Sysop: Nahrazení textu

2012-05-26T11:10:38Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Europe location GEO2.png|thumb|right|Lokace Gruzie v Eurasii]]
[[Soubor:Abchazië.PNG|thumb|right|Lokace Abcházie v Gruzii]]
'''Gruzínsko-abcházský konflikt''' je [[občanská válka|občanský ozbrojený konflikt]] mezi [[Gruzie|gruzínskými]] a [[Abchazové|abchazskými]] etnickými skupinami. Konflikt se odehrál v separatistické [[Abcházie|Abcházii]], která formálně nálěží Gruzii, ale de facto funguje jako samostatný stát. Do průběhu bojů často zasahovalo sousední [[Rusko]].
Tento konflikt patří k nejkrvavějším z těch, které se udály v zemích bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], který je dodnes nevyřešen. Svou roli zde zaujímá především dlouhodobá vzájemná nevraživost mezi těmito dvěma národy, často zbytečně vyhrocená různými nacionalistickými skupinami. Celý tento konflikt se týkal především snahy Abchazů vytvořit vlastní stát, zatímco Gruzínci chtěli národní stát, ve kterém by národnostní menšiny měly jen velmi omezenou samosprávu. Gruzie ale pak ve snaze zabránit konfliktu Abchazům nabízela ústupky ve formě příslibu široké autonomie oblasti, ale abchazská vláda i opozice vždy odmítala jakoukoliv formu jednoty s Gruzií. Abchazové považují samostatnost za své právo a za výsledek války proti Gruzii, kterou vyhrála, a často obviňovali vládu [[Eduard Ševardnadze|Eduarda Ševardnadzeho]] z nesmyslného nepřátelství a špatného vedení.
== Příčiny konfliktu ==
[[Abcházie]] bývala v období starověku a středověku střídavě samostatným královstvím a součástí jiného mocnějšího státu, takže [[Abchazové]] poznali mnoho kultur a sami postupně z původního [[pohan]]ského náboženství přestoupili na [[křesťanství]] a pak na [[islám]]. V roce 1810 se Abcházie stala ruským protektorátem a do Abcházie Rusové přinesli [[pravoslaví]]. V roce [[1917]] se Abcházie stala součástí [[Zakavkazská federativní demokratická republika|Zakavkazské federativní demokratické republiky]], která se brzy rozpadla a některé muslimské národy na [[Kavkaz]]u vytvořili tzv. „Horskou republiku severního Kavkazu“. Po roce [[1921]] se Abcházie stala součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a v [[Suchumi]] byla vyhlášena [[Abcházská sovětská socialistická republika]], která ale byla po několika měsících začleněna do Gruzínské SSR, což bylo stvrzeno abcházskou ústavou v roce 1925, podle níž měly mít oba národy rovnoprávné postavení.
Jenže v roce [[1931]] se do vedení [[Komunismus|Komunistické]] strany v Gruzii dostalo silně nacionalistické křídlo v čele s [[Lavrentij Berija|Lavrentijem Berijou]], které s požehnáním Stalina začalo přetvářet Gruzii v unitární stát. Byla proto potlačována práva národnostních menšin tak, aby došlo k jejich asimilaci s obyvatelstvem gruzínské národnosti. Konkrétně v Abcházii to nemuselo hned vypadat tak zle, protože byla ustavena [[Abcházská autonomní sovětská socialistická republika|Abcházská autonomní republika]] pod nadvládou Gruzínské SSR. Jenže docházelo k řízené imigraci gruzínského a ruského obyvatelstva na území Abcházie tak, že se Abchazové stali menšinou ve vlastní zemi (podle sčítání lidu z počátku 90. let tvořili Abchazové jen 17,8% obyvatel Abcházie). Správa nad územím pak přešla do gruzínských a ruských rukou a ti začali „gruzifikovat“ abcházské obyvatelstvo. Když se proti tomu Abchazové v době [[Východní fronta (druhá světová válka)|Vlastenecké války]] začali bouřit, byly násilně zavřeny abchazské školy a používání [[abchazština|abchazštiny]] na veřejnosti bylo zakázáno. Dokonce bylo změněno i písmo abchazštiny tak, aby se více podobalo gruzínštině. Došlo i k potlačování náboženských svobod. Gruzifikace v té době dosáhla svého vrcholu a pravděpodobně právě kvůli tomu se pak v 90. letech celý abcházsko-gruzínský konflikt rozhořel.
Po smrti Stalina a Beriji nastal obrat a abcházské školy byly znovu otevřeny. Byly stanoveny etnické kvóty na podíl moci v oblasti spočítané poměrem počtu obyvatel menšiny na celkový počet obyvatel, takže se Abchazové zase mohli podílet na správě země a výměnou za loajálnost vůči režimu došlo i v omezené míře k obrození abchazské kultury a literatury. Takovéto rozdělení moci a provomoci, které bylo běžné ve všech autonomních oblastech [[Sovětský svaz|SSSR]], bylo Abchazci považováno za diskriminační a nespravedlivé, protože si kvůli imigraci Gruzínců do Abcházie podrželi největší vliv právě etničtí Gruzínci. To vedlo jen k ještě větší nenávisti vůči nim.
Abchazská politická reprezentace se ale několikrát pokusila v rámci svých možností o nápravu tak, že v letech [[1957]], [[1967]] a [[1978]] předložila Moskvě žádost o přechod [[Abcházská autonomní sovětská socialistická republika|Abcházské ASSR]] z [[Gruzínská sovětská socialistická republika|Gruzínské]] pod [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruskou SFSR]]. Později byla přepracovaná na žádost o navrácení statutu svazové republiky, jaký měla Abcházie v roce 1921. Po velkých protestech proti gruzínské nadvládě v roce 1978, když abcházská strana obvinila Gruzii z kulturní a politické diskriminace, zasáhl do sporu moskevský ústřední výbor KSSS. Ten zajistil ústupky vůči abcházskému obyvatelstvu a velké dotace na podporu místníhoo školství a kultury.
V 80. letech Abchazové, cítící pozvolný rozklad Sovětského svazu, opět chtěli přejít přímo pod ruskou nadvládu, protože vytušili, že ve svobodné Gruzii by přišli úplně o svou autonomii a práva. V roce [[1988]] zaslalo do Moskvy 58 abchazských komunistů stížnost na gruzínskou vládu, požadovali uznání práva na sebeurčení, správu vlastních záležitostí a větší pravomoc v rozhodování v gruzínské politice. V březnu následujícího roku byla sepsána petice požadující úplnou nezávislost Abcházie na Gruzii, kterou podepsalo 30 000 respondentů. Věci pak začaly mít rychlý spád vzhledem k událostem v Sovětském svazu, které následovaly.
== Občanská válka 1992-1993 ==
{{Infobox válka
|Střetnutí= '''Občanská válka 1992-1993'''
|konflikt= Gruzínsko-Abcházský konflikt
|image= [[Soubor:Pravit.JPG|Budova abcházské vlády zničená z 27. září 1993, v současnosti stále v ruinách|300px]]
|komentář= Budova abcházské vlády zničená z 27. září 1993, v současnosti stále v ruinách.
|trvání= [[16. červenec]] [[1992]]– prosinec [[1993]]
|místo= [[Abcházie]], Západní Gruzie
|příčina= Nepokoje v Abcházii a dlouhodobá nespokojenost Abchazů s gruzínskou nadvládou.
||změny území=[[Abcházie]] se stala definitivně nezávislou republikou, ale je stále považována za součást Gruzie.
|výsledek= Vítězství abcházských separatistů
|strana1= [[Soubor:Flag of Abkhazia.png|Vlajka Abcházie|24px]]Abcházští separatisté [[Konfederace kavkazských národů]] [[Kozáci]] [[Soubor:Flag of Russia.png|Vlajka Ruské federace|24px]] Ruská armáda
|strana2= [[Soubor:Flag of Georgia (1990-2004).png|Vlajka Gruzie|24px]] Gruzínská armáda Dobrovolníci z řad polovojenských organizací
|velitel1= [[Jisuf Soslanbekov]], [[Musa Šanibov]], [[Šamil Basajev]], [[Beslan Barghandžia]], [[Anri Džergenia]]
|velitel2= [[Geno Adamia]], [[Guram Gubelašvili]], [[Gia Charcharašvili]], [[Davit Tevzadze]], [[Soso Achalaja]]
|ztráty1= 4040 mrtvých, neznámý počet raněných
|ztráty2= 4000-5000 mrtvých, neznámý počet raněných
}}
=== Na cestě k válce ===
Dne [[16. červenec|16. červenci]] [[1989]] vypukly v abchazském hlavním městě [[Suchumi]] nepokoje, které se zvrhly v tvrdý ozbrojený boj, když bylo zabito 16 gruzínských studentů při zápisu na univerzitu. Po několika dnech do města vtrhla vojska Rudé armády a nastolila pořádek zavedením stanného práva. Vojáci pak obvinili extrémisty z obou táborů konfliktu ze vzájemné provokace. Tento incident bývá považován za počátek celého gruzínsko-abcházského konfliktu.
V srpnu [[1990]] schválil gruzínský parlament zákon, který znemožňoval účast v parlamentních volbách menším politickým stranám, většinou zastupující zájmy národnostních menšin, aby byl omezen vliv menších národů na dění v politice. Na to reagovali Abchazové tím, že dne [[25. říjen|25. října]] [[1990]] Nejvyšší sovět autonomní republiky Abcházie pod vedením [[Vladislav Ardzinba|Vladislava Ardzinby]] přijal Deklaraci o státní suverenitě Abcházské sovětské socialistické republiky, čímž vlastně Abcházie oficiálně vystoupila ze svazku s Gruzií.
V dubnu [[1991]] byla vyhlášena samostatnost [[Gruzie]] a jejím prezidentem se stal nacionalista [[Zviad Gamsachurdia]]. Abcházie měla podle jeho plánu v nově vzniklém státě přijít o svou autonomii a stát se pouze regionem, proto bylo také referendum o vyhlášení nezávislosti Gruzie bojkotováno národnostními menšinami. V prosinci 1991 byla Gruzie v zájmu stability regionu uznána [[Organizace spojených národů|OSN]], a to i její svrchovanost nad území Abchazské republiky. Proběhlo několik neúspěšných jednání mezi Gruzínci a Abchazci o vyjasnění vzájemných vztahů.
Prezident Gamsachurdia v jednom projevu k abchazskému národu označil Vladislava Ardzinbu za zrádce a agenta Moskvy, čímž vyvolal další vlnu protigruzínských protestů. Gamsachurdia se však rychle snažil svůj nešťastný výrok napravit tím, že při volbách do abcházského parlamentu přenastavil národnostní kvóty a Abchazové získali 28 křesel z 65, Gruzínci 26 mandátů a 11 ostatní národy. Takovéto rozdělení parlamentu na dvě dominantní frakce ale spíše ještě více prohloubilo národnostní spory v zemi. Vladislav Ardzinba proto vytvořil Abcházskou Národní gardu složenou jen z rodilých Abchazů a započal personální změny na důležitých místech správy země tak, aby je zastávali také jen rodilí Abchazové. Mezitím v Gruzii byla přijata ústava z roku 1921, která považovala Gruzii za unitární stát, ve kterém se nepočítalo s existencí autonomních oblastí, proto [[23. červenec|23. července]] [[1992]] Abcházie vyhlásila úplnou nezávislost na Gruzii a obnovila abcházskou ústavu z roku 1925. Dodnes nebyla nikdy uznána žádným státem z mezinárodního společenství, takže je Abcházie nadále považována za součást Gruzie. Vztahy mezi Tbilisi a Abcházií se dostaly na bod varu a začala opravdová válka.
=== Ozbrojený konflikt ===
V lednu [[1992]] došlo v Gruzii k zhroucení režimu [[Zviad Gamsachurdia|Zviada Gamsachurdii]] a jeho nahrazení režimem [[Eduard Ševardnadze|Ševardnadzeovým]]. Gamsachurdiovi příznivci ''(Zviadovci)'' se stáhli z hlavního města a byli novou vládou [[Gruzie]] obviněni z únosu ministra vnitra a dalších politiků na západ Gruzie. Šéf gruzínské obrany [[Tengiz Kitovani]] tam vyslal svou tankovou jednotku o počtu zhruba 3000 vojáků, aby našli a vysvobodili zajaté politiky. Po splnění tohoto úkolu se Kitovani patrně bez konzultace se Ševardnadzem rozhodl pokračovat v tažení až na [[Suchumi]]. Rozkaz byl obsadit budovu abcházského parlamentu a nastolit pořádek v Suchumi, dokud byla pozice Abchazů nepevná. Abchazové se ale proti vpádu gruzínské armády bránili a v Suchumi a okolí se rozhořely urputné boje, jejichž výsledkem bylo obsazení většiny území Abchazie gruzínskou armádou a mnoha mrtvými na obou stranách. Podle názoru některých politiků k válce došlo i proto, že se gruzínská vláda začala obávat toho, že by Abcházie přeci jenom dosáhla mezinárodního uznání, zejména Ruska.
Této bitvy se zúčastnily i skupiny extrémistů a dobrovolníků z ostatních Kavkazských regionů a po ní se do konfliktu vložila také [[Konfederace kavkazských národů]] ze severního Kavkazu, která se [[19. září]] sešla v [[Groznyj|Grozném]] a otevřeně vyhlásila pomoc Abcházii a nepřátelství vůči Gruzii. Zároveň po prohře v bitvě v Suchumi nařídil Abcházský nejvyšší sovět v čele s [[Vladislav Ardzinba|Vladislavem Ardzinbou]] všeobecnou mobilizaci a přestěhování hlavního města do [[Gudauta|Gudauty]], kde sídlila ruská letecká základna. Tento krok se později ukázal jako klíčový. V Gudautě totiž Abcházové oficiálně požádali o pomoc [[Rusko]]. Ruská armáda reagovala prohlášením odsuzující gruzínskou agresi, zatímco prezident [[Boris Jelcin]] se k žádosti postavil neutrálně a koncem září uspořádal v [[Moskva|Moskvě]] setkání mezi Ševardnadzem a Ardzinbou, aby se vyjednala mírová smlouva, podle které se měla gruzínská vojska stáhnout a Abchazové měli zařídit stažení severokavkazských dobrovolníků. Nebyl ale dojednán ten nejdůležitější bod smlouvy, který měl definitivně upravit vztah Gruzie k Abchazům. To vedlo k obnovením bojů, do kterého již plně zasáhli i ti severokavkazští bojovníci, podporovaní kozáckými oddíly z oblasti [[Kubáň|Kubáně]]. Nejpočetnější dobrovolnickou armádou byli [[Čečensko|Čečenci]], v jejichž řadách bojoval i tehdy ještě neznámý bojovník [[Šamil Basajev]].
=== Operace Gagra ===
{{viz též|Bitva o Gagru}}
[[Soubor:Abkhazia detail map.png|thumb|left|Mapa Abcházie, přístav [[Gagra]] je na ní zobrazen jako nejzápadnější sídlo.]]
Bitva o [[Gagra|Gagru]] se odehrála [[1. říjen|1.]] až [[6. říjen|6. října]] [[1992]] krátce poté, co ztroskotala mírová jednání v [[Moskva|Moskvě]]. Malé město na pobřeží západní [[Abcházie]] bylo v tu dobu obsazeno Gruzínskou armádou, která se zde v době bojů o Suchumi vylodila. Zdejší posádka sice nebyla příliš početná, ale byla dobře vyzbrojená. Vojska aliance abcházské gardy, [[Konfederace kavkazských národů]] a [[Kozáci|Kozáků]] pod velením [[Šamil Basajev|Šamila Basajeva]] ale nakonec dokázala vyhnat gruzínská vojska z této oblasti. [[Eduard Ševardnadze|Ševardnadze]] před bitvou obvinil [[Rusko]] z pomoci povstalcům, napomáhání odtržení Abcházie od Gruzie a narušování společné hranice. Rusko přitom ale podle svých slov jen evakuovalo 12 000 svých civilistů z oblasti bojů. Na toto obvinění Rusové reagovali prohlášením, že ofenzíva Gruzínců směrem ke [[Gudauta|Gudautě]] a překročení řeky [[Gumista|Gumisty]] bude považováno za nepřátelský akt, proto zůstala posádka gruzínské armády v Gagře v boji osamocena a bez posil. Do konce roku 1992 se Abchazům povedlo obsadit zpět většinu abcházského území na západ od [[Suchumi]].
=== Mírová jednání na jaře a v létě 1993 ===
V prosinci [[1992]] došlo ze strany gruzínců k incidentu v [[Tkvarčeli]], když byl sestřelen vrtulník ruské armády evakující uprchlíky. Ruská armáda provedla odvetný letecký útok na [[Suchumi]] a snažila se to zamést pod koberec, ale na jaře [[1993]] Gruzínci sestřelili jedno ruské letadlo s ruským pilotem na palubě provádějící nálet. Moc rozruchu to ale nevyvolalo, protože v březnu 1993 začali [[Abcházové]] svoji neúspěšnou ofenzívu proti Suchumi, které bylo stále plně pod kontrolou gruzínské armády. V té době se do konfliktu vložila [[Organizace spojených národů|OSN]], když od Rusů převzala úlohu vyjednávání o míru. Vyslancem generálního tajemníka OSN se stal [[Eduard Brunner]]. V květnu 1993 byla ruským diplomatem [[Boris Pastuchov|Borisem Pastuchovem]] vyjednána dohoda o klidu zbraní, která zahrnovala i závazek k účasti na mírové konferenci pod dohledem OSN. Abchazská strana se však jednání nezúčastnila a dohodu podepsal jen [[Boris Jelcin|Jelcin]] s [[Eduard Ševardnadze|Ševardnadzem]]. Abchazové ale vyjednaný klid zbraní považovali za akt dobré vůle, nicméně po měsíci se znovu rozhořely boje v okolí Suchumi.
Během jara 1993 se začala zhoršovat bezpečnostní situace v celé Gruzii. Na západě země se totiž probudily progamsachurdiovské síly ''(Zviadovci)'', když se do Gruzie tajně vrátil exprezident [[Zviad Gamsachurdia|Gamsachurdia]]. Navíc v [[Tbilisi]] a jiných gruzínských městech různé zločinecké organizace vyplenily vojenské sklady a se získanými zbraněmi pak destabilizovali celou zemi, která se ocitla na pokraji státního bankrotu. Prezident Ševardnadze proto musel zasednout k jednacímu stolu přímo s povstalci v ruském [[Soči]], kde byla podepsána [[27. červenec|27. července]] 1993 dohoda o stažení gruzínských vojsk a kavkazských jednotek z Abcházie s tím, že se tak mělo stát do 15 dnů. Dále mělo být obnoveno hlavní město Abcházie Suchumi a na celý region měly dohlížet mírové jednotky s mandátem OSN podle rezoluce č. 858 z 24. 8. 1993.
=== Masakr v Suchumi ===
[[Abchazové]] i přes podpis smlouvy nadále zbrojili a [[16. září]] [[1993]] zahájili další mohutnou ofenzívu proti nepřipraveným Gruzíncům v [[Suchumi]]. Abchazové oficiálně argumentovali neplněním dohod ze [[Soči]] ze strany [[Gruzie]], ale ve skutečnosti vycítili jedinečnou příležitost, jak se Gruzínců zbavit, protože gruzínská armáda byla již dost oslabená a v Rusku vypukla vleklá politická krize, která umožnila ruské armádě provádět na [[Kavkaz]]u, co chce, takže mohla pomoci Abchazům v boji s Gruzínci. Po deseti dnech tuhých bojů bylo Suchumi [[27. září]] dobyto a gruzínská armáda byla zatlačena až za řeku [[Inguri]]. Zároveň začal [[Zviad Gamsachurdia]] svůj ozbrojený odboj vůči [[Eduard Ševardnadze|Ševardnadzemu]] v kraji [[Samegrelo]] na západě Gruzie a jeho příznivci obsadili přístav [[Poti]] a klíčový železniční uzel v [[Samtredia|Samtredii]], takže Tbilisi zůstalo odříznuté od moře. Gruzínské jednotky v Abcházii se musely vzdát a odevzdat zbraně Gamsachurdiovi.
Jakmile v Suchumi převzali vládu opět Abchazové, začal tzv. Masakr v Suchumi, který trval dva týdny. Severokavkazské jednotky spolu s abcházskými začaly pod dojmem vítězství ničit gruzínské části města a vyvražďovat obyvatelstvo gruzínského původu po celé Abcházii. Jenom v Suchumi bylo zavražděno v rámci těchto etnických čistek až 30 000 lidí a 250 000 dalších lidí, převážně Gruzínců, opustilo Suchumi a uprchlo přes [[Kodorská soutěska|Kodorskou soutěsku]] do [[Samegrelo|Mingrelie]], [[Tbilisi]] nebo Ruska. Během této doby bylo v Suchumi Abchazskou armádou zajato několik abchazských politiků loajálních Gruzíncům jak abchazské, tak gruzínské národnosti. Všichni byli pravděpodobně mučeni a následně popraveni, včetně [[Žiuli Šartava|Žiuliho Šartavy]], hlavy Abcházské autonomní republiky. Tyto všechny události vedly k přijmutí Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 876 ze dne [[19. říjen|19. října]] [[1993]] odsuzující porušení mírové dohody ze Soči a velmi ostře odsuzující etnické čistky, které prováděla Abchazská armáda. Kvůli tomu se několikrát sešla i [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]] (OSCE) v [[Budapešť|Budapešti]], [[Lisabon]]u a [[Istanbul]]u. Rusko přistoupilo k totální blokádě Abcházie a přerušení dodávek elektřiny.
=== Mír ===
Zvláštní vyslanec [[Organizace spojených národů|OSN]] [[Eduard Brunner]] svolal jednání o míru do Ženevy, kde měly proběhnout gruzínsko-abcházské rozhovory. Dospělo se k dohodě, podle které obě strany souhlasily s umístěním ruských jednotek na hranicích [[Abcházie]] s [[Gruzií]] podél řeky [[Inguri]] pod přísným dohledem OSN a na základě mandátu [[Společenství nezávislých států|SNS]]. Tím byla válka z let 1992-1993 ukončena. Abcházie tuto smlouvu považovala za uhájení své nezávislosti a vítězství. V květnu [[1994]] byla uzavřena další dohoda upřesňující podmínky pobytu ruských vojsk u řeky Inguri. [[4. prosinec|4. prosince]] byla přijatá společná gruzínsko-abcházská ''Deklarace o opatřeních k politickému urovnání gruzínsko-abcházského konfliktu'', která vyjadřovala přání obou stran nastolit pořádek a obnovit zemi. Abcházská strana se konečně ze strany Gruzie dočkala uznání práva na existenci autonomní republiky, vlastní ústavy a státnosti. Abchazové se zase museli vzdát myšlenky úplné nezávislosti a do společné kompetence zařadit zahraniční politiku, energetiku, dopravu, ekologii, občanská a lidská práva a práva národnostních menšin. Součástí deklarace byl i závazek Abchazů, že umožní bezpečný návrat domů všem válečným uprchlíkům. Do Abcházie se ale po válce vrátilo už jen málo Gruzínců. Tuto deklaraci podepsali představitelé obou znepřátelených stran, [[Rusko|Ruska]], [[Organizace spojených národů|OSN]] a [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]].
== Šestidenní válka 1998 ==
{{Infobox válka
|Střetnutí= Válka v Abcházii 1998
|konflikt= Gruzínsko-Abcházský konflikt
|image= [[Soubor:United Nation Abkhazia small.PNG|OSN v Abcházii|300px]]
|komentář= Gali je okres v Abcházii, který je pod dohledem OSN
|trvání= 6 dní v květnu [[1998]]
|místo= okres [[Gali]], [[Abcházie]], Západní Gruzie
|příčina= Gerilové útoky gruzínských ozbrojenců na cíle v Gali
|výsledek= Rychlé ukončení konfliktu
|strana1= [[Soubor:Flag of Abkhazia.png|Vlajka Abcházie|24px]]Abcházské vojsko
|strana2= [[Soubor:Flag of Georgia (1990-2004).png|Vlajka Gruzie|24px]] Gruzínští povstalci
|velitel1= [[Sergej Bagapš]]
|velitel2= neznámý
|síla1= 1500
|síla2= 300
}}
'''Šestidenní válka''' vypukla v roce [[1998]], když se v abcházském okrese [[Gali]] vzbouřila skupina Gruzínců. Boje sice ve skutečnosti trvaly déle než šest dnů, ale těch 6 dní trvala jen reakce abcházské armády ve dnech 20.-26. května. Jinak k útokům ze strany Gruzínců docházelo mnohem dříve.
Po občanské válce se v roce [[1994]] do okresu Gali vrátilo na 40 - 60 tisíc Gruzínců, kteří uprchli před etnickými čistkami ze září [[1993]]. Někteří z nich byli natolik frustrovaní abcházskou nadvládou, že se chopili zbraní a vytvořili tzv. ''"Bílou legii"'' a ''"Bratrstvo lesa"'' V Suchumi odhadli jejich počet na 300 a jejich činnost za záškodnickou. Údajně měli tito povstalci přesvědčovat gruzínské obyvatelstvo, hlavně ženy s dětmi, aby rychle opustili zemi, že se blíží další válka. Na jaře 1998 se situace začala zhoršovat a tyto dvě skupiny a pár dobrovolníků na vlastní pěst začaly útočit na cíle abcházské armády, která nakonec ztratila kontrolu nad okresem Gali. K nejhoršímu útoku na Abchaze došlo [[18. květen|18. května]], když povstalci obsadili vojenskou posádku ve vesnici Repi.
Reakce Abchazů na sebe nenechala dlouho čekat a [[20. květen|20. května]] byl zahájen protiútok na Gali, kterého se účastnilo 1500 vojáků s těžkou technikou a dělostřelectvem. Povstalci byli vyzbrojeni jen ručními zbraněmi a granátomety, se kterými vedli proti Abchazům zákopovou válku. Tato šestidenní válka skončila [[26. květen|26. května]], když abcházská armáda obnovila kontrolu nad celým okresem. Již o den dříve ale začalo odzbrojování povstaleckých skupin, na které dohlížely [[Spojené národy]] a několik mezinárodních organizací.
Poté začalo sčítání škod a ztrát. Na gruzínské straně 17 povstalců padlo, 6 bylo pohřešovaných, 24 zraněných a 1695 domů bylo srovnáno se zemí. Na abcházské straně bylo mrtvých až 300 a další velké množství bylo raněných. Ze svých domů uteklo na 30 až 40 tísíc Gruzínců, ale po krátké době se zase vrátili. Ještě během konfliktu se spekulovalo o tom, kdo za tímto povstáním stojí a Abchazové začali podezřívat centrální vládu v [[Tbilisi]]. [[22. květen|22. května]] se sešli zástupci obou národů, aby se dojednal okamžitě mír. [[Eduard Ševardnadze]] pak ujistil Abcházii, že on ani jeho vláda s povstalci nemá nic společného.
== Kodorská krize 2001 ==
Kodorská krize vznikla v říjnu roku [[2001]], když se v Abcházii v [[Kodorská soutěska|Kodorské soutěsce]], která zůstala pod kontrolou Gruzínců jako jediná část Abcházie, objevili čečenští bojovníci, kteří zaútočili na zdejší vojenskou hlídku. 4. října tito Čečenci zaútočili na vesnici Giorgievskoje a 8. října sestřelili vrtulník mezinárodních pozorovatelů. 18. října byla podniknuta protiakce a než vojenské jednotky dorazily na místo, byli již Čečenci pryč ze země.
== Srpen 2008 ==
[[Abcházie]] zahájila vojenské akce proti [[Gruzie|Gruzii]] ve sporné soutěsce [[Kodori]] v srpnu [[2008]], když de facto otevřela druhou frontu bojů proti gruzínské vládě během konfliktu v [[Jižní Osetie|Jižní Osetií]]<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = ČeskéNoviny.cz
| titul = Do bojů proti Gruzíncům se dali také separatisté v Abcházii
| url = http://www.ceskenoviny.cz/index_view.php?id=327250
| datum přístupu = 2008-08-10}}</ref> Podle gruzínských zdrojů došlo v oblasti [[Abcházie]] v přístavu Ošamšira k vylodění ruské černomořské flotily o síle až čtyř tisíc mužů.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Aktuálně.cz]]
| titul = Ruská flotila v Abcházii. Chystá Kreml druhou frontu?
| url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=613278
| datum přístupu = 2008-08-10}}</ref> Asistent [[Generální tajemník OSN|generálního tajemníka OSN]] [[Pan Ki-mun]]a oznámil, že abcházké úřady požádaly o odchod vojenských pozorovatelů OSN (UNOMIG) z údolí Horní Kodori.<ref name="novinky">
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Novinky.cz
| titul = Gruzie jedná s Moskvou o humanitárním koridoru v Jižní Osetii, částečně se stáhla
| url = http://www.novinky.cz/clanek/146898-gruzie-jedna-s-moskvou-o-humanitarnim-koridoru-v-jizni-osetii-castecne-se-stahla.html
| datum přístupu = 2008-08-10}}</ref>
Podle gruzínského ministerstva vnitra začalo na Kodorskou soutěsku 10. srpna útok i [[Rusko]] a podle agentury AFP soutěsku bombardovalo ruské letectvo. [[Abcházie]] vyhlásila mobilizaci vojenských záloh, parlament schválil výnos o vyhlášení válečného stavu a prezident Abcházie [[Sergej Bagapš]] potvrdil vyslání tisíce bojovníků do soutěsky i žádost Rusku o posílení vojenské přítomnosti na gruzínsko-abchazské hranici.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[ČT24]]
| titul = Rusko prý začalo útok na Kodorskou soutěsku, Abcházie vyhlásila mobilizaci
| url = http://www.ct24.cz/svet/24885-gruzie-a-rusko-se-prou-o-humanitarni-koridory-abchazie-vyhlasila-mobilizaci/
| datum přístupu = 2008-08-10}}</ref>
Asistent [[Generální tajemník OSN|generálního tajemníka OSN]] [[Pan Ki-mun]]a oznámil, že abchazské úřady požádaly o odchod vojenských pozorovatelů [[OSN]] (UNOMIG) z údolí Horní Kodori.<ref name="novinky" />
== Mezinárodní uznání ==
Po skončení grzínsko-ruské války byla Abcházie uznána 26. 8. 2008 nejprve Ruskem, poté i Nikaraguou. V roce 2009 uznala Abchazíí Venezuela a Nauru.
== Reference ==
<references/>

=== Externí stránky ===
* [http://glosy.info/texty/gruzinsko-abchazsky-konflikt-1992-1993/ http://glosy.info] - Gruzínsko-Abcházský konflikt v letech 1992-1993
* [http://studuj.jinak.cz/referaty/index.php?page=glance&id=776 Situace na Kavkaze]
* [http://euroasia.euweb.cz/5-2001_ru_souleimanov.htm Stručná historie rusko-gruzínských vztahů]
''Šestidenní válka'':
* (anglicky) [http://mondediplo.com/1998/12/10georgia Ethnic conflict in Georgia] na Le Monde diplomatique
* (anglicky) [http://www.cpirs.org.ge/Archive/AS_05_98.pdf The Army and Society in Georgia] Published by the Center for Civil-Military Relations and Security Studies; the Caucasian Institute for Peace, Democracy and Development (PDF)
* (anglicky) [http://www.lib.berkeley.edu/doemoff/slavic/pdfs/army698.pdf Army & Society in Georgia] na UC Berkeley (PDF)
* (anglicky)[http://www.crisisgroup.org/home/index.cfm?l=1&id=4377 The International Crisis Group: Abkhazia Today]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Občanské války]]
[[Kategorie:Války Gruzie]]
[[Kategorie:Války Abcházie]]
[[Kategorie:Války za nezávislost]]

Gruzínsko-abcházský konflikt - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Aktuálně.cz“ textem „Aktuálně.cz“

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu

← Starší verze		Verze z 6. 4. 2023, 09:01
Řádka 78:		Řádka 78:
	\| datum přístupu = 2008-08-10}}</ref> Podle gruzínských zdrojů došlo v oblasti [[Abcházie]] v přístavu Ošamšira k vylodění ruské černomořské flotily o síle až čtyř tisíc mužů.<ref>		\| datum přístupu = 2008-08-10}}</ref> Podle gruzínských zdrojů došlo v oblasti [[Abcházie]] v přístavu Ošamšira k vylodění ruské černomořské flotily o síle až čtyř tisíc mužů.<ref>
	{{Citace elektronické monografie		{{Citace elektronické monografie
-	\| vydavatel = [[Aktuálně.cz]]	+	\| vydavatel = Aktuálně.cz
	\| titul = Ruská flotila v Abcházii. Chystá Kreml druhou frontu?		\| titul = Ruská flotila v Abcházii. Chystá Kreml druhou frontu?
	\| url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=613278		\| url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=613278