Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-27T13:26:32Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 27. 5. 2014, 13:26

Sysop: 1 revizi

2011-06-29T08:28:53Z

1 revizi

Nová stránka

'''Hořlavost textilií''' je náchylnost textilních materiálů ke vznícení a jejich chování při hoření.<ref>Definice hořlavosti: http://affenknecht.com/main.php?sekce=flammes&l=cz</ref> Hořlavost je ovlivněna fyzikálními (sráživost, tavitelnost), chemickými (obsah C, O atd.) a geometrickými (tvar, hmotnost) vlastnostmi materiálu.<ref>Vlastnosti materiálu působící na hořlavost: http://www.ft.vslib.cz/depart/ktc/dokumenty/fut/FUT-4.doc</ref>
== Zkoušky požární bezpečnosti textilních materiálů ==
K běžným testům patří zkoušky klasifikace (stupně) hořlavosti (norma UL 94 srovnatelná s EN 60945), samozápalnosti (norma ASTM 1929) a stanovení limitního kyslíkového čísla (LKČ).
=== Limitní kyslíkové číslo (Limiting Oxygen Index (LOI)) ===
[[Soubor:LOI-Messgerät.jpg|thumbnail|150px|Přístroj na měření LOI]]
Limitní kyslíkové číslo (LKČ) udává minimální koncentraci kyslíku v definované směsi dusíku a kyslíku při které vzorek ještě hoří.
Zkušební metoda se zakládá na normě ASTM D-2863 zavedené v USA v roce 1977.<ref>Oficiální stránka ASTM (anglicky): http://www.astm.org/</ref>
Do skleněné trubice přístroje (snímek vpravo), kterou prochází směs z kyslíku a dusíku, se zavěsí zkoušený vzorek a shora podpálí. Jestliže vzorek hoří déle než 180 vteřin nebo když plamen dosáhne pod určitou značku na trubici, opakuje se zkouška s menší koncentrací kyslíku. Test se provádí tak dlouho, až při určité koncenraci hoří 50 % vzorku.
Výpočet % koncentrace následuje podle vzorce
: <math>\mathrm{LK\check{C}} = {{\frac{O_2}{O_2+N_2}}\cdot 100}</math>,
kde <math>O_2</math> značí objem kyslíku a <math>N_2</math> objem dusíku.
Čím vyšší je tato hodnota, tím větší je odolnost materiálu proti vznícení a hoření.
V následující tabulce jsou uvedena LKČ některých důležitých textilních vláken.
{| class="wikitable"
|-
! Vlákno !! LOI % !! Vlákno !! LOI % !! Vlákno !! LOI %
|-
| [[polyakrylnitrilová vlákna|polyakryl]] || 17-18 || [[viskózová vlákna|viskóza]] || 17-19 || [[bavlna]] || 18-20
|-
| [[polyethylenová vlákna|polyethylen]] || 17,5 || viskóza FR || 30 || bavlna FR || 31-32
|-
| [[acetátová vlákna|acetát]] || 17-19 || [[polyamidová vlákna|polyamid]] || 20-22 || [[ovčí vlna|vlna]] || 24-25
|-
| [[polypropylenová vlákna|polypropylen]] || 17-18 || [[aramidová vlákna|p-aramid]] || 31 || vlna FR || 33
|-
| [[polyesterová vlákna|polyester]] || 21 || [[aramidová vlákna|m-aramid]] || 42-52 || [[Zylon (PBO)|zylon]] || 68
|-
| polyester FR* || 28 || [[uhlíkové vlákno|uhlík]] || 60 || [[fluorová vlákna|teflon]] || nad 95
|}
FR* (flame retarded) = vlákno s nehořlavou úpravou
Polymery obsahující větší množství vodíkových atomů (plyethylen, celulóza) mají vysokou hořlavost. Za normálně hořlavé se zpravidla považují materiály s LKČ do 21.
Menší hořlavost mají polymery s aromatickými články a ty co obsahují halogeny ([[aramidová vlákna|aramidy]], [[polyakrylnitrilová vlákna|modakryl]]).
Všechna anorganická vlákna ([[azbestová textilní vlákna|azbestová]], [[skleněná textilní vlákna|skleněná]], [[korundová vlákna|keramická]]) jsou prakticky nehořlavá.
Za nehořlavé se někdy označují také materiály, které se v plameni pouze taví a po vyjmutí z plamene ihned zhasínají, např. PVC nebo oxidovaný [[polyakrylnitrilová vlákna|polyakryl]].
== Nehořlavá úprava ==
Snížení hořlavosti textilií se dá dosáhnout dočasnou (vypratelnou) úpravou nebo trvalou úpravou.
=== Dočasná (vypratelná) úprava ===
Tato úprava se dříve prováděla většinou s pomocí anorganických solí (borax, síran hlinitý apod.) Dočasná úprava se dnes používá jen v ojedinělých případech.
=== Trvalá úprava ===
* u syntetických vláken
** modifikací struktury nebo přídavkem vhodných chemikálií do zvlákňované sloučeniny
** povrchovou úpravou přípravky na bázi halogenů a různých oxidů (antimon, cín aj.)
* u celulózových materiálů
** fixací účinných substancí na vlákně s pomocí syntetických polymerů (pro značné zhoršení omaku se dá použít jen u technických textilií)
** chemickou změnou celulózy s pomocí fosforových sloučenin (nevýhody: snížení pevnosti až o 30 % a fosfor se nedá odstranit z odpadních vod z úpravny)
U přípravku ''Pyrovatex''<ref>http://zahas-sro.cz/docs/Ciba_PYROVATEX_ZAHAS.pdf</ref> (specielně pro úpravu bavlny) jsou tyto nedostatky údajně odstraněny.
* u vlny se k úpravě používají sloučeniny titanu nebo zirkonu.
=== Aplikace ===
Úprava (apretura) se většinou provádí namáčením a ždímáním na [[fulár]]u.
Zvláštní zpracování vyžadují vlasové textilie (impregance namáčením mezi dvěma válci) a [[ovčí vlna|vlněné]] a [[přírodní hedvábí|hedvábné]] výrobky (technologie vytahování z lázně).<ref>Technologie nehořlavé úpravy (německy): http://www.textilschule.de/index.php/schuelerarbeiten.html?file=tl_files/fachschule/schuelerarbeiten/ wk%20bis%202004/Flammschutz%20auf%20Textilien.pdf</ref>
Úprava je účinná jen když váhový podíl chemických prostředků obnáší nejméně 10 %. Úpravou proti hořlavosti se zvyšuje cena textilie o 30-50 %.
V odborné češtině se označení „nehořlavá úprava“ pro úpravu textilií běžně používá, <ref>Odborná přednáška na téma „Nehořlavá úprava textilií“: http://www.ft.vslib.cz/depart/ktc/dokumenty/fut/FUT-4.doc</ref> podle některých odborníků se však úpravou dá sice podstatně snížit hořlavost textilních materiálů, ale na zcela nehořlavé se nedají změnit (Např.anglické nebo německé označení nehořlavé úpravy se překládá jako „''úprava ke snížení hořlavosti''“ (flame retarded finishing, flammenhemmende Ausrüstung)).
== Použití textilií se sníženou hořlavostí ==
Použití je z velké části určeno normami pro jednotlivé obory, pro některé úseky (např. nábytkové potahy, záclony a závěsy ve veřejných prostorách) platí pro použití nařízení vydávaná regionálními nebo místními úřady. Zákonná nařízení s tomto smyslu nejsou (dosud) známá.
Příklady použití a příslušných norem:
* Ochranné oděvy pro hasiče (norma EN 469), hutníky, svářeče, závodníky a pod.
* Záclony (SIS 650082), nábyt. potahy (EN 1021), posteloviny (ISO 12952)
* Podlahové krytiny (DIN 54332)
O nehořlavých oděvech pro kojence (diskutovaných koncem minulého století) není v současnosti nic známo.
== Literatura ==
* Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981
* Denninger/Giese: ''Textil- und Modelexikon'', Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9
* Campo: ''Selection of polymeric materials: how to select design properties from different standarts'', Plastics Design Library 2008, ISBN 978 0 8155 1551-7 (Zkoušky hořlavosti, str. 133-140)
* Koslowski: ''Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen'', Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3871508764

== Reference ==
<references />

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Textil]]
[[Kategorie:Zušlechťování textilií]]

Hořlavost textilií - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“

Ivan Drago: 1 revizi

Sysop: 1 revizi

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:52
Řádka 8:		Řádka 8:
	Do skleněné trubice přístroje (snímek vpravo), kterou prochází směs z kyslíku a dusíku, se zavěsí zkoušený vzorek a shora podpálí. Jestliže vzorek hoří déle než 180 vteřin nebo když plamen dosáhne pod určitou značku na trubici, opakuje se zkouška s menší koncentrací kyslíku. Test se provádí tak dlouho, až při určité koncenraci hoří 50 % vzorku.		Do skleněné trubice přístroje (snímek vpravo), kterou prochází směs z kyslíku a dusíku, se zavěsí zkoušený vzorek a shora podpálí. Jestliže vzorek hoří déle než 180 vteřin nebo když plamen dosáhne pod určitou značku na trubici, opakuje se zkouška s menší koncentrací kyslíku. Test se provádí tak dlouho, až při určité koncenraci hoří 50 % vzorku.
	Výpočet % koncentrace následuje podle vzorce		Výpočet % koncentrace následuje podle vzorce
-	: <big>\(\mathrm{LK\check{C}} = {{\frac{O_2}{O_2+N_2}}\cdot 100}</~~math~~>,	+	: <big>\(\mathrm{LK\check{C}} = {{\frac{O_2}{O_2+N_2}}\cdot 100}\)</big>,
-	kde <big>\(O_2</~~math~~> značí objem kyslíku a <big>\(N_2</~~math~~> objem dusíku.	+	kde <big>\(O_2\)</big> značí objem kyslíku a <big>\(N_2\)</big> objem dusíku.
	Čím vyšší je tato hodnota, tím větší je odolnost materiálu proti vznícení a hoření.		Čím vyšší je tato hodnota, tím větší je odolnost materiálu proti vznícení a hoření.
	V následující tabulce jsou uvedena LKČ některých důležitých textilních vláken.		V následující tabulce jsou uvedena LKČ některých důležitých textilních vláken.

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:48
Řádka 8:		Řádka 8:
	Do skleněné trubice přístroje (snímek vpravo), kterou prochází směs z kyslíku a dusíku, se zavěsí zkoušený vzorek a shora podpálí. Jestliže vzorek hoří déle než 180 vteřin nebo když plamen dosáhne pod určitou značku na trubici, opakuje se zkouška s menší koncentrací kyslíku. Test se provádí tak dlouho, až při určité koncenraci hoří 50 % vzorku.		Do skleněné trubice přístroje (snímek vpravo), kterou prochází směs z kyslíku a dusíku, se zavěsí zkoušený vzorek a shora podpálí. Jestliže vzorek hoří déle než 180 vteřin nebo když plamen dosáhne pod určitou značku na trubici, opakuje se zkouška s menší koncentrací kyslíku. Test se provádí tak dlouho, až při určité koncenraci hoří 50 % vzorku.
	Výpočet % koncentrace následuje podle vzorce		Výpočet % koncentrace následuje podle vzorce
-	: <~~math~~>\mathrm{LK\check{C}} = {{\frac{O_2}{O_2+N_2}}\cdot 100}</math>,	+	: <big>\(\mathrm{LK\check{C}} = {{\frac{O_2}{O_2+N_2}}\cdot 100}</math>,
-	kde <~~math~~>O_2</math> značí objem kyslíku a <~~math~~>N_2</math> objem dusíku.	+	kde <big>\(O_2</math> značí objem kyslíku a <big>\(N_2</math> objem dusíku.
	Čím vyšší je tato hodnota, tím větší je odolnost materiálu proti vznícení a hoření.		Čím vyšší je tato hodnota, tím větší je odolnost materiálu proti vznícení a hoření.
	V následující tabulce jsou uvedena LKČ některých důležitých textilních vláken.		V následující tabulce jsou uvedena LKČ některých důležitých textilních vláken.

Hořlavost textilií - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\(“

Ivan Drago: 1 revizi

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“