Horní Hoštice - Historie editací

Sysop: ++

2019-10-08T07:10:43Z

← Starší verze		Verze z 8. 10. 2019, 07:10
Řádka 17:		Řádka 17:
	\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|label=Bílý Potok\| position=left \|lat_deg=50 \|lat_min=25 \|lat_sec=00 \|lon_deg=16 \|lon_min=56 \|lon_sec=56\|float=center \| caption= }}		\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|label=Bílý Potok\| position=left \|lat_deg=50 \|lat_min=25 \|lat_sec=00 \|lon_deg=16 \|lon_min=56 \|lon_sec=56\|float=center \| caption= }}
	\| web =		\| web =
-	}}	+	}}'''Horní Hoštice''' ([[němčina\|něm.]] ''Ober-Gostitz'') je osada (místní část) města [[Javorník (okres Jeseník)\|Javorník]]. Nachází se 4,5 km severozápadně od Javorníka na silnici do [[Bílá Voda (okres Jeseník)\|Bílé Vody]].
-	'''Horní Hoštice''' ([[němčina\|něm.]] ''Ober-Gostitz'') je osada (místní část) města [[Javorník (okres Jeseník)\|Javorník]]. Nachází se 4,5 km severozápadně od Javorníka na silnici do [[Bílá Voda (okres Jeseník)\|Bílé Vody]].	+
	== Historie ==		== Historie ==
	Horní Hostice se připomínají poprvé roku 1296, kdy zde bylo 9 lánů a zákupní fojtství. Nejpozději v 16. století se ves jako biskupské léno dostala do majetku města Pačkova (něm. ''Patschkau'', pol. ''[[Paczków]]'', nyní v [[Polsko\|Polsku]]), v jehož vlastnictví Horní Hoštice zůstaly až do konce patrimoniální spravy roku 1850 a zdejší velkostatek až do II. světové války<ref>Ladislav Hosák: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 862</ref>.		Horní Hostice se připomínají poprvé roku 1296, kdy zde bylo 9 lánů a zákupní fojtství. Nejpozději v 16. století se ves jako biskupské léno dostala do majetku města Pačkova (něm. ''Patschkau'', pol. ''[[Paczków]]'', nyní v [[Polsko\|Polsku]]), v jehož vlastnictví Horní Hoštice zůstaly až do konce patrimoniální spravy roku 1850 a zdejší velkostatek až do II. světové války<ref>Ladislav Hosák: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 862</ref>.
-	Většinu majetku panství tvořil rozsáhlý les na jihovýchodním svahu [[Borůvková hora\|Borůvkové hory]], darovaný městu Pačkovu již r. 1420 vratislavským biskupem ~~[[Konrád IV. Olešnický\|~~Konrádem Olešnickým]]. Městu zůstal i po rozdělení [[Slezsko\|Slezska]] r. 1742, kdy Pačkov připadl [[Prusko\|Prusku]]; ještě v meziválečném období činil výtěžek z 1979,75 ha jehličnatého lesa 25 % městských příjmů. Když pak Pačkov roku [[1947]] přešel do [[Polsko\|polské]] správy, vznesla polská strana na jeho užívání nárok, zejména z důvodu jeho významu pro pačkovské dřevařské závody. V Československu byl však les považován za německý majetek a roku [[1945]] městu Pačkovu znárodněn (zůstal však spravován samostatně). Polsko uplatňovalo nároky Pačkova v rámci rozhovorů o hraničních úpravách mezi Československem a Polskem (na řešení této otázky bylo vázáno i uspořádání nároků [[Náchod]]a na zhruba 50 ha pozemků v okolí [[Hrabství kladské\|kladského]] města Chudoby - [[Kudowa-Zdrój]]). V roce [[1949]] se však československá i polská strana vzájemných nároků vzdaly. Polské ministerstvo lesnictví zejména shledalo, že by využívání lesa nebylo přínosné v důsledku hraničních překážek a mezinárodní úpravy obchodu dřevem a navíc by bylo v rozporu se státní lesnickou politikou.<ref>P. Szymkowicz ''Polsko-czechosłowacki konflikt graniczny na odcinku Śląska Opolskiego i Opawskiego w latach 1945-1947'', Opole 2002, s. 160-166.</ref>	+
		+	Většinu majetku panství tvořil rozsáhlý les na jihovýchodním svahu [[Borůvková hora\|Borůvkové hory]], darovaný městu Pačkovu již roku 1420 vratislavským biskupem Konrádem Olešnickým. Městu zůstal i po rozdělení [[Slezsko\|Slezska]] r. 1742, kdy Pačkov připadl [[Prusko\|Prusku]]; ještě v meziválečném období činil výtěžek z 1979,75 ha jehličnatého lesa 25 % městských příjmů. Když pak Pačkov roku [[1947]] přešel do [[Polsko\|polské]] správy, vznesla polská strana na jeho užívání nárok, zejména z důvodu jeho významu pro pačkovské dřevařské závody. V Československu byl však les považován za německý majetek a roku [[1945]] městu Pačkovu znárodněn (zůstal však spravován samostatně). Polsko uplatňovalo nároky Pačkova v rámci rozhovorů o hraničních úpravách mezi Československem a Polskem (na řešení této otázky bylo vázáno i uspořádání nároků [[Náchod]]a na zhruba 50 ha pozemků v okolí [[Hrabství kladské\|kladského]] města Chudoby - [[Kudowa-Zdrój]]). V roce [[1949]] se však československá i polská strana vzájemných nároků vzdaly. Polské ministerstvo lesnictví zejména shledalo, že by využívání lesa nebylo přínosné v důsledku hraničních překážek a mezinárodní úpravy obchodu dřevem a navíc by bylo v rozporu se státní lesnickou politikou.<ref>P. Szymkowicz ''Polsko-czechosłowacki konflikt graniczny na odcinku Śląska Opolskiego i Opawskiego w latach 1945-1947'', Opole 2002, s. 160-166.</ref>
	Součástí tohoto lesa, a součástí dnešní části obce Horní Hoštice, je katastrální území '''Hundorf'''. Zde se zřejmě nacházela obec Vysoká, zmiňovaná v letech 1267 a 1271 jako biskupské léno a později zaniklá. Stávala zde pak pouze hájovna Hundorf, která zanikla po roce [[1945]]<ref>Ladislav Hosák: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 856</ref>.		Součástí tohoto lesa, a součástí dnešní části obce Horní Hoštice, je katastrální území '''Hundorf'''. Zde se zřejmě nacházela obec Vysoká, zmiňovaná v letech 1267 a 1271 jako biskupské léno a později zaniklá. Stávala zde pak pouze hájovna Hundorf, která zanikla po roce [[1945]]<ref>Ladislav Hosák: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 856</ref>.
	===Vývoj počtu obyvatel<ref>Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 974-975</ref>===		===Vývoj počtu obyvatel<ref>Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 974-975</ref>===
-	{\|class="wikitable"	+	{\| class="wikitable"
	! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1939 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001		! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1939 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001
	\|-		\|-
Řádka 37:		Řádka 37:
	* [http://aplikace.mvcr.cz/adresa/ Aplikace adresy na MVCR]		* [http://aplikace.mvcr.cz/adresa/ Aplikace adresy na MVCR]
	* [http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/databaze_statistickych_obvodu Databáze statistických obvodů]		* [http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/databaze_statistickych_obvodu Databáze statistických obvodů]
-	~~<!-- HlavičkaObecNav --><br />~~	+
-	~~[[Bílý Potok (Javorník)\|Bílý Potok]] \|~~	+
-	~~'''Horní Hoštice''' \|~~	+	{{Město Javorník (okres Jeseník)}}{{Článek z Wikipedie}}
-	[[Javorník (okres Jeseník)~~\|Javorník]] \|~~	+	[[Kategorie:Javorník (okres Jeseník)]]
-	[[~~Travná (~~Javorník~~)\|Travná]] \|~~	+
-	~~[[Zálesí~~ (~~Javorník~~)~~\|Zálesí~~]]	+
-	~~<!-- PatičkaObecNav --><br />~~	+
	[[Kategorie:Vesnice okresu Jeseník]]		[[Kategorie:Vesnice okresu Jeseník]]

Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-28T14:32:37Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 5. 2014, 14:32

Sysop: Nahrazení textu

2011-02-19T03:58:47Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox sídlo
| název = Horní Hoštice
| foto =
| popisek.foto =
| charakter = vesnice
| obyvatelé = 114 (2001)
| domy = 47
| PSČ = 790 70
| obec = [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]]
| okres = Jeseník
| země = Slezsko
| k.ú. = Horní Hoštice, Hundorf
| výměra = 21,77
| zem.šíř = 50°25'00
| zem.dél = 16°56'56
| nad.výš = 311
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Bílý Potok| position=left |lat_deg=50 |lat_min=25 |lat_sec=00 |lon_deg=16 |lon_min=56 |lon_sec=56|float=center | caption= }}
| web =
}}
'''Horní Hoštice''' ([[němčina|něm.]] ''Ober-Gostitz'') je osada (místní část) města [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]]. Nachází se 4,5 km severozápadně od Javorníka na silnici do [[Bílá Voda (okres Jeseník)|Bílé Vody]].
== Historie ==
Horní Hostice se připomínají poprvé roku 1296, kdy zde bylo 9 lánů a zákupní fojtství. Nejpozději v 16. století se ves jako biskupské léno dostala do majetku města Pačkova (něm. ''Patschkau'', pol. ''[[Paczków]]'', nyní v [[Polsko|Polsku]]), v jehož vlastnictví Horní Hoštice zůstaly až do konce patrimoniální spravy roku 1850 a zdejší velkostatek až do II. světové války<ref>Ladislav Hosák: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 862</ref>.
Většinu majetku panství tvořil rozsáhlý les na jihovýchodním svahu [[Borůvková hora|Borůvkové hory]], darovaný městu Pačkovu již r. 1420 vratislavským biskupem [[Konrád IV. Olešnický|Konrádem Olešnickým]]. Městu zůstal i po rozdělení [[Slezsko|Slezska]] r. 1742, kdy Pačkov připadl [[Prusko|Prusku]]; ještě v meziválečném období činil výtěžek z 1979,75 ha jehličnatého lesa 25 % městských příjmů. Když pak Pačkov roku [[1947]] přešel do [[Polsko|polské]] správy, vznesla polská strana na jeho užívání nárok, zejména z důvodu jeho významu pro pačkovské dřevařské závody. V Československu byl však les považován za německý majetek a roku [[1945]] městu Pačkovu znárodněn (zůstal však spravován samostatně). Polsko uplatňovalo nároky Pačkova v rámci rozhovorů o hraničních úpravách mezi Československem a Polskem (na řešení této otázky bylo vázáno i uspořádání nároků [[Náchod]]a na zhruba 50 ha pozemků v okolí [[Hrabství kladské|kladského]] města Chudoby - [[Kudowa-Zdrój]]). V roce [[1949]] se však československá i polská strana vzájemných nároků vzdaly. Polské ministerstvo lesnictví zejména shledalo, že by využívání lesa nebylo přínosné v důsledku hraničních překážek a mezinárodní úpravy obchodu dřevem a navíc by bylo v rozporu se státní lesnickou politikou.<ref>P. Szymkowicz ''Polsko-czechosłowacki konflikt graniczny na odcinku Śląska Opolskiego i Opawskiego w latach 1945-1947'', Opole 2002, s. 160-166.</ref>
Součástí tohoto lesa, a součástí dnešní části obce Horní Hoštice, je katastrální území '''Hundorf'''. Zde se zřejmě nacházela obec Vysoká, zmiňovaná v letech 1267 a 1271 jako biskupské léno a později zaniklá. Stávala zde pak pouze hájovna Hundorf, která zanikla po roce [[1945]]<ref>Ladislav Hosák: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 856</ref>.
===Vývoj počtu obyvatel<ref>Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 974-975</ref>===
{|class="wikitable"
! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1939 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001
|-
! Počet obyvatel
| 567 || 533 || 509 || 433 || 423 || 404 || 394<ref group="p ">z toho: 352 Němců, 42 cizinců; 392 řím. kat., 2 bez vyzn.</ref><ref group="p ">z toho: Horní Hoštice 390, Hundorf: 4</ref> || 375 || 238 || 181 || 158 || 103 || 93 || 114<ref group="p ">z toho: Horní Hoštice: 114, Hundorf: 0</ref>
|}
<references group="p " />
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.isu.cz/uir/scripts/Cobdet.asp?kodcob=00467 Územně identifikační registr ČR]
* [http://aplikace.mvcr.cz/adresa/ Aplikace adresy na MVCR]
* [http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/databaze_statistickych_obvodu Databáze statistických obvodů]
<br />
[[Bílý Potok (Javorník)|Bílý Potok]] |
'''Horní Hoštice''' |
[[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] |
[[Travná (Javorník)|Travná]] |
[[Zálesí (Javorník)|Zálesí]]
<br />
[[Kategorie:Vesnice okresu Jeseník]]