Hrubý Jeseník - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

2023-04-11T08:47:49Z

Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2023, 08:47
Řádka 112:		Řádka 112:
	K nejzajímavějším živočichům Hrubého Jeseníku patří motýli, ptáci a savci.		K nejzajímavějším živočichům Hrubého Jeseníku patří motýli, ptáci a savci.

-	Z motýlů jsou nejnápadnější horští okáči rodu ''Erebia''. Nad hranici lesa na hřebeni Hrubého Jeseníku létá [[okáč menší]] (''Erebia sudetica'') a [[okáč horský]] (''Erebia epiphron'') - oba se v [[~~Česko~~\|Česku]] vyskytují pouze zde. V lesním pásmu se vyskytuje [[okáč černohnědý]] (''Erebia ligea'') a ještě níže [[okáč rudopásný]] (''Erebia euryale'').	+	Z motýlů jsou nejnápadnější horští okáči rodu ''Erebia''. Nad hranici lesa na hřebeni Hrubého Jeseníku létá [[okáč menší]] (''Erebia sudetica'') a [[okáč horský]] (''Erebia epiphron'') - oba se v [[Česká republika\|Česku]] vyskytují pouze zde. V lesním pásmu se vyskytuje [[okáč černohnědý]] (''Erebia ligea'') a ještě níže [[okáč rudopásný]] (''Erebia euryale'').

	Především v hřebenové oblasti Hrubého Jeseníku hnízdí několik horských druhů ptáků - [[datlík tříprstý]], [[linduška luční]], [[linduška horská]], [[pěvuška podhorní]], [[kos horský]], [[čečetka tmavá]]. K dalším vzácnějším druhům, hnízdícím na území Hrubého Jeseníku, patří [[sokol stěhovavý]], [[tetřívek obecný]], [[jeřábek lesní]], [[čáp černý]] nebo [[sluka lesní]].		Především v hřebenové oblasti Hrubého Jeseníku hnízdí několik horských druhů ptáků - [[datlík tříprstý]], [[linduška luční]], [[linduška horská]], [[pěvuška podhorní]], [[kos horský]], [[čečetka tmavá]]. K dalším vzácnějším druhům, hnízdícím na území Hrubého Jeseníku, patří [[sokol stěhovavý]], [[tetřívek obecný]], [[jeřábek lesní]], [[čáp černý]] nebo [[sluka lesní]].

Sysop: Nahrazení textu „České republiky“ textem „České republiky“

2023-04-06T08:56:30Z

Nahrazení textu „České republiky“ textem „České republiky“

← Starší verze		Verze z 6. 4. 2023, 08:56
Řádka 103:		Řádka 103:
	Díky velkému výškovému rozpětí jsou na území Hrubého Jeseníku zastoupena vegetační patra od listnatého lesa po subalpínské louky.		Díky velkému výškovému rozpětí jsou na území Hrubého Jeseníku zastoupena vegetační patra od listnatého lesa po subalpínské louky.

-	Nejcennějšími rostlinnými společenstvy Hrubého Jeseníku jsou společenstva subalpínského stupně. Roste zde několik [[endemit\|endemických]] druhů a poddruhů rostlin - [[zvonek jesenický]] (''Campanula gelida''), [[lipnice jesenická]] (''Poa riphaea'') (oba na [[Petrovy kameny\|Petrových kamenech]]), [[jitrocel tmavý sudetský]] (''Plantago atrata sudetica''), [[hvozdík kartouzek jesenický]] (''Dianthus carthusianorum sudeticus'') (oba ve [[Velká kotlina\|Velké kotlině]]) a několik druhů [[jestřábník]]ů (''Hieracium''). Velká kotlina je vůbec unikátní lokalitou v rámci [[~~Česko~~\|České republiky]] i celé střední Evropy, bylo v ní zaznamenáno asi 350 druhů vyšších rostlin.<ref>{{Citace periodika\|příjmení=Jeník\|jméno=J.\|příjmení2=Bureš\|jméno2=L.\|příjmení3=Burešová\|jméno3=Z\|rok=1980\|titul=Syntaxonomic study of vegetation in Velká Kotlina cirque, the Sudeten Mountains\|periodikum=Folia Geobotanica\|ročník=15\|stránky=1-28}}</ref> Charakteristickým druhem subalpínského stupně je [[zvonek vousatý]] (''Campanula barbata''), který se pro svou nápadnost dostal do znaku [[CHKO Jeseníky]]. Řada druhů zde má jedinou lokalitu na našem území - [[devaterník velkokvětý]] (''Helianthemum grandiflorum''), [[jestřábník huňatý]] (''Hieracium villosum''), [[lipnice alpská]] (''Poa alpina''), [[psineček alpský]] (''Agrostis alpina''), [[šabřina tatarská]] (''Coniosellinum tataricum''), [[škarda sibiřská]] (''Crepis sibirica''), [[zvonečník hlavatý horský]] (''Phyteuma orbiculare montanum''). Další druhy rostou na území ČR mimo Hrubý Jeseník jen na několika málo místech - [[hlaváč lesklý]] (''Scabiosa lucida''), [[hvozdík pyšný alpínský]] (''Dianthus superbus alpestris''), [[jalovec obecný nízký]] (''Juniperus communis alpina''), [[jestřábník alpský]] (''Hieracium alpinum''), [[jestřábník černý]] (''Hieracium nigritum''), [[jestřábník kalný]] (''Hieracium stygium''), [[jestřábník omanovitý]] (''Hieracium inuloides''), [[jestřábník věsenkový]] (''Hieracium prenanthoides''), [[kopyšník tmavý]] (''Hedysarum hedysaroides''), [[prasetník jednoúborný]] (''Hypochaeris uniflora''), [[ostřice nejtmavší]] (''Carex aterrima''), [[ostřice pochvatá]] (''Carex vaginata''), [[ostřice skalní]] (''Carex rupestris''), [[ostřice tmavá]] (''Carex atrata''), [[ostřice Bigelowova]] (''Carex bigelowii''), [[ovsíř dvouřízný]] (''Avenula planiculmis''), [[řebříček obecný sudetský]] (''Achillea millefolium sudetica''), [[řeřišnice rýtolistá]] (''Cardamine resedifolia''), [[tučnice obecná]] (''Pinguicula vulgaris''), [[vraneček brvitý]] (''Selaginella selaginoides''), [[vrba bylinná]] (''Salix herbacea''), [[zvonek okrouhlolistý skalní]] (''Campanula rotundifolia sudetica''). K dalším zajímavým rostlinám subalpínských poloh patří [[kostřava nízká]] (''Festuca alpina''), [[lněnka alpská]] (''Thesium alpinum''), [[sítina trojklanná]] (''Juncus trifidus''), [[violka žlutá sudetská]] (''Viola lutea sudetica'').	+	Nejcennějšími rostlinnými společenstvy Hrubého Jeseníku jsou společenstva subalpínského stupně. Roste zde několik [[endemit\|endemických]] druhů a poddruhů rostlin - [[zvonek jesenický]] (''Campanula gelida''), [[lipnice jesenická]] (''Poa riphaea'') (oba na [[Petrovy kameny\|Petrových kamenech]]), [[jitrocel tmavý sudetský]] (''Plantago atrata sudetica''), [[hvozdík kartouzek jesenický]] (''Dianthus carthusianorum sudeticus'') (oba ve [[Velká kotlina\|Velké kotlině]]) a několik druhů [[jestřábník]]ů (''Hieracium''). Velká kotlina je vůbec unikátní lokalitou v rámci [[Česká republika\|České republiky]] i celé střední Evropy, bylo v ní zaznamenáno asi 350 druhů vyšších rostlin.<ref>{{Citace periodika\|příjmení=Jeník\|jméno=J.\|příjmení2=Bureš\|jméno2=L.\|příjmení3=Burešová\|jméno3=Z\|rok=1980\|titul=Syntaxonomic study of vegetation in Velká Kotlina cirque, the Sudeten Mountains\|periodikum=Folia Geobotanica\|ročník=15\|stránky=1-28}}</ref> Charakteristickým druhem subalpínského stupně je [[zvonek vousatý]] (''Campanula barbata''), který se pro svou nápadnost dostal do znaku [[CHKO Jeseníky]]. Řada druhů zde má jedinou lokalitu na našem území - [[devaterník velkokvětý]] (''Helianthemum grandiflorum''), [[jestřábník huňatý]] (''Hieracium villosum''), [[lipnice alpská]] (''Poa alpina''), [[psineček alpský]] (''Agrostis alpina''), [[šabřina tatarská]] (''Coniosellinum tataricum''), [[škarda sibiřská]] (''Crepis sibirica''), [[zvonečník hlavatý horský]] (''Phyteuma orbiculare montanum''). Další druhy rostou na území ČR mimo Hrubý Jeseník jen na několika málo místech - [[hlaváč lesklý]] (''Scabiosa lucida''), [[hvozdík pyšný alpínský]] (''Dianthus superbus alpestris''), [[jalovec obecný nízký]] (''Juniperus communis alpina''), [[jestřábník alpský]] (''Hieracium alpinum''), [[jestřábník černý]] (''Hieracium nigritum''), [[jestřábník kalný]] (''Hieracium stygium''), [[jestřábník omanovitý]] (''Hieracium inuloides''), [[jestřábník věsenkový]] (''Hieracium prenanthoides''), [[kopyšník tmavý]] (''Hedysarum hedysaroides''), [[prasetník jednoúborný]] (''Hypochaeris uniflora''), [[ostřice nejtmavší]] (''Carex aterrima''), [[ostřice pochvatá]] (''Carex vaginata''), [[ostřice skalní]] (''Carex rupestris''), [[ostřice tmavá]] (''Carex atrata''), [[ostřice Bigelowova]] (''Carex bigelowii''), [[ovsíř dvouřízný]] (''Avenula planiculmis''), [[řebříček obecný sudetský]] (''Achillea millefolium sudetica''), [[řeřišnice rýtolistá]] (''Cardamine resedifolia''), [[tučnice obecná]] (''Pinguicula vulgaris''), [[vraneček brvitý]] (''Selaginella selaginoides''), [[vrba bylinná]] (''Salix herbacea''), [[zvonek okrouhlolistý skalní]] (''Campanula rotundifolia sudetica''). K dalším zajímavým rostlinám subalpínských poloh patří [[kostřava nízká]] (''Festuca alpina''), [[lněnka alpská]] (''Thesium alpinum''), [[sítina trojklanná]] (''Juncus trifidus''), [[violka žlutá sudetská]] (''Viola lutea sudetica'').

	Jiným společenstvem, charakteristickým pro subalpínské polohy Hrubého Jeseníku, jsou vysokostébelné nivy v okolí horních toku potoků, kde roste [[havez česnáčková]] (''Adenostyles alliariae''), [[kamzičník rakouský]] (''Doronicum austriacum''), [[mléčivec alpský]] (''Cicerbita alpina''), [[oměj pestrý]] (''Aconitum variegatum''), [[oměj šalamounek]] (''Aconitum callibotryon''), [[oměj vlčí mor]] (''Aconitum lycoctonum'') a [[stračka vyvýšená]] (''Delphinium elatum'').		Jiným společenstvem, charakteristickým pro subalpínské polohy Hrubého Jeseníku, jsou vysokostébelné nivy v okolí horních toku potoků, kde roste [[havez česnáčková]] (''Adenostyles alliariae''), [[kamzičník rakouský]] (''Doronicum austriacum''), [[mléčivec alpský]] (''Cicerbita alpina''), [[oměj pestrý]] (''Aconitum variegatum''), [[oměj šalamounek]] (''Aconitum callibotryon''), [[oměj vlčí mor]] (''Aconitum lycoctonum'') a [[stračka vyvýšená]] (''Delphinium elatum'').

Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-26T11:26:14Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 26. 5. 2014, 11:26

Sysop: 1 revizi

2011-11-04T18:42:19Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Praded.JPG|thumb|pohled na Praděd]]
[[Soubor:JesenikyHrebenJizni.jpg|thumb|jižní část hřebene od [[Vysoká hole|Vysoké Hole]] po [[Ztracené kameny]]]]
'''Hrubý Jeseník''' (''Vysoký Jeseník'', dle staršího významu ''hrubý - vysoký'', {{vjazyce2|pl| ''Wysoki Jesionik''}}, {{vjazyce2|de|''Altvatergebirge''}}) je [[geomorfologický celek]] a dominantní [[pohoří]] [[Slezsko|Slezska]] a části severní [[Morava|Moravy]], které patří ke [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Krkonošsko-jesenické subprovincii]] (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část. Nejvyšší hora je [[Praděd]] (1491 m n. m.).

Na území Hrubého Jeseníku byla kvůli přírodnímu bohatství a jeho zachování v roce [[1969]] vyhlášena [[chráněná krajinná oblast]] [[Chráněná krajinná oblast Jeseníky|Jeseníky]] o rozloze 740 km² se sídlem v [[Malá Morávka|Malé Morávce]] (v současné době sídlí Správa CHKO v [[Jeseník]]u). Zahrnuje celkem jedenáct maloplošných chráněných území. Kromě toho nabízí několik lyžařských lokalit (např. [[Červenohorské sedlo]] nebo Praděd), které jsou pro tradičně nejbohatší sněhovou nadílku v Česku navštěvovány nejdéle v roce. O poznání méně pozornosti přitahuje [[Nízký Jeseník]], jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

== Vymezení a rozdělení ==
Pohoří Hrubý Jeseník má zhruba tvar písmene Y, jehož jednotlivá ramena tvoří tři hornatiny, vzájemně oddělené sedly [[Vidly (sedlo)|Vidly]] a [[Červenohorské sedlo]]:
* [[Pradědská hornatina]] - leží v jižní části pohoří mezi sedly [[Skřítek (sedlo)|Skřítek]] a [[Červenohorské sedlo]]. Hlavními vrcholy od jihu jsou [[Pecný]] (1334 m), [[Břidličná]] (1358 m), [[Jelení hřbet]] (1367 m), [[Velký Máj]] (1386 m), [[Vysoká hole]] (1464 m), [[Petrovy kameny]] (1446 m), [[Praděd]] (1491 m, nejvyšší vrchol hornatiny i pohoří), [[Malý Děd]] (1355 m), [[Velký Jezerník]] (1304 m), [[Výrovka (Hrubý Jeseník)|Výrovka]] (1167 m) a [[Velký Klínovec]] (1164 m). Z hlavního hřebene vybíhá k západu mohutná rozsocha [[Mravenečník (Hrubý Jeseník)|Mravenečníku]] (1343 m) s dalšími vrcholy [[Dlouhé stráně]] (1353 m) a [[Vřesník (Hrubý Jeseník)|Vřesník]] (1342 m), k západu hřebeny [[Ostružná (Hrubý Jeseník)|Ostružné]] (1184 m), [[Vysoká hora (Hrubý Jeseník)|Vysoké hory]] (1031 m) a [[Žárový vrch|Žárového vrchu]] (1094 m).
* [[Keprnická hornatina]] - leží v severozápadní části pohoří mezi [[Červenohorské sedlo|Červenohorským sedlem]] a sedlem [[Ramzová]]. V hlavním hřebeni leží vrcholy [[Červená hora (Hrubý Jeseník)|Červená hora]] (1337 m), [[Keprník]] (1423 m, nejvyšší vrchol hornatiny) a [[Šerák]] (1351 m), k jihozápadu vybíhá rozsocha [[Vozka|Vozky]] (1377 m) se samostatným masívem [[Černá stráň (Hrubý Jeseník)|Černé stráně]] (1237 m).
* [[Medvědská hornatina]] - leží v severovýchodní části pohoří. Oproti prvním dvěma hornatinám je výrazně plošší, bez nápadného hřebene. Je oddělena [[Vidly (sedlo)|sedlem Vidly]] a táhne se k sedlu [[Rejvíz]]. K hlavním vrcholům patří [[Medvědí vrch]] (1216 m, nejvyšší vrchol hornatiny), [[Orlík (Hrubý Jeseník)|Orlík]] (1204 m) a [[Jelení loučky]] (1205 m).
Hrubý Jeseník je od okolních [[Geomorfologie|geomorfologických]] jednotek oddělen většinou výraznými sedly a hlubokými údolími řek:
* od [[Branenská vrchovina|Branenské vrchoviny]] (součásti [[Hanušovická vrchovina|Hanušovické vrchoviny]]) na západě sedlem [[Přemyslov]] - [[Nové Losiny]] (766 m), a údolím řeky [[Branná (řeka)|Branné]]
* od [[Hraběšická hornatina|Hraběšické hornatiny]] (součásti [[Hanušovická vrchovina|Hanušovické vrchoviny]]) na jihu údolím [[Klepáčovský potok|Klepáčovského potoka]] a sedlem [[Skřítek (sedlo)|Skřítek]]
* od [[Nízký Jeseník|Nízkého Jeseníku]] na východě zlomem a údolími řek [[Černá Opava]] a [[Moravice (řeka)|Moravice]]
* od [[Rejvízská hornatina|Rejvízské hornatiny]] (součásti [[Zlatohorská vrchovina|Zlatohorské vrchoviny]]) na severovýchodě sedlem [[Rejvíz]] a potoky
* od [[Rychlebské hory|Rychlebských hor]] na severozápadě sedlem [[Ramzová]] a údolím [[Černý potok (Hrubý Jeseník)|Černého potoka]] a [[Ramzovský potok|Ramzovského potoka]]

== Geologické aspekty ==
Po geologické stránce patří Jeseníky do Moravskoslezské oblasti, konkrétně Hrubý Jeseník do podoblasti Silesikum. Výrazně se zde projevilo [[hercynské vrásnění|variské vrásnění]] neboli hercynské, po něm v menší míře následovalo [[alpinské vrásnění|vrásnění alpínské]]. Napříč horstvem prochází [[Červenohorský hlubinný zlom]], který ho dělí na dvě části, vyznačující se klenbovou strukturou. Západní reprezentuje klenba keprnická a východní desenská. Samotná klenba je tvořená mladšími [[migmatit]]y. V místech, kde je narušena, tvoří povrch horniny starší, jako [[žula|žuly]] nebo [[ortorula|ortoruly]]. V okolí Červenohorského zlomu, například na Pradědu, vystupují na povrch přeměněné [[krystalická břidlice|krystalické břidlice]].

== Významné vrcholy ==
Autoři projektu [[Tisícovka|Tisícovky]] Čech, Moravy a Slezska [http://www.tisicovky.cz] uvádí v Hrubém Jeseníku celkem 56 hlavních a 27 vedlejších [[vrchol]]ů nad 1000 m. Hrubý Jeseník je tak pohořím s druhým nejvyšším počtem tisícovek (po [[Šumava|Šumavě]]) a zároveň je druhým nejvyšším pohořím (po [[Krkonoše|Krkonoších]]).

Nejvyššími vrcholy jsou:
* [[Praděd]] (1491 m) - pátá nejvyšší hora Česka, nejvyšší hora [[Morava|Moravy]] i [[České Slezsko|Slezska]]. Horní plošina 162 m vysokého [[Rozhledna a televizní vysílač Praděd|televizního vysílače]] na vrcholu Pradědu je dokonce nejvyšším (byť umělým) bodem v České republice.
* [[Vysoká hole]] (1465 m) - na východním úbočí Velká kotlina, botanicky nejbohatší lokalita Česka
* [[Petrovy kameny]] (1446 m) - údajné dějiště [[Čarodějnictví|čarodějnických]] sletů
* [[Keprník]] (1423 m) - nejvyšší vrchol Keprnické hornatiny
* [[Velký Máj]] (1386 m)
Kompletní seznam hlavních i vedlejších tisícimetrových vrcholů:
{{Jesenické tisícovky}}
[[Soubor:CervenaHora3.jpg|thumb|[[Červená hora (Hrubý Jeseník)|Červená hora]], v pozadí pradědská část hřebene]]
[[Soubor:Keprnik.jpg|thumb|[[Keprník]]]]
[[Soubor:CervenohorskeSedlo2.jpg|thumb|[[Červenohorské sedlo]]]]
[[Soubor:CervenohorskeSedlo.jpg|thumb|Červenohorské sedlo v zimě]]
[[Soubor:Ovčárna - Schäferei.JPG|thumb|Chata [[Ovčárna]]]]
[[Soubor:PetrovyKameny.jpg|thumb|[[Petrovy kameny]], v pozadí [[Praděd]]]]
[[Soubor:VelkaKotlina.jpg|thumb|Velká kotlina]]
[[Soubor:PramenMoravice.jpg|thumb|Pramen [[Moravice (řeka)|Moravice]] na svahu [[Vysoká hole|Vysoké hole]]]]
[[Soubor:Rejviz velke mechove jezirko.jpg|thumb|[[Rejvíz]] – Velké mechové jezírko]]
== Významná sedla ==
* [[Rejvíz]] (760 m) - odděluje Hrubý Jeseník od jeho předhůří na severu
* [[Ramzovské sedlo]] (759 m) - odděluje Hrubý Jeseník od [[Rychlebské hory|Rychlebských hor]]
* [[Červenohorské sedlo]] (1013 m) - odděluje keprnickou a pradědskou část Hrubého Jeseníku
* [[Vidly (sedlo)|sedlo Vidly]] (930 m) - odděluje pradědskou a orlickou část Hrubého Jeseníku
* [[sedlo Hvězda]] (852 m) - u [[Karlova Studánka|Karlovy Studánky]]
* [[Skřítek (sedlo)|sedlo Skřítek]] (874 m) - odděluje Hrubý Jeseník od Hraběšické vrchoviny

== Horské chaty ==
* [[Alfrédka]] - bývalá chata, vyhořela
* [[Barborka (Jeseníky)|Barborka]]
* [[Červenohorské sedlo]] - skupina chat
* Chata Jiřího na [[Šerák]]u
* [[Kurzovní chata]]
* [[Chata Ovčárna|Ovčárna]]
* [[Skřítek (místo)|Chata na Skřítku]]
* [[Švýcárna]]
* [[Vřesová studánka]] - bývala chata, vyhořela

== Zajímavá místa ==

=== Skalní útvary ===
* [[Čertova stěna (Jeseníky)|Čertova stěna]]
* [[Kamenné okno (Jeseníky)|Kamenné okno]] - nepravé skalní okno na severním hřebeni [[Červená hora (Hrubý Jeseník)|Červené hory]]
* [[Kazatelny]]
* [[Keprník]] - vrchol
* [[Obří skály]] - mohutné [[Mrazový srub|mrazové sruby]] na severním svahu [[Šerák]]u
* [[Pasák (Hrubý Jeseník)|Pasák]]
* [[Pecný]] - vrchol
* [[Petrovy kameny]]
* [[Tabulové skály]] - u vrcholu [[Praděd]]u
* [[Vozka]] - vrchol
* [[Ztracené kameny]]

=== Kotliny ===
* [[Malá kotlina]] - ve východním svahu [[Velký Máj|Velkého Máje]]
* [[Sněžná kotlina]] - ve východním svahu [[Červená hora (Hrubý Jeseník)|Červené hory]]
* [[Velká kotlina]] - ve východním svahu [[Vysoká hole|Vysoké hole]]

=== Prameny, potoky, vodopády ===
* [[Jelení studánka]]
* [[vodopády Bílé Opavy]]
* [[Vřesová studánka]]
* [[Vysoký vodopád]]

=== Rašeliniště ===
* [[Jezerníky|Malý a Velký Jezerník]]
* [[Rašeliniště Skřítek]]
* [[Rejvíz]] - s naučnou stezkou
* [[Trojmezí (Hrubý Jeseník)|Trojmezí]]

=== Zříceniny hradů ===
* [[Fürstenwalde (hrad)|Fürstenwalde]]
* [[Koberštejn]]
* [[Rabenštejn]]
* [[Quinburk]]
* [[Veisenštejn]]

== Flóra a fauna ==
=== Flóra ===
Díky velkému výškovému rozpětí jsou na území Hrubého Jeseníku zastoupena vegetační patra od listnatého lesa po subalpínské louky.

Nejcennějšími rostlinnými společenstvy Hrubého Jeseníku jsou společenstva subalpínského stupně. Roste zde několik [[endemit|endemických]] druhů a poddruhů rostlin - [[zvonek jesenický]] (''Campanula gelida''), [[lipnice jesenická]] (''Poa riphaea'') (oba na [[Petrovy kameny|Petrových kamenech]]), [[jitrocel tmavý sudetský]] (''Plantago atrata sudetica''), [[hvozdík kartouzek jesenický]] (''Dianthus carthusianorum sudeticus'') (oba ve [[Velká kotlina|Velké kotlině]]) a několik druhů [[jestřábník]]ů (''Hieracium''). Velká kotlina je vůbec unikátní lokalitou v rámci [[Česko|České republiky]] i celé střední Evropy, bylo v ní zaznamenáno asi 350 druhů vyšších rostlin.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Jeník|jméno=J.|příjmení2=Bureš|jméno2=L.|příjmení3=Burešová|jméno3=Z|rok=1980|titul=Syntaxonomic study of vegetation in Velká Kotlina cirque, the Sudeten Mountains|periodikum=Folia Geobotanica|ročník=15|stránky=1-28}}</ref> Charakteristickým druhem subalpínského stupně je [[zvonek vousatý]] (''Campanula barbata''), který se pro svou nápadnost dostal do znaku [[CHKO Jeseníky]]. Řada druhů zde má jedinou lokalitu na našem území - [[devaterník velkokvětý]] (''Helianthemum grandiflorum''), [[jestřábník huňatý]] (''Hieracium villosum''), [[lipnice alpská]] (''Poa alpina''), [[psineček alpský]] (''Agrostis alpina''), [[šabřina tatarská]] (''Coniosellinum tataricum''), [[škarda sibiřská]] (''Crepis sibirica''), [[zvonečník hlavatý horský]] (''Phyteuma orbiculare montanum''). Další druhy rostou na území ČR mimo Hrubý Jeseník jen na několika málo místech - [[hlaváč lesklý]] (''Scabiosa lucida''), [[hvozdík pyšný alpínský]] (''Dianthus superbus alpestris''), [[jalovec obecný nízký]] (''Juniperus communis alpina''), [[jestřábník alpský]] (''Hieracium alpinum''), [[jestřábník černý]] (''Hieracium nigritum''), [[jestřábník kalný]] (''Hieracium stygium''), [[jestřábník omanovitý]] (''Hieracium inuloides''), [[jestřábník věsenkový]] (''Hieracium prenanthoides''), [[kopyšník tmavý]] (''Hedysarum hedysaroides''), [[prasetník jednoúborný]] (''Hypochaeris uniflora''), [[ostřice nejtmavší]] (''Carex aterrima''), [[ostřice pochvatá]] (''Carex vaginata''), [[ostřice skalní]] (''Carex rupestris''), [[ostřice tmavá]] (''Carex atrata''), [[ostřice Bigelowova]] (''Carex bigelowii''), [[ovsíř dvouřízný]] (''Avenula planiculmis''), [[řebříček obecný sudetský]] (''Achillea millefolium sudetica''), [[řeřišnice rýtolistá]] (''Cardamine resedifolia''), [[tučnice obecná]] (''Pinguicula vulgaris''), [[vraneček brvitý]] (''Selaginella selaginoides''), [[vrba bylinná]] (''Salix herbacea''), [[zvonek okrouhlolistý skalní]] (''Campanula rotundifolia sudetica''). K dalším zajímavým rostlinám subalpínských poloh patří [[kostřava nízká]] (''Festuca alpina''), [[lněnka alpská]] (''Thesium alpinum''), [[sítina trojklanná]] (''Juncus trifidus''), [[violka žlutá sudetská]] (''Viola lutea sudetica'').

Jiným společenstvem, charakteristickým pro subalpínské polohy Hrubého Jeseníku, jsou vysokostébelné nivy v okolí horních toku potoků, kde roste [[havez česnáčková]] (''Adenostyles alliariae''), [[kamzičník rakouský]] (''Doronicum austriacum''), [[mléčivec alpský]] (''Cicerbita alpina''), [[oměj pestrý]] (''Aconitum variegatum''), [[oměj šalamounek]] (''Aconitum callibotryon''), [[oměj vlčí mor]] (''Aconitum lycoctonum'') a [[stračka vyvýšená]] (''Delphinium elatum'').

Několik vzácných druhů rostlin roste na řadě jesenických [[rašelinišťě|rašelinišť]] - např. [[bříza karpatská]] (''Betula carpatica''), [[ostřice bažinná]] (''Carex limosa''), [[ostřice chudokvětá]] (''Carex pauciflora''). Z běžnějších druhů rostou na rašeliništích [[klikva žoravina]] (''Oxycoccus palustris'') a [[kyhanka sivolistá]] (''Andromeda polifolia'').<ref name="Vlastivěda">{{Citace monografie | příjmení = Melzer | jméno = M. | příjmení2 = Schulz | jméno2 = J. a kol. | titul = Vlastivěda šumperského okresu | vydavatel = OÚ Šumperk a OVM Šumperk | místo = Šumperk | rok = 1993 | isbn = 80-85083-02-7}}</ref>

=== Fauna ===
K nejzajímavějším živočichům Hrubého Jeseníku patří motýli, ptáci a savci.

Z motýlů jsou nejnápadnější horští okáči rodu ''Erebia''. Nad hranici lesa na hřebeni Hrubého Jeseníku létá [[okáč menší]] (''Erebia sudetica'') a [[okáč horský]] (''Erebia epiphron'') - oba se v [[Česko|Česku]] vyskytují pouze zde. V lesním pásmu se vyskytuje [[okáč černohnědý]] (''Erebia ligea'') a ještě níže [[okáč rudopásný]] (''Erebia euryale'').

Především v hřebenové oblasti Hrubého Jeseníku hnízdí několik horských druhů ptáků - [[datlík tříprstý]], [[linduška luční]], [[linduška horská]], [[pěvuška podhorní]], [[kos horský]], [[čečetka tmavá]]. K dalším vzácnějším druhům, hnízdícím na území Hrubého Jeseníku, patří [[sokol stěhovavý]], [[tetřívek obecný]], [[jeřábek lesní]], [[čáp černý]] nebo [[sluka lesní]].

Ze savců je možné se zde setkat vzácně s velkými šelmami ([[rys ostrovid]], [[vlk]], [[medvěd hnědý]]). Druhotně byl vysazen [[kamzík horský]]. Nejzajímavějším savcem je [[myšivka horská]], památka na ledové doby ([[glaciální relikt]]).<ref name="Vlastivěda"/>

== Reference ==
<references/>

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Hrubý Jeseník| ]]
[[Kategorie:Pohoří v Česku]]
[[Kategorie:Geografie Olomouckého kraje]]
[[Kategorie:Okres Jeseník]]
[[Kategorie:Okres Šumperk]]
[[Kategorie:Geografie Moravskoslezského kraje]]
[[Kategorie:Okres Bruntál]]