Gotická architektura - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2016-10-13T09:35:33Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 13. 10. 2016, 09:35
Řádka 1:		Řádka 1:
	{{Architektonické směry}}		{{Architektonické směry}}
-	Jako '''gotickou architekturu''' označujeme evropskou [[architektura\|architekturu]] vrcholného a pozdního středověku zbudovanou v [[Gotika\|gotickém]] slohu. Jako svébytný architektonický [[sloh]] vznikla v polovině 12. století ve střední [[Francie\|Francii]], přesněji v [[Île-de-France]] a odtud se postupně rozšířila do většiny ostatních zemí západní a střední Evropy. Velice brzy se objevila v [[Anglie\|Anglii]], později také na [[Pyrenejský poloostrov\|Pyrenejském poloostrově]], v [[Německo\|Německu]] a dalších zemích střední Evropy včetně [[Česko\|Čech]]. Zvláště v [[Itálie\|Itálii]] vytvořila gotika zvláštní směs s [[románský sloh\|románskými]], ~~[[antika\|~~antickými]] a ~~[[byzanc\|~~byzantskými]] [[vliv]]y. V Itálii se také zrodila [[renesance]], která postupně gotiku zcela vytlačila. Ještě na počátku 16. století však především ve střední Evropě vznikala v podstatě gotická stavební díla.	+	Jako '''gotickou architekturu''' označujeme evropskou [[architektura\|architekturu]] vrcholného a pozdního středověku zbudovanou v [[Gotika\|gotickém]] slohu. Jako svébytný architektonický [[sloh]] vznikla v polovině 12. století ve střední [[Francie\|Francii]], přesněji v [[Île-de-France]] a odtud se postupně rozšířila do většiny ostatních zemí západní a střední Evropy. Velice brzy se objevila v [[Anglie\|Anglii]], později také na [[Pyrenejský poloostrov\|Pyrenejském poloostrově]], v [[Německo\|Německu]] a dalších zemích střední Evropy včetně [[Česko\|Čech]]. Zvláště v [[Itálie\|Itálii]] vytvořila gotika zvláštní směs s [[románský sloh\|románskými]], antickými a byzantskými [[vliv]]y. V Itálii se také zrodila [[renesance]], která postupně gotiku zcela vytlačila. Ještě na počátku 16. století však především ve střední Evropě vznikala v podstatě gotická stavební díla.

-	Název ''„gotika“'' zavedli italští [[humanismus\|humanisté]], kteří ji mylně spojovali s ~~[[Gótové\|~~Góty]], jejichž umění bylo považováno za barbarské. Tito humanisté totiž za barbarskou a ''„odporující každému dobrému vkusu“'' považovali i samu gotiku. Naopak veliké pochopení pro gotiku měli někteří barokní architekti, například Francesco Borromini či [[Jan Blažej Santini-Aichel]]. Tito architekti se gotickými prvky a stavbami velmi výrazně inspirovali ve svých dílech, která jsou proto někdy poněkud nesprávně řazena do tzv. [[Barokní gotika\|Barokní gotiky]]. Všeobecně začala být gotika opět přijímána v 19. století, kdy také došlo k rekonstrukcím mnoha gotických staveb. Gotika byla v té době dokonce prohlášena za „německý [[národ]]ní sloh“.	+	Název ''„gotika“'' zavedli italští [[humanismus\|humanisté]], kteří ji mylně spojovali s Góty, jejichž umění bylo považováno za barbarské. Tito humanisté totiž za barbarskou a ''„odporující každému dobrému vkusu“'' považovali i samu gotiku. Naopak veliké pochopení pro gotiku měli někteří barokní architekti, například Francesco Borromini či Jan Blažej Santini-Aichel. Tito architekti se gotickými prvky a stavbami velmi výrazně inspirovali ve svých dílech, která jsou proto někdy poněkud nesprávně řazena do tzv. [[Barokní gotika\|Barokní gotiky]]. Všeobecně začala být gotika opět přijímána v 19. století, kdy také došlo k rekonstrukcím mnoha gotických staveb. Gotika byla v té době dokonce prohlášena za „německý [[národ]]ní sloh“.

	''Podrobnější informace ke '''gotickému slohu obecně''' naleznete v článku '''[[gotika]]'''.''		''Podrobnější informace ke '''gotickému slohu obecně''' naleznete v článku '''[[gotika]]'''.''
Řádka 13:		Řádka 13:

	===Saint-Denis===		===Saint-Denis===
-	Za první gotickou stavbu je obecně považována přestavba chrámu (přesněji ovšem pouze novostavba jeho západního dvojvěžového průčelí a [[Chór (architektura)\|chóru]] s [[chórový ochoz\|chórovým ochozem]] a věncem [[kaple\|kaplí]]) [[benediktýni\|benediktinského]] [[klášter]]a [[Saint-Denis]] nedaleko [[Paříž]]e, který vznikl před polovinou 12. století. Iniciátorem této stavby byl [[opat Suger]], jeden z nejmocnějších mužů tehdejší [[Francie]] a důvěrný přítel králů Ludvíka VI. a Ludvíka VII.. Dochoval se zcela unikátní text, v němž opat Suger popisuje průběh stavby. <ref>''Skutky opata Sugera'', texty opata Sugera ze Saint-Denis, Bernarda z Clairvaux a Viléma ze Saint-Denis, Praha 2003.</ref> Tento text je dnes důležitým [[pramen]]em pro poznání a pochopení ~~[[středověké myšlení\|~~středověkého myšlení]] a [[ikonografie]] středověkých staveb. Sugerovou snahou bylo oslavit významného světce a francouzského národního patrona [[svatý Diviš\|svatého Diviše]], který zde byl pohřben. V kostele je proto také dodnes [[pohřebiště]] francouzských králů, což jeho význam v Sugerově době pochopitelně ještě zvyšovalo.	+	Za první gotickou stavbu je obecně považována přestavba chrámu (přesněji ovšem pouze novostavba jeho západního dvojvěžového průčelí a [[Chór (architektura)\|chóru]] s [[chórový ochoz\|chórovým ochozem]] a věncem [[kaple\|kaplí]]) [[benediktýni\|benediktinského]] [[klášter]]a [[Saint-Denis]] nedaleko [[Paříž]]e, který vznikl před polovinou 12. století. Iniciátorem této stavby byl [[opat Suger]], jeden z nejmocnějších mužů tehdejší [[Francie]] a důvěrný přítel králů Ludvíka VI. a Ludvíka VII.. Dochoval se zcela unikátní text, v němž opat Suger popisuje průběh stavby. <ref>''Skutky opata Sugera'', texty opata Sugera ze Saint-Denis, Bernarda z Clairvaux a Viléma ze Saint-Denis, Praha 2003.</ref> Tento text je dnes důležitým [[pramen]]em pro poznání a pochopení středověkého myšlení a [[ikonografie]] středověkých staveb. Sugerovou snahou bylo oslavit významného světce a francouzského národního patrona [[svatý Diviš\|svatého Diviše]], který zde byl pohřben. V kostele je proto také dodnes [[pohřebiště]] francouzských králů, což jeho význam v Sugerově době pochopitelně ještě zvyšovalo.

	Revolučnost Saint-Denis spočívá v tom, že zde bylo novým způsobem spojeno několik stavebních prvků, které byly samostatně užity na některých starších stavbách [[Île-de-France]] a také nedaleké [[Normandie]] izolovaně. Vznikl tak celek, který se stal [[pravzor]]em všech ostatních [[gotická katedrála\|gotických katedrál]]. Především je to [[žebrová křížová klenba]], ale také západní [[průčelí]] s mohutnými vstupními [[portál (architektura)\|portál]]y a dvojicí [[věž]]í, [[chórový ochoz]] (v Saint-Denis nezvykle [[dvojlodí\|dvojlodní]]) s věncem [[kaple\|kaplí]], použití [[vitraj]]í osazených v rozměrných oknech a s tím související použití [[opěrný systém\|opěrného systému]].<ref>Klein, B. (cit. v pozn. 1) s. 28-29</ref>		Revolučnost Saint-Denis spočívá v tom, že zde bylo novým způsobem spojeno několik stavebních prvků, které byly samostatně užity na některých starších stavbách [[Île-de-France]] a také nedaleké [[Normandie]] izolovaně. Vznikl tak celek, který se stal [[pravzor]]em všech ostatních [[gotická katedrála\|gotických katedrál]]. Především je to [[žebrová křížová klenba]], ale také západní [[průčelí]] s mohutnými vstupními [[portál (architektura)\|portál]]y a dvojicí [[věž]]í, [[chórový ochoz]] (v Saint-Denis nezvykle [[dvojlodí\|dvojlodní]]) s věncem [[kaple\|kaplí]], použití [[vitraj]]í osazených v rozměrných oknech a s tím související použití [[opěrný systém\|opěrného systému]].<ref>Klein, B. (cit. v pozn. 1) s. 28-29</ref>
Řádka 20:		Řádka 20:
	[[Gotika\|Gotický]] [[sloh]] je vedle [[antika\|antického]] [[systém sloupových řádů\|systému sloupových řádů]] ([[renesance]], [[baroko]], [[klasicismus]]) a architektury klasické moderny ([[purismus (architektura)\|purismus]], [[konstruktivismus]], [[funkcionalismus]]) nejvýznamnějším [[architektura\|architektonickým]] systémem používaným v evropském stavebnictví. Ačkoli byla gotika často (a oprávněně) chápána jako jistý protiklad antické stavební tradice, původně se paradoxně snažila na ní v mnoha věcech navázat. Dokládá to například použití řady antikizujících [[Sloup (architektura)\|sloup]]ů mezilodních [[arkáda (architektura)\|arkád]] v [[chór (architektura)\|chórech]] a [[chrámová loď\|chrámových lodích]] raně gotických [[katedrála\|katedrál]] ([[Saint-Denis]], [[Laon]], [[Soisons]], [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)\|Notre-Dame]] v [[Paříž]]i, [[Remeš]], atd.)		[[Gotika\|Gotický]] [[sloh]] je vedle [[antika\|antického]] [[systém sloupových řádů\|systému sloupových řádů]] ([[renesance]], [[baroko]], [[klasicismus]]) a architektury klasické moderny ([[purismus (architektura)\|purismus]], [[konstruktivismus]], [[funkcionalismus]]) nejvýznamnějším [[architektura\|architektonickým]] systémem používaným v evropském stavebnictví. Ačkoli byla gotika často (a oprávněně) chápána jako jistý protiklad antické stavební tradice, původně se paradoxně snažila na ní v mnoha věcech navázat. Dokládá to například použití řady antikizujících [[Sloup (architektura)\|sloup]]ů mezilodních [[arkáda (architektura)\|arkád]] v [[chór (architektura)\|chórech]] a [[chrámová loď\|chrámových lodích]] raně gotických [[katedrála\|katedrál]] ([[Saint-Denis]], [[Laon]], [[Soisons]], [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)\|Notre-Dame]] v [[Paříž]]i, [[Remeš]], atd.)

-	Toto navázání na antiku bylo naprosto cílené a souviselo se snahou [[Seznam francouzských králů\|francouzských králů]] z rodu [[Kapetovci\|Kapetovců]] (stejně jako dříve Karel Veliký či [[Ota III.]]) legitimizovat své mocenské postavení odvoláním se na antickou Římskou říši. Období nástupu gotiky se také pozoruhodně kryje s obdobím jejich postupného rozšiřování a upevňování [[vláda\|vládnoucí]] [[moc]]i v celé Francii. Novostavby obrovských gotických katedrál tak jednoznačně znamenají demonstraci moci francouzských králů a je zcela oprávněné, hovořit proto o gotice jako o francouzském královském stavebním slohu. Proto také celé působení gotické architektury, jejímž nejvlastnějším a hlavním plodem je [[gotická katedrála]], směřuje k pompéznosti, nádheře, jasu, „nekonečné“ délce, šířce i výšce staveb, které doslova způsobují [[závrať]] a jsou vybudovány v podstatě na samotné hranici únosnosti použitých stavebních [[materiál]]ů.	+	Toto navázání na antiku bylo naprosto cílené a souviselo se snahou [[Seznam francouzských králů\|francouzských králů]] z rodu [[Kapetovci\|Kapetovců]] (stejně jako dříve Karel Veliký či Ota III.) legitimizovat své mocenské postavení odvoláním se na antickou Římskou říši. Období nástupu gotiky se také pozoruhodně kryje s obdobím jejich postupného rozšiřování a upevňování [[vláda\|vládnoucí]] [[moc]]i v celé Francii. Novostavby obrovských gotických katedrál tak jednoznačně znamenají demonstraci moci francouzských králů a je zcela oprávněné, hovořit proto o gotice jako o francouzském královském stavebním slohu. Proto také celé působení gotické architektury, jejímž nejvlastnějším a hlavním plodem je [[gotická katedrála]], směřuje k pompéznosti, nádheře, jasu, „nekonečné“ délce, šířce i výšce staveb, které doslova způsobují [[závrať]] a jsou vybudovány v podstatě na samotné hranici únosnosti použitých stavebních [[materiál]]ů.

	[[Soubor:Interieur2 kathedraal Laon.JPG\|thumb\|Interiér katedrály v Laonu]]		[[Soubor:Interieur2 kathedraal Laon.JPG\|thumb\|Interiér katedrály v Laonu]]
Řádka 27:		Řádka 27:
	Účinek [[Bazilika Saint-Denis\|Saint-Denis]] byl takřka okamžitý. Velice rychle došlo k přejímání a dalšímu rozvíjení stavebního systému ze Saint-Denis. Významné impulsy však přišly také z jiných staveb, například z katedrály v [[Le Mans]].		Účinek [[Bazilika Saint-Denis\|Saint-Denis]] byl takřka okamžitý. Velice rychle došlo k přejímání a dalšímu rozvíjení stavebního systému ze Saint-Denis. Významné impulsy však přišly také z jiných staveb, například z katedrály v [[Le Mans]].

-	Na této katedrále, jejíž novostavbu podporoval také [[Seznam anglických králů\|anglický král]] [[Jindřich II. Plantagenet]], a která pro [[Plantagenetové\|Plantagenety]] znamenala v podstatě totéž, co Saint-Denis pro Kapetovce, došlo k zajímavé syntéze [[románský sloh\|románského slohu]] s prvky nového slohu gotického. Celá stavba tak působí velice těžce a mohutně, což je sice zcela opačné působení než Saint-Denis, ovšem přesto je patrný silný vliv této stavby na množství dalších gotických katedrál ve Francii, včetně těch nejvýznačnějších.<ref>Klein, B. (cit. v pozn. 1), s. 34-35</ref>	+	Na této katedrále, jejíž novostavbu podporoval také [[Seznam anglických králů\|anglický král]] Jindřich II. Plantagenet, a která pro [[Plantagenetové\|Plantagenety]] znamenala v podstatě totéž, co Saint-Denis pro Kapetovce, došlo k zajímavé syntéze [[románský sloh\|románského slohu]] s prvky nového slohu gotického. Celá stavba tak působí velice těžce a mohutně, což je sice zcela opačné působení než Saint-Denis, ovšem přesto je patrný silný vliv této stavby na množství dalších gotických katedrál ve Francii, včetně těch nejvýznačnějších.<ref>Klein, B. (cit. v pozn. 1), s. 34-35</ref>

	K nejvýznačnějším stavbám z této doby konstituování a hledání gotické architektury patří dále katedrály v [[Sens]], Noyonu a také katedrála v [[Laon]]u. Na této ohromné stavbě, budované mezi léty 1160-1200 a sloužící jako významný [[poutní místo\|poutní]] kostel, poprvé došlo k dosažení formální jednoty všech architektonických prvků. Pro pozdější vývoj gotických katedrál je důležité především řešení západního dvojvěžového [[průčelí]] se zcela originálně utvářeným zakončením těchto věží a trojicí mohutných vstupních [[Portál (architektura)\|portál]]ů. Toto velkoryse a v mohutných formách utvářené průčelí opatřené obrovskou [[kružba\|kružbovou]] [[rozeta\|rozetou]] je skutečně mimořádným architektonickým počinem.<ref>Klein, B. (cit. v pozn. 1), s. 41-44</ref>		K nejvýznačnějším stavbám z této doby konstituování a hledání gotické architektury patří dále katedrály v [[Sens]], Noyonu a také katedrála v [[Laon]]u. Na této ohromné stavbě, budované mezi léty 1160-1200 a sloužící jako významný [[poutní místo\|poutní]] kostel, poprvé došlo k dosažení formální jednoty všech architektonických prvků. Pro pozdější vývoj gotických katedrál je důležité především řešení západního dvojvěžového [[průčelí]] se zcela originálně utvářeným zakončením těchto věží a trojicí mohutných vstupních [[Portál (architektura)\|portál]]ů. Toto velkoryse a v mohutných formách utvářené průčelí opatřené obrovskou [[kružba\|kružbovou]] [[rozeta\|rozetou]] je skutečně mimořádným architektonickým počinem.<ref>Klein, B. (cit. v pozn. 1), s. 41-44</ref>
Řádka 64:		Řádka 64:
	===Další stavby Rayonantní gotiky===		===Další stavby Rayonantní gotiky===
	Na tomto místě by bylo možné vypsat hustý seznam staveb. Za všechny uveďme například dokončení katedrály Notre-Dame ([[transept]]). Styl rayonantní gotiky nebyl ve Francii opuštěn až do samého sklonku středověku. Respektuje jej i řada vysloveně pozdně gotických staveb. Ve Francii se vývoj takřka zastavil. Pokračoval však jinde a především v německy mluvcích zemí došel svého druhého naplnění.		Na tomto místě by bylo možné vypsat hustý seznam staveb. Za všechny uveďme například dokončení katedrály Notre-Dame ([[transept]]). Styl rayonantní gotiky nebyl ve Francii opuštěn až do samého sklonku středověku. Respektuje jej i řada vysloveně pozdně gotických staveb. Ve Francii se vývoj takřka zastavil. Pokračoval však jinde a především v německy mluvcích zemí došel svého druhého naplnění.
-
-	~~[[Soubor:Vezelay choeur11.jpg\|thumb\|Chór opatského kostela ve [[Vézelay]]]]~~

	==Gotika mimo Île-de-France==		==Gotika mimo Île-de-France==
		+	[[Soubor:File-Vézelay Madel choir DSCN1585 adjusted.JPG\|thumb\|Chór opatského kostela ve [[Vézelay]]]]
	===Gotika v jiných oblastech Francie===		===Gotika v jiných oblastech Francie===
	Přímo ve Francii, například v Burgundsku nebo v [[Champagne\|Champagni]] vzniká řada zajímavých staveb, které jsou odlišné od způsobu stavění v [[Île-de-France]]. Za všechny jmenujme poměrně malý, ale krásný a rafinovaně utvářený [[Chór (architektura)\|chór]] opatského kostela Sainte-Medeleine ve [[klášter Vézelay\|Vézelay]] z poslední třetiny dvanáctého století, katedrály v [[Auxerre]] či kostel Notre-Dame v [[Dijon]]u.		Přímo ve Francii, například v Burgundsku nebo v [[Champagne\|Champagni]] vzniká řada zajímavých staveb, které jsou odlišné od způsobu stavění v [[Île-de-France]]. Za všechny jmenujme poměrně malý, ale krásný a rafinovaně utvářený [[Chór (architektura)\|chór]] opatského kostela Sainte-Medeleine ve [[klášter Vézelay\|Vézelay]] z poslední třetiny dvanáctého století, katedrály v [[Auxerre]] či kostel Notre-Dame v [[Dijon]]u.
Řádka 77:		Řádka 76:
	===Itálie===		===Itálie===
	{{viz též\|Gotická architektura v Itálii}}		{{viz též\|Gotická architektura v Itálii}}
-	[[Itálie]] gotiku, v té podobě kterou známe z Île-de-France, nikdy nepřijala. Došlo zde ovšem k vytvoření její zcela specifické varianty, kombinující [[románský sloh\|románský]] a gotický sloh, mnohdy se silnými vlivy ~~[[Byzanc\|~~byzantské]] či [[Arabové\|arabské]] architektury ([[Benátky]]). Protože byla Itálie ve středověku rozdělena na množství samostatných států, je její podoba velmi různorodá.	+	[[Itálie]] gotiku, v té podobě kterou známe z Île-de-France, nikdy nepřijala. Došlo zde ovšem k vytvoření její zcela specifické varianty, kombinující [[románský sloh\|románský]] a gotický sloh, mnohdy se silnými vlivy byzantské či [[Arabové\|arabské]] architektury ([[Benátky]]). Protože byla Itálie ve středověku rozdělena na množství samostatných států, je její podoba velmi různorodá.

-	Gotika v Itálii si téměř vůbec nevšímá konstrukce. [[Opěrný systém]], [[gotická katedrála\|katedrální rozvrh]] a [[Skeletová konstrukce\|skeletovou]] konstrukci bychom zde téměř nenašli. Naopak je italská gotika často velice dekorativní. To je patrné už u staveb, jakými je San Francesco v [[Assisi]] (1228-1253). Italské stavby však za francouzskými nijak nezaostávají v honbě za velikostí, jak dokládá příklad ~~d[[óm]]ů~~ v [[Siena\|Sieně]] (13. století-1348), [[Florencie\|Florencii]] (1292-1436) i [[Miláno\|Milánu]] (1387-1813). Pozoruhodnými světskými stavbami jsou pak především [[palác]]e v [[Benátky\|Benátkách]], například ''Ca d'Oro'' (1421-1436) nebo ''Dóžecí palác'' (1424)<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 2) s. 242-260</ref>	+	Gotika v Itálii si téměř vůbec nevšímá konstrukce. [[Opěrný systém]], [[gotická katedrála\|katedrální rozvrh]] a [[Skeletová konstrukce\|skeletovou]] konstrukci bychom zde téměř nenašli. Naopak je italská gotika často velice dekorativní. To je patrné už u staveb, jakými je San Francesco v [[Assisi]] (1228-1253). Italské stavby však za francouzskými nijak nezaostávají v honbě za velikostí, jak dokládá příklad dómů v [[Siena\|Sieně]] (13. století-1348), [[Florencie\|Florencii]] (1292-1436) i [[Miláno\|Milánu]] (1387-1813). Pozoruhodnými světskými stavbami jsou pak především [[palác]]e v [[Benátky\|Benátkách]], například ''Ca d'Oro'' (1421-1436) nebo ''Dóžecí palác'' (1424)<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 2) s. 242-260</ref>

	[[Soubor:Burgos Cathedral.jpg\|thumb\|Katedrála ve městě Burgos]]		[[Soubor:Burgos Cathedral.jpg\|thumb\|Katedrála ve městě Burgos]]
Řádka 184:		Řádka 183:


-	{{Commons\|Gothic architecture}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Gothic+architecture}}{{Commons\|Gothic architecture}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Umělecké směry]]		[[Kategorie:Umělecké směry]]
	[[Kategorie:Gotická architektura\| ]]		[[Kategorie:Gotická architektura\| ]]
	[[Kategorie:Architektonické styly]]		[[Kategorie:Architektonické styly]]

Sysop: Nahrazení textu „husitských“ textem „husitských“

2015-07-02T22:50:47Z

Nahrazení textu „husitských“ textem „husitských“

← Starší verze		Verze z 2. 7. 2015, 22:50
Řádka 135:		Řádka 135:
	Na katedrále snad působili i Parléřovi synové. Předpokládá se, že se podíleli i na některých stavbách v Ulmu ([[münster]]) či Bamberku.		Na katedrále snad působili i Parléřovi synové. Předpokládá se, že se podíleli i na některých stavbách v Ulmu ([[münster]]) či Bamberku.

-	Po vypuknutí ~~[[husité\|~~husitských]] válek se žáci Petra Parléře z Prahy přesunuli do Vídně, kde se výrazně podíleli na dostavbě [[Stephansdom\|katedrály svatého Štěpána]].	+	Po vypuknutí husitských válek se žáci Petra Parléře z Prahy přesunuli do Vídně, kde se výrazně podíleli na dostavbě [[Stephansdom\|katedrály svatého Štěpána]].

	[[Soubor:München Frauenkirche inside panorama.jpg\|thumb\|Interiér mariánského kostela v Mnichově]]		[[Soubor:München Frauenkirche inside panorama.jpg\|thumb\|Interiér mariánského kostela v Mnichově]]

Sysop: 1 revizi

2014-04-19T07:35:02Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 19. 4. 2014, 07:35

Sysop: + Vylepšení

2011-04-21T16:29:58Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{{Architektonické směry}}
Jako '''gotickou architekturu''' označujeme evropskou [[architektura|architekturu]] vrcholného a pozdního středověku zbudovanou v [[Gotika|gotickém]] slohu. Jako svébytný architektonický [[sloh]] vznikla v polovině 12. století ve střední [[Francie|Francii]], přesněji v [[Île-de-France]] a odtud se postupně rozšířila do většiny ostatních zemí západní a střední Evropy. Velice brzy se objevila v [[Anglie|Anglii]], později také na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]], v [[Německo|Německu]] a dalších zemích střední Evropy včetně [[Česko|Čech]]. Zvláště v [[Itálie|Itálii]] vytvořila gotika zvláštní směs s [[románský sloh|románskými]], [[antika|antickými]] a [[byzanc|byzantskými]] [[vliv]]y. V Itálii se také zrodila [[renesance]], která postupně gotiku zcela vytlačila. Ještě na počátku 16. století však především ve střední Evropě vznikala v podstatě gotická stavební díla.

Název ''„gotika“'' zavedli italští [[humanismus|humanisté]], kteří ji mylně spojovali s [[Gótové|Góty]], jejichž umění bylo považováno za barbarské. Tito humanisté totiž za barbarskou a ''„odporující každému dobrému vkusu“'' považovali i samu gotiku. Naopak veliké pochopení pro gotiku měli někteří barokní architekti, například Francesco Borromini či [[Jan Blažej Santini-Aichel]]. Tito architekti se gotickými prvky a stavbami velmi výrazně inspirovali ve svých dílech, která jsou proto někdy poněkud nesprávně řazena do tzv. [[Barokní gotika|Barokní gotiky]]. Všeobecně začala být gotika opět přijímána v 19. století, kdy také došlo k rekonstrukcím mnoha gotických staveb. Gotika byla v té době dokonce prohlášena za „německý [[národ]]ní sloh“.

''Podrobnější informace ke '''gotickému slohu obecně''' naleznete v článku '''[[gotika]]'''.''

==Vznik gotické architektury==
[[Soubor:StDenis Chorumgang.JPG|thumb|Chórový ochoz v [[bazilika Saint-Denis|Saint-Denis]]]]
[[Soubor:Paris.notre.dame.750pix.jpg|thumb|Pohled od Seiny na katedrálu Notre-Dame v Paříži]]

'''Gotická architektura''' vznikla transformací, monumentalizací a domyšlením prvků pozdně [[románská architektura|románské architektury]] [[Île-de-France]], přičemž výrazně čerpá také z pozdně románské architektury [[Normandie]], [[Burgundsko|Burgundska]] a dalších oblastí.<ref>Klein, B.: ''Počátky a formování gotické architektury ve Francii a v sousedních zemích'', in: ''Gotika'', Slovart, Praha 2000, s. 28-30</ref> [[Lomený oblouk]] přitom převzali Normané na konci jedenáctého století na [[Sicílie|Sicílii]] od [[arabové|arabů]] a [[žebrová klenba]] se vyvinula v téže době v [[Itálie|italské]] [[Lombardie|Lombardii]].<ref>Borngäserová, B.: ''Gotická architektura v Itálii'' in: ''Gotika'', Slovart, Praha 2000, s. 242</ref>

===Saint-Denis===
Za první gotickou stavbu je obecně považována přestavba chrámu (přesněji ovšem pouze novostavba jeho západního dvojvěžového průčelí a [[Chór (architektura)|chóru]] s [[chórový ochoz|chórovým ochozem]] a věncem [[kaple|kaplí]]) [[benediktýni|benediktinského]] [[klášter]]a [[Saint-Denis]] nedaleko [[Paříž]]e, který vznikl před polovinou 12. století. Iniciátorem této stavby byl [[opat Suger]], jeden z nejmocnějších mužů tehdejší [[Francie]] a důvěrný přítel králů Ludvíka VI. a Ludvíka VII.. Dochoval se zcela unikátní text, v němž opat Suger popisuje průběh stavby. <ref>''Skutky opata Sugera'', texty opata Sugera ze Saint-Denis, Bernarda z Clairvaux a Viléma ze Saint-Denis, Praha 2003.</ref> Tento text je dnes důležitým [[pramen]]em pro poznání a pochopení [[středověké myšlení|středověkého myšlení]] a [[ikonografie]] středověkých staveb. Sugerovou snahou bylo oslavit významného světce a francouzského národního patrona [[svatý Diviš|svatého Diviše]], který zde byl pohřben. V kostele je proto také dodnes [[pohřebiště]] francouzských králů, což jeho význam v Sugerově době pochopitelně ještě zvyšovalo.

Revolučnost Saint-Denis spočívá v tom, že zde bylo novým způsobem spojeno několik stavebních prvků, které byly samostatně užity na některých starších stavbách [[Île-de-France]] a také nedaleké [[Normandie]] izolovaně. Vznikl tak celek, který se stal [[pravzor]]em všech ostatních [[gotická katedrála|gotických katedrál]]. Především je to [[žebrová křížová klenba]], ale také západní [[průčelí]] s mohutnými vstupními [[portál (architektura)|portál]]y a dvojicí [[věž]]í, [[chórový ochoz]] (v Saint-Denis nezvykle [[dvojlodí|dvojlodní]]) s věncem [[kaple|kaplí]], použití [[vitraj]]í osazených v rozměrných oknech a s tím související použití [[opěrný systém|opěrného systému]].<ref>Klein, B. (cit. v pozn. 1) s. 28-29</ref>

===Gotika jako královský sloh a vztah gotiky k antice===
[[Gotika|Gotický]] [[sloh]] je vedle [[antika|antického]] [[systém sloupových řádů|systému sloupových řádů]] ([[renesance]], [[baroko]], [[klasicismus]]) a architektury klasické moderny ([[purismus (architektura)|purismus]], [[konstruktivismus]], [[funkcionalismus]]) nejvýznamnějším [[architektura|architektonickým]] systémem používaným v evropském stavebnictví. Ačkoli byla gotika často (a oprávněně) chápána jako jistý protiklad antické stavební tradice, původně se paradoxně snažila na ní v mnoha věcech navázat. Dokládá to například použití řady antikizujících [[Sloup (architektura)|sloup]]ů mezilodních [[arkáda (architektura)|arkád]] v [[chór (architektura)|chórech]] a [[chrámová loď|chrámových lodích]] raně gotických [[katedrála|katedrál]] ([[Saint-Denis]], [[Laon]], [[Soisons]], [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|Notre-Dame]] v [[Paříž]]i, [[Remeš]], atd.)

Toto navázání na antiku bylo naprosto cílené a souviselo se snahou [[Seznam francouzských králů|francouzských králů]] z rodu [[Kapetovci|Kapetovců]] (stejně jako dříve Karel Veliký či [[Ota III.]]) legitimizovat své mocenské postavení odvoláním se na antickou Římskou říši. Období nástupu gotiky se také pozoruhodně kryje s obdobím jejich postupného rozšiřování a upevňování [[vláda|vládnoucí]] [[moc]]i v celé Francii. Novostavby obrovských gotických katedrál tak jednoznačně znamenají demonstraci moci francouzských králů a je zcela oprávněné, hovořit proto o gotice jako o francouzském královském stavebním slohu. Proto také celé působení gotické architektury, jejímž nejvlastnějším a hlavním plodem je [[gotická katedrála]], směřuje k pompéznosti, nádheře, jasu, „nekonečné“ délce, šířce i výšce staveb, které doslova způsobují [[závrať]] a jsou vybudovány v podstatě na samotné hranici únosnosti použitých stavebních [[materiál]]ů.

[[Soubor:Interieur2 kathedraal Laon.JPG|thumb|Interiér katedrály v Laonu]]

===Le Mans, Laon a další významné stavby počátků gotiky===
Účinek [[Bazilika Saint-Denis|Saint-Denis]] byl takřka okamžitý. Velice rychle došlo k přejímání a dalšímu rozvíjení stavebního systému ze Saint-Denis. Významné impulsy však přišly také z jiných staveb, například z katedrály v [[Le Mans]].

Na této katedrále, jejíž novostavbu podporoval také [[Seznam anglických králů|anglický král]] [[Jindřich II. Plantagenet]], a která pro [[Plantagenetové|Plantagenety]] znamenala v podstatě totéž, co Saint-Denis pro Kapetovce, došlo k zajímavé syntéze [[románský sloh|románského slohu]] s prvky nového slohu gotického. Celá stavba tak působí velice těžce a mohutně, což je sice zcela opačné působení než Saint-Denis, ovšem přesto je patrný silný vliv této stavby na množství dalších gotických katedrál ve Francii, včetně těch nejvýznačnějších.<ref>Klein, B. (cit. v pozn. 1), s. 34-35</ref>

K nejvýznačnějším stavbám z této doby konstituování a hledání gotické architektury patří dále katedrály v [[Sens]], Noyonu a také katedrála v [[Laon]]u. Na této ohromné stavbě, budované mezi léty 1160-1200 a sloužící jako významný [[poutní místo|poutní]] kostel, poprvé došlo k dosažení formální jednoty všech architektonických prvků. Pro pozdější vývoj gotických katedrál je důležité především řešení západního dvojvěžového [[průčelí]] se zcela originálně utvářeným zakončením těchto věží a trojicí mohutných vstupních [[Portál (architektura)|portál]]ů. Toto velkoryse a v mohutných formách utvářené průčelí opatřené obrovskou [[kružba|kružbovou]] [[rozeta|rozetou]] je skutečně mimořádným architektonickým počinem.<ref>Klein, B. (cit. v pozn. 1), s. 41-44</ref>

[[Soubor:Facade-notre-dame-paris-ciel-bleu.JPG|thumb|Západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži]]

===Notre-Dame, Chartres a Remeš===
Snad nejvýznamnější trojice francouzských katedrál představuje také další fázi vývoje gotické architektury.

Pětilodní [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|katedrála Notre-Dame]] (1163-1245) v Paříži je stavbou mimořádnou už svou velikostí, neboť je 130 m dlouhá a výška klenby dosahuje 35 m. Pozoruhodná je též šestipaprsčitá [[žebrová klenba]], jíž je zaklenuta [[hlavní loď]], [[chór (architektura)|chór]] i [[transept]]. Pozoruhodné je i západní průčelí opatřené mj. ''„královskou galerií“'', tj. řadu soch francouzských králů.<ref>Klein, B. (cit. v pozn. 1), s. 44-47</ref>

[[Katedrála Notre-Dame v Chartres|Katedrála]] v Chartres je nejvýznamnější [[Maria|mariánskou]] svatyní ve Francii. Tomu odpovídá i architektonické ztvárnění katedrály, která se začala budovat po požáru v roce 1194. Protože prakticky každá nová katedrála tohoto období měla být ještě velkolepější, větší a krásnější než všechny katedrály do té doby postavené, je i Chartres větší a vyšší než Notre-Dame v Paříži. Působí však poměrně těžce, protože zcela záměrně používá velice předimenzované [[pilíř]]e, zdivo a další [[architektonický prvek|architektonické prvky]]. Její interiér je také poměrně temný. Díky tomu ovšem působí také jako pevná, nepohnutelná a prakticky věčná stavba, což byl také hlavní architektonický záměr.<ref>Klein, B. (cit. v pozn. 1), s. 48-54</ref>

Poslední z trojice katedrál je [[korunovace|korunovační]] chrám francouzských králů v Remeši. [[Katedrála v Remeši]] byla budována po požáru předchozí svatyně roku 1210. Chartres předstihuje nikoli rozměry, ale především mírou použití architektonické i [[sochař]]ské dekorace. Na této katedrále byly poprvé použity [[kružba|kružby]] a stavba je také, především na západním průčelí, vysloveně přeplněna množstvím mohutných gotických [[socha|soch]] i nejrůznějších architektonických prvků, jako jsou například veliké [[fiála|fiály]] kryjící [[tabernákl]]y se sochami [[anděl]]ů a zdůrazňující už tak velmi ozdobný [[opěrný systém]].<ref>Klein, B. (cit. v pozn. 1), s. 59-63</ref>

Dalšími významnými katedrálami tohoto období jsou katedrály v Soissons, Amiensu, Bourges či Beauvais, kde dosáhla štíhlost a odhmotnění takových rozměrů, že dokonce dvakrát došlo ke zřícení části stavby a ta musela být pak nákladně obnovována.

[[Soubor:StDenis Langhauswand2.JPG|thumb|Rayonantní gotika v Saint-Denis]]

==Rayonantní gotika jako vrchol gotické architektury==
V době vlády francouzského krále Ludvíka IX. (1226-1270) došla francouzská gotika svého vrcholu. Hlavními znaky této fáze gotiky je použití [[kružba|kružby]], v souvislosti s tím mohla být používána skutečně veliká okna, takže ve spojení s [[opěrný systém|opěrným systémem]] došlo k maximálnímu odhmotnění a prosvětlení stavby (ještě pařížská Notre-Dame či katedrála v [[Chartres]] byly v [[interiér]]u značně temné). Teprve v této fázi došlo k maximálnímu potlačení stěny a její redukci na pouhé [[pilíř]]e, takže [[interiér]] katedrály připomíná v podstatě [[Nosná konstrukce|skeletovitý]] „skleník“. Upouštěno bylo také od použití sloupů v mezilodních [[Arkáda (architektura)|arkádách]] ve prospěch důsledného použití svazkového [[pilíř]]e.

Nástup Rayonantní gotiky v podstatě znamená dokončení procesu vznikání gotického [[tvarosloví]]. Skončilo období hledání. Nastalo období [[profesionalizace]] a ''''suverénní používání gotického slohu''''. Není náhodou, že právě v této době zřejmě došlo k prvnímu rozsáhlejšímu používání [[stavební výkres|stavebních výkresů]] a [[stavební plán|plánů]].<ref>Klein, B. (cit. v pozn. 1), s. 80</ref>

===Saint-Denis===
První významnou realizací je dostavba [[bazilika Saint-Denis|Saint-Denis]], probíhající od roku 1231. [[Architekt]] citlivě zachoval část Sugerovy stavby, ovšem původní románskou [[bazilika|baziliku]] zcela nahradil novostavbou, která je takřka učebnicovým příkladem gotiky. Štíhlé [[přípora|přípory]] směřují bez přerušení až do klenby, zdivo je maximálně potlačeno, [[interiér]] prosvětlují obrovitá okna opatřená kružbou a osazená [[vitraj]]emi, včetně obrovitých rozet v osvětlujících [[transept]].<ref>Klein, B. (cit. v pozn. 1), s. 81-82</ref>

===Saint-Germain-en-Laye===
Jedním z vrcholů katedrální gotiky je paradoxně poměrně malá [[kaple]] královského zámku v [[Saint-Germain-en-Laye]] u [[Paříž]]e. Došlo zde k maximálnímu odhmotnění a prosvětlení prostoru. Interiér je opatřen celou řadou drobných, rafinovaných architektonických hříček. Jednou z nich je například to, že klenba nepřiléhá až ke stěně prolomené rozměrnými okny, nýbrž jsou zde použity jakési „kapsy“, díky nimž může mít okno prakticky obdélný tvar, do něhož je vepsána nesmírně [[subtilní]] kružba, prolomené a prosklená i ve [[cvikl]]ech. Celá kaple tak připomíná téměř klenotnickou práci, jakýsi drobný skvost pro architektonické labužníky.<ref>Klein, B. (cit. v pozn. 1), s. 82-83</ref>

[[Soubor:Sainte chapelle - Upper level.jpg|thumb|Interiér horní kaple v Sainte-Chapelle]]

===[[Sainte-Chapelle]]===
Pro nejposvátnější [[relikvie|relikvii]] celého křesťanství, domnělou [[Kristus|Kristovu]] trnovou korunu nechal Ludvík IX. vybudovat v letech 1242-1248 na svém pařížském hradě dvoupatrovou ''„svatou“'' kapli, která patří k tomu nejnádhernějšímu, co nám středověk zanechal. Zatímco prostor dolní kaple je pochopitelně nízký a temný, je prostor nad ní umístěné horní kaple ztělesněním všeho, co přinesla rayonantní gotika. Obrovský, zlatem a světlem [[vitraj]]í svítící prostor prolomený obrovskými okny a opatřený dokonale formovanou [[žebrová klenba|žebrovou klenbou]]. Na místě [[oltář]]e pak stojí vyvýšená podklenutá konstrukce s dvojicí šnekových schodišť po stranách, na níž stojí mohutný [[baldachýn]], pod kterým byla nejposvátnější relikvie křesťanství uložena. Součástí kaple pak byla také podklenutá vnější [[terasa]], která sloužila k ukazování [[relikvie]] při velikých [[církevní svátek|církevních svátcích]].<ref>Klein, B. (cit. v pozn. 1), s. 83-87</ref>

===Další stavby Rayonantní gotiky===
Na tomto místě by bylo možné vypsat hustý seznam staveb. Za všechny uveďme například dokončení katedrály Notre-Dame ([[transept]]). Styl rayonantní gotiky nebyl ve Francii opuštěn až do samého sklonku středověku. Respektuje jej i řada vysloveně pozdně gotických staveb. Ve Francii se vývoj takřka zastavil. Pokračoval však jinde a především v německy mluvcích zemí došel svého druhého naplnění.

[[Soubor:Vezelay choeur11.jpg|thumb|Chór opatského kostela ve [[Vézelay]]]]

==Gotika mimo Île-de-France==
===Gotika v jiných oblastech Francie===
Přímo ve Francii, například v Burgundsku nebo v [[Champagne|Champagni]] vzniká řada zajímavých staveb, které jsou odlišné od způsobu stavění v [[Île-de-France]]. Za všechny jmenujme poměrně malý, ale krásný a rafinovaně utvářený [[Chór (architektura)|chór]] opatského kostela Sainte-Medeleine ve [[klášter Vézelay|Vézelay]] z poslední třetiny dvanáctého století, katedrály v [[Auxerre]] či kostel Notre-Dame v [[Dijon]]u.

Pozoruhodné gotické stavby vznikaly i v Normandii, například katedrály v Coutances, [[Bayeux]], [[Rouen]]u nebo opatství na [[Mont-Saint-Michel]].

V některých oblastech Francie, především na jihu však gotická architektura téměř nezakotvila, nebo je výrazně ovlivněna místní architekturou. Příkladem může být například velmi zvláštní katedrála v [[Albi]] (asi 1287–1400), která připomíná spíše [[pevnost (stavba)|pevnost]], nežli odhmotněnou, prosvětlenou a opěrným systémem opatřenou vertikální stavbu z oblasti [[Île-de-France]].

===Itálie===
{{viz též|Gotická architektura v Itálii}}
[[Itálie]] gotiku, v té podobě kterou známe z Île-de-France, nikdy nepřijala. Došlo zde ovšem k vytvoření její zcela specifické varianty, kombinující [[románský sloh|románský]] a gotický sloh, mnohdy se silnými vlivy [[Byzanc|byzantské]] či [[Arabové|arabské]] architektury ([[Benátky]]). Protože byla Itálie ve středověku rozdělena na množství samostatných států, je její podoba velmi různorodá.

Gotika v Itálii si téměř vůbec nevšímá konstrukce. [[Opěrný systém]], [[gotická katedrála|katedrální rozvrh]] a [[Skeletová konstrukce|skeletovou]] konstrukci bychom zde téměř nenašli. Naopak je italská gotika často velice dekorativní. To je patrné už u staveb, jakými je San Francesco v [[Assisi]] (1228-1253). Italské stavby však za francouzskými nijak nezaostávají v honbě za velikostí, jak dokládá příklad d[[óm]]ů v [[Siena|Sieně]] (13. století-1348), [[Florencie|Florencii]] (1292-1436) i [[Miláno|Milánu]] (1387-1813). Pozoruhodnými světskými stavbami jsou pak především [[palác]]e v [[Benátky|Benátkách]], například ''Ca d'Oro'' (1421-1436) nebo ''Dóžecí palác'' (1424)<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 2) s. 242-260</ref>

[[Soubor:Burgos Cathedral.jpg|thumb|Katedrála ve městě Burgos]]

===Pyrenejský poloostrov (Španělsko a Portugalsko)===
{{viz též|Gotická architektura na Pyrenejském poloostrově}}
Království na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] měla ve středověku k Francii poměrně blízko. Francie byla totiž politickým i vojenským spojencem proti [[Arabové|Arabům]]. To se odráží i na celé řadě gotických staveb, i když i zde docházelo k určitým posunům v tvarosloví a stavebních zvyklostech. Zajímavou stavbou z dvanáctého století je katedrála v [[Ávila|Ávile]] či ohromný [[cisterciácký řád|cisterciácký]] klášter v [[klášter Alcobaça|Alcobaçe]]. V třináctém století byly založeny katedrály v [[Burgos]], v [[Toledo (Španělsko)|Toledu]] a v [[León (město)|Leónu]].<ref>Klein, B. (cit. v pozn. 1), s. 96-103</ref>

Vlivem velké rozdrobeností území je zde architektura také velmi různorodá. Zcela specifickou podobu má například monumentální vrcholně gotická architektura [[Katalánsko|Katalánska]] (katedrála v [[Barcelona|Barceloně]], kostel ''[[Kostel Santa Maria del Mar (Barcelona)|Santa Maria del Mar]]'' tamtéž, [[Katedrála Panny Marie (Girona)|katedrála]] v [[Girona|Gironě]]). Zajímavá je i architektura [[Mallorca|Mallorky]] (Katedrála v Palma de Mallorca, Castell Bellver) a [[Andalusie]] (katedrála v [[Sevilla|Seville]]). Zde se v architektuře paradoxně velice silně uplatnil také arabský vliv. [[Portugalsko]]u vrcholnou gotiku reprezentuje klášter [[klášter Batalha|Batalha]].

Pozdní gotiku zastupuje ve Španělsku tzv. ''Hispano-vlámský styl'' a později tzv. ''Styl katolických veličenstev'' (Isabelský). Ten kromě řady sakrálních staveb reprezentují také kastilské zámky. Pozoruhodné jsou i katedrály ze šestnáctého století ([[Astorza]], [[Salamanca]], [[Palencie]], [[Segovia]]). V Portugalsku se uplatňuje tzv. ''Manuelský styl'', jehož hlavním reprezentantem je klášter [[jeronymité|jeronymitů]] v [[Belém]]u u [[Lisabon]]u.<ref>Borngäserová, B.: ''Architektura pozdní gotiky ve Španělsku a Portugalsku'' in: ''Gotika'', Slovart, Praha 2000, s. 266-299.</ref>

[[Soubor:Salisbury Cathedral.jpg|thumb|Katedrála v Salisbury]]

===Anglie===
{{viz též|Gotická architektura v Anglii}}
Gotika na [[anglie|anglickém]] území získala nesmírně zajímavou, zcela suverénní a velmi nezvyklou podobu. Částečně zřejmě proto, že byla [[Francie]] pro angličany největším politickým [[rival]]em, nedošlo nikdy ke kompletnímu převzetí gotické architektury. Angličané vždy pouze postupně a opatrně přijímali jednotlivé prvky, které však vzápětí zapojili do vlastní architektonické [[tradice]]. Přesto i v Anglii působila řada francouzských mistrů.<ref>Engelová, U. ''Gotická architektura v Anglii'', in: ''Gotika'', Slovart, Praha 2000, s. 118-121</ref>
[[Anglická gotika]] se dělí na tři základní období, která jsou zcela specifická a nemají obdobu v jiných zemích:

''Early English'' (přibližně 1170-1240) – Toto období reprezentuje především přestavba katedrály v [[Canterbury]], na níž se podílel francouzský mistr [[Vilém ze Sensu]]. Tato architektura vychází především z architektury Saint-Denis a podobných raněgotických francouzských staveb. Obsahuje však také mnoho prvků starší anglické tradice. Dalšími stavbami jsou katedrály v [[Lincoln (Lincolnshire)|Lincolnu]], v [[York]]u (severní [[transept]], [[Salisbury]] či [[Wells]]u).

''Decorated'' (přibližně 1240-1330) – Období začíná novostavbou [[Westminsterské opatství|Westminsterského opatství]], které bylo na královo přání budováno jako výrazně francouzsky formulovaná stavba, opírající se hlavně o podobu katedrály v [[Remeš]]i. Reaguje tak už na první projevy francouzské rayonantní gotiky, především na použití kružeb. Stavby tohoto období jsou skutečně velmi dekorativní. Dalšími stavbami jsou katedrály (nebo jejich části) v [[York]]u, [[Exter]]u, [[Bristol]]u, [[Ely]].

''Perpendicular'' (přibližně 1330-1530) – Vychází také z rayonantní gotiky, ale v mnoha věcech se od ní liší. Je také velmi zdobná. Jedním ze základních prvků je tzv [[vějířová klenba]]. Stěny a okna jsou pak členěna pruty, takže tvoří jakousi [[paneláž]]. Stavbami tohoto období jsou především [[King's College Chapel]] v [[Cambridge]] a [[kaple]] [[Jindřich VII. Tudor|Jindřicha VII.]] ve Westminsterském opatství.

[[Soubor:Leuven.jpg|thumb|Radnice v Lovani]]

===Nizozemí===
Gotika v Nizozemí je zvláštní směsí francouzských a anglických vlivů. Významnými stavbami je například kostely Panny Marie v [[Antverpy|Antverpách]], Panny Marie v [[Halle]] či kostel Panny Marie v [[Breda|Bredě]]. Významnými gotickými stavbami, vyjadřujícími nebývalou moc a význam [[město|měst]] a jejich obyvatel v Nizozemí vyjadřují také stavby [[cech]]ovních domů a radnic. Příkladem je Soukenický dům v [[Bruggy|Bruggách]], radnice v [[Arras]]u, [[Brusel]]u či [[Lovaň]]i, až na poslední jsou tyto stavby (podobně jako u holandských kostelů) opatřené mohutnou, převysokou [[věž]]í.

[[Soubor:Strassburg Westfassade Detail.jpg|thumb|Detail západního průčelí katedrály ve Štrasburku]]
==Gotika v Německu a ostatních zemích střední Evropy==
Německy hovořící země, kam ovšem v této době prakticky musíme počítat i Čechy, neboť ve středověku kulturně patří zcela do této oblasti jsou místem, kde byla gotika přejata z Francie nejkomplexněji a dočkala se tu (vedle Anglie) nejširšího rozšíření.

===Počátky===
Na samém počátku zde stojí [[chór (architektura)|chór]] katedrály v Magdeburku, budovaný po roce 1207. Přestože obsahuje ještě množství románských prvků, používá už také řadu prvků gotických, přičemž s postupující výstavbou románských prvků ubývá ve prospěch prvků gotických. Kostely v [[Trevír]]u, [[Marburg]]u či katedrály v [[Mety|Metách]] a [[Štrasburk]]u přejímají gotiku už značně komplexněji.

[[Soubor:Kölner Dom um 1900.jpg|thumb|[[Katedrála v Kolíně nad Rýnem]] na fotografii z roku 1900]]
===Kolín nad Rýnem a další stavby v Porýní===
Prvním skutečně důsledně gotickým kostelem a zároveň stavbou, jíž se [[německá gotika]] vzepjala naprosto mimořádnému výkonu je katedrála v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]]. Nejen od roku 1248 budovaný prosvětlený, štíhlý a vysoký chór, z vnějšku opatřený z dálky viditelným opěrným systémem, který velmi přesně navazuje na francouzské vzory rayonantní gotiky, ale také ostatní části katedrály, především dvojice obrovitých západních věží (zahájeny kolem roku 1350, dobudovány až v devatenáctém století), která už je výsledkem domácího vývoje gotického slohu je čímsi naprosto mimořádným.

Významnými kostely je i kostel ve [[Freiburg im Breisgau|Freiburgu im Breisgau]], jehož obrovitá věž (1250-1320), s kružbami prolamovanou, 45 metrů vysokou jehlancovou [[helmice|helmicí]], údajně ''„nejkrásnější v celém křesťanském světě“'', je opět vskutku neuvěřitelným stavebním výkonem, dotýkajícím se samotné hranice stavebních materiálů i použitých konstrukčních [[principů]].

Podobným výkonem je i jemnou kružbovou sítí pokryté západní [[průčelí]] [[Notre-Dame de Strasbourg|katedrály ve Štrasburku]], zahájené roku 1277 patrně pod vedením [[Erwin von Steinbach|Erwina von Steinbach]].<ref>Riestra, P. ''Gotická architektura v „Německých zemích“'', in: ''Gotika'', Slovart, Praha 2000, s. 200-202</ref>

[[Soubor:Prag.goldene Pforte.wmt.jpg|thumb|Petr Parléř - jižní portál katedrály]]

===Jindřich a Petr Parléřové===
Ve [[Švábsko|Švábském]] Gmündu působili otec [[Jindřich Parléř|Jindřich]] a jeho velmi mladý, ale už velmi schopný syn [[Petr Parléř|Petr]] [[Parléřové]]. Mimořádným a zřejmě společným dílem je Gmündský kostel svatého Kříže. Dalším [[Norimberk|norimberský]] kostel Panny Marie.

Nejdůležitější stavby ovšem realizoval Petr Parléř v Čechách. Je jimi především [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrála svatého Víta]], v níž mladý stavitel předvedl asi nejvíce své neobyčejné [[invence]]. Parléř na jedné straně zcela integrálně pokračuje ve směru určeném francouzskou rayonantní gotikou, přitom ji však nesmírně inovativně domýšlí, obohacuje a v konečném důsledku vlastně také porušuje a destruuje. Takový charakter mají všechny jeho zásahy na pražské katedrále. Průběžná [[síťová žebrová klenba]], zcela originální, dynamizující způsob formování [[triforium|triforia]], způsobem zaklenutí [[sakristie]] pomocí klenby osazené visutými [[svorník]]y či utvářením a zaklenutím klenby [[kaple]] [[svatý Václav|svatého Václava]]. Podobným [[paradox]]ním dojmem působí však také takřka neuvěřitelný způsob, kterým Parléř vyřešil jižní [[Portál (architektura)|portál]] katedrály. Zmínit je nutné i bohatě dekorovaný [[opěrný systém]], který je mj. zdoben panelací se slepými [[kružba]]mi a [[fiála|fiály]], které jakoby „prorážejí“ konstrukci vlastních opěráků.<ref>Riestra, P. (cit. v pozn. 17), s. 206-211</ref>

Dalšími významnými stavbami jsou [[kostel svatého Bartoloměje (Kolín)|kostel svatého Bartoloměje]] v Kolíně, [[Staroměstská mostecká věž]] v Praze či žel požárem prakticky zničená a přestavěná [[Kaple všech svatých]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]], která se zřejmě výrazně podobala pařížské [[Sainte-Chapelle]].

Na katedrále snad působili i Parléřovi synové. Předpokládá se, že se podíleli i na některých stavbách v Ulmu ([[münster]]) či Bamberku.

Po vypuknutí [[husité|husitských]] válek se žáci Petra Parléře z Prahy přesunuli do Vídně, kde se výrazně podíleli na dostavbě [[Stephansdom|katedrály svatého Štěpána]].

[[Soubor:München Frauenkirche inside panorama.jpg|thumb|Interiér mariánského kostela v Mnichově]]
[[Soubor:Albrechtsburg Meißen.JPG|thumb|Arnold Westfálský - zámek Albrechtsburg v Míšni]]

===Středoevropské stavby pozdní gotiky===
V době, kdy v Itálii už dávno probíhala [[renesance]] měla architektura za [[Alpy|Alpami]] stále ještě v podstatě gotickou podobu, byť někdy s izolovaně použitými prvky renesančními.

Velice zajímavou podobu má ''pozdněgotická cihlová architektura'' v Německu (především severním). Zde postupně došlo k tak výrazné minimalizaci [[tvarosloví]], že se téměř podobají některým [[purismus (architektura)|puristickým]] stavbám z počátku dvacátého století. To je nejmarkantněji případ kostela Panny Marie v [[Stralsund]]u, ovšem velmi minimalistický je i cihlový mariánský kostel v Mnichově od [[Jörg von Halspach|Jörga von Halspach]].

Jiné cihlové stavby sice používají větší množství [[dekor]]u, ale nakládají s ním přesto velmi [[neortodoxní|neortodoxně]]. Někdy tyto stavby dokonce připomenou [[secese|sececní]] cihlovou architekturu. Totéž se však děje i v kameni. Stačí zmínit kroucené [[sloup (architektura|sloupy]] severní boční lodi katedrály v [[Braunschweig]]u či neuvěřitelné dvojité [[šnekové schodiště]] na hradě ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] z doky kolem roku 1500, které takřka připomene například tvorbu [[Antonio Gaudí|Antonia Gaudího]].

Z tvorby mnoha velmi zajímavých stavitelů zmiňme ještě dva: prvním je [[Arnold von Westfalen]], jehož zámek v [[Míšeň|Míšni]] tzv. [[Albrechtsburg]] (po roce. 1470) dodnes udivuje tím, kolika nejrůznějších variací je schopno gotické tvarosloví. Kamenné prvky jsou stáčeny a křiveny, místnosti jsou zaklenuty ohromnými bezžebernými [[sklípková klenba|sklípkovými klenbami]], kamenné pruty [[ostění]] se vzájemně kříží a přesekávají, vrchní část oken je formována do zvláštního „záclonového“ tvaru.<ref>Riestra, P. (cit. v pozn. 17), s. 228-230</ref>

V podobném duchu se nese i tvorba [[Benedikt Ried|Benedikta Rieda]], jihoněmeckého architekta působícího v Čechách. Jeho nejvýznamnější realizací je tzv. [[Vladislavský sál]] (1495-1515) s jezdeckými schody a také s přilehlým Ludvíkovým křídlem na [[Pražský hrad|Pražském Hradě]]. Základem Riedovy tvorby jsou síťové klenby zaklenuté pomocí stáčených žeber. Dalšími například [[palác]] na hradě v [[Blatná (hrad)|Blatné]] či dostavba [[chrám svaté Barbory|chrámu svaté Barbory]] v Kutné Hoře.<ref>Riestra, P. (cit. v pozn. 17), s. 234</ref>

== Významné gotické stavby v Česku ==
* [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Katedrála svatého Víta]] v Praze (pol. 14. stol. – 1929) – Čechy
* [[Chrám svaté Barbory]] v Kutné Hoře (konec 14. stol.) – Čechy
* [[Kostel svatého Bartoloměje (Kolín)|Kostel svatého Bartoloměje]] v Kolíně (konec 13. stol. – 14. stol.)
* [[Katedrála svatého Bartoloměje]] v Plzni (konec 14. stol.) – Čechy (''není [[gotická katedrála|katedrálou]] v architektonickém, nýbrž v církevně-správním významu'')
* [[Bazilika svatého Prokopa]] v Třebíči (1250) – Morava
* [[Bezděz (hrad)|Hrad Bezděz]] (1265–1278) – Čechy
* [[Bítov (hrad)|Hrad Bítov]] (13., přestavěn zač. 14. stol.) – Morava
* [[Staroměstská mostecká věž]] v Praze (1380) – Čechy
* [[Klášter Porta Coeli]] v [[Předklášteří]] u [[Tišnov]]a (asi 1230 nebo 1233) – Morava
* [[Kostel svatého Jakuba (Brno)|Kostel svatého Jakuba]] v Brně
* [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)|Bazilika Nanebevzetí Panny Marie]] v Brně
* [[Kostel svatého Mořice (Olomouc)|Kostel svatého Mořice]] v Olomouci

==Literatura==
*''Skutky opata Sugera'', texty opata Sugera ze Saint-Denis, Bernarda z Clairvaux a Viléma ze Saint-Denis, Praha 2003.
*[[Rolf Toman|Toman, R.]] a kol. ''Gotika'', Slovart, Praha 2000, ISBN 80-7209-248-0
*[[Peter Kidson|Kidson, P.]]: ''Románské a gotické umění'', Artia, Praha 1973
*[[Huyghe, R]]. a kol. ''Umění středověku'', Odeon (Larouusse), Praha 1969
*[[Georges Duby|Duby, G.]]: ''Věk katedrál, Uměni a společnost 980-1420'', Argo, Praha 2002

==Související články==
*'''[[Novogotika]]''' - Architektonický styl, který se v době romantismu gotickou architekturou inspiroval a snažil se ji napodobovat.
*'''[[Barokní gotika]]''' - barokní stavby inspirované gotickou architekturou.
* [[Lomený oblouk]]
* [[Gotická klenba]]

== Reference ==
<references/>
==Externí odkazy==
* [http://www.gothicmed.com GOTHICmed. A Virtual Museum of Mediterranean Gothic Architecture]

{{Commons|Gothic architecture}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Umělecké směry]]
[[Kategorie:Gotická architektura| ]]
[[Kategorie:Architektonické styly]]