Sysop: 1 revizi

2014-06-01T07:48:43Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 1. 6. 2014, 07:48

EET2C: Brigáda

2012-03-08T10:11:48Z

Brigáda

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = Havran polní
| obrázek = Corvus frugilegus 2.jpg
| šířka obrázku = 235px
| popis obrázku = Havran polní
| status = LC
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| třída = [[ptáci]] (Aves)
| podtřída = [[letci]] (Neognathae)
| řád = [[pěvci]] (Passeriformes)
| čeleď = [[krkavcovití]] (Corvidae)
| rod = [[Corvus|havran]] (''Corvus'')
| binomické jméno = Corvus frugilegus
| druh popsal = Carl Linné, 1758
}}
'''Havran polní''' (''Corvus frugilegus'') je velký [[krkavcovití|krkavcovitý]] [[ptáci|pták]].
== Popis ==
Je velký přibližně jako [[vrána obecná|vrána]], dorůstá 45–47 cm, váží 200–625 g a v rozpětí křídel měří 81 - 94 cm.<ref name="biolib">http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8984/</ref> Tělo má celé porostlé tmavým [[peří]]m, které má v jasném slunečním světle charakteristický kovově modrý nádech, nápadné jsou na jeho těle také tzv. kalhotky (odstávající opeření na končetinách) a silný, šedohnědě zbarvený [[zobák]], jehož kořen je u dospělých ptáků světlý a neopeřený, čímž jej lze dobře odlišit od jiných středoevropských krkavcovitých pěvců. Mladí ptáci však mají až zhruba do šestého měsíce života kořen zobáku opeřený.
== Rozšíření a početnost ==
[[Soubor:Rook range map.PNG|left|thumb|Mapka s rozšířením havrana polního (červeně).]]
Havran polní má velmi rozsáhlý areál rozšíření a náleží k nejrozšířenějším a nejpočetněji zastoupeným evropským krkavcovitým ptákům (pouze evropská populace čítá asi 20–35 000 000 jedinců<ref>http://www.iucnredlist.org/details/146656</ref>). Vyskytuje se prakticky v celé [[Evropa|Evropě]] s výjimkou severní části [[Skandinávie]] a [[Island]]u a v širokém pásu od [[západní Asie]] až po východní pobřeží [[Japonsko|Japonska]]. V letech 1862-1874 byl introdukován také na [[Nový Zéland]], kde se však v současné době vyskytuje již vzácně.<ref>Heather, B. a Robertson, H. (2005): ''The Field Guide to the Birds of New Zealand'', Viking.</ref> Je převážně tažný, v zimě se však obvykle stěhuje pouze na kratší vzdálenosti.
Pravidelně a místy i v poměrně hojném počtu se po celý rok vyskytuje také v [[Česká republika|České republice]], nejpočetněji je našem území zastoupen v zimě, kdy se do [[střední Evropa|střední Evropy]] hromadně stahují ptáci z [[východní Evropa|východní]] a severovýchodní Evropy. Každým rokem tak v České republice zimuje přibližně dva až čtyři milióny jedinců. Počet hnízdících ptáků je pak odhadována na 2 600 – 3 600 párů.<ref name="DH">Dungel J., Hudec, K. (2001): ''Atlas ptáků České a Slovenské republiky''; str. 218. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2</ref> Všechna hnízdiště havranů v České republice se nacházejí převážně v [[Polabská nížina|Polabské nížině]] v rozmezí od dolního [[Ohře]] až po [[Pardubice]]. Jako nejstarší známá hnízdící kolonie je obvykle považována kolonie z [[Pátek nad Ohří|Pátku nad Ohří]], kde jsou první záznamy o hnízdících havranech doloženy již z počátku 19. století.<ref>http://www.ifauna.cz/rubriky/clan_show.php?id=3827&r=4</ref> Během následujícího století však prodělala populace havrana polního v celé Evropě výrazné výkyvy početnosti způsobené zejména používáním [[pesticid]]ů, preparátů na bázi [[rtuť|rtuti]] a pronásledováním ze strany člověka,<ref>http://www.env.cz/ris/ais-ris-info-copy.nsf/6d13b004071d0140c12569e700154acb/9fc6203eac60e42bc1256994006f6443?OpenDocument</ref> které nakonec v Červeném seznamu České republiky vedly až k jeho zařazení mezi zranitelné druhy.<ref name="prirodainfo">http://www.prirodainfo.cz/karta.php?cislo=394.00</ref><ref name="biolib">http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8984/</ref>
== Ekologie ==
[[Soubor:Rook in flight.jpg|thumb|Letící havran]]
Náleží mezi silně společenské ptáky. V mimohnízdním období se vyskytuje v početných hejnech, na společných nocovištích se mnohdy shromažďují i celé desetitisíce ptáků.<ref name="DH">Dungel J., Hudec, K. (2001): ''Atlas ptáků České a Slovenské republiky''; str. 218. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2</ref> Je typickým [[všežravec|všežravcem]], vyhledává převážně [[žížala obecná|žížaly]], [[hmyz]] i jeho [[larva|larvy]] a odpadky, v menší míře požírá i [[ovoce]] a ptačí [[vejce]], dokáže ulovit i menší [[savec|savce]].<ref>Mullarney, K., Svensson, L., Zetterstrom, D., & Grant, P.J. (1999): ''Collins Bird Guide''. HarperCollins Publishers Ltd, Londýn.</ref><ref name="Lack, P.">Lack, P. (1986): ''The Atlas of Wintering Birds in Britain and Ireland''. T. & A. D. Poyser Ltd, Calton.</ref> Několikrát byl již zaznamenán i u mořského pobřeží, kde loví převážně vodní hmyz a [[korýši|korýše]]. Přes zimu s oblibou navštěvuje skládky a centra měst.
Havran polní je poměrně hlučný druh. Často se ozývá hlubokým „kráá-kráá“, „kro“ nebo krátkým „gag“.<ref name="DH">Dungel J., Hudec, K. (2001): ''Atlas ptáků České a Slovenské republiky''; str. 218. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2</ref><ref name="biolib">http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8984/</ref>
Hnízdí v koloniích.<ref name="Lack, P.">Lack, P. (1986): ''The Atlas of Wintering Birds in Britain and Ireland''. T. & A. D. Poyser Ltd, Calton.</ref> Objemné, neupravené hnízdo z větví staví zpravidla na vrcholech stromů a během dubna až května do něj klade 3-5 světle hnědých, 39,1 × 27,9 mm<ref name="prirodainfo">http://www.prirodainfo.cz/karta.php?cislo=394.00</ref> velkých vajec s tmavými skvrnami. Na jejich inkubaci, která trvá přibližně 16-18 dnů, se podílí pouze samice; samec na vejcích nesedí, ale po celé inkubační období shání pro samici potravu. Mláďata jsou opeřena po 32-33 dnech a pohlavně dospívají již kolem 1. roku života. Průměrná délka života havrana polního ve volné přírodě činí více jak 15 let, zatím nejstarší volně žijící jedinec se dožil celých 22 let.<ref>http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=853/</ref>
== Havran polní a člověk ==
[[Soubor:RooksBackOfSavrasov.jpg|thumb|''Havrani jsou zpět'' - obraz od Alexeje Savrasova z roku 1871.]]
Podobně jako např. krkavec, [[kavka obecná|kavka]] nebo vrána má i havran polní významné zastoupení v lidovém [[folklór]]u. Již od dávných dob často vystupuje v dobové literatuře a malířství a v minulosti byl obecně považován za symbol smůly, zkázy, blížícího se zimního období a chudoby. Podle jiných pověr havrani dokáží svým výrazným krákáním předpovědět [[déšť]]<ref>Greenoak, F. (1979): ''All the birds of the air; the names, lore and literature of British birds''. Book Club Associates, Londýn.</ref> nebo dokonce blížící se [[smrt]].<ref name="BWS">Bruce Wilmore, S. (1977): ''Crows, jays, ravens and their relatives''. David a Charles (publikovatelé) Ltd, Londýn.</ref> V současné době je pro svou oblibu navštěvovat obilná pole a v početných hejnech požírat právě dozrálou úrodu považován spíše za škodný druh a v mnoha oblastech je proto pronásledován.
== Poddruhy ==
Havran polní se vyskytuje celkem ve 2 [[poddruh|poddruzích]]:<ref name="biolib">http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8984/</ref>
* ''C. f. frugilegus'' - Evropa a západní Asie.
* ''C. f. pastinator'' - zbývající část Asie.
== Související články ==
* [[Souhvězdí Havrana]]
== Zdroje a reference ==
* [http://www.arkive.org/rook/corvus-frugilegus/ ARKive]
<references/>

{{Commons|Corvus frugilegus}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Krkavcovití]]

Havran polní - Historie editací

Sysop: 1 revizi

EET2C: Brigáda