Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-27T13:32:07Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 27. 5. 2014, 13:32

Sysop: Nahrazení textu

2012-05-17T21:27:11Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Taxobox
| barva = lightblue
| jméno = Houby
| obrázek = Podgrzybek.jpg
| popis obrázku = [[Hřib hnědý]]
| šířka obrázku = 258px
| doména = [[Eukaryota]]
| nezařazená říše = [[Opisthokonta]]
| říše = houby (Fungi)
| druhotné dělení = Oddělení
| podřazené taxony =
* viz text
}}
{{Různé významy|tento=[[Říše (biologie)|biologické říši]]}}
'''Houby''' (Fungi, dříve Mycophyta) představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k [[rostliny|rostlinám]], ale nyní vyčleněnou jako samostatnou [[říše (biologie)|říši]]. Její zástupce lze nalézt po celé Zemi a vyskytují se mezi nimi významní [[rozkladač]]i, [[parazit]]é či v [[průmysl]]u i [[potravinářství]] využívané [[druh (biologie)|druhy]]. Mnoho druhů náleží mezi [[mutualismus|mutualisty]] žijící v [[symbióza|symbióze]] s [[cévnaté rostliny|cévnatými rostlinami]] nebo s [[řasy|řasami]]. Je známo kolem 1 500 000 [[druh (biologie)|druhů]] hub.<ref>[http://www.rozhlas.cz/podcast/media/_audio/01019828.mp3 Český rozhlas Leonardo – Teplokrevnost jako zbraň proti houbám ? (MP3, čas 4:30 od začátku stopáže)]</ref> V [[Česká republika|České republice]] je zjištěno asi 10 000 druhů.

V užším pojetí jsou houby (Fungi) [[stélka]]té organismy různého tvaru a velikostí, bez [[Fotosyntetické barvivo|asimilačních barviv]] (tzn. bez [[plastid]]ů), s [[heterotrofie|heterotrofní]] výživou, s [[buněčná stěna|buněčnou stěnou]] [[chitin]]ózní. Zásobní látkou jsou [[olej]]e a [[glykogen]]. Houby se rozmnožují buď [[vegetativní rozmnožování|vegetativně]] (rozpadem vlákna mycelia), nebo [[nepohlavní rozmnožování|nepohlavními]] nebo [[pohlavní rozmnožování|pohlavními]] [[výtrus]]y.

Věda zabývající se houbami se nazývá [[mykologie]].

== Evoluce ==
Houby se zřejmě vyvinuly z jednoduchých vodních organizmů s [[zoospora|bičíkatými sporami]]; předci hub tedy mohli vypadat podobně jako [[chytridiomycety]].<ref name=james>{{Citace periodika
| doi = 10.1038/nature05110
| issn = 1476-4687
| ročník = 443
| číslo = 7113
| strany = 818-822
| příjmení = James
| jméno = Timothy Y
| spoluautoři = Frank Kauff, Conrad L Schoch, P Brandon Matheny, Valérie Hofstetter, Cymon J Cox, Gail Celio, Cécile Gueidan, Emily Fraker, Jolanta Miadlikowska, H Thorsten Lumbsch, Alexandra Rauhut, Valérie Reeb, A Elizabeth Arnold, Anja Amtoft, Jason E Stajich, Kentaro Hosaka, Gi-Ho Sung, Desiree Johnson, Ben O'Rourke, Michael Crockett, Manfred Binder, Judd M Curtis, Jason C Slot, Zheng Wang, Andrew W Wilson, Arthur Schüssler, Joyce E Longcore, Kerry O'Donnell, Sharon Mozley-Standridge, David Porter, Peter M Letcher, Martha J Powell, John W Taylor, Merlin M White, Gareth W Griffith, David R Davies, Richard A Humber, Joseph B Morton, Junta Sugiyama, Amy Y Rossman, Jack D Rogers, Don H Pfister, David Hewitt, Karen Hansen, Sarah Hambleton, Robert A Shoemaker, Jan Kohlmeyer, Brigitte Volkmann-Kohlmeyer, Robert A Spotts, Maryna Serdani, Pedro W Crous, Karen W Hughes, Kenji Matsuura, Ewald Langer, Gitta Langer, Wendy A Untereiner, Robert Lücking, Burkhard Büdel, David M Geiser, André Aptroot, Paul Diederich, Imke Schmitt, Matthias Schultz, Rebecca Yahr, David S Hibbett, François Lutzoni, David J McLaughlin, Joseph W Spatafora, Rytas Vilgalys
| titul = Reconstructing the early evolution of Fungi using a six-gene phylogeny
| periodikum = Nature
| datum přístupu = 2010-02-10
| datum vydání = 2006-10-19
| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17051209
}}</ref> Ztráta bičíku nastala buď jednou,<ref>{{Citace periodika
| doi = 10.1186/1471-2148-6-74
| issn = 1471-2148
| ročník = 6
| strany = 74
| příjmení = Liu
| jméno = Yajuan J
| spoluautoři = Matthew C Hodson, Benjamin D Hall
| titul = Loss of the flagellum happened only once in the fungal lineage: phylogenetic structure of kingdom Fungi inferred from RNA polymerase II subunit genes
| periodikum = BMC Evolutionary Biology
| datum přístupu = 2010-02-10
| datum vydání = 2006
| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17010206
}}</ref> nebo vícekrát.<ref name=james /> Vznik hub se zřejmě odehrál v pozdních [[starohory|starohorách]], v době před 900–570 miliony let. V prvohorách došlo k nárůstu rozmanitosti a v [[pennsylvan]]u ([[karbon]], před 320-286 miliony lety) se podle fosilních nálezů již vyskytovaly všechny hlavní skupiny hub, jak je známé ze současnosti.<ref>{{citace elektronické monografie| url=http://tolweb.org/fungi| titul=Fungi |autor=Meredith Blackwell, Rytas Vilgalys, Timothy Y. James, John W. Taylor| rok=2009| vydavatel=Tolweb.org}}</ref>

== Stavba těla ==
[[Soubor:Spizellomycete.jpg|thumb|Primitivní [[chytridiomycety]] nevytvářejí [[plodnice]]. Jsou to známí [[parazit]]é, jejichž tělo je tvořeno jen [[podhoubí]]m (na obrázku [[Spizellomycete]])]]
[[Soubor:Boletus_edulis_(Tillegem).jpg|thumb|Plodnice houbařsky cenného [[hřib smrkový|hřibu smrkového]] (''Boletus edulis''). Patrná je celá [[plodnice]], dolní užší část ("noha") se nazývá [[třeň]], horní rozšířená část je [[klobouk (houby)|klobouk]]]]
[[Soubor:Armillaria ostoyae.jpg|thumb|[[Václavka smrková]] se chová často jako [[parazit]] na [[kmen (botanika)|kmenech]] [[strom]]ů, někdy však roste i na mrtvém organickém materiálu (pařezy) a proto někdy je [[saprotrofie|saprotrofní]]]]

Houby jsou [[jednobuněčný organismus|jednobuněčné]] i [[mnohobuněčný organismus|mnohobuněčné]] organismy. Z [[organela|buněčných organel]] nejsou v [[cytoplazma|cytoplazmě]] přítomny [[chloroplast]]y, proto si nejsou schopny vytvářet [[organické látky]]. Základní stavební jednotkou je houbové [[hyfa|vlákno]] (hyfa), které se může rozlišit v podhoubí ([[mycelium]]) a v [[plodnice|plodnici]]. Někdy tvoří tzv. nepravá pletiva, jako je [[plektenchym]] a [[pseudoparenchym]].

=== Hyfy ===
{{Viz též|Hyfa|Podhoubí}}
Tělo hub není členěno na jednotlivé orgány a proto se nazývá [[stélka]]. Ta je složena z propletených [[hyfa|houbových vláken]] (hyfa), která vytváří [[podhoubí]]. U mnohých hub vyrůstá z podhoubí [[plodnice]].

=== Plodnice ===
{{Viz též|Plodnice}}
Plodnice je nadzemní "orgán" houby, jehož hlavním úkolem je [[rozmnožování]]. Obsahuje totiž (zejména na spodní straně) [[výtrus]]y.

[[Rouško]] je [[výtrusorodá vrstva]] s velkým množstvím kyjovitých [[výtrusnice|výtrusnic]] s [[výtrus]]y. Bývá na spodní ploše [[klobouk (houby)|klobouku]] na [[lupen]]ech nebo v [[rourky|rourkách]]. Houby s [[lupen]]y naspodu klobouku se nazývají [[Lupenaté houby|lupenaté]] (např. [[bedla]], [[muchomůrka]], [[pečárka]], [[ryzec]]). Někdy mívají i [[pochva (houby)|pochvu]] a [[plachetka|plachetku]]. Houby s [[rourky|rourkami]] jsou označovány jako [[rourkaté houby|rourkaté]] (např. [[hřib]], [[křemenáč]], [[kozák (leccinum)|kozák]], [[klouzek]]).

== Výživa hub ==
Pokud budeme houby dělit dle způsobu, jakým získávají živiny, dostáváme dvě základní skupiny hub – [[saprofyt]]ické (hniložijné) a [[parazit]]ické (příživné). Saprofytické houby jsou takové, které získávají organické látky pomocí rozkladu odumřelých živočišných či rostlinných těl. Je možno je zařadit mezi [[rozkladač]]e neboli dekompozitory. Parazitické houby mohou být [[biotrofie|biotrofní]] (živí se obsahem buněk ale nezabíjí je) či [[nekrotrofie|nekrotrofní]] (způsobují odumírání tkáně). Dalšími významnými skupinami hub jsou houby formující [[lišejník]]y a houby [[mykorhiza|mykorhizní]].

=== Parazitismus ===
{{Viz též|dřevokazné houby}}
Četné druhy působí škody na [[rostliny|rostlinách]], zejména na [[dřeviny|dřevinách]] ([[dřevokazné houby]]), [[Živočichové|živočiších]] i [[člověk]]u tím, že způsobují [[onemocnění]]. Tyto se nazývají [[parazit]]ické (cizopasné) a mohou vyvolávat onemocnění na povrchu těla i ve vnitřních [[orgán]]ech. K cizopasným druhům na obilí patří [[padlí]], důležitým tropickým [[parazitoid]]em je houba rodu ''[[Cordyceps]]''.

Existují i [[predátor|dravé]] houby, například některé [[lanýž]]e pomocí specializovaných hyf loví drobné [[hlíst]]y.{{Chybí zdroj}}

=== Mykorhiza a lichenismus ===
{{viz též|mykorhiza|lišejníky}}
Některé druhy hub žijí v [[symbióza|symbióze]] s [[kořen]]y některých rostlin, což nazýváme [[mykorhiza]]. Houba přijímá od rostlin různé [[organické látky]], které sama nevytváří, a pomáhá rostlině přijímat vodu s rozpuštěnými [[minerální látky|minerálními látkami]].

Mimoto žijí také v symbióze se [[řasy|řasami]] nebo [[sinice]]mi, zejména složené organismy zvané [[lišejníky]].

=== Rozkladači ===
{{Viz též|rozkladač}}
[[Hniložijnost|Hniložijné]] houby jsou (spolu s hniložijnými [[bakterie]]mi) nejvýznamnějšími [[rozkladač]]i odumřelých zbytků různých organismů. Někdy se také nazývají [[saprofyt]]ické houby. Mohou růst i na potravinách.

== Využití hub člověkem ==
[[Soubor:Cep in basket 2006 G01.jpg|thumb|right|[[Houbaření]] je oblíbenou činností [[Češi|Čech]]ů]]
[[Jedlé houby|Jedlé druhy]] slouží jako [[potravina]] s malou [[kalorie|kalorickou]] hodnotou <ref>[http://biolana.cz/cz/vice-o-houbach-4.html Srovnávací tabulka nutričních hodnot základních potravin oproti houbám]</ref> nebo jako [[pochutina]]. Jsou bohaté na [[vitamín]]y a [[minerální látky]]. [[Jedovaté houby|Jedovaté druhy]] nejsou početné, ale pro obsah prudkých [[jed]]ů nebezpečné.

[[Kvasinky]] jsou nezbytné pro mnoho [[potravinářství|potravinářských technologií]] (zejména v pekařství a při výrobě alkoholických nápojů).

Mnohé druhy se rovněž využívají ve [[farmaceutický průmysl|farmaceutickém]] a [[chemický průmysl|chemickém průmyslu]]. U [[štětičkovec|štětičkovce]] druhu ''[[Penicillium notatum]]'' byla objevena [[Antibiotikum|antibiotika]]. V potravinářství se vyrábí např. [[plísňové sýry]] ([[camembert]], [[niva]], [[Hermelín (sýr)|hermelín]], …)

== Rozmnožování ==
U hub známe [[pohlavní rozmnožování|pohlavní]] i [[nepohlavní rozmnožování|nepohlavní]] rozmnožování. V obou případech mohou hrát roli [[výtrus]]y čili spory.

=== Nepohlavní rozmnožování ===
Při nepohlavním rozmnožování nedochází ke tvorbě [[pohlavní buňka|pohlavních buněk]]. Nejjednodušším způsobem mohou dva jedinci vzniknout prostou [[Fragmentace (biologie)|fragmentací]] (rozpadem) vláknité stélky vedví. Co se týče jednobuněčných [[kvasinky|kvasinek]], ty se mohou dělit v procesu [[pučení]]. Druhou fundamentální možností, jak se nepohlavně rozmnožovat, je u hub také produkce nepohlavních [[výtrus]]ů, a to buď ve specializovaných [[sporangium|sporangiích]] (takové [[sporangiospora|sporangiospory]] vznikají např. u rodu ''[[Mucor]]''), nebo přímo na houbových vláknech [[konidiofor]]ech (z nichž vznikající spory se označují jako [[konidie]]).<ref name=rozmnozovani>{{citace monografie| autor = Bílý, M.; Hájek, J.; Koutecký, P.; Kratzerová, L.| titul = Rozmnožování organismů| rok=2000| místo=Praha| vydavatel = Ústřední komise biologické olympiády}}</ref>

=== Pohlavní rozmnožování ===
Pohlavní rozmnožování je běžným způsobem rozmnožování u většiny druhů hub. Je spojeno se splýváním [[buněčné jádro|buněčných jader]] a [[meióza|meiotickými děleními]], načež jsou touto pohlavní cestou vytvořeny [[spora|spory]] (výtrusy). Typicky se útvary, v nichž dozrávají výtrusy pohlavní cestou, označují jako [[plodnice]].<ref name=rozmnozovani />

Pohlavní rozmnožování se dá rozdělit na několik fází:

# [[Plazmogamie]] - splynutí cytoplazmy buněk
# [[Karyogamie]] - splynutí jader buněk, vzniká [[zygota]] s chromozomy jako ostatní buňky
# [[Meióza]] - redukční dělení; vznik haploidních buněk ([[haploid]]ní gamety - [[meiospora|meiospory]])

Příkladem výsledných meiospor jsou [[askospory]] vřeckovýtrusných hub anebo [[basidiospory]] stopkovýtrusných hub. Gamety splynou a vznikne zygota. U některých hub splývají hyfy (nemají gametangia)

== Systematika ==
{{podrobně|Klasifikace hub}}
[[Biologická systematika|Systematicky]] se houby dělí na několik [[oddělení]]. Dříve se houby dělily na [[nižší houby]] a [[vyšší houby]], ale toto dělení neodpovídá nárokům na [[fylogeneze|fylogenetickou]] příbuznost druhů, a tak se od něho upustilo. Houby vyšší mají vyvinutý [[klobouk (houby)|klobouk]]. Níže uvedený seznam uvádí jednu z dosud používaných podob klasifikace hub.<ref>Biolib, http://www.biolib.cz/cz/taxon/id14893/</ref> U každého jsou uvedeny jejich základní charakteristické znaky.

* [[Chytridiomycety]] (Chytridiomycota) – mají [[bičík]]até pohyblivé [[spora|spory]]
* [[Houby spájivé]] (Zygomycota) – v životním cyklu je odolné [[zygosporangium]]
* [[Houby vřeckovýtrusné]] (Ascomycota) – pohlavní spory uložené ve [[vřecko|vřeckách]]
** Z nich většina v třídě [[vřeckovýtrusé]] (Ascomycetes)
* [[Houby stopkovýtrusné]] (Basidiomycota) – spory umístěné na [[bazidium|bazidiu]]
* [[Glomeromycota]] (v rámci toho jediná třída [[Glomeromycetes]])

* [[Houby nedokonalé]] (Deuteromycota) – spíše označení pro houby, které se [[nepohlavní rozmnožování|nerozmnožují pohlavně]]

Někdy se uznávají ještě oddělení [[Neocallimastigomycota]] a [[Blastocladiomycota]], malé skupiny, které byly dříve součástí [[chytridiomycety|chytridiomycet]].

Zatím poslední komplexní [[Fylogenetika|fylogenetická]] [[systematika]] hub zpracovaná v rámci projektu Assembling the Fungal Tree of Life (AFTOL) byla publikována v r. 2007,<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Hibbett
| jméno = David S.
| spoluautoři = Manfred Binder, Joseph F. Bischoff, Meredith Blackwell, Paul F. Cannon, Ove E. Eriksson, Sabine Huhndorf, Timothy James, Paul M. Kirk, Robert Lücking, H. Thorsten Lumbsch, François Lutzoni, P. Brandon Matheny, David J. McLaughlin, Martha J. Powell, Scott Redhead, Conrad L. Schoch, Joseph W. Spatafora, Joost A. Stalpers, Rytas Vilgalys, M. Catherine Aime, André Aptroot, Robert Bauer, Dominik Begerow, Gerald L. Benny, Lisa A. Castlebury, Pedro W. Crous, Yu-Cheng Dai, Walter Gams, David M. Geiser, Gareth W. Griffith, Cécile Gueidan, David L. Hawksworth, Geir Hestmark, Kentaro Hosaka, Richard A. Humber, Kevin D. Hyde, Joseph E. Ironside, Urmas Kõljalg, Cletus P. Kurtzman, Karl-Henrik Larsson, Robert Lichtwardt, Joyce Longcore, Jolanta Miądlikowska, Andrew Miller, Jean-Marc Moncalvo, Sharon Mozley-Standridge, Franz Oberwinkler, Erast Parmasto, Valérie Reeb, Jack D. Rogers, Claude Roux, Leif Ryvarden, José Paulo Sampaio, Arthur Schüßler, Junta Sugiyama, R. Greg Thorn, Leif Tibell, Wendy A. Untereiner, Christopher Walker, Zheng Wang, Alex Weir, Michael Weiss, Merlin M. White, Katarina Winka, Yi-Jian Yao, Ning Zhang
| titul = A higher-level phylogenetic classification of the ''Fungi''
| periodikum = Mycological Research
| rok vydání = 2007
| měsíc vydání = března
| den vydání = 13
| ročník = 111
| typ ročníku = svazek
| číslo = 5
| datum přístupu = 2009-12-03
| strany = 509-547
| url = http://www.clarku.edu/faculty/dhibbett/AFTOL/documents/Hibbett_et_al_AFTOL_class_2007.pdf
| issn = 0953-7562
| doi = 10.1016/j.mycres.2007.03.004
| jazyk = anglicky
}}</ref> na ni navázala v r. 2009 [[Fylogenetika|fylogenetická]] studie 82 kompletních [[genom]]ů<ref name=wang>{{Citace elektronického periodika
| autor = HAO WANG
| spoluautoři = Zhao Xu, Lei Gao, Bailin Hao
| titul = A fungal phylogeny based on 82 complete genomes using the composition vector method
| periodikum = BMC Evolutionary Biology
| rok vydání = 2009
| měsíc vydání = srpna
| den vydání = 10
| ročník = 9
| typ ročníku = svazek
| číslo = 195
| datum přístupu = 2009-12-03
| strany = 1-13
| url = http://www.biomedcentral.com/1471-2148/9/195
| dostupnost2 = PDF
| url2 = http://www.biomedcentral.com/content/pdf/1471-2148-9-195.pdf
| issn = 1471-2148
| doi = 10.1186/1471-2148-9-195
| jazyk = anglicky
}}</ref> a některé další studie.<ref name=liu>{{Citace elektronického periodika
| autor = YU LIU
| příjmení2 = Steenkamp
| jméno2 = Emma T.
| příjmení3 = Brinkmann
| jméno3 = Henner
| spoluautoři = Lise Forget, Herve Philippe, B. Franz Lang
| titul = Phylogenomic analyses predict sistergroup relationship of nucleariids and Fungi and paraphyly of zygomycetes with significant support
| periodikum = BMC Evolutionary Biology
| rok vydání = 2009
| měsíc vydání = listopad
| den vydání = 25
| ročník = svazek
| typ ročníku = 9
| číslo = 272
| datum přístupu = 2009-12-02
| strany = 1-31
| url = http://www.biomedcentral.com/1471-2148/9/272
| dostupnost2 = PDF
| url2 = http://www.biomedcentral.com/content/pdf/1471-2148-9-272.pdf
| issn = 1471-2148
| doi = 10.1186/1471-2148-9-272
| jazyk = anglicky
}}</ref> Byl potvrzen přirozený [[kladistika|klad]] [[Dikarya]] zahrnující [[houby vřeckovýtrusné]] a [[houby stopkovýtrusné]], naopak [[houby spájivé]] (Zygomycota) se ukázaly jako nepřirozená ([[parafylie|parafyletická]]) skupina. Také bylo potvrzeno zahrnutí [[Mikrosporidie|mikrosporidií]] do hub, problémem je však konkrétní pozice ve fylogenetickém stromu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Sokolova
| jméno = Ju. Ja. (Соколова Ю. Я.)
| titul = Origin of Microsporidia and their systematic position among eukaryotes
| periodikum = Микология и фитопатология
| rok = 2009
| měsíc =
| den =
| ročník = 43
| typ ročníku = svazek
| číslo = 3
| strany = 177-192
| url = http://www.cabdirect.org/abstracts/20093216899.html
| formát = abstrakt
| issn = 0026-3648
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Koestler
| jméno = Tina
| příjmení2 = Ebersberger
| jméno2 = Ingo
| titul = Zygomycetes, microsporidia, and the evolutionary ancestry of sex determination
| periodikum = Genome Biology and Evolution
| rok = 2011
| měsíc = únor
| den = 9
| ročník = 3
| typ ročníku = svazek
| strany = 186-194
| url = http://gbe.oxfordjournals.org/content/3/186.full
| dostupnost2 = PDF
| url2 = http://gbe.oxfordjournals.org/content/3/186.full.pdf
| issn = 1759-6653
| doi = 10.1093/gbe/evr009
| jazyk = anglicky
}}</ref> Rod ''Rozella'', zajímavý absencí chitinové buněčné stěny, se ukázal být zástupcem nového kmene [[Cryptomycota]], jedné z bazálních evolučních větví hub.

Zjednodušený [[fylogenetický strom]] hlavních skupin hub vypadá podle současných (počátek r. 2011) představ následovně:

=== Související články ===
* [[Říše (biologie)|Říše]]
* [[Otrava houbami]]
* [[Houbaření]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.receptyonline.cz/1-1-31-12-rok-hub-aneb-kdy-rostou--1055.html Rok hub aneb kdy rostou (kalendář 1.1.-31.12.) ?]
* [http://tolweb.org/fungi TolWeb - Fungi]

{{Commons|Fungi}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Houby|Houby]]
[[Kategorie:Mykologie]]

Houby - Historie editací

Ivan Drago: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu