Heraldika - Historie editací

Sysop v 16. 4. 2019, 08:47

2019-04-16T08:47:02Z

← Starší verze		Verze z 16. 4. 2019, 08:47
Řádka 1:		Řádka 1:
	[[Soubor:Zamek-Lysice-Kalendar-2008-97.jpg\|thumb\|240px\|Šlechtický znak hrabat Březnických z Náchoda na [[Lysice (zámek)\|zámku v Lysicích]].]]		[[Soubor:Zamek-Lysice-Kalendar-2008-97.jpg\|thumb\|240px\|Šlechtický znak hrabat Březnických z Náchoda na [[Lysice (zámek)\|zámku v Lysicích]].]]
-	[[Soubor:Zamek-Lysice-Kalendar-2008-12.jpg\|thumb\|240px\|Šlechtický znak rodu Dubských z Třebomyslic na [[Lysice (zámek)\|zámku v Lysicích]].]]	+	[[Soubor:Zamek-Lysice-Kalendar-2008-12.jpg\|thumb\|240px\|Šlechtický znak rodu Dubských z Třebomyslic na [[Lysice (zámek)\|zámku v Lysicích]].]]
	'''Heraldika''' (z [[latina\|latinského]] ''heraldus'' – [[herold]]) je [[pomocné vědy historické\|pomocná věda historická]], která se zabývá studiem souhrnu pravidel a zvyklostí, podle nichž se [[znak (heraldika)\|znaky]] tvoří, popisují, určují a kreslí.		'''Heraldika''' (z [[latina\|latinského]] ''heraldus'' – [[herold]]) je [[pomocné vědy historické\|pomocná věda historická]], která se zabývá studiem souhrnu pravidel a zvyklostí, podle nichž se [[znak (heraldika)\|znaky]] tvoří, popisují, určují a kreslí.
	Heraldika se uplatňovala zejména ve středověku. Právo vést [[erb]], čili držet znak a dědit ho, měly právnické i fyzické osoby. Samostatnou [[pomocné vědy historické\|pomocnou vědou historickou]] se heraldika stala v polovině 19. století. Zahrnuje v sobě i studium vzniku znaků, jejich vývoje a užívání. Nezkoumá jen šlechtické [[erb]]y, ale i znaky států, měst, korporací, z nichž mnohé se používají a udělují dodnes i ve státech a společnostech, které neakceptují přežitky feudalismu. Spolupracuje zejména s [[vexilologie\|vexilologií]] (nauka o vlajkách), [[sfragistika\|sfragistikou]] (nauka o pečetích), [[kampanologie\|kampanologií]], [[genealogie\|genealogií]] a [[dějiny umění\|dějinami umění]].		Heraldika se uplatňovala zejména ve středověku. Právo vést [[erb]], čili držet znak a dědit ho, měly právnické i fyzické osoby. Samostatnou [[pomocné vědy historické\|pomocnou vědou historickou]] se heraldika stala v polovině 19. století. Zahrnuje v sobě i studium vzniku znaků, jejich vývoje a užívání. Nezkoumá jen šlechtické [[erb]]y, ale i znaky států, měst, korporací, z nichž mnohé se používají a udělují dodnes i ve státech a společnostech, které neakceptují přežitky feudalismu. Spolupracuje zejména s [[vexilologie\|vexilologií]] (nauka o vlajkách), [[sfragistika\|sfragistikou]] (nauka o pečetích), [[kampanologie\|kampanologií]], [[genealogie\|genealogií]] a [[dějiny umění\|dějinami umění]].

Sysop: + MOJE Fotky, Flickr

2019-04-16T08:46:28Z

+ MOJE Fotky, Flickr

← Starší verze		Verze z 16. 4. 2019, 08:46
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~Wappen des Johann Tscherte~~.~~png~~\|thumb\|[[~~Erb~~]] ~~s kolčí~~ [[~~přilba~~\|~~přilbou~~]]~~, točenicí ozdobami a přikrývadly~~]]	+	[[Soubor:Zamek-Lysice-Kalendar-2008-97.jpg\|thumb\|240px\|Šlechtický znak hrabat Březnických z Náchoda na [[Lysice (zámek)\|zámku v Lysicích]].]]
		+	[[Soubor:Zamek-Lysice-Kalendar-2008-12.jpg\|thumb\|240px\|Šlechtický znak rodu Dubských z Třebomyslic na [[Lysice (zámek)\|zámku v Lysicích]].]]
	'''Heraldika''' (z [[latina\|latinského]] ''heraldus'' – [[herold]]) je [[pomocné vědy historické\|pomocná věda historická]], která se zabývá studiem souhrnu pravidel a zvyklostí, podle nichž se [[znak (heraldika)\|znaky]] tvoří, popisují, určují a kreslí.		'''Heraldika''' (z [[latina\|latinského]] ''heraldus'' – [[herold]]) je [[pomocné vědy historické\|pomocná věda historická]], která se zabývá studiem souhrnu pravidel a zvyklostí, podle nichž se [[znak (heraldika)\|znaky]] tvoří, popisují, určují a kreslí.
	Heraldika se uplatňovala zejména ve středověku. Právo vést [[erb]], čili držet znak a dědit ho, měly právnické i fyzické osoby. Samostatnou [[pomocné vědy historické\|pomocnou vědou historickou]] se heraldika stala v polovině 19. století. Zahrnuje v sobě i studium vzniku znaků, jejich vývoje a užívání. Nezkoumá jen šlechtické [[erb]]y, ale i znaky států, měst, korporací, z nichž mnohé se používají a udělují dodnes i ve státech a společnostech, které neakceptují přežitky feudalismu. Spolupracuje zejména s [[vexilologie\|vexilologií]] (nauka o vlajkách), [[sfragistika\|sfragistikou]] (nauka o pečetích), [[kampanologie\|kampanologií]], [[genealogie\|genealogií]] a [[dějiny umění\|dějinami umění]].		Heraldika se uplatňovala zejména ve středověku. Právo vést [[erb]], čili držet znak a dědit ho, měly právnické i fyzické osoby. Samostatnou [[pomocné vědy historické\|pomocnou vědou historickou]] se heraldika stala v polovině 19. století. Zahrnuje v sobě i studium vzniku znaků, jejich vývoje a užívání. Nezkoumá jen šlechtické [[erb]]y, ale i znaky států, měst, korporací, z nichž mnohé se používají a udělují dodnes i ve státech a společnostech, které neakceptují přežitky feudalismu. Spolupracuje zejména s [[vexilologie\|vexilologií]] (nauka o vlajkách), [[sfragistika\|sfragistikou]] (nauka o pečetích), [[kampanologie\|kampanologií]], [[genealogie\|genealogií]] a [[dějiny umění\|dějinami umění]].
	== Vznik heraldiky ==		== Vznik heraldiky ==
-	[[Soubor:Hyghalmen Roll Late 1400s.jpg\|thumb]]Heraldika ve smyslu vznikla v první polovině 12. století, kdy se v letech 1135 až 1155 objevují první znaky ve většině evropských zemí ([[Britská heraldika\|Anglie]], [[Francouzská heraldika\|Francie]], [[Italská heraldika\|Itálie]], [[Německá heraldika\|Německo]], [[Španělská heraldika\|Španělsko]]). V [[Česká heraldika\|Čechách]] se za první [[erb]] považuje [[plamenná orlice]] dochovaná na [[pečeť\|pečeti]] Přemysla Otakara I. z roku 1192.<ref>Milan Buben Encyklopedie Heraldiky ISBN 80-7277-135-3, str. 130</ref><ref>M. Kolář, A. Sedláček in Českomoravská heraldika I. str. 36. </ref>	+	[[Soubor:Hyghalmen Roll Late 1400s.jpg\|thumb\|240px]]
		+	Heraldika ve smyslu vznikla v první polovině 12. století, kdy se v letech 1135 až 1155 objevují první znaky ve většině evropských zemí ([[Britská heraldika\|Anglie]], [[Francouzská heraldika\|Francie]], [[Italská heraldika\|Itálie]], [[Německá heraldika\|Německo]], [[Španělská heraldika\|Španělsko]]). V [[Česká heraldika\|Čechách]] se za první [[erb]] považuje [[plamenná orlice]] dochovaná na [[pečeť\|pečeti]] Přemysla Otakara I. z roku 1192.<ref>Milan Buben Encyklopedie Heraldiky ISBN 80-7277-135-3, str. 130</ref><ref>M. Kolář, A. Sedláček in Českomoravská heraldika I. str. 36. </ref>
	Různé znaky a znamení si samozřejmě malovali válečníci na své štíty již dávno před tím (Číňané, Egypťané, Peršané). Nejednalo se však o erby ve smyslu heraldickém, neboť je dokázáno, že jejich funkce byla pouze [[dekorace\|dekorativní]]. V tomto období (tzv. předheraldické) není ještě erb (resp. štít) spojován s konkrétní osobou a není dědičný v rámci rodu, na čemž je heraldika postavena.		Různé znaky a znamení si samozřejmě malovali válečníci na své štíty již dávno před tím (Číňané, Egypťané, Peršané). Nejednalo se však o erby ve smyslu heraldickém, neboť je dokázáno, že jejich funkce byla pouze [[dekorace\|dekorativní]]. V tomto období (tzv. předheraldické) není ještě erb (resp. štít) spojován s konkrétní osobou a není dědičný v rámci rodu, na čemž je heraldika postavena.
-	Jedinou výjimkou v tomto je systém štítových znamení, které užívaly velké athénské rodiny v 6.~~–[[5~~. století ~~př. n. l.\|5. století]]~~ před naším letopočtem. I ty byly, stejně jako středověké erby, užívány dědičně.	+	Jedinou výjimkou v tomto je systém štítových znamení, které užívaly velké athénské rodiny v 6.–5. století před naším letopočtem. I ty byly, stejně jako středověké erby, užívány dědičně.
	== Erb ==		== Erb ==
	{{Viz též\|Erb}}		{{Viz též\|Erb}}
Řádka 16:		Řádka 18:
	{{heraldika}}		{{heraldika}}
	{{Viz též\|Erbovní list (heraldika)}}		{{Viz též\|Erbovní list (heraldika)}}
-	Listina vydávaná nejčastěji panovníkem, případně [[Palatin\|palatinem]] či [[Herold\|heroldií]], povyšující příjemce do šlechtického stavu a udělující erb, případně erb polepšující nebo potvrzující. Nejstarší český [[erbovní list]] se zachoval v opisu. Císař Karel IV. povýšil do panského stavu [[České království\|Království českého]] [[16. duben\|16. dubna]] 1360 Jetřicha z Portic a udělil mu erb, s nímž mohl disponovat po vymření ~~[[Leuchtenberkové\|~~pánů z Leuchtenberka]]. Nejstarší městskou erbovní listinu v [[~~Česko~~\|Česku]] vydal v roce 1416 král Václav IV. pro [[Slavkov u Brna]]. Poslední erbovní listiny byly vydány v říjnu [[1918]] císařem [[Karel I.\|Karlem I.]]	+	Listina vydávaná nejčastěji panovníkem, případně [[Palatin\|palatinem]] či [[Herold\|heroldií]], povyšující příjemce do šlechtického stavu a udělující erb, případně erb polepšující nebo potvrzující. Nejstarší český [[erbovní list]] se zachoval v opisu. Císař Karel IV. povýšil do panského stavu [[České království\|Království českého]] [[16. duben\|16. dubna]] 1360 Jetřicha z Portic a udělil mu erb, s nímž mohl disponovat po vymření pánů z Leuchtenberka. Nejstarší městskou erbovní listinu v [[Česká republika\|Česku]] vydal v roce 1416 král Václav IV. pro [[Slavkov u Brna]]. Poslední erbovní listiny byly vydány v říjnu [[1918]] císařem [[Karel I.\|Karlem I.]]
	== Významní čeští heraldici ==		== Významní čeští heraldici ==
	* [[Milan M. Buben]]		* [[Milan M. Buben]]
Řádka 53:		Řádka 55:


-	{{Pomocné vědy historické}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Heraldry}}{{Commonscat\|Heraldry}}{{Pomocné vědy historické}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Heraldika]]		[[Kategorie:Heraldika]]
	[[Kategorie:Pomocné vědy historické]]		[[Kategorie:Pomocné vědy historické]]

Sysop: Nahrazení textu „1135“ textem „1135“

2019-04-16T07:40:57Z

Nahrazení textu „1135“ textem „1135“

← Starší verze		Verze z 16. 4. 2019, 07:40
Řádka 3:		Řádka 3:
	Heraldika se uplatňovala zejména ve středověku. Právo vést [[erb]], čili držet znak a dědit ho, měly právnické i fyzické osoby. Samostatnou [[pomocné vědy historické\|pomocnou vědou historickou]] se heraldika stala v polovině 19. století. Zahrnuje v sobě i studium vzniku znaků, jejich vývoje a užívání. Nezkoumá jen šlechtické [[erb]]y, ale i znaky států, měst, korporací, z nichž mnohé se používají a udělují dodnes i ve státech a společnostech, které neakceptují přežitky feudalismu. Spolupracuje zejména s [[vexilologie\|vexilologií]] (nauka o vlajkách), [[sfragistika\|sfragistikou]] (nauka o pečetích), [[kampanologie\|kampanologií]], [[genealogie\|genealogií]] a [[dějiny umění\|dějinami umění]].		Heraldika se uplatňovala zejména ve středověku. Právo vést [[erb]], čili držet znak a dědit ho, měly právnické i fyzické osoby. Samostatnou [[pomocné vědy historické\|pomocnou vědou historickou]] se heraldika stala v polovině 19. století. Zahrnuje v sobě i studium vzniku znaků, jejich vývoje a užívání. Nezkoumá jen šlechtické [[erb]]y, ale i znaky států, měst, korporací, z nichž mnohé se používají a udělují dodnes i ve státech a společnostech, které neakceptují přežitky feudalismu. Spolupracuje zejména s [[vexilologie\|vexilologií]] (nauka o vlajkách), [[sfragistika\|sfragistikou]] (nauka o pečetích), [[kampanologie\|kampanologií]], [[genealogie\|genealogií]] a [[dějiny umění\|dějinami umění]].
	== Vznik heraldiky ==		== Vznik heraldiky ==
-	[[Soubor:Hyghalmen Roll Late 1400s.jpg\|thumb]]Heraldika ve smyslu vznikla v první polovině 12. století, kdy se v letech [[1135]] až 1155 objevují první znaky ve většině evropských zemí ([[Britská heraldika\|Anglie]], [[Francouzská heraldika\|Francie]], [[Italská heraldika\|Itálie]], [[Německá heraldika\|Německo]], [[Španělská heraldika\|Španělsko]]). V [[Česká heraldika\|Čechách]] se za první [[erb]] považuje [[plamenná orlice]] dochovaná na [[pečeť\|pečeti]] Přemysla Otakara I. z roku 1192.<ref>Milan Buben Encyklopedie Heraldiky ISBN 80-7277-135-3, str. 130</ref><ref>M. Kolář, A. Sedláček in Českomoravská heraldika I. str. 36. </ref>	+	[[Soubor:Hyghalmen Roll Late 1400s.jpg\|thumb]]Heraldika ve smyslu vznikla v první polovině 12. století, kdy se v letech 1135 až 1155 objevují první znaky ve většině evropských zemí ([[Britská heraldika\|Anglie]], [[Francouzská heraldika\|Francie]], [[Italská heraldika\|Itálie]], [[Německá heraldika\|Německo]], [[Španělská heraldika\|Španělsko]]). V [[Česká heraldika\|Čechách]] se za první [[erb]] považuje [[plamenná orlice]] dochovaná na [[pečeť\|pečeti]] Přemysla Otakara I. z roku 1192.<ref>Milan Buben Encyklopedie Heraldiky ISBN 80-7277-135-3, str. 130</ref><ref>M. Kolář, A. Sedláček in Českomoravská heraldika I. str. 36. </ref>
	Různé znaky a znamení si samozřejmě malovali válečníci na své štíty již dávno před tím (Číňané, Egypťané, Peršané). Nejednalo se však o erby ve smyslu heraldickém, neboť je dokázáno, že jejich funkce byla pouze [[dekorace\|dekorativní]]. V tomto období (tzv. předheraldické) není ještě erb (resp. štít) spojován s konkrétní osobou a není dědičný v rámci rodu, na čemž je heraldika postavena.		Různé znaky a znamení si samozřejmě malovali válečníci na své štíty již dávno před tím (Číňané, Egypťané, Peršané). Nejednalo se však o erby ve smyslu heraldickém, neboť je dokázáno, že jejich funkce byla pouze [[dekorace\|dekorativní]]. V tomto období (tzv. předheraldické) není ještě erb (resp. štít) spojován s konkrétní osobou a není dědičný v rámci rodu, na čemž je heraldika postavena.
	Jedinou výjimkou v tomto je systém štítových znamení, které užívaly velké athénské rodiny v 6.–[[5. století př. n. l.\|5. století]] před naším letopočtem. I ty byly, stejně jako středověké erby, užívány dědičně.		Jedinou výjimkou v tomto je systém štítových znamení, které užívaly velké athénské rodiny v 6.–[[5. století př. n. l.\|5. století]] před naším letopočtem. I ty byly, stejně jako středověké erby, užívány dědičně.

GVC Sobek: Nahrazení textu „1416“ textem „1416“

2014-07-13T23:11:30Z

Nahrazení textu „1416“ textem „1416“

← Starší verze		Verze z 13. 7. 2014, 23:11
Řádka 16:		Řádka 16:
	{{heraldika}}		{{heraldika}}
	{{Viz též\|Erbovní list (heraldika)}}		{{Viz též\|Erbovní list (heraldika)}}
-	Listina vydávaná nejčastěji panovníkem, případně [[Palatin\|palatinem]] či [[Herold\|heroldií]], povyšující příjemce do šlechtického stavu a udělující erb, případně erb polepšující nebo potvrzující. Nejstarší český [[erbovní list]] se zachoval v opisu. Císař Karel IV. povýšil do panského stavu [[České království\|Království českého]] [[16. duben\|16. dubna]] 1360 Jetřicha z Portic a udělil mu erb, s nímž mohl disponovat po vymření [[Leuchtenberkové\|pánů z Leuchtenberka]]. Nejstarší městskou erbovní listinu v [[Česko\|Česku]] vydal v roce [[1416]] král Václav IV. pro [[Slavkov u Brna]]. Poslední erbovní listiny byly vydány v říjnu [[1918]] císařem [[Karel I.\|Karlem I.]]	+	Listina vydávaná nejčastěji panovníkem, případně [[Palatin\|palatinem]] či [[Herold\|heroldií]], povyšující příjemce do šlechtického stavu a udělující erb, případně erb polepšující nebo potvrzující. Nejstarší český [[erbovní list]] se zachoval v opisu. Císař Karel IV. povýšil do panského stavu [[České království\|Království českého]] [[16. duben\|16. dubna]] 1360 Jetřicha z Portic a udělil mu erb, s nímž mohl disponovat po vymření [[Leuchtenberkové\|pánů z Leuchtenberka]]. Nejstarší městskou erbovní listinu v [[Česko\|Česku]] vydal v roce 1416 král Václav IV. pro [[Slavkov u Brna]]. Poslední erbovní listiny byly vydány v říjnu [[1918]] císařem [[Karel I.\|Karlem I.]]
	== Významní čeští heraldici ==		== Významní čeští heraldici ==
	* [[Milan M. Buben]]		* [[Milan M. Buben]]

Sysop: 1 revizi

2014-06-01T05:38:05Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 1. 6. 2014, 05:38

Sysop: Nahrazení textu

2012-07-19T22:28:16Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Wappen des Johann Tscherte.png|thumb|[[Erb]] s kolčí [[přilba|přilbou]], točenicí ozdobami a přikrývadly]]
'''Heraldika''' (z [[latina|latinského]] ''heraldus'' – [[herold]]) je [[pomocné vědy historické|pomocná věda historická]], která se zabývá studiem souhrnu pravidel a zvyklostí, podle nichž se [[znak (heraldika)|znaky]] tvoří, popisují, určují a kreslí.
Heraldika se uplatňovala zejména ve středověku. Právo vést [[erb]], čili držet znak a dědit ho, měly právnické i fyzické osoby. Samostatnou [[pomocné vědy historické|pomocnou vědou historickou]] se heraldika stala v polovině 19. století. Zahrnuje v sobě i studium vzniku znaků, jejich vývoje a užívání. Nezkoumá jen šlechtické [[erb]]y, ale i znaky států, měst, korporací, z nichž mnohé se používají a udělují dodnes i ve státech a společnostech, které neakceptují přežitky feudalismu. Spolupracuje zejména s [[vexilologie|vexilologií]] (nauka o vlajkách), [[sfragistika|sfragistikou]] (nauka o pečetích), [[kampanologie|kampanologií]], [[genealogie|genealogií]] a [[dějiny umění|dějinami umění]].
== Vznik heraldiky ==
[[Soubor:Hyghalmen Roll Late 1400s.jpg|thumb]]Heraldika ve smyslu vznikla v první polovině 12. století, kdy se v letech [[1135]] až 1155 objevují první znaky ve většině evropských zemí ([[Britská heraldika|Anglie]], [[Francouzská heraldika|Francie]], [[Italská heraldika|Itálie]], [[Německá heraldika|Německo]], [[Španělská heraldika|Španělsko]]). V [[Česká heraldika|Čechách]] se za první [[erb]] považuje [[plamenná orlice]] dochovaná na [[pečeť|pečeti]] Přemysla Otakara I. z roku 1192.<ref>Milan Buben Encyklopedie Heraldiky ISBN 80-7277-135-3, str. 130</ref><ref>M. Kolář, A. Sedláček in Českomoravská heraldika I. str. 36. </ref>
Různé znaky a znamení si samozřejmě malovali válečníci na své štíty již dávno před tím (Číňané, Egypťané, Peršané). Nejednalo se však o erby ve smyslu heraldickém, neboť je dokázáno, že jejich funkce byla pouze [[dekorace|dekorativní]]. V tomto období (tzv. předheraldické) není ještě erb (resp. štít) spojován s konkrétní osobou a není dědičný v rámci rodu, na čemž je heraldika postavena.
Jedinou výjimkou v tomto je systém štítových znamení, které užívaly velké athénské rodiny v 6.–[[5. století př. n. l.|5. století]] před naším letopočtem. I ty byly, stejně jako středověké erby, užívány dědičně.
== Erb ==
{{Viz též|Erb}}
Erb je ve smyslu heraldiky znamení umístěné na štítě. Jeho původ je v rytířských dobách, ve 12. století. [[Rytíř]] jedoucí do boje byl obklopen pěší čeledí. Aby jej družina rozeznala, označil se rytíř výrazným barevným znamením na štítě. Dalším rozlišovacím znamením byl [[Klenot (heraldika)|klenot]], upevněný na rytířově helmici ([[přilba|přilbě]]).
=== Důležité části erbů ===
{{Viz též|Klenot (heraldika)}}
{{Viz též|Přilba (heraldika)}}
{{Viz též|Štít (heraldika)}}
== Erbovní listy ==
{{heraldika}}
{{Viz též|Erbovní list (heraldika)}}
Listina vydávaná nejčastěji panovníkem, případně [[Palatin|palatinem]] či [[Herold|heroldií]], povyšující příjemce do šlechtického stavu a udělující erb, případně erb polepšující nebo potvrzující. Nejstarší český [[erbovní list]] se zachoval v opisu. Císař Karel IV. povýšil do panského stavu [[České království|Království českého]] [[16. duben|16. dubna]] 1360 Jetřicha z Portic a udělil mu erb, s nímž mohl disponovat po vymření [[Leuchtenberkové|pánů z Leuchtenberka]]. Nejstarší městskou erbovní listinu v [[Česko|Česku]] vydal v roce [[1416]] král Václav IV. pro [[Slavkov u Brna]]. Poslední erbovní listiny byly vydány v říjnu [[1918]] císařem [[Karel I.|Karlem I.]]
== Významní čeští heraldici ==
* [[Milan M. Buben]]
* [[Martin Kolář]]
* [[Jiří Louda]]
* [[Milan Mysliveček]]
* [[František Antonín Rybička]]
* [[August Sedláček]]
* [[Karel VI. Schwarzenberg]]

== Literatura ==
* BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Praha : Libri, 2003. 505 s. ISBN 80-7277-135-3.
* SCHWARZENBERG, Karel. Heraldika. Praha : Vyšehrad, 2007. 215 s. ISBN 978-80-7021-827-3.
== Související články ==
=== Praxe ===
* [[Blason]]
* [[Herold]]
=== Jednotlivé druhy heraldiky ===
* [[Cechovní heraldika]]
* [[Církevní heraldika]]
* [[Heraldika institucí]]
* [[Městská heraldika]]
* [[Rodová heraldika]]
* [[Zemská heraldika]]
=== Příbuzné vědy ===
* [[Vexilologie]]
* [[Vexilologické názvosloví]]
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://heraldika.kulna.cz/ Heraldické minimum]
* [http://www.heraldica.cz/ Klub pro českou heraldiku a genealogii]
* [http://www.heraldikus.wz.cz/ Erbovník]
*(anglicky) [http://www.puncher.co.uk/gen_herald.php Internetový nástroj na vytváření erbu a znaků]
*(anglicky) [http://www.heraldica.org/ Heraldica]

{{Pomocné vědy historické}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Heraldika]]
[[Kategorie:Pomocné vědy historické]]