Sysop: + Masivní vylepšení

2016-10-14T11:05:40Z

+ Masivní vylepšení

Ukázat změny

Sysop: 1 revizi

2014-06-01T18:43:11Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 1. 6. 2014, 18:43

Sysop: 1 revizi

2009-02-25T08:07:25Z

1 revizi

Nová stránka

{{Letadlo
|název = Handley Page Halifax
|typ = Těžký bombardér
|výrobce = [[Handley Page]]
|image = Soubor:Handley_ Page_Halifax.jpg
|text = Halifax W1057 ZA-X 10. bombardovací perutě RAF. Tento letoun se účastnil útoků na [[bitevní loď]] [[Tirpitz (bitevní loď)|Tirpitz]]
|konstruktér =
|první let = [[25. říjen|25. října]] [[1939 v letectví|1939]]<ref>[http://www.britishaircraft.co.uk/aircraftpage.php?ID=130 Halifax na British Aircraft Directory]</ref><ref>[http://www.yorkshireairmuseum.co.uk/collections/aircraft/wwII_aircraft_info.asp?id=11 Handley Page Halifax v Yorkshire muzeu]</ref>
|zaveden = listopad [[1940 v letectví|1940]]
|vyřazen = [[1961]] (Pákistán)
|výroba =
|vyrobeno kusů = 6176 ks
|hlavní uživatel = [[Royal Air Force]]
|více uživatelů =
}}
'''Handley Page Halifax''' byl čtyřmotorový těžký [[bombardér]] používaný za [[druhá světová válka|druhé světové války]] britským RAF ([[Royal Air Force|Královským letectvem]]). V rámci RAF tyto letouny používaly i squadrony složené z personálu pocházejícího z britských dominií — squadrony 6. skupiny RAF (složené z Kanaďanů) a australské squadrony číslo 460, 462 a 466 (ty operovaly v rámci 4. skupiny RAF). Pod velením 4. skupiny RAF také operovaly francouzské squadrony číslo 346 a 347. V oblasti Středomoří s nimi létala (opět v rámci RAF) 301. polská squadrona, ta byla mezi listopadem 1944 a březnem 1945 vyzbrojena Halifaxy Mk.II a Mk.V (jednotka v té době operovala z italského Brindisi). Podobně jako jeho současník, bombardér [[Avro Lancaster]] byl používán ještě v padesátých letech [[20. století]]. Do roku [[1961]] tento typ létal v letectvu [[Pákistán]]u.

==Vznik a vývoj==
Vznik typu byl poměrně komplikovaný. V roce 1936 byla vydána dvojice zadání na vývoj nových typů bombardérů, která měla mimořádný vliv na výzbroj Bomber Command RAF v nadcházející válce. První, B.12/36, požadovaly vývoj těžkého čtyřmotorového bombardéru, který měl dosahovat cestovní rychlosti 230 mph (370 km/h) ve výšce 15 000 ft (4572 m) a operační dostup měl být 28 000 ft (8534 m). Při přetížení měl mít dolet 3000 mil (4828 km) s pumovým nákladem 8000 lb (3628 kg), při sníženém množství neseného paliva, s požadovaným doletem 2000 mil (3218 km), měl být schopen nést až 14 000 lb pum (6350 kg). Druhé, P.13/36, požadovaly spíše vývoj víceúčelového stroje — v kategorii označované písmenem '''P''' doposud vznikaly spíše lehké stroje jednomotorové, kupř. podle specifikací P.27/32 vznikl typ [[Fairey Battle]] a podle P.4/34 byl postaven typ [[Hawker Henley]] (vznikal jako budoucí náhrada typu Fairey Battle, ovšem v původně proponované roli již nasazen nebyl). Typ vyhovující specifikacím P.13/36 měl být pouze dvoumotorový, měl plnit roli rychlého středního bombardéru, průzkumného letounu a také měl být schopen torpédových útoků — měl být schopen nést v pumovnici dvojici torpéd.

Dalším, ovšem mimořádně náročným, byl požadavek na schopnost střemhlavého bombardování, přičemž stroj měl být schopen letu až pod úhlem 70 stupňů (vzhledem k mimořádnému namáhání konstrukce draku, zejména při vybírání letu střemhlav, to ovšem muselo znamenat podstatné zvýšení hmotnosti konstrukce draku letounu). Požadované výkony byly mimořádné: cestovní rychlost měla být 275 mph (442 km/h) ve výšce 15 000 ft (4572 m), operační dostup 28 000 ft (8534 m). S pumovým nákladem 4000 liber (1814 kg) měl mít dolet 3000 mil (4828 km), s maximálním pumovým nákladem 8000 liber (3628 kg) pak 2000 mil (3218 km). Stroj měl být schopen operovat ve dne i v noci, rovněž byla požadována schopnost operovat v různých klimatických podmínkách (což v praxi mj. znamenalo i možnost montáže protiprachových filtrů na sání motorů či instalaci chladičů schopných zajistit provoz motorů i za vysokých teplot panujících v tropickém klimatickém pásmu).

Posledním požadavkem, společným pro specifikace B.12/36 i P.13/36, bylo že při maximální vzletové hmotnosti budou letouny startovat pomocí katapultů, instalovaných na letištích (u nových typů letounů se předpokládalo, že budou při maximální hmotnosti vyžadovat značně větší vzletovou dráhu než dosavadní typy; v reálu k uskutečnění této myšlenky nakonec nedošlo, přestože došlo i k praktickým zkouškám katapultů — nakonec se ukázalo že vyhovující plochy nebudou zase o tolik delší, navíc v rámci uvolnění finančních prostředků na přezbrojení RAF se našlo dost peněz i na výstavbu nových letišť a zvětšení těch stávajících).

Firma [[Handley Page]] v té době pracovala na vývoji projektu dvoumotorového bombardéru s továrním označením HP-55, který vznikal na základě specifikací B.1/35 (na jejich základě vznikl pouze jediný typ, [[Vickers Warwick]]). Na základě kontraktu 441975/35 byla objednána stavba prototypu. Dne 24. srpna 1936 byly zveřejněny již zmíněné specifikace P.13/36, podstatně náročnější a fakticky, v případě úspěšné realizace, předem odsuzující k neúspěchu konstrukce vznikající podle specifikací B.1/35, vydaných o pouhý rok dříve. Výsledkem jednání mezi Air Ministry a firmou Handley Page bylo přerušení vývoje HP-55 a jeho nahrazení dvoumotorovým HP-56. Projekt časem procházel mnoha změnami, na základě postupného upřesňování požadavků Air Ministry a řadě diskusí mezi ministerstvem a firmou Handley Page. Projekt vznikal v celé řadě verzí, ve finále krystalizoval ve dvou variantách, buď s motory Bristol Hercules, nebo teprve připravovanými kapalinou chlazenými čtyřiadvacetiválci Rolls-Royce Vulture — ty měly podle předběžných dat od firmy Rolls-Royce měl zprvu dávat výkon 1700 hp (ovšem prototyp tohoto motoru, jehož vývoj byl započat v září 1935, se poprvé rozběhl na brzdě teprve 1. září 1937). Stroj koncepčně vycházel z HP-55, ovšem měl být poněkud menší — HP-55 měl mít křídlo s rozpětím 95 ft (28,956 m) zatímco HP-56 měl mít křídlo s menší nosnou plochou a rozpětím 90 ft (27,432 m). Na základě předložených projektů byly 30. dubna 1937 podepsány objednávky na stavbu prototypů — firma Handley Page měla postavit dva HP-56 (byla jim přidělena sériová čísla L7244 a L7245, kontrakt číslo 624972/37) a Avro dva stroje [[Avro Manchester|Type 679]] (sériová čísla L7246 a L7247, kontrakt 624973/37), konstrukce obou firem měly pohánět motory Vulture.

Bohužel, motory Vulture přitom stále nebyly k dispozici, navíc byly obavy z toho, bude-li firma Rolls-Royce schopna zajistit dodávky požadovaného množství motorů — RAF tehdy objednávala, v souladu s rozsáhlými programy rozvoje, značně rozsáhlé výrobní série nových letounů, přičemž Rolls-Royce mezitím byl doslova zahlcen objednávkami motorů [[Rolls-Royce Merlin|Merlin]]; ty již mj. poháněly stíhačky Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire, či bombardéry Fairey Battle. Navíc panovala oprávněná obava z možnosti vyřazení rozsáhlých výrobních kapacit leteckými útoky, proto se hledali další možní producenti, a to i mimo dosavadní zavedené výrobce draků a motorů. Výsledkem byl návrh použít jiné motory, popřípadě typ změnit na čtyřmotorový — tím vznikla záloha pro případ zpoždění vývoje motorů Vulture, které měly zůstat pouze u typu Avro 679. Nevýhodou přitom bylo, že instalace čtyř motorů zkomplikuje motorovou i palivovou instalaci, což nutně povede k nárůstu hmotnosti stroje, dalším záporem byl dodatečný aerodynamický odpor dalších dvou motorových gondol. Přesto bylo během července a srpna 1937 na základě debat mezi konstruktéry firmy a příslušných oddělení Air Ministry rozhodnuto, že projekt HP-56 bude nahrazen čtyřmotorovým HP-57, který bude poháněn motory Rolls-Royce Merlin X (první verze Merlinu s dvourychlostním jednostupňovým kompresorem), které dávaly vzletový výkon 1075 hp (801 kW). Objednávka dvou prototypů (L7244 a L7245) přitom byla převedena na projekt HP-57. V průběhu jednání také byly zcela opuštěny některé z původních požadavků specifikací. Nejprve to byl požadavek na schopnost nést dvojici torpéd, dále start letounu pomocí katapultu — předběžné výpočty ukazovaly, že čtyřmotorový stroj bude schopen vzlétnout na dráze 649 metrů (přes 15m překážku), a nakonec byla zcela opuštěna i myšlenka na střemhlavé bombardování. Přesto ovšem čtyřmotorový stroj vycházel podstatně rozměrnější a těžší, než vycházelo z původního projektu, přičemž stroj postupně přerůstal do kategorie, kterou původně specifikovaly požadavky B.12/36 (k stejnému vývoji ale docházelo i u konkurenčního typu Avro 679).

Firma i své předchozí modely označovala jmény měst, jméno Halifax letoun dostal podle města v hrabství Yorkshire (dnes [[West Yorkshire]]). RAF objednala prvních 100 kusů ještě předtím, než prototyp vzlétl. První let Halifaxu se uskutečnil [[25. říjen|25. října]] [[1939 v letectví|1939]], jen několik týdnů po začátku [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Za řízením stroje seděl major James Lucas Brome Hope Cordes, šéfpilot firmy Handley Page.

Na výrobu verze Mk.I, která přímo vycházela z konstrukce druhého prototypu (L7245 zalétaný 17. srpna 1940), úzce navazovala verze Mk.II. Nejpodstatnější změnou prvního provedení „dvojky“ byla montáž výkonnějších motorů [[Rolls-Royce Merlin|Merlin XX]], či později Merlin 22. Další důležitou změnou bylo odstranění příďové střelecké věže, přičemž přední část trupu dostala aerodynamicky výhodnější tvarování ve tvaru vřetene (příď letounu přitom byla prodloužena o 0,4572 metru). V bohatě prosklené přídi zůstalo stanoviště bombometčíka, který také ovládal kulomet uložený v kloubovém závěsu. Tato modifikace (Mod. 452) se poprvé objevila na strojích Halifax Mk.II Srs.1A a Mk.V Srs.1A a stala se standardem u všech následujících verzí Halifaxu. Verze Mk.II bylo vyrobeno 1976 a Mk.V 904 kusů.

Nejrozšířenější byla verze B Mk.III (její výroba byla zahájena v roce [[1943]] 2 091 kusů), tato i jinak upravená řada používala mnohem silnější motory [[Bristol Hercules]] VI nebo XVI se vzletovým výkonem (1615 [[koňská síla|hp]]). Nejvýkonnější verzí se stal Halifax B Mk.VI poháněný motory [[Bristol Hercules]] 100 o výkonu 1800 hp. Podle označení poslední bombardovací byla verze Mk.VII (výroba ovšem byla zahájena před Mk.VI — dodávky motorů Hecules 100 se pozdržely, a tak prozatím byla zahájena výroba „sedmičky“, která kombinovala drak Mk.VI se starší verzí motorů), tu poháněly slabší Herculesy XVI. Obou verzí bylo však postaveno již jen menší množství — Mk.VII vzniklo 413 a Mk.VI 467 kusů.

Posledními verzemi byly neozbrojené transportní C Mk.VIII (pro přepravu 11 osob) a výsadkové A Mk.IX (pro dopravu 16 parašutistů).

== Bojové nasazení ==
[[Soubor:Halifax-mk3.jpg|thumb|left|Halifax Mk III]]
Halifaxy vstoupily do služby u [[35. bombardovací peruť|35. bombardovací perutě RAF]] na základně [[Linton on Ouse|Linton-on-Ouse]] (Linton upon Ouse, hrabství Yorkshire) v listopadu 1940 a první operační let na [[Le Havre]] se uskutečnil v noci z 11. na 12. března [[1941]].

Ve službách [[Bombardovací velitelství RAF|RAF Bomber Command]] Halifaxy nalétaly 82 773 operačních letů, při kterých svrhly 224 207 tun bomb, při vlastních ztrátách 1 833 strojů. (podle ''Wings Encyclopedia of Aviation, Orbis, 1979''). Mimo bombardování sloužily také jako vlečné letouny pro kluzáky, letadla elektronického boje, či pro vysazování [[agent]]ů a dopravu zbraní do okupovaných území [[Evropa|Evropy]]. Používány byly také [[Pobřežní velitelství RAF|RAF Coastal Command]] v boji proti [[ponorka|ponorkám]] a pro [[meteorologie|meteorologický]] průzkum. Poslední stroj byl vyroben v listopadu [[1946]]. V dobách největší výroby sjížděl z výrobní linky jeden kompletní stroj každou hodinu.

Celkem bylo RAF převzato 6176 strojů (vyrobeno jich ale bylo 6177, ovšem jeden kus byl zničen při havárii ještě před předáním). Bylo převzato 84 kusů verze Mk.I, 1976 Mk.II, 2091 Mk.III, 904 Mk.V, 467 Mk.VI, 413 Mk.VII, 96 Mk.8 a 145 Mk.9.

Po skončení války Halifaxy zůstaly ve službě RAF Coastal Command a [[Transportní velitelství RAF|RAF Transport Command]] a francouzského letectva až do roku [[1952]]. Letectvo Pákistánu převzalo zbylé letouny a provozovalo některé až do roku 1961.

Typy H.P. 70 nazvané [[Handley Page Halton]] byly vyráběné po válce jako letadla pro přepravu cestujících i nákladu.

==Současnost==
[[Soubor:Halifax Bomber Yorkshire Air Museum.jpg|thumb|Halifax v muzeu v Elvingtonu]]
Dnes na světě existují pouze dva restaurované Halifaxy. Jeden je v ''Yorkshire Air Museum'' na bývalém letišti RAF z druhé světové války v [[Elvington]]u (vznikl rekonstrukcí stroje sériového čísla HR792). Druhý stroj kanadského letectva (verze A Mk.VII označení NA337, sestřelený v roce [[1945]]) byl vyzdvižen z [[Norsko|norského]] jezera [[Mjøsa]] v roce [[1995]].
Stroj byl převezen do Kanady a kompletně rekonstruován až do roku [[2005]]. Je vystaven v ''RCAF Memorial Museum'' na základně v [[Trenton]]u v [[Ontario (provincie)|Ontariu]]. Třetí Halifax (sériového čísla W1048, sestřelený při útoku na Tirpitz v dubnu [[1942]]) byl nalezen a vyzdvižen týmem potápěčů RAF v norském jezeře [[Hoklingen]] (stroj byl vyzdvižen 30. června 1973). Stroj byl zakonzervován, ale nerestaurován a je vystaven v muzeu RAF v [[Hendon (Londýn)|Hendonu]] v [[Londýn]]ě.

==Varianty==
* HP-57 - Halifax Mk.I
** prototypy sériových čísel L7244 a L7245
** Halifax Mk.I (Srs.1, Srs.2, Srs.3)
* HP-58 - nerealizovaný projekt stroje vyzbrojeného 20mm kanóny
* HP-59 - Halifax Mk.II
** Halifax B Mk.II Srs.1
** Hailfax B Mk.II Srs.1(Special)
** Halifax B Mk.II Srs.1A
** Halifax GR Mk.II
* HP-61 - Halifax Mk.III
** Halifax B Mk.III
** Halifax A Mk.III
** Halifax C Mk.III
* HP-63 - Halifax Mk.V
** Halifax B Mk.V Srs.1
** Halifax B Mk.V Srs.1 (Special)
** Halifax B Mk.V Srs.1A
** Halifax A Mk.V
** Halifax GR Mk.V
* Halifax Mk.VI
** Halifax B Mk.VI
** Halifax C Mk.VI
** Halifax GR Mk.VI
* Halifax Mk.VII
** Halifax B Mk.VII
** Halifax A Mk.VII
** Halifax C Mk.VII
* '''H.P.70''' - '''Mk C.VIII''' : Letoun pro přepravu cestujících a nákladu.
* '''H.P.71''' - '''Mk A.IX''' : Vlečné letadlo pro vlečení [[kluzák]]ů a pro přepravu výsadkářů.
* '''H.P.70''' - '''Halton Mk I''' : Prozatímní civilní verze. Po válce bylo mnoho Halifaxů přestavěno pro civilní letectví.
* H.P.70 - Halton Mk II : [[VIP]] verze pro maharadžu Gaekwara.

Halifaxy mimo firmu Handley Page (1589 strojů) vyráběly také ''English Electric'' (2145 strojů), ''London Aircraft Production Group'' (710), ''Rootes Securities'' (1070) a ''Fairey'' (662).

==Uživatelé==
* Austrálie ([[Royal Australian Air Force|RAAF]]), Egypt, Francie, Kanada ([[Royal Canadian Air Force|RCAF]]), Nový Zéland ([[Royal New Zealand Air Force|RNZAF]]), [[Pákistán]], [[Spojené království|Velká Británie]] ([[Royal Air Force|RAF]])

==Specifikace==
===Technické údaje===
Handley Page Halifax B Mk.III
* '''Posádka:''' sedmičlenná
* '''Rozpětí:''' 31,60 m
* '''Délka:''' 21,82 m
* '''Výška:''' 6,32 m
* '''Plocha křídel:''' 118,45 m²
* '''Prázdná hmotnost:''' 17 345 kg
* '''Vzletová hmotnost :''' 29 484 kg
* '''Pohonná jednotka:''' čtyři [[hvězdicový motor|dvouhvězdicové motory]] [[Bristol Hercules|Bristol Hercules VI či XVI]]
* '''Výkon pohonné jednotky:''' 1 615 hp (1 204 kW)

===Výkony===
* '''Maximální rychlost:''' 452 km/h ve výšce 4 115 m
* '''Cestovní rychlost:''' 367 km/h ve výšce 6 096 m
* '''Dolet s max. pumovým nákladem:''' 1660 km
* '''Dolet s max. zásobou paliva:''' 4480 km
* '''Dostup:''' 7315 m
* '''Počáteční stoupavost:''' 228 m/min
* '''Čas výstupu do výšky 6096 m:''' 45 min.

===Výzbroj===
* devět kulometů — čtyřkulomety [[Browning (kulomet)|Browning]] v záďové a hřbetní střelecké věži, 1 výkyvný kulomet [[Vickers K (kulomet)|Vickers K]] v přídi, všechny zbraně mají ráži 7,7 mm.
* 5897 kg [[bomba|pum]]

== Související články ==
* [[Avro Lancaster]]

==Externí odkazy==
* [http://www.yorkshireairmuseum.co.uk/collections/aircraft/wwII_aircraft_info.asp?id=11 Handley Page Halifax v Yorkshire muzeu (anglicky)]
* [http://www.britishaircraft.co.uk/aircraftpage.php?ID=130 Halifax na British Aircraft Directory (anglicky)]

{{Britské vojenské letouny druhé světové války}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Britské bombardéry]]
[[Kategorie:Letadla Handley Page|Halifax]]

Handley Page Halifax - Historie editací

Sysop: + Masivní vylepšení

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi