Sysop: 1 revizi

2014-06-01T07:14:59Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 1. 6. 2014, 07:14

Kabanova123: Reference

2011-07-19T00:44:09Z

Reference

Nová stránka

Jako '''hebronský masakr''' se označuje masová vražda 67 bezbranných [[Židé|Židů]] (převážně [[charedim|ultraortodoxních]]),<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Terner
| jméno = Erich
| titul = Dějiny Státu Izrael
| vydavatel = Kora
| místo = Pardubice
| rok = 1991
| isbn = 80-901092-0-9
| strany = 60
}}</ref> která proběhla ve dnech [[23. srpen|23.]] až [[24. srpen|24. srpna]] [[1929]] v [[Hebron]]u, který byl tehdy součástí [[Britský mandát Palestina|Britského mandátu Palestina]]. Ty zavraždili [[Arabové]], kteří byli rozhořčeni nepravdivými zvěstmi, že Židé zabíjejí Araby v [[Jeruzalém]]ě, a že získali kontrolu nad muslimskými svatými místy. Tento masakr, společně se [[Safedský masakr|Safedským masakrem]], šokoval židovské komunity v Palestině i po celém světě.

Přeživší masakru byli donuceni opustit Hebron a jejich majetek byl rozebrán arabským obyvatelem a okupován až do [[šestidenní válka|šestidenní války]] v roce 1967. Vedl rovněž k re-organizaci a rozvoji židovské podzemní organizace [[Hagana]], která se později stala [[Izraelské obranné síly|Izraelskými obrannými silami]].

== Pozadí ==
[[Soubor:Hebron 1929.jpg|thumb|Přeživší Žid truchlí po masakru v Hebronu]]
V pozadí hebronského masakru lze nalézt arabsko-židovský spor o [[Zeď nářků|Západní zeď]] v [[Jeruzalém]]ě a politizaci tohoto a jiných náboženských míst náboženskými vůdci a představiteli radikálních skupin.<ref name="čejka-46">{{Citace monografie
| příjmení = Čejka
| jméno = Marek
| titul = Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu
| vydání = 2
| vydavatel = Barrister & Principal
| místo = Praha
| rok = 2007
| isbn = 978-80-87029-16-9
| strany = 46-47
}}</ref> Ohledně náboženského využívání Západní zdi panoval mezi Židy a Araby již po několik století tzv. [[status quo]], který byl aplikován i za muslimské nadvlády. V první polovině roku 1929 však byly židovské modlitby u Západní zdi zdrojem arabských protestů.<ref name="čejka-46"/> Jeruzalémský muftí [[Hadži Amín al-Husajní]] například nařídil zahájit stavební práce poblíž Západní zdi a konat hlasité muslimské kakofonní náboženské obřady jen proto, aby zamezil židovským modlitbám.<ref name="sachar-161">{{Citace monografie
| příjmení = Sachar
| jméno = Howard, M
| titul = Dějiny Státu Izrael
| vydavatel = Regia
| místo = Praha
| rok = 1999
| isbn = 80-902484-4-6
| strany = 161
}}</ref> Židé si proti takovému počínání stěžovali a po několika měsících rozhodla 11. června mandátní správa, že „židovští věřící nebudou vyrušováni během obvyklých hodin svých modliteb.“<ref name="sachar-161"/> Dne 16. srpna proběhl schválený pochod židovské pravicové mládeže k Západní zdi, v němž nechyběli členové [[revizionistický sionismus|revizionistického]] [[Betar]]u a [[Vladimír Žabotinský]], který u Zdi vyvěsili [[izraelská vlajka|židovskou národní vlajku]] (současnou izraelskou) a zpívali [[izraelská hymna|Hatikvu]] (současnou izraelskou hymnu). Britská správa sice zajistila, aby nedocházelo k vzájemným incidentům; šířily se však zvěsti, že Židé napadli místní obyvatelstvo a znesvětili jméno proroka [[Mohamed]]a. V reakci na to pochodovala následující den vrchní muslimská rada a davy Arabů ke Zdi, kde bili židovské věřící, pálili svitky [[Tóra|Tóry]] a modlitební knížky.<ref name="sachar-161"/> Tyto arabské nepokoje pokračovaly a následující den byl v bucharské čtvrti pobodán mladý [[Sfaradim|sefardský]] Žid, který následně v nemocnici zraněním podlehl.

[[Soubor:House destruction, Hebron 1929.jpg|thumb|left|Zničený dům v Hebronu]]
V této protižidovské atmosféře se mezi Araby začala šířit fáma o chystaném židovském útoku na jeruzalémské [[mešita|mešity]]. Arabové po celé mandátní Palestině vyzývali k „obraně [[Mešita Al-Aksá|al-Aksy]] proti židovským útokům.“<ref name="sachar-161"/> 23. srpna do Jeruzaléma proudily davy Arabů, kteří si na nádvoří mešity al-Aksá vyslechli kázání jeruzalémského muftího, načež zaútočili na ortodoxní židovské čtvrtě nejen v Jeruzalémě, ale na i Židy v dalších částech mandátní Palestiny.<ref name="sachar-161"/> Nejbrutálnější útok provedli v ortodoxní čtvrti v Hebronu, kde zabili přes 60 lidí a dalších 50 zranili.<ref name="sachar-161"/> Násilnosti však probíhaly i v [[Haifa|Haifě]], [[Jaffa|Jaffě]] a [[Tel Aviv]]u. Mandátní správa popsala útok v Hebronu následovně: ''„Tento divoký útok, jehož jakékoli odsouzení nemůže být dosti přísné, byl doprovázen svévolným ničením a pleněním.“''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Gilbert
| jméno = Martin
| odkaz na autora = Martin Gilbert
| titul = Izrael: Dějiny
| vydavatel = BB Art
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-7257-740-9
| strany = 74
}}</ref>

Na tyto útoky Židé reagovali a v odvetě napadali mešity po celé Palestině.<ref name="čejka-46"/> Britská správa nebyla schopna nepokoje sama zvládnout, a tak požádala o vojenskou pomoc [[Egypt]]. Ta však dorazila až po třech dnech a pořádek se podařilo zjednat až 28. srpna. Když došlo k nastolení pořádku, bylo na židovské straně 133 mrtvých a 399 zraněných.<ref name="sachar-161"/> Na arabské straně pak 178 mrtvých a 87 zraněných.<ref name="sachar-161"/> Ne všichni Arabové se však chovali brutálně. Podle izraelského historika [[Tom Segev|Toma Segeva]] bylo celkem 435 hebronských Židů zachráněno místními Araby.<ref name="čejka-46"/>

Po arabských útocích se z Anglie vrátil do té doby nepřítomný vysoký komisař John Chancellor. Bezprostředně po svém návratu vydal 1. září prohlášení v němž odsoudil arabská zvěrstva,<ref name="sachar-161"/> načež uložil arabským městům a vesnicím těžké pokuty a oznámil zřízení vyšetřovací komise, která měla prozkoumat chování obou stran.<ref name="sachar-161"/> Komise vedená sirem Walterem Shawem po svém pátrání vydala tzv. [[Shawova zpráva|Shawovu zprávu]], která za nepokoje shledala přímo odpovědného velkého jeruzalémského muftího al-Husajního.<ref name="čejka-46"/> Nadto se kriticky postavila proti převodům arabské půdy pro Židy a vyslovila se pro omezení židovského přistěhovalectví. Britská vláda však výzvy komise nepřijala a namísto toho vytvořila [[Hope Simpsonova královská komise|novou vyšetřovací komisi]] pod vedením sira Johna Hope-Simpsona. Závěry této komise byly shrnuty v [[Passfieldova bílá kniha|Passfieldově bílé knize]], která vyjadřovala velice negativně vůči sionistům. Zpráva však ve Spojeném království vyvolala vládní krizi a nakonec byla zamítnuta.<ref name="čejka-46"/>

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/History/hebron29.html Jewish Virtual Library - Hebronský masakr (anglicky)]
* [http://www.zionism-israel.com/Hebron_Massacre1929.htm Zionism-Israel.com - Hebronský masakr (anglicky)]
* [http://www.hebron.org.il/hebrew/gallery.php?id=189 Město Hebron - Fotografie z masakru a přeživší]
* [http://www.haaretz.com/hasen/spages/1023496.html Haaretz - A window on the massacre (anglicky)]

{{Commonscat|1929 Hebron massacre}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Dějiny Izraele]]
[[Kategorie:Britský mandát Palestina]]
[[Kategorie:Arabsko-izraelský konflikt]]

Hebronský masakr - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Kabanova123: Reference