Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-27T13:28:54Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 27. 5. 2014, 13:28

Sysop: Nahrazení textu

2010-01-05T18:07:31Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Tomáš G Masaryk1918.jpg|150px|right|thumb|[[Tomáš Garrigue Masaryk]]]]
'''Hovory s T. G. Masarykem''' (rozšířena kratší forma názvu '''Hovory s TGM''') je třídílný spis, který v letech [[1928]] - [[1935]] pořídil na základě rozhovorů s prvním [[Československo|československým]] [[prezident]]em spisovatel [[Karel Čapek]]. Je to mimořádně ceněné dílo, neboť vypovídá o prezidentově životě a jeho celkových [[politika|politických]], [[náboženství|náboženských]] a [[filosofie|filosofických]] názorech. Masaryk dílo autorizoval.

== Stručné shrnutí myšlenek knihy ==
{{Spoiler}}
'''Hovory s T. G. Masarykem''' nebo běžnějším názvem '''Hovory s TGM''' (naroz. 1850 Hodonín – 1937 Lány) je původně třídílný spis, který vycházel v letech 1928 - 1935. Na základě rozhovorů s prvním československým prezidentem jej pořídil spisovatel [[Karel Čapek]]. Shrnují celkem 9 let „hovorů a mlčení“ s TGM, Čapek začal s Masarykem „hovořit“ v roce 1926. Je to mimořádně ceněné dílo, neboť vypovídá o prezidentově životě a jeho celkových politických, náboženských a filosofických názorech. Karel Čapek tak vytvořil naprosto komplexní obraz prezidentovy osobnosti. ''Masaryk knihu autorizoval,'' po první rukopisné verzi k ní dopsal mnoho svých vlastních poznámek a vysvětlení. Až poté byla vydána. 

== I. část: Věk mladosti==

V první části je popisováno dětství na jižní Moravě, studia v Brně a ve Vídni, vstup do politického života (více méně přes samé náhody – zapojil se např. do sporů o [[Rukopis královédvorský a zelenohorský|Rukopisy]] a začal pracovat v novinách, tj. začal se politicky činit; sám říkal, že o politické kariéře sice neuvažoval, ale všechno ho k ní vedlo), cesta do Spojených států amerických za svou manželkou [[Charlotta Garrigue|Charlottou Garrigue]]. Tato část končí Masarykovým jmenováním profesorem filozofie na [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]], Masaryk se z Vídně stěhuje do Prahy, kde byl do té doby snad jen dvakrát. 

== II. část: Život a práce==

V druhé části prezident hovoří o svém pohledu na svět a o zapojení do veřejného života. Začínal u [[mladočeši|mladočechů]], od nich se ale odštěpila „jeho“ skupina [[Masarykův realismus|realistů]]. Jako poslanec se aktivně zapojil do [[první světová válka|první světové války]] a začal usilovat o samostatnou republiku. Kvůli tomu strávil válečná léta v exilu – do [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] se vrátit nemohl, byl na něj vydán zatykač a hned na hranicích by ho popravili. Říkal, že bez [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] bychom neměli republiku, protože právě on (působící ve Francii) financoval jeho cesty. Zároveň při zpětném pohledu zjistil, že vše, co doposud dělal, někam vedlo. Přitom nikdy předtím žádný „vyšší cíl“ neměl, stál hlavně o [[filozofie|filozofii]], [[historie|historii] či [[žurnalistika|žurnalistiku]]. 
Oddíl končí jeho zvolením prezidentem: ''„Když jsem dostal [[telegrafie|telegram]], že mě doma zvolili za presidenta - - já na to do té doby nemyslil; když jsem si představoval, co budu dělat po svém návratu, myslel jsem jenom, že budu žurnalistou.“'' 

== III. část: Myšlení a život==

Zatímco předchozí části autor koncipoval jako promluvu Masaryka ke čtenáři rozdělenou do jednotlivých podkapitol, tato část probíhá jako klasické [[interview|interview]]. Čapek pokládá poměrně komplexní otázky, delší či kratší. Někdy ale pouze něco poznamená a Masaryk sám reaguje. 
Masaryk vyzdvíhá ideály [[humanismus|humanismu]], [[demokracie|demokracie]] a [[křesťanství|křesťanství]] (prezident hovoří i o svém přesvědčení v existenci duše a její nesmrtelnost), ale i o jiných filosofických otázkách, hodnotí zde okrajově či důkladně práci dalších světových filosofů ([[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], [[Immanuel Kant|Immanuela Kanta]], [[Platón|Platóna]], [[Friedrich Nietzsche|Friedricha Nietzscheho]], [[Buddha|Buddhy]], [[Lao-c']]), mluví o dějinách a dalších záležitostech. 

== IV. část: Mlčení s T. G. Masarykem ==

Čapek vysvětluje způsob vzniku Hovorů. Je za nimi mnoho hodin strávených s Masarykem, ať už mluvícím či mlčícím, ale právě i to mlčení bylo pro Čapka důležité pro celkové pochopení Masarykovy osobnosti. Autor si nedělal při rozhovorech poznámky, vše zpracovával zpětně a velmi dopodrobna. 

== V. část: Slovníček – rejstřík osob – obsah==

Kniha obsahuje jak obsáhlý slovníček cizích slov, které Masaryk používá, tak rejstřík osob, o kterých mluví.

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Karel Čapek]]
[[Kategorie:Knihy roku 1935]]

Hovory s T. G. Masarykem - Historie editací

Ivan Drago: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu