http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=H%C3%A9donick%C3%A1_adaptace 2026-08-19T09:19:00Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=H%C3%A9donick%C3%A1_adaptace&diff=3067222&oldid=prev 2026-06-17T14:24:15Z

<p>+ NEW</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Hédonická adaptace''' (v anglickém jazyce ''{{Cizojazyčně|en|hedonic treadmill}}'' či ''{{Cizojazyčně|en|hedonic adaptation}}'') je psychologickým procesem emocionálního vyrovnávání, které spočívá v postupném odeznění pozitivních i&amp;nbsp;negativních pocitů souvisejících se životními událostmi. Člověk si při dosažení předem vytyčeného cíle rychle zvykne, adaptuje se a událost sama o sobě přestane vytvářet další pozitivní či negativní emoce. Překvapivě to funguje obdobně i u událostí pro člověka nepříznivých.<br /> <br /> Psychologický výzkum z roku 1978 se zaměřil na spokojenost lidí, kteří vyhráli v loterii, a porovnával jejich subjektivní pocity štěstí s lidmi, kteří při nehodě ochrnuli a skončili na vozíčku. Dalo by se logicky předpokládat, že výherci budou šťastnější. Ovšem výzkum překvapivě potvrdil, že hendikepovaný jedinec, který je schopný se o sebe dále postarat, se emočně navrací na původní úroveň štěstí během 2 let po nehodě. I u těžce invalidních lidí míra štěstí postupně narůstá, ačkoliv se na původní úroveň již nedostane. Výherci vyšších částek se po krátkém období radostné euforie průběžně navrátili na stejnou úroveň spokojenosti a štěstí, jakou pociťovali před výhrou. Z toho vyplývá, že obě zkoumané skupiny po určitém čase dosahují obdobné míry subjektivního pocitu štěstí a spokojenosti.<br /> <br /> Hédonická adaptace představuje univerzální psychický mechanismus. Funguje i v případě, kdy mají zkoumaní jedinci určit např. teplotu vody při koupání. Ve chvíli prvního kontaktu s vodou je každý schopen relativně přesně určit teplotu vody (teplá x studená), ale poté si postupně na teplotu vody zvykne a začne ji hodnotit „ani studená, ani teplá“, a to bez ohledu na původní reálnou výši teploty vody. Po určité době, kdy se jedinec ve vodě adaptuje, vždy končí s neutrálním prožitkem.<br /> <br /> == Další příklady ==<br /> * Přistěhovali jste se do domu se škaredými zelenými kachličkami? Zvyknete si.<br /> * Právě jste se oženili či provdali? Zvyknete si také.<br /> * Spokojenost zaměstnanců s jejich prací závisí na změnách platu, nikoli na absolutní výši platu. Lidé si tedy zvyknou na svůj plat, ať už je jakkoli nízký nebo vysoký. Zvýšení platu je příjemné a snížení naopak frustrující, a to bez ohledu na absolutní výši měnících se částek.<br /> <br /> == Easterlinův paradox ==<br /> '''Easterlinův paradox''' je fenomén propojující ekonomický růst zemí měřený pomocí [[Hrubý domácí produkt|HDP]] a úroveň spokojenosti tamních obyvatel. Z ekonomického hlediska by se dalo opět logicky usuzovat, že bohatší společnost, která může více uspokojovat své subjektivní potřeby, také bude relativně spokojenější a šťastnější. Pro chudé lidi tento předpoklad platí. Zvyšující se příjem související s lepším materiálním zabezpečením a zlepšením životních podmínek se u nich skutečně projevuje nárůstem pocitu životní spokojenosti. Avšak od určité úrovně bohatství už materiální blahobyt k životní spokojenosti nepřispívá, a někdy ji dokonce může i snižovat. Ekonomický předpoklad, že s nárůstem materiální produkce poroste i uspokojení, se empiricky nepotvrdil.<br /> <br /> Například v Japonsku se v letech 1958 až 1987 příjmy obyvatel zpětinásobily, ale udávaná úroveň štěstí Japonců zůstala po celou dobu stejná. Na vzrůst blahobytu se tedy obyvatelé rozvinutých států vždy adaptují.<br /> <br /> Faktem je, že lidé si fenoménů hédonické adaptace ani Easterlinova paradoxu nejsou obvykle vědomi a obecně předpokládají, že konkrétní životní události jim přinesou trvalý vliv na úroveň štěstí a celkové spokojenosti.<br /> <br /> == Jak překonat hédonickou adaptaci ==<br /> * Nepřerušovat nepříjemné úkoly – do nepříjemného úkolu se musíme znovu ponořit.<br /> * Přerušovat příjemné úkoly – nová vlna nadšení.<br /> * Zpomalit své radosti. Nová pohovka potěší na několik měsíců. Novou televizi si koupit až poté, co se radost z pohovky vytratí.<br /> * Skutečná radost a pokrok se dostavuje v momentech, kdy zariskujeme a podnikneme něco nového.<br /> * Každý soused má něco, co my postrádáme. Závist je z perspektivy hédonické adaptace nerozumné chování, protože i kdybychom danou věc získali, šťastnější stejně nebudeme.<br /> * Nestanovujte si stále větší a větší cíle. Raději hledejte vnitřní motivaci a smysl vašeho konání. Mějte svou osobní vizi, která odpoví na otázku, čemu byste chtěli ideálně věnovat čas svého života.<br /> <br /> == Literatura ==<br /> * ARIELY, Dan. Jak drahá je intuice: proč nás selský rozum často vede ke ztrátovým rozhodnutím. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 255 s. ISBN: 978-80-7252-327-6.<br /> * BRICKMAN, P., COATES, D. a JANOFF-BULMAN, R. Lottery winners and accident victims: is happiness relative? Journal of Personality and Social Psychology, 1978, roč. 36, č. 8, s. 917–927.<br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> * [https://web.archive.org/web/20170705075941/http://nf.vse.cz/files/useruploads/ws_houdek.pdf Archive.org (PDF)]<br /> * [https://nerust.wordpress.com/2012/06/07/60/#more-60 Prosperita bez ekonomického růstu] <br /> * [https://freakonomics.com/2008/04/the-economics-of-happiness-part-1-reassessing-the-easterlin-paradox/ The Economics of Happiness, Part 1: Reassessing the Easterlin Paradox (2008, anglicky)]<br /> * [https://www.pewresearch.org/global/2007/07/24/happiness-is-increasing-in-many-countries-but-why/ Pewresearch.org – Happiness Is Increasing in Many Countries — But Why ? (anglicky)] <br /> * [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0167487007000876 Getting off the hedonic treadmill, one step at a time: The impact of regular religious practice and exercise on well-being (anglicky)]<br /> <br /> <br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Emoce]]<br /> [[Kategorie:Štěstí]]<br /> [[Kategorie:Obranné mechanismy]]</div>

Sysop