Sysop: Nahrazení textu

2011-10-19T15:41:38Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Internetový protokol verze 6 (IPv6)''' je [[síťová vrstva]] pro mezisíťový přenos [[Paket|paketů]]. Je označován jako následník [[IPv4]], současné verze internetového [[Protokol (informatika)|protokolu]], pro použití v [[Internet]]u.

Hlavní změna, kterou přinesl IPv6, je daleko větší [[adresní prostor]]. To umožňuje větší pružnost při přiřazování adres. Prodloužená délka adresy odstraňuje potřebu použití [[Network address translation|překladu síťových adres]] z důvodu vyčerpání adresního prostoru. Také zjednodušuje otázku přidělování adres a přečíslování při změně [[Internet service provider|poskytovatele připojení]]. Nicméně, nebylo záměrem tvůrců protokolu IPv6 přiřadit stálou jedinečnou adresu každému člověku či počítači.

Je běžné vidět příklady snažící se ukázat jak absurdně velký je adresní prostor IPv6. Obsahuje celkem 2128 (zhruba 3.4×1038) adres, což odpovídá počtu 5×1028 adres pro každého z 6.5 miliardy dnes žijících lidí. Nebo také 252 adres pro každou hvězdu ve známém vesmíru - milionkrát více adres pro každou hvězdu, než umožňoval protokol IPv4 pro naši planetu.

Vysoký počet adres umožňuje hierarchické uspořádání, což zjednodušuje [[směrování]] a přečíslování. Pro protokol IPv4 byly vyvinuty mnohdy složité techniky [[Classless Inter-Domain Routing|CIDR]] pro co nejlepší využití omezeného adresního prostoru. Přečíslování při změně poskytovatele připojení může být velmi obtížné, jak je diskutováno v RFC 2071 a RFC 2072. Nicméně, s IPv6 se přečíslování stává téměř automatickým, jelikož identifikace hostů jsou odebrány z identifikátoru poskytovatele připojení. Existují oddělené adresní prostory pro poskytovatele připojení a pro klienty - ty jsou „nedostatečné“ v bitech adresního prostoru, ale velmi efektivní pro provozní záležitosti, jako například změna poskytovatele připojení.

== Úvod ==
Počátkem devadesátých let 20. století se stalo zřejmé, že technologie CIDR, zavedená o deset let dříve, nestačí k odvrácení vyčerpání adresního prostoru IPv4. Bylo nutné dále upravit protokol IPv4<ref name="rfc1750">[http://tools.ietf.org/html/rfc1750 RFC 1750]</ref>. Počátkem roku 1992 bylo uváděno do oběhu několik nabízených systémů. Koncem roku 1992 pak komise [[Internet Engineering Task Force|IETF]] přišla s požadavkem (RFC 1650) ustavení pracovních skupin pro definici a vytvoření „IP nové generace“ (IPng)<ref name="rfc1750"/><ref>[http://playground.sun.com/ipv6/doc/history.html Historie IPng]</ref>.

IPng bylo převzato IETF 25. července 1994 spolu se vznikem několika IPng pracovních skupin<ref name="rfc1750"/>. Do roku 1996 bylo vydáno několik dokumentů RFC definujících IPv6, počínaje RFC 2460. (Mimochodem, [[IPv5]] nebylo předchůdcem IPv6, ale experimentální streamovací protokol, který měl podporovat přenos zvuku a videa.)

Předpokládá se, že protokol IPv4 bude v dohledné budoucnosti i nadále podporován. Uzly ([[Klient (počítače)|klienti]] nebo [[Server|servery]]) podporující pouze IPv4 nebudou schopny přímé komunikace s IPv6 uzly. Budou muset využít prostředníka, viz Mechanismy přechodu níže.

== Vlastnosti a odlišnosti od IPv4 ==
IPv6 je ve velkém rozsahu konzervativním rozšířením IPv4. Většina přenosových a aplikačních vrstev protokolů vyžaduje malé nebo žádné změny pro funkčnost s IPv6. Výjimkami jsou protokoly aplikací zahrnující adresy síťové vrstvy (jako např. [[File Transfer Protocol|FTP]] či [[Network Time Protocol|NTP]] v3).
Nicméně aplikace vyžadují obvykle malé změny a novou [[Překladač|kompilaci]], aby pracovaly s IPv6.

=== Větší adresní prostor ===
V současnosti hlavním důvodem pro převzetí IPv6 je větší adresní prostor: adresy v IPv6 jsou 128 bitů dlouhé, oproti 32 bitům u IPv4.
Díky většímu adresnímu prostoru odpadá potenciální vyčerpání adresního prostoru IPv4, bez potřeby [[Network address translation|překladu síťových adres]] a jiných postupů porušujících přirozenost internetových přenosů jako komunikace mezi dvěma koncovými body. Překlad síťových adres může být ve výjimečných připadech stále zapotřebí, ovšem návrháři Internetu vědí že bude v IPv6 obtížně realizovatelný, proto se snaží překladu síťových adres vyhnout, kdykoliv je to možné.
Také se zjednodušuje správa středních až velkých sítí, díky nepotřebnosti složitých schémat podsítí. Tvorba podsítí se v ideálním případě změní v logické rozdělení IP sítě pro optimální přístup a [[směrování]].
Nevýhoda výměnou za rozšířený adresní prostor je jisté zvýšení režijních přenosů oproti IPv4, což může nepříznivě ovlivnit oblasti s omezenou [[Šířka přenosového pásma|šířkou přenosového pásma]] (lze využít komprese hlavičky paketů ke zmírnění tohoto problému). Také zapamatování adresy IPv6 může být pro člověka velmi obtížné až nemožné, kvůli její délce. Je proto nutné využívat [[Domain Name System|DNS]].

=== Bezstavová autokonfigurace adres ===
Host v IPv6 může být konfigurován automaticky, pokud je připojen na směrovanou IPv6 síť, za použití zpráv směrem k [[ICMP]] v6 serveru. Při prvním připojení k síti host vyšle 'router solicitation' [[IP Multicast|multicast]] žádost o konfigurační parametry na místní linku. Odpovídajícím způsobem nastavený ICMPv6 směrovač odpoví na tuto žádost paketem 'router advertisement' který obsahuje konfigurační parametry síťové vrstvy<ref>[http://www.ietf.org/rfc/rfc2462.txt IPv6 bezstavová autokonfigurace adres], RFC 2462, prosinec 1998</ref>.
Pokud není IPv6 autokonfigurace použitelná, host může využít stavové konfigurace ([[Dynamic Host Configuration Protocol|DHCP]] v6) nebo být nastaven ručně či jiným způsobem<ref>[http://www.ietf.org/rfc/rfc2894.txt Přečíslování směrovačů pro IPv6], RFC 2894, M. Crawford, srpen 2000</ref>.

=== Multicast ===
[[IP Multicast|Multicast]] je součástí základní specifikace IPv6 na rozdíl od IPv4, kde byl zaveden později.
IPv6 nepoužívá [[broadcast]] na místní linku, stejného výsledku je možno dosáhnout pomocí multicastu skupině ''all-hosts'' (ff02::1).
Většina prostředí nicméně v současné době nemá [[Infrastruktura|infrastrukturu]] sítě připravenou směrovat multicast. Multicast v jednotlivé podsíti bude fungovat, ale globální nemusí.

=== Adresy místní linky ===
Rozhraní IPv6 má kromě globálních adres často využívaných aplikacemi také adresy místní linky. Ty jsou vždy k dispozici a nikdy se nemění, což zjednodušuje vývoj konfiguračních a směrovacích protokolů.

=== Jumbogramy ===
Protokol IPv4 má omezenou velikost paketu na 64KiB. Naproti tomu IPv6, pokud je použit u komunikace hostů a komunikační cesty umožňující [[MTU|maximální velikost transportní jednotky]] větší než 65576 [[Byte|oktetů]] (65536 + 40 na hlavičku), disponuje volitelně podporu pro pakety přes tento limit. Ty se označují jako jumbogramy a jejich velikost může být až 4GiB. Použití jumbogramů může zlepšit výkon odpovídajících sítí.

=== Bezpečnost v síťové vrstvě ===
Protokol pro IP vrstvu [[Kryptografie|šifrování]] a [[Autentizace|autentizaci]] [[IPsec]] je integrální součástí souboru protokolů IPv6, na rozdíl od IPv4, kde je přítomen volitelně (obvykle ale implementován). V současnosti však IPsec není využíván, vyjma zabezpečení spojení mezi směrovači [[Border Gateway Protocol|BGP]].

=== Mobilita ===
Na rozdíl od IPv4, Mobilní IPv6 (MIPv6) překonává trojstranné směrování, a je proto stejně efektivní jako IPv6. Tato výhoda je víceméně hypotetická, jelikož v současné době nejsou v provozu ani MIPv4, ani MIPv6.

=== Nepřítomnost kontrolního součtu ===
Paket protokolu IPv4 nese pole s [[Kontrolní součet|kontrolním součtem]] celé hlavičky. Jelikož některá z polí hlavičky by se mohla změnit (např. [[Time to live|TTL]]) na cestě mezi jednotlivými směrovači, musel by se kontrolní součet přepočítávat při každé změně. V dnešních sítích se takové chyby považují za vzácné. Z tohoto důvodu IPv6 nemá žádnou kontrolu. Namísto toho se spoléhá s kontrolou chyb na protokoly spojovací vrstvy. V případě že hlavička je poškozena, nejhorší možný případ je zaslání paketu nesprávnému hostu.

== Stav provozního nasazení ==
Jako výsledek pracovní skupiny [[Internet Engineering Task Force|IETF]] s názvem 'IPv6 Deployment WG', vedené Jimem Boundem v červenci 1999, bylo ustaveno IPv6 fórum [http://www.ipv6forum.org].
V listopadu 2007 představují IPv6 účty mizivé procento aktivních adres ve veřejně přístupném internetu, kde stále převládá IPv4.
Kromě zřetelných výjimek bezstavové autokonfigurace, pružnějšího adresování a bezpečného nalezení souseda ([[SEND]]), mnoho z možností bylo přeneseno do IPv4, ať už více či méně elegantním způsobem. Proto je nasazení IPv6 z největší části motivováno vyčerpáním adresního prostoru IPv4, které bylo zpomaleno představením technologie [[Classless Inter-Domain Routing|CIDR]] a rozsáhlému využití [[Network address translation|překladu síťových adres]].

=== Vyčerpání IPv4 ===
Odhady doby než dojde k vyčerpání adresního prostoru IPv4 se velmi široce rozcházejí, avšak měly by být brány vážně. V roce 2003, Paul Wilson (ředitel [[APNIC]]) uvedl, že na základě dnešního tempa nasazení dostupný prostor bude dostatečný do roku 2023 <ref>[http://news.zdnet.com/2100-1009_22-1020653.html Exekutiva: Žádný nedostatek síťových adres]: John Lui, CNETAsia</ref>. V září 2005 zpráva publikovaná [[Cisco Systems]] uvádí vyčerpání fondu dostupných adres pouze ve čtyřech až pěti letech<ref>[http://www.cisco.com/web/about/ac123/ac147/archived_issues/ipj_8-3/ipv4.html Pragmatická zpráva o úbytku IPv4 síťových adres] : Tony Hain, Cisco Systems</ref>. Situace v listopadu 2007 dle denně aktualizované zprávy předpovídá vyčerpání [[IANA]] fondu nepřiřazených adres bude vyčerpán v květnu 2010. Různí regionální registrátoři vyčerpají svá přiřazení od organizace IANA v dubnu 2011<ref>[http://www.potaroo.net/tools/ipv4/ Zpráva o adresách IPv4]</ref>. Tato zpráva také namítá, že pokud by byly znovu obsazeny zaregistrované, nicméně nevyužívané adresy k uspokojení vzrůstající poptávky, přidělování IPv4 adres může pokračovat do roku 2017.

=== Vládní pobídky ===
Mnoho vlád zavádí požadavek na podporu IPv6 v novém vybavení. Například vláda USA určila nasazení IPv6 na páteřních sítích všech federálních agentur do roku 2008<ref>[http://www.whitehouse.gov/omb/memoranda/fy2005/m05-22.pdf Nařízení Office of Management Budget ze srpna 2005]</ref> a zakoupila /16 blok o 281 bilionech síťových adres pro počáteční nasazení.<ref>[http://www.gcn.com/print/26_03/43045-1.html Akolace IPv6 adres ministerstva obrany USA]</ref><ref>[http://www.gcn.com/print/26_15/44566-1.html Kousnutý IPv6 (oprava první zprávy)]</ref>
<ref>[http://www.stsc.hill.af.mil/CrossTalk/2007/07/0707KimMacha.pdf Poskytnutí nástrojů pro sdílení informací]:
Síťové podnikové služby (Vedoucí Ředitelství pro informační politiku ministerstva obrany)</ref>
Čínská lidová republika má pětiletý plán pro nasazení IPv6 sítě s názvem „China Next Generation Internet“ - „Čínský Internet příští generace“.

=== Současné nasazení ===
IPv6 fórum, založené v únoru 1999 komisí [[Internet Engineering Task Force|IETF]], pro celosvětovou koordinaci nasazení, vytvořilo dosud přes 45 státních IPv6 fór a IPv6 pracovních skupin <ref>[http://www.ipv6tf.org/ IPv6 pracovní skupiny]</ref>. Dne 20. července sdružení [[Internet Corporation for Assigned Names and Numbers|ICANN]] oznámilo, že hlavní internetové DNS servery byly upraveny pro podporu obou verzí IP protokolu.

== Adresování ==

=== 128bitová délka ===
Hlavní změnou oproti IPv4 je délka síťové adresy. Adresy IPv6 jsou 128 bitů dlouhé (jak je určeno RFC 4291), zatímco IPv4 adresy mají 32 bitů. Zatímco IPv4 obsahuje zhruba 4 miliardy adres, IPv6 má dostatek prostoru pro 3.4×1038 unikátních adres.
Adresy IPv6 se typicky skládají ze dvou logických částí: 64bitová (pod)síťový prefix a 64bitové části hosta, buď automaticky vytvářené na základě [[MAC adresa|MAC adresy]] rozhraní nebo přiřazené následně. Jelikož globálně unikátní MAC adresa umožňuje vystopovat uživatelské vybavení - a tedy uživatele - IPv6 adresy se mění s časem. RFC 3041 byla vyvinuta s cílem snížit šanci trvalého svázání identity uživatele a IPv6 adresy, což obnovuje některé z možností [[Anonymita|anonymity]] existující u IPv4. RFC 3041 popisuje mechanismus na jehož základě náhodné na čase závislé bity mohou být využity k identifikaci okruhu rozhraní, nahrazujíc tak neměnné a sledovatelné MAC adresy.

=== Notace ===
IPv6 adresy s obvykle zapisují jako osm skupin čtyř [[Hexadecimální soustava|hexadecimálních číslic]]. Například 2001:0db8:85a3:08d3:1319:8a2e:0370:7334 je platná adresa IPv6.
Pokud je jedna nebo více ze čtyřčlenných skupin 0000, nuly mohou být vynechány a nahrazeny dvěma dvojtečkami (::). Např. 2001:0db8:0000:0000:0000:0000:1428:57ab lze nahradit 2001:0db8::1428:57ab. Libovolný počet po sobě následujících skupin 0000 může být nahrazen dvěma dvojtečkami, pokud se v adrese toto nahrazení vyskytuje pouze jednou. Předcházející nuly ve skupině mohou být také nahrazeny (jako v ::1 pro místní smyčku). Adresy níže jsou tedy platné a rovnocenné:

2001:0db8:0000:0000:0000:0000:1428:57ab
2001:0db8:0000:0000:0000::1428:57ab
2001:0db8:0:0:0:0:1428:57ab
2001:0db8:0:0::1428:57ab
2001:0db8::1428:57ab
2001:db8::1428:57ab

Více než jedna zkracující skupina dvou dvojteček je neplatná, jelikož by mohla učinit adresu nejednoznačnou, např. v 2001:0000:0000:FFD3:0000:0000:0000:57ab, zkráceno na 2001::FFD3::57ab může znamenat 2001:0000:0000:0000:0000:FFD3:0000:57ab nebo 2001:0000:FFD3:0000:0000:0000:0000:57ab či obdobnou [[Permutace|permutaci]].

Posloupnost čtyř [[Byte|bajtů]] na konci IPv6 adresy může být také uvedena v desítkové soustavě za použití tečky jako oddělovače. Tato notace je často využívána v kompatibilních adresách (viz níže). Schéma je výhodné při vypořádávání se se smíšeným prostředím IPv4 a IPv6 adres. Obecná notace má formu x:x:x:x:x:x:d.d.d.d, kde x zastupují šest vyšších řádů hexadecimálně a d odpovídají desítkovým číslům osmibitové části nižšího řádu adresy, stejně jako u IPv4. Například ::ffff:12.34.56.78 je totožné s ::ffff:0c22:384e a 0:0:0:0:0:ffff:0c22:384e. Používání této notace není schváleno a není podporováno řadou aplikací.
Další informace lze nalézt v RFC 4291 - „Architektura adresování IPv6“.

=== Skutečné IPv6 adresy v URL ===
V [[URL]] je adresa IPv6 uzavřena v závorkách. Například:

http://[2001:0db8:85a3:08d3:1319:8a2e:0370:7344]/

Tato notace umožňuje analýzu URL bez záměny IPv6 adresy a čísla portu:

https://[2001:0db8:85a3:08d3:1319:8a2e:0370:7344]:443/

Další informace lze nalézt v RFC 2732 - „Formát skutečných IPv6 adres v URL“ a RFC 3986 - „[[URI]]: Obecný syntax“.

=== Notace sítě ===
Sítě IPv6 jsou popisovány za pomoci notace [[Classless Inter-Domain Routing|CIDR]].
IPv6 síť (či podsíť) je skupina blízkých IPv6 adres, jejíž velikost musí být mocninou čísla dvě. Počáteční bity adresy, stejné pro všechny hosty dané sítě, se nazývají prefixem sítě.
Síť je označena první adresou v síti a lomítkem oddělenou délkou prefixu v bitech (desítkově). Například 2001:0db8:1234::/48 označuje síť s adresami od 2001:0db8:1234:0000:0000:0000:0000:0000 do 2001:0db8:1234:ffff:ffff:ffff:ffff:ffff.
Protože jednotlivý host může být chápán jako síť s délkou prefixu 128 bitů, někdy se adresy hostů zapisují s /128 na konci.

=== Druhy IPv6 adres ===
Adresy IPv6 se dělí do tří kategorií<ref name=rfc2373>[http://tools.ietf.org/html/rfc2373 RFC 2373 - 'Architektura adresování IPv6']</ref>:
* unicast adresy
* multicast adresy
* anycast adresy

Unicast adresa reprezentuje jednotlivé síťové rozhraní. Paket zaslaný na unicast adresu je doručen konkrétnímu počítači. Následující typy adres jsou IPv6 unicast adresy:

* globální unicast adresy
* adresy místní linky
* adresy místní stránky
* unikátní lokální IPv6 unicast adresy
* speciální adresy

[[Multicast]] adresy jsou používány k definování množiny rozhraní obvykle patřících různým uzlům, nikoli pouze jednomu. Paket zaslaný na multicast adresu je protokolem doručen všem rozhraním určeným touto adresou. Multicast adresy mají prefix FF00::/8 a jejich druhý oktet určuje dosah adresy, tzn. rozsah v jakém je multicast adresa zviditelněna. Běžně využívány jsou rozsahy místní linky (0x2), místní stránky (0x5) a globální (0xE).
[[Anycast]] adresy jsou také přiřazeny více než jednomu rozhraní, patřící rozdílným uzlům. Nicméně paket vyslaný na anycast adresu je obvykle doručen pouze jednomu z členských rozhraní, typicky „nejbližšímu“ vzhledem k představě směrovacího protokolu o vzdálenosti. Anycast adresy nemohou být snadno identifikovány, mají strukturu bežné unicast adresy a liší se pouze zaváděním do směrovacího protokolu na více místech v síti.

=== Speciální adresy ===
Existuje množství adres které mají speciální význam v IPv6:
;Místní linka
* <tt>::/128</tt> — adresa samých nul je nespecifikovaná adresa a je používána pouze v software.
* <tt>::1/128</tt> — adresa místní smyčky je adresa pro [[localhost]]. Pokud aplikace vyšle paket na tuto adresu, IPv6 paket je vrácen zpět na téhož hosta (odpovídá 127.0.0.1 v IPv4).
* <tt>fe80::/10</tt> — prefix místní linky udává platnost adresy pouze v místní fyzické lince. Analogické autokonfigurační IPv4 adrese 169.254.0.0/16.

;Místní stránka
* <tt>fc00::/7</tt> — unikátní lokální adresy ([[ULA]]) jsou směrovatelné pouze v množině spolupracujících stránek. Tyto byly definovány v RFC 4193 jako náhrada za adresy lokální stránky (viz níže). Adresy zahrnují 40 bitové [[Pseudonáhodná čísla|pseudonáhodné číslo]] minimalizující nebezpečí konfiktu při sloučení stránek či úniku paketů.

;IPv4
* <tt>::ffff:0:0/96</tt> — tento prefix se používá pro IPv4 mapované adresy (viz Mechanismy přechodu níže).
* <tt>2002::/16</tt> — pro adresování tunelu IPv6 v IPv4.
;Multicast
* <tt>ff00::/8</tt> — použití pro multicast adresy <ref name=ipv6multicast>[http://www.iana.org/assignments/ipv6-multicast-addresses Adresy IPv6 multicastů]</ref>, jak je uvedeno v RFC 4291 - „Architektura adresování v IP verze 6“.
;Užito v příkladech, neschváleno, či zastaralé
* <tt>::/96</tt> — nulový prefix se používal pro IPv4 kompatibilní adresy. Nyní zastaralý.
* <tt>2001:db8::/32</tt> — použito v dokumentaci. Kdekoliv je dán příklad IPv6 adresy, měl by mít tento prefix.
* <tt>fec0::/10</tt> — prefix místní stránky udává platnost adresy pouze uvnitř místní organizace. Použití bylo v září 2004 odmítnuto dle RFC 3879 a systémy nesmí podporovat tento speciální typ adres.

V protokolu IPv6 nejsou vymezeny žádné rozsahy adres pro [[broadcast]] — aplikace používají multicast ke skupině ''all-hosts''. [[IANA]] udržuje oficiální [http://www.iana.org/assignments/ipv6-address-space seznam IPv6 adresního prostoru]. Přiřazení globálních unicastů lze nalézt na stránkách konkrétních regionálních registrátorů, nebo na stránkách [http://www.sixxs.net/tools/grh/dfp/all/ GRH DFP].

;Zónové rejstříky
Určitý problém představují adresy lokální linky pro systémy s více než jedním rozhraním. Jelikož každé rozhraní může být připojeno k jiné síti a všechny adresy se zdají být na stejné podsíti, objevuje se nejednoznačnost neřešitelná [[Směrování|směrovacími tabulkami]].
Například host A má dvě rozhraní a těmto rozhraním jsou při aktivaci automaticky přiřazeny adresy místní linky (dle RFC 2462): fe80::1/64 a fe80::2/64. Pouze jedno z rozhraní je připojeno do stejné fyzické sítě jako host B s adresou fe80::3/64. V případě že host A se pokusí o spojení s fe80::3, jak určí rozhraní které má použít?

Řešení, definované v RFC 4007, je dodatkem k unikátnímu zónovému [[Index (databáze)|rejstříku]] místního rozhraní v textové podobě ve tvaru <adresa>%<id_zóny>, například http://[fe80::1122:33ff:fe11:2233%eth0]:80/. Toto ovšem může vyvolat další problémy kvůli kolizi s procentovým kódováním použitým v [[Uniform Resource Identifier|URI]][http://tools.ietf.org/html/draft-fenner-literal-zone-02].
* Implementace IPv6 v [[Microsoft Windows]] používá číselnou identifikaci zóny: fe80::3%1
* [[BSD]] aplikace typicky použijí jméno rozhraní jako identifikátor zóny: fe80::3%pcn0
* [[Linux|Linuxové]] aplikace také použijí jméno rozhraní jako identifikátor zóny: fe80::3%eth0
Poměrně málo aplikací schopných IPv6 rozumí syntaxi identifikátorů zóny (s důležitou výjimkou v [[SSH|OpenSSH]]), čímž se pro ně adresy místní linky stávají nepoužitelnými, pokud místní linky využije více než jedno rozhraní.

== IPv6 paket ==
[[Paket]] IPv6 se skládá ze dvou hlavních částí: hlavičky a těla.
Hlavička se nachází v prvních 40 [[Byte|oktetech]] (320 bitů) paketu a obsahuje:
* verzi — 4 bity, verze 6
* dopravní třídu — 8 bitů na prioritu paketu. Úroveň priority se dělí na rozsahy: kde zdroj podporuje kontrolu přetížení a bez podpory kontroly přetížení.
* Pojmenování toku — 20 bitů pro správu [[Quality of Service|QoS]]. Původně určeno pro speciální obsluhu aplikací reálného času, nyní se nepoužívá.
* Délka těla — 16 bitů pro délku těla paketu. Při vynulování se nastaví „jumbo“ tělo (skok za skokem)
* Následující hlavička — 8 bitů, určuje další vnořený protokol. Hodnoty se shodují s hodnotami definovanými pro IPv4.
* Zdrojová a cílová adresa — 128 bitů na každou adresu.

Tělo paketu může být 64KiB velké ve standardním režimu nebo větší s volbou „jumbo“ těla.
[[Fragmentace (informatika)|Fragmentace]] je v IPv6 ošetřena pouze na straně odesílatele. Směrovače paket nikdy nefragmentují. Je očekáváno že host sám zjistí velikost MTU.
Pole ''Protocol'' z IPv4 je nahrazeno položkou ''Next header'' (Následující hlavička). Tato položka obvykle určuje protokol přenosové vrstvy použitý tělem paketu.
Nicméně, za přítomnosti rozšiřujících položek položka ''následující hlavička'' označuje přítomnost zvláštní hlavičky ''Options''. Vložení této hlavičky pro přenos voleb je analogické AH a ESP v protokolu [[IPsec]] pro obě verze IPv4 a IPv6.

== DNS a IPv6 ==
V systému [[Domain Name System|DNS]] jsou IPv6 adresy zastoupeny ''AAAA záznamy'' (tzv. „quad-A“ záznamy) pro dopředné vyhledávání. Reverzní vyhledávání se odehrávají pod ip6.arpa (dříve ip6.int), kde je adresní prostor přenesen na tzv. [[nibble]] hranice. Toto schéma, jednoduše přenesené ze známého [[Domain Name System|A záznamu]] a schémat ''in-addr.arpa'', je definováno v RFC 3596.

AAAA schéma bylo jedno ze dvou nabízených v době vývoje architektury IPv6. Druhý návrh, vytvořený pro usnadnění přečíslování sítě, by měl ''A6'' záznamy pro dopředné vyhledávání a množství jiných inovací jako např. ''bit-string'' pojmenování a ''DNAME záznamy''. Je popisován v experimentálním RFC 2874 a odkazovaných dokumentech (s diskuzí kladů a záporů obou schémat v RFC 3364).

{| class="wikitable" style="margin: 1em auto 1em auto"
|+ '''Pole záznamu AAAA'''
|-
|NAME||Název domény
|-
|TYPE||AAAA (28)
|-
|CLASS||Internet (1)
|-
|[[Time to live|TTL]]||Délka života paketu (počet možných přeskoků)
|-
|RDLENGTH||Délka pole RDATA
|-
|RDATA||Řetězcová forma adresy IPv6 jak uvedeno v RFC 3513
|}

RFC 3484 udává jak mají aplikace vybrat IPv6 nebo IPv4 adresu k použití, včetně adresy získané z DNS.

=== RFC o IPv6 a DNS ===
* Rozšíření DNS pro podporu IP verze 6 — RFC 1886
* Rozšíření DNS pro podporu agregací a přešíslování adres IPv6 — RFC 2874
* Kompromisy v DNS podpoře pro IPv6 — RFC 3364
* Výchozí výběr adres pro IPv6 — RFC 3484
* Architektura adresování IPv6 — RFC 3513
* Rozšíření DNS pro podporu IPv6 (nahrazuje 1886 a 3152) — RFC 3596

== Mechanismy přechodu ==
Před kompletním nahrazením IPv6 za IPv4, což se pravděpodobně nestane v dohledné budoucnosti, je zapotřebí množství tzv. ''mechanismů přechodu'', umožnující IPv6 hostům využívat IPv4 služby a izolovaným IPv6 hostům a sítím dosáhnout IPv6 Internet přes infrastrukturu IPv4.<ref name=sixxs>[http://www.sixxs.net/faq/connectivity/?faq=comparison Přechodové mechanismy IPv6 / Porovnání tunelování]</ref> obsahuje přehled přechodových mechanismů zmíněných níže.

=== Duální implementace ===
Jelikož IPv6 je konzervativním rozšířením IPv4, je poměrně snadné vytvořit síťovou implementaci podporující obě verze IP, sdílející většinu kódu. Taková se nazývá ''duální implementace'' a host používající tuto implementaci se nazývá ''dual stack host''. Tento přístup je popsán v RFC 4213.
Většina současných implementací IPv6 používá duální implementaci. Některé z dřívějších experimentálních implementací používaly nezávislé IPv6 a IPv4. Nejsou známy žádné implementace pouze pro IPv6.

=== Tunelování ===
Aby mohl dosáhnout IPv6 [[Internet]]u, izolovaný host musí být schopen použít existující IPv4 infrastrukturu pro přenos IPv6 paketů. Toho je dosaženo použitím techniky někdy nesprávně označované jako [[Síťové tunelování|tunelování]], které používá zapouzdření IPv6 paketů do IPv4, v důsledku použití IPv4 jako linkové vrstvy pro IPv6.
Pakety IPv6 mohou být přímo zapouzdřeny do IPv4 paketů použitím protokolu číslo 41. Také mohou být zapouzdřeny do [[UDP]] paketů, například pro překonání směrovače nebo NAT zařízení blokující přenos protokolu 41. Samozřejmě mohou také využít obecného schématu zapouzdření, jako např. [[AYIYA]] nebo [[GRE]].

=== Automatické tunelování ===
''Automatické tunelování'' se vztahuje k technice automatického určení koncových bodů tunelu pomocí směrovací infrastruktury. Doporučený způsob automatického tunelování je tunelování ''6to4'', využívající zapouzdření protokolem 41. Koncové body tunelu jsou určeny za pomoci známé IPv4 anycast adresy na vzdálené straně a vnoření IPv4 adresy do IPv6 adresy na místní straně. ''6to4'' je v současnosti široce nasazováno.
Jiný mechanismus automatického tunelování je [[ISATAP]]. Tento protokol považuje IPv4 síť za [[Virtuální privátní síť|virtuální]] místní IPv6 linku s mapováním každé IPv4 adresy na adresu místní linky IPv6.
[[Teredo]] je technika automatického tunelování používající UDP zapouzdření a uvádí se jako schopné překonat vícenásobný NAT. V současné době není Teredo příliš nasazováno, nicméně experimentální verze Tereda je instalována ve Windows XP SP2 implementaci IPv6. Ve Windows Vista jsou IPv6, ''6to4'' a Teredo přítomny a standardně povoleny.

=== Spravované tunelování ===
''Spravované tunelování'' je technika kde koncové body tunelu jsou výslovně uvedeny. ať už lidským operátorem nebo automatickou službou známou jako ''zprostředkovatel tunelu''. Spravované tunelování je obvykle více deterministické a snadněji odladitelné než automatické tunelování, proto je doporučeno pro velké dobře spravované sítě.
Spravované tunelování používá protokol 41 v položce ''Protocol'' IPv4 paketu. Tato metoda je také známa pod názvem ''6in4''.

=== Použití proxy a překlad ===
Pokud IPv6 host potřebuje přistupovat k IPv4 službě, jako je například [[Webový server|web server]], je potřeba některá z metod překladu. Jedna z funkčních metod je použití duální implementace [[Proxy server|proxy]] v aplikační vrstvě, například webová proxy.
Byly také nabídnuty techniky podobné NAT pro překlad na nižších vrstvách bez ohledu na aplikaci. Většina byla shledána příliš nespolehlivými v praxi, kvůli široké škále funkcionalit vyžadovaných běžnými protokoly aplikační vrstvy, a mnohdy jsou považovány za zastaralé.

== Hlavní milníky v dostupnosti IPv6 ==
{| class="wikitable"
|-
! '''Rok''' || '''Ohlášení a dostupnost'''
|-
| '''1996'''
| Linux získává podporu IPv6 v jádře vývojové verze 2.1.8<ref name=linuxIPv6>[http://www.linux-ipv6.org/stable-6-ann.html projekt vývoje IPv6 pro Linux]</ref>
|-
| '''1997'''
| Koncem roku 1997 operační systém IBM AIX 4.3 podporuje IPv6 jako první z komerčních platforem.<ref name=AIXipV6>[http://dict.regex.info/ipv6/6bone/6bone.mail-1998-01/0022.html Podpora IPv6 obsažená v AIX 3.3]</ref><ref name=AIXipV62>[http://dict.regex.info/ipv6/6bone/6bone.mail-1998-01/0024.html To je AIX 4.3.]</ref>
|-
| '''1998'''
| [[Microsoft Research]]<ref name=microsoftIPv6>[http://research.microsoft.com/msripv6/ Internetový protokol verze 6 (staré vydání IPv6 Microsoft Research)]</ref> poprvé uvolnil experimentální IPv6 zásobník. Tato verze nebyla určena pro nasazení v produkčním prostředí.
|-
| rowspan=2 valign="center" | '''2000'''
| Podpora IPv6 v produkční kvalitě se stala dostupnou od počátku do poloviny roku 2000 ve [[FreeBSD]], [[OpenBSD]] a [[NetBSD]] díky KAME projektu<ref>[http://www.kame.net/ Projekt KAME]</ref>.
|-
| [[Sun Microsystems|Sun]] [[Solaris (operační systém)|Solaris]] podporuje IPv6 od verze Solaris 8 v únoru 2000<ref name=SunSolarisIPv6>[http://www.ocf.berkeley.edu/solaris/versions/solaris/8.html Změny v Sun Solaris 8 oproti Solaris 7]</ref>
|-
| rowspan=3 valign="center" | '''2002'''
| Microsoft [[Windows NT 4.0]] a[[Windows 2000]] SP1 disponují omezenou podporou IPv6 pro výzkum a experimenty od roku 2002.
|-
| Microsoft [[Windows XP]] (2001) měly podporu IPv6 pro testovací účely. Ve [[Windows XP]] SP1 (2002) a [[Windows Server 2003]] je IPv6 zahrnuto jako kmenový síťový protokol použitelný pro komerční nasazení.<ref name="microsoft1">[http://www.microsoft.com/technet/network/ipv6/default.mspx Hlavní IPv6 stránka Microsoftu]</ref>
|-
| IBM [[z/OS]] podporoval IPv6 od verze 1.4, dostupné od září 2002.<ref name="ibmzos">http://www-03.ibm.com/servers/eserver/zseries/announce/zos_r4/</ref>
|-
| rowspan=2 valign="center" | '''2003'''
| [[Apple Inc.|Apple]] [[Mac OS X v10.3|Mac OS X v10.3 "Panther"]] (2003) podporuje IPv6 .<ref name=macos>[http://docs.info.apple.com/article.html?artnum=152309 Mac OS X 10.3 používá IPv6]</ref>
|-
| V červenci, [[ICANN]] oznamuje viditelnost IPv6 AAAA záznamů pro doménu nejvyššího řádu zemí Japonsko (.jp) a Koreu (.kr) na kořenových DNS serverech pod sériovým číslem 2004072000. IPv6 záznamy pro Francii (.fr) byly přidány o něco později. Tím se IPv6 stává funkční ve veřejném smyslu.
|-
| rowspan=2 valign="center" | '''2007'''

| Microsoft [[Windows Vista]] (2007) nativně podporují IPv6.<ref name="microsoft1"/>
|-
| Apple [[AirPort Extreme]] 802.11n základová stanice je v základním nastavení IPv6 brána. Používá ¨6to4¨ tunelování a volitelně může směrovat skrz ručně nastavený IPv4 tunel.<ref name=AppleAirPortExtreme>[http://www.apple.com/airportextreme/specs.html Technická specifikace Apple AirPort Extreme.]</ref>

|-
| rowspan=1 valign="center" | '''2008'''

| 4. února 2008 organizace IANA přidává AAAA záznamy IPv6 adres čtyř kořenových serverů<ref>[http://arstechnica.com/news.ars/post/20080102-icann-to-add-ipv6-addresses-for-root-dns-servers.html IPv6: přichází na kořenový server ve vaší blízkosti]</ref>. Díky tomuto přechodu je pro dva internetové hosty možné komunikovat kompletně bez použití IPv4.
|}

== Kritika ==
Přestože IPv6 bylo uvítáno jako budoucnost internetu a očekává se, že vyřeší mnoho problémů, zazněla také kritika tohoto protokolu. Jednou z námitek je extrémní velikost adresního prostoru. S více než [[Bilion|bilionem]] adres na čtvereční centimetr povrchu planety, 128 bitové adresy byly označeny jako neúměrně velké. Tato námitka je běžná, nicméně nezohledňuje fakt, že [[Internet Engineering Task Force|IETF]] nikdy neměla v úmyslu přiřadit statické adresy každému z možných míst. Délka je zvolena s ohledem na agregaci směrování, autokonfigurace adres a jiné záležitosti působící problémy v IPv4.
Zpracování takto dlouhých adres může vyžadovat více času a může zvýšit cenu směrovačů. (Administrátoři serverů, kteří dříve vyžadovali po uživatelích zapamatování si IP adres, namísto platby za jméno domény, nemusí mít možnost toto nadále vyžadovat, jelikož není snadné zapamatovat si delší IPv6 adresu. Přesto není nijak zdokumentováno, že by cena doménového jména představovala zásadní problém.)

== Viz také ==
* RFC 1924 - Aprílový žert jak kódovat IPv6 adresy jako základ 85.

== Poznámky a odkazy (anglicky) ==
<references/>

== Další zdroje ==
=== Hlavní specifikace ===
* RFC 2460: Internet Protocol, Version 6 (IPv6) Specification (obsoletes RFC 1883)
* RFC 2461/RFC 4311: Neighbor Discovery for IP Version 6 (IPv6) (4311 updates)
* RFC 2462: IPv6 Stateless Address Autoconfiguration
* RFC 4443: Internet Control Message Protocol (ICMPv6) for the IPv6 Specification (obsoletes RFC 2463)
* RFC 2464: Transmission of IPv6 Packets over Ethernet Networks
* RFC 4291: Internet Protocol Version 6 (IPv6) Addressing Architecture (obsoletes RFC 3513)
* RFC 3041: MAC address use replacement option
* RFC 3587: An IPv6 Aggregatable Global Unicast Address Format

=== Bezstavová autokonfigurace ===
* RFC 2461: Neighbor Discovery for IP Version 6 (IPv6)
* RFC 2462: IPv6 Stateless Address Autoconfiguration

=== Programování ===
* RFC 3493: Basic Socket Interface Extensions for IPv6 (překonává RFC 2553)
* RFC 3542: Advanced Sockets Application Program Interface (API) for IPv6 (překonává RFC 2292)
* RFC 4038: Application Aspects of IPv6 Transition
* RFC 3484: Default Address Selection for Internet Protocol version 6 (IPv6)

=== Knihy ===
Existuje množství knih s tématem IPv6:
* ISBN 0-12-370479-0 IPv6 Advanced Protocols Implementation (April 2007)
* ISBN 0-12-447751-8 IPv6 Core Protocols Implementation (October 2006)
* ISBN 0-471-49892-0 Migrating to IPv6: A Practical Guide to Implementing IPv6 in Mobile and Fixed Networks (2006)
* ISBN 1-59059-527-0 Running IPv6 (2006)
* ISBN 0-596-00934-8 IPv6 Network Administration (2005)
* ISBN 3-9522942-0-9 IPv6 - Grundlagen, Funktionalität, Integration by Silvia Hagen (German Edition, 2004)
* ISBN 0-596-10058-2 IPv6 Essentials, 2nd Edition by Silvia Hagen (English, 2006)
* ISBN 1-55558-318-0 IPv6 network programming by [[Jun-ichiro itojun Hagino]] (English, 2004)
* ISBN 957-527-727-9 IPv6 network programming by [[Jun-ichiro itojun Hagino]] (Traditional Chinese, 2004)
* ISBN 4-7561-4236-2 IPv6 network programming by [[Jun-ichiro itojun Hagino]] (Japanese, 2003)
* ISBN 0-13-241936-X IPv6: The New Internet Protocol by Christian Huitema (1998) (The original IPv6 bible)

== Externí odkazy ==
* IPv6 wiki: http://www.ipv6.cz/
* Pavel Satrapa - IPv6: http://knihy.nic.cz/ipv6/
* (anglicky) [http://www.dmoz.org/Computers/Internet/Protocols/IP/IPv6/ dmoz.org]
* (anglicky) [http://arstechnica.com/articles/paedia/IPv6.ars Everything you need to know about IPv6] from Ars Technica
* (anglicky) [http://iac.dtic.mil/iatac/download/Vol7_No3.pdf IPv6 - The Next Generation Internet Protocol (IATAC ''IAnewsletter'' 7-3 (Fall/Winter 2004/2005))] ([[Portable Document Format|PDF]])

=== Zainteresované pracovní skupiny IETF ===
* (anglicky) [http://www.ietf.org/html.charters/ipv6-charter.html ipv6] IP Version 6 (uzavřena) 
* (anglicky) [http://www.ietf.org/html.charters/HISTORY/multi6-charter.2006-12-27.15.html multi6] Site Multihoming in IPv6
* (anglicky) [http://www.ietf.org/html.charters/shim6-charter.html shim6] Site Multihoming by IPv6 Intermediation
* (anglicky) [http://www.ietf.org/html.charters/v6ops-charter.html v6ops] IPv6 Operations
* (anglicky) [http://www.ietf.org/html.charters/OLD/6bone-charter.html 6bone] IPv6 Backbone (uzavřena)
* (anglicky) [http://www.ietf.org/html.charters/OLD/ipngwg-charter.html ipng] IP Next Generation (uzavřena)
* (anglicky) [http://www.ietf.org/html.charters/OLD/ipv6mib-charter.html ipv6mib] IPv6 MIB (uzavřena)

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:IP protokoly]]
[[Kategorie:Počítačové sítě]]

IPv6 - Historie editací

Sysop: + šablona

Sysop: Nahrazení textu „URL“ textem „URL“

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu

← Starší verze		Verze z 1. 5. 2025, 15:32
Řádka 1:		Řádka 1:
-
	'''Internetový protokol verze 6 (IPv6)''' je [[síťová vrstva]] pro mezisíťový přenos [[Paket\|paketů]]. Je označován jako následník [[IPv4]], současné verze internetového [[Protokol (informatika)\|protokolu]], pro použití v [[Internet]]u.		'''Internetový protokol verze 6 (IPv6)''' je [[síťová vrstva]] pro mezisíťový přenos [[Paket\|paketů]]. Je označován jako následník [[IPv4]], současné verze internetového [[Protokol (informatika)\|protokolu]], pro použití v [[Internet]]u.

Řádka 329:		Řádka 328:


-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Internetové protokoly2}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:IP protokoly]]		[[Kategorie:IP protokoly]]
	[[Kategorie:Počítačové sítě]]		[[Kategorie:Počítačové sítě]]

← Starší verze		Verze z 26. 4. 2024, 11:46
Řádka 89:		Řádka 89:

	=== Skutečné IPv6 adresy v URL ===		=== Skutečné IPv6 adresy v URL ===
-	V [[URL]] je adresa IPv6 uzavřena v závorkách. Například:	+	V [[Uniform Resource Locator\|URL]] je adresa IPv6 uzavřena v závorkách. Například:

	http://[2001:0db8:85a3:08d3:1319:8a2e:0370:7344]/		http://[2001:0db8:85a3:08d3:1319:8a2e:0370:7344]/