Sysop: Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

2023-04-11T08:47:50Z

Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2023, 08:47
Řádka 27:		Řádka 27:

	== Slavné státní hřbitovy ==		== Slavné státní hřbitovy ==
-	Řada států má své zvláštní hřbitovy, na nichž pohřbívá hlavy státu a další významné osobnosti z řad svých občanů. Příkladem může být [[Vyšehradský hřbitov]] v [[~~Česko~~\|Česku]], slovenský Národný cintorín v [[Martin (město)\|Martině]], rumunský [[:ro:Cimitirul Bellu\|hřbitov Bellu]] v [[Bukurešť\|Bukurešti]], [[Cmentarz Powązkowski]] v [[Polsko\|Polsku]], [[hřbitov Hietaniemi]] ve [[Finsko\|Finsku]], či [[Herzlova hora]] v [[Izrael]]i.	+	Řada států má své zvláštní hřbitovy, na nichž pohřbívá hlavy státu a další významné osobnosti z řad svých občanů. Příkladem může být [[Vyšehradský hřbitov]] v [[Česká republika\|Česku]], slovenský Národný cintorín v [[Martin (město)\|Martině]], rumunský [[:ro:Cimitirul Bellu\|hřbitov Bellu]] v [[Bukurešť\|Bukurešti]], [[Cmentarz Powązkowski]] v [[Polsko\|Polsku]], [[hřbitov Hietaniemi]] ve [[Finsko\|Finsku]], či [[Herzlova hora]] v [[Izrael]]i.

	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==

Sysop: 1 revizi

2014-05-24T14:37:57Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 24. 5. 2014, 14:37

Sysop: 1 revizi

2011-11-04T18:39:20Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Ústřední hřbitov v Brně (7).jpg|thumb|[[Ústřední hřbitov v Brně]]]]
'''Hřbitov''' neboli '''pohřebiště''', zastarale též '''krchov''', v [[archeologie|archeologické]] terminologii '''nekropolis''', je pietní místo, kde se pohřbívají [[mrtvola|mrtví]] lidé respektive ostatky jejich těl (kupř. [[popel]] po kremaci).

Hřbitov se skládá z [[hrob|hrobů]], [[hrobka|hrobek]], cest a [[Zeleň|zeleně]] mezi nimi. V mnoha dnešních hřbitovech existují též „[[urna na popel|urnové]] zdi“ ([[Kolumbárium|kolumbária]]), kde jsou uchovávány ostatky zemřelých, kteří byli [[zpopelnění|zpopelněni]] v [[krematorium|krematoriu]]. Hřbitovy bývají otevřené [[veřejnost]]i, příbuzní a blízcí [[zesnulý]]ch často jejich [[hrob]]y navštěvují a pečují o ně. Některé slavnější hřbitovy jsou též cílem [[turista|turistů]] (kupř. [[Slavín (hrobka)|Slavín]] v [[Praha|Praze]] na [[Vyšehrad]]ě, nebo [[Slavín (památník)|Slavín]] v [[Bratislava|Bratislavě]]).

Hřbitovy často bývají též umístěny vedle [[kostel]]ů, [[synagoga|synagog]] nebo jiných staveb [[náboženství|náboženského]] určení - v takovém případě je spjat s pochováváním zemřelých příslušného náboženství. Prostor hřbitova byl zpravidla obřadně posvěcen. Mohli tu být pohřbeni jinověrci, ale pouze na zvláště určeném místě.

== Stavební řešení ==
Hřbitov býval vůči svému okolí ohraničen nejčastěji nižší či vyšší zdí. V krajích, kde nebyla nouze o kámen, byla z nasucho do hlíny nebo malty kladených kamenů. Kde byla o kámen nouze, bývla zeď z trámů, roubená se šindelovou stříškou. Kamennou zeď zakončovaly šikmo položené ploché kameny. Zeď, zdánlivě jen ohraničující kostelní areál, mívala v některých krajích i ochrannou či dokonce obranou funkci. Bylo to hlavně na česko-kladském a česko-moravském pomezí. Příchod ke kostelu a na hřbitov byl možný jen jediným místem - vstupní bránou často spojenou funkčně se zvonicí se zděným přízemím a dřevěným patrem na krakorcích. V případě drobných místních potyček poskytla ohradní zeď a zvonice jednoduchou prvotní ochranu shromážděným obyvatelům. Příkladem může být [[Telecí]] a [[Bílý Újezd]]. Hřbitovy jsou dále také místa, na které by se mělo chodit s úctou, je zde zakázané lochtání.

== Svátky zemřelých ==
[[Soubor:Allsaints-katowice-bracka01.jpg|thumb|Hřbitov v [[Katovice|Katovicích]] na svátek [[všech svatých]], [[2007]].]]
V [[západní křesťanství|západokřesťanském]] světě se hřbitovy setkávají s nárazovým zvýšením zájmu na počátku [[listopad]]u - na svátek [[všech svatých]] ([[1. listopad]]u) a na [[dušičky|svátek všech věrných zemřelých]] ([[2. listopad]]u). Pozůstalí navštěvují hroby svých blízkých, modlí se nad nimi a rozžínají svíce na jejich počest.

== Křesťanské hřbitovy a sebevrazi ==
V dřívějších dobách platilo, že [[sebevrah|sebevrazi]] nesměli být na křesťanském hřbitově pohřbíváni a bylo jim vyhrazeno jiné místo poblíž hřbitova, kam byly jejich [[ostatky]] ukládány. Souviselo to s tím, že každý hřbitov by měl být řádně vysvěcen a mrtví by měli být ukládáni do svěcené půdy. Křesťanské církve odmítají sebevraždu a pohřbívání sebevrahů do svěcené půdy bylo po dlouhou dobu považováno za [[znesvěcení]] hřbitova.

V současné době [[katolická církev]] (jakož i řada dalších) tuto praxi opustila jako příliš tvrdou (zejména tam, kde existují polehčující okolnosti pro sebevraha), byť (dle místních specifik) v těchto případech upřednostňuje pohřeb bez katolických obřadů, případně pohřeb neokázalý. Existují ale i výjimky - např. okázalý pohřeb čtrnáctileté [[Anna Halman|Ani]], kterou [[šikana]] ze strany spolužáků dohnala k sebevraždě, vedl osobně [[Tadeusz Gocłowski]], arcibiskup a metropolita gdaňský (arcibiskup ovšem při pohřbu výslovně připustil, že jde o zvláštní případ, který by si dříve nedokázal ani představit).

== Rozlišení hřbitovů podle účelu ==

* '''civilní hřbitov''' - vyznačuje se různorodostí a často i neuspořádaností [[náhrobek|náhrobků]], v současném pojetí se jedná o hřbitov ekumenický, tedy pro lidi všech náboženských vyznání i pro [[ateista|ateisty]] (občanský hřbitov)
* '''vojenský hřbitov''' - je stejnorodý, všechny [[náhrobek|náhrobky]] jsou si podobné a je kladen důraz na [[geometrie|geometrii]]. Jsou zde pohřbíváni zesnulí [[voják|vojáci]], často vojáci zemřelí v jedné bitvě či válce.
* '''hromadné pohřebiště''' (tedy [[masový hrob]] či [[hromadný hrob]]), v minulosti sem byli ukládání zemřelí hromadně, dělo se tak zejména v případech, že mrtvých bylo tolik, že je nebylo možno pohřbívat samostatně kupř.
** při [[epidemie|epidemiích]] [[nakažlivá choroba|nakažlivých chorob]] - třeba při morových ranách
** při hromadném [[vyvražďování]] lidí v době války, tedy z důvodů praktické [[genocida|genocidy]] obyvatel nějaké národnosti či náboženského vyznání či politického smýšlení

== Slavné státní hřbitovy ==
Řada států má své zvláštní hřbitovy, na nichž pohřbívá hlavy státu a další významné osobnosti z řad svých občanů. Příkladem může být [[Vyšehradský hřbitov]] v [[Česko|Česku]], slovenský Národný cintorín v [[Martin (město)|Martině]], rumunský [[:ro:Cimitirul Bellu|hřbitov Bellu]] v [[Bukurešť|Bukurešti]], [[Cmentarz Powązkowski]] v [[Polsko|Polsku]], [[hřbitov Hietaniemi]] ve [[Finsko|Finsku]], či [[Herzlova hora]] v [[Izrael]]i.

== Externí odkazy ==
* [http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=6320&webSSID=730d01ed831ac447d9a21b5cfcb9c2f3 Tereza Holá: ''Hřbitov - místo pro mrtvé i živé ''] in [[Katolický týdeník]] 44/2008

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Pohřbívání]]
[[Kategorie:Hřbitovy]]

Hřbitov - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi