http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Gusinje 2026-04-07T12:29:07Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Gusinje&diff=3064333&oldid=prev 2026-04-07T08:43:15Z

<p>+ NEW, FLICKR</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>[[Soubor:Gusinje 01.jpg|thumb|240px|Hlavní ulice města]]<br /> '''Gusinje''' ([[albánština|albánsky]] '''Gucia'''/'''Gusi''', v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Гусиње''') je malé město ve východní části [[Černá Hora|Černé Hory]] poblíž hranice s [[Albánie|Albánií]]. Dle údajů z roku [[2011]] zde žije necelých 1700 obyvatel. Administrativně je správním střediskem stejnojmenné opštiny Gusinje (tato opština vznikla v roce 2014 vyčleněním z opštiny Plav). Nachází se na soutoku říček [[Vruja]] a [[Grnčar]], pod strmými svahy pohoří [[Prokletije]] z jihu a pohoří [[Visitor (pohoří)|Visitor]] ze severu, na silničním tahu z [[Albánie]] do [[Plav (Černá Hora)|Plavu]] a dále do zbytku Černé Hory. Historicky přes Gusinje procházela obchodní stezka, spojující [[Skadar]] (dnes v [[Albánie|Albánii]]) a [[Peć]] (dnes na území [[Kosovo|Kosova]]).<br /> <br /> == Historie ==<br /> Záznamy o městu Gusinje z dávných dob nebyly dochovány. Ve 14. století byla zaznamenána existence vesnice ''Gusino'', která představuje jádro dnešního města. Obyvatelstvo, které v Gusinji žilo, se často měnilo. Albánské obyvatelstvo, tzv. [[Kelmendi]]ové, bylo vyhnáno slovanským obyvatelstvem, které později nahradili místní [[islám v Černé Hoře|muslimové]] z okolí města [[Plav (Černá Hora)|Plav]]. Podle cestovatele Amiho Bouhé, který město v roce 1836 navštívil, mělo Gusinje 300 domů, které byly osídleny srbským a [[Albánci|albánským]] obyvatelstvem. Několik dalších cestovatelů popsalo Gusinje jako místo s čtyřmi mešitami a 1600 domácnostmi (Velimirović), 400 domy, z nichž čtvrtina jsou srbské (Jurišić).<br /> <br /> Až do roku [[1913]] bylo město součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]], spadalo pod [[Novi Pazar|novopazarský]] [[sandžak]]. Poté bylo připojeno k [[Černá Hora|Černé Hoře]], od roku [[1918]] bylo součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] a později [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]]. Vzhledem k odlehlosti od hlavních dopravních tahů nikdy nebylo předmětem rozsáhlejšího ekonomického i společenského rozvoje. V roce [[1939]] bylo popsáno jako ''město orientálního charakteru'' s převážně [[Albánci|albánským]] obyvatelstvem. V [[20. století]] došlo vzhledem k vystěhovávání do zbytku Jugoslávie i do zahraničí k pádu počtu obyvatel. Na začátku [[21. století]] se díky blízkosti pohoří Prokletije otevřela jako vhodná možnost pro rozvoj místní ekonomiky [[turistika]]. Vzhledem k nedaleké hranici s [[Albánie|Albánií]], která byla až do pádu albánského komunistického režimu v roce [[1991]] přísně střežena, nebylo možné rozvíjet turistiku v blízkém pohraničí v dobách existence socialistické Jugoslávie.<br /> <br /> == Obyvatelstvo ==<br /> Obyvatelstvo Gusinje je převážně [[Slované|slovanské]] a hlásí se k [[islám]]u. Podle posledního [[sčítání lidu]] se přihlásilo k [[Bosňáci|bosňácké]] národnosti. Kromě toho žije ve městě i [[Albánci|albánská]] a [[Srbové|srbská]] menšina.<br /> <br /> == Rodáci ==<br /> * [[Ali-paša Šabanagić]], člen [[Prizrenská liga|Prizrenské ligy]]<br /> <br /> == Souřadnice ==<br /> {{Geo dms|42|33|42.84|N|s|19|50|2|E|v}}<br /> == Externí odkazy ==<br /> <br /> {{Flickr|Gusinje+Montenegro}}{{Commonscat|Gusinje}}{{Černá Hora}}{{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Města v Černé Hoře]]</div>

Sysop