Gramofonová deska - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „SP“ textem „SP“

2023-12-24T11:43:12Z

Nahrazení textu „SP“ textem „SP“

← Starší verze		Verze z 24. 12. 2023, 11:43
Řádka 3:		Řádka 3:

	== Dělení ==		== Dělení ==
-	První typ gramodesek se vyráběl z šelaku, měl hrubší drážky, potřeboval hrubší jehlu a speciální rychlost 78. Jedna strana standardní desky mohla obsahovat maximálně 3 minuty zvuku, větší typ desky i 5 minut. Tento typ gramodesek se v Československu používal až do roku [[1960]], kdy byl nahrazen [[vinyl]]ovými [[SP]] [[singl]]y. Výroba standardních desek však dobíhala až do roku 1968, mnohé tituly té doby byly firmou Supraphon vydávány jak na moderních SP tak na standardních šelakových deskách.	+	První typ gramodesek se vyráběl z šelaku, měl hrubší drážky, potřeboval hrubší jehlu a speciální rychlost 78. Jedna strana standardní desky mohla obsahovat maximálně 3 minuty zvuku, větší typ desky i 5 minut. Tento typ gramodesek se v Československu používal až do roku [[1960]], kdy byl nahrazen [[vinyl]]ovými [[Singl\|SP]] [[singl]]y. Výroba standardních desek však dobíhala až do roku 1968, mnohé tituly té doby byly firmou Supraphon vydávány jak na moderních SP tak na standardních šelakových deskách.

	Nejznámější značky gramofonových desek z první republiky jsou [[Ultraphon]], Supraphon*, [[His master's voice]] (etiketa s pejskem), [[Esta]], Odeon, Polydor, [[Rekord]], [[Artona]], [[Selekton]] a mnoho dalších. Mezi těmito značkami existovaly ustálené rozdíly v ceně a kvalitě nahrávek. Například značky Artona a Selekton byly speciálně zřízeny firmou Ultraphon pro vydávání méně kvalitních nahrávek a tato praxe byla obvyklá i u jiných firem.		Nejznámější značky gramofonových desek z první republiky jsou [[Ultraphon]], Supraphon*, [[His master's voice]] (etiketa s pejskem), [[Esta]], Odeon, Polydor, [[Rekord]], [[Artona]], [[Selekton]] a mnoho dalších. Mezi těmito značkami existovaly ustálené rozdíly v ceně a kvalitě nahrávek. Například značky Artona a Selekton byly speciálně zřízeny firmou Ultraphon pro vydávání méně kvalitních nahrávek a tato praxe byla obvyklá i u jiných firem.
Řádka 22:		Řádka 22:

	== Typy vinylových gramodesek ==		== Typy vinylových gramodesek ==
-	[[SP]] (single play) - singly - menší typ vinylových desek obvykle na rychlost 45 otáček za minutu ([[rpm]]), výjimečně na rychlost 33. Obvykle jedna strana desky obsahovala jednu hudební skladbu resp. písničku. Průměr desky 17 cm.	+	[[Singl\|SP]] (single play) - singly - menší typ vinylových desek obvykle na rychlost 45 otáček za minutu ([[rpm]]), výjimečně na rychlost 33. Obvykle jedna strana desky obsahovala jednu hudební skladbu resp. písničku. Průměr desky 17 cm.

-	[[Extended Play\|EP]] (extended play) - menší typ vinylových desek obvykle na rychlost 45. V podstatě totožné s [[SP]], ale na každé straně jsou dvě písničky. Vydávány byly mnohem méně a mívaly speciální obaly. Vzácně byly vydávány tyto desky i s rychlostí 33 otáček se zmenšeným středem, na jednu stranu se tak daly zaznamenat až čtyři drobné skladby resp. písničky.	+	[[Extended Play\|EP]] (extended play) - menší typ vinylových desek obvykle na rychlost 45. V podstatě totožné s [[Singl\|SP]], ale na každé straně jsou dvě písničky. Vydávány byly mnohem méně a mívaly speciální obaly. Vzácně byly vydávány tyto desky i s rychlostí 33 otáček se zmenšeným středem, na jednu stranu se tak daly zaznamenat až čtyři drobné skladby resp. písničky.

	[[Dlouhohrající deska\|LP]] (long play) - „elpíčko“ - dlouhohrající deska obvykle na rychlost 33,3 [[rpm]], zpočátku výjimečně i na rychlost 16 [[rpm]]. V případě populární hudby většinou obsahovala celé jedno album jednotlivé skupiny, u vážné hudby pak jakoukoliv jinou nahrávku v celkové délce až 45 minut, výjimečně i delší. Průměr 30 cm, na jedné straně libovolný počet kladeb či záznamů mluveného slova, u hudebních záznamů z oblasti populární hudby většinou 4 až 14 písniček.		[[Dlouhohrající deska\|LP]] (long play) - „elpíčko“ - dlouhohrající deska obvykle na rychlost 33,3 [[rpm]], zpočátku výjimečně i na rychlost 16 [[rpm]]. V případě populární hudby většinou obsahovala celé jedno album jednotlivé skupiny, u vážné hudby pak jakoukoliv jinou nahrávku v celkové délce až 45 minut, výjimečně i delší. Průměr 30 cm, na jedné straně libovolný počet kladeb či záznamů mluveného slova, u hudebních záznamů z oblasti populární hudby většinou 4 až 14 písniček.

Sysop: 1 revizi

2014-04-19T07:29:08Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 19. 4. 2014, 07:29

Sysop: Nahrazení textu

2012-06-07T20:33:27Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Vynil record.jpg|thumb|Vlevo gramofonová deska o průměru 30 cm (LP), vpravo deska o průměru 17 cm (single, SP), nahoře pro porovnání [[Kompaktní disk|CD]] o průměru 12 cm]]
'''Gramofonová deska''' neboli '''gramodeska''' je médium používané masivně od konce 19. století do 80. let 20. století pro záznam zvuku. Poté bylo téměř plně nahrazeno [[Kompaktní disk|CD disky]] a [[DVD]] disky. V současnosti se vydávají gramofonové desky zejména jako doplněk vedle digitálních hudebních nosičů produkovaných na CD či DVD, ale vývoj analogové techniky nestále pokračuje a existují jasné náznaky, že může brzo dojít k jejímu výraznějšímu návratu, nejen pro sběratelské účely a vážnou hudbu. Při použití velmi kvalitních reprodukčních [[Hi-Fi]] zařízení mnozí nároční posluchači (tzv. audiofilové) stále preferují původní gramofonové desky oproti moderním digitálním CD a [[DVD]] nosičům zvukového záznamu, a tento trend v posledních letech začíná opět nabírat sílu. Proto rozhodně nelze [[gramofon]]ovou desku považovat za společensky odepsanou.

== Dělení ==
První typ gramodesek se vyráběl z šelaku, měl hrubší drážky, potřeboval hrubší jehlu a speciální rychlost 78. Jedna strana standardní desky mohla obsahovat maximálně 3 minuty zvuku, větší typ desky i 5 minut. Tento typ gramodesek se v Československu používal až do roku [[1960]], kdy byl nahrazen [[vinyl]]ovými [[SP]] [[singl]]y. Výroba standardních desek však dobíhala až do roku 1968, mnohé tituly té doby byly firmou Supraphon vydávány jak na moderních SP tak na standardních šelakových deskách.

Nejznámější značky gramofonových desek z první republiky jsou [[Ultraphon]], Supraphon*, [[His master's voice]] (etiketa s pejskem), [[Esta]], Odeon, Polydor, [[Rekord]], [[Artona]], [[Selekton]] a mnoho dalších. Mezi těmito značkami existovaly ustálené rozdíly v ceně a kvalitě nahrávek. Například značky Artona a Selekton byly speciálně zřízeny firmou Ultraphon pro vydávání méně kvalitních nahrávek a tato praxe byla obvyklá i u jiných firem.
* Gramodesky Supraphon byly vydávány až po 2. světové válce po znárodnění menších továren.

Největším specialistou na šelakové desky je v České Republice pan [[Gabriel Goessel]]. Jeho pořad [[Fonogram]] na [[Český rozhlas|Českém rozhlase]] pravidelně mapuje historii populární hudby první republiky.

Výroba gramofonových desek v podniku Gramofonové závody Loděnice (jakož i [[gramofon]]ů v podniku TESLA Litovel) v období po 2.světové válce byla v Československu vždy na velmi vysoké úrovni.
Československé gramofony ze 70. a 80. let byly vyráběny ve světové špičkové kvalitě. Gramofonové desky z tohoto období byly vyráběny a vydávány pod domácími značkami Supraphon, [[Panton]] a [[Opus]]. Česká republika je díky této vynikající výrobní tradici, až doposud jediným výrobcem a vývozcem klasických gramofonových desek na světě. Výroba tohoto sortimentu stále velmi dobře prosperuje a gramofonové desky jsou nyní úspěšně vyváženy do celého světa.

V poválečném Československu bylo běžně možno zakoupit i gramofonové desky vydávané v okolních státech RVHP. V NDR byly gramofonové desky vydávány pod značkou [[Eterna]] či [[Amiga]], v Polsku pod značkou [[Muza]], v Sovětském svazu pod značkou [[Melodia]], v Maďarsku pod značkou [[Pepita]] či [[Hungaroton]], v Bulharsku pod značkou [[Balkaton]], v Rumunsku pod značkou [[Electrecord]], na Kubě pod značkou Ariel. Mnohé jiné velmi známé a renomované gramofonové značky pocházející ze zemí západní Evropy a z Ameriky byly v té době pro běžného spotřebitele prakticky nedostupné z politických a hospodářských důvodů.
Gramofonové nadšence a fandy té doby sdružoval spolek, který se nazýval [[Gramofonový klub]].

[[Soubor:lp-drazky.jpg|thumb|right|Ukázka drážek se záznamem hudby na dlouhohrající gramofonové desce]]
Pro přehrávání starých šelakových (standardních) desek existují dva druhy [[gramofon]]ů. Starší, jsou čistě mechanické, s plechovou rourou a natáčením klikou. Novější jsou elektrické, a zvuk je z nich snímatelný v podobě elektrického signálu nejen do starých elektronkových rádií, ale do jakéhokoliv druhu spotřební elektroniky vybavené gramofonovým předzesilovačem signálu, po připájení novějšího typu konektoru. Moderní typy gramofonových přenosek u současných gramofonů pracují na magnetodynamickém principu, jedná se o velmi citlivá zařízení, která dokáží velice věrně a kvalitně přenášet i zcela nepatrné záchvěvy [[gramofonová jehla|gramofonové jehly]]. Nyní jsou vyráběny i speciální [[magnetodynamická přenoska|magnetodynamické přenosky]] určené pouze pro reprodukci starých standardních šelakových desek.

Druhý typ gramofonových desek je mladší a známější. Byl vyráběn z umělé hmoty PVC (polyvinylchlorid, v americké angličtině též vinyl), ale výjimečně též z jiných umělých hmot v podobě pohlednic, vzorkovaných, či průhledných desek. Vinylová hmota vyráběná v Československu byla gramofonovými odborníky považována za velmi kvalitní materiál a vyvážela se do zahraničí ve velkém množství.

== Typy vinylových gramodesek ==
[[SP]] (single play) - singly - menší typ vinylových desek obvykle na rychlost 45 otáček za minutu ([[rpm]]), výjimečně na rychlost 33. Obvykle jedna strana desky obsahovala jednu hudební skladbu resp. písničku. Průměr desky 17 cm.

[[Extended Play|EP]] (extended play) - menší typ vinylových desek obvykle na rychlost 45. V podstatě totožné s [[SP]], ale na každé straně jsou dvě písničky. Vydávány byly mnohem méně a mívaly speciální obaly. Vzácně byly vydávány tyto desky i s rychlostí 33 otáček se zmenšeným středem, na jednu stranu se tak daly zaznamenat až čtyři drobné skladby resp. písničky.

[[Dlouhohrající deska|LP]] (long play) - „elpíčko“ - dlouhohrající deska obvykle na rychlost 33,3 [[rpm]], zpočátku výjimečně i na rychlost 16 [[rpm]]. V případě populární hudby většinou obsahovala celé jedno album jednotlivé skupiny, u vážné hudby pak jakoukoliv jinou nahrávku v celkové délce až 45 minut, výjimečně i delší. Průměr 30 cm, na jedné straně libovolný počet kladeb či záznamů mluveného slova, u hudebních záznamů z oblasti populární hudby většinou 4 až 14 písniček.

=== Formáty desek ===
{| class="wikitable" style="text-align: center;"
|- bgcolor="#CCCCCC"
| '''Průměr desky''' || '''Rychlost za minutu''' || '''Délka skladby'''
|-
| 12 palců (30 cm) || 33⅓ rpm || [[Long play]] (LP)
|-
| 12 palců (30 cm) || 45 rpm || Maxi Single a [[Extended play]] (EP)
|-
| 12 palců (30 cm) || 78 rpm || Formát pro vážnou hudbu: 4 až 5 minut
|-
| 10 palců (25 cm) || 33 rpm || Long play (LP)
|-
| 10 palců (25 cm) || 78 rpm || Obvykle: 3 minuty
|-
| 7 palců (17,5 cm) || 45 rpm || [[Single]] (SP)
|-
| 7 palců (17,5 cm) || 45 rpm || [[Extended play]] (EP)
|-
| 7 palců (17,5 cm) || 33⅓ rpm || [[Single]] (SP) pro dětské skladby ([[1960]]-[[1970]])
|-
| 7 palců (17,5 cm) || 78 rpm || vyráběné ve 30. letech 20. století, max. 2 minuty
|-
| 6 palců (15 cm) || 78 rpm || vyráběné ve 30. letech 20. století, cca. 1,5 až 2 minuty
|-
| 10,8 palce (27 cm) || 78 rpm || vyráběné ve 20. letech 20. století, cca. 4 minuty (pouze firma Odeon)
|}

== Externí odkazy ==
* [http://www.vinyl.cz Vinyl.cz – DJ friendly]
* [http://eil.com/explore/guide/vinyl_making.asp Creating a vinyl record (anglicky)]
* [http://vinylfanatics.com Vinylfanatics.com – The home of vinyl records. Vinyl reviews, news, forum (anglicky)]

{{Commonscat|Vinyl records}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Hudební nosiče]]