Ulysses: 1 revizi

2014-06-16T10:28:05Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 16. 6. 2014, 10:28

Sysop: + Vylepšení

2012-05-22T20:37:58Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{{Letadlo
|název = Iljušin IL-62
|typ = [[dopravní letoun]]
|výrobce = [[Iljušin]]
|image = [[Soubor:Interavia Ilyushin Il-62M.jpg|240px]]
|text = Iljušin Il-62 společnosti Interavia
|konstruktér = S. V. Iljušin
|první let = [[3. leden|3. ledna]] [[1963 v letectví|1963]]
|zaveden = březen [[1967 v letectví|1967]]
|vyřazen =
|výroba = [[1963]] - [[1999]]
|vyrobeno kusů = 292 ks
|charakter =
|cena za kus =
|varianty = IL-62, IL-62M, IL-62MK
|hlavní uživatel = [[Sovětský svaz|SSSR]]
|více uživatelů = [[Československé aerolinie|Československé aerolinie]], Interflug, [[LOT]], [[TAROM]], Malev, Air Koryo, CAAC a další
}}
'''Iljušin Il-62''' byl první sovětský dopravní [[proudový motor|proudový letoun]] s dlouhým doletem z první poloviny šedesátých let 20. století.

==Technický popis==
'''Iljušin IL-62''' je čtyřmotorový, proudový, přetlakovaný, dolnoplošník celokovové skořepinové konstrukce s motory umístěnými vzadu na dvou sdružených motorových gondolách pod SOP (svislou ocasní plochou) tvaru T, vždy po dvou motorech na každé straně trupu. Konstrukce je tvořena převážně z hliníkových slitin a z části z ocely a titanu. Obsluhován je 5 členou posádkou a je určen pro max. 186 cestujících, nejastější kombinace je pro 168 cestujících v konfiguraci 66 + 102. Letoun má dolet 8700 - 9200 km a cestovní rychlost 820 až 900 km/h ve výškách 10 až 12 km. Potřebná délka vzletové dráhy u hladiny moře ve standardní atmosféře je 3250 m, přistávací dráha 2800 m. Životnost letounu je propočtena na 30 000 letových hodin a počítá se s 7000 až 8000 přistáními.

==Historie a vývoj==
[[Sergej Vladimirovič Iljušin]] a jeho kancelář začal vyvíjet IL-62 jako náhradu za dosluhující [[Turbovrtulový motor|turbovrtulový]] [[Tupolev Tu-114]],který byl v té době již zastaralý a tehdejší vedení [[Aeroflot|Aeroflotu]] potřebovalo náhradu pro zabezpečení svých dálkových linek. Hlavním požadavkem, který muselo nové [[Letadlo]] splňovat byl dolet bez mezipřistání kolem 7700km a přeprava minimálně 150 [[Cestující|cestujících]], což by plně uspokojilo potřeby dálkových linek [[Aeroflot|Aeroflotu]]. Koncepce vývoje IL-62 byla shodná jako u [[Letoun|letounu]] Vickers[http://www.volny.cz/czechairliners/vickers_vc10.html|VC-10], tedy aerodynamicky čisté [[Křídlo|křídlo]] s 35o šípem, SOP (svislou ocasní plochou) tvaru písmene '''T''' a motory umístěnými v ocasní části trupu pod SOP. U letadla Vickers bylo shodně užito dvouštěrbinových [[Vztlak|vztlakových]] klapek ale namísto spoilerů byl na [[Křídlo|křídle]] IL-62 užit tzv. "''Psí zub''" což je zalomení náběžné hrany [[Křídlo|křídla]] blíže k trupu, které zlepšuje [[Aerodynamika|aerodynamické]] vlastnosti letounu při vzletu a přistání.

První ze dvou prototypů s registračním číslem CCCP-06156 vzlétl [[3. leden|3. ledna]][[1963]] byl poháněn čtveřicí [[proudový motor|proudových motorů]] ''Ljulka AL-7'' každý o [[Výkon|výkonu]] 77,53 kN. Tyto motory však nebyly určeny pro IL-62, pro tento letoun byly určeny motory ''Kuzněcov NK-8-4'' každý o výkonu 103 kN, ale nebyly včas hotovy aby byl program letových zkoušek zahájen včas byly použity starší motory
''Ljulka AL-7''. V průběhu letových zkoušek se vyskytlo mnoho problémů hlavně v oblasti aerodynamiky značný problém byl rovněž s vysokými vybracemi motorů. Řešení těchto problémů si vyžádalo zanačné zdržení zahájení sériové výroby. Výroba IL-62 začala ve výrobním závodě v Kazani. [[Aeroflot|Aeroflot]] převzal první letadlo v lednu [[1967]] a [[10. březen|10. března]][[1967]] byl IL-62 nasazen na previdelné lety [[Aeroflot|Aeroflotu]] a dopravoval poštu mezi [[Moskva|Moskvou]] a [[Chabarovsk|Chabarovskem]] na ruském [[Dálný východ|Dálném východě]].

S cestujícími na palubě vzlétl poprvé na dálkové lince z [[Moskva|Moskvy]] do [[Montreal|Montrealu]] bez mezipřistání dne [[15. září|15.září]][[1967]] při příležitosti [[Světová výstava|Světové výstavy]]. Do [[července]][[1968]] se podílel na zabezpečení této pravidelné linky společně s [[Turbovrtulový motor|turbovrtulovými]][[Tupolev Tu-114|Tupolevy Tu-114]]. Od [[červenec|července]][[1968]] byla tato linka obsluhována výhradně IL-62 a navíc prodloužena do [[New York|New Yorku]].
IL-62 se rychle "zabydloval" na transatlantických letech [[Aeroflot|Aeroflotu]] tak i na transsibyřských letech do [[Japonsko|Japonska]]. Společnost [[Aeroflot|Aeroflot]] jej začala využívat pro své pravidelné lety do [[Hlavní město|Hlavních měst]][[Evropa|Evropy]] a na vnitrostátní lety z [[Moskva|Moskvy]] do [[Chabarovsk|Chabarovsku]], [[Taškent|Taškentu]] a [[Almaty|Alma-Aty]], letoun IL-62 tak postupně nahrazoval [[Turbovrtulový motor|turbovrtulové]] dálkové stroje [[Aeroflot|Aeroflotu]].

Na Mezinárodním [[Letiště|letišti]] v [[Letiště Praha-Ruzyně|Praze-Ruzyni]] IL-62 reg.č. CCCP-86666 poprvé přistál na [[9. únor|9.února]] [[1963]] z důvodu jednání o případné budoucí koupi pro [[Československé aerolinie|Československé aerolinie]].

== Služba u ČSA ==
V polovině 60.let byly [[Československé aerolinie|Československé aerolinie]] velmi moderní [[Letecká společnost|leteckou společností]] na svých linkách provozovaly [[Letoun|letouny]] [[Iljušin Il-14|Avia Av-14]] pro krátké většinou vnitrostátní tratě. Pro linky do [[Západní Evropa|Západní evropy]] především do [[Brusel|Bruselu]], [[Paříž|Paříže]], [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]] či do [[Skandinávie|Skandinávských]] zemí využívala typ [[Tupolev Tu-124]]. Na dálkové linky byly nasazovány letouny [[Iljušin Il-18]] a [[Tupolev Tu-104]], který byl upřednostňován. Jedinou linkou přes [[Atlantický oceán]] byla linka [[Praha]] - [[Havana]] ''Provoz linky byl zahájen [[3. únor|3. února]] [[1962]]. Touto linkou [[Československé aerolinie|Československé aerolinie]] poprvé pokořili [[Atlantický oceán]]. Provoz této linky byl zprvu obsluhován [[letadlo|letadlem]] [[Bristol Britannia]] 318 reg.značky OK-MBA a OK-MBB. Linka měla mezipřistání v [[Berlín|Berlíně]],[[Irsko|Irském]] [[Shannon|Shannonu]], [[Kanada|Kanadském]] Ganderu. Později byla linka obsluhována také [[Iljušin Il-18|Iljušiny Il-18D]].'' Přepravovat cestující přes Atlantik [[Turbovrtulový motor|turbovrtulovými letadly]] bylo v 60. letech už nemoderní. Tehdejší vedení se začalo poohlížet po dálkových [[proudový motor|proudových letadlech]], kterými by mohli [[Československé aerolinie|ČSA]] létat přes oceán modernějším způsobem a zajistit plánované rozšíření linek [[Československé aerolinie|ČSA]] do [[USA]] a [[Kanada|Kanady]].

Ve hře byla [[letadlo|letadla]] [[Boeing 707]], Douglas DC-8 [http://www.volny.cz/czechairliners/douglas_dc8.html], Vickers VC-10 [http://www.volny.cz/czechairliners/vickers_vc10.html]. Se společností Vickers byla jednání už tak daleko, že už byly vybrány posádky pro školení na typ VC-10 a byla připravována dokumentace. Politická situace po [[21. srpen|21. srpnu]] [[1968]] však definitivně rozhodli o nákupu sovětských IL-62.

První [[letadlo]] IL-62, které si [[Československé aerolinie|ČSA]] pronajali od [[Aeroflot|Aeroflotu]] nesl registrační číslo CCCP-8665,aerolinie ho ihned nasadili na linky do zemí [[Dálný východ|Dálného východu]] například z [[Praha|Prahy]] do [[Kambodža|Kambodžského]] [[Phnompenh|Phnomphenu]] a na linku [[Československé aerolinie|ČSA]] z [[Letiště Praha-Ruzyně|Prahy-Ruzyně]] na [[Londýn|Londýnské]] [[Letiště London Heathrow|letiště Heathrow]] měl zbarvení [[Aeroflot|Aeroflotu]] a [[Československé aerolinie|ČSA]] si jej užívalo od [[duben|dubna]] [[1968]] do [[červenec|července]] [[1969]]. Celkem si [[Československé aerolinie|ČSA]] pronajali od [[Aeroflot|Aeroflotu]] celkem 6 letadel, poslední stroj vrátily [[Aeroflot|Aeroflotu]] v [[říjen|říjnu]] [[1969]], kdy obdržely první stroj vyrobeném přímo pro [[Československé aerolinie|ČSA]].

Prvním strojem, který přibyl do [[Letadlo|letadlové]] [[Flotila|flotily]] [[Československé aerolinie|Československých aerolinií]] byl [[letoun]] s reg.č. OK-YBA ''(výr.č.90602)'' aerolinky jej převzaly [[29. říjen|29. října]] [[1969]] a dostal jméno ''[[Praha]]''. Dodání vlastních IL-62 umožnilo otevření dálkových linek do [[New York|New Yorku]] a [[Montreal|Montrealu]], což byl také první let [[Československé aerolinie|ČSA]] kde se nový IL-62 v barvách aerolinek objevil Linka [[Praha]] – [[New York]] s mezipřistáním v [[Montreal|Montrealu]] a to dne [[4. květen|4. května]] [[1970]]. Další stroje následovaly a celkem jich [[Československé aerolinie]]odebraly 15 strojů IL-62 ''(z toho 6 modernizovaných '''IL-62M''' ''.

Přehled IL-62 ''IL-62M'' používaných u [[Československé aerolinie|ČSA]]:

*OK-YBA IL-62 ''[[Praha]]'' dodáno 29.10.1969 vyřazeno 4.09.1987 převezeno na Rozkos 5.09.1988 sešrotováno 22.08.1994
*OK-YBB IL-62 ''[[Bratislava]]'' dodáno 28.11.1969 vyřazeno 5.09.1983 likvidace zkouškou [[Semtex|Semtexu]]
*OK-ZBC IL-62 ''[[Ostrava]]'' dodáno 12.04.1970 vyřazeno 28.09.1984 sešrotováno [[září]] 1990
*OK-ABD IL-62 ''[[Kosice]]'' dodáno 12.03.1971 vyřazeno 30.08.1986 přemístěno do Lípy jako [[restaurace]], sešrotováno 1991
*OK-DBE IL-62 dodáno 23.08.1973 vyřezeno [[prosinec]] 1988 sešrotováno 1992 v Praze za pomocí velkorypadla
*OK-DBF IL-62 ''[[Brno]]'' dodáno 17.09.1973 zničeno katastrofou poblíž [[Damašek| Syrského Damašku]] [[20. srpen|20. srpna]]1975
*OK-EBG IL-62 ''[[Báňská Bystrica]]'' dodáno 7.03.1974 vyřazeno a přelet do Laurinburg/Maxton 25.11.1991.
*OK-FBF IL-62 původně CSG OK-BYV 05.08.1981 pak ESPE AIR [[březen]] 1993 pak GEORGIA AIR 28.11.93 nyní Hatě, restaurace
*OK-GBH IL-62 ''[[Ústí nad Labem]]'' dodáno 23.12.1976 od [[1993]] GEORGIA AIR nyní rest.Rakousko
*OK-JBI IL-62M ''[[Plzeň]]'' dodáno 31.05.1979 vyřazeno [[říjen]] 1994 prodáno do Ruska 1997
*OK-JBJ IL-62M ''[[Hradec Králové]]'' dodáno 10.10.1979 pronajato Melevu HA-LIA [[červenec]] - [[září]] 1991 1998 prodáno
*OK-OBL IL-62M ''[[Ostrava]]'' dodáno 23.11.1984 poslední let ČSA [[29. října]] [[1994]] na lince [[Brusel]] - [[Praha]] prodáno dne 30.06.1998
*OK-PBM IL-62M ''[[Bratislava]]'' dodáno 23.03.1985 vyřazeno [[říjen]] 1994 prodáno do ruska 12.02.1996
*OK-KBN IL-62M převedeno od Federálního [[Ministerstvo vnitra|ministerstva vnitra]] kde bylo OK-BYW 01.12.1986 sešrotováno [[leden]] 1997

IL-62 postupně nahradily ostatní dálkové stroje [[Československé aerolinie|ČSA]] a stali se tak dominantním a prakticky jediným typem na dálkových linkách [[Československé aerolinie|Československých aerolinií]]. IL-62 v barvách ČSA nebo ministerstva vnitra navštívily prakticky všechny [[Kontinent|kontinenty]] objevily se například v [[Mexiko|Mexiku]], Luandě nebo byly tímto letadlem přepravováni vojáci [[OSN]] na [[Fidži]]. Tento typ byl využíván i na charterové lety do konce 80. let především do [[Bulharsko|Bulharského]] [[Burgas|Burgasu]] či [[Rumunsko|Rumunské]] [[Constanţa|Konstanty]]. Po změně režimu pak byly tyto letní destinace rozšířeny o [[Řecko]], [[Itálie|Itálii]], [[Španělsko]], [[Tunisko]] nebo [[Turecko]].
V průběhu služby u [[Československé aerolinie|ČSA]] neměly stroje IL-62 a IL-62M závažnější problémy ''(kromě tragické havárie OK-DBF v roce [[1975]] '', služeb těchto strojů využívaly [[Československé aerolinie|ČSA]] více jak 25 let. Jediné letadlo tohoto typu OK-FBF na našem území je k vydění na [[Hatě (Chvalovice)|Hatích]], kde slouží jako restaurace.

== Havárie ==
Od zahájení svého provozu v roce [[1967]] měl tento letoun cca 25 havárií způsobených různými vlivy. Za dobu kdy IL-62 sloužil u
[[Československé aerolinie|ČSA]] se stala prakticky jediná vážná nehoda tohoto letounu.

Letadlo IL-62 reg.značky OK-DBF ''[[Brno]]'' letící dne [[19. srpen|19. srpna]] [[1975]] na lince OK540 [[Praha]] - [[Damašek]] - [[Bagdád]] - [[Teherán]] narazilo ve 22:13 GMT při přiblížení na [[letiště]] v [[Damašek|Damašku]] do písečné duny. Letadlo dopadlo cca 16 km severozápadně od mezinárodního [[Letiště]] v [[Damašek|Damašku]], následnou destrukcí a požárem byl letoun totálně zničen. Při katastrofě zemřelo 115 ze 117 cestujících a všech 11 členů posádky.

==== Přepis Protokolu u havárii ====
Letadlo vzlétlo z [[Letiště Praha-Ruzyně|Pražského Ruzyňského letiště]] [[19. srpen|19. srpna]] [[1975]] v 19:36 ''(18:36 [[UTC]]'' se 117 pasážéry a 11 členy posádky na palubě. Piloty letadadla byli [[Kapitán|CPT.]] Žižka, druhý pilot - F/O Gajdoš.

Let probíhal normálně a kolem 22:00 [[UTC|GMT]] byl předán [[ŘLP|ATC]] v [[Bejrút|Bejrútu]] řídícímu [[ATC|centru]] v [[Damašek|Damašku]]. Ve 22:02 [[UTC]] navázala posádka spojení, oznámila že letí v [[Letová hladina|letové hladině]] 21 000 [[Stopa (jednotka délky)|stop]] ''(FL210 cca 6 400 [[metr|metrů]])'' a sestupuje do letové výšky 11 000 stop. Ve 22:05 [[UTC]] obdržela posádka informace o [[VPD|dráze]] v užívání ''(byla to [[VPD|dráha]] 23R (23 pravá))'' a informace o počasí ''([[Vítr]] 230° o rychlosti 10 [[Uzel (jednotka)|kts]], jasno, dohlednost dobrá, [[Letová hladina|QNH]] 1010 [[Bar (jednotka)|mb]]''. Posádka potvrdila příjem informace jejím zopakováním. [[ŘLP|ATC]] povolil letadlu přiblížení na [[VOR]] na [[VPD|dráhu]] 23R. Těsně před 22:09 nahlásila posádka [[ŘLP|ATC]] Damashek Tower, že se připravuje na přiblížení [[VOR]] [[VPD|dráhy]] 23R. [[ŘLP|ATC]] Damashek Tower povolil letadlu pokračovat na přiblížení [[VPD|dráhy]] 23R, předal posádce informaci o počasí a [[Atmosférický tlak|tlaku]] [[Letová hladina|QNH]] 1010[[Bar (jednotka)|mb]]. Posádka Iljušinu potvrdila příjem informace potvrzením [[VPD|dráhy]] 23R v užívání a [[Letová hladina|QNH]] 1010[[Bar (jednotka)|mb]]. Toto bylo poslední spojení s letadlem. Ve 23:13 [[UTC]] letadlo narazilo do písečné duny. V té době OK-BDF letělo ve výšce 2 000 [[Stopa (jednotka délky)|ft]] ''(cca 600[[metr|metrů]])'', minimální výška, ve které mohlo letadlo v této fázi letět, byla 3 200 [[Stopa (jednotka délky)|ft]] ''(cca 1060[[metr|metrů]])'', tedy 1200 [[Stopa (jednotka délky)|stop]] pod mimimální výškou. První informace o katastrofě letounu přišly asi ve 22.15 od pozorovatelů z místa blízko nehody. Vyšetřovací komise, při vyšetřování zjistila, že letadlo v té době řídil druhý pilot. Vlivem velkého žáru, který vznikl při následném požáru, který letoun po nárazu zachvátil byly zničeny oba [[Černá skříňka (doprava)|letové zapisovače]] a nedalo se jich při vyšetřování využít. Byl však nalezen [[výškoměr]] velitele letadla na kterém byla nastavena hodnota [[Letová hladina|QNH]] 1010[[Bar (jednotka)|mb]]. Na základě toho a jiných indícií došla komise k závěru, že se 2. pilot pravděpodobně dopustil omylu v rozlišení nastavení [[Letová hladina|QFE]] a [[Letová hladina|QNH]] zejména s ohledem na skutečnost, že nastavení [[Letová hladina|QFE]] se normálně používá na [[Letiště Praha-Ruzyně|domovském letišti]] a na jiných [[Letiště|letištích]] v [[Socialismus|socialistických]] zemích, ''dodnes se [[Letová hladina|QFE]] používá na většině [[Letiště|letištišť]] zemí bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]] ''. Co ukazovaly ostatní přístroje, kromě [[Výškoměr|výškoměru]] kapitána není známo, protože byli zničeny požárem. Skutečná příčina nehody nemohla být zjištěna vzhledem k destruktivnímu požáru, který po nárazu letoun zachvátil. Bylo však zjištěno že před nárezem letadla do země nedošlo k požáru na palubě a ani se od letadal neoddělila žádná jeho část. Tato letecká nehoda je typickým případem '''''CFIT''' (Controlled Flight Into Terrain)'' – havárií, kdy plně fungující letadlo schopné letu je chybou posádky vedeno až k nárazu do země.
''(Objevily se i názory, že letoun byl sestřelen což měl údajně potvrdit jeden z přeživších cestujících, tuto informaci nelze ani potvrdit ani vyvrátit).'' Skutečná příčina nehody zůstane pravděpodobně neznámá. Zničení IL-62 OK-DBF je nejzávažnější a nejtragičtější leteckou nehodou v historii [[Československé aerolinie|Československých Aerolinií]].

== Iljušin IL-62M ==
Již od doby kdy byl IL-62 zaveden do provozu se ukazovalo, že nepatří zrovna k nejekonomičtějším strojům, problémy byly rovněž s hlučností. Úspora [[Kerosen|paliva]] byla hlavním důvodem pro modernizaci IL-62 a tak se poměrně intenzivně začalo v konstrukční kanceláři [[Sergej Vladimirovič Iljušin|S.V.Iljušina]] pracovat. Výsledkem byl letoun '''IL-62M''', který se na veřejnosti poprvé představil na Aerosalonu v [[Paříž|Paříži]] v roce [[1971]].
'''Iljušin IL-62M''' byl osazen čtyřmi novými úspornějšími [[proudový motor|proudovými motory]] [[Solovjov D-30|Solověv D-30-KU]] každý o [[Výkon|výkonu]] 112,8 kN. Vnější motory byly stejně jako u předchozího typu IL-62 vybaveny obraceči tahu u Solověvů D-30-KU byly použity nové mušlového tahu, motry Kuzněcov NK-8-4 měly obraceče tahu kaskádové. Přidána byla rovněž palivová nádrž na 5000 litrů paliva, umístěna byla do SOP. Zdokonalena byla rovněž [[Avionika]] aby odpovídala mezinárodním normám.

Díky úpornějším motorům a zvýšením zásoby paliva byl prodloužen dolet letounu na 10 300km, zkrácena vzdálenost pro vzlet na 3000 m, zvýšena byla rovněž maximální vzletová hmotnost ze stávajících 162 000kg na 165000 kg. Poprvé byl IL-62M nasazen na tehdy nejdelší lince [[Aeroflot|Aeroflotu]] z [[Moskva|Moskvy]] do [[Havana|Havany]] v roce [[1974]], postupně byl nasazován na další dálkové linky [[Aeroflot|Aeroflotu]. Celkem bylo vyrobeno 276 kusů letadel Il-62 obou verzí, výroba strojů byla ukončena až roku [[1999]].

==Technické údaje==
=== Iljušin IL-62 ===
*Rozpětí 43,20 m
*Délka 53,12 m
*Výška 12,35 m
*Průměr trupu 3,75 m
*Plocha křídla 279,55 m2
*Váha prázdná 66 400 kg
*Váha max.vzletová 162 000 kg
*Motory NK-8-4
*Tah 103 kN
*Cestovní rychlost 850-930 km/hod
*Platící zatížení 23 000 kg
*Zásoba paliva 100000 litrů
*Max. dolet 6700-9200 km
*Posádka 5
*Náklad 168-186 cestujících nebo 25 tun

=== Iljušin IL-62M ===
*Rozpětí 43,20 m
*Délka 53,12 m
*Výška 12,35 m
*Průměr trupu 3,75 m
*Plocha křídla 279,55 m2
*Váha prázdná 67 000 kg
*Váha max.vzletová 165 000 kg
*Motory D-30KU
*Tah 112,8 kN
*Cestovní rychlost 850-930 km/hod
*Platící zatížení 23 000 kg
*Zásoba paliva 105000 litrů
*Max. dolet 8000-10300 km
*Posádka 5
*Náklad 168-186 cestujících nebo 25 tun

== Externí odkazy ==

{{Flickr|Ilyushin+Il-62}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Dopravní letadla]]
[[Kategorie:Letadla Iljušin]]

Iljušin Il-62 - Historie editací

Ulysses: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení