Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-28T14:42:34Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 5. 2014, 14:42

Sysop: 1 revizi

2010-02-14T04:53:32Z

1 revizi

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Horní Habartice
| status = obec
| kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]]
| okres = Děčín
| ob.roz.půs = [[Děčín]]
| pov.ob = [[Benešov nad Ploučnicí]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 7,27
| obyvatelé = 396
| obyv.datum = 28. 8. 2006
| zem.šíř = 50° 45’ 38’’
| zem.dél = 14° 20’ 51’’
| PSČ = 407 22
| početzsj = 1
| početč = 1
| početk = 1
| adresa = Horní Habartice 187<br />405 02 Děčín 2
| web = www.hornihabartice.cz
| úř.web =
| email = info@hornihabartice.cz
| starosta = Miroslav Podaný
| foto =
| popisek.foto =
| znak = File:Horní Habartice znak.jpg
| vlajka = File:Horní Habartice vlajka.jpg
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Horní Habartice |lat_deg=50 |lat_min=45 |lat_sec=38 |lon_deg=14 |lon_min=20 |lon_sec=51 |float=center }}
| NUTS5 = CZ0421 545929
| NUTS4 = CZ0421
| NUTS3 = CZ042
| nad.výš =
}}
Obec '''Horní Habartice''' se nachází v okrese [[Okres Děčín|Děčín]], kraj [[Ústecký kraj|Ústecký]].
Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 396 obyvatel.
== Pamětihodnosti ==
* Kostel sv. Jana Křtitele (postaven v roce 1787, rekonstruován v roce 2008)
Děčínskem vládl po dvě století od počátku 14. do počátku 16. století rod Vartenberků, kteří náleželi mezi nejmocnější feudály. Vartenberkové byli příslušníky markvartického příbuzenství, ke kterému patřili rovněž páni z Lemberka, Valdštejna, Michalovic, Zvířetic a jihočeští Velešínové.
Markvart I je bezpečně doložen roku 1159 jako královský komorník. Markvartovi potomci náleželi již od počátku své historické existence mezi přední velmože v zemi. Mladším bratrem Havla z Lemberka (manželka bl. Zdislava) byl Markvart III řečený z Ostrého. Ten nebo jeho syn Beneš nechal na svých statcích vystavět hrad pojmenovaný dle dobového zvyku německým jménem Wartenberg a dal tak pojmenováni celé odnoži Markvarticů.
Vlastním zakladatelem rodu Vartenberků byl Beneš, syn Markvarta III, pozdější vrchní číšník a králův komorník. Z následující generace Benešových synů se odštěpily jednotlivé větve Vartenberků (veselská, kostecká, kumburská, děčínská).
Děčín získali dědičně do svých rukou Vartenberkové kolem roku 1306 (do té doby královská država).
Celkově dosáhly vartenberské državy největšího rozsahu v devadesátých letech 14.století. Po roce 1400 dochází k radikální změně. Ztrátou (finanční tíseň) Střekova, Svádova a Varty byl majetek Vartenberků značně zmenšen.
Děčínská větev patřila ve 14. a na počátku 15. století k nejvýznamnějším odnožím rodu Vartenberků a náleželo ji důležité místo v řadách české šlechty.
Roku 1511 získává děčínské panství Mikuláš Trčka z Lípy, ale ten je již roku 1515 prodává bratřím ze Salhausenu (Sasko). Důvodem bylo značné množství Němců a špatné cesty.
Roku 1534 prodal Děčínské panství Jan ze Salhausenu spřízněnému Rudolfovi z Bünau, rovněž saského původu. Pánové z Bynova vládli až do roku 1628, kdy museli pro své vyznáni opustit zem a Děčínsko pak na 300 let připadlo rodu Thunovskému.
Vznik osady Horní Habartice se váže k německé kolonizaci území koncem třináctého a začátkem čtrnáctého století, kdy král a šlechta, aby využili území dosud pustého, povolal do Čech kolonisty z Německa, tehdy trpícího přelidněním.
Vesničtí kolonisté zakládali celé skupiny osad, lišících se od starých českých už svým půdorysem (dlouhé osady). Staré české osídlení šlo po břehu Labe a nevzdalovalo se příliš od něho a na severu sahalo pouze po Děčín. Němečtí kolonisté osidlují především velké plochy na východ od Labe. Střediskem byl hrad Scharfenstein (Ostrý) vybudovaný v 30.letech 13.století Markvartem Heřmanicem na Ploučnici, bratrem Markvartovým byl Beneš Heřmanic (1197-1222).
Tak vzniká i osada Eberhardesdorf (1281 Euerhardes) navazující na střed osídlení tvořený Benešovem nad Ploučnicí a Ostrým. Jméno osady je patrně od jména lokátora, který rozděloval půdu a řídil založení osady.
Podle městské knihy České Kamenice je jméno obce uváděno v roce 1380, kdy tyto vsi koupil "Erich, soudce z Ebirsdorfu" a v roce 1381 Jan z Michelsbergu na Scharfensteinu za 110 kop grošů.
Ze staveb uváděných v městské knize v České Kamenici je "Bílý dvůr" uváděn v roce 1409 a na něm se vystřídalo několik držitelů. Výměra jeho pozemků činila 88 ha polí a luk a 96 ha lesa, což byla čtvrtina výměry území obce, která měla podle záznamu 726 ha. Dolní mlýn (nyní č.p. 112) byl založen v roce 1483 a Horní mlýn (č.p. 68) v roce 1586.
Další zmínky o obci jsou až ze 16. století. 30. září 1522 převzal Bedřich ze Salhausenu přidělení rodového jmění je mu připadnuvší část panství Střekovského se Žandovem, Benešovem a Kamenicí. Jmenovanému nevyhovovalo dosavadní sídlo a proto začal v r. 1523 na horní straně Benešovského náměstí se stavbou rozsáhlého zámku. Prostředky si opatřil zástavou a později prodejem jednotlivých částí majetku. Tak přenechal v r. 1528 Janu z Knoblochu na Varnsdorfu za 1010 kop ves Malou Bukovinu, 8 sedláků a 3 mlýny v Marvarticích a sedláky v Habarticích.
V roce 1539 prodal Jan Knobloch Malou Bukovinu a 4 sedláky za 300 českých kop Baltazaru z Penzigu v Žandově a Strážnici.
Ota Jindřich z Vartenberka přestoupil v roce 1623 ke katolické církvi a pracoval jako královský, císařský reformační komisař. Vlastnil obrovský majetek, mimo jiné i Habartice. Obec měla obyvatelstvo převážně protestanské, které se bouřilo proti pánovi, který je chtěl převést na katolickou víru. Velké povstání sedláků proti reformě bylo 28.října 1625. Pán z Marvartic byl zabit. Na sedláky přitáhlo vojsko a krutě ztrestalo poddané. Další povstání byla v letech 1652, 1673, 1680.
Od roku 1850 jsou Horní Habartice samostatnou obcí.
Zdejší kostel sv. Jana Křtitele byl postaven v roce 1787, vedle něj byla v roce 1883 postavena škola a měla 3 učebny, 2 obytné místnosti a 1 kuchyň. Na místě dnešního hřbitova stála kaplička postavená v roce 1730.
Od vzniku obce do roku 1842 nebylo v obci vůbec mostů, přes potok se přejíždělo brody. Cesta do Markvartic vedla podél potoka. Silnice Benešov - Markvartice byla postavena v letech 1842-1843.
Železniční trať byla vytyčena v roce 1858, stavební práce byly provedeny v r. 1867 - 1869. První vlak projel 16.1.1869.
Do roku 1928 bylo nádraží jen v Benešově. 1.6.1928 byla otevřena železniční zastávka v Dolních Habarticích.
V roce 1921 byl do obce zaveden elektrický proud.
V roce 1931 byla silnice Benešov - Markvartice vyasfaltována. V roce 1935 byl potok částečně zregulován.
3.10.1938 přišla německá vojska do obce a byla nadšeně přivítána, do té doby odešli čeští obyvatelé a němečtí sociální demokraté do vnitrozemí. 10.října bylo obsazení dokončeno. V Benešově byla uspořádána velká oslava osvobození za účasti cca 10 000 osob.
Po osvobození v roce 1945 přicházejí první dosídlenci, byl zahájen první český školní rok a začíná novodobá historie obce (dále stručně uvedena dle obecní kroniky).
V červnu 1946 byl proveden odsun Němců.
V roce 1948 začíná vývoj obce silně ovlivňovat KSČ. V této době byla provedena také likvidace živností.
V květnu 1948 se vytvořil přípravný výbor JZD a začal hospodařit na opuštěném hospodářství č.p. 174, avšak pro neshody mezi členy se přípravný výbor brzo rozpadl a přestal hospodařit.
V roce 1958 bylo ustaveno JZD, do roku 1960 byly do něj vmanipulování všichni zemědělci. Poslední samostatně hospodařící rolník vstoupil do družstva 30.4.1960.
Družstvo hospodařilo celkem úspěšně a v roce se sloučilo s JZD Marvarticemi, Kerharticemi a Huníkovem. Vznikl "kolos", který obhospodařoval přes 2000ha polí. Nové družstvo trpělo řadou potíží, a tak dochází po dvou letech k jeho rozpadu. Sloučeno zůstává JZD Markvartice s JZD Horní Habartice s názvem JZD Průboj se sídlem v Markvarticích. V Horních Habaraticích byla činnost JZD zaměřena především na dobytek a chov hus. Celkem jsou v obci tři větší zemědělské areály.
V roce 1949 byl v obci zřízen matrikářský újezd pro obce Dolní a Horní Habartice, Malou a Velkou Bukovinu, Markvartice a Karlovku.
Od roku 1945 v obci funguje základní škola (dvoutřídní později třítřídní pro 1. - 5. postupový ročník) a v dalších letech i MŠ (1 třídní), dále prodejna potravin a průmyslového zboží (Jednota), hostinec a další služby. Dobře v obci pracovaly různé zájmové organizace (Osvětová beseda, Český svaz mládeže, PO SSM, Český svaz žen, Klub důchodců, Sbor dobrovolných hasičů, Svaz Československo - sovětského přátelství, Československý Červený kříž, Tělovýchovná jednota). Obec získala titul Vzorná obec Severočeského kraje.
V roce 1961 začíná obcí projíždět autobus ČSAD a je vybudována zastávka u MNV.
V roce 1980 je reorganizována správa a do této doby samostatné MNV Horní Habartice spadlo pod Benešov nad Ploučnicí a obec se tak stala na téměř 10 let administrativní součástí Benešova nad Pločnnící. Toto období přineslo obci více těžkostí než radostí. Problematické bylo zvláště dojíždění dětí do škol.
Na podzim 1989 došlo k významným politickým změnám v našem státě. Bylo započato období demokracie po pádu komunistické nadvlády. Již ke konci roku 1989 je rozhodnuto o osamostatnění obce a od 1.1.1990 jsou Horní Habartice opět samostatnou obcí. Je zvoleno nové zastupitelstvo obce. Do roku 1995 byla provedena řada stavebních akcí v obci. Započal také rozvoj podnikání.
V roce 1995 obec vstoupila do Sdružení obcí říčky Bystrá.
VÝSTAVBA OBCE
(stručně dle kroniky)
1951 - vybudován místní rozhlas
1958-1961 výstavba kulturního domu, sál pro 250 osob, balkon, promítací kabina, jeviště
1959-1964 stavba kravína pro 100 kusů dobytka
1960 - odhalen památník osvobození
1960 - adaptace požární zbrojnice, kanalizace u prodejny Jednoty 029
1969 - postavena nová budova pohostinství, starý hostinec zdemolován
1969 - vybudováno veřejné osvětlení v obci, asfaltová cesta k ZŠ a k MŠ
1971 - 1972 výstavba nové prodejny Jednoty, stará zdemolována
1974 - vyasfaltování cest v obci
1975 - opraveny mostky přes Bystrou, zřízena nová sběrna odpadových surovin, upraveno místo pro kluziště
1975 - 1978 výstavba nové požární zbrojnice
1976 - započata stavba prvního RD po roce 1945!
1977 - výstavba chodníku uprostřed obce
(rokem 1978 kronika končí)
dále v následujících letech byl opraven chodník, opraven objekt obecního úřadu, opravena řada soukromých domků.

{{Okres Děčín}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Okres Děčín]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Děčín]]

Horní Habartice - Historie editací

Ivan Drago: 1 revizi

Sysop: 1 revizi