<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=H%C3%A9l%C3%A9ne_Berrov%C3%A1</id>
		<title>Héléne Berrová - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=H%C3%A9l%C3%A9ne_Berrov%C3%A1"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=H%C3%A9l%C3%A9ne_Berrov%C3%A1&amp;action=history"/>
		<updated>2026-07-29T12:08:46Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=H%C3%A9l%C3%A9ne_Berrov%C3%A1&amp;diff=960424&amp;oldid=prev</id>
		<title>Student85: Héléne Berrová :: Úderem novoroční půlnoci se proměnila její slavná díla v public domain.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=H%C3%A9l%C3%A9ne_Berrov%C3%A1&amp;diff=960424&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2016-01-04T12:47:40Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Héléne Berrová :: Úderem novoroční půlnoci se proměnila její slavná díla v public domain.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Héléne Berrová''' (* [[27. březen|27. března]] [[1921]], [[Paříž]], [[Francie]], † [[duben]] [[1945]], [[Bergen-Belsen]], [[Německo]]) byla [[Francouzi|francouzská]] [[spisovatel]]ka, žena [[Židovská víra|židovské víry]], který dokumentovala život v době nacistické okupace [[Francie]] v deníku ''Le Journal d'Hélène Berr''. Ve Francii je považována za &amp;quot;francouzskou [[Anna Franková|Annu Frankovou]]&amp;quot;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Narodila se 27. března 1921 v Paříži, Antoinette a Raymondu Berrovi, kteří oba byli ze starého francouzského židovského rodu. Měla čtyři sourozence, tři sestry a jednoho bratra. Studovala na universitě v [[Sorbonna|Sorbonně]] ruskou a anglickou literaturu. Po studiích složila zkoušky s výborným prospěchem. Pozornost upoutala hlavně diplomovou prací o ''„Pojetí římských dějin v Shakespearovi“'', za kterou dostala velký počet bodů. Dále chtěla absolvovat konkurz na doktorandské studium, ale protižidovské zákony okupované Francie jí to zakazovaly. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 1941 pracovala v podzemní organizaci [[Entraide temporaire]], založené Denisou a Fredem Milhaudovými, která se starala o lepší osud židovských dětí. Tato organizace pomohla zachránit 500 dětí z celkového počtu 11 000 deportovaných. Za druhé světové války si na začátku roku 1942 v Paříži začala psát deník. Studovala obor anglického jazyka a literatury, jejíž znalost se do jejího stěžejního díla promítlo.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Její rodina byla jedna z osmi židovských rodin v Paříži, na které se vztahovala uzákoněná výjimka, že [[Židé]], kteří se výjimečně zasloužili o francouzský stát, nebudou postihováni stejně jako další Židé. Přesto byli odvezeni do [[Koncentrační tábor|koncentračních táborů]] a téměř všichni tam zahynuli. Její otec byl nejdřív zatčen za úplnou maličkost, měl špatně připnutou [[Židovská hvězda|židovskou hvězdu]]. Jeho známý za něj složil kauci, takže byl propuštěn, ale mohl pracovat jen u sebe v kanceláři, bez styku s veřejností. Během let 1943 a 1944 musela s rodiči stále častěji opouštět domov a přespávat u známých. 7. března se ale Berrovi rozhodli vrátit na noc domů a to se jim stalo osudné. Druhý den jsou zatčeni a deportováni do [[Drancy]]. V den svých 23. narozenin odjela se svými rodiči do koncentračního tábora [[Osvětim - Březinka|Osvětim]]. Její otec i matka tam zemřeli již v roce 1944, jediná přežila víc než rok. Po dlouhém pochodu byla přesunuta do [[Bergen-Belsen]]u, kde počátkem dubna 1945, pár dní před osvobozením tábora [[Angličané|Angličany]], zemřela na [[tyfus]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto koncentračním táboře zemřela z rodiny jediná, další členi její rodiny zahynuli v Osvětimi. Stejně jako ona zemřela v Belgen-Belsenu i další známá židovská dívka, [[Anna Franková]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Deník Héléne Berrové ==&lt;br /&gt;
Svůj deník si začala psát 7. dubna 1942. Psaní 27. listopadu přerušila a pokračovala až 25. srpna 1943. &lt;br /&gt;
Původně ho neplánovala publikovat, psala ho pouze pro sebe. Sama se k tomu ve svém deníku vyjádřila takto: ''&amp;quot;Psát tak, jak cítím, to jest naprosto upřímně, nikdy s myšlenkou, že to bude někdo číst, což by mohlo vést ke zkreslování vlastního postoje.&amp;quot;'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních padesát stránek deníku je psáno klidně, jako by se nic nedělo. Obsahují popisy krajiny, krásy světa, literaturu. Až od podzimu 1943 a od doby, kdy musela nosit žlutou hvězdu, je z jejího deníku cítit předzvěst smrti a beznaděj. ''„Héléne Berrová věděla, že žije v nejhlubší hlubině neštěstí a barbarství. Jak to ale povědět těm hodným a lhostejným lidem, které potkávala? Nemožné, proto psala deník.“'' (citace Patricka Modianiho)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stále více se Paříží šířily zprávy o [[deportace|deportacích]], koncentračních táborech a pronásledování. I přes všechny okolnosti pokračovala ve své činnosti pro podzemní organizaci a byla ochotná pomáhat až do poslední chvíle. Svůj deník svěřila věrné rodinné služebné Andree Bardiauové, aby ho v případě, že by ji samotnou zatkli, předala jejímu snoubenci Jeanu Morawieckému. Její Deník se stal literární událostí a je do dnes považován za nejvýznamnější svědectví o [[holocaust]]u v Paříži.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Berrová, Héléne}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Francouzští spisovatelé]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Oběti holokaustu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ženy]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Student85</name></author>	</entry>

	</feed>