Gustáv Husák - Historie editací

Sysop: ++

2020-01-10T11:33:59Z

← Starší verze		Verze z 10. 1. 2020, 11:33
Řádka 23:		Řádka 23:
	\| alma_mater = [[Univerzita Komenského v Bratislavě]]		\| alma_mater = [[Univerzita Komenského v Bratislavě]]
	\| děti = synové Vladimír (1944) a Ján (1946)		\| děti = synové Vladimír (1944) a Ján (1946)
-	}}	+	}}'''Gustáv Husák''', původní křestní jméno '''Augustin''', (* [[10. leden\|10. ledna]] [[1913]], [[Bratislava\|Dúbravka]], dnes část [[Bratislava\|Bratislavy]], † [[18. listopad]]u [[1991]], Bratislava) byl [[Československo\|československý]] [[komunismus\|komunistický]] politik a posléze [[Prezident\|prezident republiky]].
-	'''Gustáv Husák''', původní křestní jméno '''Augustin''', (* [[10. leden\|10. ledna]] [[1913]], [[Bratislava\|Dúbravka]], dnes část [[Bratislava\|Bratislavy]], † [[18. listopad]]u [[1991]], Bratislava) byl [[Československo\|československý]] [[komunismus\|komunistický]] politik a posléze [[Prezident\|prezident republiky]].	+

	== Životopis ==		== Životopis ==
Řádka 37:		Řádka 36:
	Na podzim roku [[1947]] pak Husák vyhnal z pozice své funkce nátlakovými akcemi nekomunistické pověřence z jejich úřadů, řídil potom jak slovenskou [[SNB]] (policie), tak [[Státní bezpečnost\|StB]] (tajná policie).		Na podzim roku [[1947]] pak Husák vyhnal z pozice své funkce nátlakovými akcemi nekomunistické pověřence z jejich úřadů, řídil potom jak slovenskou [[SNB]] (policie), tak [[Státní bezpečnost\|StB]] (tajná policie).
	=== Uvězněn ===		=== Uvězněn ===
-	[[Soubor:Aspect de la sosirea în ţara noastră într-o vizită oficială, a preşedintelui R.S. Cehoslovace, Gustav Husak. În Piaţa Victoriei. (22-25 iunie 1977).jpg\|thumb\|Husák na návštěvě [[Rumunsko\|Rumunska]] v roce 1977 zachycený společně s diktátorem [[Nicolae Ceauşescu\|Ceauşescem]].]]	+	[[Soubor:Aspect de la sosirea în ţara noastră într-o vizită oficială, a preşedintelui R.S. Cehoslovace, Gustav Husak. În Piaţa Victoriei. (22-25 iunie 1977).jpg\|thumb\|220px\|Husák na návštěvě [[Rumunsko\|Rumunska]] v roce 1977 zachycený společně s diktátorem [[Nicolae Ceauşescu\|Ceauşescem]].]]
-	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-K0614-0006-003, Berlin, VIII. SED-Parteitag, Honecker, Husak, Ulbricht.jpg\|thumb\|left\|Gustáv Husák (uprostřed) na státní návštěvě [[NDR]] v roce [[1971]]. Zleva: [[Erich Honecker]], Husák a [[Walter Ulbricht]].]]	+	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-K0614-0006-003, Berlin, VIII. SED-Parteitag, Honecker, Husak, Ulbricht.jpg\|thumb\|200px\|left\|Gustáv Husák (uprostřed) na státní návštěvě [[NDR]] v roce [[1971]]. Zleva: [[Erich Honecker]], Husák a [[Walter Ulbricht]].]]
	Po komunistickém převratu v roce [[1948]] byl Husák zpočátku politicky úspěšný, ale roku [[1950]] byl s [[Vladimír Clementis\|V. Clementisem]], [[Ladislav Novomeský\|L. Novomeským]] a mnoha dalšími obviněn z tzv. buržoazního nacionalismu. V únoru [[1951]] byl zatčen a v dubnu [[1954]] byl pak ve vykonstruovaném [[Proces s buržoazními nacionalisty\|procesu s tzv. buržoazními nacionalisty]] odsouzen na doživotí.<ref>[http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_husakg.php Gustáv Husák na webu Totalita.cz]</ref> Byl jedním z mála, kteří při procesu nedoznali žádnou vinu, což mu pravděpodobně zachránilo život. Kvůli tomu, že po každém mučení nakonec odvolal své přiznání, se rovněž protáhla příprava procesu. Rozsudky byly vyneseny až po [[Josif Visarionovič Stalin\|Stalinově]] a [[Klement Gottwald\|Gottwaldově]] smrti, a i to možná přispělo k tomu, že Husák unikl trestu smrti.		Po komunistickém převratu v roce [[1948]] byl Husák zpočátku politicky úspěšný, ale roku [[1950]] byl s [[Vladimír Clementis\|V. Clementisem]], [[Ladislav Novomeský\|L. Novomeským]] a mnoha dalšími obviněn z tzv. buržoazního nacionalismu. V únoru [[1951]] byl zatčen a v dubnu [[1954]] byl pak ve vykonstruovaném [[Proces s buržoazními nacionalisty\|procesu s tzv. buržoazními nacionalisty]] odsouzen na doživotí.<ref>[http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_husakg.php Gustáv Husák na webu Totalita.cz]</ref> Byl jedním z mála, kteří při procesu nedoznali žádnou vinu, což mu pravděpodobně zachránilo život. Kvůli tomu, že po každém mučení nakonec odvolal své přiznání, se rovněž protáhla příprava procesu. Rozsudky byly vyneseny až po [[Josif Visarionovič Stalin\|Stalinově]] a [[Klement Gottwald\|Gottwaldově]] smrti, a i to možná přispělo k tomu, že Husák unikl trestu smrti.
	=== Rehabilitace ===		=== Rehabilitace ===
	V roce [[1960]] byl po rozsáhlé [[amnestie\|amnestii]] prezidenta [[Antonín Novotný\|A. Novotného]] Husák propuštěn a v roce [[1963]] plně rehabilitován. V průběhu šedesátých let byl zpočátku Husák jednou z význačných osobností reformního proudu v KSČ, v období tzv. [[Pražské jaro 1968\|pražského jara]] vystupoval jako stoupenec reforem. V dubnu roku [[1968]] se stal místopředsedou [[První vláda Oldřicha Černíka\|československé vlády]], v níž pak byl jedním z předních iniciátorů ústavního zákona o federativním uspořádání republiky.		V roce [[1960]] byl po rozsáhlé [[amnestie\|amnestii]] prezidenta [[Antonín Novotný\|A. Novotného]] Husák propuštěn a v roce [[1963]] plně rehabilitován. V průběhu šedesátých let byl zpočátku Husák jednou z význačných osobností reformního proudu v KSČ, v období tzv. [[Pražské jaro 1968\|pražského jara]] vystupoval jako stoupenec reforem. V dubnu roku [[1968]] se stal místopředsedou [[První vláda Oldřicha Černíka\|československé vlády]], v níž pak byl jedním z předních iniciátorů ústavního zákona o federativním uspořádání republiky.
	=== Po roce 1968 ===		=== Po roce 1968 ===
-	[[Soubor:Socialiste Cehoslovace, Gustav Husak în R. S. România. La Uzina de autoturisme din Piteşti. (22-25 iunie 1977).jpg\|thumb\|Rovněž Rumunsko, fotografie pořízená během exkurze do továrny na vozy [[Dacia]].]]	+	[[Soubor:Socialiste Cehoslovace, Gustav Husak în R. S. România. La Uzina de autoturisme din Piteşti. (22-25 iunie 1977).jpg\|thumb\|220px\|Rovněž Rumunsko, fotografie pořízená během exkurze do továrny na vozy [[Dacia]].]]
-	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1987-0529-043, Berlin, Rotes Rathaus, Gustav Husak.jpg\|thumb\|left\|Husák se zapisuje do zlaté knihy návštěvníků [[Východní Berlín\|Východního Berlína]] ([[1987]])~~.]]~~	+	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1987-0529-043, Berlin, Rotes Rathaus, Gustav Husak.jpg\|thumb\|200px\|left\|Husák se zapisuje do zlaté knihy návštěvníků [[Východní Berlín\|Východního Berlína]] ([[1987]]).]]
-	~~[[Soubor:1er mai tchécoslovaquie tribune.jpg\|thumb\|left\|Husák zachycený společně s [[Ludvík Svoboda\|Ludvíkem Svobodou]] na tribuně v roce 1972~~.]]	+
	Na [[Moskva\|moskevských]] jednáních v srpnu roku 1968, kam Husáka přivezl ve své delegaci prezident Ludvík Svoboda, Husák zvolil pragmatický přístup a stal se [[Leonid Brežněv\|Brežněvem]] preferovaným mužem. V dubnu [[1969]] se Husák dostal do čela KSČ – do května roku [[1971]] byl jejím prvním tajemníkem, poté až do prosince [[1987]] jejím [[Generální tajemník KSČ\|generálním tajemníkem]].<ref>{{Citace monografie		Na [[Moskva\|moskevských]] jednáních v srpnu roku 1968, kam Husáka přivezl ve své delegaci prezident Ludvík Svoboda, Husák zvolil pragmatický přístup a stal se [[Leonid Brežněv\|Brežněvem]] preferovaným mužem. V dubnu [[1969]] se Husák dostal do čela KSČ – do května roku [[1971]] byl jejím prvním tajemníkem, poté až do prosince [[1987]] jejím [[Generální tajemník KSČ\|generálním tajemníkem]].<ref>{{Citace monografie
	\| příjmení = Müllerová		\| příjmení = Müllerová
Řádka 64:		Řádka 62:
	Za Husákova vedení došlo počátkem sedmdesátých let k rozsáhlým personálním čistkám ve všech odvětvích hospodářského a společenského života. Místo dosavadních elit nastoupili často bezcharakterní kariéristé , což vedlo k celkovému úpadku většinové společnosti. Hlavním kritériem se často stávala schopnost přetvářky a bezcharakternost. Většina obyvatelstva nebyla		Za Husákova vedení došlo počátkem sedmdesátých let k rozsáhlým personálním čistkám ve všech odvětvích hospodářského a společenského života. Místo dosavadních elit nastoupili často bezcharakterní kariéristé , což vedlo k celkovému úpadku většinové společnosti. Hlavním kritériem se často stávala schopnost přetvářky a bezcharakternost. Většina obyvatelstva nebyla
	ochotna pro ideály, kterým v šedesátých letech tleskala, cokoliv udělat. Lidé, kteří se snažili proti režimu umírněně protestovat, se dostávali do izolace od většinové společnosti, která jejich úsilí často chápala jen jako zbytečnou provokaci. Naprostá většina obyvatelstva se zúčastňovala (víceméně „dobrovolně“) naprosto nesvobodných a zmanipulovaných „voleb“, byla ochotná v rámci zachování svého dosavadního postavení podepsat prakticky jakékoliv prohlášení odsuzující či podporující cokoliv.		ochotna pro ideály, kterým v šedesátých letech tleskala, cokoliv udělat. Lidé, kteří se snažili proti režimu umírněně protestovat, se dostávali do izolace od většinové společnosti, která jejich úsilí často chápala jen jako zbytečnou provokaci. Naprostá většina obyvatelstva se zúčastňovala (víceméně „dobrovolně“) naprosto nesvobodných a zmanipulovaných „voleb“, byla ochotná v rámci zachování svého dosavadního postavení podepsat prakticky jakékoliv prohlášení odsuzující či podporující cokoliv.
		+
	Byl třikrát vyznamenán (1969, 1973, 1983) Zlatou hvězdou Hrdiny ČSSR.		Byl třikrát vyznamenán (1969, 1973, 1983) Zlatou hvězdou Hrdiny ČSSR.
		+
	Na začátku 70. let (jako odpověď na pokles počtu obyvatelstva mimo jiné i po masivní emigraci po roce 1968) prosadil velké zvýšení přídavků na děti – na 1 dítě 300 Kčs/měsíc. Rodina se 3 dětmi tedy brala 900 Kčs/měsíc přídavky na děti – v cenách roku [[2007]] asi 2000 Kč/dítě/měsíc nebo 6000 Kč/3 děti/měsíc. Generaci dětí narozených od roku 1970 do roku 1980 se proto někdy říká „[[Husákovy děti]]“.		Na začátku 70. let (jako odpověď na pokles počtu obyvatelstva mimo jiné i po masivní emigraci po roce 1968) prosadil velké zvýšení přídavků na děti – na 1 dítě 300 Kčs/měsíc. Rodina se 3 dětmi tedy brala 900 Kčs/měsíc přídavky na děti – v cenách roku [[2007]] asi 2000 Kč/dítě/měsíc nebo 6000 Kč/3 děti/měsíc. Generaci dětí narozených od roku 1970 do roku 1980 se proto někdy říká „[[Husákovy děti]]“.
	Porodnost tehdy stoupla závratným způsobem z 120 000 narozených dětí ročně na cca 290 000 dětí/rok (v celé ČSSR, v samotných českých zemí šlo téměř o 200 000 dětí). Společnost tehdy na takový babyboom nebyla připravena – chyběly školky, školy, obchody, jesle, byty apod. Výstavba obrovských panelových sídlišt na okraji velkých měst byla dalším z důsledků.		Porodnost tehdy stoupla závratným způsobem z 120 000 narozených dětí ročně na cca 290 000 dětí/rok (v celé ČSSR, v samotných českých zemí šlo téměř o 200 000 dětí). Společnost tehdy na takový babyboom nebyla připravena – chyběly školky, školy, obchody, jesle, byty apod. Výstavba obrovských panelových sídlišt na okraji velkých měst byla dalším z důsledků.
Řádka 72:		Řádka 72:
	=== Konec života ===		=== Konec života ===
	Dne [[18. listopad]]u [[1991]] pak Gustáv Husák, jako soukromá, polozapomenutá osoba, zemřel. Jeho pohřbu se zúčastnil i tehdejší předseda [[Vláda Jána Čarnogurského\|slovenské vlády]] [[Ján Čarnogurský]], což vyvolalo kritiku především v českých zemích, kde to bylo vnímáno jako gesto úcty k Husákovým nacionálním postojům. Šlo o součást eskalace problémů mezi Čechy a Slováky v tomto období. Proslýchá se rovněž, že přes jím proklamovaný celoživotní ateismus jej krátce před smrtí navštívil římskokatolický kněz a Husák takzvaně "zemřel smířen s Bohem".		Dne [[18. listopad]]u [[1991]] pak Gustáv Husák, jako soukromá, polozapomenutá osoba, zemřel. Jeho pohřbu se zúčastnil i tehdejší předseda [[Vláda Jána Čarnogurského\|slovenské vlády]] [[Ján Čarnogurský]], což vyvolalo kritiku především v českých zemích, kde to bylo vnímáno jako gesto úcty k Husákovým nacionálním postojům. Šlo o součást eskalace problémů mezi Čechy a Slováky v tomto období. Proslýchá se rovněž, že přes jím proklamovaný celoživotní ateismus jej krátce před smrtí navštívil římskokatolický kněz a Husák takzvaně "zemřel smířen s Bohem".
		+
		+	== Vyznamenání ==
		+	* [[Hrdina Sovětského svazu]] – 9. ledna 1983
		+	* [[Hrdina Československé socialistické republiky]] – 23. září 1969, 27. prosince 1972 a 3. prosince 1982
		+	* [[Řád Klementa Gottwalda]] – 30. dubna 1968, 27. prosince 1972, 7. ledna 1983 a 7. ledna 1988<ref>Řád Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti [https://web.archive.org/web/20160822183204/http://www.prazskyhradarchiv.cz/archivKPR/upload/rkg.pdf Dostupné online]</ref>
		+	* [[Řád Vítězného února]]
		+	* [[Leninův řád]] – Sovětský svaz, 27. srpna 1969, 9. ledna 1973, 9. ledna 1983 a 8. ledna 1988
		+	* [[Řád Říjnové revoluce]] – Sovětský svaz, 9. ledna 1978
		+	* Velkokříž [[Řád znovuzrozeného Polska\|Řádu znovuzrozeného Polska]] – 1948<ref>Wojciech Stela: ''Polskie ordery i odznaczenia (Vol. I)''. Varšava: 2008, s. 48.</ref>
		+	* Velkokříž s řetězem [[Řád bílé růže\|Řádu bílé růže]] – Finsko, 1987<ref>{{Citace elektronického periodika
		+	\| titul = Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat
		+	\| periodikum = www.ritarikunnat.fi
		+	\| url = http://www.ritarikunnat.fi/index.php/fi/ritarikunnat/64-ritarikunnat/palkitut/216-suomen-valkoisen-ruusun-ritarikunnan-suurristin-ketjuineen-saajat-ulkomaalaiset
		+	\| datum přístupu = 2019-12-15
		+	}}</ref>
		+	* [[Řád Stará planina]] – Bulharsko
		+	* [[Řád Georgiho Dimitrova]] – Bulharsko
		+	* [[Řád Pahlaví]] – Írán
		+	* [[Řád José Martího]] – Kuba
		+	* [[Řád Playa Girón]] – Kuba
		+	* [[Medaile 100. výročí Vladimira Iljiče Lenina]] – Sovětský svaz
		+	* [[Řád národního praporu (Severní Korea)\|Řád národního praporu]] I. třídy – Severní Korea
		+	* [[Řád praporu Maďarské lidové republiky]] – Maďarsko
		+	* [[Süchbátarův řád]] – Mongolsko
		+	* [[Řád Karla Marxe]] – NDR
		+	* [[Řád vítězství socialismu]] – Rumunsko
		+	* [[Řád hvězdy Rumunské lidové republiky]] I. třídy – Rumunsko
		+	* [[Řád za zásluhy (Sýrie)\|Řád za zásluhy]] – Sýrie
	== Související články ==		== Související články ==
	* [[Husákovy děti]]		* [[Husákovy děti]]
Řádka 79:		Řádka 107:
	* [http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/prezidenti-v-minulosti/gustav-husak.shtml Gustáv Husák] na prezidentských stránkách Hrad.cz		* [http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/prezidenti-v-minulosti/gustav-husak.shtml Gustáv Husák] na prezidentských stránkách Hrad.cz
	* [http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_husakg.php Gustáv Husák na webu Totalita.cz]		* [http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_husakg.php Gustáv Husák na webu Totalita.cz]
-	* [http://www.ceskatelevize.cz/program/10218330054-22.04.2009-20:30-2-v-hlavni-roli-gustav-husak.html?online=1 V hlavní roli Gustáv Husák] - dokumentární film [[Česká televize\|České televize]] z roku [[2008]] ~~([[Robert Sedláček]], [[Michal Kubal]])~~	+	* [http://www.ceskatelevize.cz/program/10218330054-22.04.2009-20:30-2-v-hlavni-roli-gustav-husak.html?online=1 V hlavní roli Gustáv Husák] - dokumentární film [[Česká televize\|České televize]] z roku [[2008]]
	* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/206452801280039-historicky-magazin/ Gustáv Husák] - video z cyklu České televize Historický magazín		* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/206452801280039-historicky-magazin/ Gustáv Husák] - video z cyklu České televize Historický magazín
	* (slovensky) [http://www.obrys-kmen.cz/index.php?rok=2008&cis=32&cl=07 Triumf i pád], o Gustávu Husákovi na webu Obrys-Kmen		* (slovensky) [http://www.obrys-kmen.cz/index.php?rok=2008&cis=32&cl=07 Triumf i pád], o Gustávu Husákovi na webu Obrys-Kmen
Řádka 93:		Řádka 121:
	[[Kategorie:Osobnosti Slovenského národního povstání]]		[[Kategorie:Osobnosti Slovenského národního povstání]]
	[[Kategorie:Nositelé Leninova řádu]]		[[Kategorie:Nositelé Leninova řádu]]
		+	[[Kategorie:Muži]]

Sysop: 1 revizi

2014-03-23T14:33:28Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 3. 2014, 14:33

Student85: vylep.

2011-12-20T16:38:45Z

vylep.

Nová stránka

{{Infobox Politik
| jméno=JUDr. Gustáv Husák, CSc.
| obrázek=Husak.jpg
| pořadí=8.
| úřad= [[Seznam prezidentů Československa|prezident Československa]]
| od = [[1975]]
| do = [[1989]]
| předchůdce= Ludvík Svoboda
| nástupce= [[Václav Havel]]
| předseda_vlády = [[Lubomír Štrougal]] {{Malé|(1970–1988)}}<br /> [[Ladislav Adamec]] {{Malé|(1988–1989)}}<br /> [[Marián Čalfa]] {{Malé|(1989-1992)}}
| pořadí2 = 5.
| úřad2 = [[Generální tajemník ÚV KSČ]]
| od2 = [[1969]]
| do2 = [[1987]]
| předchůdce2 = [[Alexander Dubček]]
| nástupce2 = [[Miloš Jakeš]]
| datum_narození = [[10. leden|10. ledna]] [[1913]]
| místo_narození = [[Bratislava|Dúbravka]], [[Rakousko-Uhersko]]
| datum_úmrtí = [[18. listopad]]u [[1991]]
| místo_úmrtí = [[Bratislava]], [[Československo]]
| strana = [[Komunistická strana Československa|KSČ]]
| manžel/ka = [[Magda Lokvencová|Magda Husáková-Lokvencová]]<br />[[Viera Husáková]]
| alma_mater = [[Univerzita Komenského v Bratislavě]]
| děti = synové Vladimír (*1944) a Ján (*1946)
}}
'''Gustáv Husák''', původní křestní jméno '''Augustin''', (* [[10. leden|10. ledna]] [[1913]], [[Bratislava|Dúbravka]], dnes část [[Bratislava|Bratislavy]], † [[18. listopad]]u [[1991]], Bratislava) byl [[Československo|československý]] [[komunismus|komunistický]] politik a posléze [[Prezident|prezident republiky]].

== Životopis ==
Husák se narodil do rodiny Nikodéma Husáka (1881–1962) a jeho manželky Magdalény, roz. Fratričové (1882–1914). Otec byl dělník v kamenolomu, sezonní zemědělský dělník a starosta Dúbravky ve dvacátých letech<ref>[http://www.dubravka.sk/files/documents/gustavhusak/list%20klubu%20d%C3%B4chodcov%20na%20%C5%BEatevnej%20%C4%8D.%204-3stranypet%C3%ADciertf.rtf]</ref>. Jeho původní křestní jméno bylo Augustin.<ref>[http://media.rozhlas.cz/_audio/00882975.mp3 Gustáv Husák 1. díl, pořad ČRo 6 z 15. 3. 2009]</ref>

=== Studia ===
Ve dvacátých letech studoval na [[Bratislava|bratislavském]] gymnáziu. V roce [[1929]], jako šestnáctiletý, vstoupil do Komunistického svazu mládeže a v roce [[1933]], jako student bratislavské právnické fakulty, do [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]].
=== Válečné období ===
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl Husák odpůrcem [[Jozef Tiso|Tisova]] [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenského štátu]], byl členem hnutí odporu, aktivně se účastnil [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]]. Stal se místopředsedou povstalecké [[Slovenská národní rada|Slovenské národní rady]], pověřencem vnitra a místopředsedou [[Komunistická strana Slovenska|Komunistické strany Slovenska]]. Z této doby se zachoval i Husákův dopis, v němž doporučuje, aby [[Slovensko]] bylo po válce zařazeno do svazku národů [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Později ale již Husák zastával stanovisko, že [[Slovensko]] je nedílnou součástí Československa, byť má mít v tomto svazku značnou [[autonomie|autonomii]].
=== Krátce po válce ===
Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], v prvních [[Československé parlamentní volby 1946|parlamentních volbách]] v květnu roku [[1946]], zvítězila na Slovensku [[Demokratická strana (Slovensko)|Demokratická strana]] (na rozdíl od [[Česko|českých zemí]], kde zvítězili komunisté). Přesto (po podpisu tzv. třetí pražské dohody) všechna rozhodnutí Slovenské národní rady podléhala schválení československé vlády. Husák sám se stal předsedou [[Sbor povřenců|Sboru pověřenců]], jakési slovenské autonomní vlády.
Na podzim roku [[1947]] pak Husák vyhnal z pozice své funkce nátlakovými akcemi nekomunistické pověřence z jejich úřadů, řídil potom jak slovenskou [[SNB]] (policie), tak [[Státní bezpečnost|StB]] (tajná policie).
=== Uvězněn ===
[[Soubor:Aspect de la sosirea în ţara noastră într-o vizită oficială, a preşedintelui R.S. Cehoslovace, Gustav Husak. În Piaţa Victoriei. (22-25 iunie 1977).jpg|thumb|Husák na návštěvě [[Rumunsko|Rumunska]] v roce 1977 zachycený společně s diktátorem [[Nicolae Ceauşescu|Ceauşescem]].]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-K0614-0006-003, Berlin, VIII. SED-Parteitag, Honecker, Husak, Ulbricht.jpg|thumb|left|Gustáv Husák (uprostřed) na státní návštěvě [[NDR]] v roce [[1971]]. Zleva: [[Erich Honecker]], Husák a [[Walter Ulbricht]].]]
Po komunistickém převratu v roce [[1948]] byl Husák zpočátku politicky úspěšný, ale roku [[1950]] byl s [[Vladimír Clementis|V. Clementisem]], [[Ladislav Novomeský|L. Novomeským]] a mnoha dalšími obviněn z tzv. buržoazního nacionalismu. V únoru [[1951]] byl zatčen a v dubnu [[1954]] byl pak ve vykonstruovaném [[Proces s buržoazními nacionalisty|procesu s tzv. buržoazními nacionalisty]] odsouzen na doživotí.<ref>[http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_husakg.php Gustáv Husák na webu Totalita.cz]</ref> Byl jedním z mála, kteří při procesu nedoznali žádnou vinu, což mu pravděpodobně zachránilo život. Kvůli tomu, že po každém mučení nakonec odvolal své přiznání, se rovněž protáhla příprava procesu. Rozsudky byly vyneseny až po [[Josif Visarionovič Stalin|Stalinově]] a [[Klement Gottwald|Gottwaldově]] smrti, a i to možná přispělo k tomu, že Husák unikl trestu smrti.
=== Rehabilitace ===
V roce [[1960]] byl po rozsáhlé [[amnestie|amnestii]] prezidenta [[Antonín Novotný|A. Novotného]] Husák propuštěn a v roce [[1963]] plně rehabilitován. V průběhu šedesátých let byl zpočátku Husák jednou z význačných osobností reformního proudu v KSČ, v období tzv. [[Pražské jaro 1968|pražského jara]] vystupoval jako stoupenec reforem. V dubnu roku [[1968]] se stal místopředsedou [[První vláda Oldřicha Černíka|československé vlády]], v níž pak byl jedním z předních iniciátorů ústavního zákona o federativním uspořádání republiky.
=== Po roce 1968 ===
[[Soubor:Socialiste Cehoslovace, Gustav Husak în R. S. România. La Uzina de autoturisme din Piteşti. (22-25 iunie 1977).jpg|thumb|Rovněž Rumunsko, fotografie pořízená během exkurze do továrny na vozy [[Dacia]].]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1987-0529-043, Berlin, Rotes Rathaus, Gustav Husak.jpg|thumb|left|Husák se zapisuje do zlaté knihy návštěvníků [[Východní Berlín|Východního Berlína]] ([[1987]]).]]
[[Soubor:1er mai tchécoslovaquie tribune.jpg|thumb|left|Husák zachycený společně s [[Ludvík Svoboda|Ludvíkem Svobodou]] na tribuně v roce 1972.]]
Na [[Moskva|moskevských]] jednáních v srpnu roku 1968, kam Husáka přivezl ve své delegaci prezident Ludvík Svoboda, Husák zvolil pragmatický přístup a stal se [[Leonid Brežněv|Brežněvem]] preferovaným mužem. V dubnu [[1969]] se Husák dostal do čela KSČ – do května roku [[1971]] byl jejím prvním tajemníkem, poté až do prosince [[1987]] jejím [[Generální tajemník KSČ|generálním tajemníkem]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Müllerová
| jméno = Alena
| odkaz na autora = Alena Müllerová
| příjmení2 = Hanzel
| jméno2 = Vladimír
| odkaz na autora2 = Vladimír Hanzel
| titul = Albertov 16:00 Příběhy sametové revluce
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2009
| isbn = 978-80-7422-002-9
| kapitola = Slovníček
| strany =270
| jazyk =
}}</ref> V roce [[1975]], [[Volby prezidenta Československé republiky|po odstranění prezidenta Ludvíka Svobody z funkce]], se stal na příštích čtrnáct let prezidentem Československa.
Za Husákova vedení došlo počátkem sedmdesátých let k rozsáhlým personálním čistkám ve všech odvětvích hospodářského a společenského života. Místo dosavadních elit nastoupili často bezcharakterní kariéristé , což vedlo k celkovému úpadku většinové společnosti. Hlavním kritériem se často stávala schopnost přetvářky a bezcharakternost. Většina obyvatelstva nebyla
ochotna pro ideály, kterým v šedesátých letech tleskala, cokoliv udělat. Lidé, kteří se snažili proti režimu umírněně protestovat, se dostávali do izolace od většinové společnosti, která jejich úsilí často chápala jen jako zbytečnou provokaci. Naprostá většina obyvatelstva se zúčastňovala (víceméně „dobrovolně“) naprosto nesvobodných a zmanipulovaných „voleb“, byla ochotná v rámci zachování svého dosavadního postavení podepsat prakticky jakékoliv prohlášení odsuzující či podporující cokoliv.
Byl třikrát vyznamenán (1969, 1973, 1983) Zlatou hvězdou Hrdiny ČSSR.
Na začátku 70. let (jako odpověď na pokles počtu obyvatelstva mimo jiné i po masivní emigraci po roce 1968) prosadil velké zvýšení přídavků na děti – na 1 dítě 300 Kčs/měsíc. Rodina se 3 dětmi tedy brala 900 Kčs/měsíc přídavky na děti – v cenách roku [[2007]] asi 2000 Kč/dítě/měsíc nebo 6000 Kč/3 děti/měsíc. Generaci dětí narozených od roku 1970 do roku 1980 se proto někdy říká „[[Husákovy děti]]“.
Porodnost tehdy stoupla závratným způsobem z 120 000 narozených dětí ročně na cca 290 000 dětí/rok (v celé ČSSR, v samotných českých zemí šlo téměř o 200 000 dětí). Společnost tehdy na takový babyboom nebyla připravena – chyběly školky, školy, obchody, jesle, byty apod. Výstavba obrovských panelových sídlišt na okraji velkých měst byla dalším z důsledků.
Na přelomu 70. a 80. let se začal zhoršovat Husákův zdravotní stav. Byl až do smrti velice silným kuřákem (na veřejnosti se však s cigaretou objevoval sporadicky), což se spolu s jeho předchozím vězněním na jeho zdraví citelně podepsalo. Cukrovka navíc omezovala možnost operovat šedý zákal (komplikovaný ještě celoživotní těžkou krátkozrakostí), který postoupil natolik, že mohl číst jen na čtecím stroji. Přesto operaci (na tehdejší dobu poměrně těžký zákrok) podstoupil a i přes velmi silné brýle, které později nosil, se mu zrak vrátil do přijatelných mezí. Postupovala u něj stařecká senilita, proto byl v roce 1987 zbaven funkce generálního tajemníka ÚV KSČ, kdy jej v této funkci vystřídal [[Miloš Jakeš]]. Funkci prezidenta republiky však vykonával dál.
=== Abdikace prezidenta ===
Po listopadových událostech roku [[1989]] Husák jmenoval [[10. prosinec|10. prosince]] [[Marián Čalfa|Čalfovu]] „[[Vláda národního porozumění|vládu národního porozumění]]“ a vzápětí [[abdikace|abdikoval]] z funkce prezidenta republiky. V listopadových dnech byl jedním z politiků, kteří odmítli situaci řešit násilím, a přispěl tak ke klidnému průběhu převratu.
=== Konec života ===
Dne [[18. listopad]]u [[1991]] pak Gustáv Husák, jako soukromá, polozapomenutá osoba, zemřel. Jeho pohřbu se zúčastnil i tehdejší předseda [[Vláda Jána Čarnogurského|slovenské vlády]] [[Ján Čarnogurský]], což vyvolalo kritiku především v českých zemích, kde to bylo vnímáno jako gesto úcty k Husákovým nacionálním postojům. Šlo o součást eskalace problémů mezi Čechy a Slováky v tomto období. Proslýchá se rovněž, že přes jím proklamovaný celoživotní ateismus jej krátce před smrtí navštívil římskokatolický kněz a Husák takzvaně "zemřel smířen s Bohem".
== Související články ==
* [[Husákovy děti]]
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/prezidenti-v-minulosti/gustav-husak.shtml Gustáv Husák] na prezidentských stránkách Hrad.cz
* [http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_husakg.php Gustáv Husák na webu Totalita.cz]
* [http://www.ceskatelevize.cz/program/10218330054-22.04.2009-20:30-2-v-hlavni-roli-gustav-husak.html?online=1 V hlavní roli Gustáv Husák] - dokumentární film [[Česká televize|České televize]] z roku [[2008]] ([[Robert Sedláček]], [[Michal Kubal]])
* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/206452801280039-historicky-magazin/ Gustáv Husák] - video z cyklu České televize Historický magazín
* (slovensky) [http://www.obrys-kmen.cz/index.php?rok=2008&cis=32&cl=07 Triumf i pád], o Gustávu Husákovi na webu Obrys-Kmen

{{Prezidenti Československa}}
{{Commonscat|Gustáv Husák}}{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Husák, Gustáv}}
[[Kategorie:Prezidenti Československa]]
[[Kategorie:Členové KSČ]]
[[Kategorie:Českoslovenští politici slovenské národnosti]]
[[Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu]]
[[Kategorie:Hrdinové Sovětského svazu]]
[[Kategorie:Osobnosti Slovenského národního povstání]]
[[Kategorie:Nositelé Leninova řádu]]