Holešovice - Historie editací

Sysop: + FLICKR

2020-07-25T07:33:00Z

+ FLICKR

← Starší verze		Verze z 25. 7. 2020, 07:33
Řádka 1:		Řádka 1:
		+	: ''O dalších sídlech tohoto jména pojednává článek:'' [[Holešovice (rozcestník)]].
	{{Infobox katastrální území Prahy		{{Infobox katastrální území Prahy
	\| název = Holešovice		\| název = Holešovice
Řádka 20:		Řádka 21:
	\|PSČ =		\|PSČ =
	\|mapa =		\|mapa =
-	}}	+	}}'''Holešovice''' (od sloučení s [[Bubny]] roku 1850 až do roku 1960 '''Holešovice-Bubny''') byly připojeny k [[Praha\|Praze]] roku 1884 jako historicky první obec, která v době připojení nebyla [[město\|městem]]. Hlavní část Holešovic leží v tzv. Pražském [[meandr]]u [[Vltava\|Vltavy]] na jejím levém břehu, k Holešovicím patří [[Bubny]] a na návrší čtvrť [[Letná]].
-	~~{{Různé významy\| druhý= dalších sídlech tohoto jména \|rozlišovač = rozcestník}}~~	+
-	'''Holešovice''' (od sloučení s [[Bubny]] roku 1850 až do roku 1960 '''Holešovice-Bubny''') byly připojeny k [[Praha\|Praze]] roku 1884 jako historicky první obec, která v době připojení nebyla [[město\|městem]]. Hlavní část Holešovic leží v tzv. Pražském [[meandr]]u [[Vltava\|Vltavy]] na jejím levém břehu, k Holešovicím patří [[Bubny]] a na návrší čtvrť [[Letná]].	+
	Téměř celé území náleží k městské části [[Praha 7]], ale nepatrná část na jihozápadě (pobřeží [[Vltava\|Vltavy]] mezi [[Čechův most\|Čechovým mostem]] a ulicí U plovárny s [[kaple svaté Máří Magdaleny (Holešovice)\|kaplí svaté Máří Magdaleny]]) náleží k městské části [[Praha 1]].		Téměř celé území náleží k městské části [[Praha 7]], ale nepatrná část na jihozápadě (pobřeží [[Vltava\|Vltavy]] mezi [[Čechův most\|Čechovým mostem]] a ulicí U plovárny s [[kaple svaté Máří Magdaleny (Holešovice)\|kaplí svaté Máří Magdaleny]]) náleží k městské části [[Praha 1]].
	== Historie ==		== Historie ==
-	První dochovaná zmínka o Holešovicích pochází z roku [[1228]] v osobě vladyky Bohumila z Holešovic. Původně byla součástí vsi Holešovice i osada [[Holešovičky]] neboli Malé Holešovice na opačném (pravém) břehu [[Vltava\|Vltavy]], avšak ta byla od 16. století přičleněna k [[libeň]]skému panství. Původně nevelká zemědělská osada Holešovice v místech dnešního [[nádraží Praha-Holešovice]] se v poslední třetině 19. století rozrostla na celé území do té doby neobydlené, polemi a loukami vyplněné záplavové oblasti vltavského meandru, a změnila se v jedno z nejvýznamnějších průmyslových předměstí Prahy. Byly vybudovány ústřední [[jatky]] (dnes [[Pražská tržnice]]<ref>[http://www.prazskatrznice.cz Pražská tržnice]</ref>), Bubenské nádraží, [[plynárna]] a v roce 1891 areál pro Zemskou výstavu, která si vynutila některé další změny (výstavba lanové dráhy na Letnou, [[tramvaj]]ové dráhy [[Letná]]–[[Výstaviště]]). Na břehu, naproti [[Libeň\|Libni]] byl vybudován [[přístav]]. V roce 1850 byly Holešovice spojeny se sousední vsí [[Bubny]] a [[8. listopad]]u 1884<ref>[http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/319511-praha-popis-mesta-holesovice-bubny Praha – popis města – Holešovice-Bubny], Ottova encyklopedie, 1. 1. 1908</ref> byly '''Holešovice-Bubny''' jako VII. městská část připojeny k [[Praha\|Praze]]. Roku [[1930]] byl otevřen [[Libeňský most]], který dále zlepšil dopravní obsluhu čtvrti. Významnou událostí byla výstavba moderní budovy Elektrických podniků z roku [[1927]] a [[Veletržní palác\|Veletržního paláce]] na konci 30. let.	+	První dochovaná zmínka o Holešovicích pochází z roku 1228 v osobě vladyky Bohumila z Holešovic. Původně byla součástí vsi Holešovice i osada [[Holešovičky]] neboli Malé Holešovice na opačném (pravém) břehu [[Vltava\|Vltavy]], avšak ta byla od 16. století přičleněna k [[libeň]]skému panství. Původně nevelká zemědělská osada Holešovice v místech dnešního [[nádraží Praha-Holešovice]] se v poslední třetině 19. století rozrostla na celé území do té doby neobydlené, polemi a loukami vyplněné záplavové oblasti vltavského meandru, a změnila se v jedno z nejvýznamnějších průmyslových předměstí Prahy. Byly vybudovány ústřední [[jatky]] (dnes [[Pražská tržnice]]<ref>[http://www.prazskatrznice.cz Pražská tržnice]</ref>), Bubenské nádraží, [[plynárna]] a v roce 1891 areál pro Zemskou výstavu, která si vynutila některé další změny (výstavba lanové dráhy na Letnou, [[tramvaj]]ové dráhy [[Letná]]–[[Výstaviště]]). Na břehu, naproti [[Libeň\|Libni]] byl vybudován [[přístav]]. V roce 1850 byly Holešovice spojeny se sousední vsí [[Bubny]] a [[8. listopad]]u 1884<ref>[http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/319511-praha-popis-mesta-holesovice-bubny Praha – popis města – Holešovice-Bubny], Ottova encyklopedie, 1. 1. 1908</ref> byly '''Holešovice-Bubny''' jako VII. městská část připojeny k [[Praha\|Praze]]. Roku [[1930]] byl otevřen [[Libeňský most]], který dále zlepšil dopravní obsluhu čtvrti. Významnou událostí byla výstavba moderní budovy Elektrických podniků z roku [[1927]] a [[Veletržní palác\|Veletržního paláce]] na konci 30. let.
	[[Soubor:komin holesovice.jpg\|thumb\|left\|upright\|Komín holešovického pivovaru, na přelomu let 2006-7 zbořen kvůli nové výstavbě]]		[[Soubor:komin holesovice.jpg\|thumb\|left\|upright\|Komín holešovického pivovaru, na přelomu let 2006-7 zbořen kvůli nové výstavbě]]
	Teprve [[Členění Prahy#Praha 1 – Praha 10 (od roku 1960 dosud)\|reformou pražských obvodů]] v dubnu [[1960]] byly Holešovice-Bubny oficiálně přejmenovány na Holešovice. Na přelomu 70. a 80. let rozdělila čtvrť [[severojižní magistrála]] vedená mezi [[Hlávkův most\|Hlávkovým mostem]] a [[most Barikádníků\|mostem Barikádníků]], což kromě lepší dopravní obslužnosti přispělo ke zvýšení [[hluk]]u a [[znečištění]]. V listopadu [[1984]] bylo do Holešovic dovedeno [[metro v Praze\|metro]] – byl uveden do provozu úsek III.C se stanicemi [[Vltavská]] a [[Nádraží Holešovice (stanice metra v Praze)\|Nádraží Holešovice]]. V té době bylo také otevřeno stejnojmenné nádraží na tzv. holešovické přeložce<ref>[http://www.sudop.cz/cs/reference/stavby/holesovice.php Holešovická přeložka] SUDOP Praha 2004, realizace stavby 10/1966 – 12/1980</ref> odvádějící nákladní dopravu z centra města přes [[Holešovičky]] a [[Libeň]] (s dalším spojením na Hlavní nádraží podél [[Vítkov (vrch)\|Vítkova]]).		Teprve [[Členění Prahy#Praha 1 – Praha 10 (od roku 1960 dosud)\|reformou pražských obvodů]] v dubnu [[1960]] byly Holešovice-Bubny oficiálně přejmenovány na Holešovice. Na přelomu 70. a 80. let rozdělila čtvrť [[severojižní magistrála]] vedená mezi [[Hlávkův most\|Hlávkovým mostem]] a [[most Barikádníků\|mostem Barikádníků]], což kromě lepší dopravní obslužnosti přispělo ke zvýšení [[hluk]]u a [[znečištění]]. V listopadu [[1984]] bylo do Holešovic dovedeno [[metro v Praze\|metro]] – byl uveden do provozu úsek III.C se stanicemi [[Vltavská]] a [[Nádraží Holešovice (stanice metra v Praze)\|Nádraží Holešovice]]. V té době bylo také otevřeno stejnojmenné nádraží na tzv. holešovické přeložce<ref>[http://www.sudop.cz/cs/reference/stavby/holesovice.php Holešovická přeložka] SUDOP Praha 2004, realizace stavby 10/1966 – 12/1980</ref> odvádějící nákladní dopravu z centra města přes [[Holešovičky]] a [[Libeň]] (s dalším spojením na Hlavní nádraží podél [[Vítkov (vrch)\|Vítkova]]).
Řádka 89:		Řádka 88:
	<references/>		<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	~~{{commonscat\|Holešovice}}~~
	* Václav Kostlán: [http://langweil.info/index.php/Holesovice/ Holešovice – povídání o holešovických ulicích a domech]		* Václav Kostlán: [http://langweil.info/index.php/Holesovice/ Holešovice – povídání o holešovických ulicích a domech]
	* [http://www.mvcr.cz/adresa/a/holes/index.html Místopisné informace na stránkách MVČR]		* [http://www.mvcr.cz/adresa/a/holes/index.html Místopisné informace na stránkách MVČR]
Řádka 114:		Řádka 112:
	kapitola = Holešovice - Bubny\|svazek=3 \|url kapitoly=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=95099&mcp=2729&s=jpg&author= \| stránky=397-402		kapitola = Holešovice - Bubny\|svazek=3 \|url kapitoly=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=95099&mcp=2729&s=jpg&author= \| stránky=397-402
	}}		}}
-	{{Město Praha}}	+
		+
		+	{{Flickr\|Holešovice}}{{Commonscat\|Holešovice}}{{Město Praha}}{{Článek z Wikipedie}}
		+	[[Kategorie:Holešovice]]
	[[Kategorie:Pražské čtvrti]]		[[Kategorie:Pražské čtvrti]]
	[[Kategorie:Praha 7]]		[[Kategorie:Praha 7]]
	[[Kategorie:Praha 1]]		[[Kategorie:Praha 1]]
-	~~[[Kategorie:Holešovice]]~~
	[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]		[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
-	~~{{Článek z Wikipedie}}~~

Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-29T11:28:54Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 29. 5. 2014, 11:28

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-16T20:28:30Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox katastrální území Prahy
| název = Holešovice
|znak = Soubor:Praha 7 CoA CZ.jpg
|vlajka = Image:Flag of Prague 7.png
|kód katastru = 730122
|městské části = [[Praha 7]], nepatrná část [[Praha 1]]
|městské obvody = [[Praha 7]], nepatrná část [[Praha 1]]
|správní obvody = [[Praha 7]], nepatrná část [[Praha 1]]
|výměra = 4,69
|obyvatelé = 35 111
| obyv.datum = 16. 10. 2006
|hustota = 7 481
|úz.tech.jed = 2
|zsj = 17
|datum = 1884
| foto = Soubor:sv antonin holesovice.jpg
| popisek.foto = [[Kostel svatého Antonína Paduánského (Praha)]] od jihu
|zem.šíř =
|zem.dél =
|PSČ =
|mapa =
}}
{{Různé významy| druhý= dalších sídlech tohoto jména |rozlišovač = rozcestník}}
'''Holešovice''' (od sloučení s [[Bubny]] roku 1850 až do roku 1960 '''Holešovice-Bubny''') byly připojeny k [[Praha|Praze]] roku 1884 jako historicky první obec, která v době připojení nebyla [[město|městem]]. Hlavní část Holešovic leží v tzv. Pražském [[meandr]]u [[Vltava|Vltavy]] na jejím levém břehu, k Holešovicím patří [[Bubny]] a na návrší čtvrť [[Letná]].
Téměř celé území náleží k městské části [[Praha 7]], ale nepatrná část na jihozápadě (pobřeží [[Vltava|Vltavy]] mezi [[Čechův most|Čechovým mostem]] a ulicí U plovárny s [[kaple svaté Máří Magdaleny (Holešovice)|kaplí svaté Máří Magdaleny]]) náleží k městské části [[Praha 1]].
== Historie ==
První dochovaná zmínka o Holešovicích pochází z roku [[1228]] v osobě vladyky Bohumila z Holešovic. Původně byla součástí vsi Holešovice i osada [[Holešovičky]] neboli Malé Holešovice na opačném (pravém) břehu [[Vltava|Vltavy]], avšak ta byla od 16. století přičleněna k [[libeň]]skému panství. Původně nevelká zemědělská osada Holešovice v místech dnešního [[nádraží Praha-Holešovice]] se v poslední třetině 19. století rozrostla na celé území do té doby neobydlené, polemi a loukami vyplněné záplavové oblasti vltavského meandru, a změnila se v jedno z nejvýznamnějších průmyslových předměstí Prahy. Byly vybudovány ústřední [[jatky]] (dnes [[Pražská tržnice]]<ref>[http://www.prazskatrznice.cz Pražská tržnice]</ref>), Bubenské nádraží, [[plynárna]] a v roce 1891 areál pro Zemskou výstavu, která si vynutila některé další změny (výstavba lanové dráhy na Letnou, [[tramvaj]]ové dráhy [[Letná]]–[[Výstaviště]]). Na břehu, naproti [[Libeň|Libni]] byl vybudován [[přístav]]. V roce 1850 byly Holešovice spojeny se sousední vsí [[Bubny]] a [[8. listopad]]u 1884<ref>[http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/319511-praha-popis-mesta-holesovice-bubny Praha – popis města – Holešovice-Bubny], Ottova encyklopedie, 1. 1. 1908</ref> byly '''Holešovice-Bubny''' jako VII. městská část připojeny k [[Praha|Praze]]. Roku [[1930]] byl otevřen [[Libeňský most]], který dále zlepšil dopravní obsluhu čtvrti. Významnou událostí byla výstavba moderní budovy Elektrických podniků z roku [[1927]] a [[Veletržní palác|Veletržního paláce]] na konci 30. let.
[[Soubor:komin holesovice.jpg|thumb|left|upright|Komín holešovického pivovaru, na přelomu let 2006-7 zbořen kvůli nové výstavbě]]
Teprve [[Členění Prahy#Praha 1 – Praha 10 (od roku 1960 dosud)|reformou pražských obvodů]] v dubnu [[1960]] byly Holešovice-Bubny oficiálně přejmenovány na Holešovice. Na přelomu 70. a 80. let rozdělila čtvrť [[severojižní magistrála]] vedená mezi [[Hlávkův most|Hlávkovým mostem]] a [[most Barikádníků|mostem Barikádníků]], což kromě lepší dopravní obslužnosti přispělo ke zvýšení [[hluk]]u a [[znečištění]]. V listopadu [[1984]] bylo do Holešovic dovedeno [[metro v Praze|metro]] – byl uveden do provozu úsek III.C se stanicemi [[Vltavská]] a [[Nádraží Holešovice (stanice metra v Praze)|Nádraží Holešovice]]. V té době bylo také otevřeno stejnojmenné nádraží na tzv. holešovické přeložce<ref>[http://www.sudop.cz/cs/reference/stavby/holesovice.php Holešovická přeložka] SUDOP Praha 2004, realizace stavby 10/1966 – 12/1980</ref> odvádějící nákladní dopravu z centra města přes [[Holešovičky]] a [[Libeň]] (s dalším spojením na Hlavní nádraží podél [[Vítkov (vrch)|Vítkova]]).
[[Povodeň v Česku (2002)|Povodeň v srpnu 2002]] zaplavila větší část Holešovic. Knihovnu na Ortenově náměstí, která měla ve sklepě depozitář vzácných tisků [[Městská knihovna v Praze|Městské knihovny]], zalila do výše cca 1 metru; v ulici Komunardů bylo nutné zbourat dva staticky poškozené domy.
{| class="wikitable" style="float:right; margin-left:1em; text-size:80%; text-align:right"
|+ Vývoj počtu obyvatel Holešovic
! Rok !! Obyvatel !! Pořadí*
|-
|1869 || 3 094
|12
|-
|1880 || 17 357
|6
|-
|1890 || 22 131
|6
|-
|1900 || 30 814
|6
|-
|1910 || 39 727
|5
|-
|1921 || 46 335
|5
|-
|1930 || 59 150
|5
|-
|1950 || 60 945
|6
|-
|1961 || 63 809
|4
|-
|1970 || 56 960
|3
|-
|1980 || 46 489
|7
|-
|1991 || 38 300
|8
|-
|2001 || 34 143
|8
|-
| colspan=3 align=center | *<small>mezi katastrálními územími <br /> patřícími dnes k Praze</small>
|}
Výhodná poloha Holešovic v tzv. širším centru vedla zejména po roce 2000 k výstavbě administrativních budov i bytových komplexů: rekonstrukce výškové budovy bývalého PZO Kovo u Libeňského mostu a naproti ní výstavba komplexu [[Lighthouse Vltava|Lighthouse Vltava Waterfront Towers]] jako první krok k zástavbě území přístavu;<ref>[http://www.estav.cz/zpravy/cia041.asp V holešovickém přístavu vznikne nová čtvrť] (estav.cz)</ref> rekonstrukce areálu bývalého měšťanského pivovaru; výstavba bytů v areálu bývalé mlékárny.
== Zajímavá místa ==
[[Soubor:Piskovna holesovice.jpg|thumb|left|Pískovna Holešovice]]
[[Veletržní palác]] slouží od rekonstrukce v 90. letech pro sbírky moderního umění [[Národní galerie]].
Na [[Strossmayerovo náměstí|Strossmayerově náměstí]] stojí pseudogotický [[kostel svatého Antonína Paduánského (Praha)|kostel svatého Antonína Paduánského]].
Nejvýznamnějším areálem se vztahem k Holešovicím je [[Výstaviště Praha Holešovice|Výstaviště]] (za socialismu Park kultury a oddechu [[Julius Fučík|Julia Fučíka]]). Celý jeho areál sice patří do katastrálního území [[Bubeneč|Bubenče]], ale kvůli těsné vazbě k Holešovicím není součástí městské části [[Praha 6]] jako většina Bubenče, ale městské části [[Praha 7]], kterou lze považovat za živou administrativní formu Holešovic. Výstaviště bylo postaveno na kraji parku Stromovka ([[Královská obora]]) pro [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Zemskou výstavu v roce 1891]]. Nachází se v něm mj. [[muzikál]]ová divadla Goja Music Hall (dříve Pyramida) a Spirála a na okraji výstaviště multifunkční hala [[Tesla Arena]] (dříve Aréna HC Sparta Praha, T-Mobile Arena).
Další muzikálové divadlo Milénium vzniklo na východním okraji Pražské tržnice.
== Doprava ==
Holešovice jsou obsluhovány dvěma již zmíněnými stanicemi [[metro v Praze|metra]] a [[tramvajová doprava v Praze|tramvajemi]]: nejdůležitější přestupní stanice jsou [[Vltavská]] (odkud vede trať přes [[Hlávkův most]] na [[Těšnov]]) a nad ní [[Strossmayerovo náměstí]] (na Letnou a po nábřeží kpt. Jaroše). Koleje tvoří okruh kolem většiny území Holešovic, dále se z něj oddělují tratě do Tróje po tramvajovém mostě a do Libně po Libeňském. Na okraji Stromovky u stanice Výstaviště leží tramvajová [[smyčka]]; od srpna [[1978]] byla využívána jen pro rezervní vozy, při výlukách atp., od října 2003 je zde konečná linky 5 a nostalgické linky 91.<ref>[http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006041558 Smyčka Výstaviště] (prazsketramvaje.cz)</ref> Návrh prodloužit koleje ke [[Šlechtova restaurace|Šlechtově restauraci]] v březnu 2005 se setkal s negativní reakcí obyvatel.
[[Soubor:Holesovicky pristav.jpg|thumb|left|[[Holešovický přístav]] v roce [[2007]]]]
U stanice metra [[Nádraží Holešovice]] jsou stanoviště autobusů: jižnější bylo do prodloužení metra do Kobylis a silného utlumení provozu v červnu 2004 bylo nejdůležitější konečnou linek MHD ze severu města. Na území Holešovic je jediná další autobusová zastávka Jankovcova, kterou dříve část autobusů projížděla a nyní je ve večerních hodinách na znamení. (Do otevření metra a tohoto stanoviště byla linka 112 do zoo vedena z centra Holešovic, ze zastávky Osadní, resp. ulice Mladé gardy – dnes Tusarova). Odděleně, severněji za Jankovcovou ulicí leží i nádraží ragionálních autobusých linek do oblasti Kralup a Neratovic, respektive dálkových směrem na severozápad Čech.<ref>[http://www.florenc.cz/index.php?page=map.holesovice-uan Autobusové stanoviště Praha-Holešovice]</ref> Je situováno tak, že odjíždějící autobusy musejí překonat magistrálu nadjezdem a najet na ni okruhem přes Ortenovo náměstí a křižovatku s Plynární.
V železniční dopravě je nejvýznamnější [[nádraží Praha-Holešovice]] pro mezinárodní expresy z Německa přes [[Kralupy nad Vltavou]] a [[Děčín]], které dále pokračují po přeložce buď na [[Praha hlavní nádraží|Hlavní nádraží]], nebo přes [[nádraží Praha-Libeň]] dále na východ republiky. Lokální dopravě po [[Negrelliho viadukt]]u na [[Masarykovo nádraží]] slouží nádraží Praha-Bubny (na jednokolejce křižující úrovňově Bubenskou ulici a vedoucí na nádraží Praha-Dejvice a do Kladna) a zastávka Praha-Holešovice (vybavená pouze přístřešky, nádražní budova byla v 80. letech zbořena) na původní kralupské trati.
== Poznámky a reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
{{commonscat|Holešovice}}
* Václav Kostlán: [http://langweil.info/index.php/Holesovice/ Holešovice – povídání o holešovických ulicích a domech]
* [http://www.mvcr.cz/adresa/a/holes/index.html Místopisné informace na stránkách MVČR]
* {{Citace sborníku
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| titul = heslo Praha - popis města, Holešovice Bubny
| odkaz na titul =
| sestavitel = kolektiv autorů
| sborník = Ottův slovník naučný
| odkaz na sborník = Ottův slovník naučný
| vydavatel = [[Jan Otto]]
| místo = Praha
| rok vydání = [[1903]]
| isbn = 80-7203-007-8
| url =
| svazek = XX
| strany = 479-480
}}
== Literatura ==
* {{Citace monografie|jméno=František Adolf|příjmení=Šubert|odkaz na autora=František Adolf Šubert|ilustrátoři=[[Karel Liebscher]]|titul=Čechy|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/81261|vydavatel=Otto|místo=Praha|rok=[po r. 1880]|
kapitola = Holešovice - Bubny|svazek=3 |url kapitoly=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=95099&mcp=2729&s=jpg&author= | stránky=397-402
}}
{{Město Praha}}
[[Kategorie:Pražské čtvrti]]
[[Kategorie:Praha 7]]
[[Kategorie:Praha 1]]
[[Kategorie:Holešovice]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
{{Článek z Wikipedie}}