Sysop: ++

2020-10-29T14:49:11Z

Ukázat změny

Sysop: 1 revizi

2014-04-19T07:35:26Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 19. 4. 2014, 07:35

Sysop: Nahrazení textu

2010-09-18T11:14:15Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Assisi San Francesco BW 1.JPG|thumb|San Francesco v Assisi 1228-1253]]
'''[[Gotická architektura]] v Itálii''' představuje velmi nezvyklou podobu tohoto slohu, která se značně liší od normativní podoby gotiky z francouzské [[Île-de-France]]. Přesto se jedná o architekturu velmi pozoruhodnou, a také velice různorodou.

[[Soubor:Santa Croce insideRB.JPG|thumb|interiér kostela Santa Croce ve Florencii - zač. 1294]]
[[Soubor:Assisi San Francesco BW 5.JPG|thumb|velmi dekorativní gotická rozeta – San Francesco v Assisi]]
==Základní znaky Italské gotické architektury==
Dva ze základních [[gotika|gotických]] prvků paradoxně do Itálie nebyly přineseny z Francie, ale byly zde používány už v jedenáctém století. '''[[Lomený oblouk]]''' je prvek, který ve své architektuře běžně používali [[arabové]] a Normané jej od nich převzali koncem jedenáctého století na [[Sicílie|Sicílii]]. '''[[Žebrová klenba]]''' byla v Itálii, přesněji v [[Lombardie|Lombardii]] na konci jedenáctého století dokonce přímo objevena. Přesto si mnozí [[historik umění|historikové umění]] zcela vážně kladli otázku, lze-li italskou architekturu vrcholného a pozdního středověku počítat mezi gotickou architekturu.<ref>Borngäserová, B.: ''Gotická architektura v Itálii'' in: ''Gotika'', Slovart, Praha 2000, s. 242</ref>

V tálii se totiž v té době stavěla architektura mísící [[románský sloh|románský]] a [[gotika|gotický]] sloh s mnohdy silnými vlivy [[Byzanc|byzantské]] architektury ([[Benátky]]), výrazným vlivem [[antika|antické]] architektury a také vlivy architektury arabské. Protože byla navíc až do devatenáctého století Itálie rozdělena na množství samostatných států, je i podoba jednotlivých staveb a míra použití jednotlivých gotických prvků geograficky velmi rozdílná.

Italská gotika si v podstatě vůbec nevšímá '''konstrukce'''. Prakticky nezná [[opěrný systém]], [[gotická katedrála|katedrální rozvrh]] a [[skeletová konstrukce|skeletovou konstrukci]]. Naopak spoléhá na masivní zdi prolomené poměrně nevelkými okny. Často dodržuje [[bazilika|bazilikální]] uspořádání prostoru i půdorys. Mnohé kostely mají [[hlavní loď]] krytou [[trámový strop|trámovým stropem]] či přímo otevřenou do nízkého [[krov]]u. I výška kostelů je zpravidla nižší než v Île-de-France.

Italská gotika je však velmi '''dekorativní'''. Používá často mramoru či podobných kvalitních materiálů, veliké plochy zdiva jsou věnovány [[malba|malbě]] a [[mozaika|mozaice]]. Mnohé, zvláště pozdněgotické stavby disponují velkým množstvím dekorativních prvků s velmi jemně provedeným tvaroslovím.

[[Soubor:San galgano.jpg|thumb| zříceniny kostela San Galgano v Toskánsu - po r. 1224]]
==Nejstarší gotické stavby v Itálii==
V tálii neexistuje ani jediná [[katedrála]] postavená ve dvanáctém či třináctém století, která by byla inspirována francouzskými gotickými stavbami. Nový sloh zde protřednictvím svých [[klášter]]ních [[kostel]]ů šířili především [[cisterciácký řád|cisterciáci]] a to v podobě pozdněrománského slohu, který byl v té době používán v [[Burgundsko|Burgundsku]].

===San Galgano===
Příkladem takové stavby je zřícenina klášterního kostela '''San Galgano''' v [[Toskánsko|Toskánsku]] (začátek výstavby kol. r. 1224). Rozměrný [[trojlodní kostel]] s [[bazilika|bazilikálním]] rozvrhem byl vybaven [[transept]]em. [[Presbytář]] byl ukončen přímou zdí, prolomenou dvěma trojicemi [[lanceta|lancetových]] oken nad sebou, nad nimiž byla umístěna ještě veliká kruhová [[rozeta]]. Mezilodní [[arkáda (architektura)|arkády]] nesly mohutné křížové [[pilíř]]e s přiloženými [[polosloup]]y, které prostupovaly a rytmizovaly celou stavbu a z nichž vyrůstaly mohutné [[meziklenební pas]]y. Klenby však ještě nebyly vybaveny [[žebrová klenba|žebry]].

===Sant' Andrea ve Vercelli===
Podobný, ale přecejenom o poznání [[subtilní|subtilnějším]] [[tvarosloví]]m vybavený kostel je '''[[svatý Ondřej|Sant' Andrea]] ve [[Vercelli]]'''. Stavba byla vysvěcena roku 1224, pouhých pět let od začátku stavby roku 1219. Biskup Guale, který stavbu inicioval, pobýval před tím v [[Anglie|Anglii]] jako [[papežský legát]], což je zřejmě důvod, proč interiér kostela velmi přesně odráží severofrancouzské vzory té doby. [[Průčelí]] je ovšem řešeno už zcela italským způsobem.<ref>Klein, B.: ''Počátky a formování gotické architektury ve Francii a v sousedních zemích'', in: ''Gotika'', Slovart, Praha 2000, s. 95-96</ref>

[[Soubor:Assisis Basilica superiore.jpg|thumb|San Francesco v Assisi - interiér horního kostela]]
===San Francesco v Assisi===
Gotické prvky ve svých stavbách začali používat také [[Řád menších bratří|františkáni]] a [[Řád bratří kazatelů|dominikáni]]. Ti je ovšem přizpůsobili místním podmínkám. Příkladem takové stavby je [[bazilika]] '''[[František z Assisi|San Francesco]] v [[Assisi]]'''. Dvoupatrový kostel byl založen roku 1228 a vysvěcen 1253. Jedná se o (v případě horního kostela) jednolodní kostel s [[transept]]em, na který bezprostředně (podobně jako v případě románské [[Apsida (architektura)|apsidy]]) navazuje polygonální závěr o pěti stranách desetiúhelníka. Kostel je zaklenut [[křížová žebrová klenba|křížovými žebrovými klenbami]] a díky rozsáhlým plochám stěn velmi bohatě vymalován [[nástěnná malba|nástěnnými malbami]]. skeletová konstrukce s velkou plochou oken se uplatňuje pouze v presbytáři.<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 1) s. 242</ref>

===Další významné stavby 13. století===
Příklad kostela San Francesco následovalo mnoho staveb ve střední Itálii. Františkánský kostel '''San Francesco v [[Bologna|Bologni]]''' z téže doby ovšem vychází z francouzské cisterciáské tradice, jak jasně dokládá už jeho „katedrální“ půdorys. Významný je též ohromný dominikánský kostel '''Santa Maria Novella ve [[Florencie|Florencii]]''', zahájený roku 1246. Ještě mohutnější je však františkánský kostel '''[[Santa Croce (Florencie)|Santa Croce]] ve Florencii''' (zahájen 1294). Nesmírně inovativní stavbou je také kostel '''[[svatý Antonín|Sant' Antonio]] v [[Padova|Padově]]''', zahájený kolem roku 1290, který suverénně spojuje snad všechny vlivy dosud zmíněné a navíc ještě byzantinizující vliv kostela svatého Marka v [[Benátky|Benátkách]], který připomíná svými kupolemi. Zajímavými stavbami jsou však i kostel '''San Fortunato v [[Todi]]''' (1292-1328) a '''[[svatý Vavřinec|San Lorenzo]] v [[Neapol]]i''' (1270-1285).<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 1) s. 244-248</ref>

Alespoň zmínku zaslouží i '''[[světský|světské]] stavby'''. Především pozoruhodný pevnostní [[oktogon]] '''[[Castel del Monte]]''', stavěný od roku 1240 pro [[Fridrich II. Štaufský|Fridricha II.]] v [[Apulie|Apulii]]. Z městských paláců lze uvést Palazzo del Comune v [[Piacenza|Piacenze]] či [[Bargelo]] ve [[florencie|Florencii]]. Ze samého sklonku třináctého století pak (později přestavované) [[Palazzo Vecchio]] ve Florencii a [[Palazzo Pubblico]] v [[Siena|Sieně]].

[[Soubor:Siena Cathedral.JPG|thumb|exteriér Sienského dómu s románskou zvonicí a fragmentu nedostavěné hlavní lodi zcela vpravo]]
[[Soubor:Firenze.Duomo.nave.JPG|thumb|interiér Florentského dómu]]
[[Soubor:Firenze 011130 06.jpg|thumb|Průčelí FLorenského dómu, kampanila a část baptisteria zcela vpravo]]

==Architektura vrcholné gotiky==
Ve třináctém století se gotika projevovala v Itálii především na stavbách klášterních kostelů. Spíše až na konci třináctého století lze sledovat všeobecné přijetí nového slohu, které se projevuje mj. tím, že jsou goticky (pochopitelně ovšem ve specificky italském zabarvení) budovány či přestavovány velké [[město|městské]] stavby, například městské [[palác]]e, či [[biskup]]ské kostely, kterým se v Itálii (podobně jako v [[Německo|Německu]]) říká [[dóm]] (''duomo'').

===Sienský Dóm===
'''[[Siena|Sienský]] dóm''' je stavba, která stojí na pomezí architektury třináctého a čtrnáctého století. Na první pohled působí dóm nesmírně celistvým dojmem. Je to způsobeno použitím střídajících se vrstev černého a bílého [[mramor]]u, který dómu dává zcela nezaměnitelný výraz. Sama výstavba však rozhodně neprobíhala podle jednotného plánu, ale právě naopak.

Přestavba [[románský sloh|románské]] [[bazilika|baziliky]] začala už ve třináctém století a vzorem byl (už zmiňovaný) cisterciácký kostel San Galgano. Kostel měl přestavbou získat především mohutnější [[křížení (architektura)|křížení]], nad nímž měla být vybudována gigantická [[kupole]]. Kvůli její výšce bylo ovšem nutné měnit také výšku [[hlavní loď|hlavní lodi]] Počítalo se také s rozšířením [[chór (architektura)|chóru]] a výstavbou nové východní [[fasáda|fasády]] v místě, kde už bylo v předstihu vybudováno čtvercové [[baptisterium]], na něž měla fasáda chóru navázat. Tento velkolepý plán byl ovšem změněn a bylo rozhodnuto použít celý dosavadní kostel s kupolí jako pouhý [[transept]] s tím, že nové obrovské [[trojlodí]] bude ke stávající stavbě stát v [[pravý úhel|pravém úhlu]] a na opačné straně vznikne nový chór. Vzhledem k chybám při výstavbě, nejednotnosti názorů a nakonec díky velkému [[mor]]u byla stavba roku 1348 zastavena a je dodnes nedokončena.<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 1) s. 254</ref>

===Florentský dóm===
I v případě '''[[Florencie|Florentského]] dómu [[Santa Maria del Fiore]]''' došlo k několikeré změně plánů, přesto byla stavba nakonec dovedena do konce v první polovině patnáctého století [[Filippo Brunelleschi|Bruneleskchiho]] kupolí už ve stylu rané [[renesance]].

V roce 1296 byl položen základní kámen katedrály. Plány vypracoval zřejmě architekt a sochař [[Arnolfo di Cambio]]. Kostel měl být trojlodní bazilikou s trámovým stropem v hlavní lodi a už tehdy měla být nad křížením kupole. Po jeho smrti se práce zpomalily. Roku 1334 byl jmenován stavitelem chrámu [[Giotto di Bondone]], který se však věnoval hlavně výstavbě ušlechtile působící '''[[Giottova zvonice|kampanily]]'''. Stavba se znovu rozběhla až roku 1357 podle plánů [[Francesco Talenti|Francesca Talentiho]], který Cambiúv projekt výrazně změnil. Jeho dílem jsou mohutné [[křížová žebrová klenba|křížové žebrové klenby]] ve všech lodích i plán, vytvořit nad [[křížení (architektura)|křížením]] ohromnou [[kupole|kupoli]] o šířce všech tří lodí. Rozšíření se dočkal i [[chór (architektura)|chór]].<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 1) s. 254</ref>

Také ve Florenci hraje výraznou roli ve výtvarném působení stavby obklad z vícebarevných mramorů. Kromě bílé a černé se zde uplatňuje ještě červený [[porfyr]]. Zajímavé je to, že Giottova zvonice i dóm v tomto řešení přímo navazuje na nedaleké '''[[Baptisterium San Giovanni]]''', které pochází z jedenáctého století, z období výrazně [[antika|antikizující]] toskánské románské „protorenesance“. Tato stavba byla také velmi inspirativní pro rané italské humanisty, který ji považovali za antickou stavbu. V dílech Filippo Bruneleschiho je výrazný vliv této románské stavby velmi patrný.

[[Soubor:Siena-duomo-1.jpg|thumb|Průčelí dómu v Sieně]]

===Chrámová průčelí===
Dlouhou dobu nebyl u italských katedrál vyřešen problém, jak pojmout jejich [[průčelí]]. Florentský dóm měl průčelí hotové pouze do spodní třetiny. Definitivně bylo provedeno až v devatenáctém století.

V roce 1284 zahájil stavbu '''průčelí Sienského dómu''' [[Giovanni Pisano]]. Vycházel přitom z francouzských. Spodní část průčelí zde člení trojice rozměrných [[Portál (architektura)|portál]]ů, horní patro zcela ovládá mohutná [[rozeta]]. Průčelí je sevřeno dvojicí štíhlých prolamovaných schodišťových věží, které jsou jako celé průčelí bohatě zdobeny [[vimperk (architektura)|vimperky]], [[fiála]]mi a další [[socha]]řskou výzdobou. Trojice trojúhelných štítů zaujaly plochy barevné [[mozaika|mozaiky]].

Toto průčelí posloužilo jako určitý precedens. Velmi rychle poté bylo zbudováno velmi podobné '''průčelí dómu v [[Orvieto|Orvietu]]'''. Zde je ovšem věnováno více místa mozaikám. Celé průčelí je také řešeno přehledněji a pádněji. Podobně mělo vypadat i nedokončené průčelí sienského baptisteria. (zahájeno 1339)<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 1) s. 256-257</ref>

[[Soubor:Santa maria della spina 102.JPG|thumb|kostel Santa Maria della Spina v Pise]]

===Skříňovitá architektura===
Práce s ušlechtilými materiály, především s mramorem vedla italské kameníky k vytváření staveb, které ze všecho nejvíc připomínají drobné [[relikviář]]ové skříňky nebo podobné [[zlatník|zlatnické]] výrobky. Příkladem takové stavby je drobný kostel '''Santa Maria della Spina''' v [[Pisa|Pise]]. Dalším kostel '''[[Kostel Orsanmichele|Orsanmichel]]''' ve Florencii. Jemnost provedení takřka vyráží dech a stavby doslova přetékají množstvím ozdobných prvků a soch.<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 1) s. 257</ref>

==Italské stavby pozdní gotiky==
Také pozdněgotická Italská architektura má zcela specifické polohy. Ani v závěru gotiky přitom nedošlo k vytvoření nějakého jednotného „italského gotického výrazu“. Ten mají pouze jednotlivé oblasti. Například [[Benátky]], jejichž pozdněgotická architektura má mnoho společných znaků. I v pozdní gotice ovšem pokračuje honba za velikostí, kterou jsme viděli už v Sieně či Florencii.

[[Soubor:Apse_of_the_Duomo_(Milan).jpg|thumb|Milánský dóm – pohled ze severovýchodu]]
===Milánský dóm===
Na konci čtrnáctého století, za vlády [[vévoda|vévody]] [[Gian Galeazzo Visconti|Giana Galeazza Viscontiho]] neobyčejně vzrostl význam severoitalského '''[[Milán]]a'''. V letech 1386/[[1387|7]] zahájil [[Simone da Orsenigo]] plánování '''nového dómu''', přičemž použil velkorysé schéma obrovské pětilodní stavby s vystupujícím trojlodním [[transept]]em, [[chór (architektura)|chórem]] s mohutným polygonálním [[chórový ochoz|chórovým ochozem]] a věžovitou [[kupole|kupolí]] nad [[křížení (architektura)|křížením]]. K vyřešení technických otázek byla svolána mezinárodní [[komise]] [[expertů]], jíž se zůčastnili mj. [[Hans Parler]] a [[Heinrich Parler]], potomci [[Petr Parléř|Petra Parléře]]. Do dnešních dnů se dochovala řada [[technický výkres|výkresů]], [[skica|skic]] a dalších dokladů práce této komise. Stavba nakonec probíhala podle vůle italských stavitelů. Dokumenty přitom dokládají jejich dobrou znalost francouzských a německých vzorů.

Samotné budování dómu bylo ukončeno roku 1572, ovšem dokončování kamenicky zpracovaných průčelí se protáhlo až do roku 1813. Zatímco [[interiér]] je relativně strohý, [[exterér]] je takřka ověšen množstvím [[socha|soch]], [[baldachýn]]ů, [[fiála|fiál]]. V rozměrných oknech jsou osazeny křehké plaménkové [[kružba|kružby]] a veškeré ostatní plochy zdiva člení vertikální [[paneláž]]. Přes značný rozměr oken je vnitřek stavby značně temný. To je způsobeno rozhodnutím italských mistrů nebudovat [[hlavní loď]], [[transept]] a [[chór (architektura)|chór]] výrazně převýšený vůči bočním lodím, takže světlo proniká do centráních částí dómu pouze zprostředkovaně.<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 1) s. 257-259</ref>

[[Soubor:Bologna-vista03.jpg|thumb|Bologna s bazilikou San Petronio]]
===San Petronio v Bologni===
[[Bazilika]] ''San Petronio v [[Bologna|Bologni]]''' měl být gigantickým kostelem, dlouhým 182,5 metrů, s transeptem širokým 136,8 metru a ohromnou kupolí v křížení. Přesto nešlo o [[biskup]]ský, nýbrž o pouhý farní kostel. Plány vypracoval [[Antonio di Vicenza]]. Ten však roku 1400 zemřel. Roku 1525 byla dokončena loď a „provizorně“ uzavřena mělkou [[Apsida (architektura)|apsidou]]. Dodnes je kostel nedokončen, ovšem i pouhý [[fragment]] původní stavby překvapuje svou velikostí. V působení interiéru bylo totiž nepochybně překonáno všechno, co do té doby v gotickém stavitelství vzniklo.<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 1) s. 259</ref>

[[Soubor:Ca dOro Venice Italy.jpg|thumb|palác Ca d'Oro v Benátkách]]
===Ca d'Oro v Benátkách===
Specifická situace [[Benátky|Benátek]] dala vzniknout zvláštnímu typu městského [[palác]]e. Jeho hlavní [[průčelí]] je totiž otočeno k vodě a ve středním traktu je vybaveno [[arkáda (architektura)|arkádami]] vybavenými [[kružba|kružbou]]. V přízemí je za nimi umístěna rozlehlá hala ''Portego'', nad ní [[lodžie]] – ''Sala''. Uzavřené boční osy ''Torreselle'' tuto [[filigrán]]skou konstrukci lemují a opticky uzavírají. Příkladem takového paláce je '''Ca d'Oro''' z let 1421-[[1436|36]].<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 1) s. 259</ref>

[[Soubor:Wenecja Palac Dozow.JPG|thumb|Dóžecí palác v Benátkách]]
===Dóžecí palác v Benátkách===
I '''[[Dóžecí palác]] v Benátkách''' je stavba zcela originální. Jeho současná podoba pochází z roku 1424. Tradiční arkáda v přízemí je zde formou lodžie uplatněna i v patře. Podobně jako u soukromých benátských paláců nepůsobí tato arkáda těžce, ale díky filigránské kružbě je nesmírně lehká. Na ní ovšem leží zcelený, opticky těžký blok vrchních dvou podlaží. Tento kontrast hmot je nejen zcela neklasický, ale také nesmírně účinný. Jeho vzory je nutné hledat v [[arabové|arabské]] architektuře.<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 1) s. 259-260</ref>

===Katedrála v Pienze===
Přehled gotické architektury v Itálii zakončíme kuriozitou. Je jí '''katedrála v Pienze'''. Papež [[Pius II.]] si totiž přál, vybudovat zde [[ideál]]ní [[město]] podle představ teoretika [[Leon Battista Alberti|Leona Battisty Albertiho]]. Tohoto úkolu se ujal architekt [[Bernardo Rosellinno]], který zde mj. v roce 1470 vybudoval katedrálu, postavenou na výslovné papežovo přání jako středoevropský pozdněgotický [[halový kostel]]. Rossellino přitom ovšem použil zcela [[Renesance|renesanční]] [[tvarosloví]]. Přesto působí stavba velmi příznivým dojmem a po jejím vybudování byla italskými humanisty také velice kladně oceňována.<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 1) s. 260</ref>

==Literatura==
*Borngäserová, B.: ''Gotická architektura v Itálii'' in: ''Gotika'', Slovart, Praha 2000, s. 242-260 ISBN 80-7209-248-0

{{commonscat|Gothic architecture in Italy|Gotická architektura v Itálii}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Umělecké směry]]
[[Kategorie:Gotika]]
[[Kategorie:Architektonické styly]]
[[Kategorie:Památky Itálie]]
[[Kategorie:Italská kultura]]

Gotická architektura v Itálii - Historie editací

Sysop: ++

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu