http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=HalogenHalogen - Historie editací2026-05-07T14:21:06ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Halogen&diff=692990&oldid=prevIvan Drago: 1 revizi2014-06-02T14:18:40Z<p>1 revizi</p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<tr valign='top'>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 2. 6. 2014, 14:18</td>
</tr></table>Ivan Dragohttp://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Halogen&diff=692989&oldid=prevSysop: 1 revizi2010-04-07T15:10:23Z<p>1 revizi</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Infobox Skupiny prvků PSP<br />
|barva=pink<br />
|skupina před=Chalkogen<br />
|skupina=Halogeny<br />
|skupina za=Inertní plyn<br />
|české označení=VII. A<br />
|mezinárodní označení=17<br />
|elektronová konfigurace=ns<sup>2</sup> np<sup>5</sup><br />
|valenční elektrony=7<br />
|prvky=<br />
{{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Fluor|F}}<br />
{{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Chlor|Cl}}<br />
{{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Brom|Br}}<br />
{{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Jód|I}}<br />
{{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Astat|At}}<br />
{{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Ununseptium|Uus}}<br />
}}<br />
Jako '''halogeny''' (halové prvky) označujeme první čtyři [[chemický prvek|prvky]] 17. (VII.A) skupiny [[periodická tabulka prvků|periodické tabulky prvků]]. Jsou to [[fluor]], [[Chlór|chlor]], [[brom]] a [[jód]]. Někdy se k nim připojují další dva prvky, které jsou ve stejné skupině. Prvním z nich je [[astat]], jehož vlastnosti nejsou příliš známy a podle hranice mezi kovy a nekovy by se řadil spíše k polokovům. Druhým prvkem je [[ununseptium]], jehož [[protonové číslo]] je 117 a zatím nebyl objeven. Název ''halogen'' je odvozen z [[řečtina|řečtiny]] a znamená ''solitvorný''. Všechny halogeny mají ve své valenční elektronové vrstvě 7 [[elektron]]ů.<br />
Halogeny jsou velmi reaktivní, proto vyskytují se pouze vázané ve sloučeninách. Nejrozšířenějším halogenem je chlor. Fluor a chlor jsou za normální [[teplota|teploty]] [[plyn]]y, brom je [[kapalina]] a jód je [[pevná látka]], která velmi snadno [[sublimace|sublimuje]].<br />
Tvoří dvouatomové molekuly ve všech skupenských stavech.<br />
Fluor má ze všech známých prvků největší hodnotu [[elektronegativita|elektronegativity]] (asi 4,0-4,1). Sloučeniny halogenů s elektropozitivními [[kov]]y jsou iontové.<br />
== Mnemotechnická pomůcka ==<br />
'''F'''ikaní '''C'''h'''l'''apíci '''Br'''ousili '''I'''talům '''A'''rnoš'''t'''ky<br />
'''F'''anda '''Cl'''oumal '''Br'''atrem '''I'''ako '''At'''let<br />
'''H'''anku '''Li'''bal '''Na''' '''K'''olínko '''R'''o'''b'''ustní '''C'''e'''s'''tář '''Fr'''anta<br />
'''Be'''žela '''M'''a'''g'''da '''Ca'''ňonen '''Sr'''azila '''Ba'''nán '''Ra'''menem<br />
'''Fe'''šácký '''Co'''vboj '''Ni'''ck '''Ru'''mploval '''R'''o'''h'''em '''P'''o'''d''' '''Os'''tnatým '''Ir'''eniným '''P'''lo'''t'''em<br />
'''Cu'''cej '''Ag'''ar '''Au'''guste<br />
'''Zn'''áš '''C'''e'''d'''ry '''H'''á'''g'''u<br />
'''B'''ojácný '''Al'''i '''Ga'''lantně '''In'''kasoval '''Tl'''apou<br />
'''C'''ož '''Si'''s '''Ge'''rtrudo '''Sn'''ědla '''P'''lom'''b'''u<br />
'''N'''áš '''P'''an '''As'''istent '''Sb'''aštil '''Bi'''ftek<br />
'''O''' '''S'''lečno '''Se'''jměte '''Te'''ď '''Po'''dprsenku<br />
'''He'''rbert '''Ne'''chtěl '''Ar'''mádní '''Kr'''asavici '''Xe'''nii '''R'''a'''n'''it<br />
== Výskyt halogenů v přírodě ==<br />
* Fluor: [[fluorit]] (kazivec) ([[Fluorid vápenatý|CaF<sub>2</sub>]]), [[apatit]]y, Kryolit ([[Hexafluorohlinitan sodný]] - Na<sub>3</sub>AlF<sub>6</sub>)<br />
* Chlor: [[halit]], [[sůl kamenná]] (NaCl), [[sylvín]] (KCl), karnalit - [[hexahydrát chloridu draselno-hořečnatého]] - ([[chlorid draselný|KCl]] · [[chlorid hořečnatý|MgCl<sub>2</sub>]] ·6 [[voda|H<sub>2</sub>0]])<br />
* Brom: mořská voda, chaluhy, slaná jezera, v malém množství doprovází sloučeniny chlóru, [[bromkarnalit]] ([[bromid draselný|KBr]] · [[bromid hořečnatý|MgBr<sub>2</sub>]] ·6 [[voda|H<sub>2</sub>0]])<br />
* Jód: ([[iodičnan sodný|NaIO<sub>3</sub>]])- v přírodě doprovází [[chilský ledek]]- NaNO<sub>3</sub> , některé mořské nerosty, [[štítná žláza]] - součást hormonů<br />
- kromě pevných látek se sloučeniny [[Cl]], [[Br]], [[I]] vyskytují také rozpuštěné v [[mořská voda|mořské vodě]] ve formě [[aniont]]ů.<br />
Cl<sup>-</sup>: Br<sup>-</sup>: I = 200: 1: 0,1<br />
== Sloučeniny halogenů ==<br />
Nejmenší možnosti pro tvorbu sloučenin má [[fluor]], protože se vyskytuje pouze na jediném oxidačním čísle, a to na -I. To znamená, že tvoří pouze [[fluorovodík]], jeho vodný roztok nazývaný [[kyselina fluorovodíková]] a její soli fluoridy. Navíc se vyskytuje v organických sloučeninách, např. [[difluordichlormethan]] apod.<br />
Zbylé tři halové prvky mají možnosti oproti fluoru relativně velké. [[Chlór]], [[brom]] i [[jód]] se vyskytují v těchto oxidačních číslech: I-, I+, III+, V+ a VII+, chlór a brom navíc na IV+, chlór dokonce i na VI+. V chloridech, bromidech a jodidech, chlorovodíku, bromovodíku a jodovodíku a jejich vodných roztocích mají oxidační číslo I-. Na kladných hodnotách jsou vázány např. v oxidech: oxid chlorný Cl<sub>2</sub>O, oxid chloristý Cl<sub>2</sub>O<sub>7</sub>, oxid oxid bromitý Br<sub>2</sub>O<sub>3</sub> nebo oxid jodičný I<sub>2</sub>O<sub>5</sub>. Všechny oxidy těchto tří halogenů jsou kyselinotvorné, tj. při jejich reakci s [[voda|vodou]] vznikají příslušné kyseliny, např. [[kyselina jodičná]] či [[kyselina bromná|bromná]]. Všechny tyto kyseliny jsou jednosytné, tudíž tvoří jednu řadu solí, např. kyselina chlorná tvoří chlornany, bromitá bromitany a jodičná jodičnany. Navíc jsou tyto tři halové prvky vázány také v organických sloučeninách např.: [[vinylchlorid]], [[brommethan]], [[trichlorethylen]] apod.<br />
<br />
{{Tabulka prvků}}<br />
{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Chemické prvky]]</div>Sysop