Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-29T11:33:37Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 29. 5. 2014, 11:33

Sysop: + Vylepšení

2010-08-24T23:53:10Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{{Infobox české obce a města|
název = Hodov
| znak =
| foto = Soubor:Hodov.jpg
| popisek.foto = Hodovská krajina
| vlajka =
| status = obec
| NUTS5 = CZ0634 590622
| ob.roz.půs = [[Třebíč]]
| pov.ob = [[Třebíč]]
| NUTS3 = CZ063
| NUTS4 = CZ0634
| kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]]
| okres = Třebíč
| země = [[Morava]]
| výměra = 10,20
| obyvatelé = 295
| obyv.datum = 2005
| zem.šíř = 49° 17' 38" s. š.
| zem.dél = 15° 59' 5" v. d.
| nad.výš = 500
| PSČ = 675 04
| početč = 1
| početk = 1
| početzsj = 1
| adresa = Obecní úřad Hodov<br />Hodov č.p. 54<br />675 04 Hodov
| web = www.hodov.cz
| úř.web = www.hodov.cz
| email = ou.hodov@horacko.cz
| starosta = Pavel Klíma
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Hodov |lat_deg=49 |lat_min=17 |lat_sec=38 |lon_deg=15 |lon_min=59 |lon_sec=5 |float=center }}
}}

'''Hodov''' (dříve Hodaw, Hola, [Hoda?]) je katastrálně a politicky samostanou obcí ležící v jihovýchodní části [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]], severně od okresního města [[Třebíč]]e (12 km, 15 minut autem) a jihojihozápadně od [[Velké Meziříčí|Velkého Meziříčí]] (8 km, 15 minut autem) na okresní silnici z [[Budišov]]a do [[Oslavička|Oslavičky]]. Průměrná nadmořská výška obce je 500 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]] Třebíč. Typická moravská „dědina“ je podle místních zvyklostí rozdělena na několik částí: ''Na Dědině'' (střed), ''V Hodůvku'', ''Pustý'' (u cesty k Rohům), ''V Chalupách'', ''Na Véhoně'', ''Na Lóčkách'', ''Za Kravínem'', ''Za Pekařovéma''.

== Historie ==
První zmínka o obci pochází z roku 1349. Do té doby Hodov náležel panství [[tasov]]skému; roku 1349 se [[Jan z Tasova]] zřekl větší části vsi s příslušenstvím ve prospěch [[Beneš z Meziříčí|Beneše z Meziříčí]], menší část pak přenechal [[Ondřej z Okárce|Ondřeji z Okárce]]. Meziříčský díl s lesem „Hodovská odchozí“ postoupil roku 1371 [[Jan ml. z Meziříčí]] [[Jan Starší z Meziříčí|Janovi st.]] a dědicům. Roku 1416 [[Lacek z Kravař]] na Meziříčí zapsal [[Anna z Meziříčí|Anně]], dceři Jana z Meziříčí, manželce [[Leopold Krajíř z Krajků|Leopolda Krajíře z Krajků]], všechny meziříčské statky: Hodov, [[Hrbov]] a [[Olší]] s příslušenstvím jako její věno. Roku 1447 pak [[Jiří z Kravař]] převedl mimo jiné i hodovskou část na [[Jana st. z Lomnice]]. Majitel [[Budišov]]a, [[Beneš z Boskovic]], žaloval roku 1459 Jana z Pernštejna, že zakázal lidem z Hodova odvádět desátky budišovskému faráři, ale sám pro sebe je vybíral a dával vybírat. Pro neplacení desátků byli Hodovští dáni do [[církev]]ní [[klatba|klatby]]. Beneš se proto s Janem z Pernštejna v [[Prostějov]]ě dohodli, že první z nich se postará, aby z nich byla klatba sňata a že druhý zajistí, aby se opět začaly platit [[desátek|desátky]] církvi. Po Janově smrti připadl Hodov jako část meziříčského statku synu Jindřichovi, od něhož jej koupil Jan z Pernštejna. Páni z Pernštejna ves prodali [[Zikmund Heldt z Kementu|Zikmundu Heldtovi z Kementu]] (1552). Za Berků z Dubé a z Lipého byl Hodov odloučen od vzdálenějšího Meziříčí k bližšímu Budišovu, u něhož trvá doposud, maje stejnou vrchnost. Ve druhé polovině 19. století došlo k velkému rozvoji v celé tehdejší společnosti. Velký rozmach obce nastal v druhé polovině 19. století. V roce 1890 bylo v obci 84 domů a žilo zde 533 obyvatel, později v roce 1900 zde žilo 520 obyvatel a bylo tady 83 domů. V roce 1817 byla zahájena výuka ve [[škola|škole]]. Vytvořil se obraz obce, který trvá dodnes bez podstatných změn.
{| class="wikitable" style="text-align:right"
|+ Vývoj počtu obyvatel Hodova<ref>{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 760
| počet svazků = 2
| svazek = 1
| strany = 586–587
| isbn = 80-250-1311-1
}}</ref>
|-
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#f3fff3"|'''1869'''
!style="background:#f3fff3"|'''1880'''
!style="background:#f3fff3"|'''1890'''
!style="background:#f3fff3"|'''1900'''
!style="background:#f3fff3"|'''1910'''
!style="background:#f3fff3"|'''1921'''
!style="background:#f3fff3"|'''1930'''
!style="background:#f3fff3"|'''1950'''
!style="background:#f3fff3"|'''1961'''
!style="background:#f3fff3"|'''1970'''
!style="background:#f3fff3"|'''1980'''
!style="background:#f3fff3"|'''1991'''
!style="background:#f3fff3"|'''2001'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel
| 475
| 508
| 533
| 520
| 529
| 535
| 511
| 389
| 407
| 380
| 359
| 323
| 306
|}
== Kaple ==
[[Soubor:Hodov-kaple.jpg|thumb|200 px|Hodovská kaplička]]
„Začaly sbírky na kapličku nebo zvonici po vsi 190 zl, a tyto peníze byly dány rychtáři, aby vše zařídil. On a stavební mistr jeli do města a nakoupili za tyto peníze kořalku, maso, mouku, koření a jiné potřebné věci k hostině. Rychtář a stavitel dali doma připravit hostinu a pozvali některé sousedy a svobodnou mládež a všechny peníze prožrali. Jsme nyní bez zvonice a náš zvon visí na zpuchřelém laně.“
(Z obecní kroniky)
Kaple byla postavena roku 1818. Uvnitř je socha [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]]. Kaple byla zřejmě postavena kolem této sochy. Kaple je z kamene. Střechu kryl šindel, na který byl později nabit plech, který byl v roce [[1975]] nahrazen novým. V roce [[1999]] kaple dostala novou fasádu, krov, byl položen nový šindel a instalováno automatické zvonění. V roce [[1917]] byl zvon rekvírován pro vojenské účely. Nahradil ho ocelový, který záhy praskl. Nový zvon byl ulit v [[Brno|Brně]] [[Nanoušek|E. Nanouškem]] a 4. září 1927 byl posvěcen.

=== Svatý Jan Nepomucký ===
M. I. Jelínek a dílna F. Alex. Jelínka: Sv. Jan Nepomucký. Původně polychromováno. Tuto kamennou sochu lze datovat do 40. let 18. století. Je v životní velikosti. Autora sochy charakterizuje trojúhelníkový obličej, podobný tváři [[svatý Václav|Sv. Václava]] z Okresního muzea v [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]].
(podle knihy - [[Alois Plichta]], [[Vladimír Němeček]], [[Adolf Rossi]]: [[Za uměním Vysočiny]])

== Škola ==
Dle dokladů místní kroniky má škola v Hodově dávnou tradici. Již v roce 1817 zde prokazatelně existuje jednotřídní škola, která je později - v roce 1888, nárůstem dětí i z blízké obce [[Rohy]], rozšířena na školu dvoutřídní. Škola se nacházela ve středu obce, v místě dnešní budovy pohostinství.
Se stavbou nové školy se začalo v zimě roku [[1947]], otevřena byla k 1. září 1949. Učilo se zde až do roku [[1979]], kdy byla škola tehdejšími předpisy zrušena a děti musely dojíždět do školy v [[Budišov]]ě. Svoji činnost si zachovává pouze [[mateřská škola]].
K obnově školy v obci dochází znovu k 1. září 1995, již jako jednoho zařízení základní školy, školní družiny a mateřské školy s celodenním provozem. Základní škola je jednotřídní pro 1. až 3. ročník.

Dne 1. 1. 2003 získala škola právní subjektivitu jako "Základní škola Hodov, okres Třebíč, příspěvková organizace"

== Služby ==
Hodov nabízí, stejně jako mnoho dalších vesnic této velikosti, poměrně velké množství služeb. Mezi ty základní patří obchod se smíšeným zbožím. V stejné budově naleznete také pobočku [[Česká pošta|České pošty]]. Je také nutné zmínit nepostradatelnou součást kultury malých obcí - hospodu. Kulturním účelům v obci pak slouží také kulturní dům vybudovaný v letech [[1948]] - [[1950]], kde se několikrát do roka pořádají taneční zábavy či různá vystoupení malých školáčků. Hodov měl jako jeden z prvních v okolí kvalitní udržované travnaté hřiště, v současnosti se staví další, tréninkové, a do budoucna se plánují [[tenis]]ové kurty. Součástí školního areálu je také malé hřiště na [[nohejbal]] či pískoviště pro školku a často využívaná točitá skluzavka. [[Třebíč]]sko se může chlubit množstvím umělých vodních ploch; Hodov není výjimkou. Na území obce se nachází čtyři rybníky (Obecník I, II, Na Dědině, Za Kravínem), z nichž Obecník I a II a rybník Za Kravínem zadržují užitkovou vodu a v parných letních dnech slouží jako koupaliště a na rybníku Na Dědině se téměř nepřetržitě celou zimu bruslí.

== Zajímavosti ==
[[Soubor:Hodov-pecet.jpg|thumb|200 px|Hodovská pečeť]]

* Kolem roku 1750 bylo ve vsi 96 sedláků. Existovala šestidenní povinná [[robota]]; z toho týdně 3 dny s dvěma koňmi a 3 dny pěšky. Roboty se vykonávaly těžko, místo s koňmi se pracovalo s volem a koněm, a nebo pěšky 10 - 5 hodin.
* V hodovské kapličce je oltář sv. Jana Nepomuckého, před ním v zemi leží kámen s vytesanou klečící osobou.
* Na „kerchůvku“ se pochovávalo za dob, kdy byla na Hodov uvalena [[klatba]] za neplacení [[desátek|desátků]]. Ve skutečnosti se zde však nikdy žádný pohřeb nekonal, protože celý rok, po který Hodov neplatil desátky, nikdo neumřel.
* Z roku 1827 se dochoval školní protokol „Widerholungsstunden Schul-Protokoll“.
* V polovině 19. století bylo v hodovské škole 91 žáků, o padesát let později okolo 144 (včetně přespolních žáků ze sousedních Rohů). Dnes je ve škole okolo třicítky žáků.
* 9. října 1895 vznikl v čísle 38 oheň, jenž zachvátil 12 domů, 9 výměnkářských chalup a 13 stodol plných obilí.
* V roce 1890 bylo v obci 84 domů a žilo zde 533 obyvatel, později v roce 1900 zde žilo 520 obyvatel a bylo tady 83 domů. V současnosti ([[2006]]) má Hodov asi 300 obyvatel a 108 domů.
* Pokud se bavíte s místními, je mnohdy velice těžké orientovat se v příjmení jednotlivých rodin. Pokud přijedete do Hodova a budete hledat např. Zemanovy, buďte si jistí, že vás pošlou k Tesařům nebo k Mejzlíkům. Večeřům zase nikdo z Hodováků neřekne jinak než Řiháčkovi. Prakticky každý dům má dvě, tři či více jmen. Další jména pocházejí především od předchozích majitelů, kteří již v domě nežijí, či přiženěním nové větvě rodiny.

== Statistika a data ==
* celková výměra obce je 651 ha polí, 77 ha luk, 4 ha zahrad, 62 ha pastin, 207 ha lesa.
* jména tratí: Na Liščí skále, Horka, Maliny, Haty, Zadní a přední Dálky, Sečka, na Zahumenicích, na Vodavkách, v Lopatách, v Teputech, na Koženkách, za Hejlovým, Vitoslavská, na Hřebačkách, pod Robáčky; roku 1749: na Vostrůvkách, u Berky, na Vízi, na Skuči, na Vitovský, ve Žlebcích, Pod Padělky
* Nejstarší rodiny: Hejlova, Pátkova, Kotkova, Korbelova, Klejdusova a Konečných (která přetrvává až dodnes).

== Reference ==
<references/>
* p. Aug. Kratochvíl: Vlastivěda moravská, Vel.Meziříčský okres, 1907

== Externí odkazy ==
* [http://www.hodov.cz/ Oficiální stránky obce]
* [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:590622 Statistické informace o obci]

{{Commonscat|Hodov}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vesnice okresu Třebíč]]
[[Kategorie:Mikroregion Horácko]]

Hodov - Historie editací

Ivan Drago: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení