http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Hv%C4%9Bzdn%C3%A1_velikostHvězdná velikost - Historie editací2026-07-26T19:19:53ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Hv%C4%9Bzdn%C3%A1_velikost&diff=503260&oldid=prevSysop: 1 revizi2014-01-21T23:14:44Z<p>1 revizi</p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<tr valign='top'>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 21. 1. 2014, 23:14</td>
</tr></table>Sysophttp://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Hv%C4%9Bzdn%C3%A1_velikost&diff=503259&oldid=prevSysop: Nahrazení textu2010-08-18T21:31:38Z<p>Nahrazení textu</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Hvězdná velikost''' ('''zdánlivá magnituda''', '''zdánlivá hvězdná velikost''', '''zdánlivá jasnost''', symbol '''mag''' nebo '''<sup>m</sup>''') je [[fotometrie|fotometrická]] veličina používaná v [[astronomie|astronomii]], která udává jasnost objektu (světelného zdroje) na obloze. Její hodnota představuje zdánlivou, tedy subjektivně vnímanou nebo přístrojem detekovanou, jasnost [[hvězda|hvězdy]]. <br />
<br />
Hodnota hvězdné velikosti nemá nic společného se skutečnými rozměry hvězdy či jiného nebeského objektu. Pro porovnání skutečných jasností hvězd se používá [[absolutní hvězdná velikost]] (viz dále).<br />
<br />
== Historie a definice ==<br />
Starověká astronomie (astronom [[Hipparchos]] v 2. století př. n. l.) zavedla hrubé rozdělení hvězd podle jasnosti do šesti skupin, zvaných ''třídy'': nejjasnější 1.&nbsp;mag, nejslabší 6.&nbsp;mag. Z tohoto rozdělení v roce 1854 vyšel [[Norman Robert Pogson]] a vytvořil matematický předpis pro obecnou jednotku jasnosti. Tato jednotka vychází z [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerova psychofyzikálního zákona]], který říká, že mění-li se fyzikální podněty působící na naše smysly [[geometrická řada|řadou geometrickou]], vnímáme jejich změnu [[aritmetická řada|řadou aritmetickou]]. (Tento zákon se týká zvuku, osvětlení nebo odhadu hmotnosti.) Magnituda je proto [[logaritmus|logaritmická]] jednotka, u které platí, že 1&nbsp;mag rozdílu jasnosti odpovídá jasnostem v poměru 2,512:1 (tzv. ''Pogsonův poměr''). Tento poměr byl zvolen tak, že hvězdy lišící se o 5&nbsp;mag mají vzájemný poměr jasností 1:100, čímž se zhruba dodržuje starověký význam magnitudy. Je třeba upozornit, že v souladu s tímto historickým významem znamená ''vyšší'' magnituda ''nižší'' jasnost hvězdy.<br />
<br />
Rozdíl hvězdných velikostí dvou hvězd ''m''<sub>1</sub>&nbsp;−&nbsp;''m''<sub>2</sub> je tedy definován pomocí tzv. [[Pogsonova rovnice|Pogsonovy rovnice]]<br />
<br />
:''m''<sub>1</sub> − ''m''<sub>2</sub> = −2,5 log<sub>10</sub>(''I''<sub>1</sub>/''I''<sub>2</sub>),<br />
<br />
kde ''I''<sub>1</sub> a ''I''<sub>2</sub> jsou [[hustota světelného toku|hustoty světelného toku]] (množství světla dopadajících na jednotku plochy za jednotku času) dopadajícího na lidské oko nebo čidlo přístroje ze dvou srovnávaných hvězd. Hvězdná velikost ''m'' libovolné hvězdy je tedy rovna<br />
<br />
:''m'' = −2,5 log<sub>1</sub>(''I''/I<sub>0</sub>),<br />
<br />
kde ''I''<sub>0</sub> je hustota světelného toku hvězdy, které byla definitoricky přiřčena hvězdná velikost 0<sup>m</sup>. Původně byly hvězdné velikosti kalibrovány podle vybraných hvězd v okolí severního světového pólu (tzv. ''severní polární posloupnost'').<br />
<br />
== Hvězdné velikosti nejslabších pozorovatelných objektů ==<br />
<br />
Lidské [[oko]] by v ideálním případě dokonale tmavého pozadí (kterého se v praxi nedosáhne) mělo být schopno registrovat hvězdy maximálně 8. až 9.&nbsp;mag. V praxi jsou okem bez dalekohledu viditelné objekty o hvězdné velikosti asi 6. magnitudy (6<sup>m</sup>). Nejslabší hvězdy viditelné [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleovým vesmírným dalekohledem]] mají hvězdnou velikost 30<sup>m</sup>.<br />
<br />
== Absolutní hvězdná velikost ==<br />
<br />
Je zřejmé, že kromě skutečné svítivosti hvězdy, dané jejími fyzikálními vlastnostmi, má na hodnotu hvězdné velikosti vliv také její vzdálenost od Země. Proto se kromě této (tzv. '''zdánlivé''', nesprávně '''relativní''') zavádí také tzv. ''[[absolutní hvězdná velikost]]'', která uvádí hvězdnou velikost, kterou by hvězda měla, pokud by byla ve vzdálenosti 10&nbsp;[[parsek]]ů. Absolutní hvězdná velikost tak závisí pouze na skutečné svítivosti hvězdy.<br />
<br />
== Závislost na vlnové délce ==<br />
<br />
V době zavedení této veličiny do astronomické praxe, v 19. století, byly hvězdné velikosti určovány na základě srovnávání vjemu, kterým působily obrazy hvězd na lidské oko při pozorování v dalekohledu. Dnes takto určovanou veličinu nazýváme ''vizuální hvězdnou velikostí'' a její symbol doplňujeme indexem ''v'' (''m<sub>v</sub>'', odvozeno od [[angličtina|angl.]] ''visual''). Stanovujeme-li ji na podkladě fotografií hvězdných objektů, označujeme ji jako ''fotografickou'' a značíme ''m<sub>ph</sub>'' (''photographic''); použijeme-li speciální fotografický materiál, se spektrální citlivostí podobnou citlivosti lidského oka, značíme ji ''m<sub>pv</sub>'' (''photovisual'').<br />
<br />
Přístroji se dá měřit hvězdná velikost ve vybraných spektrálních oborech. Nejčastěji se měří v kombinaci tří pásem, a to v [[ultrafialové záření|ultrafialovém oboru]] při vlnové délce 350&nbsp;nm (symbol veličiny ''m<sub>U</sub>'' nebo ''U''), ve viditelné oblasti při 435&nbsp;nm ([[modrá]] barva, ''m<sub>B</sub>'' nebo ''B'') a při 555&nbsp;nm (žlutozelená barva, u které je maximum citlivosti lidského oka, ''m<sub>V</sub>'' nebo ''V''). Pro hvězdy spektrální třídy A0 jsou si všechny tyto veličiny právě (definitoricky) rovny. Současné stanovení těchto tří veličin napovídá o povrchové teplotě dané hvězdy; čím jsou rozdíly ''B''−''V'' a ''U''−''B'' větší (pozitivnější), tím jsou povrchové teploty daných hvězd nižší a naopak.<br />
<br />
== Nejjasnější objekty na obloze ==<br />
{| class="wikitable" align="center"<br />
|+Nejjasnější objekty na obloze<br />
|-<br />
! rowspan="2" |Objekt !! colspan="2" | Hvězdná velikost!! rowspan=2| Vzdálenost<br />([[světelný rok|ly]])<br />
|-<br />
! zdánlivá !! absolutní<br />
|-align="right"<br />
|align="left"| [[Slunce]] || −26,6 || 4,8 || 1,5×10<sup>−5</sup><br />
|-align="right"<br />
|align="left"| [[Měsíc]] v [[úplněk|úplňku]] || −12,6 ||&nbsp;—||&nbsp;—<br />
|-align="right"<br />
|align="left"| [[Záblesk družice]] || −8,0 ||&nbsp;—||Stovky km<br />
|-align="right"<br />
|align="left"| [[Venuše (planeta)|Venuše]] || −4,4 ||&nbsp;—||&nbsp;—<br />
|-align="right"<br />
|align="left"| [[Jupiter (planeta)|Jupiter]] || −2,8 ||&nbsp;—||&nbsp;—<br />
|-align="right"<br />
|align="left"| [[Sírius]] A || −1,46 || 1,4 || 9<br />
|-align="right"<br />
|align="left"| [[Canopus]] || −0,72 || −2,5 || 310<br />
|-align="right"<br />
|align="left"| [[Alfa Centauri]] A || −0,27 || 4,37 || 4<br />
|-align="right"<br />
|align="left"| [[Arcturus (hvězda)|Arcturus]] || −0,04 || 0,1 || 36<br />
|-align="right"<br />
|align="left"| [[Vega]] || 0,03 || 0,5 || 26<br />
|-align="right"<br />
|align="left"| [[Capella]] || 0,08 || 0,4 || 41<br />
|-align="right"<br />
|align="left"| [[Rigel]] A || 0,12 || −7,0 || 900<br />
|-align="right"<br />
|align="left"| [[Procyon]] A || 0,38 || 2,68 || 11<br />
|-align="right"<br />
|align="left"| [[Achernar]] || 0,46 || −2,77 || 144<br />
|-align="right"<br />
|align="left"| [[Betelgeuze]] || 0,50 || −7,2 || 600<br />
|}<br />
<br />
== Související články ==<br />
* [[Absolutní hvězdná velikost]]<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Astrofyzika]]<br />
[[Kategorie:Fyzikální veličiny]]</div>Sysop