Ivan Drago: Nahrazení textu „1201“ textem „1201“

2015-12-22T07:53:56Z

Nahrazení textu „1201“ textem „1201“

← Starší verze		Verze z 22. 12. 2015, 07:53
Řádka 47:		Řádka 47:
	V roce 1517 uznali šarífové z Mekky suverenitu [[osmanská říše\|osmanské říše]], pod níž Mekka a přilehlé okolí zůstalo až do roku [[1916]], kdy se šaríf a emír Mekky [[Husajn ibn Alí al-Hášimí]] prohlásil (s podporou britů) králem [[Hidžáz]]u a zahájil arabský odpor vůči osmanským turkům.		V roce 1517 uznali šarífové z Mekky suverenitu [[osmanská říše\|osmanské říše]], pod níž Mekka a přilehlé okolí zůstalo až do roku [[1916]], kdy se šaríf a emír Mekky [[Husajn ibn Alí al-Hášimí]] prohlásil (s podporou britů) králem [[Hidžáz]]u a zahájil arabský odpor vůči osmanským turkům.

-	V roce [[1924]] po zrušení [[chalífát]]u v [[Turecko\|Turecku]] a jeho prohlášení republikou se [[Husajn ibn Alí al-Hášimí\|Husajn bin Alí]] prohlásil [[chalífa\|chalífou]] (a také králem všech Arabů), nebyl však uznán ostatními sunnitsko-muslimskými vládci. V roce [[1924]] abdikoval ve prospěch nejstaršího syna [[Alí ibn Husajn\|Alího]]. Během let [[1201]]-[[1916]] Hášimovci několikrát o vládu nad svatým městem Mekkou přišli, definitivně však až právě v roce [[1925]]. V témže roce byl hlavní protivník Hášimovců [[Abdul Azíz al-Saúd]] z rodu [[Saúdové\|Saúdú]] korunován ve velké [[Mešita\|mešitě]] v Mekce, králem Hidžazu.<ref>[http://www.kinghussein.gov.jo/hash_intro.html Historie rodu na oficiálních stránkách]</ref>	+	V roce [[1924]] po zrušení [[chalífát]]u v [[Turecko\|Turecku]] a jeho prohlášení republikou se [[Husajn ibn Alí al-Hášimí\|Husajn bin Alí]] prohlásil [[chalífa\|chalífou]] (a také králem všech Arabů), nebyl však uznán ostatními sunnitsko-muslimskými vládci. V roce [[1924]] abdikoval ve prospěch nejstaršího syna [[Alí ibn Husajn\|Alího]]. Během let 1201-[[1916]] Hášimovci několikrát o vládu nad svatým městem Mekkou přišli, definitivně však až právě v roce [[1925]]. V témže roce byl hlavní protivník Hášimovců [[Abdul Azíz al-Saúd]] z rodu [[Saúdové\|Saúdú]] korunován ve velké [[Mešita\|mešitě]] v Mekce, králem Hidžazu.<ref>[http://www.kinghussein.gov.jo/hash_intro.html Historie rodu na oficiálních stránkách]</ref>
	Pro Hášimovce to však neznamenalo konec jejich vlády, [[Husajn ibn Alí al-Hášimí\|Husajnův]] syn [[Alí ibn Husajn]] však o Hidžáz přišel, ale jeho další syn [[Abdalláh I.]] se stal panovníkem [[Jordánsko\|Jordánska]], syn [[Fajsal I.]] získal Sýrii (o kterou ale přišel) a Irák. Poslední ze synů Zeid se po roce [[1958]] stal hlavou rodu a také tit. iráckým králem.		Pro Hášimovce to však neznamenalo konec jejich vlády, [[Husajn ibn Alí al-Hášimí\|Husajnův]] syn [[Alí ibn Husajn]] však o Hidžáz přišel, ale jeho další syn [[Abdalláh I.]] se stal panovníkem [[Jordánsko\|Jordánska]], syn [[Fajsal I.]] získal Sýrii (o kterou ale přišel) a Irák. Poslední ze synů Zeid se po roce [[1958]] stal hlavou rodu a také tit. iráckým králem.
	=== Šarífové a emírové Mekky ===		=== Šarífové a emírové Mekky ===

Sysop: 1 revizi

2014-05-24T14:36:53Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 24. 5. 2014, 14:36

Sysop: + Vylepšení

2011-07-31T11:30:01Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{{Infobox dynastie
| jméno = Hášimovci
| znak = Coat of Arms of Jordan.png
| popis = Znak dynastie Hášimovců
| země = [[Jordánsko]], [[Irák]]
| mateřská dynastie = Kurajšovci
| tituly = [[Jordánský král]] [[Irácký král]] [[král Hídžázu]] [[šarif Mekky]] [[chalífa]] [[imám]]
| zakladatel = Husajn ibn Alí al-Hášimí
| mýtický zakladatel= [[Hášim ibn Abd Manaf]] [[Mohamed]]
| poslední vládce =
| rok založení = [[1916]] (moderní linie)
| konec vlády =
| současná hlava = [[Raad bin Zeid]]
| větve rodu = [[Jordánsko|Jordánská]] [[Irácké království|Irácká]] [[Hidžáz]]ská
|}}
'''Hášimovci''' ([[arabština|arabsky]] ''al-Hāšimī'') také '''Hášimové''' nebo '''dynastie Hášimovců''' je současný vládnoucí rod v [[Jordánsko|Jordánsku]] (od [[1921]]). Nejprve vládli v [[Hidžáz|Hidžazu]] ([[1916]]-[[1925]]), odkud byli vytlačeni panovníky z dynastie [[Saudovci|Saúdů]]. Vládli také v [[Irák]]u (v letech [[1921]]-[[1958]]) a krátce i v [[Sýrie|Sýrii]] ([[1920]]).
Za zakladatele dynastie je pokládán [[Hášim ibn Abd Manaf]] (500 př.n.l.) praděd proroka [[Mohamed]]a, již oba pocházeli z kmene [[Kurajšovci]], kde [[Hášim ibn Abd Manaf]] položil základ linie [[Banu Hášim]], tj. pozdějších Hášimovců. Dnešní Hášimovci jsou tedy větví rodu Banu Hášim, jež byla jednou z větví kmene [[Kurajšovci|Kurajšovců]]. Za zakladatele moderní éry dynastie je považován [[Husajn ibn Alí al-Hášimí]], který byl v roce [[1916]] prohlášen králem [[Hídžaz]]u. Synové [[Husajn ibn Alí al-Hášimí|Husajna ibn Alího]], obsadili také trůny [[Sýrie]] (krátce v roce 1920), [[Irácké království|Iráku]] (do 1958) a [[Jordánsko|Jordánska]], kde rod vládne dodnes.
O rok později však abdikuje a na jeho místo nastupuje jeho nejstarší syn [[Alí bin Husajn|Alí]], který ovšem ztrácí trůn v důsledku vojenské porážky ve prospěch [[Abdul Azíz al-Saúd|Abdula Azíze al-Saúda]], čímž Hášimovci roku [[1925]] přicházejí o Hidžáz.
Hášimovci se považují za potomky legendárního proroka [[Mohamed]]a, přičemž jsou patrně nejznámějším muslimským rodem, který to o sobě prohlašuje a zřejmě oprávněně. Tuto tezi stavějí na tom že jsou potomky [[Hasan bin Alí|Hasana bin Alího]] syna [[Fátima|Fátimy]] ([[Mohamed]]ovy dcery) a jejího manžela [[Alí]]ho. Současný jordánský král [[Abdalláh II.]] je údajně ve 43. generaci přímým potomkem [[prorok]]a [[Mohamed]]a.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Král Abdulláh
| titul = Profil
| url = http://www.kingabdullah.jo/main.php?main_page=0&lang_hmka1=1
| datum přístupu = 2009-4-26
| jazyk = anglicky
}}</ref>
== Chalífové a imámové ==
{{Podrobně|Chalífa|Volení chalífové|imám}}
Mezi Hášimovci bylo několik [[chalíf]]ů (a [[imám]]ů) s výjimkou [[Mohamed]]a který je prorokem a [[Husajn ibn Alí al-Hášimí|Husajna ibn Alího]], který se jím v moderní době sám prohlásil byla většina tzv. [[Volení chalífové|volenými chálífy]] nebo [[imám]]ové.
* prorok [[Mohamed]] - zakladatel [[islám]]u, jeho příslušnost ke klanu Hášimů není dodnes prokázána
* [[Alí]] - také 4. [[chalífa]], [[Mohamed]]ův zet´ a bratranec
* [[Hasan ibn Alí]] - 2. imám, měl se stát 5. chalífou, syn [[Alí]]ho
* [[Husajn ibn Alí]] - 3. imám, syn [[Alí]]ho
* [[Zajnul-Abidin]] - 4. imám, syn Husajna
* [[Muhammad al-Baqir]] - 5. imám, syn Zajnula
* [[Jafar as-Sadiq]] - 6. imám, syn Muhammada al-Baqira
* [[Musa al-Kazim]] - 7. imám, syn Jafara
* [[Ali ar-Rida]] - 8. imám, syn Musi
* [[Muhammad at-Taqi]] - 9. imám, syn Alího ar-Ridy
* [[Ali al-Hadi]] - 10. imám,
* [[Hasan al-Askari]] - 11. imám,
* [[Mahdi]] - 12. imám, syn Hasana al-Askari
* [[Husajn ibn Alí al-Hášimí|Husajn ibn Alí (al-Hášimí)]] - v roce [[1924]] se sám prohlásil chalífou a králem všech [[Arab]]ů, nebyl však uznán ostatními sunnitsko-muslimskými vládci.
== Emírové Mekky a králové Hidžázu (od 1916) ==
[[Hidžáz]]u a sním svatým místů [[Mekka|Mecce]] a [[Medína|Medíně]] vládly v letech 967–1201 různé šarifovské rody. Arabské slovo ''šarif'' znamená urozený. Potomci "krále" [[Hassan bin Alí|Hassana bin Alího]] (syn Fátimy a Alího) získali město [[Mekka|Mekku]] s okolím zhruba okolo roku 1201 a vládli jí až do roku [[1925]], kdy byli z Hidžázu vyhnáni [[Saúdovci]] pod vedením [[Abdul Azíz al-Saúd|Abdula Azíze al-Saúda]] kterého podporovala islámská sekta [[wahhábovci|wahhábovců]].
[[Soubor:Rodokmen Hasimovci.PNG|thumb|Rodokmen Hášimovců]]

V roce 1517 uznali šarífové z Mekky suverenitu [[osmanská říše|osmanské říše]], pod níž Mekka a přilehlé okolí zůstalo až do roku [[1916]], kdy se šaríf a emír Mekky [[Husajn ibn Alí al-Hášimí]] prohlásil (s podporou britů) králem [[Hidžáz]]u a zahájil arabský odpor vůči osmanským turkům.

V roce [[1924]] po zrušení [[chalífát]]u v [[Turecko|Turecku]] a jeho prohlášení republikou se [[Husajn ibn Alí al-Hášimí|Husajn bin Alí]] prohlásil [[chalífa|chalífou]] (a také králem všech Arabů), nebyl však uznán ostatními sunnitsko-muslimskými vládci. V roce [[1924]] abdikoval ve prospěch nejstaršího syna [[Alí ibn Husajn|Alího]]. Během let [[1201]]-[[1916]] Hášimovci několikrát o vládu nad svatým městem Mekkou přišli, definitivně však až právě v roce [[1925]]. V témže roce byl hlavní protivník Hášimovců [[Abdul Azíz al-Saúd]] z rodu [[Saúdové|Saúdú]] korunován ve velké [[Mešita|mešitě]] v Mekce, králem Hidžazu.<ref>[http://www.kinghussein.gov.jo/hash_intro.html Historie rodu na oficiálních stránkách]</ref>
Pro Hášimovce to však neznamenalo konec jejich vlády, [[Husajn ibn Alí al-Hášimí|Husajnův]] syn [[Alí ibn Husajn]] však o Hidžáz přišel, ale jeho další syn [[Abdalláh I.]] se stal panovníkem [[Jordánsko|Jordánska]], syn [[Fajsal I.]] získal Sýrii (o kterou ale přišel) a Irák. Poslední ze synů Zeid se po roce [[1958]] stal hlavou rodu a také tit. iráckým králem.
=== Šarífové a emírové Mekky ===
seznam není úplný
* [[Mohamed bin]]
* [[Alí bin Mohamed]]
* [[Husajn ibn Alí al-Hášimí]] - ([[1908]]-[[1916]]), v roce [[1916]] se prohlásil králem [[Hidžáz]]u.
=== králové Hidžázu (od 1916) ===
* [[Husajn ibn Alí al-Hášimí]] - ([[1916]]-[[1924]])
* [[Alí bin Husajn]] - ([[1924]]-[[1925]]), odešel s rodinou do Iráku, zemřel roku [[1935]], jeho syn
[[Alí bin Husajn|Alího]] syn [['Abd al-Ilah]] byl v letech [[1939]]-[[1953]] [[regent]] za nezletilého iráckého krále [[Fajsal II. Irácký|Fajsala II.]]
== Iráčtí králové ==
[[Soubor:Coat_of_arms_of_Kingdom_of_Iraq.png|right|130px|Znak iráckého království]]
Po první světové válce připadla oblast [[Irák]]u Velké Británii jako [[mandátní území]]. Roku [[1921]] byla ustanovena [[monarchie]] pod vládou Hášimovců a králem Iráku byl zvolen [[Abdalláh I. Jordánský|Abdalláh]], kterého vzápětí připravil o trůn jeho bratr [[Fajsal I. Irácký|Fajsal]] (Abdalláh byl odškodněn vládou nad Jordánskem), kterým se ujal vlády pod britským [[protektorát]]em. Formální nezávislost [[Irácké království|Iráckého království]] byla vyhlášena [[3. říjen|3. října]] [[1932]]. Roku [[1933]] jen rok po vyhlášení nezávislosti zemřel král [[Fajsal I. Irácký|Fajsal]] a na trůn nastoupil jeho syn [[Gházi I. Irácký|Gházi]], který však vládl jen do roku [[1939]], kdy zemřel při autonehodě. Roku [[1939]] po smrti krále [[Gházi I. Irácký|Gházího]] se králem stal jeho tehdy čtyřletý syn [[Fajsal II. Irácký|Fajsal]], za kterého ale do jeho plnoletosti vládl jako regent jeho strýc [[Abd al-Ilah]]. V roce [[1953]] dosáhl král [[Fajsal II. Irácký|Fajsal II.]] plnoletosti, ale regent princ [['Abd al-Ilah]] se pořád snažil ovlivňovat vládu nad zemí. V roce [[1958]] byl proveden vojenský převrat vedený [[Abd al-Karim Qasim|Abdem al-Karim Qasimem]] při němž byli na nádvoří královského paláce zastřeleni král [[Fajsal II.]], bývalý regent princ [['Abd al-Ilah]] a několik žen z královské rodiny.
* [[Fajsal I.|Fajsal]] - ([[1921]]-[[1933]])
* [[Gházi I. Irácký|Gházi I.]] - ([[1933]]-[[1939]]) - zemřel při autonehodě
* [[Fajsal II.]] - ([[1939]]-[[1958]]) - zastřelen při státním převratu
** [['Abd al-Ilah]] - [[regent]] ([[1939]]-[[1953]]) za nezletilého [[Fajsal II. Irácký|Fajsala II.]]
=== Titulární iráčtí králové ===
Od roku [[1958]] do své smrti roku [[1970]] byl [[Zeid bin Hussein|princ Zeid]] jako poslední žijící syn Husajna ibn Alího hlavou rodu a hlavou irácké královské dynastie v exilu, od zavraždění krále Fajsala II. (1958) žil s rodinou v Londýně, kde byl v době převratu iráckým velvyslancem.
* [[Zeid bin Hussein|Zeid]] - ([[1958]]-[[1970]])
* [[Raad bin Zeid|Raad]] - (od [[1970]])
''Násleník''
* [[Zeid bin Raad]] - syn krále Raada
== Jordánští králové ==
[[Soubor:Coat of Arms of Jordan.png|right|130px|Znak jordánského království]]
V 16. století území Jordánska zabrala [[Osmanská říše]], která ovládala území do konce [[první světová válka|první světové války]], kdy ho dobyli Britové. Roku [[1921]] Britové zřídili na tomto území [[protektorát]] a emirát Zajordánsko, nad nímž svěřili vládu hášimovskému vládci [[Abdalláh I.|Abdalláhovi]], který byl zvolen králem Iráku, ale byl připraven o vládu svým bratrem [[Fajsal I.|Fajsalem]]. Období britského protektorátu nad Zajordánskem skončilo v roce [[1946]] vyhlášením nezávislosti Zajordánského království. V roce [[1949]] byl změněn název státu na [[Jordánsko]].
* [[Abdalláh I.]] ([[1921]]–[[1951]]), emír, od roku [[1946]] král (Za)Jordánska
* [[Talal I.]] ([[1951]]–[[1952]]), jeho syn, abdikoval ze zdravotních důvodů
* [[Husajn I.]] ([[1952]]–[[1999]]), jeho syn
* [[Abdalláh II.]] (od [[1999]]), jeho syn, ve 43. generaci údajný přímý potomek proroka [[Mohamed]]a
''Následník''
* [[Husajn ibn Abdalláh]], syn krále Abdalláha II.

=== Související články ===
* [[Ahl al-bajt]]
* [[chalífa]], [[imám]]
* [[Jordánské hášimovské království]]
* [[Irácké království]]
* [[Velká Sýrie]]
* [[Hidžáz]]
* [[Následnictví jordánského trůnu]]
* [[Následnictví iráckého trůnu]]
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.kinghussein.gov.jo/hashemites.html Stránky rodu (arabsky, anglicky)]
* (anglicky) [http://www.kingabdullah.jo/main.php?main_page=0&lang_hmka1=1 Historie rodu na stránkách krále Abdalláha II.]
* (anglicky) [http://www.kingabdullah.jo/main.php?main_page=4&lang_hmka1=1 Rodokmen jordánských králů]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Hášimovci]]

Hášimovci - Historie editací

Ivan Drago: Nahrazení textu „1201“ textem „1201“

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení