Sysop: + FLICKR

2020-11-16T10:28:23Z

+ FLICKR

← Starší verze		Verze z 16. 11. 2020, 10:28
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~HR diagram~~.png\|~~right~~\|~~250px\|thumb~~\|HR diagram]]	+	[[Soubor:Hertzsprung-Russell Diagram - ESO.png\|thumb\|300px\|HR diagram]]
	'''Hertzsprungův-Russellův diagram''' vyjadřuje závislost povrchové [[teplota\|teploty]] ([[spektrální typ hvězd\|spektrální typ]]) [[Hvězda\|hvězd]] na jejích [[svítivost]]i ([[zářivý výkon]]) nebo [[Absolutní hvězdná velikost\|absolutní magnitudě]] v různých fázích vývoje.		'''Hertzsprungův-Russellův diagram''' vyjadřuje závislost povrchové [[teplota\|teploty]] ([[spektrální typ hvězd\|spektrální typ]]) [[Hvězda\|hvězd]] na jejích [[svítivost]]i ([[zářivý výkon]]) nebo [[Absolutní hvězdná velikost\|absolutní magnitudě]] v různých fázích vývoje.

Řádka 10:		Řádka 10:
	== Vývoj hvězd na HR diagramu ==		== Vývoj hvězd na HR diagramu ==
	=== Hvězdy velmi malých a malých hmotností (do 1,4 M<sub>S</sub>) ===		=== Hvězdy velmi malých a malých hmotností (do 1,4 M<sub>S</sub>) ===
-	[[Soubor:HR-diagram_01 cs.png\|~~right\|350px~~\|thumb\|Hvězda o hmotnost ''M'' = 1 ''M<sub>S</sub>'']]	+	[[Soubor:HR-diagram_01 cs.png\|300px\|thumb\|Hvězda o hmotnost ''M'' = 1 ''M<sub>S</sub>'']]
	V bodě '''1''' se v mezihvězdném zárodečném mračnu začíná tvořit hvězda (často se rodí více hvězd a vznikají tak [[dvojhvězda\|dvojhvězdy]] či dokonce [[hvězdokupa\|hvězdokupy]]). Tato fáze trvá nejvýše několik set milionů let.		V bodě '''1''' se v mezihvězdném zárodečném mračnu začíná tvořit hvězda (často se rodí více hvězd a vznikají tak [[dvojhvězda\|dvojhvězdy]] či dokonce [[hvězdokupa\|hvězdokupy]]). Tato fáze trvá nejvýše několik set milionů let.

Řádka 32:		Řádka 32:

	=== Hvězdy středních a velkých hmotností (od 1,4 do 8 M<sub>S</sub>) ===		=== Hvězdy středních a velkých hmotností (od 1,4 do 8 M<sub>S</sub>) ===
-	[[Soubor:HR-diagram_02 cs.png\|~~right\|350px~~\|thumb\|Hvězda o hmotnost ''M'' = 10 ''M<sub>S</sub>'']]	+	[[Soubor:HR-diagram_02 cs.png\|300px\|thumb\|Hvězda o hmotnost ''M'' = 10 ''M<sub>S</sub>'']]
-		+
	V bodě '''1''' se v mezihvězdném zárodečném mračnu začíná tvořit hvězda (často se rodí více hvězd a vznikají tak dvojhvězdy či dokonce hvězdokupy). Tato fáze trvá nejvýše několik set milionů let.		V bodě '''1''' se v mezihvězdném zárodečném mračnu začíná tvořit hvězda (často se rodí více hvězd a vznikají tak dvojhvězdy či dokonce hvězdokupy). Tato fáze trvá nejvýše několik set milionů let.

Řádka 59:		Řádka 58:

	=== Nejhmotnější hvězdy (více než 8 M<sub>S</sub>) ===		=== Nejhmotnější hvězdy (více než 8 M<sub>S</sub>) ===
-	[[Soubor:HR-diagram_03 cs.png\|~~right\|350px~~\|thumb\|Hvězda o hmotnost ''M'' = 50 ''M<sub>S</sub>'']]	+	[[Soubor:HR-diagram_03 cs.png\|300px\|thumb\|Hvězda o hmotnost ''M'' = 50 ''M<sub>S</sub>'']]
	V bodě '''1''' se v mezihvězdném zárodečném mračnu začíná tvořit hvězda (často se rodí více hvězd a vznikají tak dvojhvězdy či dokonce hvězdokupy). Tato fáze trvá nejvýše několik set milionů let.		V bodě '''1''' se v mezihvězdném zárodečném mračnu začíná tvořit hvězda (často se rodí více hvězd a vznikají tak dvojhvězdy či dokonce hvězdokupy). Tato fáze trvá nejvýše několik set milionů let.

Řádka 85:		Řádka 84:
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==

-	{{~~commonscat~~\|Hertzsprung-Russell diagram}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Hertzsprung+Russell+diagram}}{{Commonscat\|Hertzsprung-Russell diagram}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Astrofyzika]]		[[Kategorie:Astrofyzika]]
	[[Kategorie:Vesmír]]		[[Kategorie:Vesmír]]
	[[Kategorie:Diagramy]]		[[Kategorie:Diagramy]]

Sysop: 1 revizi

2014-05-30T19:13:18Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 30. 5. 2014, 19:13

Sysop: 1 revizi

2009-08-25T09:18:31Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:HR diagram.png|right|250px|thumb|HR diagram]]
'''Hertzsprungův-Russellův diagram''' vyjadřuje závislost povrchové [[teplota|teploty]] ([[spektrální typ hvězd|spektrální typ]]) [[Hvězda|hvězd]] na jejích [[svítivost]]i ([[zářivý výkon]]) nebo [[Absolutní hvězdná velikost|absolutní magnitudě]] v různých fázích vývoje.

Hvězdy nejdéle zůstávají na [[hlavní posloupnost]]i (až 90 % svého života). V této fázi se uvnitř hvězdy spaluje [[vodík]] na [[helium]] ([[p-p řetězec]]).

Hvězdy nezaplňují celý diagram rovnoměrně, ale shlukují se na určitých místech, které závisí na jejich stáří, velikosti a [[hmotnost]]i.

Na vodorovné ose diagramu je zanesena teplota (zpravidla v logaritmické stupnici). Teplota klesá zleva doprava. Svislá osa popisuje hodnoty svítivosti, popřípadě absolutní magnitudy kalibrovaná podle [[Slunce]].

== Vývoj hvězd na HR diagramu ==
=== Hvězdy velmi malých a malých hmotností (do 1,4 MS) ===
[[Soubor:HR-diagram_01 cs.png|right|350px|thumb|Hvězda o hmotnost ''M'' = 1 ''MS'']]
V bodě '''1''' se v mezihvězdném zárodečném mračnu začíná tvořit hvězda (často se rodí více hvězd a vznikají tak [[dvojhvězda|dvojhvězdy]] či dokonce [[hvězdokupa|hvězdokupy]]). Tato fáze trvá nejvýše několik set milionů let.

Nabýváním hmoty z ze zárodečného mračna dochází ke [[gravitace|gravitačnímu]] smršťování, které zvyšuje [[teplota|teplotu]] [[protohvězda|protohvězdy]]. Díky tomu se zažehnou [[jaderná reakce|jaderné reakce]] a protohvězda se stává hvězdou. K této proměně dochází na tzv. [[Hyashiho linie|Hyashiho linii]] (bod '''2'''). Ovšem z důvodu pomalého pohybu [[foton]]u od středu hvězdy k povrchu se první záření dostane ven až za několik milionů let. V té době se „odfoukne“ většina zbylého zárodečného oblaku, z kterého se za několik set milionů let mohou vytvořit [[planeta|planety]].

Ve hvězdě se postupně vyrovnává [[tlak]] [[plyn]]u a gravitace a sestupuje na [[hlavní posloupnost]] (bod '''3'''). Stabilní hvězda na hlavní posloupnosti stráví většinu svého aktivního života. [[Zářivý výkon]] hvězdy je úměrný třetí mocnině [[hmotnost]]i – to znamená, že čím je hvězda hmotnější, tím rychleji spaluje svou hmotu a její život je kratší.

V této fázi se nalézá i naše [[Slunce]], které zde setrvá ještě přibližně 10 miliard let.

Když hvězda spálí veškeré své zásoby jaderného paliva ([[vodík]]), začne se vlivem vlastní gravitace hroutit, což zapříčiní další zvýšení teploty. Zahříváním se v jádru opět zažehnou jaderné reakce a začne se spalovat [[helium]]. Hvězda se tím opět rozepne a zchladne (bod '''4'''). Větší povrch však převáží úbytek teploty a hvězda záři s mnohem větší intenzitou – zářivý výkon v tomto období hvězdy je úměrný čtvrté mocnině hmotnosti. V této době je hvězda o hmotnosti 1 ''MS'' stará přibližně 10 miliard let a dalších asi 5 miliard let v této fázi zůstane.

Po vyčerpání veškerého helia už ve hvězdě nemohou pro její nízkou hmotnost začít další jaderné reakce a hvězda se začne gravitačně smršťovat. Hvězda odhodí svou [[atmosféra|atmosféru]] a dojde ke gravitačnímu zhroucení do tzv. [[bílý trpaslík|bílého trpaslíka]] (bod '''5''').

Tím, že se všechna hmota hvězdy zhroutí do průměru maximálně jen několika tisíc [[metr|kilometrů]], se zvýší [[hustota]] a teplota a bílý trpaslík proto září i bez průběhu jaderných reakcí.

Bílý trpaslík chladne velice pomalu, a proto hvězdy v tomto stavu setrvávají beze změn biliony let.

'''Poznámka:'''
* ''MS'' je hmotnost Slunce
* Příklad je uveden pro hvězdu o hmotnosti našeho Slunce

=== Hvězdy středních a velkých hmotností (od 1,4 do 8 MS) ===
[[Soubor:HR-diagram_02 cs.png|right|350px|thumb|Hvězda o hmotnost ''M'' = 10 ''MS'']]

V bodě '''1''' se v mezihvězdném zárodečném mračnu začíná tvořit hvězda (často se rodí více hvězd a vznikají tak dvojhvězdy či dokonce hvězdokupy). Tato fáze trvá nejvýše několik set milionů let.

Nabýváním hmoty z ze zárodečného mračna dochází ke gravitačnímu smršťování, které zvyšuje teplotu protohvězdy. Díky tomu se zažehnou jaderné reakce a protohvězda se stává hvězdou. K této proměně dochází na tzv. Hyashiho linii (bod '''2'''). Ovšem z důvodu pomalého pohybu fotonu od středu hvězdy k povrchu se první záření dostane ven až za několik milionů let. V té době se „odfoukne“ většina zbylého zárodečného oblaku, z kterého se za několik set milionů let mohou vytvořit planety.

Ve hvězdě se postupně vyrovnává tlak plynu a gravitace a sestupuje na [[hlavní posloupnost]] (bod '''3'''). Stabilní hvězda na hlavní posloupnosti stráví většinu svého aktivního života. Zářivý výkon hvězdy je úměrný třetí mocnině hmotnosti – to znamená, že čím je hvězda hmotnější, tím rychleji spaluje svou hmotu a její život je kratší.

Hvězda o hmotnosti 10 ''MS'' setrvá na hlavní posloupnosti přibližně 150 milionů let.

Když hvězda spálí veškeré své zásoby jaderného paliva (vodík), začne se vlivem vlastní gravitace hroutit, což zapříčiní další zvýšení teploty. Zahříváním se v jádru opět zažehnou jaderné reakce a začne se spalovat helium. Hvězda se tím opět rozepne, zchladne a dostane se do oblasti obrů (bod '''4'''). Větší povrch však převáží úbytek teploty a hvězda záři s mnohem větší intenzitou – zářivý výkon v tomto období hvězdy je úměrný čtvrté mocnině hmotnosti. V této době hvězda o hmotnosti 10 ''MS'' setrvá maximálně v řádu desítek milionů let.

Po vyčerpání veškerého helia se hvězda v důsledku své hmotnosti opět začne hroutit a tím i zvyšovat teplotu v [[jádro|jádru]]. Následkem toho zažehne další jaderné palivo – [[uhlík]]. Hvězda zvětší své rozměry i zářivost a v HR diagramu se dostává do oblasti veleobrů (bod '''5''').

Po vyčerpání i uhlíkového jaderného paliva se hvězda začne gravitačně hroutit. Rázová vlna však narazí na malé jádro a odrazí se zpět. Obrovské síly rozmetou plynnou atmosféru hvězdy a hvězda opouští hranice HR diagramu a stává se tzv. [[supernova|supernovou]] (bod '''6''') svítící intenzitou rovné několika milionů sluncí.

Po několika letech zůstane na místě hvězdy zhroucené jádro veliké jen několika kilometrů o hmotnosti přibližně 1,4 ''MS''. Hustota takového jádra je obrovská – řádově 1017 [[kilogram na metr krychlový|kg/m3]]. Takto obrovská hustota rozdrtí i jádra atomů a vzniká tak tzv. [[neutronová hvězda]] (bod '''7''') obklopená mezihvězdným mračnem, které bylo v předchozích fázích rozmetáno do okolí.

Některé neutronové hvězdy s velikým [[magnetické pole|magnetickým polem]] a vysokými otáčkami jsou pozorovatelné jako tzv. [[pulsar]]y.

Zatímco od zrodu hvězdy do této fáze uplynulo přibližně 250 milionů let, neutronová hvězda zůstane v tomto stavu několik trilionů let.

'''Poznámka:'''
* ''MS'' je hmotnost Slunce
* Příklad je uveden pro hvězdu o hmotnosti ''M'' = 10 ''MS''

=== Nejhmotnější hvězdy (více než 8 MS) ===
[[Soubor:HR-diagram_03 cs.png|right|350px|thumb|Hvězda o hmotnost ''M'' = 50 ''MS'']]
V bodě '''1''' se v mezihvězdném zárodečném mračnu začíná tvořit hvězda (často se rodí více hvězd a vznikají tak dvojhvězdy či dokonce hvězdokupy). Tato fáze trvá nejvýše několik set milionů let.

Nabýváním hmoty z ze zárodečného mračna dochází ke gravitačnímu smršťování, které zvyšuje teplotu protohvězdy. Díky tomu se zažehnou jaderné reakce a protohvězda se stává hvězdou. K této proměně dochází na tzv. Hyashiho linii (bod '''2'''). Ovšem z důvodu pomalého pohybu fotonu od středu hvězdy k povrchu se první záření dostane ven až za několik milionů let. V té době se „odfoukne“ většina zbylého zárodečného oblaku, z kterého se za několik set milionů let mohou vytvořit planety.

Ve hvězdě se postupně vyrovnává tlak plynu a gravitace a sestupuje na [[hlavní posloupnost]] (bod '''3'''). Stabilní hvězda na hlavní posloupnosti stráví většinu svého aktivního života. Zářivý výkon hvězdy je úměrný třetí mocnině hmotnosti – to znamená, že čím je hvězda hmotnější, tím rychleji spaluje svou hmotu a její život je kratší.

Hvězda o hmotnosti 50 ''MS'' setrvá na hlavní posloupnosti přibližně 100 milionů let.

Když hvězda spálí veškeré své zásoby jaderného paliva (vodík), začne se vlivem vlastní gravitace hroutit, což zapříčiní další zvýšení teploty. Zahříváním se v jádru opět zažehnou jaderné reakce a začne se spalovat helium. Hvězda se tím opět rozepne, zchladne a dostane se do oblasti obrů (bod '''4'''). Větší povrch však převáží úbytek teploty a hvězda záři s mnohem větší intenzitou – zářivý výkon v tomto období hvězdy je úměrný čtvrté mocnině hmotnosti. V této době hvězda o hmotnosti 50 ''MS'' setrvá maximálně v řádu desítek milionů let.

Po vyčerpání veškerého helia se hvězda v důsledku své hmotnosti opět začne hroutit a tím i zvyšovat teplotu v jádru. Následkem toho zažehne další jaderné palivo – uhlík. Hvězda zvětší své rozměry i zářivost a v HR diagramu se dostává do oblasti veleobrů (bod '''5''').

Po vyčerpání i uhlíkového jaderného paliva se hvězda začne gravitačně hroutit. Protože hmotnost hvězdy je veliká, zažehnou se další jaderné reakce těžších prvků, než je uhlík. Hvězda ještě zvětší svůj objem a posouvá se na HR diagramu do bodu '''6'''. Koloběh jaderných reakcí přestane až vznikem železného jádra ([[železo|železné]] jádro má totiž nejúsporněji řešenou stavbu atomového jádra a nelze jej zapojit do žádné termojaderné reakce). Tento stav nastává pro hvězdu o hmotnosti 50 ''MS'' ve stáří přibližně 180 milionů let.

Gravitační hroucení, jež následuje po vypálení veškerého jaderného paliva, je ukončeno přibližně po dalších 20 milionech let. Kvůli obrovské hmotnosti hvězdy převáží gravitační síly nad ostatními [[síla|silami]] držící hmotu pohromadě a hvězda se zhroutí sama do sebe a opouští HR diagram jako [[černá díra]] (bod '''7''').

V této fázi černá díra vydrží mnoho miliard let a možná se „dočká“ i konce [[vesmír]]u.

'''Poznámky:'''
* ''MS'' je hmotnost Slunce
* Příklad je uveden pro hvězdu o hmotnosti ''M'' = 50 ''MS''
* Ještě hmotnější hvězdy (přibližně hmotnější než 120 ''MS'') by byly nestabilní a ve vesmíru se nevyskytují

== Externí odkazy ==

{{commonscat|Hertzsprung-Russell diagram}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Astrofyzika]]
[[Kategorie:Vesmír]]
[[Kategorie:Diagramy]]

Hertzsprung-Russelův diagram - Historie editací

Sysop: + FLICKR

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi