http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Historie_esperanta 2026-07-29T13:48:26Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Historie_esperanta&diff=687173&oldid=prev 2014-05-30T12:53:30Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 30. 5. 2014, 12:53</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Historie_esperanta&diff=687172&oldid=prev 2010-04-28T08:31:47Z

<p>Nahrazení textu</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Esperanto}}<br /> '''Historie [[esperanto|esperanta]]''' začíná nápadem [[Ludvík Lazar Zamenhof|Ludvíka Lazara Zamenhofa]] na vytvoření mezinárodního jazyka.<br /> <br /> == Vznik esperanta ==<br /> Zamenhof se narodil se v [[Białystok]]u, v městě [[národnost]]ně velmi smíšeném. Obyvatelstvo žilo ve stálém nepřátelství, společenské a národnostní rozbroje byly na denním pořádku. To přivedlo Zamenhofa na myšlenku, že kdyby si lidé rozuměli, stýkali by se přátelsky a v míru. Již jako [[gymnázium|gymnazista]] se začal zabývat myšlenkou vytvořit mezinárodní [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]] pro dobro lidstva a ke konci jeho studií v r. 1878 byl jeho projekt ''Lingwe uniwersala'' víceméně hotov. Otec Zamenhofa, který byl učitelem jazyků, považoval tuto práci za marnou a [[utopie|utopistickou]] a tak rukopis, který mu byl svěřen, zničil. Zamenhof studoval [[lékař]]ství v [[Moskva|Moskvě]] a [[Varšava|Varšavě]] v letech 1879-1885. V té době začal opět pracovat na mezinárodním jazyce, po šest let jej opravoval a zlepšoval a v roce 1887 vydal pod pseudonymem dr. Esperanto (dr.Doufající). Podle tohoto pseudonymu byl nový jazyk pojmenován.<br /> <br /> == První opravy ==<br /> Přišly stovky nadšených a souhlasných dopisů a také rady, návrhy na úpravu apod. Zamenhof si všechny tyto návrhy zaznamenával a začal je uveřejňovat v roce 1894 v prvním [[esperanto|esperantském]] časopise [[Esperantisto]], který začal vycházet v r. 1889 v [[Norimberk]]u. Vydávání časopisu umožnil L. Einstein, [[německo|německý]] [[novinář]], jeden z nejoddanějších a [[idealismus|idealistických]] spolupracovníků dr. Zamenhofa, který svými brožurami a články položil základy esperantského hnutí v [[německo|Německu]]. Z dalších [[finance|finančních]] nesnází zachránil časopis H. Trompeter, Němec, zeměměřič, který vzal na sebe všechny výlohy s vydáváním časopisu. Jeho pomocí vyšlo v esperantu také několik významných děl. V tomto časopise dal dr. Zamenhof dvakrát hlasovat o návrzích na změny v jazyce, ale většina hlasovala proti a přála si, aby jazyk zůstal beze změny. Po hlasování skončily všechny jazykové debaty, skončila neplodná doba a začala doba volného rozvoje. Časopis měl nejvíce odběratelů v [[car]]ském [[Rusko|Rusku]]. Proto bylo velkou ranou, když ruská [[cenzura]] nepovolila časopis do Ruska pro článek L. N. Tolstého, velkého přítele esperanta, který byl také čestným členem několika esperantských spolků. Časopis proto zanikl v roce 1895, ale po několika měsících začal vycházet v Upsale nový časopis pod názvem ''[[Lingvo Internacia (časopis)|Lingvo Internacia]]''. Časopis vycházel ve [[Švédsko|Švédsku]] až do roku 1899, v letech 1900 - [[1906]] jej tiskl a redigoval P. Lengyel v [[Maďarsko|Maďarsku]]. P. Lengyel se později přestěhoval i s časopisem do [[Paříž]]e a tam se stal redaktorem časopisu P. Fruictier a později [[Théophile Cart]] až do [[první světová válka|první světové války]], kdy časopis přestal vycházet.<br /> <br /> == Rozvoj esperanta ==<br /> Roku [[1912]] trvalo esperantské hnutí již 25 let. V [[Krakov]]ě se tehdy konal osmý světový sjezd, kde se Zamenhof během slavnostního projevu vzdal své oficiální vedoucí role v hnutí. Desátý sjezd se měl uskutečnit roku [[1914]] v Paříži, přihlásilo se na něj téměř 4000 lidí, ale začínající válka jej znemožnila a Zamenhof se mohl do své vlasti vrátit jen oklikou přes skandinávské státy.<br /> <br /> Po dvacet let žil Zamenhof se svou rodinou ve velmi stísněných finančních poměrech. Lékařská praxe nepřinášela žádouci příjem. Střídavě žil v [[Cherson]]u, [[Varšava|Varšavě]], Grodnu a opět ve Varšavě, kde trávil i poslední chvíle svého života (†&amp;nbsp;[[14. duben|14. dubna]] [[1917]]).<br /> <br /> == Válka a po válce ==<br /> <br /> Za první světové války se v sibiřském zajateckém táboře tisíce zajatců nejrůznějších národů učilo esperantu podle učebnic, které jim předal světový výbor [[YMCA]] (Svaz křestanské mládeže). Po válce touha po míru a harmonii vzbudila nové naděje a esperanto se podivuhodně šířilo. První poválečný sjezd se konal v roce [[1920]] v [[Haag]]u, v roce [[1921]] se konal 13. světový sjezd v [[Praha|Praze]] za účasti téměř 3 000 lidí z 35 zemí, organizační problémy byly rozřešeny na nějaký čas smlouvou v [[Helsinky|Helsinkách]], změnily se formy práce a byly pořádány různé odborné a technické konference.<br /> <br /> V roce [[1929]] bylo otevřeno v novém [[vídeň]]ském [[hrad]]ě [[Mezinárodní esperantské muzeum]] jako část [[Rakouská národní knihovna|Rakouské národní knihovny]]. Zakladatelem a ředitelem byl H. Stefner.<br /> <br /> == Související články ==<br /> * [[Delegace pro přijetí mezinárodního jazyka]]<br /> * [[Kongresy esperanta]]<br /> * [[Seznam esperantských organizací]]<br /> * [[Esperantské hnutí v Česku]]<br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> <br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Historie esperanta]]<br /> [[Kategorie:Dějiny podle témat|Esperanto]]</div>

Sysop