Hněvín - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „husitských“ textem „husitských“

2025-08-31T12:38:00Z

Nahrazení textu „husitských“ textem „husitských“

← Starší verze		Verze z 31. 8. 2025, 12:38
Řádka 8:		Řádka 8:
	=== Hrad do třicetileté války ===		=== Hrad do třicetileté války ===
	První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1248, kdy Přemysl Otakar II. během vzpoury proti svému otci [[Václav I.\|Václavovi I.]] oblehl mostecký hrad, ale nepodařilo se mu jej dobýt. Ve 13. století byl hrad [[Václav II.\|Václavem II.]] zastaven [[Braniborsko\|Braniborům]]. V listině z roku 1331 je poprvé zmíněn i název hradu. Tehdy se nazýval [[němčina\|německy]] ''Landeswarte'' neboli ''Zemská stráž'', což odkazovalo k jeho základní funkci jako strážce zemské hranice. Když v roce 1373 císař Karel IV. zasnuboval svou dceru [[Anna Lucemburská\|Annu]] [[míšeň]]skému markraběti [[Fridrich III. Míšeňský\|Fridrichovi]], byly mu dány do zástavy hrad i město Most. Protože ze sňatku sešlo, město i hrad nad ním zůstaly v majetku Míšeňských. Teprve v roce 1406 za vlády Václava IV. se hrad i s městem dostaly po vyplacení odstupného zpět do královských rukou.		První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1248, kdy Přemysl Otakar II. během vzpoury proti svému otci [[Václav I.\|Václavovi I.]] oblehl mostecký hrad, ale nepodařilo se mu jej dobýt. Ve 13. století byl hrad [[Václav II.\|Václavem II.]] zastaven [[Braniborsko\|Braniborům]]. V listině z roku 1331 je poprvé zmíněn i název hradu. Tehdy se nazýval [[němčina\|německy]] ''Landeswarte'' neboli ''Zemská stráž'', což odkazovalo k jeho základní funkci jako strážce zemské hranice. Když v roce 1373 císař Karel IV. zasnuboval svou dceru [[Anna Lucemburská\|Annu]] [[míšeň]]skému markraběti [[Fridrich III. Míšeňský\|Fridrichovi]], byly mu dány do zástavy hrad i město Most. Protože ze sňatku sešlo, město i hrad nad ním zůstaly v majetku Míšeňských. Teprve v roce 1406 za vlády Václava IV. se hrad i s městem dostaly po vyplacení odstupného zpět do královských rukou.
-	Za ~~[[husitství\|~~husitských]] válek zůstal hrad nedobyt. V roce 1423 král Zikmund zastavil hrad opět míšeňskému markraběti. Král Jiří z Poděbrad sice v roce 1455 oblehl hrad, ale do královského majetku se hrad dostal až v roce 1459 na základě [[Cheb\|chebské]] mírové smlouvy. Jiří z Poděbrad zapsal hrad s panstvím svým synům [[Hynek z Poděbrad\|Hynkovi]], [[Viktorín z Poděbrad\|Viktorínovi]] a [[Jindřich starší z Minstrberka\|Jindřichovi]]. Posledně jmenovaný prodal v roce 1480 hrad bratrům [[Beneš z Veitmile\|Benešovi]] a [[Ludvík z Veitmile\|Ludvíkovi z Veitmile]].	+	Za husitských válek zůstal hrad nedobyt. V roce 1423 král Zikmund zastavil hrad opět míšeňskému markraběti. Král Jiří z Poděbrad sice v roce 1455 oblehl hrad, ale do královského majetku se hrad dostal až v roce 1459 na základě [[Cheb\|chebské]] mírové smlouvy. Jiří z Poděbrad zapsal hrad s panstvím svým synům [[Hynek z Poděbrad\|Hynkovi]], [[Viktorín z Poděbrad\|Viktorínovi]] a [[Jindřich starší z Minstrberka\|Jindřichovi]]. Posledně jmenovaný prodal v roce 1480 hrad bratrům [[Beneš z Veitmile\|Benešovi]] a [[Ludvík z Veitmile\|Ludvíkovi z Veitmile]].
	Roku 1585 se hrad stal majetkem [[Ladislav Popel z Lobkovic\|Ladislava Popela mladšího z Lobkovic]]. Jelikož Ladislav Lobkovic byl v roce 1593 obviněn z pokusu o vzpouru proti císaři [[Rudolf II.\|Rudolfu II.]], uprchl ze země a v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti a konfiskaci majetku. Převzetí hradu provedla císařská komise roku 1594. Ovšem už následujícího roku prodal císař hrad i s veškerým příslušenstvím městu Most za 69 480 [[kopa\|kop]] míšeňských [[groš]]ů. Podle kupní smlouvy tehdy patřil k hradu [[poplužní dvůr]] s [[pivovar]]em, [[sladovna\|sladovnou]], [[ovčín]]em a lesem na [[Ressl]]u. Dále k panství patřily vesnice [[Souš (Most)\|Souš]], [[Třebušice]], [[Holešice (okres Most)\|Holešice]], [[Pohlody]], [[Kamenná Voda]], [[Vršany]], [[Lipětín]], [[Komořany (Most)\|Komořany]] i s [[Komořanské jezero\|Komořanským jezerem]] a v [[Krušné hory\|Krušných horách]] vesnice [[Mníšek (Nová Ves v Horách)\|Mníšek]], [[Křížatky]], [[Klíny]] a [[Nová Ves v Horách]]. Dále dva [[mlýn]]y zvané ''Střílnice'' a ''Gruntmil'' a [[hamr]] s mlýnem a pilou. Nakonec i panství [[Stradov]] a [[Přestanov]]. Panovník si s ohledem na strategický význam hradu vymínil předkupní právo a město muselo na vlastní náklady vydržovat hradní posádku.		Roku 1585 se hrad stal majetkem [[Ladislav Popel z Lobkovic\|Ladislava Popela mladšího z Lobkovic]]. Jelikož Ladislav Lobkovic byl v roce 1593 obviněn z pokusu o vzpouru proti císaři [[Rudolf II.\|Rudolfu II.]], uprchl ze země a v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti a konfiskaci majetku. Převzetí hradu provedla císařská komise roku 1594. Ovšem už následujícího roku prodal císař hrad i s veškerým příslušenstvím městu Most za 69 480 [[kopa\|kop]] míšeňských [[groš]]ů. Podle kupní smlouvy tehdy patřil k hradu [[poplužní dvůr]] s [[pivovar]]em, [[sladovna\|sladovnou]], [[ovčín]]em a lesem na [[Ressl]]u. Dále k panství patřily vesnice [[Souš (Most)\|Souš]], [[Třebušice]], [[Holešice (okres Most)\|Holešice]], [[Pohlody]], [[Kamenná Voda]], [[Vršany]], [[Lipětín]], [[Komořany (Most)\|Komořany]] i s [[Komořanské jezero\|Komořanským jezerem]] a v [[Krušné hory\|Krušných horách]] vesnice [[Mníšek (Nová Ves v Horách)\|Mníšek]], [[Křížatky]], [[Klíny]] a [[Nová Ves v Horách]]. Dále dva [[mlýn]]y zvané ''Střílnice'' a ''Gruntmil'' a [[hamr]] s mlýnem a pilou. Nakonec i panství [[Stradov]] a [[Přestanov]]. Panovník si s ohledem na strategický význam hradu vymínil předkupní právo a město muselo na vlastní náklady vydržovat hradní posádku.
	Za vlády Rudolfa II. také pobývali na jeho příkaz na mosteckém hradě [[alchymista\|alchymisté]] [[Anglie\|Angličan]] [[Edward Kelley]] a [[Řecko\|Řek]] [[Marek Mamugny]]. Edward Kelley byl zpočátku císařovým oblíbencem, ovšem později byl zatčen a uvězněn na [[Křivoklát]]ě. Po nezdařeném útěku byl vsazen do vězení na mosteckém hradě, kde v roce 1597 zemřel.		Za vlády Rudolfa II. také pobývali na jeho příkaz na mosteckém hradě [[alchymista\|alchymisté]] [[Anglie\|Angličan]] [[Edward Kelley]] a [[Řecko\|Řek]] [[Marek Mamugny]]. Edward Kelley byl zpočátku císařovým oblíbencem, ovšem později byl zatčen a uvězněn na [[Křivoklát]]ě. Po nezdařeném útěku byl vsazen do vězení na mosteckém hradě, kde v roce 1597 zemřel.

Sysop: Nahrazení textu „České republice“ textem „České republice“

2023-04-06T10:19:25Z

Nahrazení textu „České republice“ textem „České republice“

← Starší verze		Verze z 6. 4. 2023, 10:19
Řádka 1:		Řádka 1:
	{{Různé významy\|tento=hradu\|druhý=samotném kopci\|rozlišovač=vrch}}		{{Různé významy\|tento=hradu\|druhý=samotném kopci\|rozlišovač=vrch}}
	[[Image:Hnevin lookout tower.jpg\|thumb\|Z vyhlídkové věž je kruhový rozhled, od [[Autodrom Most\|autodromu]] přes bývalý povrchový důl a [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Most)\|kostel]] ve [[starý Most\|starém Mostě]] až po současné centrum ve stylu [[socialistický realismus\|socialistického realismu]]]]		[[Image:Hnevin lookout tower.jpg\|thumb\|Z vyhlídkové věž je kruhový rozhled, od [[Autodrom Most\|autodromu]] přes bývalý povrchový důl a [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Most)\|kostel]] ve [[starý Most\|starém Mostě]] až po současné centrum ve stylu [[socialistický realismus\|socialistického realismu]]]]
-	'''Hněvín''' je [[hrad]] ležící na [[Hněvín (vrch)\|stejnojmenném]] vrchu (399 m n. m.) ve městě [[Most (město)\|Most]] v [[~~Česko~~\|České republice]]. Původní hrad byl zbořen po [[Třicetiletá válka\|třicetileté válce]], dnešní podoba hradu vychází z [[historismus (umění)\|historizující]] rekonstrukce na přelomu 19. a 20. století. Dnes slouží jako hotel, restaurace a [[rozhledna]].	+	'''Hněvín''' je [[hrad]] ležící na [[Hněvín (vrch)\|stejnojmenném]] vrchu (399 m n. m.) ve městě [[Most (město)\|Most]] v [[Česká republika\|České republice]]. Původní hrad byl zbořen po [[Třicetiletá válka\|třicetileté válce]], dnešní podoba hradu vychází z [[historismus (umění)\|historizující]] rekonstrukce na přelomu 19. a 20. století. Dnes slouží jako hotel, restaurace a [[rozhledna]].
	== Historie ==		== Historie ==
	[[Soubor:Hněvín 1602.jpg\|thumb\|\|left\|Nejstarší vyobrazení hradu na rytině [[Jan Willenberg\|Jana Willenberga]] z roku 1602 (detail)]]		[[Soubor:Hněvín 1602.jpg\|thumb\|\|left\|Nejstarší vyobrazení hradu na rytině [[Jan Willenberg\|Jana Willenberga]] z roku 1602 (detail)]]

Sysop: Nahrazení textu „1585“ textem „1585“

2015-06-10T22:51:09Z

Nahrazení textu „1585“ textem „1585“

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2015, 22:51
Řádka 9:		Řádka 9:
	První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1248, kdy Přemysl Otakar II. během vzpoury proti svému otci [[Václav I.\|Václavovi I.]] oblehl mostecký hrad, ale nepodařilo se mu jej dobýt. Ve 13. století byl hrad [[Václav II.\|Václavem II.]] zastaven [[Braniborsko\|Braniborům]]. V listině z roku 1331 je poprvé zmíněn i název hradu. Tehdy se nazýval [[němčina\|německy]] ''Landeswarte'' neboli ''Zemská stráž'', což odkazovalo k jeho základní funkci jako strážce zemské hranice. Když v roce 1373 císař Karel IV. zasnuboval svou dceru [[Anna Lucemburská\|Annu]] [[míšeň]]skému markraběti [[Fridrich III. Míšeňský\|Fridrichovi]], byly mu dány do zástavy hrad i město Most. Protože ze sňatku sešlo, město i hrad nad ním zůstaly v majetku Míšeňských. Teprve v roce 1406 za vlády Václava IV. se hrad i s městem dostaly po vyplacení odstupného zpět do královských rukou.		První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1248, kdy Přemysl Otakar II. během vzpoury proti svému otci [[Václav I.\|Václavovi I.]] oblehl mostecký hrad, ale nepodařilo se mu jej dobýt. Ve 13. století byl hrad [[Václav II.\|Václavem II.]] zastaven [[Braniborsko\|Braniborům]]. V listině z roku 1331 je poprvé zmíněn i název hradu. Tehdy se nazýval [[němčina\|německy]] ''Landeswarte'' neboli ''Zemská stráž'', což odkazovalo k jeho základní funkci jako strážce zemské hranice. Když v roce 1373 císař Karel IV. zasnuboval svou dceru [[Anna Lucemburská\|Annu]] [[míšeň]]skému markraběti [[Fridrich III. Míšeňský\|Fridrichovi]], byly mu dány do zástavy hrad i město Most. Protože ze sňatku sešlo, město i hrad nad ním zůstaly v majetku Míšeňských. Teprve v roce 1406 za vlády Václava IV. se hrad i s městem dostaly po vyplacení odstupného zpět do královských rukou.
	Za [[husitství\|husitských]] válek zůstal hrad nedobyt. V roce 1423 král Zikmund zastavil hrad opět míšeňskému markraběti. Král Jiří z Poděbrad sice v roce 1455 oblehl hrad, ale do královského majetku se hrad dostal až v roce 1459 na základě [[Cheb\|chebské]] mírové smlouvy. Jiří z Poděbrad zapsal hrad s panstvím svým synům [[Hynek z Poděbrad\|Hynkovi]], [[Viktorín z Poděbrad\|Viktorínovi]] a [[Jindřich starší z Minstrberka\|Jindřichovi]]. Posledně jmenovaný prodal v roce 1480 hrad bratrům [[Beneš z Veitmile\|Benešovi]] a [[Ludvík z Veitmile\|Ludvíkovi z Veitmile]].		Za [[husitství\|husitských]] válek zůstal hrad nedobyt. V roce 1423 král Zikmund zastavil hrad opět míšeňskému markraběti. Král Jiří z Poděbrad sice v roce 1455 oblehl hrad, ale do královského majetku se hrad dostal až v roce 1459 na základě [[Cheb\|chebské]] mírové smlouvy. Jiří z Poděbrad zapsal hrad s panstvím svým synům [[Hynek z Poděbrad\|Hynkovi]], [[Viktorín z Poděbrad\|Viktorínovi]] a [[Jindřich starší z Minstrberka\|Jindřichovi]]. Posledně jmenovaný prodal v roce 1480 hrad bratrům [[Beneš z Veitmile\|Benešovi]] a [[Ludvík z Veitmile\|Ludvíkovi z Veitmile]].
-	Roku [[1585]] se hrad stal majetkem [[Ladislav Popel z Lobkovic\|Ladislava Popela mladšího z Lobkovic]]. Jelikož Ladislav Lobkovic byl v roce 1593 obviněn z pokusu o vzpouru proti císaři [[Rudolf II.\|Rudolfu II.]], uprchl ze země a v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti a konfiskaci majetku. Převzetí hradu provedla císařská komise roku 1594. Ovšem už následujícího roku prodal císař hrad i s veškerým příslušenstvím městu Most za 69 480 [[kopa\|kop]] míšeňských [[groš]]ů. Podle kupní smlouvy tehdy patřil k hradu [[poplužní dvůr]] s [[pivovar]]em, [[sladovna\|sladovnou]], [[ovčín]]em a lesem na [[Ressl]]u. Dále k panství patřily vesnice [[Souš (Most)\|Souš]], [[Třebušice]], [[Holešice (okres Most)\|Holešice]], [[Pohlody]], [[Kamenná Voda]], [[Vršany]], [[Lipětín]], [[Komořany (Most)\|Komořany]] i s [[Komořanské jezero\|Komořanským jezerem]] a v [[Krušné hory\|Krušných horách]] vesnice [[Mníšek (Nová Ves v Horách)\|Mníšek]], [[Křížatky]], [[Klíny]] a [[Nová Ves v Horách]]. Dále dva [[mlýn]]y zvané ''Střílnice'' a ''Gruntmil'' a [[hamr]] s mlýnem a pilou. Nakonec i panství [[Stradov]] a [[Přestanov]]. Panovník si s ohledem na strategický význam hradu vymínil předkupní právo a město muselo na vlastní náklady vydržovat hradní posádku.	+	Roku 1585 se hrad stal majetkem [[Ladislav Popel z Lobkovic\|Ladislava Popela mladšího z Lobkovic]]. Jelikož Ladislav Lobkovic byl v roce 1593 obviněn z pokusu o vzpouru proti císaři [[Rudolf II.\|Rudolfu II.]], uprchl ze země a v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti a konfiskaci majetku. Převzetí hradu provedla císařská komise roku 1594. Ovšem už následujícího roku prodal císař hrad i s veškerým příslušenstvím městu Most za 69 480 [[kopa\|kop]] míšeňských [[groš]]ů. Podle kupní smlouvy tehdy patřil k hradu [[poplužní dvůr]] s [[pivovar]]em, [[sladovna\|sladovnou]], [[ovčín]]em a lesem na [[Ressl]]u. Dále k panství patřily vesnice [[Souš (Most)\|Souš]], [[Třebušice]], [[Holešice (okres Most)\|Holešice]], [[Pohlody]], [[Kamenná Voda]], [[Vršany]], [[Lipětín]], [[Komořany (Most)\|Komořany]] i s [[Komořanské jezero\|Komořanským jezerem]] a v [[Krušné hory\|Krušných horách]] vesnice [[Mníšek (Nová Ves v Horách)\|Mníšek]], [[Křížatky]], [[Klíny]] a [[Nová Ves v Horách]]. Dále dva [[mlýn]]y zvané ''Střílnice'' a ''Gruntmil'' a [[hamr]] s mlýnem a pilou. Nakonec i panství [[Stradov]] a [[Přestanov]]. Panovník si s ohledem na strategický význam hradu vymínil předkupní právo a město muselo na vlastní náklady vydržovat hradní posádku.
	Za vlády Rudolfa II. také pobývali na jeho příkaz na mosteckém hradě [[alchymista\|alchymisté]] [[Anglie\|Angličan]] [[Edward Kelley]] a [[Řecko\|Řek]] [[Marek Mamugny]]. Edward Kelley byl zpočátku císařovým oblíbencem, ovšem později byl zatčen a uvězněn na [[Křivoklát]]ě. Po nezdařeném útěku byl vsazen do vězení na mosteckém hradě, kde v roce 1597 zemřel.		Za vlády Rudolfa II. také pobývali na jeho příkaz na mosteckém hradě [[alchymista\|alchymisté]] [[Anglie\|Angličan]] [[Edward Kelley]] a [[Řecko\|Řek]] [[Marek Mamugny]]. Edward Kelley byl zpočátku císařovým oblíbencem, ovšem později byl zatčen a uvězněn na [[Křivoklát]]ě. Po nezdařeném útěku byl vsazen do vězení na mosteckém hradě, kde v roce 1597 zemřel.
	[[File:Keep Tower, Hnevin.jpg\|thumb\|Večerní pohled na Hněvín]]		[[File:Keep Tower, Hnevin.jpg\|thumb\|Večerní pohled na Hněvín]]

GVC Sobek: Nahrazení textu „1455“ textem „1455“

2014-07-13T23:34:42Z

Nahrazení textu „1455“ textem „1455“

← Starší verze		Verze z 13. 7. 2014, 23:34
Řádka 8:		Řádka 8:
	=== Hrad do třicetileté války ===		=== Hrad do třicetileté války ===
	První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1248, kdy Přemysl Otakar II. během vzpoury proti svému otci [[Václav I.\|Václavovi I.]] oblehl mostecký hrad, ale nepodařilo se mu jej dobýt. Ve 13. století byl hrad [[Václav II.\|Václavem II.]] zastaven [[Braniborsko\|Braniborům]]. V listině z roku 1331 je poprvé zmíněn i název hradu. Tehdy se nazýval [[němčina\|německy]] ''Landeswarte'' neboli ''Zemská stráž'', což odkazovalo k jeho základní funkci jako strážce zemské hranice. Když v roce 1373 císař Karel IV. zasnuboval svou dceru [[Anna Lucemburská\|Annu]] [[míšeň]]skému markraběti [[Fridrich III. Míšeňský\|Fridrichovi]], byly mu dány do zástavy hrad i město Most. Protože ze sňatku sešlo, město i hrad nad ním zůstaly v majetku Míšeňských. Teprve v roce 1406 za vlády Václava IV. se hrad i s městem dostaly po vyplacení odstupného zpět do královských rukou.		První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1248, kdy Přemysl Otakar II. během vzpoury proti svému otci [[Václav I.\|Václavovi I.]] oblehl mostecký hrad, ale nepodařilo se mu jej dobýt. Ve 13. století byl hrad [[Václav II.\|Václavem II.]] zastaven [[Braniborsko\|Braniborům]]. V listině z roku 1331 je poprvé zmíněn i název hradu. Tehdy se nazýval [[němčina\|německy]] ''Landeswarte'' neboli ''Zemská stráž'', což odkazovalo k jeho základní funkci jako strážce zemské hranice. Když v roce 1373 císař Karel IV. zasnuboval svou dceru [[Anna Lucemburská\|Annu]] [[míšeň]]skému markraběti [[Fridrich III. Míšeňský\|Fridrichovi]], byly mu dány do zástavy hrad i město Most. Protože ze sňatku sešlo, město i hrad nad ním zůstaly v majetku Míšeňských. Teprve v roce 1406 za vlády Václava IV. se hrad i s městem dostaly po vyplacení odstupného zpět do královských rukou.
-	Za [[husitství\|husitských]] válek zůstal hrad nedobyt. V roce 1423 král Zikmund zastavil hrad opět míšeňskému markraběti. Král Jiří z Poděbrad sice v roce [[1455]] oblehl hrad, ale do královského majetku se hrad dostal až v roce 1459 na základě [[Cheb\|chebské]] mírové smlouvy. Jiří z Poděbrad zapsal hrad s panstvím svým synům [[Hynek z Poděbrad\|Hynkovi]], [[Viktorín z Poděbrad\|Viktorínovi]] a [[Jindřich starší z Minstrberka\|Jindřichovi]]. Posledně jmenovaný prodal v roce 1480 hrad bratrům [[Beneš z Veitmile\|Benešovi]] a [[Ludvík z Veitmile\|Ludvíkovi z Veitmile]].	+	Za [[husitství\|husitských]] válek zůstal hrad nedobyt. V roce 1423 král Zikmund zastavil hrad opět míšeňskému markraběti. Král Jiří z Poděbrad sice v roce 1455 oblehl hrad, ale do královského majetku se hrad dostal až v roce 1459 na základě [[Cheb\|chebské]] mírové smlouvy. Jiří z Poděbrad zapsal hrad s panstvím svým synům [[Hynek z Poděbrad\|Hynkovi]], [[Viktorín z Poděbrad\|Viktorínovi]] a [[Jindřich starší z Minstrberka\|Jindřichovi]]. Posledně jmenovaný prodal v roce 1480 hrad bratrům [[Beneš z Veitmile\|Benešovi]] a [[Ludvík z Veitmile\|Ludvíkovi z Veitmile]].
	Roku [[1585]] se hrad stal majetkem [[Ladislav Popel z Lobkovic\|Ladislava Popela mladšího z Lobkovic]]. Jelikož Ladislav Lobkovic byl v roce 1593 obviněn z pokusu o vzpouru proti císaři [[Rudolf II.\|Rudolfu II.]], uprchl ze země a v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti a konfiskaci majetku. Převzetí hradu provedla císařská komise roku 1594. Ovšem už následujícího roku prodal císař hrad i s veškerým příslušenstvím městu Most za 69 480 [[kopa\|kop]] míšeňských [[groš]]ů. Podle kupní smlouvy tehdy patřil k hradu [[poplužní dvůr]] s [[pivovar]]em, [[sladovna\|sladovnou]], [[ovčín]]em a lesem na [[Ressl]]u. Dále k panství patřily vesnice [[Souš (Most)\|Souš]], [[Třebušice]], [[Holešice (okres Most)\|Holešice]], [[Pohlody]], [[Kamenná Voda]], [[Vršany]], [[Lipětín]], [[Komořany (Most)\|Komořany]] i s [[Komořanské jezero\|Komořanským jezerem]] a v [[Krušné hory\|Krušných horách]] vesnice [[Mníšek (Nová Ves v Horách)\|Mníšek]], [[Křížatky]], [[Klíny]] a [[Nová Ves v Horách]]. Dále dva [[mlýn]]y zvané ''Střílnice'' a ''Gruntmil'' a [[hamr]] s mlýnem a pilou. Nakonec i panství [[Stradov]] a [[Přestanov]]. Panovník si s ohledem na strategický význam hradu vymínil předkupní právo a město muselo na vlastní náklady vydržovat hradní posádku.		Roku [[1585]] se hrad stal majetkem [[Ladislav Popel z Lobkovic\|Ladislava Popela mladšího z Lobkovic]]. Jelikož Ladislav Lobkovic byl v roce 1593 obviněn z pokusu o vzpouru proti císaři [[Rudolf II.\|Rudolfu II.]], uprchl ze země a v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti a konfiskaci majetku. Převzetí hradu provedla císařská komise roku 1594. Ovšem už následujícího roku prodal císař hrad i s veškerým příslušenstvím městu Most za 69 480 [[kopa\|kop]] míšeňských [[groš]]ů. Podle kupní smlouvy tehdy patřil k hradu [[poplužní dvůr]] s [[pivovar]]em, [[sladovna\|sladovnou]], [[ovčín]]em a lesem na [[Ressl]]u. Dále k panství patřily vesnice [[Souš (Most)\|Souš]], [[Třebušice]], [[Holešice (okres Most)\|Holešice]], [[Pohlody]], [[Kamenná Voda]], [[Vršany]], [[Lipětín]], [[Komořany (Most)\|Komořany]] i s [[Komořanské jezero\|Komořanským jezerem]] a v [[Krušné hory\|Krušných horách]] vesnice [[Mníšek (Nová Ves v Horách)\|Mníšek]], [[Křížatky]], [[Klíny]] a [[Nová Ves v Horách]]. Dále dva [[mlýn]]y zvané ''Střílnice'' a ''Gruntmil'' a [[hamr]] s mlýnem a pilou. Nakonec i panství [[Stradov]] a [[Přestanov]]. Panovník si s ohledem na strategický význam hradu vymínil předkupní právo a město muselo na vlastní náklady vydržovat hradní posádku.
	Za vlády Rudolfa II. také pobývali na jeho příkaz na mosteckém hradě [[alchymista\|alchymisté]] [[Anglie\|Angličan]] [[Edward Kelley]] a [[Řecko\|Řek]] [[Marek Mamugny]]. Edward Kelley byl zpočátku císařovým oblíbencem, ovšem později byl zatčen a uvězněn na [[Křivoklát]]ě. Po nezdařeném útěku byl vsazen do vězení na mosteckém hradě, kde v roce 1597 zemřel.		Za vlády Rudolfa II. také pobývali na jeho příkaz na mosteckém hradě [[alchymista\|alchymisté]] [[Anglie\|Angličan]] [[Edward Kelley]] a [[Řecko\|Řek]] [[Marek Mamugny]]. Edward Kelley byl zpočátku císařovým oblíbencem, ovšem později byl zatčen a uvězněn na [[Křivoklát]]ě. Po nezdařeném útěku byl vsazen do vězení na mosteckém hradě, kde v roce 1597 zemřel.

GVC Sobek: Nahrazení textu „1423“ textem „1423“

2014-07-13T23:14:15Z

Nahrazení textu „1423“ textem „1423“

← Starší verze		Verze z 13. 7. 2014, 23:14
Řádka 8:		Řádka 8:
	=== Hrad do třicetileté války ===		=== Hrad do třicetileté války ===
	První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1248, kdy Přemysl Otakar II. během vzpoury proti svému otci [[Václav I.\|Václavovi I.]] oblehl mostecký hrad, ale nepodařilo se mu jej dobýt. Ve 13. století byl hrad [[Václav II.\|Václavem II.]] zastaven [[Braniborsko\|Braniborům]]. V listině z roku 1331 je poprvé zmíněn i název hradu. Tehdy se nazýval [[němčina\|německy]] ''Landeswarte'' neboli ''Zemská stráž'', což odkazovalo k jeho základní funkci jako strážce zemské hranice. Když v roce 1373 císař Karel IV. zasnuboval svou dceru [[Anna Lucemburská\|Annu]] [[míšeň]]skému markraběti [[Fridrich III. Míšeňský\|Fridrichovi]], byly mu dány do zástavy hrad i město Most. Protože ze sňatku sešlo, město i hrad nad ním zůstaly v majetku Míšeňských. Teprve v roce 1406 za vlády Václava IV. se hrad i s městem dostaly po vyplacení odstupného zpět do královských rukou.		První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1248, kdy Přemysl Otakar II. během vzpoury proti svému otci [[Václav I.\|Václavovi I.]] oblehl mostecký hrad, ale nepodařilo se mu jej dobýt. Ve 13. století byl hrad [[Václav II.\|Václavem II.]] zastaven [[Braniborsko\|Braniborům]]. V listině z roku 1331 je poprvé zmíněn i název hradu. Tehdy se nazýval [[němčina\|německy]] ''Landeswarte'' neboli ''Zemská stráž'', což odkazovalo k jeho základní funkci jako strážce zemské hranice. Když v roce 1373 císař Karel IV. zasnuboval svou dceru [[Anna Lucemburská\|Annu]] [[míšeň]]skému markraběti [[Fridrich III. Míšeňský\|Fridrichovi]], byly mu dány do zástavy hrad i město Most. Protože ze sňatku sešlo, město i hrad nad ním zůstaly v majetku Míšeňských. Teprve v roce 1406 za vlády Václava IV. se hrad i s městem dostaly po vyplacení odstupného zpět do královských rukou.
-	Za [[husitství\|husitských]] válek zůstal hrad nedobyt. V roce [[1423]] král Zikmund zastavil hrad opět míšeňskému markraběti. Král Jiří z Poděbrad sice v roce [[1455]] oblehl hrad, ale do královského majetku se hrad dostal až v roce 1459 na základě [[Cheb\|chebské]] mírové smlouvy. Jiří z Poděbrad zapsal hrad s panstvím svým synům [[Hynek z Poděbrad\|Hynkovi]], [[Viktorín z Poděbrad\|Viktorínovi]] a [[Jindřich starší z Minstrberka\|Jindřichovi]]. Posledně jmenovaný prodal v roce 1480 hrad bratrům [[Beneš z Veitmile\|Benešovi]] a [[Ludvík z Veitmile\|Ludvíkovi z Veitmile]].	+	Za [[husitství\|husitských]] válek zůstal hrad nedobyt. V roce 1423 král Zikmund zastavil hrad opět míšeňskému markraběti. Král Jiří z Poděbrad sice v roce [[1455]] oblehl hrad, ale do královského majetku se hrad dostal až v roce 1459 na základě [[Cheb\|chebské]] mírové smlouvy. Jiří z Poděbrad zapsal hrad s panstvím svým synům [[Hynek z Poděbrad\|Hynkovi]], [[Viktorín z Poděbrad\|Viktorínovi]] a [[Jindřich starší z Minstrberka\|Jindřichovi]]. Posledně jmenovaný prodal v roce 1480 hrad bratrům [[Beneš z Veitmile\|Benešovi]] a [[Ludvík z Veitmile\|Ludvíkovi z Veitmile]].
	Roku [[1585]] se hrad stal majetkem [[Ladislav Popel z Lobkovic\|Ladislava Popela mladšího z Lobkovic]]. Jelikož Ladislav Lobkovic byl v roce 1593 obviněn z pokusu o vzpouru proti císaři [[Rudolf II.\|Rudolfu II.]], uprchl ze země a v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti a konfiskaci majetku. Převzetí hradu provedla císařská komise roku 1594. Ovšem už následujícího roku prodal císař hrad i s veškerým příslušenstvím městu Most za 69 480 [[kopa\|kop]] míšeňských [[groš]]ů. Podle kupní smlouvy tehdy patřil k hradu [[poplužní dvůr]] s [[pivovar]]em, [[sladovna\|sladovnou]], [[ovčín]]em a lesem na [[Ressl]]u. Dále k panství patřily vesnice [[Souš (Most)\|Souš]], [[Třebušice]], [[Holešice (okres Most)\|Holešice]], [[Pohlody]], [[Kamenná Voda]], [[Vršany]], [[Lipětín]], [[Komořany (Most)\|Komořany]] i s [[Komořanské jezero\|Komořanským jezerem]] a v [[Krušné hory\|Krušných horách]] vesnice [[Mníšek (Nová Ves v Horách)\|Mníšek]], [[Křížatky]], [[Klíny]] a [[Nová Ves v Horách]]. Dále dva [[mlýn]]y zvané ''Střílnice'' a ''Gruntmil'' a [[hamr]] s mlýnem a pilou. Nakonec i panství [[Stradov]] a [[Přestanov]]. Panovník si s ohledem na strategický význam hradu vymínil předkupní právo a město muselo na vlastní náklady vydržovat hradní posádku.		Roku [[1585]] se hrad stal majetkem [[Ladislav Popel z Lobkovic\|Ladislava Popela mladšího z Lobkovic]]. Jelikož Ladislav Lobkovic byl v roce 1593 obviněn z pokusu o vzpouru proti císaři [[Rudolf II.\|Rudolfu II.]], uprchl ze země a v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti a konfiskaci majetku. Převzetí hradu provedla císařská komise roku 1594. Ovšem už následujícího roku prodal císař hrad i s veškerým příslušenstvím městu Most za 69 480 [[kopa\|kop]] míšeňských [[groš]]ů. Podle kupní smlouvy tehdy patřil k hradu [[poplužní dvůr]] s [[pivovar]]em, [[sladovna\|sladovnou]], [[ovčín]]em a lesem na [[Ressl]]u. Dále k panství patřily vesnice [[Souš (Most)\|Souš]], [[Třebušice]], [[Holešice (okres Most)\|Holešice]], [[Pohlody]], [[Kamenná Voda]], [[Vršany]], [[Lipětín]], [[Komořany (Most)\|Komořany]] i s [[Komořanské jezero\|Komořanským jezerem]] a v [[Krušné hory\|Krušných horách]] vesnice [[Mníšek (Nová Ves v Horách)\|Mníšek]], [[Křížatky]], [[Klíny]] a [[Nová Ves v Horách]]. Dále dva [[mlýn]]y zvané ''Střílnice'' a ''Gruntmil'' a [[hamr]] s mlýnem a pilou. Nakonec i panství [[Stradov]] a [[Přestanov]]. Panovník si s ohledem na strategický význam hradu vymínil předkupní právo a město muselo na vlastní náklady vydržovat hradní posádku.
	Za vlády Rudolfa II. také pobývali na jeho příkaz na mosteckém hradě [[alchymista\|alchymisté]] [[Anglie\|Angličan]] [[Edward Kelley]] a [[Řecko\|Řek]] [[Marek Mamugny]]. Edward Kelley byl zpočátku císařovým oblíbencem, ovšem později byl zatčen a uvězněn na [[Křivoklát]]ě. Po nezdařeném útěku byl vsazen do vězení na mosteckém hradě, kde v roce 1597 zemřel.		Za vlády Rudolfa II. také pobývali na jeho příkaz na mosteckém hradě [[alchymista\|alchymisté]] [[Anglie\|Angličan]] [[Edward Kelley]] a [[Řecko\|Řek]] [[Marek Mamugny]]. Edward Kelley byl zpočátku císařovým oblíbencem, ovšem později byl zatčen a uvězněn na [[Křivoklát]]ě. Po nezdařeném útěku byl vsazen do vězení na mosteckém hradě, kde v roce 1597 zemřel.

Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-29T11:36:17Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 29. 5. 2014, 11:36

Sysop: Nahrazení textu

2012-07-21T11:14:34Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Různé významy|tento=hradu|druhý=samotném kopci|rozlišovač=vrch}}
[[Image:Hnevin lookout tower.jpg|thumb|Z vyhlídkové věž je kruhový rozhled, od [[Autodrom Most|autodromu]] přes bývalý povrchový důl a [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Most)|kostel]] ve [[starý Most|starém Mostě]] až po současné centrum ve stylu [[socialistický realismus|socialistického realismu]]]]
'''Hněvín''' je [[hrad]] ležící na [[Hněvín (vrch)|stejnojmenném]] vrchu (399 m n. m.) ve městě [[Most (město)|Most]] v [[Česko|České republice]]. Původní hrad byl zbořen po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]], dnešní podoba hradu vychází z [[historismus (umění)|historizující]] rekonstrukce na přelomu 19. a 20. století. Dnes slouží jako hotel, restaurace a [[rozhledna]].
== Historie ==
[[Soubor:Hněvín 1602.jpg|thumb||left|Nejstarší vyobrazení hradu na rytině [[Jan Willenberg|Jana Willenberga]] z roku 1602 (detail)]]
=== Nejstarší dějiny hradu ===
Podle archeologických průzkumů, které v areálu hradu probíhaly v 60. letech 20. století, bylo opevněné dřevěné [[hradiště]] na vrcholu hory vybudováno již v 9. století. Písemné prameny dokládají hrad až v polovině 13. století. V té době již byla osada Most rozkládající se pod ním povýšena na [[město]] a také hrad již byl kamenný. Přestavba z dřevěného hradiště na kamenný hrad proběhla zřejmě ve 12. století, kdy území vlastnil rod [[Hrabišici|Hrabišiců]]. Když král Václav I. povýšil v polovině 13. století Most na královské město, přenesl z [[Bílina (okres Teplice)|Bíliny]] na hrad jakožto jeho majitel sídlo královského správce.
=== Hrad do třicetileté války ===
První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1248, kdy Přemysl Otakar II. během vzpoury proti svému otci [[Václav I.|Václavovi I.]] oblehl mostecký hrad, ale nepodařilo se mu jej dobýt. Ve 13. století byl hrad [[Václav II.|Václavem II.]] zastaven [[Braniborsko|Braniborům]]. V listině z roku 1331 je poprvé zmíněn i název hradu. Tehdy se nazýval [[němčina|německy]] ''Landeswarte'' neboli ''Zemská stráž'', což odkazovalo k jeho základní funkci jako strážce zemské hranice. Když v roce 1373 císař Karel IV. zasnuboval svou dceru [[Anna Lucemburská|Annu]] [[míšeň]]skému markraběti [[Fridrich III. Míšeňský|Fridrichovi]], byly mu dány do zástavy hrad i město Most. Protože ze sňatku sešlo, město i hrad nad ním zůstaly v majetku Míšeňských. Teprve v roce 1406 za vlády Václava IV. se hrad i s městem dostaly po vyplacení odstupného zpět do královských rukou.
Za [[husitství|husitských]] válek zůstal hrad nedobyt. V roce [[1423]] král Zikmund zastavil hrad opět míšeňskému markraběti. Král Jiří z Poděbrad sice v roce [[1455]] oblehl hrad, ale do královského majetku se hrad dostal až v roce 1459 na základě [[Cheb|chebské]] mírové smlouvy. Jiří z Poděbrad zapsal hrad s panstvím svým synům [[Hynek z Poděbrad|Hynkovi]], [[Viktorín z Poděbrad|Viktorínovi]] a [[Jindřich starší z Minstrberka|Jindřichovi]]. Posledně jmenovaný prodal v roce 1480 hrad bratrům [[Beneš z Veitmile|Benešovi]] a [[Ludvík z Veitmile|Ludvíkovi z Veitmile]].
Roku [[1585]] se hrad stal majetkem [[Ladislav Popel z Lobkovic|Ladislava Popela mladšího z Lobkovic]]. Jelikož Ladislav Lobkovic byl v roce 1593 obviněn z pokusu o vzpouru proti císaři [[Rudolf II.|Rudolfu II.]], uprchl ze země a v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti a konfiskaci majetku. Převzetí hradu provedla císařská komise roku 1594. Ovšem už následujícího roku prodal císař hrad i s veškerým příslušenstvím městu Most za 69 480 [[kopa|kop]] míšeňských [[groš]]ů. Podle kupní smlouvy tehdy patřil k hradu [[poplužní dvůr]] s [[pivovar]]em, [[sladovna|sladovnou]], [[ovčín]]em a lesem na [[Ressl]]u. Dále k panství patřily vesnice [[Souš (Most)|Souš]], [[Třebušice]], [[Holešice (okres Most)|Holešice]], [[Pohlody]], [[Kamenná Voda]], [[Vršany]], [[Lipětín]], [[Komořany (Most)|Komořany]] i s [[Komořanské jezero|Komořanským jezerem]] a v [[Krušné hory|Krušných horách]] vesnice [[Mníšek (Nová Ves v Horách)|Mníšek]], [[Křížatky]], [[Klíny]] a [[Nová Ves v Horách]]. Dále dva [[mlýn]]y zvané ''Střílnice'' a ''Gruntmil'' a [[hamr]] s mlýnem a pilou. Nakonec i panství [[Stradov]] a [[Přestanov]]. Panovník si s ohledem na strategický význam hradu vymínil předkupní právo a město muselo na vlastní náklady vydržovat hradní posádku.
Za vlády Rudolfa II. také pobývali na jeho příkaz na mosteckém hradě [[alchymista|alchymisté]] [[Anglie|Angličan]] [[Edward Kelley]] a [[Řecko|Řek]] [[Marek Mamugny]]. Edward Kelley byl zpočátku císařovým oblíbencem, ovšem později byl zatčen a uvězněn na [[Křivoklát]]ě. Po nezdařeném útěku byl vsazen do vězení na mosteckém hradě, kde v roce 1597 zemřel.
[[File:Keep Tower, Hnevin.jpg|thumb|Večerní pohled na Hněvín]]
=== Hrad a třicetiletá válka ===
Bezproblémové držení hradu a jeho statků skončilo pro město za třicetileté války. V letech 1620-1631 se na hradě vystřídalo několik císařských posádek, které museli měšťané vydržovat. Několikrát se během války pokusili hrad dobýt [[Švédsko|Švédové]]. Ti sice hrad nejprve nezískali, ovšem opakovaně zpustošili město. Až ke konci války v roce 1646 jej dobyli pod vedením generála [[Carl Gustav Wrangel|Wrangela]]. Přestože hrad až do konce války obléhalo císařské vojsko, zůstal v rukou Švédů. Ti ho drželi i po uzavření [[vestfálský mír|vestfálského míru]] až do října 1649. Po těchto zkušenostech zaslali mostečtí měšťané císaři [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinandu III.]] prosbu o svolení k demolici hradu, aby hrad již nemohl přitahovat pozornost vojska, a aby stavební materiál mohli použít na opravu města. Císař jejich žádosti v září 1650 vyhověl. V listopadu 1651 začalo bourání a skončilo v roce 1653. Po následujících více než 200 let pak vrchol ''Zámecké hory'', jak se kopec tehdy nazýval, zůstal pustý.
=== Obnova hradního areálu ===
V 70. letech 19. století se začalo s postupnou úpravou kopce. Svahy byly zalesňovány, objevily se zpevněné cesty a další parkové úpravy. V roce 1879 byla na místě starých základů zřízena restaurace. Jednalo se o tzv. [[Švýcarsko|švýcarský]] domek ze [[zámek Jezeří|zámku Jezeří]]. V roce 1889 zde byla postavena dřevěná vyhlídková věž, napodobenina [[Eiffelova věž|Eiffelovy věže]] v [[Paříž]]i, kterou však o rok později strhl silný vítr.
V roce 1896 byl ustanoven německý ''Spolek přátel Zámecké hory'', který si vytknul za cíl obnovit hradní areál. Nejprve se započalo se stavbou kamenné vyhlídkové věže. Ta byla dostavěna v září roku 1900 a byla v horní části obložená [[glazura|glazurovanými]] cihlami ze [[šamot]]árny v [[Braňany|Braňanech]]. Poté se spolek rozhodl vystavět vedle věže i restauraci v gotizujícím slohu. Práce na stavbě podle plánů [[architekt]]a [[Adolf Schwarzer|Adolfa Schwarzera]] začaly v roce [[1905]] a o rok později byly dokončeny. Budova byla elektrifikována a byl sem dokonce zaveden i telefon.
Spolek se rozhodl, že bude v obnově areálu pokračovat výstavbou dalších objektů. V roce [[1911]] bylo rozhodnuto přestavět vyhlídkovou věž, aby ladila s budovou restaurace. V letech 1913-1914 byla postavena menší věž plánovaná jako hradní kaple. Během [[první světová válka|první světové války]] zde žádné stavební aktivity neprobíhaly a až v roce 1927 byla postavena krytá veranda. Za druhé světové války obsadila hrad německá armáda a využívala jej k účelům protivzdušné obrany.
=== Hněvín po roce 1945 ===
Krátce po válce sloužil hradní areál k vojenským účelům, ale v roce [[1950]] se správcem objektu stal [[Městský národní výbor]] v Mostě. Následující roky hrad chátral, pouze v roce [[1959]] byla ve věži zřízena televizní retranslační stanice. V 60. letech již hrad nebyl přístupný veřejnosti, neboť hrozilo zřícení některých částí. V roce [[1967]] se začalo s rekonstrukcí areálu, která skončila v roce [[1970]]. Provozovatelem areálu se stal [[Podnik bytového hospodářství]] v Mostě.
V roce [[1972]] byla ve východní věži, bývalé hradní kapli, pro veřejnost otevřena malá [[Hvězdárna dr. Antonína Bečváře|hvězdárna]].
== Současnost ==
Po roce [[1989]] získalo město Most Hněvín v [[restituce|restituci]] jako historický majetek a v letech [[2000]]-[[2001]] provedlo nákladnou obnovu celého areálu. Byly opraveny střechy, vybudovány nové přípojky inženýrských sítí, na nádvoří položeno nové dláždění a instalováno vnější ovsětlení hradu. Na hradě stále funguje Hvězdárna dr. [[Antonín Bečvář|Antonína Bečváře]], která je pobočkou Hvězdárny v [[Teplice|Teplicích]]. Hrad slouží jako hotel a restaurace, z hradní věže je výhled na [[Mostecká pánev|Mosteckou pánev]], [[Krušné hory]] a [[České středohoří]]. Každoročně v červnu se na hradě koná ''Den magistra Kellyho''.
==Odkazy==
=== Literatura ===
*Irena Blahoutová, Hrad Hněvín, Most 2001, bez ISBN
* Zdeněk Smrž, Vrch Hněvín v pravěku a raném středověku, in: Osud Mostecka, Okresní muzeum Most: Most 1996, s. 49-50, bez ISBN
=== Externí odkazy ===
* [http://www.hradhnevin.cz Oficiální internetové stránky hradu Hněvín]
* [http://www.mumost.cz Hrad Hněvín na oficiálním webu města Most]
* [http://asm.wms.cz/index_soubory/hvezdarna.htm Stránka hvězdárny na Hněvíně]
* [http://www.venusanka.cz/index.php?page=viewclanek&sekce=boty_toulavy&idcl=3307 Tip na výlet na internetovém magazínu]

{{Commonscat|Hněvín}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Hrady v Ústeckém kraji]]
[[Kategorie:Rozhledny v Česku]]
[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Most]]
[[Kategorie:Stavby v Mostě]]