<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Hrub%C3%BD_Rohozec_%28z%C3%A1mek%29</id>
		<title>Hrubý Rohozec (zámek) - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Hrub%C3%BD_Rohozec_%28z%C3%A1mek%29"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Hrub%C3%BD_Rohozec_(z%C3%A1mek)&amp;action=history"/>
		<updated>2026-06-27T07:45:48Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Hrub%C3%BD_Rohozec_(z%C3%A1mek)&amp;diff=679685&amp;oldid=prev</id>
		<title>Ivan Drago: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Hrub%C3%BD_Rohozec_(z%C3%A1mek)&amp;diff=679685&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2014-05-26T11:26:19Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 26. 5. 2014, 11:26&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Ivan Drago</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Hrub%C3%BD_Rohozec_(z%C3%A1mek)&amp;diff=679684&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Hrub%C3%BD_Rohozec_(z%C3%A1mek)&amp;diff=679684&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2011-02-11T21:51:50Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Hrubý Rohozec.JPG|thumb|Státní zámek Hrubý Rohozec]]&lt;br /&gt;
'''Hrubý Rohozec''' je [[státní zámek]] a [[národní kulturní památka]], která leží ve stejnojmenné městské části na severozápadním okraji [[město|města]] [[Turnov]]a. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky hradu Rohozec ==&lt;br /&gt;
Původní [[hrad]] Rohozec byl založen kolem roku 1280 zřejmě Jaroslavem z [[Ralsko (hrad)|Ralska]] a jeho synem Havlem Rybou z rodu [[Markvarticové|Markvarticů]]. Od sedmdesátých let 14. století hrad náležel Markvartovi z [[Vartemberk]]a, který napadal kvůli osobním sporům lužické sousedy. To vzbudilo nevoli [[král]]e Václava IV. Ten jeho hrady ([[Žleby]], [[Zbiroh]], Rohozec) obsadil, Markvarta uvěznil a majetek mu zabavil. Královské komoře patřil do r. 1422, kdy ho získali páni [[z Michalovic]]. Za husitských válek byl majitelem Jan Kruhlata z Michalovic, který jako katolík podporoval krále Zikmunda proti [[husité|husitům]]. [[Jan Žižka|Žižka]] Turnov zapálil roku 1424, ale o osudu Rohozce samého tehdy zprávy nemáme. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přestavba hradu na zámek ==&lt;br /&gt;
Od roku 1468 vlastnil hrad [[Jan Tovačovský z Cimburka]], po něm ho zdědila jeho ovdovělá manželka Johanka z Krajku, známá svojí podporou [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]]. Johanka zahájila roku 1506 přestavbu, v níž pokračovali Jan ze Šelmberka a Kunrát Krajíř z Krajku. Na místě původního hrádku se samostatně stojící hranolovou věží, propojenou s hrádkem obrannou zdí, vzniká komplex budov na nepravidelném lichoběžníkovém půdorysu. Pozdně gotické paláce spojily [[věž]] s vlastním hrádkem. Roku 1516 získal hrad dnešní půdorys.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 1534 vlastnili hrad opět [[Vartemberkové]]. Karel z Vartemberka přeměnil hrad celkovým zvýšením a dílčími přestavbami na zámek. Východní křídlo bylo prolomeno otevřenou [[Arkáda (architektura)|arkádou]], zámecká průčelí získala [[sgrafita|sgrafitovou]] výzdobu a stará gotická věž byla včleněna do východního paláce.&lt;br /&gt;
    &lt;br /&gt;
== Hrubý Rohozec v 17. století ==&lt;br /&gt;
Po porážce českých vojsk na [[Bílá Hora (Praha)|Bílé hoře]] připadl zámek [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtu z Valdštejna]]. Ten daroval Rohozec svému válečníkovi [[Mikuláš Desfours|Mikuláši Desfoursovi]]. Původně francouzský šlechtický rod vlastnil zámek až do roku [[1945]], kdy byl vyvlastněn státem na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]]. Za Desfoursů dostal Rohozec přídomek Hrubý na rozdíl od blízkého statku a vsi Malý Rohozec. Mikulášův syn Albrecht Maxmilián začal r. 1675 s barokní přestavbou zámku. Do jižního paláce byla vestavěna raně barokní kaple probíhající dvěma patry budovy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klasicistní a empírové úpravy ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Hrubý Rohozec - nádvoří.JPG|thumb|Část paláce z nádvoří]]&lt;br /&gt;
[[Desfoursové]] dali v 19. století zámku dnešní podobu. Počátkem století byly odstraněny dřevěné pavlače v druhém patře a nahrazeny vnitřní komunikací. Došlo k zazdění [[Arkáda (architektura)|arkád]] a nejvyšší patro východní věže bylo sneseno. Jídelna byla vybavena novogoticky. Na pracích se po roce 1822 podílel především český architekt [[Jan F. Joedl]], který také zámek opatřil klasicistními omítkami. Romantické prvky zasáhly především interiéry zámku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Interiéry zámku ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z původního hradu se dodnes zachovaly jen sklepní prostory vytesané přímo do [[skála|skály]] nad [[řeka|řekou]] [[Jizera (řeka)|Jizerou]]. Portál vstupní věže, již prochází návštěvník do nádvoří, je [[renesance|renesanční]]. Na nádvoří je ve zdi náhrobní deska Maxmiliána Desfourse. Ze zámeckých místností se dodnes dochovaly dvě knihovny, zelený salón s původním dobovým vybavením a jídelna. V jídelně a v obrazové galérii najdeme podobizny dalších významných Desfoursů - Louise Des Fours, lotrinského vyslance na dvoře Rudolfa II., Adléty Des Fours, dlouholeté přítelkyně přírodovědce [[Jan Evangelista Purkyně|Jana Evangelisty Purkyně]], lékařky Marie Des Fours.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zbývající přístupná část zámku zahrnuje expozice připravené ve spolupráci s [[Uměleckoprůmyslové museum (Praha)|Uměleckoprůmyslovým muzeem]] v Praze. Jednotlivé místnosti poskytují přehled o kultuře bydlení a odívání za renesance, [[baroko|baroka]], [[rokoko|rokoka]], [[klasicismus|klasicismu]], dalších stylů 19. století až po [[secese|secesi]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kaple Nejsvětější Trojice ===&lt;br /&gt;
Barokní [[kaple]] Nejsvětější Trojice z roku 1675 přestavěná z části ještě [[gotika|gotického]] hradního paláce má [[oltář]] s obrazem Korunování Panny Marie; přiléhající hradní kaple má sklípkovou klenbu. Dvoupatrová [[kruchta]] nese [[varhany]] z poloviny 18. století. Dnes je kaple využívána Městským úřadem v Turnově pro svatební obřady.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prohlídky zámku ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zámek je době přístupný veřejnosti v obvyklých otevíracích dobách českých hradů a zámků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''květen až září'' – úterý až neděle od 9:00 do 17:00 hodin&lt;br /&gt;
* ''duben a říjen'' – soboty, neděle a státní svátky od 9:00 do 16:00 hodin&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návštěvníci mají možnost vybrat si ze dvou prohlídkových okruhů (září 2009):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Malý okruh'' – kaple Nejsvětější Trojice, předkaplí, sakristie, malá knihovna, velká knihovna, jídelna, zelený salon, expozice vývoje šlechtických interiérů od renesance po klasicismus.&lt;br /&gt;
* ''Velký okruh'' – kaple Nejsvětější Trojice, předkaplí, sakristie, malá knihovna, velká knihovna, jídelna, zelený salon, expozice vývoje šlechtických interiérů od renesance po novorenesanci, pokoj hraběnky Augusty Gabriely, pokoj hraběnky Marie Immaculaty, klenutý pokoj, modrý salon, zelený pokoj, zámecká chodba, pokoj pro hosty, pokoj hraběte Karla Bedřicha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Okolí zámku ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Hrubý Rohozec - park.JPG|thumb|Anglický park na Rohozci]]&lt;br /&gt;
Součástí zámeckého areálu je menší přírodně-krajinářský park s kamenickými pracemi z období [[romantismus|romantismu]]. Na park navazuje Zámecká stezka, která vede do [[příkop (válečnictví)|hradního příkopu]]. Odtud je dobře zřetelná mohutná skála, na níž zámek stojí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zámecká stezka vede dále k řece [[Jizera (řeka)|Jizeře]], odkud se lze přírodními partiemi kolem [[Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova|Dlaskova statku]] v [[Dolánky u Turnova|Dolánkách]] a parkovými cestami údolím Jizery dostat až na náměstí Českého ráje v Turnově.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* http://www.hruby-rohozec.eu/&lt;br /&gt;
* [http://www.severnicechy.info/dr-cs/zamky/cesky-raj/zamek-hruby-rohozec.html Návštěvnické informace, turistické trasy v okolí]&lt;br /&gt;
* [http://www.severnicechy.info/dr-cs/naucne-stezky/cesky-raj/zamecka-naucna-stezka-turnov-hruby-rohozec.html Zámecká stezka]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zámky v Česku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Turnov]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Semily]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>