Hlava státu - Historie editací

Sysop: ++

2025-07-25T19:46:13Z

← Starší verze		Verze z 25. 7. 2025, 19:46
Řádka 10:		Řádka 10:
	V některých republikách resp. parlementních republikách neob také v diktaturách (ne-li diktátor sám prezidentem nebo hlavou státu) má prezident jen čistě symbolické postavení a nevykonává žádné výkonné funkce. Toto je bžné například v [[Íran]]u, ale i u monarchií jako [[Japonsko]] nebo [[Švédsko]].		V některých republikách resp. parlementních republikách neob také v diktaturách (ne-li diktátor sám prezidentem nebo hlavou státu) má prezident jen čistě symbolické postavení a nevykonává žádné výkonné funkce. Toto je bžné například v [[Íran]]u, ale i u monarchií jako [[Japonsko]] nebo [[Švédsko]].
	Parlamentní republika je rozšířená nejvíce v [[Evropa\|Evropě]] a částečne v [[Asie\|Asii]].		Parlamentní republika je rozšířená nejvíce v [[Evropa\|Evropě]] a částečne v [[Asie\|Asii]].
-	[[Soubor:De Gaulle-OWI.jpg\|thumb\|240px\|Bývalý francouzský prezident Charles de Gaulle]]	+	[[Soubor:De Gaulle-OWI.jpg\|thumb\|240px\|Bývalý francouzský prezident<br />Charles de Gaulle]]
	=== Hlava státu v poloprezidentské republice ===		=== Hlava státu v poloprezidentské republice ===
	[[Poloprezidentská republika]] má prvky obou předchozích systémů. Prezident je volen přímo a má i pravomoci ve vztahu k zákonodárné moci. Má [[právo veta]] k [[zákon (právo)\|zákonům]], může předkládat zákony parlamentu nebo přímo občanům formou [[referendum\|referenda]]. Vzorem pro poloprezidentské republiky je ústavní systém [[Francie]], převážně poloprezidentská je i [[Rusko\|Ruská federace]].		[[Poloprezidentská republika]] má prvky obou předchozích systémů. Prezident je volen přímo a má i pravomoci ve vztahu k zákonodárné moci. Má [[právo veta]] k [[zákon (právo)\|zákonům]], může předkládat zákony parlamentu nebo přímo občanům formou [[referendum\|referenda]]. Vzorem pro poloprezidentské republiky je ústavní systém [[Francie]], převážně poloprezidentská je i [[Rusko\|Ruská federace]].
Řádka 18:		Řádka 18:
	Prezidentská republika je nejrozšířenější formou vlády v [[Severní Amerika\|Severní]] a [[Jižní Amerika\|Jižní Americe]].		Prezidentská republika je nejrozšířenější formou vlády v [[Severní Amerika\|Severní]] a [[Jižní Amerika\|Jižní Americe]].
	== Hlava státu v monarchii ==		== Hlava státu v monarchii ==
-	{{Hlavní článek\|~~panovník~~}}	+	{{Hlavní článek\|Panovník}}
	[[Soubor:Elizabeth II, Buckingham Palace, 07 Mar 2006 crop.jpeg\|thumb\|240px\|Královna Alžběta II.]]		[[Soubor:Elizabeth II, Buckingham Palace, 07 Mar 2006 crop.jpeg\|thumb\|240px\|Královna Alžběta II.]]
	[[Soubor:King Charles III (July 2023).jpg\|thumb\|240px\|Karel III. Britský]]		[[Soubor:King Charles III (July 2023).jpg\|thumb\|240px\|Karel III. Britský]]
Řádka 38:		Řádka 38:

	=== Hlava státu v konstituční monarchii ===		=== Hlava státu v konstituční monarchii ===
-	{{Hlavní článek\|~~konstituční~~ monarchie}}	+	{{Hlavní článek\|Konstituční monarchie}}
	V konstituční monarchii je moc [[panovník]]a stanovená a omezená [[ústava\|ústavou]] (z lat. constitutio - ustanovení, ústava). Respektuje zvoleného nebo dědičného monarchu jako hlavu [[stát]]u. Moderní konstituční monarchie většinou uznávají systém „trias politica“ neboli rozdělení moci, kde je monarcha buď hlavou moci výkonné nebo má pouze roli představitele. Například v [[Bhútán]]u se monarcha sám rozhodl omezit svou absolutní moc a unstanovil konstituční monarchii.		V konstituční monarchii je moc [[panovník]]a stanovená a omezená [[ústava\|ústavou]] (z lat. constitutio - ustanovení, ústava). Respektuje zvoleného nebo dědičného monarchu jako hlavu [[stát]]u. Moderní konstituční monarchie většinou uznávají systém „trias politica“ neboli rozdělení moci, kde je monarcha buď hlavou moci výkonné nebo má pouze roli představitele. Například v [[Bhútán]]u se monarcha sám rozhodl omezit svou absolutní moc a unstanovil konstituční monarchii.
	Ve světě se tato [[forma vlády]] uplatňuje v [[Bahrajn]]u, [[Bhútán]]u, [[Jordánsko\|Jordánsku]], [[Kuvajt]]u, [[Lichtenštejnsko\|Lichtenštejnsku]], [[Maroko\|Maroku]], [[Monako\|Monaku]], [[Spojené arabské emiráty\|Spojených arabských emirátech]], které jsou sice oficiálně federativní republikou, ale ve skutečnosti jsou volenou monarchií		Ve světě se tato [[forma vlády]] uplatňuje v [[Bahrajn]]u, [[Bhútán]]u, [[Jordánsko\|Jordánsku]], [[Kuvajt]]u, [[Lichtenštejnsko\|Lichtenštejnsku]], [[Maroko\|Maroku]], [[Monako\|Monaku]], [[Spojené arabské emiráty\|Spojených arabských emirátech]], které jsou sice oficiálně federativní republikou, ale ve skutečnosti jsou volenou monarchií
Řádka 46:		Řádka 46:
	V absolutní monarchii disponuje nárokem na neomezenou [[státní moc]]. Monarcha je „legibus absolut us“ ([[Latina\|latinsky]] „zákonu nadřazen“), což znamená, že zákonům, které sám vydává, nepodléhá. Zřejmě nejproslulejším příkladem nároku na absolutní vládu monarchy je ''[[Král Slunce]]'' Ludvík XIV., jehož chápání sebe sama podle výroku „L'état, c'est moi“ ([[Čeština\|česky]] „Stát jsem já“) můžeme chápat přímo jako [[prototyp]] tohoto [[uspořádání]]. Navzdory potížím s určením rozsahu představy můžeme dnes mezi absolutní monarchie zařadit tyto země (2009): [[Brunej]], [[Katar]], [[Omán]], [[Saúdská Arábie]], [[Svazijsko]] a [[Vatikán]]. Jelikož ve většině absolutních monarchích probíhá proces demokratizace tak opravdu absolutními monarchiemi (myšleno v opravu absolutním smyslu) jsou už jen (2009): [[Brunej]], [[Vatikán]] a [[Saúdská Arábie]], ale i tak je moc panovníka ve všech absolutních monarchiích značná.		V absolutní monarchii disponuje nárokem na neomezenou [[státní moc]]. Monarcha je „legibus absolut us“ ([[Latina\|latinsky]] „zákonu nadřazen“), což znamená, že zákonům, které sám vydává, nepodléhá. Zřejmě nejproslulejším příkladem nároku na absolutní vládu monarchy je ''[[Král Slunce]]'' Ludvík XIV., jehož chápání sebe sama podle výroku „L'état, c'est moi“ ([[Čeština\|česky]] „Stát jsem já“) můžeme chápat přímo jako [[prototyp]] tohoto [[uspořádání]]. Navzdory potížím s určením rozsahu představy můžeme dnes mezi absolutní monarchie zařadit tyto země (2009): [[Brunej]], [[Katar]], [[Omán]], [[Saúdská Arábie]], [[Svazijsko]] a [[Vatikán]]. Jelikož ve většině absolutních monarchích probíhá proces demokratizace tak opravdu absolutními monarchiemi (myšleno v opravu absolutním smyslu) jsou už jen (2009): [[Brunej]], [[Vatikán]] a [[Saúdská Arábie]], ale i tak je moc panovníka ve všech absolutních monarchiích značná.
	== Hlava státu v diktatuře ==		== Hlava státu v diktatuře ==
-	{{Hlavní článek\|~~diktátor~~}}	+	{{Hlavní článek\|Diktátor}}
	Hlavou státu v nedemokratických režimech bývá většinou prezident, ale některé státy používají jiné označení ([[Libye]] - vůdce revoluce, [[Kuba]] - předseda státní rady, předseda vlády). Často je prezidentem sám diktátor. Často si svévolně (nebo formou referenda) prodlužuje svoje volební období nebo sám sebe jmenuje doživotním prezidentem. Prezidentské volby se buď nekonají vůbec, nebo diktátor je v nich jediným kandidátem. Prezident v rukách drží veškerou moc.		Hlavou státu v nedemokratických režimech bývá většinou prezident, ale některé státy používají jiné označení ([[Libye]] - vůdce revoluce, [[Kuba]] - předseda státní rady, předseda vlády). Často je prezidentem sám diktátor. Často si svévolně (nebo formou referenda) prodlužuje svoje volební období nebo sám sebe jmenuje doživotním prezidentem. Prezidentské volby se buď nekonají vůbec, nebo diktátor je v nich jediným kandidátem. Prezident v rukách drží veškerou moc.
	Někdy je prezidentem jen nesamostatná figurka, která je plně v moci diktátora nebo vládnoucí strany. V tomoto případě jsou jeho pravomoci prakticky nulové a hlava státu je tak symbolická a nemá ani pravomoce, které mají prezidenti nebo monarchové v parlamentním systému.		Někdy je prezidentem jen nesamostatná figurka, která je plně v moci diktátora nebo vládnoucí strany. V tomoto případě jsou jeho pravomoci prakticky nulové a hlava státu je tak symbolická a nemá ani pravomoce, které mají prezidenti nebo monarchové v parlamentním systému.
Řádka 52:		Řádka 52:
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==

-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commonscat\|Heads of state}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Politika]]		[[Kategorie:Politika]]
	[[Kategorie:Státní symboly]]		[[Kategorie:Státní symboly]]
	[[Kategorie:Hlavy států]]		[[Kategorie:Hlavy států]]

Sysop: ++

2025-07-25T19:43:54Z

← Starší verze		Verze z 25. 7. 2025, 19:43
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:World ~~head~~ of ~~states~~ in 1889.jpg\|thumb\|300px\|Hlavy států v roce 1889]]	+	[[Soubor:World heads of state in 1889.jpg\|thumb\|300px\|Hlavy států v roce 1889]]
	'''Hlava státu''' je orgán, který je reprezentantem a symbolem [[stát]]u navenek. Samotný termín vznikl jako označení pro [[prezident]]a republiky. Tento orgán obvykle zosobňuje kontinuitu a legitimnost státu. Funkce, práva a povinnosti hlavy státu bývají definovány v [[ústava\|ústavě]].		'''Hlava státu''' je orgán, který je reprezentantem a symbolem [[stát]]u navenek. Samotný termín vznikl jako označení pro [[prezident]]a republiky. Tento orgán obvykle zosobňuje kontinuitu a legitimnost státu. Funkce, práva a povinnosti hlavy státu bývají definovány v [[ústava\|ústavě]].
	V [[monarchie\|monarchii]] vykonává úlohu hlavy státu [[monarcha]]. Toto pojetí je ale poměrně nové, neboť ještě v nedávné minulosti monarcha sám představoval zosobnění státu („stát jsem já“). V tomto případě monarcha nemůže být hlavou sám sobě. Monarchů neprohlašujících se za hlavu státu je však velice málo.		V [[monarchie\|monarchii]] vykonává úlohu hlavy státu [[monarcha]]. Toto pojetí je ale poměrně nové, neboť ještě v nedávné minulosti monarcha sám představoval zosobnění státu („stát jsem já“). V tomto případě monarcha nemůže být hlavou sám sobě. Monarchů neprohlašujících se za hlavu státu je však velice málo.
Řádka 10:		Řádka 10:
	V některých republikách resp. parlementních republikách neob také v diktaturách (ne-li diktátor sám prezidentem nebo hlavou státu) má prezident jen čistě symbolické postavení a nevykonává žádné výkonné funkce. Toto je bžné například v [[Íran]]u, ale i u monarchií jako [[Japonsko]] nebo [[Švédsko]].		V některých republikách resp. parlementních republikách neob také v diktaturách (ne-li diktátor sám prezidentem nebo hlavou státu) má prezident jen čistě symbolické postavení a nevykonává žádné výkonné funkce. Toto je bžné například v [[Íran]]u, ale i u monarchií jako [[Japonsko]] nebo [[Švédsko]].
	Parlamentní republika je rozšířená nejvíce v [[Evropa\|Evropě]] a částečne v [[Asie\|Asii]].		Parlamentní republika je rozšířená nejvíce v [[Evropa\|Evropě]] a částečne v [[Asie\|Asii]].
-	[[Soubor:De Gaulle-OWI.jpg\|thumb\|Bývalý francouzský prezident Charles de Gaulle]]	+	[[Soubor:De Gaulle-OWI.jpg\|thumb\|240px\|Bývalý francouzský prezident Charles de Gaulle]]
	=== Hlava státu v poloprezidentské republice ===		=== Hlava státu v poloprezidentské republice ===
	[[Poloprezidentská republika]] má prvky obou předchozích systémů. Prezident je volen přímo a má i pravomoci ve vztahu k zákonodárné moci. Má [[právo veta]] k [[zákon (právo)\|zákonům]], může předkládat zákony parlamentu nebo přímo občanům formou [[referendum\|referenda]]. Vzorem pro poloprezidentské republiky je ústavní systém [[Francie]], převážně poloprezidentská je i [[Rusko\|Ruská federace]].		[[Poloprezidentská republika]] má prvky obou předchozích systémů. Prezident je volen přímo a má i pravomoci ve vztahu k zákonodárné moci. Má [[právo veta]] k [[zákon (právo)\|zákonům]], může předkládat zákony parlamentu nebo přímo občanům formou [[referendum\|referenda]]. Vzorem pro poloprezidentské republiky je ústavní systém [[Francie]], převážně poloprezidentská je i [[Rusko\|Ruská federace]].
Řádka 19:		Řádka 19:
	== Hlava státu v monarchii ==		== Hlava státu v monarchii ==
	{{Hlavní článek\|panovník}}		{{Hlavní článek\|panovník}}
-	[[Soubor:Elizabeth II, Buckingham Palace, 07 Mar 2006 crop.jpeg\|thumb\|Královna Alžběta II.]]	+	[[Soubor:Elizabeth II, Buckingham Palace, 07 Mar 2006 crop.jpeg\|thumb\|240px\|Královna Alžběta II.]]
		+	[[Soubor:King Charles III (July 2023).jpg\|thumb\|240px\|Karel III. Britský]]
	V [[monarchie\|monarchii]] vykonává úlohu hlavy státu [[monarcha]]. Většina monarchiíí je z principu [[dědičná monarchie\|dědičných]], kde se tedy titul např. [[císař]]/[[král]]/[[vévoda]]/[[kníže]], atd... dědí a s tím i postavení jako hlavy státu, ale jsou i takové monarchie, kde není funkce hlavy státu dědičná a potom se jedná o tzv. [[volená monarchie\|volené monarchie]] jimiž jsou v současnosti např. [[Vatikán]], [[Malajsie]], [[Kambodža]] nebo [[Spojené arabské emiráty]]. Zvláštní případ je [[Kuvajt]], kde musí úřadujícího (dědičného) emíra potvrdit parlament. Volené monarchie jsou ''de facto'' doživotní republiky s [[císař]]ským nebo [[král]]ovským titulem. Zvláštní případy jsou [[Malajsie]], kde je titul hlavy státu (krále) omezen na 4 roky a je to de facto republika ale oficiálně [[monarchie]]. Naproti tomu [[Spojené arabské emiráty]] josu oficiálně federativní republikou, ale ''de facto'' jsou volenou monarchií. Pravomoci vládce se mohou lišit i podle formy monarchie (viz dole):		V [[monarchie\|monarchii]] vykonává úlohu hlavy státu [[monarcha]]. Většina monarchiíí je z principu [[dědičná monarchie\|dědičných]], kde se tedy titul např. [[císař]]/[[král]]/[[vévoda]]/[[kníže]], atd... dědí a s tím i postavení jako hlavy státu, ale jsou i takové monarchie, kde není funkce hlavy státu dědičná a potom se jedná o tzv. [[volená monarchie\|volené monarchie]] jimiž jsou v současnosti např. [[Vatikán]], [[Malajsie]], [[Kambodža]] nebo [[Spojené arabské emiráty]]. Zvláštní případ je [[Kuvajt]], kde musí úřadujícího (dědičného) emíra potvrdit parlament. Volené monarchie jsou ''de facto'' doživotní republiky s [[císař]]ským nebo [[král]]ovským titulem. Zvláštní případy jsou [[Malajsie]], kde je titul hlavy státu (krále) omezen na 4 roky a je to de facto republika ale oficiálně [[monarchie]]. Naproti tomu [[Spojené arabské emiráty]] josu oficiálně federativní republikou, ale ''de facto'' jsou volenou monarchií. Pravomoci vládce se mohou lišit i podle formy monarchie (viz dole):
	toto spektrum začíná od téměř žádných pravomocí ([[Parlamentní monarchie]]) přes ([[Konstituční monarchie\|Konstituční monarchii]]), kde je moc panovníka omezena [[Ústava\|ústavou]], až po neomezenou politickou moc ([[Absolutní monarchie]]).		toto spektrum začíná od téměř žádných pravomocí ([[Parlamentní monarchie]]) přes ([[Konstituční monarchie\|Konstituční monarchii]]), kde je moc panovníka omezena [[Ústava\|ústavou]], až po neomezenou politickou moc ([[Absolutní monarchie]]).
Řádka 35:		Řádka 36:
	{{Hlavní článek\|Parlamentní monarchie}}		{{Hlavní článek\|Parlamentní monarchie}}
	Moc panovníka jako hlavy státu v parlamentní monarchii je omezena parlamentem a tak panovník nemá velké pravomoci, nesestavuje vládu a zpravidla nemá ani velký vliv na státní záležitosti, neboť ty jsou obstarávány parlamentem a vládou (viz: [[parlamentarismus]]). Monarchovi v tomto zřízení připadá především úloha [[Reprezentativita\|reprezentativní]]. V Evropě je tato [[forma vlády]] uplatněna v [[Belgie\|Belgii]], [[Dánsko\|Dánsku]], [[Norsko\|Norsku]], [[Nizozemsko\|Nizozemí]], [[Švédsko\|Švédsku]] a [[Španělsko\|Španělsku]], a mimo Evropu např. v [[Japonsko\|Japonsku]]. Zejména v [[Japonsko\|Japonsku]] a [[Švédsko\|Švédsku]] má panovník jen čistě reprezentativní postavení.		Moc panovníka jako hlavy státu v parlamentní monarchii je omezena parlamentem a tak panovník nemá velké pravomoci, nesestavuje vládu a zpravidla nemá ani velký vliv na státní záležitosti, neboť ty jsou obstarávány parlamentem a vládou (viz: [[parlamentarismus]]). Monarchovi v tomto zřízení připadá především úloha [[Reprezentativita\|reprezentativní]]. V Evropě je tato [[forma vlády]] uplatněna v [[Belgie\|Belgii]], [[Dánsko\|Dánsku]], [[Norsko\|Norsku]], [[Nizozemsko\|Nizozemí]], [[Švédsko\|Švédsku]] a [[Španělsko\|Španělsku]], a mimo Evropu např. v [[Japonsko\|Japonsku]]. Zejména v [[Japonsko\|Japonsku]] a [[Švédsko\|Švédsku]] má panovník jen čistě reprezentativní postavení.
-	~~[[Soubor:King abdullah ii of jordan.jpg\|thumb\|Jordánký král [[Abdalláh II.]]]]~~	+
	=== Hlava státu v konstituční monarchii ===		=== Hlava státu v konstituční monarchii ===
	{{Hlavní článek\|konstituční monarchie}}		{{Hlavní článek\|konstituční monarchie}}
Řádka 48:		Řádka 49:
	Hlavou státu v nedemokratických režimech bývá většinou prezident, ale některé státy používají jiné označení ([[Libye]] - vůdce revoluce, [[Kuba]] - předseda státní rady, předseda vlády). Často je prezidentem sám diktátor. Často si svévolně (nebo formou referenda) prodlužuje svoje volební období nebo sám sebe jmenuje doživotním prezidentem. Prezidentské volby se buď nekonají vůbec, nebo diktátor je v nich jediným kandidátem. Prezident v rukách drží veškerou moc.		Hlavou státu v nedemokratických režimech bývá většinou prezident, ale některé státy používají jiné označení ([[Libye]] - vůdce revoluce, [[Kuba]] - předseda státní rady, předseda vlády). Často je prezidentem sám diktátor. Často si svévolně (nebo formou referenda) prodlužuje svoje volební období nebo sám sebe jmenuje doživotním prezidentem. Prezidentské volby se buď nekonají vůbec, nebo diktátor je v nich jediným kandidátem. Prezident v rukách drží veškerou moc.
	Někdy je prezidentem jen nesamostatná figurka, která je plně v moci diktátora nebo vládnoucí strany. V tomoto případě jsou jeho pravomoci prakticky nulové a hlava státu je tak symbolická a nemá ani pravomoce, které mají prezidenti nebo monarchové v parlamentním systému.		Někdy je prezidentem jen nesamostatná figurka, která je plně v moci diktátora nebo vládnoucí strany. V tomoto případě jsou jeho pravomoci prakticky nulové a hlava státu je tak symbolická a nemá ani pravomoce, které mají prezidenti nebo monarchové v parlamentním systému.
		+
		+	== Externí odkazy ==

	{{Článek z Wikipedie}}		{{Článek z Wikipedie}}

Sysop: 1 revizi

2014-05-30T12:54:25Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 30. 5. 2014, 12:54

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-24T09:47:44Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:World head of states in 1889.jpg|thumb|300px|Hlavy států v roce 1889]]
'''Hlava státu''' je orgán, který je reprezentantem a symbolem [[stát]]u navenek. Samotný termín vznikl jako označení pro [[prezident]]a republiky. Tento orgán obvykle zosobňuje kontinuitu a legitimnost státu. Funkce, práva a povinnosti hlavy státu bývají definovány v [[ústava|ústavě]].
V [[monarchie|monarchii]] vykonává úlohu hlavy státu [[monarcha]]. Toto pojetí je ale poměrně nové, neboť ještě v nedávné minulosti monarcha sám představoval zosobnění státu („stát jsem já“). V tomto případě monarcha nemůže být hlavou sám sobě. Monarchů neprohlašujících se za hlavu státu je však velice málo.
V [[republika|republice]] bývá hlavou státu prezident, volený [[parlament]]em či přímo obyvateli státu.
== Hlava státu v republice ==
{{Hlavní článek|prezident}}
V [[republika|republice]] vykonává úlohu hlavy státu [[prezident]], který může mít i jiný titul například generální kapitán ([[San Marino]]) nebo jsou země které prezidenta nemají ,ale těch je málo. Prezident je v současnosti nejrozšířenějším titulem hlav států.
=== Hlava státu v parlametní republice ===
V [[parlamentní republika|parlamentní republice]] je prezident reprezentantem a symbolem státu navenek. Jeho vnitrostátní pravomoci jsou omezené a často jen formální. Zdaleka nejdůležitější je pravomoc rozpustit parlament (většinou jen v ústavně stanovených případech) a vyhlásit nové parlamentní volby. Je až na výjimky volen parlamentem. Takovou výjimkou je například [[Slovensko]].
V některých republikách resp. parlementních republikách neob také v diktaturách (ne-li diktátor sám prezidentem nebo hlavou státu) má prezident jen čistě symbolické postavení a nevykonává žádné výkonné funkce. Toto je bžné například v [[Íran]]u, ale i u monarchií jako [[Japonsko]] nebo [[Švédsko]].
Parlamentní republika je rozšířená nejvíce v [[Evropa|Evropě]] a částečne v [[Asie|Asii]].
[[Soubor:De Gaulle-OWI.jpg|thumb|Bývalý francouzský prezident Charles de Gaulle]]
=== Hlava státu v poloprezidentské republice ===
[[Poloprezidentská republika]] má prvky obou předchozích systémů. Prezident je volen přímo a má i pravomoci ve vztahu k zákonodárné moci. Má [[právo veta]] k [[zákon (právo)|zákonům]], může předkládat zákony parlamentu nebo přímo občanům formou [[referendum|referenda]]. Vzorem pro poloprezidentské republiky je ústavní systém [[Francie]], převážně poloprezidentská je i [[Rusko|Ruská federace]].
=== Hlava státu v prezidentské republice ===
[[Prezidentská republika]] je založena na oddělení státních mocí - soudní, výkonné i zákonodárné. Prezident je hlavou moci výkonné, většinou zároveň [[předseda vlády|předsedou vlády]]. Je nezávislý na [[parlament]]u, současně však nemá žádné pravomoci ve vztahu k parlamentu. Je volen přímo či nepřímo občany státu.
Soustředění takového množství moci do jedněch rukou však zvyšuje nebezpečí vzniku [[autorita]]tivního státu nebo přímo [[diktatura|diktatury]]. Prezidentská republika nebývá dlouhodobě stabilní a demokratická. Výjimkou v tomto směru jsou [[Spojené státy americké]].
Prezidentská republika je nejrozšířenější formou vlády v [[Severní Amerika|Severní]] a [[Jižní Amerika|Jižní Americe]].
== Hlava státu v monarchii ==
{{Hlavní článek|panovník}}
[[Soubor:Elizabeth II, Buckingham Palace, 07 Mar 2006 crop.jpeg|thumb|Královna Alžběta II.]]
V [[monarchie|monarchii]] vykonává úlohu hlavy státu [[monarcha]]. Většina monarchiíí je z principu [[dědičná monarchie|dědičných]], kde se tedy titul např. [[císař]]/[[král]]/[[vévoda]]/[[kníže]], atd... dědí a s tím i postavení jako hlavy státu, ale jsou i takové monarchie, kde není funkce hlavy státu dědičná a potom se jedná o tzv. [[volená monarchie|volené monarchie]] jimiž jsou v současnosti např. [[Vatikán]], [[Malajsie]], [[Kambodža]] nebo [[Spojené arabské emiráty]]. Zvláštní případ je [[Kuvajt]], kde musí úřadujícího (dědičného) emíra potvrdit parlament. Volené monarchie jsou ''de facto'' doživotní republiky s [[císař]]ským nebo [[král]]ovským titulem. Zvláštní případy jsou [[Malajsie]], kde je titul hlavy státu (krále) omezen na 4 roky a je to de facto republika ale oficiálně [[monarchie]]. Naproti tomu [[Spojené arabské emiráty]] josu oficiálně federativní republikou, ale ''de facto'' jsou volenou monarchií. Pravomoci vládce se mohou lišit i podle formy monarchie (viz dole):
toto spektrum začíná od téměř žádných pravomocí ([[Parlamentní monarchie]]) přes ([[Konstituční monarchie|Konstituční monarchii]]), kde je moc panovníka omezena [[Ústava|ústavou]], až po neomezenou politickou moc ([[Absolutní monarchie]]).
Monarcha resp. panovník může mít různé (hodnostní) tituly:
* [[císař]]ské hodnostní tituly
** [[císař]], [[car]], [[sultán]], [[Šáhánšáh]], [[král králů]]
* [[král]]ovské hodnostní tituly
** [[král]], [[car]] (v Bulharsku), malik (arabsky král) [[Šáh]]
* [[arcivévoda]]
* [[velkovévoda]] ve slovanských jazycích nazývaný též [[velkokníže]]
* [[vévoda]]
* [[kníže]]cí hodnostní tituly
** [[kníže]], [[emír]], [[šejk]]
=== Hlava státu v parlametní monarchii ===
{{Hlavní článek|Parlamentní monarchie}}
Moc panovníka jako hlavy státu v parlamentní monarchii je omezena parlamentem a tak panovník nemá velké pravomoci, nesestavuje vládu a zpravidla nemá ani velký vliv na státní záležitosti, neboť ty jsou obstarávány parlamentem a vládou (viz: [[parlamentarismus]]). Monarchovi v tomto zřízení připadá především úloha [[Reprezentativita|reprezentativní]]. V Evropě je tato [[forma vlády]] uplatněna v [[Belgie|Belgii]], [[Dánsko|Dánsku]], [[Norsko|Norsku]], [[Nizozemsko|Nizozemí]], [[Švédsko|Švédsku]] a [[Španělsko|Španělsku]], a mimo Evropu např. v [[Japonsko|Japonsku]]. Zejména v [[Japonsko|Japonsku]] a [[Švédsko|Švédsku]] má panovník jen čistě reprezentativní postavení.
[[Soubor:King abdullah ii of jordan.jpg|thumb|Jordánký král [[Abdalláh II.]]]]
=== Hlava státu v konstituční monarchii ===
{{Hlavní článek|konstituční monarchie}}
V konstituční monarchii je moc [[panovník]]a stanovená a omezená [[ústava|ústavou]] (z lat. constitutio - ustanovení, ústava). Respektuje zvoleného nebo dědičného monarchu jako hlavu [[stát]]u. Moderní konstituční monarchie většinou uznávají systém „trias politica“ neboli rozdělení moci, kde je monarcha buď hlavou moci výkonné nebo má pouze roli představitele. Například v [[Bhútán]]u se monarcha sám rozhodl omezit svou absolutní moc a unstanovil konstituční monarchii.
Ve světě se tato [[forma vlády]] uplatňuje v [[Bahrajn]]u, [[Bhútán]]u, [[Jordánsko|Jordánsku]], [[Kuvajt]]u, [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsku]], [[Maroko|Maroku]], [[Monako|Monaku]], [[Spojené arabské emiráty|Spojených arabských emirátech]], které jsou sice oficiálně federativní republikou, ale ve skutečnosti jsou volenou monarchií
a [[Tonga|Tonze]].
=== Hlava státu v absolutní monarchii ===
{{Hlavní článek|absolutní monarchie}}
V absolutní monarchii disponuje nárokem na neomezenou [[státní moc]]. Monarcha je „legibus absolut us“ ([[Latina|latinsky]] „zákonu nadřazen“), což znamená, že zákonům, které sám vydává, nepodléhá. Zřejmě nejproslulejším příkladem nároku na absolutní vládu monarchy je ''[[Král Slunce]]'' Ludvík XIV., jehož chápání sebe sama podle výroku „L'état, c'est moi“ ([[Čeština|česky]] „Stát jsem já“) můžeme chápat přímo jako [[prototyp]] tohoto [[uspořádání]]. Navzdory potížím s určením rozsahu představy můžeme dnes mezi absolutní monarchie zařadit tyto země (2009): [[Brunej]], [[Katar]], [[Omán]], [[Saúdská Arábie]], [[Svazijsko]] a [[Vatikán]]. Jelikož ve většině absolutních monarchích probíhá proces demokratizace tak opravdu absolutními monarchiemi (myšleno v opravu absolutním smyslu) jsou už jen (2009): [[Brunej]], [[Vatikán]] a [[Saúdská Arábie]], ale i tak je moc panovníka ve všech absolutních monarchiích značná.
== Hlava státu v diktatuře ==
{{Hlavní článek|diktátor}}
Hlavou státu v nedemokratických režimech bývá většinou prezident, ale některé státy používají jiné označení ([[Libye]] - vůdce revoluce, [[Kuba]] - předseda státní rady, předseda vlády). Často je prezidentem sám diktátor. Často si svévolně (nebo formou referenda) prodlužuje svoje volební období nebo sám sebe jmenuje doživotním prezidentem. Prezidentské volby se buď nekonají vůbec, nebo diktátor je v nich jediným kandidátem. Prezident v rukách drží veškerou moc.
Někdy je prezidentem jen nesamostatná figurka, která je plně v moci diktátora nebo vládnoucí strany. V tomoto případě jsou jeho pravomoci prakticky nulové a hlava státu je tak symbolická a nemá ani pravomoce, které mají prezidenti nebo monarchové v parlamentním systému.

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Politika]]
[[Kategorie:Státní symboly]]
[[Kategorie:Hlavy států]]