Sysop: Nahrazení textu „1364“ textem „1364“

2014-10-12T18:14:26Z

Nahrazení textu „1364“ textem „1364“

← Starší verze		Verze z 12. 10. 2014, 18:14
Řádka 27:		Řádka 27:
	Znak Hostivaře, tvořící levou horní čtvrtinu znaku Prahy 15, představuje cimbuří tvrze s rožmberskou růží.		Znak Hostivaře, tvořící levou horní čtvrtinu znaku Prahy 15, představuje cimbuří tvrze s rožmberskou růží.
	== Historie ==		== Historie ==
-	První písemná zmínka o Hostivaři, v [[Kosmova kronika\|Kosmově kronice]], se týká roku [[1068]]. Název (v roce [[1132]] psaný Gostiwar) získala pravděpodobně podle jakéhosi Hostivara sídlícího pravděpodobně na ostrožně nad Botičem. Přezdívka mohla vzniknout podle obecného označení člověka, který hostům (cizincům) vařil nebo je varoval (chránil). Roku 1132 byla část vsi Hostivaře věnována špitálu [[Sázavský klášter\|Sázavského kláštera]]. Roku [[1364]] je zmiňována i tvrz. Roku 1541 skoupil a tím sjednotil Hostivař Jan Koutský z Kostelce. Ten přestavěl i tvrz (v místě Toulcova dvora). Roku 1577 koupil ves spolu s osadou [[Práče (Záběhlice)\|Práče]] [[Vilém z Rožmberka]], nejvyšší pražský [[purkrabí]]. Z první poloviny 17. století jsou zprávy o velmi špatném stavu hostivařského statku.	+	První písemná zmínka o Hostivaři, v [[Kosmova kronika\|Kosmově kronice]], se týká roku [[1068]]. Název (v roce [[1132]] psaný Gostiwar) získala pravděpodobně podle jakéhosi Hostivara sídlícího pravděpodobně na ostrožně nad Botičem. Přezdívka mohla vzniknout podle obecného označení člověka, který hostům (cizincům) vařil nebo je varoval (chránil). Roku 1132 byla část vsi Hostivaře věnována špitálu [[Sázavský klášter\|Sázavského kláštera]]. Roku 1364 je zmiňována i tvrz. Roku 1541 skoupil a tím sjednotil Hostivař Jan Koutský z Kostelce. Ten přestavěl i tvrz (v místě Toulcova dvora). Roku 1577 koupil ves spolu s osadou [[Práče (Záběhlice)\|Práče]] [[Vilém z Rožmberka]], nejvyšší pražský [[purkrabí]]. Z první poloviny 17. století jsou zprávy o velmi špatném stavu hostivařského statku.
	Po zavedení číslování domů bylo v Hostivaři roku 1779 65 čísel (v roce 1841 už 87) a v osadě [[Háje]] 17. Roku 1890 měla 1326 obyvatel žijících v 122 domech. V roce [[1910]] měla Hostivař 200 domů a 2276 obyvatel, v roce [[1930]] měla 5118 obyvatel.		Po zavedení číslování domů bylo v Hostivaři roku 1779 65 čísel (v roce 1841 už 87) a v osadě [[Háje]] 17. Roku 1890 měla 1326 obyvatel žijících v 122 domech. V roce [[1910]] měla Hostivař 200 domů a 2276 obyvatel, v roce [[1930]] měla 5118 obyvatel.
	V roce 1702 byla postavena první dřevěná škola, [[5. duben\|5. dubna]] 1840 kamenná škola a roku 1895 nová škola na Trhanovském náměstí, dnes v ní je základní umělecká škola a klub bojového umění a [http://www.zshostivar.cz Základní škola Hostivař] se přestěhovala do nové budovy v Kozinově ulici.		V roce 1702 byla postavena první dřevěná škola, [[5. duben\|5. dubna]] 1840 kamenná škola a roku 1895 nová škola na Trhanovském náměstí, dnes v ní je základní umělecká škola a klub bojového umění a [http://www.zshostivar.cz Základní škola Hostivař] se přestěhovala do nové budovy v Kozinově ulici.

Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-28T14:09:09Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 5. 2014, 14:09

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-12T20:48:03Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox katastrální území Prahy
|název = Hostivař
|foto = Image:Hostivař a Košík.jpg
|popisek.foto = Historické jádro Hostivaře od Trhanovského náměstí, v pozadí sídliště Košík
|znak =
|vlajka =
|kód katastru = 732052
|městské části = [[Praha 15]]
|městské obvody = [[Praha 10]]
|správní obvody = [[Praha 15]]
|výměra = 8,00
|obyvatelé = 16 051
| obyv.datum = 16. 10. 2006
|hustota = 2 006
|zem.šíř = 50°2'56"N
|zem.dél = 14°31'28"E
|PSČ = 102 00
|úz.tech.jed = 1
|zsj = 15
|datum = [[1. leden|1. ledna]] [[1922]]
|mapa =
}}
[[Soubor:Hostivař-Chalupnická.jpg|thumb|right|Kostel Stětí sv. Jana Křtitele z Chalupnické ul.]]
[[Image:Hostivařská stará škola.jpg|thumb|Škola na Trhanovském náměstí]]
'''Hostivař''' je [[katastrální území]] v jihovýchodní části [[Praha|Prahy]], které společně s [[Horní Měcholupy|Horními Měcholupy]] tvoří městskou část [[Praha 15]]. Patří do obvodu [[Praha 10]] a správního obvodu [[Praha 15]]. Před připojením k Praze [[1. leden|1. ledna]] [[1922]] byla Hostivař samostatnou [[obec|obcí]] ležící u [[Botič]]e (dříve Vinného potoka). Území Hostivaře je však mnohem větší a leží na něm několik celků vnímaných jako městské čtvrtě.
Rozloha Hostivaře je 8,01 km<sup>2</sup> (78 % městské části Praha 15), počet obyvatel v roce [[2001]] byl 15 438 (55,8 % z MČ Praha 15), v Hostivaři bylo 1345 domů a 8591 bytů.
Znak Hostivaře, tvořící levou horní čtvrtinu znaku Prahy 15, představuje cimbuří tvrze s rožmberskou růží.
== Historie ==
První písemná zmínka o Hostivaři, v [[Kosmova kronika|Kosmově kronice]], se týká roku [[1068]]. Název (v roce [[1132]] psaný Gostiwar) získala pravděpodobně podle jakéhosi Hostivara sídlícího pravděpodobně na ostrožně nad Botičem. Přezdívka mohla vzniknout podle obecného označení člověka, který hostům (cizincům) vařil nebo je varoval (chránil). Roku 1132 byla část vsi Hostivaře věnována špitálu [[Sázavský klášter|Sázavského kláštera]]. Roku [[1364]] je zmiňována i tvrz. Roku 1541 skoupil a tím sjednotil Hostivař Jan Koutský z Kostelce. Ten přestavěl i tvrz (v místě Toulcova dvora). Roku 1577 koupil ves spolu s osadou [[Práče (Záběhlice)|Práče]] [[Vilém z Rožmberka]], nejvyšší pražský [[purkrabí]]. Z první poloviny 17. století jsou zprávy o velmi špatném stavu hostivařského statku.
Po zavedení číslování domů bylo v Hostivaři roku 1779 65 čísel (v roce 1841 už 87) a v osadě [[Háje]] 17. Roku 1890 měla 1326 obyvatel žijících v 122 domech. V roce [[1910]] měla Hostivař 200 domů a 2276 obyvatel, v roce [[1930]] měla 5118 obyvatel.
V roce 1702 byla postavena první dřevěná škola, [[5. duben|5. dubna]] 1840 kamenná škola a roku 1895 nová škola na Trhanovském náměstí, dnes v ní je základní umělecká škola a klub bojového umění a [http://www.zshostivar.cz Základní škola Hostivař] se přestěhovala do nové budovy v Kozinově ulici.
([http://www.zshostivar.cz/kronika.htm Historické kroniky hostivařské školy]).
Roku [[1922]] byla Hostivař připojena k Praze. Osady [[Háje (Praha)|Háje]] – kdysi nazývaný Malý Hostivař – a [[Milíčov (Praha)|Milíčov]], které do té doby patřily k Hostivaři, tehdy k Praze připojeny nebyly a vytvořily samostatnou obec [[Háje]], která byla roku 1967 připojena k Chodovu a roku 1968 i s ním k Praze. Jako součást Prahy zaznamenala Hostivař mohutný rozvoj, na jejím území vznikly celé čtvrti obytných domků, průmyslová oblast, několik velkých i malých sídlišť a v 60. letech 20. století rekreační přehrada s rozsáhlým [[lesopark]]em. Ve východní části, severně od historické Hostivaře, těsně u hranic [[Zahradní Město|Zahradního Města]], vzniklo v 90. letech velké obchodní a zábavní centrum [[Park Hostivař]].
== Správní začlenění ==
Roku 1783 přešla purkrabská ves Hostivař pod zemskou správu (Rakovnický kraj), od roku 1860 do karlínského [[okres]]u a od roku 1884 král. vinohradského.
Před rokem [[1922]] patřila obec Hostivař do [[Vinohrady (Praha)|král. vinohradského]] okresu. Od roku [[1923]] patřila do obvodu Praha XIII (Vršovice), z níž se od roku [[1947]] odštěpila s obvodem Praha XX (Strašnice). Od [[1. duben|1. dubna]] [[1949]] byla součástí obvodu Praha 10 v 16-obvodovém členění, od [[1. červenec|1. července]] [[1960]] do nového obvodu Praha 10 v 10-obvodovém členění. Od [[24. listopad]]u [[1990]] byla připojena do samosprávné městské části [[Praha 15|Praha-Horní Měcholupy]], která byla [[18. listopad]]u [[1994]] přejmenována na [[Praha 15|Prahu 15]] a od [[1. leden|1. ledna]] [[1995]] získala i rozšířenou působnost státní správy.
== Území Hostivaře ==
[[Soubor:Botič-Domkářská.jpg|thumb|left|Botič v historické části Hostivaře]]
Historická část vsi si zachovala dobový ráz a kolem roku [[2000]] byla v některých částech rekonstruována tak, aby její kulturní hodnota vynikla, například šedé pouliční svítilny z 60. let byly nahrazeny historizujícími sloupy. Za vidění stojí kostel Stětí sv. Jana Křtitele a okolní ulice Selská, Domkářská a Chalupnická i chodníček kolem Botiče. Západně, pod sídlištěm Košík, je [[Toulcův dvůr]], bývalý panský dvůr a tvrz ze 14. století, dnes středisko ekologické výchovy. Stará Hostivař je památkovou zónou.
Farní kostel Stětí sv. Jana Křtitele je románského až raně gotického původu, pravděpodobně z 11. století, a prošel několika přestavbami a úpravou po polovině 19. stol. U jižní strany zdi bývalého hřbitova je dřevěná zvonice na podezdívce z 18. století.
Na staré selské jádro Hostivaře navazuje domovní zástavba zejména z přelomu 19. a 20. století a první poloviny 20. století, domky v okolí Trhanovského náměstí, někdejší Brejchovny ([[náměstí J. Marata]]) a v okolí Hornoměcholupské ulice (Nová Hostivař). Na Trhanovském náměstí, ve smíšené zástavbě, je stará škola (1895), v níž dnes sídlí základní umělecká škola. Starší zástavba Hostivaře rodinnými domky pokračuje na druhé straně ulice Pražské kolem ulice Hostivařské až k železniční trati a ''nádraží Praha-Hostivař''. V přednádražní oblasti je i hospoda U miliónu, bývalá pošta, hostivařská [[Pekárna (výroba)|pekárna]] a malé sídliště Kozmíkova podél Průmyslové ulice.
Jihovýchodně od nádraží, směrem k Horním Měcholupům, se nad tramvajovou smyčku rozkládá rozsáhlé ''[[sídliště Hornoměcholupská]]''. V jeho východní části je plavecký bazén<ref>[http://bazen-hostivar.717.cz/ Plavecký bazén Hostivař]</ref>, v severní části u tramvajové smyčky hotelový komplex Vltava, poblíž retenční nádrž na [[Měcholupský potok|Měcholupském potoce]]. V jihozápadní části sídliště sídlí vydavatelství českých technických norem a sídlištní škola.
Za železniční tratí je oblast novějších rodinných domků, zvaná ''V nových domcích'' nebo V Chotejně. Nachází se zde i [[sokolovna]] z roku [[1931]]. Na čtvrť navazuje rozsáhlá průmyslová oblast, zasahující i do území Dolních Měcholup, Malešic a Strašnic. V hostivařské části leží například areály TOS Hostivař, kabelovna, dřevozpracující podniky, centrální depozitář Národní knihovny ČR (od roku [[1996]]), Siemens (Tesla), automobilové opravny, areál vodáren, Barvy a laky, Pérovna Hostivař, převážná část areálu ústředních dílen Dopravního podniku hl. m. Prahy (ten však má hlavní vchod v Malešicích). Takzvané „[[Depo Hostivař]]“ pražského metra však leží již celé hluboko na území [[Strašnice|Strašnic]]. Nevyužitá území této oblasti a menší hájky v ní jsou oblíbeným bydlištěm [[bezdomovectví|bezdomovců]].
Mezi ulicí Švehlovou a železniční tratí, západně od přednádražní oblasti, je areál bývalého Výzkumného ústavu pozemních staveb, nyní CSI (Centrum stavebního inženýrství) a za ním sídelní celek ''Na Groši'', čtvrť rodinných domků a nízkých [[paneláků]]. Naproti nim přes Švehlovu ulici, těsně vedle východní části sídliště [[Zahradní Město]] a Nového Zahradního Města ležících v Záběhlicích, stojí obchodní a zábavní centrum Park Hostivař.
Podél silnice na Jižní Město, nad levou stranou [[Botič]]e, je [[sídliště Košík]], v jehož sousedství vyrůstá ještě další zástavba pod názvem [[Slunečný vršek]]. Podél ulice K Horkám, na její jižní straně, na severu přilehlá za [[Košíkovský potok|Košíkovským potokem]] k západní části hostivařského lesoparku, je kolonie rodinných domků Na Košíku.
Pod sídlištěm Košík, u Kozinova náměstí v těsné blízkosti historické Hostivaře, je velký nový školní komplex, v němž sídlí [http://www.zshostivar.cz Základní škola Hostivař] (přestěhovaná v roce [[1984]] ze staré budovy na Trhanovském náměstí). V další budově komplexu, kde působila již zrušená Základní škola Košík, dnes sídlí křesťanské gymnázium.
== Příroda ==
[[File:Hostivař Dam, Prague Hostivař.jpg|thumb|Hostivařská přehrada]]
Větší část údolí [[Botič]]e v Hostivaři je chráněna jako přírodní památka [[Meandry Botiče]]. To je společně s [[Hostivařská přehrada|Hostivařskou přehradou]] (dokončena [[1962]]) a rozsáhlým [[lesopark]]em po obou jejích stranách a sadů a [[mokřad]]u u [[Toulcův dvůr|Toulcova dvora]] součástí přírodního parku [[Hostivař-Záběhlice]]. Do Hostivaře spadá převážná část přehradní nádrže včetně první ze dvou placených pláží. Celým územím podél Botiče prochází [[naučná stezka]] [[Povodím Botiče]]. V západní části lesoparku, poblíž Košíku, je [[hájovna]] se [[Zookoutek|zookoutkem]].
Východní část lesoparku tvoří vrch [[Kozinec (Hostivař)|Kozinec]]. Na něm jsou i sotva znatelné stopy historického hradiště [[Šance (hradiště)|Šance]].
== Doprava ==
[[14. prosinec|14. prosince]] 1871 byla zprovozněna [[dráha císaře Františka Josefa]] z [[Vídeň|Vídně]] přes [[České Budějovice]] a [[Benešov]] do Prahy, zpočátku jednokolejná. V Hostivaři byla tehdy zastávka na jednokolejné trati (na km 176,3, počítáno z Českých Budějovic). Od roku 1872 zde byla povolena nakládka a vykládka zboží, nádraží však bylo zřízeno až v roce 1882. Staniční budova pochází z roku 1905 a je provedením shodná s nádražní budovou v [[Uhříněves|Uhříněvsi]]. Dnes má tato trať číslo 221. Na trati jezdí linky [[Esko (příměstská železnice)|Esko]] S9 a S41. Do budoucna se uvažuje o možném zvýšení dopravního významu nádraží, například o zastavování rychlíků a zlepšení návaznosti na městskou dopravu.
[[14. září]] [[1930]] byla do Hostivaře prodloužena autobusová linka A z [[Vršovice|Vršovic]] přes [[Záběhlice]]. Pod číslem 101 vydržela v téměř shodné trase až do 80. let [[20. století]], kdy byla odkloněna do [[Strašnice|Strašnic]]. Postupně pro Hostivař pozbyla významu. Přes Hostivař dnes projíždí mnoho autobusových linek směrem na [[Zahradní Město]] a Strašnice, Jižní Město, Horní Měcholupy a [[Petrovice (Praha)|Petrovice]] a do průmyslové zóny na severu.
[[3. leden|3. ledna]] [[1954]] byla zahájena tramvajová doprava do Hostivaře. První linkou byla linka 24. Původně končila na [[náměstí Josefa Marata]] (dnes křižovatka Švehlovy a Hostivařské),<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.pis.cz/cz/praha/ruzne/namesti
| titul = Různé
| kapitola = Změny názvů - náměstí
| vydavatel = Pražská informační služba
| datum vydání =
| datum přístupu = 2008-11-26
}}</ref>
na přelomu 70. a 80. let byla prodloužena do rozlehlé smyčky pod nádražím a sídlištěm Hornoměcholupská. V Hostivaři se vystřídaly například linky 4, 10, 7 a 14, v posledních letech zde končí linky 22, 26, 57 a 59. Stále se občas objevují úvahy o prodloužení tramvajové trati k Horním Měcholupům.
Před dostavbou [[Jižní spojka|Jižní spojky]] byly ulice Švehlova a Průmyslová významná pro tranzitní automobilovou dopravu. I v současné době bývají silně vytíženy. Ulice Pražská a K Horkám je významnou dopravní spojkou přes údolí Botiče do Jižního Města.
== Osobnosti ==
[[Image:Interspar Hostivař.jpg|thumb|Obchodní a kulturní centrum Park Hostivař (Interspar) u Zahradního Města]]
[[Image:Paneláky Košík.jpg|thumb|Sídliště Košík]]
* [[Antonín Švehla]] (1873-[[1933]]) - agrární politik a předseda vlád Československa, vlastnil v Hostivaři statek, hlavní ulice Hostivaře (''Švehlova'') nese jeho jméno; Švehlovým jménem je označován rovněž tzv. horní mlýn a přilehlý statek; rovněž bývalý hostivařský náhon je registrován jako majetek Antonína Švehly, v letech 1940–1945 neslo Švehlovo jméno dnešní Hostivařské náměstí
* [[František Xaver Šalda]] (1867-[[1937]]) - literární kritik, novinář a spisovatel.
* [[Jan Koukal (1951)|Jan Koukal]] (* [[1951]]) - politik [[Občanská demokratická strana|ODS]], primátor Prahy v letech 1993–1998
* [[Jiřina Bohdalová]] (* [[1931]]) - herečka
* [[Jiří Grygar]] (* [[1936]]) - astronom a astrofyzik
* [[Josef Marat]] (1876–1958) – zakládající člen [[KSČ]], [[samosprávný pracovník]] a průkopník [[dělnické hnutí|dělnického hnutí]] v Hostivaři, jmenovalo se po něm [[Maratovo náměstí]]<ref name=ulicnik2>M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: ''Pražský uličník : Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství : 2. díl (O–Ž)'', Libri, Praha, 1998, kapitola Zrušené ulice, str. 45, náměstí Josefa Marata, a kap. Restřík starých pojmenování, str. 520, hesla Na brejchovně, náměstí Maratovo, Maraťák</ref>
== Sousední obvody a katastrální území ==
* obvod [[Praha 10]], správní obvod [[Praha 10]]
** [[Záběhlice]] ([[Zahradní Město]], [[Práče (Záběhlice)|Práče]])
** [[Strašnice]]
** [[Malešice]]
* obvod [[Praha 10]], správní obvod [[Praha 15]]
** [[Horní Měcholupy]]
** [[Štěrboholy]]
** [[Dolní Měcholupy]]
** [[Petrovice (Praha)|Petrovice]]
* obvod [[Praha 4]], správní obvod [[Praha 11]] ([[Jižní Město]])
** [[Háje]]
** [[Chodov (Praha)|Chodov]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.fortunecity.com/roswell/druid/90/hostivar.html Historie Hostivaře]
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=1936 Tvrz Hostivař]
* [http://prahamhd.vhd.cz/Draha/hostivar.htm Nádraží Praha-Hostivař]
* [http://www.praha15.cz/ Městská část Praha 15]
* [http://www.zshostivar.cz Historie školy v obci]
* [http://praha15.phorum.cz Neoficiální diskuzní fórum Prahy 15 ]

{{commonscat|Hostivař}}{{Město Praha}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Pražské čtvrti]]
[[Kategorie:Praha 15]]
[[Kategorie:Hostivař| ]]
[[Kategorie:Vesnické památkové zóny v Česku]]

Hostivař - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „1364“ textem „1364“

Ivan Drago: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu