http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Halit 2026-05-03T06:25:58Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Halit&diff=692940&oldid=prev 2014-06-02T14:18:13Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 2. 6. 2014, 14:18</td> </tr></table>

Ivan Drago http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Halit&diff=692939&oldid=prev 2010-07-28T00:39:37Z

<p>Nahrazení textu</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Infobox minerál<br /> | název=Halit (kamenná sůl)<br /> | obrázek=Sól z Kłodawy.jpg<br /> | popis=Různě zabarvený halit<br /> | kateg=Minerál<br /> | vzorec=NaCl<br /> | barva=bílá, našedlá, narůžovělá,&lt;br /&gt;namodralá, fialová aj.<br /> | vzhled= krystaly, zrnité agrgáty,&lt;br /&gt;krápníky, povlaky<br /> | soustava=krychlová<br /> | tvrdost=2<br /> | lesk=skelný, mastný<br /> | štěpnost=dokonalá<br /> | index=<br /> | vryp=bílý<br /> | hustota=2,1–2,2<br /> | rozpustnost=ve vodě<br /> | ostatní=vodný roztok je&lt;br /&gt;elektricky vodivý<br /> }}<br /> '''Halit''' ([[Ernst Friedrich Glocker|Glocker]], 1847), chemický vzorec [[Chlorid sodný|NaCl]], je krychlový [[minerál]]. Název je složený z řeckých slov ''halos'' – slaný a ''lithos'' – kámen. Český název halitu je '''sůl kamenná'''.<br /> == Původ ==<br /> Průmyslově významná ložiska halitu vznikala v teplých oblastech vysrážením z mořské vody v zátokách, které byly od otevřeného moře odděleny hrází nebo byly s ním spojeny úzkým průlivem. Tak vznikly laguny, které postupně vysychaly. Jak stoupala koncentrace rozpuštěných látek ve vodě docházelo postupně k jejich vysrážení. Nejdříve uhličitany ([[vápenec]], [[dolomit]]), pak sírany ([[sádrovec]]) a nakonec halogenidy (halit, [[sylvín]], [[carnallit]]). V současnosti vzniká vysrážením v solných jezerech nebo z mořské vody, krystalizuje ze sopečných plynů, vykvétá na půdách v aridních (suchých) oblastech.<br /> == Morfologie ==<br /> Nejčastěji se vyskytuje v podobě zrnitých nebo vláknitých agregátů, často tvoří krystaly ve tvaru krychle. Může být i celistvého vzhledu. <br /> == Vlastnosti ==<br /> * '''Fyzikální vlastnosti:''' Lze rýpat nehtem (má tvrdost 2), hustota 2,1–2,2 g/cm³, dokonale štěpný podle krychle, křehký. Při dlouhodobém působení tlaku plastický.<br /> * '''Optické vlastnosti:''' Barva: čirý, bílá (od vzduchových bublinek), červená (od rozptýleného [[hematit]]u), šedá ([[jíl]]ové částice), žlutá a modrá (od rozptýleného kovového [[sodík]]u) aj. Průhledný až průsvitný, vryp je bílý, lesk skelný až mastný.<br /> * '''Chemické vlastnosti:''' Složení: [[sodík|Na]] 39,34%, [[Chlór|Cl]] 60,66%, příměsi [[Jód|I]], [[Brom|Br]]. Rozpouští se ve vodě, vzniklý [[roztok]], '''solanka''', je elektricky vodivý. Hygroskopický (pohlcuje vzdušnou vlhkost). Plamen barví intenzivně žlutě.<br /> * '''Jiné vlastnosti:''' Slaná chuť.<br /> == Získávání ==<br /> Existují tři způsoby těžby soli.<br /> # '''Hornická těžba:''' pomocí těžkých těžebních mechanizmů se ve vrstvě halitu razí štoly a těžební komory, které mají výšku 30–50&amp;nbsp;m. Pásovým dopravníkem nebo automobily se sůl odváží na povrch a dále zpracovává. Tento způsob těžby je finančně nejnákladnější. Posledním činným solným dolem tohoto druhu v Polsku je Kłodawa.<br /> # '''Louhování:''' do podzemního ložiska se vrtem přivede voda. Sůl se v ní rozpustí a vzniklý roztok ('''solanka'''), který obsahuje přibližně 310&amp;nbsp;g soli v jednom litru, se čerpá na povrch. Po odpaření vody dojde ke krystalizaci a následnému zpracování. Dutiny vzniklé těžbou se následně používají jako úložiště uhlovodíků (např. zemního plynu).<br /> # '''Odpařováním mořské vody:''' technologie použitelná v teplých oblastech, kdy se mořská voda (obsahuje v jednom litru přibližně 3,5&amp;nbsp;g halitu) nechává odpařit v mělkých nádržích. Takto získaná surovina obsahuje 80% halitu a je třeba ji chemicky vyčistit od nežádoucích příměsí.<br /> == Využití ==<br /> Jedná se o životně důležitý minerál, který je potřebný pro životní funkce většiny organizmů. Dospělý člověk zkonzumuje za rok 7,5 kg soli. Na světě se vyrobí 220 milionů tun soli ročně, z toho v Evropě 45 milionů tun. Sůl kamenná je důležitá surovina pro potravinářský a chemický průmysl. V potravinářství se kromě běžné úpravy potravin používá při konzervaci masa pomocí solení. V chemickém průmyslu je halit důležitý pro tvorbu [[sodík]]u, jedlé sody, [[chlór]]u, [[Kyselina solná|kyseliny solné]] a mnoho dalších látek. Jeho další využití je například v mydlovarnictví, sklářství, metalurgii a v papírenském průmyslu, či při výrobě barev. Využití je tedy obrovské a jedná se o strategickou, ale dostupnou surovinu.<br /> == Naleziště ==<br /> * [[Slovensko]] - [[Solivar]] u [[Prešov]]a <br /> * [[Polsko]] ([[Wieliczka]]) <br /> * [[Rakousko]] ([[Alpy]] - [[Hallstatt]] u [[Salzburg]]u) <br /> * [[Německo]]<br /> == Obchod se solí ==<br /> Od doby, kdy lidé přešli z lovu na [[zemědělství]] a masitou potravu bohatou na sůl, nahradili obilím, začaly být bílé krystalky velice žádané. České země byly vždy závislé na dovozu soli, která se v minulosti dopravovala po solných stezkách - do severních Čech sůl [[Sasko|saská]], na jih pak [[Alpy|alpská]]. Ta se dopravovala po [[Zlatá stezka|Zlaté stezce]] přes [[Šumava|Šumavu]] a na nejobyčejnějším z minerálů zbohatly zejména města [[Pasov]] a [[Prachatice]], přes něž solné karavany procházely. V 16. století prošlo Prachaticemi, označovanými za solný sklad Čech, až 220 tun soli týdně.<br /> Ve středověku se používala sůl jako [[Konzervace (potraviny)|konzervační]] prostředek, takže obchodnící s touto komoditou byli velmi zámožní. Trh prostřednictvím vysokých daní ovládali panovníci, na obchodu se solí zbohatly [[Benátky]], [[Janov (Itálie)|Janov]] i [[Řím]].<br /> == Související články ==<br /> * [[Seznam minerálů]]<br /> * [[Chlorid sodný]]<br /> == Externí odkazy ==<br /> * [http://www.mindat.org/min-1804.html Halit na webu mindat.org (anglicky)]<br /> * [http://webmineral.com/data/Halite.shtml Halit na webu Webmineral (anglicky)]<br /> * [http://www.mineralienatlas.de/lexikon/index.php/Halit Halit v Atlasu minerálů (německy)]<br /> * [http://www.montanya.org/DOLY/SOLNE/ Solné doly - přehled]<br /> * [http://www.solsan.cz/o_soli/o_soli.html Zajímavosti o soli na firemních stránkách]<br /> * [http://www.solne-jeskyne.info Solné jeskyně - katalog]<br /> {{Commonscat|Halite}}<br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Minerály]]<br /> [[Kategorie:Minerály 3. třídy]]<br /> [[Kategorie:Chloridy (minerály)]]</div>

Sysop