Evropa|západní Evropě]], kde dochází občas k nepokojům mezi většinou a [[přistěhovalci]].

Tento problém ale může mít i opačný charakter, příkladem mohou být [[Arabský svět|arabské země]], kam proniká západní globalizovaná kultura a mění tak konzervativní [[islám]]skou společnost. Přestože velká část obyvatel těchto zemí s procesem nesouhlasí, přirozený vývoj nelze zastavit.

== Související články ==
*[[Amerikanizace]]
*[[Rozvojová politika]]
*[[Konzumerismus]]
*[[Michel Chossudovsky]] a jeho [[Centrum pro výzkum globalizace]]
*[[Noreena Hertzová]]
*[[Antiglobalizace]]

== Externí odkazy ==
* [http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/svetova-ekonomika/clanek.phtml?id=508519&tro5495_1_0 Jedna burza spojí Evropu, USA i Blízký Východ], aktuálně.cz, 20. 9. 2007
* [http://www.libinst.cz/stranka.php?id=262 Centrum pro studium globalizace Liberálního institutu]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Ekonomika]]
[[Kategorie:Makroekonomie]]
[[Kategorie:Obchod]]
[[Kategorie:Společnost]]
[[Kategorie:Vývoj kultury]]