Hrabišici - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „český“ textem „český“

2015-08-18T11:32:31Z

Nahrazení textu „český“ textem „český“

← Starší verze		Verze z 18. 8. 2015, 11:32
Řádka 1:		Řádka 1:
	[[Soubor:Front side of Duchcov castle in Czech Republic.jpg\|thumb\|Hlavní vchod [[Duchcov (zámek)\|zámku Duchcov]] s [[Čestný dvůr\|čestným dvorem]]]]		[[Soubor:Front side of Duchcov castle in Czech Republic.jpg\|thumb\|Hlavní vchod [[Duchcov (zámek)\|zámku Duchcov]] s [[Čestný dvůr\|čestným dvorem]]]]
-	'''Hrabišici''' (též '''Hrabišicové''', později '''[[Páni z Rýzmburka]]''') byl [[~~Česko~~\|český]] šlechtický rod, pocházející ze 13. století.	+	'''Hrabišici''' (též '''Hrabišicové''', později '''[[Páni z Rýzmburka]]''') byl [[Česká republika\|český]] šlechtický rod, pocházející ze 13. století.
	Ve 12. století jim patřil dnešní [[Most (město)\|Most]], kde pravděpodobně nechali zbudovat hrad [[Hněvín]]. Město [[Duchcov]] (tehdy ves) bylo ve 13. století po nich pojmenováno- Hrabišín. [[Boreš z Rýzmburka\|Boreš mladší z Rýzmburka]] byl snad také zakladatelem [[Hoštejn (hrad)\|Hoštejna]].		Ve 12. století jim patřil dnešní [[Most (město)\|Most]], kde pravděpodobně nechali zbudovat hrad [[Hněvín]]. Město [[Duchcov]] (tehdy ves) bylo ve 13. století po nich pojmenováno- Hrabišín. [[Boreš z Rýzmburka\|Boreš mladší z Rýzmburka]] byl snad také zakladatelem [[Hoštejn (hrad)\|Hoštejna]].
	Rod Hrabišiců náležel ve své době k nejpřednějším rodům v knížecích Čechách vůbec. Setkáváme se s nimi v knížecích službách, a to jak u [[Bedřich (kníže)\|Fridricha]], který byl kronikářem [[Jarloch]]em pro svou neobratnost na knížecím stolci nazýván neobratným vozkou, tak také za vlády Přemysla Otakara I., [[Jindřich Břetislav\|Jindřicha Břetislava]], Václava I. a též Přemysla Otakara II. Opětovně se dostali mezi vysokou šlechtu za vlády Karla IV., za Václava IV. ovšem poněkud ustoupili do pozadí a husitská revoluce znamenala konec jejich někdejší moci. Tento rod se nazývá podle prvního známého předka tohoto rodu, jímž byl Hrabiše. Nicméně víme i o jiných významných osobnostech z tohoto rodu. Určující je pro nás dvojice sourozenců Hrabiše a Slavek (I.), tito oba byli komorníky českých knížat. Důležitá je ovšem ta skutečnost, že Slavek (I.) dal založit cisterciácký [[Klášter Osek\|klášter v Oseku]] a přestože tím pravděpodobně spíše než náboženské sledoval osobní mocenské cíle, dal takto založit nový klášter, který jako jeden z mála uspěl při řešení potíží, které s sebou přinesla doba. K obvěnění tohoto kláštera přispěl nejen sám, ale přispěla též řada jeho příbuzných. Jedněmi z nich byli i Kojata a Všebor, synové tehdy již nebožtíka Hrabiše, kteří právě vlastnili [[Most]]. PO vymření této mostecké větve Hrabišiců spadl Most na krále jako odúmrť. Vnuk Slavka (I.), Slavek (III.) zde byl opatem v letech 1234 -1239. Hrabišici patřili mezi významné šlechtické rody, jejichž členové měli osobní kontakty s králem. Dalším vnukem Slavka (I.) byl např. také [[Boreš z Rýzmburka\|Boreš z Riesenburka]], který společně s [[Havel z Lemberka\|Havlem z Lemberka]] rozdrtil mladšího krále Přemysla Otakara v bitvě u Mostu. Boreš byl mimochodem bratrem Slavka (III.) a právě za toto vítězství byl později uvězněn, ovšem nakonec propuštěn. Svůj život ovšem skončil stejně ve vězení, neboť se v sedmdesátých letech postavil králi Přemyslu Otakaru II.		Rod Hrabišiců náležel ve své době k nejpřednějším rodům v knížecích Čechách vůbec. Setkáváme se s nimi v knížecích službách, a to jak u [[Bedřich (kníže)\|Fridricha]], který byl kronikářem [[Jarloch]]em pro svou neobratnost na knížecím stolci nazýván neobratným vozkou, tak také za vlády Přemysla Otakara I., [[Jindřich Břetislav\|Jindřicha Břetislava]], Václava I. a též Přemysla Otakara II. Opětovně se dostali mezi vysokou šlechtu za vlády Karla IV., za Václava IV. ovšem poněkud ustoupili do pozadí a husitská revoluce znamenala konec jejich někdejší moci. Tento rod se nazývá podle prvního známého předka tohoto rodu, jímž byl Hrabiše. Nicméně víme i o jiných významných osobnostech z tohoto rodu. Určující je pro nás dvojice sourozenců Hrabiše a Slavek (I.), tito oba byli komorníky českých knížat. Důležitá je ovšem ta skutečnost, že Slavek (I.) dal založit cisterciácký [[Klášter Osek\|klášter v Oseku]] a přestože tím pravděpodobně spíše než náboženské sledoval osobní mocenské cíle, dal takto založit nový klášter, který jako jeden z mála uspěl při řešení potíží, které s sebou přinesla doba. K obvěnění tohoto kláštera přispěl nejen sám, ale přispěla též řada jeho příbuzných. Jedněmi z nich byli i Kojata a Všebor, synové tehdy již nebožtíka Hrabiše, kteří právě vlastnili [[Most]]. PO vymření této mostecké větve Hrabišiců spadl Most na krále jako odúmrť. Vnuk Slavka (I.), Slavek (III.) zde byl opatem v letech 1234 -1239. Hrabišici patřili mezi významné šlechtické rody, jejichž členové měli osobní kontakty s králem. Dalším vnukem Slavka (I.) byl např. také [[Boreš z Rýzmburka\|Boreš z Riesenburka]], který společně s [[Havel z Lemberka\|Havlem z Lemberka]] rozdrtil mladšího krále Přemysla Otakara v bitvě u Mostu. Boreš byl mimochodem bratrem Slavka (III.) a právě za toto vítězství byl později uvězněn, ovšem nakonec propuštěn. Svůj život ovšem skončil stejně ve vězení, neboť se v sedmdesátých letech postavil králi Přemyslu Otakaru II.

Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-26T12:01:47Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 26. 5. 2014, 12:01

Sysop: Nahrazení textu

2012-07-21T11:14:33Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Front side of Duchcov castle in Czech Republic.jpg|thumb|Hlavní vchod [[Duchcov (zámek)|zámku Duchcov]] s [[Čestný dvůr|čestným dvorem]]]]
'''Hrabišici''' (též '''Hrabišicové''', později '''[[Páni z Rýzmburka]]''') byl [[Česko|český]] šlechtický rod, pocházející ze 13. století.
Ve 12. století jim patřil dnešní [[Most (město)|Most]], kde pravděpodobně nechali zbudovat hrad [[Hněvín]]. Město [[Duchcov]] (tehdy ves) bylo ve 13. století po nich pojmenováno- Hrabišín. [[Boreš z Rýzmburka|Boreš mladší z Rýzmburka]] byl snad také zakladatelem [[Hoštejn (hrad)|Hoštejna]].
Rod Hrabišiců náležel ve své době k nejpřednějším rodům v knížecích Čechách vůbec. Setkáváme se s nimi v knížecích službách, a to jak u [[Bedřich (kníže)|Fridricha]], který byl kronikářem [[Jarloch]]em pro svou neobratnost na knížecím stolci nazýván neobratným vozkou, tak také za vlády Přemysla Otakara I., [[Jindřich Břetislav|Jindřicha Břetislava]], Václava I. a též Přemysla Otakara II. Opětovně se dostali mezi vysokou šlechtu za vlády Karla IV., za Václava IV. ovšem poněkud ustoupili do pozadí a husitská revoluce znamenala konec jejich někdejší moci. Tento rod se nazývá podle prvního známého předka tohoto rodu, jímž byl Hrabiše. Nicméně víme i o jiných významných osobnostech z tohoto rodu. Určující je pro nás dvojice sourozenců Hrabiše a Slavek (I.), tito oba byli komorníky českých knížat. Důležitá je ovšem ta skutečnost, že Slavek (I.) dal založit cisterciácký [[Klášter Osek|klášter v Oseku]] a přestože tím pravděpodobně spíše než náboženské sledoval osobní mocenské cíle, dal takto založit nový klášter, který jako jeden z mála uspěl při řešení potíží, které s sebou přinesla doba. K obvěnění tohoto kláštera přispěl nejen sám, ale přispěla též řada jeho příbuzných. Jedněmi z nich byli i Kojata a Všebor, synové tehdy již nebožtíka Hrabiše, kteří právě vlastnili [[Most]]. PO vymření této mostecké větve Hrabišiců spadl Most na krále jako odúmrť. Vnuk Slavka (I.), Slavek (III.) zde byl opatem v letech 1234 -1239. Hrabišici patřili mezi významné šlechtické rody, jejichž členové měli osobní kontakty s králem. Dalším vnukem Slavka (I.) byl např. také [[Boreš z Rýzmburka|Boreš z Riesenburka]], který společně s [[Havel z Lemberka|Havlem z Lemberka]] rozdrtil mladšího krále Přemysla Otakara v bitvě u Mostu. Boreš byl mimochodem bratrem Slavka (III.) a právě za toto vítězství byl později uvězněn, ovšem nakonec propuštěn. Svůj život ovšem skončil stejně ve vězení, neboť se v sedmdesátých letech postavil králi Přemyslu Otakaru II.
== Literatura ==
*{{Citace monografie | příjmení = Velímský | jméno = Tomáš | odkaz na autora = Tomáš Velimský | titul = Hrabišici : páni z Rýzmburka | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 390 | isbn = 80-7106-498-X}}
== Související články ==
* [[Duchcov (zámek)]]
* [[Hněvín]]
* [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů]]
== Externí odkazy ==
* [http://www.alte-salzstrasse.de/index.php?id=460&L=3 Více o Hrabišicích]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Hrabišicové]]