Hubbleův vesmírný dalekohled - Historie editací

Sysop: ++

2022-10-30T23:54:00Z

← Starší verze		Verze z 30. 10. 2022, 23:54
Řádka 38:		Řádka 38:
	{{Šablona:Kosmické těleso-parametr\|STIS\|spektrometer/kamera (mimo provoz)}}		{{Šablona:Kosmické těleso-parametr\|STIS\|spektrometer/kamera (mimo provoz)}}
	\|url={{Externí odkaz\|url=http://hubble.nasa.gov\|text=hubble.nasa.gov}}		\|url={{Externí odkaz\|url=http://hubble.nasa.gov\|text=hubble.nasa.gov}}
-	}}	+	}}[[Soubor:HubbleExplodedczech.png\|thumb\|right\|250px\|Rozložené schéma Hubbleova vesmírného dalekohledu]]
-	[[Soubor:HubbleExplodedczech.png\|thumb\|right\|250px\|Rozložené schéma Hubbleova vesmírného dalekohledu]]	+
	'''Hubbleův vesmírný dalekohled''' (zkratka HST z {{Cizojazyčně\|en\|Hubble Space Telescope}}, někdy také jen krátce Hubble) je [[dalekohled]], který na [[Oběžná dráha\|oběžnou dráhu]] [[Země]] do výše 600 kilometrů vynesl v roce [[1990]] při letu [[STS-31]] americký raketoplán [[Discovery (raketoplán)\|Discovery]]. Dalekohled předává na Zemi obrazy [[vesmír]]u neovlivněné zemskou [[Atmosféra\|atmosférou]]. Jeho umístění mimo zemskou atmosféru umožňuje pořizovat velmi ostré [[fotografie\|snímky]] [[Těleso\|vesmírných těles]]. Od svého vypuštění se stal jedním z nejdůležitějších dalekohledů v historii [[astronomie]] a významně se zasloužil o prohloubení poznatků o vesmíru. Přispěl k mnohým klíčovým objevům, které pomohly astronomům lépe porozumět základním problémům [[astrofyzika\|astrofyziky]]. Velmi ceněné jsou například snímky tzv. [[Hubbleovo hluboké pole\|Hubbleových hlubokých polí]] ({{Cizojazyčně\|en\|Hubble ultra deep fields}}) s nejvzdálenějšími objekty, které zatím lidstvo bylo schopno ve vesmíru pozorovat.		'''Hubbleův vesmírný dalekohled''' (zkratka HST z {{Cizojazyčně\|en\|Hubble Space Telescope}}, někdy také jen krátce Hubble) je [[dalekohled]], který na [[Oběžná dráha\|oběžnou dráhu]] [[Země]] do výše 600 kilometrů vynesl v roce [[1990]] při letu [[STS-31]] americký raketoplán [[Discovery (raketoplán)\|Discovery]]. Dalekohled předává na Zemi obrazy [[vesmír]]u neovlivněné zemskou [[Atmosféra\|atmosférou]]. Jeho umístění mimo zemskou atmosféru umožňuje pořizovat velmi ostré [[fotografie\|snímky]] [[Těleso\|vesmírných těles]]. Od svého vypuštění se stal jedním z nejdůležitějších dalekohledů v historii [[astronomie]] a významně se zasloužil o prohloubení poznatků o vesmíru. Přispěl k mnohým klíčovým objevům, které pomohly astronomům lépe porozumět základním problémům [[astrofyzika\|astrofyziky]]. Velmi ceněné jsou například snímky tzv. [[Hubbleovo hluboké pole\|Hubbleových hlubokých polí]] ({{Cizojazyčně\|en\|Hubble ultra deep fields}}) s nejvzdálenějšími objekty, které zatím lidstvo bylo schopno ve vesmíru pozorovat.
	Hubbleův vesmírný teleskop je součástí série [[Velké observatoře\|Velkých kosmických observatoří]], programu výzkumu vesmíru amerického [[NASA\|Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku]] (NASA). Dalšími observatořemi jsou [[Comptonova gama observatoř]] ({{Cizojazyčně\|en\|Compton Gamma Ray Observatory}}), [[Rentgenové záření\|rentgenový]] teleskop [[Rentgenová observatoř Chandra\|Chandra]] ({{Cizojazyčně\|en\|Chandra X-ray Observatory}}) a [[Spitzerův vesmírný dalekohled]] ({{Cizojazyčně\|en\|Spitzer Space Telescope}}). Další vesmírný dalekohled nespadající do programu Velkých kosmických observatoří je [[Vesmírný dalekohled Jamese Webba]] (JWST), který má být vypuštěn po roce [[2013]] a který bude určen pro zkoumání vesmíru v [[Infračervené záření\|infračervené]] oblasti spektra.<ref> {{Citace elektronické monografie		Hubbleův vesmírný teleskop je součástí série [[Velké observatoře\|Velkých kosmických observatoří]], programu výzkumu vesmíru amerického [[NASA\|Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku]] (NASA). Dalšími observatořemi jsou [[Comptonova gama observatoř]] ({{Cizojazyčně\|en\|Compton Gamma Ray Observatory}}), [[Rentgenové záření\|rentgenový]] teleskop [[Rentgenová observatoř Chandra\|Chandra]] ({{Cizojazyčně\|en\|Chandra X-ray Observatory}}) a [[Spitzerův vesmírný dalekohled]] ({{Cizojazyčně\|en\|Spitzer Space Telescope}}). Další vesmírný dalekohled nespadající do programu Velkých kosmických observatoří je [[Vesmírný dalekohled Jamese Webba]] (JWST), který má být vypuštěn po roce [[2013]] a který bude určen pro zkoumání vesmíru v [[Infračervené záření\|infračervené]] oblasti spektra.<ref> {{Citace elektronické monografie
Řádka 677:		Řádka 676:
	Data z teleskopu mohou být analyzována pomocí mnoha rozdílných programů. STScI prosazuje na míru vyrobený software Systém pro analýzu dat z vesmírného dalekohledu ({{Cizojazyčně\|en\|Space Telescope Science Data Analysis System – STSDAS}}), který obsahuje všechny programy potřebné pro kalibraci nezpracovaných dat. Obsahuje také další plug-iny pro zpracování astronomických dat. Navíc je upravený přesně na míru dat z Hubbleova vesmírného dalekohledu. Tento software běží jako modul počítačového programu [[Image Reduction and Analysis Facility]] (IRAF), populárního softwaru pro zpracovávání astronomických dat.<ref>Primer, oddíl 7.1.1</ref>		Data z teleskopu mohou být analyzována pomocí mnoha rozdílných programů. STScI prosazuje na míru vyrobený software Systém pro analýzu dat z vesmírného dalekohledu ({{Cizojazyčně\|en\|Space Telescope Science Data Analysis System – STSDAS}}), který obsahuje všechny programy potřebné pro kalibraci nezpracovaných dat. Obsahuje také další plug-iny pro zpracování astronomických dat. Navíc je upravený přesně na míru dat z Hubbleova vesmírného dalekohledu. Tento software běží jako modul počítačového programu [[Image Reduction and Analysis Facility]] (IRAF), populárního softwaru pro zpracovávání astronomických dat.<ref>Primer, oddíl 7.1.1</ref>
	== Význam pro veřejnost ==		== Význam pro veřejnost ==
-	[[Soubor:Horsehead-Hubble.jpg\|thumb~~\|right~~\|250px\|V roce 2001 nechala NASA na internetu hlasovat veřejnost, který obrázek z dalekohledu je nejhezčí. S drtivou většinou zvítězila [[Mlhovina Koňská hlava]]]]	+	[[Soubor:Horsehead-Hubble.jpg\|thumb\|250px\|V roce 2001 nechala NASA na internetu hlasovat veřejnost, který obrázek z dalekohledu je nejhezčí. S drtivou většinou zvítězila [[Mlhovina Koňská hlava]]]]
	Pro projekt Hubbleova vesmírného dalekohledu bylo vždy důležité mít na své straně přízeň široké veřejnosti, neboť na jeho stavbu a provoz byly vynaloženy značné příspěvky [[daň\|daňových poplatníků]].<ref>{{Citace elektronické monografie		Pro projekt Hubbleova vesmírného dalekohledu bylo vždy důležité mít na své straně přízeň široké veřejnosti, neboť na jeho stavbu a provoz byly vynaloženy značné příspěvky [[daň\|daňových poplatníků]].<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení =		\| příjmení =
Řádka 747:		Řádka 746:
	\| vydavatel = STScI		\| vydavatel = STScI
	\| jazyk = anglicky		\| jazyk = anglicky
-	}}</ref> [[Soubor:Hubble Space Telescope Scale Model.JPG\|thumb\|left\|Replika Hubbleova vesmírného dalekohledu]]Tyto činnosti koordinuje Kancelář pro vztah s veřejností (Office for Public Outreach), která byla založená v roce [[2000]], aby za podporu celého programu zajistila americkým daňovým poplatníkům určitou zpětnou vazbu.	+	}}</ref> [[Soubor:Hubble Space Telescope Scale Model.JPG\|thumb\|left\|200px\|Replika Hubbleova vesmírného dalekohledu]]
		+	Tyto činnosti koordinuje Kancelář pro vztah s veřejností (Office for Public Outreach), která byla založená v roce [[2000]], aby za podporu celého programu zajistila americkým daňovým poplatníkům určitou zpětnou vazbu.
	V Evropě je hlavní institucí, která se stará o propagaci Hubbleova dalekohledu, od roku [[1999]] [[Hubbleovo centrum Evropské kosmické agentury]] ({{Cizojazyčně\|en\|Hubble European Space Agency Information Centre – HEIC}}).<ref>{{Citace elektronické monografie		V Evropě je hlavní institucí, která se stará o propagaci Hubbleova dalekohledu, od roku [[1999]] [[Hubbleovo centrum Evropské kosmické agentury]] ({{Cizojazyčně\|en\|Hubble European Space Agency Information Centre – HEIC}}).<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení =		\| příjmení =
Řádka 763:		Řádka 763:
	== Budoucnost ==		== Budoucnost ==
	=== Selhání vybavení ===		=== Selhání vybavení ===
-	[[Soubor:Tarantula nebula detail.jpg\|thumb~~\|right~~\|250px\|Snímek kamery WFPC2 malé části [[Mlhovina Tarantule\|mlhoviny Tarantule]] ve [[Velký Magellanův oblak\|Velkém Magellanovu oblaku]]]]	+	[[Soubor:Tarantula nebula detail.jpg\|thumb\|250px\|Snímek kamery WFPC2 malé části [[Mlhovina Tarantule\|mlhoviny Tarantule]] ve [[Velký Magellanův oblak\|Velkém Magellanovu oblaku]]]]
	Minulé servisní mise nahradily staré přístrojové vybavení za nové, čímž nejen oddálily jeho selhání, ale také vytvořily nové možnosti výzkumu. V srpnu 2004 selhal pohonný systém [[spektrometr]]u (Space Telescope Imaging Spectrograph – STIS), takže celé zařízení přestalo pracovat. Taktéž hlavní kamera ({{Cizojazyčně\|en\|Advanced Camera for Surveys – ACS}}) selhala elektronicky v červnu 2006 a elektronika záložní selhala [[27. leden\|27. ledna]] [[2007]].<ref>{{Citace elektronické monografie		Minulé servisní mise nahradily staré přístrojové vybavení za nové, čímž nejen oddálily jeho selhání, ale také vytvořily nové možnosti výzkumu. V srpnu 2004 selhal pohonný systém [[spektrometr]]u (Space Telescope Imaging Spectrograph – STIS), takže celé zařízení přestalo pracovat. Taktéž hlavní kamera ({{Cizojazyčně\|en\|Advanced Camera for Surveys – ACS}}) selhala elektronicky v červnu 2006 a elektronika záložní selhala [[27. leden\|27. ledna]] [[2007]].<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení =		\| příjmení =
Řádka 849:		Řádka 849:
	\| jazyk = anglicky		\| jazyk = anglicky
	}}</ref> Toto rozhodnutí bylo napadeno mnoha astronomy, kteří považovali hodnotu Hubbleova dalekohledu za dostatečně velkou k tomu, aby člověk podstoupil určité riziko.		}}</ref> Toto rozhodnutí bylo napadeno mnoha astronomy, kteří považovali hodnotu Hubbleova dalekohledu za dostatečně velkou k tomu, aby člověk podstoupil určité riziko.
-	[[Soubor:~~JWST~~.jpg\|thumb\|~~left~~\|Vesmírný dalekohled Jamese Webba – pomyslný nástupce Hubbleova dalekohledu]]	+	[[Soubor:James Webb Space Telescope 2009 top.jpg\|thumb\|250px\|Vesmírný dalekohled Jamese Webba – pomyslný nástupce Hubbleova dalekohledu]]
	Pomyslný nástupce HST, [[Vesmírný dalekohled Jamese Webba]] (JWST), nebude s největší pravděpodobností vypuštěn dříve, než dojde ke stažení Hubbleova dalekohledu – tedy až po roce [[2013]].<ref>{{Citace elektronické monografie		Pomyslný nástupce HST, [[Vesmírný dalekohled Jamese Webba]] (JWST), nebude s největší pravděpodobností vypuštěn dříve, než dojde ke stažení Hubbleova dalekohledu – tedy až po roce [[2013]].<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení =		\| příjmení =

Sysop: /* Vědecké výsledky mise */ ++

2022-10-30T12:52:55Z

Vědecké výsledky mise: ++

← Starší verze		Verze z 30. 10. 2022, 12:52
Řádka 465:		Řádka 465:
	== Vědecké výsledky mise ==		== Vědecké výsledky mise ==
	=== Důležité objevy ===		=== Důležité objevy ===
-	[[Soubor:Eagle ~~nebula pillars~~.jpg\|thumb\|~~right\|250px~~\|Jeden z nejznámějších obrázků Hubbleova dalekohledu tzv. sloupy stvoření, oblast v Orlí mlhovině, ve které se rodí nové hvězdy]]	+	[[Soubor:The Eagle Nebula - GPN-2000-000987.jpg\|thumb\|280px\|Jeden z nejznámějších obrázků Hubbleova dalekohledu tzv. sloupy stvoření, oblast v Orlí mlhovině, ve které se rodí nové hvězdy]]
	Hubbleův vesmírný dalekohled pomohl astronomům rozluštit mnohé dlouhotrvající otázky a poskytl též impuls ke vzniku otázek a teorií nových. Mezi prvořadé úkoly mise patřila měření vzdáleností [[Cefeida\|Cefeid]], typu [[proměnná hvězda\|proměnných hvězd]] vykazujících přímý vztah mezi periodou proměnlivosti a jejich [[Absolutní hvězdná velikost\|absolutní hvězdnou velikostí]]. Tato měření byla o mnoho přesnější než ta předchozí a podařilo se tedy výrazně omezit rozsah odhadovaných hodnot [[Hubbleova konstanta\|Hubbleovy konstanty]], jež určuje rychlost rozpínání vesmíru a která souvisí i s jeho věkem. Před vypuštěním Hubblea dosahovala chyba při odhadování konstanty i 50 %.<ref name="results">{{Citace elektronické monografie		Hubbleův vesmírný dalekohled pomohl astronomům rozluštit mnohé dlouhotrvající otázky a poskytl též impuls ke vzniku otázek a teorií nových. Mezi prvořadé úkoly mise patřila měření vzdáleností [[Cefeida\|Cefeid]], typu [[proměnná hvězda\|proměnných hvězd]] vykazujících přímý vztah mezi periodou proměnlivosti a jejich [[Absolutní hvězdná velikost\|absolutní hvězdnou velikostí]]. Tato měření byla o mnoho přesnější než ta předchozí a podařilo se tedy výrazně omezit rozsah odhadovaných hodnot [[Hubbleova konstanta\|Hubbleovy konstanty]], jež určuje rychlost rozpínání vesmíru a která souvisí i s jeho věkem. Před vypuštěním Hubblea dosahovala chyba při odhadování konstanty i 50 %.<ref name="results">{{Citace elektronické monografie
	\| autor = W. L. Freedman et al		\| autor = W. L. Freedman et al
Řádka 490:		Řádka 490:
	}}</ref>		}}</ref>
	Zrychlování poté potvrdily i některé pozemské teleskopy spolu s dalekohledy na oběžné dráze a jeho hodnotu určily ještě přesněji. Navzdory tomu však příčina tohoto zrychlování není stále zcela jasná.		Zrychlování poté potvrdily i některé pozemské teleskopy spolu s dalekohledy na oběžné dráze a jeho hodnotu určily ještě přesněji. Navzdory tomu však příčina tohoto zrychlování není stále zcela jasná.
-	Snímky a spektra, které poskytl Hubbleův vesmírný dalekohled, byla využita i při dokazování přítomnosti [[Černá díra\|černých děr]] v centrech blízkých galaxií. Výskyt černých děr v centrech galaxií se předpokládal již v 60. letech 20. století a v 80. letech bylo objeveno i několik kandidátů, ale teprve až výzkum provedený Hubbleovým dalekohledem naznačil možnost, že černé díry se nachází v centrech všech galaxií.<ref>{{Citace elektronické monografie	+	Snímky a spektra, které poskytl Hubbleův vesmírný dalekohled, byla využita i při dokazování přítomnosti [[Černá díra\|černých děr]] v centrech blízkých galaxií. Výskyt černých děr v centrech galaxií se předpokládal již v 60. letech 20. století a v 80. letech bylo objeveno i několik kandidátů, ale teprve až výzkum provedený Hubbleovým dalekohledem naznačil možnost, že černé díry se nachází v centrech všech galaxií.<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení =		\| příjmení =
	\| jméno =		\| jméno =
Řádka 514:		Řádka 514:
	\| jazyk = anglicky		\| jazyk = anglicky
	}}</ref> Dalekohled dále potvrdil, že hmotnost těchto černých děr je přímo spjatá s vlastnostmi galaxií.		}}</ref> Dalekohled dále potvrdil, že hmotnost těchto černých děr je přímo spjatá s vlastnostmi galaxií.
-	HST pozoroval také srážku komety [[Shoemaker-Levy 9]] s planetou [[Jupiter (planeta)\|Jupiter]] v roce [[1994]], která se (naštěstí pro astronomy) udála pouhých několik měsíců po opravě optiky dalekohledu. Jeho fotografie byly ostřejší než jakékoliv předchozí snímky od roku 1979, kdy kolem Jupitera proletěla sonda [[Voyager 2\|Voyager 2]]. Zároveň hrály důležitou roli při studiu dynamiky srážky komety s Jupiterem, což je událost, o níž se astronomové domnívají, že nastává v průměru pouze jednou za několik set let.	+	HST pozoroval také srážku komety [[Shoemaker-Levy 9]] s planetou [[Jupiter (planeta)\|Jupiter]] v roce [[1994]], která se (naštěstí pro astronomy) udála pouhých několik měsíců po opravě optiky dalekohledu. Jeho fotografie byly ostřejší než jakékoliv předchozí snímky od roku 1979, kdy kolem Jupitera proletěla sonda [[Voyager 2\|Voyager 2]]. Zároveň hrály důležitou roli při studiu dynamiky srážky komety s Jupiterem, což je událost, o níž se astronomové domnívají, že nastává v průměru pouze jednou za několik set let.
	Mezi další významné objevy patří protoplanetární disky v mlhovině [[Mlhovina v Orionu\|M42]],<ref>{{Citace elektronické monografie		Mezi další významné objevy patří protoplanetární disky v mlhovině [[Mlhovina v Orionu\|M42]],<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení =		\| příjmení =
Řádka 586:		Řádka 586:
	Unikátním odkazem, který nám projekt Hubbleova vesmírného dalekohledu zanechal, jsou snímky tzv. Hubbleových hlubokých a ultra-hlubokých polí. Při jejich snímání byla využita jedinečná citlivost přístroje na vlnové délky ve viditelném oboru spektra. Vznikly tak velice detailní snímky velmi malých oblastí v [[souhvězdí Pece]], na nichž je možné vidět galaxie vzdálené i několik miliard světelných let. Nikdy předtím se astronomům nepodařilo zobrazit ve viditelném světle takto vzdálené objekty. Hubbleův dalekohled tak poskytl pohled do raného stádia života vesmíru.		Unikátním odkazem, který nám projekt Hubbleova vesmírného dalekohledu zanechal, jsou snímky tzv. Hubbleových hlubokých a ultra-hlubokých polí. Při jejich snímání byla využita jedinečná citlivost přístroje na vlnové délky ve viditelném oboru spektra. Vznikly tak velice detailní snímky velmi malých oblastí v [[souhvězdí Pece]], na nichž je možné vidět galaxie vzdálené i několik miliard světelných let. Nikdy předtím se astronomům nepodařilo zobrazit ve viditelném světle takto vzdálené objekty. Hubbleův dalekohled tak poskytl pohled do raného stádia života vesmíru.
	=== Dopad na astronomii ===		=== Dopad na astronomii ===
-	[[Soubor:Hubble ultra deep field.jpg\|thumb\|~~right~~\|Vzdálené galaxie, které byly nasnímány v projektu Hubbleových ultrahlubokých polí]]	+	[[Soubor:Hubble ultra deep field.jpg\|thumb\|280px\|Vzdálené galaxie, které byly nasnímány v projektu Hubbleových ultrahlubokých polí]]
	Pozitivní dopad Hubbleova dalekohledu na astronomii vyplývá z mnoha objektivních měřítek. Více než 4000 prací založených na datech poskytnutých Hubblem bylo zveřejněno v odborných časopisech a ještě více z nich bylo představeno a diskutováno na astronomických konferencích. Pokud se podíváme na různé odborné astronomické práce z období několik let po jejich zveřejnění, asi jedna třetina z nich nebyla nikdy citována, z prací založených na údajích z Hubbleova dalekohledu však nebyla nikdy citována pouze 2 %. Práce založená na Hubbleových pozorováních bývá v průměru citována dvakrát tak často než jiná astronomická pojednání. Z přibližně 200 nejvíce citovaných prací zveřejňovaných každý rok, je kolem 10 % založeno právě na datech poskytnutých Hubbleovým dalekohledem.<ref>''STSCi newsletter'', v. 20, vydání 2, jaro 2003</ref>		Pozitivní dopad Hubbleova dalekohledu na astronomii vyplývá z mnoha objektivních měřítek. Více než 4000 prací založených na datech poskytnutých Hubblem bylo zveřejněno v odborných časopisech a ještě více z nich bylo představeno a diskutováno na astronomických konferencích. Pokud se podíváme na různé odborné astronomické práce z období několik let po jejich zveřejnění, asi jedna třetina z nich nebyla nikdy citována, z prací založených na údajích z Hubbleova dalekohledu však nebyla nikdy citována pouze 2 %. Práce založená na Hubbleových pozorováních bývá v průměru citována dvakrát tak často než jiná astronomická pojednání. Z přibližně 200 nejvíce citovaných prací zveřejňovaných každý rok, je kolem 10 % založeno právě na datech poskytnutých Hubbleovým dalekohledem.<ref>''STSCi newsletter'', v. 20, vydání 2, jaro 2003</ref>
	Ačkoliv měl HST velmi pozitivní dopad na astronomii, je nepopiratelné, že suma vynaložená na tuto misi byla obrovská. Vypracovaná studie týkající se relativních dopadů různých dalekohledů na astronomii zjistila, že data z HST jsou sice např. oproti 4m pozemnímu [[William Herschel Telescope\|dalekohledu Williama Herschela]] 15 × častěji citována, ovšem stavba a provoz HST stojí 100 × více.<ref>{{Citace monografie		Ačkoliv měl HST velmi pozitivní dopad na astronomii, je nepopiratelné, že suma vynaložená na tuto misi byla obrovská. Vypracovaná studie týkající se relativních dopadů různých dalekohledů na astronomii zjistila, že data z HST jsou sice např. oproti 4m pozemnímu [[William Herschel Telescope\|dalekohledu Williama Herschela]] 15 × častěji citována, ovšem stavba a provoz HST stojí 100 × více.<ref>{{Citace monografie
Řádka 601:		Řádka 601:
	}}</ref>		}}</ref>
	Učinit rozhodnutí mezi investováním do pozemního dalekohledu versus vesmírného dalekohledu je velkým dilematem do budoucna. Rozvoj adaptivní optiky rozšířil možnosti snímkování s vysokým rozlišením i pomocí pozemních dalekohledů. Rozdíly v kvalitě pozorování mezi adaptivní optikou a HST se mohou lišit případ od případu. Lze však říci, že ve viditelném světle může adaptivní optika zaostřit pouze velmi malou část zorného pole, zatímco HST může provádět snímkování s vysokým rozlišením v širokém úhlu.		Učinit rozhodnutí mezi investováním do pozemního dalekohledu versus vesmírného dalekohledu je velkým dilematem do budoucna. Rozvoj adaptivní optiky rozšířil možnosti snímkování s vysokým rozlišením i pomocí pozemních dalekohledů. Rozdíly v kvalitě pozorování mezi adaptivní optikou a HST se mohou lišit případ od případu. Lze však říci, že ve viditelném světle může adaptivní optika zaostřit pouze velmi malou část zorného pole, zatímco HST může provádět snímkování s vysokým rozlišením v širokém úhlu.
		+
	== Využívání dalekohledu ==		== Využívání dalekohledu ==
	[[Soubor:STSci-PRC01-33 omega centauri.jpg\|thumb\|left\|Snímek kulové hvězdokupy [[Omega Centauri]] nacházející se v [[Souhvězdí Kentaura]]; pořízeno kombinovanou širokoúhlou a planetární kamerou 2]]		[[Soubor:STSci-PRC01-33 omega centauri.jpg\|thumb\|left\|Snímek kulové hvězdokupy [[Omega Centauri]] nacházející se v [[Souhvězdí Kentaura]]; pořízeno kombinovanou širokoúhlou a planetární kamerou 2]]

Sysop: /* Servisní mise a nová zařízení */ ++

2022-10-30T12:31:20Z

Servisní mise a nová zařízení: ++

← Starší verze		Verze z 30. 10. 2022, 12:31
Řádka 365:		Řádka 365:
	== Servisní mise a nová zařízení ==		== Servisní mise a nová zařízení ==
	=== Servisní mise 1 ===		=== Servisní mise 1 ===
-	[[Soubor:Hubble Space Telescope first servicing during STS-61.jpg\|thumb\|Astronauti během práce na Hubbleově vesmírném dalekohledu – servisní mise 1]]	+	[[Soubor:Hubble Space Telescope first servicing during STS-61.jpg\|thumb\|230px\|Astronauti během práce na Hubbleově vesmírném dalekohledu – servisní mise 1]]
	Dalekohled byl od prvopočátku konstruován tak, aby mohl být pravidelně udržován. Avšak poté, co se objevily problémy se zrcadlem, ukázala první servisní mise, že astronauti budou nuceni provést sérii dodatečných úprav a instalaci korekční optiky. Sedm astronautů vybraných pro servisní misi trénovalo používání velkého množství speciálního nářadí potřebného k opravě Hubbleova teleskopu.<ref>Tatarewicz, SP-4219, s. 384–387.</ref> Mise [[STS-61]] ([[Endeavour (raketoplán)\|raketoplánu Endeavour]]) proběhla v prosinci [[1993]] a zahrnovala instalaci několika zařízení a různého vybavení.		Dalekohled byl od prvopočátku konstruován tak, aby mohl být pravidelně udržován. Avšak poté, co se objevily problémy se zrcadlem, ukázala první servisní mise, že astronauti budou nuceni provést sérii dodatečných úprav a instalaci korekční optiky. Sedm astronautů vybraných pro servisní misi trénovalo používání velkého množství speciálního nářadí potřebného k opravě Hubbleova teleskopu.<ref>Tatarewicz, SP-4219, s. 384–387.</ref> Mise [[STS-61]] ([[Endeavour (raketoplán)\|raketoplánu Endeavour]]) proběhla v prosinci [[1993]] a zahrnovala instalaci několika zařízení a různého vybavení.
	Mezi nejpodstatnější úpravy patří výměna vysokorychlostního fotometru za „balíček“ korekční optiky COSTAR a výměna WFPC ({{Cizojazyčně\|en\|[[Wide Field and Planetary Camera]]}}) za WFPC2 s interním korekčním optickým systémem. Dále došlo k výměně řídící elektroniky solárních panelů, čtyř [[Gyroskop\|gyroskopů]], dvou elektronických kontrolních jednotek a dvou magnetometrů. Také byl upgradován [[software]] palubních počítačů a Hubble byl poté posunut na vyšší oběžnou dráhu, jelikož během 3 let došlo k jejímu přílišnému poklesu vlivem tření o řídké svrchní vrstvy atmosféry.<ref>{{Citace elektronické monografie		Mezi nejpodstatnější úpravy patří výměna vysokorychlostního fotometru za „balíček“ korekční optiky COSTAR a výměna WFPC ({{Cizojazyčně\|en\|[[Wide Field and Planetary Camera]]}}) za WFPC2 s interním korekčním optickým systémem. Dále došlo k výměně řídící elektroniky solárních panelů, čtyř [[Gyroskop\|gyroskopů]], dvou elektronických kontrolních jednotek a dvou magnetometrů. Také byl upgradován [[software]] palubních počítačů a Hubble byl poté posunut na vyšší oběžnou dráhu, jelikož během 3 let došlo k jejímu přílišnému poklesu vlivem tření o řídké svrchní vrstvy atmosféry.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádka 443:		Řádka 443:
	}} − strany 5-9, sekce 7.1.1.</ref>		}} − strany 5-9, sekce 7.1.1.</ref>
	=== Servisní mise 3B ===		=== Servisní mise 3B ===
-	[[Soubor:149304main payload bay medb.jpg\|thumb\|Připojení raketoplánu Columbia k Hubbleově vesmírnému dalekohledu – servisní mise 3B]]	+	[[Soubor:149304main payload bay medb.jpg\|thumb\|230px\|Připojení raketoplánu Columbia k Hubbleově vesmírnému dalekohledu – servisní mise 3B]]
	Během mise 3B [[Columbia (raketoplán)\|Columbia]] ([[STS-109]]) v březnu 2002 bylo nainstalováno nové zařízení – ''[[Pokročilá pozorovací kamera]]'' (ACS) – která nahradila FOC. Také došlo k opravě zařízení NICMOS, které již v roce 1999 vyčerpalo zásobu chladicí látky. Byl instalován nový chladicí systém, který teplotu dostatečně snížil, a zařízení tedy bylo opět použitelné. Nově udržovaná teplota 77,15 [[Kelvin\|K]] byla sice vyšší, než s jakou počítaly původní plány (~61 K), na druhou stranu však byla zase mnohem stabilnější.<ref name="NICMOStemp" />		Během mise 3B [[Columbia (raketoplán)\|Columbia]] ([[STS-109]]) v březnu 2002 bylo nainstalováno nové zařízení – ''[[Pokročilá pozorovací kamera]]'' (ACS) – která nahradila FOC. Také došlo k opravě zařízení NICMOS, které již v roce 1999 vyčerpalo zásobu chladicí látky. Byl instalován nový chladicí systém, který teplotu dostatečně snížil, a zařízení tedy bylo opět použitelné. Nově udržovaná teplota 77,15 [[Kelvin\|K]] byla sice vyšší, než s jakou počítaly původní plány (~61 K), na druhou stranu však byla zase mnohem stabilnější.<ref name="NICMOStemp" />
	Během mise 3B byly již podruhé vyměněny solární panely. Konstrukce nových panelů byla odvozena od panelů použitých u družic komunikačního systému [[Iridium (satelit)\|Iridium]] a jejich velikost činila pouhé dvě třetiny původních panelů, přičemž ale poskytují o 30 % více energie. Takový přírůstek energie umožnil simultánní spouštění palubních přístrojů a zredukoval problémy s vibrací, které vznikaly ve chvílích, kdy se starší a méně pevné panely dostávaly do slunečního svitu a naopak. Menší velikost panelů znamenala také menší tření o svrchní vrstvy atmosféry. Dále byla vyměněna Hubble's Power Distribution Unit (energetická distribuční jednotka), která umožnila provádět kompletní restarty všech zařízení.<ref>{{Citace elektronické monografie		Během mise 3B byly již podruhé vyměněny solární panely. Konstrukce nových panelů byla odvozena od panelů použitých u družic komunikačního systému [[Iridium (satelit)\|Iridium]] a jejich velikost činila pouhé dvě třetiny původních panelů, přičemž ale poskytují o 30 % více energie. Takový přírůstek energie umožnil simultánní spouštění palubních přístrojů a zredukoval problémy s vibrací, které vznikaly ve chvílích, kdy se starší a méně pevné panely dostávaly do slunečního svitu a naopak. Menší velikost panelů znamenala také menší tření o svrchní vrstvy atmosféry. Dále byla vyměněna Hubble's Power Distribution Unit (energetická distribuční jednotka), která umožnila provádět kompletní restarty všech zařízení.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádka 458:		Řádka 458:
	}}</ref>		}}</ref>
	=== Servisní mise 4 ===		=== Servisní mise 4 ===
-	[[Soubor:STS-125 EVA1 Grunsfeld.jpg\|~~150px~~\|thumb\|J. Grunsfeld ~~při~~ (EVA 1) 4. servisní misi]]	+	[[Soubor:STS-125 EVA1 Grunsfeld.jpg\|230px\|thumb\|J. Grunsfeld (EVA 1) při 4. servisní misi]]
	Servisní mise 4 (SM4), byla závěrečná mise raketoplánu [[Atlantis]] ([[STS-125]]) k údržbě Hubble Space Telescopu v květnu 2009.		Servisní mise 4 (SM4), byla závěrečná mise raketoplánu [[Atlantis]] ([[STS-125]]) k údržbě Hubble Space Telescopu v květnu 2009.
	Celkem proběhlo 5 výstupů astronautů do kosmu. Při nich byla provedena výměna porouchané jednotky SI C&DH (Science Instrument Command and Data Handling), výměna obou bloků baterií BMU (Battery Module Unit), výměna tří gyroskopů RSU (Rate Sensor Unit), instalace úchopového zařízení SCM (Soft Capture Mechanism), instalace nové kamery WFC-3 (Wide Field Camera 3) [místo starého přístroje Wide-Field Planetary Camera 2], instalace nového spektrografu COS (Cosmic Origins Spectrograph) [místo už nepotřebné korektivní optiky COSTAR], oprava kamery ACS (Advanced Camera for Surveys), oprava spektrografu STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph), výměna navigačního senzoru FGS-2 (Fine Guidance Sensor 2) a instalace tří panelů tepelné izolace NOBL (New Outer Blanket Layers).		Celkem proběhlo 5 výstupů astronautů do kosmu. Při nich byla provedena výměna porouchané jednotky SI C&DH (Science Instrument Command and Data Handling), výměna obou bloků baterií BMU (Battery Module Unit), výměna tří gyroskopů RSU (Rate Sensor Unit), instalace úchopového zařízení SCM (Soft Capture Mechanism), instalace nové kamery WFC-3 (Wide Field Camera 3) [místo starého přístroje Wide-Field Planetary Camera 2], instalace nového spektrografu COS (Cosmic Origins Spectrograph) [místo už nepotřebné korektivní optiky COSTAR], oprava kamery ACS (Advanced Camera for Surveys), oprava spektrografu STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph), výměna navigačního senzoru FGS-2 (Fine Guidance Sensor 2) a instalace tří panelů tepelné izolace NOBL (New Outer Blanket Layers).
	Cíle mise byly splněny: Teleskop je připraven na svou poslední návštěvu, která ho pošle na jeho poslední cestu do atmosféry Země (cca [[2014]]). A do té doby už nebudou potřeba žádná dodatečná korekční zařízení pro eliminaci sférické aberace zrcadla, protože tuto korekci nyní už provádí sama optika: Druhotné korekční členy z předešlých misí byly naopak odstraněny. Teď konečně může HST využívat všechny své funkce s jejich plnou přesností a kapacitou, jak byly od počátku projektovány.		Cíle mise byly splněny: Teleskop je připraven na svou poslední návštěvu, která ho pošle na jeho poslední cestu do atmosféry Země (cca [[2014]]). A do té doby už nebudou potřeba žádná dodatečná korekční zařízení pro eliminaci sférické aberace zrcadla, protože tuto korekci nyní už provádí sama optika: Druhotné korekční členy z předešlých misí byly naopak odstraněny. Teď konečně může HST využívat všechny své funkce s jejich plnou přesností a kapacitou, jak byly od počátku projektovány.
		+
	== Vědecké výsledky mise ==		== Vědecké výsledky mise ==
	=== Důležité objevy ===		=== Důležité objevy ===

Sysop: + Fotografie

2017-10-09T09:41:00Z

+ Fotografie

← Starší verze		Verze z 9. 10. 2017, 09:41
Řádka 40:		Řádka 40:
	}}		}}
	[[Soubor:HubbleExplodedczech.png\|thumb\|right\|250px\|Rozložené schéma Hubbleova vesmírného dalekohledu]]		[[Soubor:HubbleExplodedczech.png\|thumb\|right\|250px\|Rozložené schéma Hubbleova vesmírného dalekohledu]]
-	~~</div>~~
	'''Hubbleův vesmírný dalekohled''' (zkratka HST z {{Cizojazyčně\|en\|Hubble Space Telescope}}, někdy také jen krátce Hubble) je [[dalekohled]], který na [[Oběžná dráha\|oběžnou dráhu]] [[Země]] do výše 600 kilometrů vynesl v roce [[1990]] při letu [[STS-31]] americký raketoplán [[Discovery (raketoplán)\|Discovery]]. Dalekohled předává na Zemi obrazy [[vesmír]]u neovlivněné zemskou [[Atmosféra\|atmosférou]]. Jeho umístění mimo zemskou atmosféru umožňuje pořizovat velmi ostré [[fotografie\|snímky]] [[Těleso\|vesmírných těles]]. Od svého vypuštění se stal jedním z nejdůležitějších dalekohledů v historii [[astronomie]] a významně se zasloužil o prohloubení poznatků o vesmíru. Přispěl k mnohým klíčovým objevům, které pomohly astronomům lépe porozumět základním problémům [[astrofyzika\|astrofyziky]]. Velmi ceněné jsou například snímky tzv. [[Hubbleovo hluboké pole\|Hubbleových hlubokých polí]] ({{Cizojazyčně\|en\|Hubble ultra deep fields}}) s nejvzdálenějšími objekty, které zatím lidstvo bylo schopno ve vesmíru pozorovat.		'''Hubbleův vesmírný dalekohled''' (zkratka HST z {{Cizojazyčně\|en\|Hubble Space Telescope}}, někdy také jen krátce Hubble) je [[dalekohled]], který na [[Oběžná dráha\|oběžnou dráhu]] [[Země]] do výše 600 kilometrů vynesl v roce [[1990]] při letu [[STS-31]] americký raketoplán [[Discovery (raketoplán)\|Discovery]]. Dalekohled předává na Zemi obrazy [[vesmír]]u neovlivněné zemskou [[Atmosféra\|atmosférou]]. Jeho umístění mimo zemskou atmosféru umožňuje pořizovat velmi ostré [[fotografie\|snímky]] [[Těleso\|vesmírných těles]]. Od svého vypuštění se stal jedním z nejdůležitějších dalekohledů v historii [[astronomie]] a významně se zasloužil o prohloubení poznatků o vesmíru. Přispěl k mnohým klíčovým objevům, které pomohly astronomům lépe porozumět základním problémům [[astrofyzika\|astrofyziky]]. Velmi ceněné jsou například snímky tzv. [[Hubbleovo hluboké pole\|Hubbleových hlubokých polí]] ({{Cizojazyčně\|en\|Hubble ultra deep fields}}) s nejvzdálenějšími objekty, které zatím lidstvo bylo schopno ve vesmíru pozorovat.
	Hubbleův vesmírný teleskop je součástí série [[Velké observatoře\|Velkých kosmických observatoří]], programu výzkumu vesmíru amerického [[NASA\|Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku]] (NASA). Dalšími observatořemi jsou [[Comptonova gama observatoř]] ({{Cizojazyčně\|en\|Compton Gamma Ray Observatory}}), [[Rentgenové záření\|rentgenový]] teleskop [[Rentgenová observatoř Chandra\|Chandra]] ({{Cizojazyčně\|en\|Chandra X-ray Observatory}}) a [[Spitzerův vesmírný dalekohled]] ({{Cizojazyčně\|en\|Spitzer Space Telescope}}). Další vesmírný dalekohled nespadající do programu Velkých kosmických observatoří je [[Vesmírný dalekohled Jamese Webba]] (JWST), který má být vypuštěn po roce [[2013]] a který bude určen pro zkoumání vesmíru v [[Infračervené záření\|infračervené]] oblasti spektra.<ref> {{Citace elektronické monografie		Hubbleův vesmírný teleskop je součástí série [[Velké observatoře\|Velkých kosmických observatoří]], programu výzkumu vesmíru amerického [[NASA\|Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku]] (NASA). Dalšími observatořemi jsou [[Comptonova gama observatoř]] ({{Cizojazyčně\|en\|Compton Gamma Ray Observatory}}), [[Rentgenové záření\|rentgenový]] teleskop [[Rentgenová observatoř Chandra\|Chandra]] ({{Cizojazyčně\|en\|Chandra X-ray Observatory}}) a [[Spitzerův vesmírný dalekohled]] ({{Cizojazyčně\|en\|Spitzer Space Telescope}}). Další vesmírný dalekohled nespadající do programu Velkých kosmických observatoří je [[Vesmírný dalekohled Jamese Webba]] (JWST), který má být vypuštěn po roce [[2013]] a který bude určen pro zkoumání vesmíru v [[Infračervené záření\|infračervené]] oblasti spektra.<ref> {{Citace elektronické monografie
Řádka 74:		Řádka 73:
	\| strany = 4		\| strany = 4
	}}</ref> v porovnání s teoretickým difrakčním omezením okolo 0,1 úhlové vteřiny pro teleskopy se zrcadlem o průměru 2,5 m. Druhá hlavní výhoda by byla, že vesmírný dalekohled by mohl pozorovat [[Infračervené záření\|infračervené]] a [[ultrafialové záření]], které na Zemi do velké míry pohlcuje atmosféra.		}}</ref> v porovnání s teoretickým difrakčním omezením okolo 0,1 úhlové vteřiny pro teleskopy se zrcadlem o průměru 2,5 m. Druhá hlavní výhoda by byla, že vesmírný dalekohled by mohl pozorovat [[Infračervené záření\|infračervené]] a [[ultrafialové záření]], které na Zemi do velké míry pohlcuje atmosféra.
-	~~[[Soubor:Lyman spitzer c1.jpg\|thumb\|left\|[[Lyman Spitzer]], „otec“ dalekohledu]]~~	+
	Spitzer zasvětil vývoji vesmírného dalekohledu velkou část své kariéry. V roce [[1962]] správa americké [[Akademie věd\|národní akademie věd]] doporučila vývoj vesmírného dalekohledu jako část [[NASA\|vesmírného programu]] a roku [[1965]] byl Spitzer jmenován do čela komise, která měla za úkol definovat jeho [[věda\|vědecké]] cíle.<ref>{{Citace elektronické monografie		Spitzer zasvětil vývoji vesmírného dalekohledu velkou část své kariéry. V roce [[1962]] správa americké [[Akademie věd\|národní akademie věd]] doporučila vývoj vesmírného dalekohledu jako část [[NASA\|vesmírného programu]] a roku [[1965]] byl Spitzer jmenován do čela komise, která měla za úkol definovat jeho [[věda\|vědecké]] cíle.<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| titul = Lyman Spitzer, Jr.		\| titul = Lyman Spitzer, Jr.
Řádka 332:		Řádka 331:
	}}</ref>		}}</ref>
	Analýza snímků ukázala, že příčinou problému je chybně vybroušené primární zrcadlo. Navzdory tomu, že šlo o do té doby pravděpodobně nejpřesněji vytvarované zrcadlo a jeho odchylka od ideální tvaru nepřesahovala předepsanou odchylku 1/65 [[vlnová délka\|vlnové délky]] [[světlo\|světla]], bylo na svých krajích příliš ploché a odchylovalo se až o 2,3 [[mikrometr]]u od požadovaného tvaru. Výsledkem byla vážná [[sférická aberace]], tj. chyba, při které se světlo odražené z okrajů zrcadla soustředí v jiném bodě, než světlo odražené od středu zrcadla.<ref>Tatarewicz, SP-4219, s. 375.</ref>		Analýza snímků ukázala, že příčinou problému je chybně vybroušené primární zrcadlo. Navzdory tomu, že šlo o do té doby pravděpodobně nejpřesněji vytvarované zrcadlo a jeho odchylka od ideální tvaru nepřesahovala předepsanou odchylku 1/65 [[vlnová délka\|vlnové délky]] [[světlo\|světla]], bylo na svých krajích příliš ploché a odchylovalo se až o 2,3 [[mikrometr]]u od požadovaného tvaru. Výsledkem byla vážná [[sférická aberace]], tj. chyba, při které se světlo odražené z okrajů zrcadla soustředí v jiném bodě, než světlo odražené od středu zrcadla.<ref>Tatarewicz, SP-4219, s. 375.</ref>
-	[[Soubor:Hubble ~~PSF with flawed optics~~.jpg\|~~thumb~~\|~~Obrázek z kamery WF/PC ukazuje, jak se světlo hvězdy rozptyluje~~ po ~~velké ploše, místo aby zůstalo soustředěno v rozsahu několika pixelů~~]]	+	[[Soubor:Improvement in Hubble images after SMM1.jpg\|náhled\|Porovnání snímku před korekcí a po ní]]
	Závažnost chyby zrcadla závisela na druhu pozorování. Obrázky jasných objektů a [[spektroskopie\|spektroskopická pozorování]] nebyly chybou téměř vůbec ovlivněné, protože střední část zrcadla byla vybroušená v požadovaném tvaru. Znatelně snížená však byla kvalita snímků matnějších a slabších objektů, nebo snímků s vysokým kontrastem. Znamenalo to, že nebylo možné rozběhnout téměř žádný [[kosmologie\|kosmologický]] program, protože takové programy vyžadují právě zmiňované snímkování matných objektů. I přesto byl Hubbleův vesmírný dalekohled v prvních třech letech mise schopen vykonat množství produktivních pozorování. Protože se poměrně rychle podařilo vadu identifikovat, astronomové mohli optimalizovat výsledky pozorování pomocí důmyslných technik zpracování obrázků (např. tzv. [[dekonvoluce]]), a zmenšit tak její dopad na kvalitu snímků.<ref>Dunar, s. 514–515.</ref>		Závažnost chyby zrcadla závisela na druhu pozorování. Obrázky jasných objektů a [[spektroskopie\|spektroskopická pozorování]] nebyly chybou téměř vůbec ovlivněné, protože střední část zrcadla byla vybroušená v požadovaném tvaru. Znatelně snížená však byla kvalita snímků matnějších a slabších objektů, nebo snímků s vysokým kontrastem. Znamenalo to, že nebylo možné rozběhnout téměř žádný [[kosmologie\|kosmologický]] program, protože takové programy vyžadují právě zmiňované snímkování matných objektů. I přesto byl Hubbleův vesmírný dalekohled v prvních třech letech mise schopen vykonat množství produktivních pozorování. Protože se poměrně rychle podařilo vadu identifikovat, astronomové mohli optimalizovat výsledky pozorování pomocí důmyslných technik zpracování obrázků (např. tzv. [[dekonvoluce]]), a zmenšit tak její dopad na kvalitu snímků.<ref>Dunar, s. 514–515.</ref>
	=== Původ problému ===		=== Původ problému ===

Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-26T11:23:02Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 26. 5. 2014, 11:23

Sysop: Nahrazení textu

2011-05-16T21:17:11Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Šablona:Infobox - kosmické těleso
|název=HST
|foto=HST-SM4.jpeg
|popis=Hubbleův vesmírný dalekohled z [[Kosmický raketoplán|raketoplánu]] [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] během páté servisní mise ([[STS-125]]) v roce 2009
|jiné_názvy=Hubble Space Telescope, HST
|cospar=1990-037B
|katalog=20580
|start=[[24. duben|24. dubna]] [[1990]]
|kosmodrom=[[Kennedyho vesmírné středisko]], [[Florida]] - [[USA]], rampa [[Startovací komplex 39|39-B]]
|raketa=
|nosný_systém=[[Discovery (raketoplán)|raketoplán Discovery]], mise [[STS-31]]
|umístění=[[Oběžná dráha]] [[Země]]
|druh_oběžné_dráhy=
|stav=
|trvání_mise=do cca [[2013]]<ref name="plan">{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.nasa.gov/mission_pages/shuttle/main/index.html
| titul=Atlantis and Crew Get Ready for Launch
| vydavatel=NASA
| datum přístupu=2008-09-09
| jazyk = anglicky}}
</ref>
|provozovatel=[[NASA]], [[Evropská kosmická agentura|ESA]]
|hmotnost=11 000 kg
|parametry_dráhy=
{{Šablona:Kosmické těleso-parametr|Výška dráhy|500–600 km (pohyblivá)<br />aktuální výška: {{Externí odkaz|url=http://hubblesite.org/the_telescope/where.a.s_hubble_now|text=zde}}}}
{{Šablona:Kosmické těleso-parametr|Doba oběhu|97 min}}
{{Šablona:Kosmické těleso-parametr|Sklon dráhy|28,48°}}
{{Šablona:Kosmické těleso-parametr|Aktuální pozice|{{Externí odkaz|url=http://heavens-above.com/orbit.aspx?satid=20580&lat=50.09592&lng=14.39209&loc=Unspecified&alt=0&tz=CET|text=heavens-above.com}}}}
|teleskop=ano
|typ_dalekohledu=reflektor
|průměr=2,4 m
|sběrná_oblast=zhruba 4,3 m<sup>2</sup>
|ohnisková_vzdálenost=57,6 m
|přístroje=
{{Šablona:Kosmické těleso-parametr|NICMOS|kamera/spektrometr}}
{{Šablona:Kosmické těleso-parametr|ACS| přehlídková kamera}}
{{Šablona:Kosmické těleso-parametr|WFPC2|širokoúhlá kamera}}
{{Šablona:Kosmické těleso-parametr|STIS|spektrometer/kamera (mimo provoz)}}
|url={{Externí odkaz|url=http://hubble.nasa.gov|text=hubble.nasa.gov}}
}}
[[Soubor:HubbleExplodedczech.png|thumb|right|250px|Rozložené schéma Hubbleova vesmírného dalekohledu]]
</div>
'''Hubbleův vesmírný dalekohled''' (zkratka HST z {{Cizojazyčně|en|Hubble Space Telescope}}, někdy také jen krátce Hubble) je [[dalekohled]], který na [[Oběžná dráha|oběžnou dráhu]] [[Země]] do výše 600 kilometrů vynesl v roce [[1990]] při letu [[STS-31]] americký raketoplán [[Discovery (raketoplán)|Discovery]]. Dalekohled předává na Zemi obrazy [[vesmír]]u neovlivněné zemskou [[Atmosféra|atmosférou]]. Jeho umístění mimo zemskou atmosféru umožňuje pořizovat velmi ostré [[fotografie|snímky]] [[Těleso|vesmírných těles]]. Od svého vypuštění se stal jedním z nejdůležitějších dalekohledů v historii [[astronomie]] a významně se zasloužil o prohloubení poznatků o vesmíru. Přispěl k mnohým klíčovým objevům, které pomohly astronomům lépe porozumět základním problémům [[astrofyzika|astrofyziky]]. Velmi ceněné jsou například snímky tzv. [[Hubbleovo hluboké pole|Hubbleových hlubokých polí]] ({{Cizojazyčně|en|Hubble ultra deep fields}}) s nejvzdálenějšími objekty, které zatím lidstvo bylo schopno ve vesmíru pozorovat.
Hubbleův vesmírný teleskop je součástí série [[Velké observatoře|Velkých kosmických observatoří]], programu výzkumu vesmíru amerického [[NASA|Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku]] (NASA). Dalšími observatořemi jsou [[Comptonova gama observatoř]] ({{Cizojazyčně|en|Compton Gamma Ray Observatory}}), [[Rentgenové záření|rentgenový]] teleskop [[Rentgenová observatoř Chandra|Chandra]] ({{Cizojazyčně|en|Chandra X-ray Observatory}}) a [[Spitzerův vesmírný dalekohled]] ({{Cizojazyčně|en|Spitzer Space Telescope}}). Další vesmírný dalekohled nespadající do programu Velkých kosmických observatoří je [[Vesmírný dalekohled Jamese Webba]] (JWST), který má být vypuštěn po roce [[2013]] a který bude určen pro zkoumání vesmíru v [[Infračervené záření|infračervené]] oblasti spektra.<ref> {{Citace elektronické monografie
| url=http://www.stsci.edu/jwst/
| titul=James Webb Space Telescope
| vydavatel=Space Telescope Science Institute
| datum přístupu=2007-12-02
| jazyk = anglicky}}
</ref>
Další budoucnost dalekohledu je již několik let předmětem diskuse odborníků. Poslední servisní mise byla nejprve po havárii raketoplánu [[Columbia (raketoplán)|Columbia]] zcela zrušena, ale na nátlak vědecké komunity, zejména astronomů, ji NASA počátkem roku [[2006]] předběžně znovu zařadila do plánu letů raketoplánů a to na rok [[2008]]. Z technických důvodů byl však termín startu mise [[STS-125]] odsunut na květen 2009. S další servisní misí se již nepočítá.<ref name="plan" /><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Hubble Servicing Mission 4
| vydavatel = Hubble Information Centre
| url = http://www.spacetelescope.org/about/history/servicing_mission_4.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-21
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Pokud by k servisní misi nedošlo, postupně by selhaly [[Setrvačník|stabilizační setrvačníky]] a [[fotovoltaický článek|fotovoltaické články]] a do konce desetiletí by dalekohled přestal pracovat. Ve vzdálenější budoucnosti by pak zanikl v hustých vrstvách [[Atmosféra Země|zemské atmosféry]].
== Představa, plány a cíle ==
=== Návrhy a předchůdci ===
Historie Hubbleova vesmírného dalekohledu sahá až k roku [[1946]], kdy astronom a teoretický fyzik [[Lyman Spitzer]] publikoval článek nazvaný ''Astronomické výhody hvězdárny mimo Zemi''.<ref>Spitzer, L., ''Report to Project Rand: Astronomical Advantages of an Extra-Terrestrial Observatory'', přetisk v ''NASA SP-2001-4407:
Exploring the Unknown'', Kapitola 3, Dokument III-1, str. 546.</ref> V článku pojednával o dvou hlavních výhodách, které by měly vesmírné observatoře oproti pozemským. První byla, že [[úhlové rozlišení]] (nejmenší vzdálenost, při které mohou být objekty jasně rozlišitelné) by bylo limitované pouze [[difrakce|difrakcí]], na rozdíl od turbulencí v [[atmosféra|atmosféře]], které způsobují blikání hvězd, astronomům známé jako „seeing“. Tehdy byly pozemské [[dalekohled]]y limitované typickým rozlišením 0,25–0,5 úhlových vteřin,<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = Tokunaga A., Jedicke R.
| odkaz na autora =
| titul = New Generation Ground-Based Optical/Infrared Telescopes
| url = http://www.ifa.hawaii.edu/~tokunaga/telescope_chap.pdf
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-08-14
| vydavatel = Institute for Astronomy – University of Hawaii
| jazyk = anglicky
| strany = 4
}}</ref> v porovnání s teoretickým difrakčním omezením okolo 0,1 úhlové vteřiny pro teleskopy se zrcadlem o průměru 2,5 m. Druhá hlavní výhoda by byla, že vesmírný dalekohled by mohl pozorovat [[Infračervené záření|infračervené]] a [[ultrafialové záření]], které na Zemi do velké míry pohlcuje atmosféra.
[[Soubor:Lyman spitzer c1.jpg|thumb|left|[[Lyman Spitzer]], „otec“ dalekohledu]]
Spitzer zasvětil vývoji vesmírného dalekohledu velkou část své kariéry. V roce [[1962]] správa americké [[Akademie věd|národní akademie věd]] doporučila vývoj vesmírného dalekohledu jako část [[NASA|vesmírného programu]] a roku [[1965]] byl Spitzer jmenován do čela komise, která měla za úkol definovat jeho [[věda|vědecké]] cíle.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Lyman Spitzer, Jr.
| url = http://www.spitzer.caltech.edu/about/spitzer.shtml
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-12-2
| vydavatel = NASA
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Vesmírná astronomie se začala pomalu rozvíjet po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy vědci našli možné uplatnění pro vynálezy [[raketa|raketové]] technologie, jež se dostala do popředí zájmu. Roku 1946 bylo pořízeno první ultrafialové [[elektromagnetické spektrum|spektrum]] [[Slunce]] z výšky 88 km pomocí přístrojů nesených v trupu rakety.<ref>{{Citace monografie
| autoři = W. A. Baum, F. S. Johnson, J. J. Oberly, C. C. Rockwood, C. V. Strain a R. Tousey
| odkaz na autora =
| titul = Solar Ultraviolet Spectrum to 88 Kilometers
| vydavatel = American Physical Society – Phys. Rev (odborný časopis) (volume 70, číslo 9–10)
| místo =
| rok =
| isbn =
| kapitola =
| strany = 781–782
| jazyk = anglicky
}}</ref> V roce [[1962]] byla [[Spojené království|Velkou Británií]] vypuštěna na oběžnou dráhu Země [[sluneční observatoř]] jako část vesmírného programu [[Ariel (vesmírný program)|Ariel]] a roku [[1966]] zažil svět vypuštění první [[Orbitální astronomická observatoř|Orbitální astronomické observatoře]] (OAO) vesmírnou agenturou [[NASA]]. Misi OAO-1 selhaly baterie po třech dnech, ovšem následující mise OAO-2 prováděla ultrafialové pozorování [[hvězda|hvězd]] a [[galaxie|galaxií]] od svého startu v roce [[1968]] až do roku [[1972]], daleko za hranicí původně plánované životnosti jednoho roku.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = OAo
| url = http://nasascience.nasa.gov/missions/oao
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-08-13
| vydavatel = NASA
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Mise OAO ukázaly, jak důležitou úlohu by v astronomii mohlo sehrávat pozorování z vesmíru. V roce 1968 se zrodily smělé plány NASA pro vývoj [[zrcadlo|zrcadlového dalekohledu]] s průměrem 3 metry, známým jako ''Velký orbitální dalekohled'' či ''Velký vesmírný dalekohled''. Jako datum jeho vypuštění byl navržen rok [[1979]]. Plány zdůrazňovaly potřebu servisních misí s lidskou posádkou k teleskopu, aby bylo zaručené, že tak finančně náročný projekt bude mít příslušně dlouhou životnost. Paralelně vyvíjené plány pro znovupoužitelné [[kosmický raketoplán|kosmické raketoplány]] naznačovaly, že technologie, která umožní servisní lety k dalekohledu, bude brzy dostupná.<ref>Spitzer, Lyman S. (1979), [http://adsabs.harvard.edu/abs/1979QJRAS..20...29S History of the Space Telescope], ''Quarterly Journal of the Royal Astronomical Society'', v. 20, p. 29. PDF verze [http://articles.adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-iarticle_query?1979QJRAS..20...29S&data_type=PDF_HIGH&whole_paper=YES&type=PRINTER&filetype=.pdf zde].</ref>
=== Hledání prostředků ===
Úspěch programu OAO podpořil zvyšující se [[konsenzus]] mezi astronomickou komunitou, že Velký vesmírný dalekohled (zkratka '''LST''' – {{Cizojazyčně|en|'''''L'''arge '''S'''pace '''T'''elescope''}}) by měl být hlavním cílem. Roku 1970 NASA vytvořila dvě komise: jednu pro konstrukční část projektu a druhou pro stanovení vědeckých cílů projektu. Velmi obtížné bylo získání peněz na dalekohled, který měl být mnohem dražší, než jakýkoliv dosavadní teleskop na zemském povrchu. [[Kongres Spojených států amerických]] si nejprve vynutil škrty v plánovací fázi projektu, skládající se z velmi detailních studií potenciálních přístrojů a technického vybavení dalekohledu. Roku [[1974]] škrty ve [[veřejné výdaje|veřejných výdajích]], podnícené prezidentem [[Gerald Ford|Geraldem Fordem]], vedly Kongres ke zrušení celého financování vesmírného teleskopu.<ref>Spitzer L., ''History of the Space Telescope'', s. 33–34.</ref>
Odpovědí na tento krok byl v USA začátek celonárodního lobbistického úsilí za dalekohled, koordinovaného astronomy. Mnozí z nich se setkali s jednotlivými kongresmany a [[senát]]ory osobně a při tom organizovali také dopisové kampaně. Národní akademie věd vydala zprávu zdůrazňující potřebu vesmírného teleskopu. [[Senát Spojených států amerických]] nakonec souhlasil s přiznáním alespoň poloviny původní finanční částky pohybující se v rozmezí 400−500 miliónů USD,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Okolski
| jméno = Gabriel
| odkaz na autora =
| titul = A Brief History of the Hubble Space Telescope: How it All Came Together
| url = http://history.nasa.gov/hubble/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-1-10
| vydavatel = NASA
| jazyk = anglicky
}}</ref> kterou [[Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických|Sněmovna]] dříve zamítla.<ref name="sp34">Spitzer L., ''History of the Space Telescope'', s. 34.</ref>
Problémy s financováním vedly k redukci projektu. Původně navrhovaný průměr zrcadla se snížil z 3 m na 2,4 m a navrhovaný 0,5 m teleskop pro testování systémů použitých na hlavním dalekohledu byl zrušen. Redukce však vedla také ke kompaktnější a efektivnější konfiguraci technického vybavení dalekohledu. Finanční problémy naznačily nutnost spolupráce s [[Evropská kosmická agentura|Evropskou kosmickou agenturou]] (ESA), která souhlasila s dodávkou několika přístrojů, mezi jinými i [[solární panel|solárních panelů]]. Současně uhradila přibližně 15 % nákladů výměnou za garanci 15 % pozorovacího času teleskopu pro [[Evropa|evropské]] astronomy.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Space Cooperation: Memorandum of Understanding Between the U.S.A. & the European Space Agency, Signed at Washington November 30, 1989
| vydavatel = DIANE Publishing Co.
| místo = Darby, PA, U.S.A.
| rok = 1989
| isbn = 0788176102
| kapitola = 3
| strany = 671
| jazyk = anglicky
}}</ref> Kongres poté schválil částku 36 000 000 [[Americký dolar|USD]] na rok 1978, takže již mohly začít vlastní práce na projektu. S vynesením dalekohledu na oběžnou dráhu se počítalo v roce [[1983]].<ref name="sp34" /> Začátkem osmdesátých let teleskop dostal nové jméno po [[Edwin Hubble|Edwinu Hubbleovi]], americkém astronomovi, který svými pozorováními prokázal, že vesmír se prostírá i daleko za hranicemi [[Galaxie Mléčná dráha|naší galaxie]], a který svým objevem, že čím dále od nás se vesmírné objekty nacházejí, tím rychleji se vzdalují, podpořil teorii [[Vznik a vývoj vesmíru|rozpínání vesmíru]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hubble
| jméno = Edwin
| odkaz na autora = Edwin Hubble
| titul = Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America: volume 15 (str. 168−173)
| url = http://antwrp.gsfc.nasa.gov/diamond_jubilee/d_1996/hub_1929.html
| datum vydání = 17. 1. 1929
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = Mount Wilson Observatory, Carnegie Institution of Washington
| jazyk = anglicky
}}</ref>
=== Konstrukce ===
[[Soubor:Hubble_mirror_polishing.jpg|thumb|Leštění primárního zrcadla Hubblea začalo ve firmě Perkin Elmer v květnu 1979. Na fotografii je inženýr Dr. Martin Yellin během práce na projektu]]
Jakmile dostal program zelenou, rozdělily se úlohy a práce na projektu. Odpovědnost za [[design]], vývoj a výstavbu mělo [[Marshall Space Flight Center]]. [[Goddard Space Flight Center|Goddardovo centrum pro vesmírné lety]] mělo na starosti celkový dozor nad vědeckými přístroji a pozemní řízení mise.<ref name="dunar">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Dunar
| jméno = A. J.
| odkaz na autora =
| titul = Power To Explore − History of Marshall Space Flight Center 1960–1990; str. 487−488
| url = http://history.msfc.nasa.gov/book/chpttwelve.pdf
| druh nosiče = PDF
| datum vydání = 1999
| poznámka = [Dále jen Dunar] (dostupné též v knižní podobě ISBN 0-16-058992-4)
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-1-30
| strany = 487–488
| vydavatel = US Government Printing Office
| jazyk = anglicky
}}</ref> Marshallovo centrum pověřilo společnost Perkin-Elmer výrobou optické soustavy ({{Cizojazyčně|en|Optical Telescope Assembly – OTA}}) a senzorů pro jemné navádění ({{Cizojazyčně|en|Fine Guidance Sensors}}). Korpus dalekohledu měla zhotovit společnost [[Lockheed Corporation|Lockheed]].<ref name="Dunar489">Dunar, kapitola 12, s. 489</ref>
==== Optická soustava ====
Optická soustava dalekohledu používá systém [[hyperbola|hyperbolických]] [[zrcadlo|zrcadel]] Ritchey-Chretien.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| url = http://hubble.nasa.gov/technology/optics.php
| titul = The Hubble Space Telescop
| kapitola = Optical Assembly
| vydavatel = NASA
| datum vydání = 2008
| datum přístupu = 2010-1-8
| jazyk = anglicky
}}</ref> Zrcadlo a optická soustava teleskopu byly jeho nejdůležitějšími součástmi a designéři je navrhli tak, aby splňovaly náročné podmínky kosmického prostředí. Dalekohledy mívají obvykle zrcadla vyleštěná s přesností na asi desetinu vlnové délky [[světlo|viditelného světla]], ovšem pro pozorování v oblasti od [[ultrafialové záření|ultrafialového záření]] až do oblasti záření blízkého [[infračervené záření|infračervenému]] muselo být zrcadlo vyleštěné s rozlišením 1/65 vlnové délky viditelného světla, což je asi 10 [[Metr|nanometr]]ů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Hubble: The Case of the Single-Point Failure
| url = http://www.sciencemag.org/cgi/reprint/249/4970/735.pdf
| druh nosiče = PDF
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = Science Magazine
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Společnost Perkin Elmer navrhovala důmyslné, [[počítač]]em řízené leštící stroje, které by vybrousily zrcadlo do požadovaného tvaru. Kvůli možným komplikacím pověřil tým konstruktérů firmu [[Kodak]], aby sestrojila záložní zrcadlo broušené tradičními brusnými technikami.<ref name="Dunar489"/> Toto zrcadlo je nyní trvale vystaveno ve [[Smithsonovův institut|Smithsonově institutu]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Hubble Space Telescope Stand-in Gets Starring Role
| url = http://www.gsfc.nasa.gov/news-release/releases/2001/h01-185.htm
| datum vydání = 2001-09-2001
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-12-12
| vydavatel = NASA
| jazyk = anglicky
}}</ref> Další záložní zrcadlo vyrobené firmou Itek je dnes využíváno v teleskopu s průměrem 2,4 metru v [[Magdalena Ridge Observatory]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = 2.4m Observatory Technical Note
| url = http://www.mro.nmt.edu/2.4m/doc-public/OTN-Overview.html
| datum vydání = 2008-01-01
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-12-12
| vydavatel = Magdalena Ridge Observatory
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Výroba zrcadla společností Perkin Elmer začala v roce [[1979]]. Použito bylo nízkoroztažné [[sklo]]. Aby byla hmotnost co nejmenší, skládalo se zrcadlo ze dvou částí, silných asi 2,5 cm, mezi kterými se nacházela mřížka se strukturou [[včelí plástev|včelí plástve]].<ref name="dunar493">Dunar, kapitola 12, s. 493</ref> Broušení zrcadel pokračovalo až do května [[1981]],<ref name="dunar493" /> ovšem v té době již práce měly zpoždění a překročen byl také rozpočet. Z důvodu úspory financí NASA zastavila práci na zrcadle a přesunula datum startu na říjen 1984.<ref>Dunar, kapitola 12, s. 496</ref> Zrcadlo bylo definitivně dokončeno v roce 1981 přidáním odrazové vrstvy [[hliník]]u, silné 75 nm, a ochranného nátěru z [[fluorid hořčíku|fluoridu hořčíku]], silného 25 nm, který zvětšil odrazivost zrcadla v ultrafialovém spektru.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Robberto
| jméno = M.
| spoluautoři = et al.
| titul = The Performance of HST as an Infrared Telescope
| periodikum = Proc. SPIE
| rok = 2000
| ročník = 4013
| číslo =
| strany = 386–393
| url = http://www.stsci.edu/hst/wfc3/documents/published/spie4013386.pdf
| doi = 10.1117/12.394037
| formát = PDF
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Pochybnosti o schopnostech společnosti Perkin Elmer pracovat na takto náročném projektu pokračovaly. NASA odložila datum startu až do dubna [[1985]]. Skluz v plánech narůstal asi o měsíc za čtvrt roku,<ref name="dunar493" /> občas se dokonce zpoždění zvyšovalo rychlostí jeden den na každý pracovní den." NASA byla nucená odložit datum startu až do podzimu 1986. V tomto okamžiku již celkový rozpočet projektu činil 1,175 miliardy [[Americký dolar|USD]].<ref>Dunar, kapitola 12, s. 504</ref>
==== Obal dalekohledu ====
[[Soubor:Early stages of Hubble construction.jpg|thumb|left|250px|Rané etapy stavby Hubbleova vesmírného dalekohledu, 1980]]
Obal, ve kterém je zabudovaný dalekohled spolu s ostatními přístroji, představoval pro inženýry další, značně složitý problém. Byl navržen tak, aby odolával častým změnám teploty při přechodu ze [[Zemský stín|zemského stínu]] na přímé sluneční světlo a zároveň aby jeho stabilita umožňovala mimořádně přesné zaměření dalekohledu. Vícevrstvý izolační plášť udržuje konstantní vnitřní teplotu celého tělesa a obklopuje lehkou hliníkovou schránku, ve které spočívá dalekohled a ostatní přístroje. Uvnitř schránky drží [[grafit]]o-[[epoxid]]ová kostra nejdůležitější části celého komplexu pevně usazené.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Hubble Space Telescope Systems
| url = http://www.gsfc.nasa.gov/gsfc/service/gallery/fact_sheets/spacesci/hst3-01/hubble_space_telescope_systems.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = Goddard Space Flight Center
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Přestože konstrukce obalu postupovala o poznání hladčeji než konstrukce optické soustavy, společnost Lockheed byla neustále v časovém skluzu a měla problémy s navyšováním rozpočtu. V létě 1985 překročila konstrukce obalu rozpočet o 30 % a časový plán byl překročen o tři měsíce. Zpráva [[Marshall Space Flight Center|Marshallova střediska vesmírných letů]] hovořila o tom, že společnost Lockheed se raději spoléhala na příkazy od NASA, než aby při stavbě převzala iniciativu do vlastních rukou.<ref>Dunar, s. 508.</ref>
=== Původní přístroje ===
HST nesl při startu pět vědeckých přístrojů: kombinovanou širokoúhlou a planetární kameru WF/PC (WF/PC), spektrometr s vysokým rozlišením (GHRS), vysokorychlostní fotometr (HSP), kameru pro záznam velmi slabých objektů (FOC) a spektrograf slabých objektů (FOS).
WF/PC sloužilo jako dvě kamerová zařízení s vysokým rozlišením pro zobrazení primárně určené pro pozorování ve [[Světlo|viditelné oblasti spektra]]. Mohlo pracovat ve dvou režimech, přičemž v prvním mělo jeho zorné pole velikost 2,7 × 2,7 obloukových minut, v druhém pak 1,2 × 1,2 obloukových minut. První režim sloužil ke sledování vzdálenějších objektů, druhý pro sledování bližších těles (např. [[planeta|planet]]). Zařízení zkonstruovala [[Jet Propulsion Laboratory|Laboratoř proudového pohonu]] ({{Cizojazyčně|en|Jet Propulsion Laboratory}}) při NASA a zakomponovala do něj sadu 48 palcových filtrů izolujících [[spektrální čára|spektrální čáry]] se speciálním astrofyzikálním významem. Přístroj obsahoval 8 [[CCD]] [[Integrovaný obvod|čipů]], z nichž každá z obou kamer využívala přesně polovinu. Kombinovaná širokoúhlá kamera (WFC) pokrývala úhlově větší pole na úkor nižšího rozlišení, planetární kamera (PC) zachycovala snímky pomocí větší [[Ohnisková vzdálenost|ohniskové vzdálenosti]] než čipy u WFC, čímž dosáhla většího zvětšení.
GHRS byl [[spektrograf]] určený na snímání objektů v [[ultrafialové záření|ultrafialové části spektra]]. Zařízení, vyrobené v [[Goddardovo centrum vesmírných letů|Goddardově centru vesmírných letů]], bylo schopné dosáhnout spektrálního rozlišení 90 000.<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = Brandt J. C. ''et al''
| odkaz na autora =
| titul = The Goddard High Resolution Spectrograph: Instrument, goals, and science results
| url = http://articles.adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-iarticle_query?1994PASP..106..890B&data_type=PDF_HIGH&whole_paper=YES&type=PRINTER&filetype=.pdf
| datum vydání = 1994
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = Publications of the Astronomical Society of the Pacific
| jazyk = anglicky
}}</ref> Pro snímkování v ultrafialové oblasti byla optimalizována i zařízení FOC a FOS; obě měla nejvyšší prostorové rozlišení ze všech zařízení na dalekohledu. FOC bylo vybaveno trojstupňovým [[fotonásobič]]em a sloužilo ke sledování velmi slabých objektů. FOS byl spektrograf a studoval optická spektra velmi vzdálených objektů. Jako [[detektor]]y nevyužívaly CCD čipy, ale [[digikon]]y na počítání [[foton]]ů. FOC zkonstruovala [[Evropská kosmická agentura]] a FOS postavila společnost Martin Marietta (dnes pod společností [[Lockheed]]).
HSP byl navržený a vyrobený na Wisconsinsko-Madisonské univerzitě. Měl za úkol pozorovat [[proměnná hvězda|proměnné hvězdy]] a ostatní objekty, které mění svoji [[Hvězdná velikost|jasnost]]. Pracoval v ultrafialovém a viditelném světle. Měřil rychle změny světelného toku a [[Polarizace (elektrodynamika)|polarizaci světla]]. Dokázal provést naráz téměř 100 000 měření za sekundu s fotometrickou přesností přibližně 2 % nebo i lepší.<ref>Bless R.C., Walter L.E., White R.L. (1992), High Speed Photometer Instrument Handbook, v 3.0, STSci</ref>
Tři [[senzor]]y naváděcího systému Hubbleova vesmírného dalekohledu ({{Cizojazyčně|en|Fine Guidance Sensors – FGS}}) jsou primárně určené na udržení přesného zaměření teleskopu během pozorování, ovšem dají se využít i k mimořádně přesné [[fotometrie|fotometrii]]; přístroj dokáže měřit s přesností na 0,000 3 úhlové vteřiny.<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = Benedict, G. Fritz; McArthur, Barbara E.
| odkaz na autora =
| titul = High-precision stellar parallaxes from Hubble Space Telescope fine guidance sensors
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/2005tvnv.conf..333B
| datum vydání = 2005
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-08-02
| vydavatel = Cambridge University Press
| jazyk = anglicky
}} PDF dokument – strany 333–346</ref>
=== Pozemní kontrola ===
Za vědecké řízení dalekohledu a předávání získaných dat astronomům je odpovědný [[Vědecký institut Vesmírného dalekohledu]] (STScI). Založen byl založen v roce [[1983]] po roztržkách mezi NASA a vědeckou komunitou, kdy se NASA snažila udržet kontrolu činnosti dalekohledu v rámci svých struktur, ale vědecká obec ji chtěla vykonávat na akademické půdě.<ref>Dunar, s. 486–487.</ref><ref>Nancy Grace Roman, ''Exploring the Universe: Space-Based Astronomy and Astrophysics'' v ''NASA SP-2001-4407: Exploring the Unknown'' kapitola 3, s. 536.</ref> STScI se nachází v areálu Univerzity Johna Hopkinse v [[Baltimore|Baltimoru]] ve státě [[Maryland]] a řídí ho Asociace univerzit pro výzkum v astronomii (AURA), tvořená 34 americkými institucemi (většinou univerzitami) a sedmi mezinárodními pobočkami. Evropským astronomům poskytuje podobnou službu [[Space Telescope−European Coordinating Facility]] (ST–ECF), založená v [[Garching bei München|Garchingu u Mnichova]] v roce [[1984]].
[[Soubor:Diagram of Hubble's orbit.jpg|thumb|right|Kvůli nízké oběžné dráze zakrývá Země svým rozměrem během oběhu množství vesmírných objektů]]
STScI má na starosti plánování pozorování.<ref>Space Telescope Sciece Institute, ''Hubble Space Telescope primer for Cycle 17'', kapitola 2.</ref> Hubbleův dalekohled obíhá Zemi na nízké oběžné dráze. To je výhoda pro servisní mise raketoplánů, ovšem současně to znamená, že Země zakrývá množství vesmírných objektů po téměř polovinu oběžné doby dalekohledu. Kvůli zvýšené úrovni [[Záření|radiace]] také pozorování nemohou probíhat, pokud teleskop přelétá nad tzv. [[Jihoatlantická anomálie|Jihoatlantickou anomálií]], která se vyskytuje v místě největšího přiblížení tzv. [[Van Allenovy pásy|van Allenových radiačních pásů]] k zemskému povrchu. Dalekohled také nesmí být namířen do okolí Slunce, aby nedošlo k poškození optické soustavy (OTA) [[Záření gama|gama zářením]], což mj. znemožňuje pozorování [[Merkur (planeta)|Merkuru]]. Tato oblast má rozlohu kolem 50°. Kvůli naváděcím senzorům FGS se dalekohled musí vyhýbat i světlu odraženému od Země a Měsíce, takže jejich směrem může být natočen jen tehdy, když jsou FGS vypnuté.
V rovině oběžné dráhy dalekohledu však existují i tzv. oblasti souvislého pozorování ({{Cizojazyčně|en|continuous viewing zone – CVZ}}), velké asi 90°, ve kterých se dají vesmírné objekty pozorovat delší dobu. Kvůli [[precese|precesi]] dráhy se poloha CVZ pomalu mění s periodicitou 8 týdnů. Během pozorování v CVZ může světelné záření odrážené Zemí po delší dobu dosahovat značně velké intenzity, protože [[limbus (astronomie)|limbus]] planety zabírá v určitých oblastech CVZ až 30° zorného pole teleskopu.
Oběžná dráha Hubbleova dalekohledu zasahuje až do nejvyšších vrstev zemské atmosféry, čímž dochází při oběhu okolo Země ke změnám, které nejsou zcela přesně předvídatelné. Hustota těchto vrstev atmosféry se mění v závislosti na mnoha různých faktorech, takže odchylka při předpovědích dráhy dalekohledu na nejbližších 6 týdnů může narůst až na 4 000 km v horizontálním směru. Plán pozorování se z tohoto důvodu vypracovává jen na několik dní dopředu.<ref>Diane Karakla, Editor and Susan Rose, Technical Editor (2004). ''HST Primer for Cycle 14''.</ref>
Technickou údržbu dalekohledu má na starosti NASA spolu s [[Goddardovo středisko pro vesmírné lety|Goddardovým střediskem pro vesmírné lety]] sídlícím v [[Greenbelt]]e ve státě Maryland, 48 km jižně od STScI. Správnou dráhu dalekohledu monitorují nepřetržitě 24 hodin denně čtyři týmy letových kontrolorů, tvořící spolu tzv. [[Tým letové dráhy Hubbleova vesmírného dalekohledu]] (Hubble's Flight Operations Team).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Hubble Space Telescope Servicing Mission 4 Space Telescope Operations Control Center
| url = http://www.nasa.gov/pdf/206047main_STOCC-FS-2007-09-090_12_4.pdf
| druh nosiče = PDF
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = NASA
| jazyk = anglicky
}}</ref>
[[Soubor:STS31 carries Hubble to orbit edit.jpg|right|thumb|Start raketoplánu [[Discovery (raketoplán)|Discovery]] [[STS-31]] s Hubbleovým vesmírným dalekohledem v nákladovém prostoru]]
=== Havárie Challengeru, odklad, konečný start ===
Na začátku roku [[1986]] vypadal říjnový start dalekohledu již celkem reálně, ale [[STS-51-L|havárie raketoplánu Challenger]] zastavila americký vesmírný program. Flotila zbylých raketoplánů zůstala v hangárech a start Hubbleova vesmírného dalekohledu byl o několik let posunut. Teleskop musel být umístěn v čisté místnosti, musel být prohlížen a pravidelně byl čištěn [[dusík]]em. Tato údržba stála měsíčně asi 6 milionů dolarů, což projekt dále prodražovalo. Na druhé straně inženýři využili získaný čas na vykonání rozsáhlejších testů a na různá vylepšení.<ref>Tatarewicz, ''The Hubble Space Telescope Servicing Mission'', SP-4219, s. 371.</ref>
Americký vesmírný program byl [[STS-26|znovu spuštěn]] v roce [[1988]] a [[24. duben|24. dubna]] 1990 úspěšně vynesla dalekohled na oběžnou dráhu mise [[STS-31]] pomocí raketoplánu Discovery.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = STS-31
| url = http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/missions/sts-31/mission-sts-31.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = NASA
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Z původně odhadované sumy 400 milionů dolarů stálo vybudování dalekohledu doposud více než 2,5 miliardy [[Americký dolar|USD]]. Souhrnná cena do dnešního dne se odhaduje na několikanásobek konstrukční ceny, přičemž výdaje USA se pohybují v rozmezí 4,5 miliardy až 6 miliard dolarů. Evropský finanční příspěvek se odhaduje na 593 milionů [[euro]] (odhad k roku 1999).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = The European Homepage for the NASA/ESA Hubble Space Telescope — Frequently Asked Questions
| url = http://www.spacetelescope.org/about/faq.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel =
| jazyk = anglicky
}}</ref>
== Chyba hlavního zrcadla ==
V průběhu několika týdnů po vypuštění se zjistilo, že dalekohled má problémy se systémem optiky. Přestože první snímky pořízené dalekohledem vypadaly ostřejší než srovnatelné snímky z pozemních teleskopů, byla jejich kvalita pod hranicí očekávání. Obrázky bodových zdrojů měly průměr až 1 [[úhlová vteřina|úhlovou vteřinu]] namísto zamýšlené desetiny úhlové vteřiny.<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = Burrows C.J. a kol.
| odkaz na autora =
| titul = The imaging performance of the Hubble Space Telescope
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1991ApJ...369L..21B
| datum vydání = 10. březen 1991
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = Smithsonian Astrophysical Observatory
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Effects of OTA Spherical Aberration
| url = http://www.stsci.edu/itt/review/ihb_cy14/WFPC2/ch5_psf2.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = STScI
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Analýza snímků ukázala, že příčinou problému je chybně vybroušené primární zrcadlo. Navzdory tomu, že šlo o do té doby pravděpodobně nejpřesněji vytvarované zrcadlo a jeho odchylka od ideální tvaru nepřesahovala předepsanou odchylku 1/65 [[vlnová délka|vlnové délky]] [[světlo|světla]], bylo na svých krajích příliš ploché a odchylovalo se až o 2,3 [[mikrometr]]u od požadovaného tvaru. Výsledkem byla vážná [[sférická aberace]], tj. chyba, při které se světlo odražené z okrajů zrcadla soustředí v jiném bodě, než světlo odražené od středu zrcadla.<ref>Tatarewicz, SP-4219, s. 375.</ref>
[[Soubor:Hubble PSF with flawed optics.jpg|thumb|Obrázek z kamery WF/PC ukazuje, jak se světlo hvězdy rozptyluje po velké ploše, místo aby zůstalo soustředěno v rozsahu několika pixelů]]
Závažnost chyby zrcadla závisela na druhu pozorování. Obrázky jasných objektů a [[spektroskopie|spektroskopická pozorování]] nebyly chybou téměř vůbec ovlivněné, protože střední část zrcadla byla vybroušená v požadovaném tvaru. Znatelně snížená však byla kvalita snímků matnějších a slabších objektů, nebo snímků s vysokým kontrastem. Znamenalo to, že nebylo možné rozběhnout téměř žádný [[kosmologie|kosmologický]] program, protože takové programy vyžadují právě zmiňované snímkování matných objektů. I přesto byl Hubbleův vesmírný dalekohled v prvních třech letech mise schopen vykonat množství produktivních pozorování. Protože se poměrně rychle podařilo vadu identifikovat, astronomové mohli optimalizovat výsledky pozorování pomocí důmyslných technik zpracování obrázků (např. tzv. [[dekonvoluce]]), a zmenšit tak její dopad na kvalitu snímků.<ref>Dunar, s. 514–515.</ref>
=== Původ problému ===
Komise vedená [[Lew Allen]]em, ředitelem [[Jet Propulsion Laboratory|Laboratoří proudového pohonu]], měla za úkol vyšetřit, jak mohla chyba vzniknout. Zjistila, že zařízení testující přesný tvar zrcadla (tzv. nullcorrector) nebylo správně zaostřené – jedna [[čočka (optika)|čočka]] byla umístěna s 1,3 mm odchylkou od správného místa.<ref>Allen, ''The Hubble Space Telescope Optical Systems Failure Report'', kapitola 7. </ref> Komise konstatovala, že společnost Perkin-Elmer během leštění zrcadla sice jeho povrch analyzovala ještě dvěma dalšími zařízeními, která shodně naznačovala, že zrcadlo má sférickou aberacii, ovšem nakonec se rozhodla výsledky testů ignorovat.<ref name="lesteni" /> Věřila totiž, že první test uskutečněný primárním přístrojem byl přesnější než zbylé dva kontrolní testy.<ref name="lesteni">Dunar, s. 512.</ref>
Komise obvinila v první řadě společnost Perkin-Elmer. Vztahy mezi NASA a Perkin-Elmer byly během konstrukce celého komplexu dalekohledu kvůli časovému skluzu a předražení výstavby velmi napjaté. NASA zjistila, že Perkin-Elmer nekontrolovala výrobu zrcadla dostatečným způsobem a že tímto úkolem nepověřila své nejlepší odborníky na optiku. Samotná NASA si rovněž vysloužila kritiku za to, že se spoléhala na výsledky testu kontroly kvality jen z jednoho přístroje.<ref>Allen report, s. 9–3.</ref>
=== Návrh řešení ===
[[Soubor:Hubble backup mirror.jpg|thumb|left|Záložní zrcadlo Hubbleova dalekohledu vyrobené firmou [[Eastman Kodak]]. V současnosti je umístěno v [[Národní muzeum pro letectví a vesmír|Národním muzeu pro letectví a vesmír]] ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]], DC.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Mirror, Primary Backup, Hubble Space Telescope.
| url = http://collections.nasm.si.edu/code/emuseum.asp?profile=objects&newstyle=single&quicksearch=A20010288000
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = National Air and Space Museum
| jazyk = anglicky
}}</ref>]]
Dalekohled byl navržen tak, aby k němu bylo možné vyslat servisní techniky a opravit jej na oběžné dráze. Astronomové společně s techniky začali okamžitě hledat nějaké možné řešení daného problému, které by se dalo použít při první servisní misi, naplánované na rok [[1993]]. Společnosti [[Kodak]] a [[Itek]] měly každá vybroušené náhradní zrcadlo, měnit ho na oběžné dráze však nebylo možné. Přenést celý dalekohled dočasně na opravu zpět na Zemi by bylo velmi nákladné a časově náročné. Vzhledem k tomu, že dalekohled měl zrcadlo vybroušené sice do chybného, ale přesně známého tvaru, bylo rozhodnuto vyrobit zařízení, které by mělo stejnou optickou chybu, avšak s opačným znaménkem. Tento doplňkový přístroj měl hrát podobnou úlohu, jako mají [[brýle]].<ref>Chaisson, Eric (1994) ''The Hubble Wars; Astrophysics Meets Astropolitics in the Two-Billion-Dollar Struggle Over the Hubble Space Telescope. ''Harper Collins Publishers, ISBN 0-06-017114-6, s. 184.</ref>
Jako první krok bylo třeba zjistit přesnou hodnotu chyby hlavního zrcadla. Analýzou obrázků bodových zdrojů dospěli astronomové k závěru, že hodnota [[kónická konstanta|kónické konstanty]] zrcadla byla −1,01324, namísto plánované −1,00230.<ref>Allen, ''The Hubble Space Telescope Optical Systems Failure Report'', příloha E.</ref> Stejná hodnota vyšla i z výsledků analýzy zařízení na leštění zrcadla, které používala společnost Perkin-Elmer, a také z výsledků analýzy [[interferogram]]ů, které technici získali při pozemních zkouškách.
Kvůli designu zařízení umístěných v těle dalekohledu byly zapotřebí dva druhy korekce. Kombinovaná širokoúhlá a planetární kamera 2 s novými vyměněnými zrcadly, která směřovala paprsky na 8 navzájem oddělených [[CCD]] čipů tvořících obě kamery, měla nahradit původní kombinovanou širokoúhlou a planetární kameru. Inverzní optická chyba zabudovaná na povrch čipů měla úplně odstranit aberaci hlavního zrcadla. U dalších přístrojů však nebyl podobný zásah možný, a proto si vyžádaly externí korekční zařízení.<ref name="tata376">Tatarewicz, SP-4219, s. 376.</ref>
Systém na korekci aberace pro FOC, FOS a GHRS se nazývá Korekční osová náhrada optiky vesmírného dalekohledu ({{Cizojazyčně|en|Corrective Optics Space Telescope Axial Replacement – COSTAR}}) a skládá se ze dvou zrcadel umístěných v dráze světla na hlavní zrcadlo. Jedno z nich je vytvarované tak, aby odstranilo aberaci.<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = Jedrzejewski R. I., Hartig G., Jakobsen P., Crocker J. ., Ford H. C.
| odkaz na autora =
| titul = In-orbit performance of the COSTAR-corrected Faint Object Camera
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1994ApJ...435L...7J |doi=10.1086/187581
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = Astrophysical Journal Letters (strany L7–L10)
| jazyk = anglicky
}}</ref> Aby se tato korekční náhrada mohla vtěsnat do útrob dalekohledu, museli astronauti při servisní misi demontovat jeden z přístrojů. Vybrán byl vysokorychlostní fotometr (HSP).<ref name="tata376" />
== Servisní mise a nová zařízení ==
=== Servisní mise 1 ===
[[Soubor:Hubble Space Telescope first servicing during STS-61.jpg|thumb|Astronauti během práce na Hubbleově vesmírném dalekohledu – servisní mise 1]]
Dalekohled byl od prvopočátku konstruován tak, aby mohl být pravidelně udržován. Avšak poté, co se objevily problémy se zrcadlem, ukázala první servisní mise, že astronauti budou nuceni provést sérii dodatečných úprav a instalaci korekční optiky. Sedm astronautů vybraných pro servisní misi trénovalo používání velkého množství speciálního nářadí potřebného k opravě Hubbleova teleskopu.<ref>Tatarewicz, SP-4219, s. 384–387.</ref> Mise [[STS-61]] ([[Endeavour (raketoplán)|raketoplánu Endeavour]]) proběhla v prosinci [[1993]] a zahrnovala instalaci několika zařízení a různého vybavení.
Mezi nejpodstatnější úpravy patří výměna vysokorychlostního fotometru za „balíček“ korekční optiky COSTAR a výměna WFPC ({{Cizojazyčně|en|[[Wide Field and Planetary Camera]]}}) za WFPC2 s interním korekčním optickým systémem. Dále došlo k výměně řídící elektroniky solárních panelů, čtyř [[Gyroskop|gyroskopů]], dvou elektronických kontrolních jednotek a dvou magnetometrů. Také byl upgradován [[software]] palubních počítačů a Hubble byl poté posunut na vyšší oběžnou dráhu, jelikož během 3 let došlo k jejímu přílišnému poklesu vlivem tření o řídké svrchní vrstvy atmosféry.<ref>{{Citace elektronické monografie
|url = http://hubble.nasa.gov/missions/sm1.php
|titul = Servicing Mission 1
|vydavatel = NASA
|datum přístupu =2008-04-26 }}</ref>
13. ledna [[1994]] ohlásila NASA, že mise byla úspěšně dokončena a představila sérii mnoha ostrých záběrů vesmírných těles.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Trauger, Ballester, Burrows, Casertano, Clarke, Crisp aj.
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = The on-orbit performance of WFPC2
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1994ApJ...435L...3T
| datum vydání = 1994
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-07-24
| vydavatel = Astrophysical Journal Letters
| jazyk = anglicky
}}</ref> Tato servisní mise byla jednou z nejkomplexnějších misí, jaké kdy byly podniknuty. Během pěti dlouhých výstupů do vesmírného prostoru bylo provedeno mnoho úprav i vně teleskopu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = Trauger J. T., Ballester G. ., Burrows C. ., Casertano S., Clarke J. ., Crisp D. ''et al.''
| odkaz na autora =
| titul = The on-orbit performance of WFPC2
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1994ApJ...435L...3T
| datum vydání = 1994
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = Astrophysical Journal Letters (strany L3-L6)
| jazyk = anglicky
}}</ref>
=== Servisní mise 2 ===
Úkolem servisní mise 2 [[Discovery (raketoplán)|Discovery]] ([[STS-82]]) byla výměna zařízení GHRS a FOS za [[Spektrometr|spektrometry]] Space Telescope Imaging Spectrograph (STIS) a Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer (NICMOS), a dále technického a výzkumného páskového záznamníku za nový elektronický. Dále byla opravena tepelná izolace a znova upravena oběžná dráha.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Servicing Mission 2
| url = http://hubble.nasa.gov/missions/sm2.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-07-24
| vydavatel = NASA
| jazyk = anglicky
}}</ref> NICMOS obsahoval chladič s dusíkem v pevné formě, který sloužil k redukci tepelného záření z ostatních přístrojů, ale nedlouho po instalaci se vlivem tepla neočekávaně [[Tepelná roztažnost|roztáhl]], takže se dostal do kontaktu s optickou clonou. Následný tepelný zkrat vedl k nadměrnému zahřívání NICMOSu (~260 K místo plánovaných ~61 K) a rychlejší [[sublimace|sublimaci]] dusíku, což zkrátilo jeho očekávanou životnost z 4,5 let na 2 roky.<ref name="NICMOStemp">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = NICMOS Temperature History
| url = http://www.stsci.edu/hst/nicmos/performance/temperature
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-07-24
| vydavatel = STSI
| jazyk = anglicky
}}</ref>
=== Servisní mise 3A  ===
Servisní mise 3A [[Discovery (raketoplán)|Discovery]] ([[STS-103]]) proběhla v prosinci 1999. Jednalo se o odštěpnou misi od původně plánované servisní mise 3. Vznik varianty 3A byl vynucen nenadálým selháním tří palubních gyroskopů (čtvrtý gyroskop selhal několik týdnů před začátkem mise, což Hubbleovi zcela znemožnilo provádět vědecká pozorování). Mise 3A nahradila všech šest gyroskopů, vyměnila sensor pro jemnou navigaci ({{Cizojazyčně|en|Fine Guidance Sensor}}) a počítač, instalovala Voltage/temperature Improvement Kit (VIK) – zařízení pro ochranu baterií před přebíjením – a opět vyměnila tepelnou izolaci.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Servicing Mission 3A Overview
| url = http://sm3a.gsfc.nasa.gov/overview.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-7-24
| vydavatel = NASA
| jazyk = anglicky
}}</ref> I přesto, že nový počítač (25 MHz [[Intel 80486|Intel 80486]] s 2MB RAM) je z dnešního hlediska takřka muzejním exponátem, je stále 20x rychlejší než jeho předchůdce DF-224. „Nový“ počítač zvyšuje efektivitu tím, že umožňuje provádět některé výpočetní operace přímo na palubě Hubblea, a také šetří náklady, jelikož umožňuje použití nových programovacích jazyků.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno = Lockheed Martin Missiles and Space
| odkaz na autora =
| titul = Hubble Space Telescope Servicing Mission 3A Media Reference Guide
| url = http://hubble.nasa.gov/a_pdf/news/SM3A-MediaGuide.pdf
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-07-24
| vydavatel = NASA
| jazyk = anglicky
}} − strany 5-9, sekce 7.1.1.</ref>
=== Servisní mise 3B ===
[[Soubor:149304main payload bay medb.jpg|thumb|Připojení raketoplánu Columbia k Hubbleově vesmírnému dalekohledu – servisní mise 3B]]
Během mise 3B [[Columbia (raketoplán)|Columbia]] ([[STS-109]]) v březnu 2002 bylo nainstalováno nové zařízení – ''[[Pokročilá pozorovací kamera]]'' (ACS) – která nahradila FOC. Také došlo k opravě zařízení NICMOS, které již v roce 1999 vyčerpalo zásobu chladicí látky. Byl instalován nový chladicí systém, který teplotu dostatečně snížil, a zařízení tedy bylo opět použitelné. Nově udržovaná teplota 77,15 [[Kelvin|K]] byla sice vyšší, než s jakou počítaly původní plány (~61 K), na druhou stranu však byla zase mnohem stabilnější.<ref name="NICMOStemp" />
Během mise 3B byly již podruhé vyměněny solární panely. Konstrukce nových panelů byla odvozena od panelů použitých u družic komunikačního systému [[Iridium (satelit)|Iridium]] a jejich velikost činila pouhé dvě třetiny původních panelů, přičemž ale poskytují o 30 % více energie. Takový přírůstek energie umožnil simultánní spouštění palubních přístrojů a zredukoval problémy s vibrací, které vznikaly ve chvílích, kdy se starší a méně pevné panely dostávaly do slunečního svitu a naopak. Menší velikost panelů znamenala také menší tření o svrchní vrstvy atmosféry. Dále byla vyměněna Hubble's Power Distribution Unit (energetická distribuční jednotka), která umožnila provádět kompletní restarty všech zařízení.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Servicing Mission 3
| url = http://hubble.nasa.gov/missions/sm3b.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-07-24
| vydavatel = NASA
| jazyk = anglicky
}}</ref>
=== Servisní mise 4 ===
[[Soubor:STS-125 EVA1 Grunsfeld.jpg|150px|thumb|J. Grunsfeld při (EVA 1) 4. servisní misi]]
Servisní mise 4 (SM4), byla závěrečná mise raketoplánu [[Atlantis]] ([[STS-125]]) k údržbě Hubble Space Telescopu v květnu 2009.
Celkem proběhlo 5 výstupů astronautů do kosmu. Při nich byla provedena výměna porouchané jednotky SI C&DH (Science Instrument Command and Data Handling), výměna obou bloků baterií BMU (Battery Module Unit), výměna tří gyroskopů RSU (Rate Sensor Unit), instalace úchopového zařízení SCM (Soft Capture Mechanism), instalace nové kamery WFC-3 (Wide Field Camera 3) [místo starého přístroje Wide-Field Planetary Camera 2], instalace nového spektrografu COS (Cosmic Origins Spectrograph) [místo už nepotřebné korektivní optiky COSTAR], oprava kamery ACS (Advanced Camera for Surveys), oprava spektrografu STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph), výměna navigačního senzoru FGS-2 (Fine Guidance Sensor 2) a instalace tří panelů tepelné izolace NOBL (New Outer Blanket Layers).
Cíle mise byly splněny: Teleskop je připraven na svou poslední návštěvu, která ho pošle na jeho poslední cestu do atmosféry Země (cca [[2014]]). A do té doby už nebudou potřeba žádná dodatečná korekční zařízení pro eliminaci sférické aberace zrcadla, protože tuto korekci nyní už provádí sama optika: Druhotné korekční členy z předešlých misí byly naopak odstraněny. Teď konečně může HST využívat všechny své funkce s jejich plnou přesností a kapacitou, jak byly od počátku projektovány.
== Vědecké výsledky mise ==
=== Důležité objevy ===
[[Soubor:Eagle nebula pillars.jpg|thumb|right|250px|Jeden z nejznámějších obrázků Hubbleova dalekohledu tzv. sloupy stvoření, oblast v Orlí mlhovině, ve které se rodí nové hvězdy]]
Hubbleův vesmírný dalekohled pomohl astronomům rozluštit mnohé dlouhotrvající otázky a poskytl též impuls ke vzniku otázek a teorií nových. Mezi prvořadé úkoly mise patřila měření vzdáleností [[Cefeida|Cefeid]], typu [[proměnná hvězda|proměnných hvězd]] vykazujících přímý vztah mezi periodou proměnlivosti a jejich [[Absolutní hvězdná velikost|absolutní hvězdnou velikostí]]. Tato měření byla o mnoho přesnější než ta předchozí a podařilo se tedy výrazně omezit rozsah odhadovaných hodnot [[Hubbleova konstanta|Hubbleovy konstanty]], jež určuje rychlost rozpínání vesmíru a která souvisí i s jeho věkem. Před vypuštěním Hubblea dosahovala chyba při odhadování konstanty i 50 %.<ref name="results">{{Citace elektronické monografie
| autor = W. L. Freedman et al
| odkaz na autora =
| titul = Final Results from the Hubble Space Telescope Key Project to Measure the Hubble Constant
| url = http://adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-bib_query?2001ApJ...553...47F
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-08-1
| vydavatel = The [[Astrophysical Journal]], volume 553, issue 1, strany 47–72
| jazyk = 2001
}}</ref> Pozorování Cefeid v kupě galaxií v souhvězdí Panny a v jiných vzdálených kupách galaxií pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu snížila tuto chybu na 10 %.<ref name="results" />
Pozorování Hubbleova vesmírného teleskopu zpochybnila některé teorie o vývoji a budoucnosti vesmíru. Astronomové z týmu „Vysoké–z pro hledání supernov“ ({{Cizojazyčně|en|High-z Supernova Search Team}}) a Supernova Cosmology Project použili dalekohled také pro pozorování vzdálených supernov, během nichž objevili důkaz, že se rozpínání vesmíru vlivem gravitace nezpomaluje, ale naopak zrychluje.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Supernova Cosmology Project
| url = http://supernova.lbl.gov/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-08-01
| vydavatel = Lawrence Berkeley Laboratory
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Zrychlování poté potvrdily i některé pozemské teleskopy spolu s dalekohledy na oběžné dráze a jeho hodnotu určily ještě přesněji. Navzdory tomu však příčina tohoto zrychlování není stále zcela jasná.
Snímky a spektra, které poskytl Hubbleův vesmírný dalekohled, byla využita i při dokazování přítomnosti [[Černá díra|černých děr]] v centrech blízkých galaxií. Výskyt černých děr v centrech galaxií se předpokládal již v 60. letech 20. století a v 80. letech bylo objeveno i několik kandidátů, ale teprve až výzkum provedený Hubbleovým dalekohledem naznačil možnost, že černé díry se nachází v centrech všech galaxií.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Hubble Confirms Existence of Massive Black Hole at Heart of Active Galaxy
| url = http://nssdc.gsfc.nasa.gov/photo_gallery/caption/hst_blkhole.txt
| datum vydání = 25. 5. 1994
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-08-01
| vydavatel = Goddard Space Flight Center, NASA
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| autor = Gebhardt, K. et al
| odkaz na autora =
| titul = A Relationship between Nuclear Black Hole Mass and Galaxy Velocity Dispersion
| vydavatel = The Astrophysical Journal (číslo 1) (volume 539)
| místo =
| rok = 2000
| isbn =
| url = http://arxiv.org/abs/astro-ph/0006289
| kapitola =
| strany = L13-L16
| jazyk = anglicky
}}</ref> Dalekohled dále potvrdil, že hmotnost těchto černých děr je přímo spjatá s vlastnostmi galaxií.
HST pozoroval také srážku komety [[Shoemaker-Levy 9]] s planetou [[Jupiter (planeta)|Jupiter]] v roce [[1994]], která se (naštěstí pro astronomy) udála pouhých několik měsíců po opravě optiky dalekohledu. Jeho fotografie byly ostřejší než jakékoliv předchozí snímky od roku 1979, kdy kolem Jupitera proletěla sonda [[Voyager 2|Voyager 2]]. Zároveň hrály důležitou roli při studiu dynamiky srážky komety s Jupiterem, což je událost, o níž se astronomové domnívají, že nastává v průměru pouze jednou za několik set let.
Mezi další významné objevy patří protoplanetární disky v mlhovině [[Mlhovina v Orionu|M42]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Hubble Confirms Abundance of Protoplanetary Disks around Newborn Stars
| url = http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/1994/24/text/
| datum vydání = 13. 6. 1994
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-08-01
| vydavatel = STScI
| jazyk = anglicky
}}</ref> důkazy přítomnosti extrasolárních planet okolo hvězd podobných Slunci<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Hubble Finds Extrasolar Planets Far Across Galaxy
| url = http://www.nasa.gov/mission_pages/hubble/exoplanet_transit.html
| datum vydání = 4. 10. 2006
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-08-01
| vydavatel = NASA
| jazyk = anglicky
}}</ref> a objev optických protějšků stále ne zcela objasněných gamma záblesků.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Autopsy of an Explosion
| url = http://science.nasa.gov/newhome/headlines/ast26mar99_1.htm
| datum vydání = 26. 3. 1999
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-08-01
| vydavatel = NASA
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Hubbleův vesmírný dalekohled byl využit i ke studiu objektů nacházejících se na okraji sluneční soustavy – [[trpasličí planeta|trpasličích planet]] [[Pluto (plutoid)|Pluta]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = APOD: March 11, 1996 – Hubble Telescope Maps Pluto
| url = http://apod.nasa.gov/apod/ap960311.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-08-01
| vydavatel = NASA
| jazyk = anglicky
}}</ref> a [[Eris (plutoid)|Eris]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Astronomers Measure Mass of Largest Dwarf Planet
| url = http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2007/24/full/
| datum vydání = 14. 6. 2007
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-08-01
| vydavatel = NASA
| jazyk = anglicky
}}</ref> Dále se používal pro sledování vzdálených planet [[sluneční soustava|sluneční soustavy]], jako např. [[Neptun (planeta)|Neptunu]]. Na základě tohoto pozorování vznikla animace ukazující dynamické změny v [[Atmosféra Neptunu|atmosféře plenety]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Hubble Makes Movie of Neptune's Rotation and Weather
| url = http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/1996/33/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-1-4
| vydavatel = hubblesite.org
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Unikátním odkazem, který nám projekt Hubbleova vesmírného dalekohledu zanechal, jsou snímky tzv. Hubbleových hlubokých a ultra-hlubokých polí. Při jejich snímání byla využita jedinečná citlivost přístroje na vlnové délky ve viditelném oboru spektra. Vznikly tak velice detailní snímky velmi malých oblastí v [[souhvězdí Pece]], na nichž je možné vidět galaxie vzdálené i několik miliard světelných let. Nikdy předtím se astronomům nepodařilo zobrazit ve viditelném světle takto vzdálené objekty. Hubbleův dalekohled tak poskytl pohled do raného stádia života vesmíru.
=== Dopad na astronomii ===
[[Soubor:Hubble ultra deep field.jpg|thumb|right|Vzdálené galaxie, které byly nasnímány v projektu Hubbleových ultrahlubokých polí]]
Pozitivní dopad Hubbleova dalekohledu na astronomii vyplývá z mnoha objektivních měřítek. Více než 4000 prací založených na datech poskytnutých Hubblem bylo zveřejněno v odborných časopisech a ještě více z nich bylo představeno a diskutováno na astronomických konferencích. Pokud se podíváme na různé odborné astronomické práce z období několik let po jejich zveřejnění, asi jedna třetina z nich nebyla nikdy citována, z prací založených na údajích z Hubbleova dalekohledu však nebyla nikdy citována pouze 2 %. Práce založená na Hubbleových pozorováních bývá v průměru citována dvakrát tak často než jiná astronomická pojednání. Z přibližně 200 nejvíce citovaných prací zveřejňovaných každý rok, je kolem 10 % založeno právě na datech poskytnutých Hubbleovým dalekohledem.<ref>''STSCi newsletter'', v. 20, vydání 2, jaro 2003</ref>
Ačkoliv měl HST velmi pozitivní dopad na astronomii, je nepopiratelné, že suma vynaložená na tuto misi byla obrovská. Vypracovaná studie týkající se relativních dopadů různých dalekohledů na astronomii zjistila, že data z HST jsou sice např. oproti 4m pozemnímu [[William Herschel Telescope|dalekohledu Williama Herschela]] 15 × častěji citována, ovšem stavba a provoz HST stojí 100 × více.<ref>{{Citace monografie
| autor = C. R. Benn, S. F. Sánchez
| odkaz na autora =
| titul = Scientific Impact of Large Telescopes (volume 113)
| vydavatel = Publications of the Astronomical Society of the Pacific
| místo =
| rok = 2001
| isbn =
| kapitola =
| strany = 385
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Učinit rozhodnutí mezi investováním do pozemního dalekohledu versus vesmírného dalekohledu je velkým dilematem do budoucna. Rozvoj adaptivní optiky rozšířil možnosti snímkování s vysokým rozlišením i pomocí pozemních dalekohledů. Rozdíly v kvalitě pozorování mezi adaptivní optikou a HST se mohou lišit případ od případu. Lze však říci, že ve viditelném světle může adaptivní optika zaostřit pouze velmi malou část zorného pole, zatímco HST může provádět snímkování s vysokým rozlišením v širokém úhlu.
== Využívání dalekohledu ==
[[Soubor:STSci-PRC01-33 omega centauri.jpg|thumb|left|Snímek kulové hvězdokupy [[Omega Centauri]] nacházející se v [[Souhvězdí Kentaura]]; pořízeno kombinovanou širokoúhlou a planetární kamerou 2]]
O svůj díl pozorovacího času se může přihlásit kdokoliv; neexistují žádná omezení co se týče národnosti či příslušnosti k určité akademické instituci.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Cycle 17 Announcement Page |publisher=Space Telescope Science Institute
| url = http://www.stsci.edu/hst/proposing/docs/cycle17announce
| datum vydání = 3. 12. 2007
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-08-01
| vydavatel = STScI
| jazyk = anglicky
}}</ref> Zájem o možnost pozorování pomocí Hubbleova dalekohledu je obrovský – přesahuje 6 x až 9 x reálnou časovou kapacitu dalekohledu.<ref>''Hubble Space Telescope Call for Proposals for Cycle 14'', (2004), Neill Reid a Jim Younger</ref>
Žádosti je možné zasílat většinou v předem vypsaném období jednou ročně a vítězné návrhy jsou poté zapracovány do jednoletého pozorovacího cyklu. Návrhy jsou děleny do několika kategorií: ''Všeobecná pozorování'' ({{Cizojazyčně|en|General observer}}) – ta jsou nejčastější a zahrnují rutinní pozorování. ''Snímkovací pozorování'' ({{Cizojazyčně|en|Snapshot observations}}) – zahrnují krátká pozorování konkrétního cíle, která nepřesahují 45 minut celkového času. Snímkovací pozorování obvykle slouží k zaplnění časových mezer, které zůstanou nevyužity mezi různými ''všeobecnými pozorováními''.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Hubble Space Telescope Call for Proposals (kapitola 3)
| url = http://www.stsci.edu/hst/proposing/documents/cp/cp.pdf
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-08-01
| vydavatel = STScI
| jazyk =
}}</ref>
Astronomové se mohou ucházet i o pozorovací možnost zvanou „Cíl příležitosti“ (Target of Opportunity), tzn. že pokud se Hubbleův dalekohled v konkrétní chvíli během řádné mise náhodou „podívá“ do místa na obloze, které se kryje s ''Cílem příležitosti'', je daná chvíle využita ke splnění tohoto požadavku.
Dále je možné na základě žádosti využít i tzv. Ředitelský čas ({{Cizojazyčně|en|Director's Discretionary (DD) Time}}), který tvoří asi 10 % celkového času. O tuto možnost se astronomové mohou ucházet kdykoliv během roku. Přednost mají většinou takové návrhy, které se týkají pozorování nějaké výjimečné události ve vesmíru, jako je např. výbuch supernovy.<ref>Hubble Space Telescope Call for Proposals, kapitola 3.7, Director’s Discretionary (DD) Time Proposals.</ref> Času DD bylo využito mimo jiné i k vytvoření tzv. Hubbleových hlubokých polí a Hubbleových ultrahlubokých polí. Během prvních čtyř cyklů dostali možnost v rámci času DD i amatérští astronomové.
=== Amatérská pozorování ===
První ředitel STScI [[Riccardo Giacconi]] v roce 1986 oznámil, že přenechá část času DD k dispozici amatérským astronomům. Tento čas sice představoval pouhých několik hodin za celý cyklus, i přesto ale byl zaznamenán z řad amatérských astronomů obrovský zájem.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Amateur Astronomers Will Use NASA's Hubble Space Telescope
| url = http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/1992/1992/23/text/
| datum vydání = 10. 9. 1992
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-07-31
| vydavatel = STScI
| jazyk = anglicky
}}</ref> Jednotlivé návrhy na pozorování byly přísně revidovány zvláštní komisí složenou z předních amatérských astronomů. Schváleny byly pouze takové návrhy, které byly prokazatelně vědecky přínosné, které se neduplikovaly s požadavky vědců a které šly uskutečnit pouze díky jedinečným vlastnostem HST. Celkem byl pozorovací čas přidělen 13 amatérům, jejichž pozorování se postupně uskutečnily v letech 1990–1997.
Jedním z nich byl projekt s názvem Transition Comets – UV Search for OH Emissions in Asteroids. Poté ovšem došlo k výrazným škrtům v rozpočtu STScI, což způsobilo úplné zastavení dalších amatérských pozorování.<ref>O'Meara S. (1997), ''The Demise of the HST Amateur Program'', Sky and Telescope, červen 1997, s. 97</ref>
== Přenos a zpracování dat ==
=== Přenos na Zemi ===
Data získaná dalekohledem jsou v první fázi uložena přímo v teleskopu. Když byl Hubble vypuštěn, k uskladnění sloužily [[Magnetická páska|magnetické pásky]]. Ovšem během servisní mise 2 a 3A byla tato média nahrazena zařízením [[solid-state drive]]. Z paluby teleskopu jsou data odesílána na zemský povrch přes [[Tracking and Data Relay Satellite|soustavu satelitů pro přenášení dat TDRSS]] ({{Cizojazyčně|en|Tracking and Data Relay Satellite System}}) – systém satelitů na nízké oběžné dráze, které mohou komunikovat se Zemí po dobu přibližně 85 % času jednoho oběhu kolem Země. Data jsou z ''TDRSS'' přenášena na pozemní střediska; nejprve do [[Goddardovo centrum pro vesmírné lety|Goddardova centra pro vesmírné lety]] a poté finálně do [[Vědecký institut Vesmírného dalekohledu|Vědeckého institutu Vesmírného dalekohledu]] (STScl) k archivaci.<ref>Primer, oddíl 7.</ref>
=== Archivace ===
Všechna data z Hubblea jsou dostupná v [[archiv]]u ''STScI''.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = The Hubble Telescope
| url = http://archive.stsci.edu/hst
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = STScI
| jazyk = anglicky
}}</ref> Data podléhají po pořízení jednoroční ochranné lhůtě, po kterou jsou poskytována pouze oprávněným osobám a astronomům. Oprávněné osoby z STScI mohou tuto roční dobu zkrátit či prodloužit vzhledem k okolnostem.<ref>Primer, oddíl 7.2</ref>
Pozorování, uskutečněná v tzv. „{{Cizojazyčně|en|Director's Discretionary Time}}“ jsou z tohoto nařízení vyjmuta a jsou poskytnuta široké veřejnosti téměř okamžitě. Kalibrační data jsou taktéž přístupná krátce po získání. Všechna data z teleskopu jsou archivována v grafickém formátu [[FITS]], který je vhodný pro astronomické analýzy, ale ne pro veřejné použití.<ref>Primer, kapitola 7.</ref> Díky [[Projekt Hubbleova dědictví|projektu Hubbleova dědictví]] ({{Cizojazyčně|en|Hubble Heritage Project}}) jsou vybrané [[fotografie]] zpracovávány do formátů [[JPEG]] a [[Tagged Image File Format|TIFF]]. Poté jsou prezentovány široké veřejnosti.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = The Hubble Heritage Project
| url = http://heritage.stsci.edu/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = STScI
| jazyk = anglicky
}}</ref>
=== Zpracování ===
Astronomická data, zachycená na [[CCD]] čipech, musí prodělat několik kalibračních kroků předtím, než jsou použitelná pro astronomické analýzy. STScI vyvinul sofistikovaný software, který je schopen požadovaná data z archivu automaticky kalibrovat pomocí nejvhodnějšího dostupného formátu. Tento proces, kdy počítače během výpočetního času zároveň s jinými úkoly kalibrují data, umožňuje, že i velká množství žádostí o data jsou vyřízena a vrácena zpět k žadateli během několika dnů. Hlavní pozemské observatoře využívají proces automatické kalibrace dat ({{Cizojazyčně|en|pipeline reduction}}) ve stále větší míře. Pokud astronomové chtějí, mohou získat soubory s kalibračními daty a provádět kalibraci ve svých střediscích. To je výhodné zejména tehdy, jsou-li ke kalibraci potřeba jiná než automaticky vybraná data.<ref>Primer, oddíl 7.2.1</ref>
=== Analýza ===
Data z teleskopu mohou být analyzována pomocí mnoha rozdílných programů. STScI prosazuje na míru vyrobený software Systém pro analýzu dat z vesmírného dalekohledu ({{Cizojazyčně|en|Space Telescope Science Data Analysis System – STSDAS}}), který obsahuje všechny programy potřebné pro kalibraci nezpracovaných dat. Obsahuje také další plug-iny pro zpracování astronomických dat. Navíc je upravený přesně na míru dat z Hubbleova vesmírného dalekohledu. Tento software běží jako modul počítačového programu [[Image Reduction and Analysis Facility]] (IRAF), populárního softwaru pro zpracovávání astronomických dat.<ref>Primer, oddíl 7.1.1</ref>
== Význam pro veřejnost ==
[[Soubor:Horsehead-Hubble.jpg|thumb|right|250px|V roce 2001 nechala NASA na internetu hlasovat veřejnost, který obrázek z dalekohledu je nejhezčí. S drtivou většinou zvítězila [[Mlhovina Koňská hlava]]]]
Pro projekt Hubbleova vesmírného dalekohledu bylo vždy důležité mít na své straně přízeň široké veřejnosti, neboť na jeho stavbu a provoz byly vynaloženy značné příspěvky [[daň|daňových poplatníků]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = National Aeronautics and Space Administration 2003 Strategic Plan
| url = http://www1.nasa.gov/pdf/1968main_strategi.pdf
| druh nosiče = PDF
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = NASA
| jazyk = anglicky
}}</ref> Po těžkých začátcích, kdy byl projekt v očích veřejnosti kvůli chybě hlavního zrcadla „pošramocen“, první servisní mise, díky níž nová optika v dalekohledu začala na Zemi dodávat mnoho mimořádných [[astrofotografie|fotografií]], reputaci napravila.
O informovanost veřejnosti se stará hned několik aktivit. [[Projekt Hubbleova dědictví]] byl založen proto, aby lidem zpřístupňoval výběr kvalitních snímků zajímavých a zvláštních vesmírných objektů. Tým projektu je složen z amatérských i profesionálních astronomů a snaží se zdůrazňovat [[estetika|estetickou]] stránku pořízených snímků. U některých vizuálně zajímavých vesmírných objektů nebyly dosud pro účely vědeckých studií pořízeny snímky v dostatečně širokém barevném spektru, aby se z nich daly sestavit také atraktivní fotografie. Pro tyto účely má projekt k dispozici určité malé množství vlastního pozorovacího času dalekohledu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = The Hubble Heritage Project
| url = http://heritage.stsci.edu/commonpages/infoindex/ourproject/moreproject.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = STScI
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Veřejnost je o výsledcích HST informována také [[Vědecký institut Vesmírného dalekohledu|institutem STScI]], který se stará o několik obsáhlých internetových stránek.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = HubbleSite
| url = http://hubblesite.org/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = STScI
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = NewsCenter
| url = http://hubblesite.org/newscenter/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = STScI
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = News Release Archive: Entire Collection
| url = http://hubblesite.org/newscenter/archive/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = STScI
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Hubble Public Talks
| url = http://hubblesite.org/about_us/public-talks.shtml
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = STScI
| jazyk = anglicky
}}</ref> [[Soubor:Hubble Space Telescope Scale Model.JPG|thumb|left|Replika Hubbleova vesmírného dalekohledu]]Tyto činnosti koordinuje Kancelář pro vztah s veřejností (Office for Public Outreach), která byla založená v roce [[2000]], aby za podporu celého programu zajistila americkým daňovým poplatníkům určitou zpětnou vazbu.
V Evropě je hlavní institucí, která se stará o propagaci Hubbleova dalekohledu, od roku [[1999]] [[Hubbleovo centrum Evropské kosmické agentury]] ({{Cizojazyčně|en|Hubble European Space Agency Information Centre – HEIC}}).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = The European Homepage For The NASA/ESA Hubble Space Telescope
| url = http://www.spacetelescope.org/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = [[ESA]]
| jazyk = anglicky
}}</ref> Kancelář má sídlo v koordinačním středisku [[Space Telescope - European Coordinating Facility]] {ST-ECF) v [[Mnichov]]ě. Hlavní činností kanceláře je zveřejňování fotografií a nejnovějších vědeckých poznatků.
V areálu soudního dvoru ve městě [[Marshfield]] ve státě [[Missouri]], rodišti [[Edwin Hubble|Edwina Hubblea]], je vystavena [[replika]] Hubbleova vesmírného dalekohledu.
== Budoucnost ==
=== Selhání vybavení ===
[[Soubor:Tarantula nebula detail.jpg|thumb|right|250px|Snímek kamery WFPC2 malé části [[Mlhovina Tarantule|mlhoviny Tarantule]] ve [[Velký Magellanův oblak|Velkém Magellanovu oblaku]]]]
Minulé servisní mise nahradily staré přístrojové vybavení za nové, čímž nejen oddálily jeho selhání, ale také vytvořily nové možnosti výzkumu. V srpnu 2004 selhal pohonný systém [[spektrometr]]u (Space Telescope Imaging Spectrograph – STIS), takže celé zařízení přestalo pracovat. Taktéž hlavní kamera ({{Cizojazyčně|en|Advanced Camera for Surveys – ACS}}) selhala elektronicky v červnu 2006 a elektronika záložní selhala [[27. leden|27. ledna]] [[2007]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Engineers Investigate Issue on One of Hubble's Science Instruments
| url = http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/jan/HQ_0715_Hubble_ACS.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = NASA
| jazyk = anglicky
}}</ref> V současnosti pracuje pouze s původním elektronickým vybavením ''Solar Blind Channel – SBC''. Dva hlavní kanály, ve viditelném a UV světle, zůstaly od 27. ledna taktéž nepoužitelné.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = ACS Status: February 21, 2007
| url = http://www.stsci.edu/resources/acs.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = Space Telescope Science Institute
| jazyk = anglicky
}}</ref> Zdálo se nepravděpodobné, že by výzkum mohl pokračovat nadále bez servisní mise.
Hubble využívá ke své stabilizaci v prostoru [[gyroskop]]y, které mu možňují udržovat přesnou a pevnou polohu k zaměření zrcadla na vybrané astronomické objekty. V běžném provozu jsou potřeba gyroskopy tři, dalekohled je možné nasměrovat i za použití dvou, ale v takovém případě je pozorovací prostor omezen a observatoř a je obtížnější provádět snímkování, které vyžaduje přesné zaměření. V roce 2005 bylo rozhodnuto přepnout dalekohled do módu řízení pouhými dvěma gyroskopy, aby se prodloužila doba mise. Stalo se tak v srpnu téhož roku, přičemž další dva gyroskopy zůstaly nevyužité, ale připravené jako záloha. Dva další gyroskopy byly již nefunkční a nepoužitelné. Pokud by Hubble zůstal pouze na jednom gyroskopu, což se dle některých tehdejších odhadů mohlo stát již v roce 2008, byl by nadále nepoužitelný.<ref>Sembach, K. R., et al. 2004, ''HST Two-Gyro Handbook'', verze 1.0, (Baltimore: STScI)</ref>
Kromě gyroskopů potřeboval Hubble vyměnit také [[galvanický článek|baterie]]. Robotická servisní mise byla vyhodnocena jako příliš choulostivá, neboť by mohla ve svém důsledku nevratně poškodit celý teleskop. Protože dalekohled byl navržen tak, aby během servisních misí mohl získávat energii přímo z raketoplánu, někteří odborníci považovali využití tohoto externího zdroje za výhodnější než výměnu vnitřních článků.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Whitehouse
| jméno = David
| odkaz na autora =
| titul = NASA optimistic about Hubble fate
| url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/3652627.stm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = BBC News
| jazyk = anglicky
}}</ref>
=== Pokles oběžné dráhy ===
Hubble obíhá Zemi v extrémně řídkých horních vrstvách [[Atmosféra Země|atmosféry]], která postupem času zapříčiňuje nerovnoměrný pokles jeho oběžné dráhy. Pokud by nebyl znovu naveden na vyšší oběžnou dráhu, vstoupil by do hustších vrstev atmosféry někdy mezi lety 2010 až 2032. Přesnější datum není možné určit, neboť závisí mimo jiné na [[Slunce|sluneční]] aktivitě, ovlivňující horní vrstvy atmosféry. Na klesání teleskopu má vliv i funkčnost Hubbleových gyroskopů, neboť jeho vhodná orientace snižuje tření o atmosféru. Při vstupu do hustších vrstev atmosféry by nejspíše nebyl zničen celý dalekohled. Části konstrukce a hlavního zrcadla by pravděpodobně přežily a podle některých odhadů existuje při nekontrolovaném pádu Hubblea na zemský povrch určité riziko (až 1:700) ztrát na životech.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Whitehouse
| jméno = David
| odkaz na autora =
| titul = Why Hubble is being dropped
| url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/3406079.stm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = BBC News
| jazyk = anglicky
}}</ref> Pokud bude mise [[STS-125]] úspěšná a podaří se vyměnit vadné gyroskopy, bude přirozený pokles dráhy dalekohledu oddálen.
[[NASA]] původně plánovala, že Hubblea během mise [[STS-144]] bezpečně sejme z oběžné dráhy a dopraví na Zem. Dalekohled by pak byl zřejmě vystaven ve Smithsonově institutu. Toto řešení však již nepovažuje za praktické, neboť cena jednoho letu raketoplánu je příliš vysoká (okolo 500 mil. USD podle některých odhadů). Navíc program raketoplánů má být v roce 2010 ukončen. V neprospěch hovoří i obavy o bezpečnost posádky raketoplánu. Namísto toho se NASA rozhodla, že k dalekohledu připojí externí pohonnou jednotku, která by ho bezpečně navedla do atmosféry, a pomohla tak kontrolovat jeho pád.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Cowing
| jméno = Keith
| odkaz na autora =
| titul = NASA Considering Deletion of Hubble Deorbit Module
| url = http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1050
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = paceRef
| jazyk = anglicky
}}</ref> Nakonec bylo rozhodnuto, že tato pohonná jednotka nebude připojena při nastávající misi [[STS-125]], ale že bude k dalekohledu nainstalováno zařízení, které ji umožní připojit později při jiné, robotické misi.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = David
| jméno = Leonard
| odkaz na autora =
| titul = Health Checkup: Engineers Work to Stall Hubble's Death
| url = http://www.space.com/businesstechnology/050914_hubble_health.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = space.com
| jazyk = anglicky
}}</ref>
=== Debaty nad poslední servisní misí ===
[[Columbia (raketoplán)|Raketoplán Columbia]] měl původně navštívit Hubbleův dalekohled v [[únor]]u [[2005]]. Hlavní úlohou mise měla být náhrada naváděcích senzorů, dvou nefunkčních [[gyroskop]]ů, umístění ochranné pokrývky na poničenou izolaci, výměna [[kombinovaná širokoúhlá a planetární kamera 2|kombinované širokoúhlé a planetární kamery 2]] novější [[širokoúhlá kamera 3|širokoúhlou kamerou 3]] a instalace přístroje [[Cosmic Origins Spectrograph]] (COS). Tehdejší ředitel [[NASA]] [[Sean O'Keefe]] nicméně z obavy před opakováním [[havárie raketoplánu Columbia]] rozdhodl, že všechny budoucí lety raketoplánů musí být naplánovány tak, aby byly schopny bezpečně dosáhnout [[Mezinárodní vesmírná stanice|mezinárodní vesmírné stanice]], kde by mohly být vyřešeny případné závady a odkud by se raketoplán mohl bezpečně vrátit na Zem. Bohužel v současné době raketoplány nejsou schopny dosáhnout zároveň oběžné dráhy Hubbleova vesmírného dalekohledu a při stejné misi se dostat i na rozdílnou oběžnou dráhu ISS. Všechny plánované pilotované mise k teleskopu byly proto zrušeny.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Servicing Mission 4 Cancelled
| url = http://www.stsci.edu/resources/sm4meeting.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-6
| vydavatel = STScI
| jazyk = anglicky
}}</ref> Toto rozhodnutí bylo napadeno mnoha astronomy, kteří považovali hodnotu Hubbleova dalekohledu za dostatečně velkou k tomu, aby člověk podstoupil určité riziko.
[[Soubor:JWST.jpg|thumb|left|Vesmírný dalekohled Jamese Webba – pomyslný nástupce Hubbleova dalekohledu]]
Pomyslný nástupce HST, [[Vesmírný dalekohled Jamese Webba]] (JWST), nebude s největší pravděpodobností vypuštěn dříve, než dojde ke stažení Hubbleova dalekohledu – tedy až po roce [[2013]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = About JWST'S Launch
| url = http://www.jwst.nasa.gov/launch.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-1-16
| vydavatel = NASA
| jazyk = anglicky
}}</ref> Zatímco Hubble může snímat ultrafialové záření a viditelné světlo, JWST je přímo určen k pozorování infračerveného záření, není tedy přímým nástupcem HST. Hlavní prioritou pro astronomickou veřejnost je nyní co nejrychlejší vypuštění JWST, aby navázal na velice přínosný projekt Hubbleova dalekohledu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = 2004 Annual Report
| url = http://www.nsf.gov/mps/ast/aaac/reports/annual/aaac_2004_report.pdf
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-08-02
| vydavatel = Astronomy and Astrophysics Advisory Committee
| jazyk =
}} Sekce 3.1 - The Scientific Impact of the HST SM4 Cancellation</ref> Rozhodnutí umístit JWST na vyšší oběžnou dráhu, na které nebude možné v případě náhlé poruchy rychle zjednat nápravu, ještě více rozdmýchala diskusi. Astronomická veřejnost však vyjádřila názor, že pokud by měla být poslední servisní mise Hubbleova dalekohledu hrazena z prostředků určených pro JWST, tak by se od ní mělo upustit.
V lednu [[2004]], ředitel O´Keefe uvedl, že se na základě velkého nesouhlasu veřejnosti a žádosti [[Kongres Spojených států amerických|Kongresu Spojených států amerických]] rozhodl zrevidovat své rozhodnutí o zrušení poslední servisní mise Hubblea. 13. června 2004 bylo panelem [[Národní akademie věd Spojených států amerických]] vydáno doporučení, podle kterého má být Hubble uchován i přes zjevná rizika. Souhrnně toto doporučení sdělovalo, že by se „NASA neměla žádným způsobem pokoušet bránit v provedení servisní mise na Hubbleově vesmírném dalekohledu“. V srpnu 2004 O´Keefe oficiálně požádal [[Goddardovo centrum pro vesmírné lety]], aby připravilo detailní návrh na robotickou servisní misi k Hubbleu. Tyto plány však byly později zrušeny, neboť robotická mise byla popsána jako nereálná.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Gugliotta
| jméno = Guy
| odkaz na autora =
| titul = Nominee Backs a Review Of NASA's Hubble Decision
| url = http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2005/04/12/AR2005041201646.html
| datum vydání = 2005-04-12
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-08-02
| vydavatel = The Washington Post
| jazyk = anglicky
}}</ref> Ke konci roku 2004 se několik členů Kongresu USA, vedených senátorkou Barbarou Mikulski, rozhodlo vést veřejná slyšení a s velkou podporou veřejnosti se ve snaze docílit přehodnocení rozhodnutí zrušit záchrannou servisní misi pustili do sporu s administrativou prezidenta [[George W. Bush]]e i s NASA.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Mikulski Vows To Fight For Hubble
| url = http://mikulski.senate.gov/record.cfm?id=231696
| datum vydání = 2005-02-07
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-08-02
| vydavatel = Barbara Mikulski
| jazyk = anglicky
}}</ref>
S příchodem nového ředitele NASA, [[Michael D. Griffin|Michaela D. Griffina]], se změnil přístup k poslední servisní misi. Toho času Griffin uvedl, že je ochoten znovu zvážit možnost servisní mise s lidskou posádkou. Zanedlouho po svém uvedení do úřadu požádal Goddardovo centrum pro vesmírné lety, aby pokračovalo v přerušených přípravách. V říjnu 2006 Griffin vydal konečné rozhodnutí a uvedl, že dává misi definitivně zelenou. Jedenáctidenní mise [[STS-125]] by měla být provedena pomocí raketoplánu [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] a původní datum startu představoval 14. říjen 2008.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = NASA Updates Space Shuttle Target Launch Dates
| url = http://www.nasa.gov/home/hqnews/2008/may/HQ_08133_Shuttle_target_dates.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-09-28
| vydavatel = NASA
| jazyk =
}}</ref> Z důvodu vážných technických problémů kontrolního systému ''[[Side A|Side A]]'', kvůli nimž byly přerušeny veškeré výzkumné operace Hubbleova dalekohledu, byl ale start opět odložen a to na rok [[2009]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Hubble control system failure – STS-125 launch date delayed
| url = http://www.nasaspaceflight.com/2008/09/hubble-control-system-failure-threatens-sts-125-launch-date/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-10-19
| vydavatel = Nasaspaceflight.com
| jazyk = anglicky
}}</ref> Nakonec se ukutečnil [[11. květen|11. května]] [[2009]]. Servisní mise 4 by zahrnovala výměnu starých baterií za nové, výměnu všech gyroskopů, instalaci ''[[širokoúhlá planetární kamera|širokoúhlé planetární kamery]]'' a spektrografu ''[[Cosmic Origins]]''.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Boyle
| jméno = Alan
| odkaz na autora =
| titul = NASA gives green light to Hubble rescue
| url = http://www.msnbc.msn.com/id/15489217/
| datum vydání = 2006-10-31
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-08-02
| vydavatel = MSNBC
| jazyk =
}}</ref>

== Literatura ==
* VOGT, Matthias. Všeobecný rozhled. Praha : Rebo, 2005. ISBN ISBN 80-7234-419-6.
* KLECZEK, Josip. Náš vesmír. Praha : Albatros, 2005. ISBN 80-00-01425-4. S. 420–421.
* LEW, Alan. The Hubble Space Telescope Optical Systems Failure Report [online]. NASA – Technical Report NASA-TM-103443, 1990, [cit. 2008-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
* DUNAR, A.J.. Power To Explore−History of Marshall Space Flight Center 1960–1990. Washinhton D.C. : U.S. Government Printing Office, 1999. Dostupné online. ISBN 0160589924. Kapitola 12. (anglicky)
* LONGSDON, John M.. NASA SP-2001-4407: Exploring the Unknown – Selected Documents in the History of the U.S. Civil Space Program. Volume V: Exploring the Cosmos. Washington D. C. : NASA, 2001. Dostupné online. (anglicky)
* SPITZER, Lyman S.. History of the Space Telescope. Londýn : Quarterly Journal of the Royal Astronomical Society (volume 20), 1979. Dostupné online. S. 29-36.
* TATAREWICZ, Joseph N.. Kapitola 16: The Hubble Space Telescope Servicing Mission [online]. NASA, [cit. 2008-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
* Hubble Space Telescope Primer for Cycle 17 [online]. STScI, [cit. 2008-08-02]. Dostupné online.
* GOODWIN, Simon. Vesmír v přímém přenostu – Unikátní snímky z Hubbleova kosmického dalekohledu. Překlad Josip Kleczek. Praha : Mladá fronta, 1997. ISBN 80-204-0636-0.

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1990/I037B.HTM 1990-037B - HST. - Encyklopedie SPACE-40]
* [http://technet.idnes.cz/hubbleuv-teleskop-pribeh-nejdrazsiho-a-nejpilnejsiho-astronomickeho-dalekohledu-gjd-/tec_vesmir.asp?c=A090507_125811_tec_vesmir_mbo Hubbleův teleskop: příběh nejdražšího a nejpilnějšího astronomického dalekohledu] Karel Pacner, Antonín Vítek , technet.idnes.cz
* (anglicky) [http://hubblesite.org/gallery/ Hubble Site Gallery]
* (anglicky) [http://www.stsci.edu/hst/HST_overview/ Overview of the Hubble Space Telescope]
* (anglicky) [http://www.stsci.edu/hst/HST_overview/instruments HST Instruments]
* (anglicky) [http://www.spacetelescope.org ESA/Hubble]

{{Dobrý článek}}
{{Flickr|Hubble+Space+Telescope}}{{Commonscat|Hubble Space Telescope}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Umělé satelity Země]]
[[Kategorie:Vesmírné teleskopy]]
[[Kategorie:NASA]]