Sysop: 1 revizi

2014-06-19T11:24:53Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 19. 6. 2014, 11:24

Sysop: 1 revizi

2011-04-12T15:28:03Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:SEM Lymphocyte.jpg|thumb|Lymfocyty, jako ten na obrázku, pomáhají tělu bránit se specifickým způsobem proti infekci]]
'''Imunita''' v [[imunologie|imunologii]] označuje schopnost [[organismus|organismu]] bránit se proti [[antigen]]ům pocházejícím jak z vnějšího prostředí, tak z prostředí z pohledu organismu vnitřního. V praxi se antigeny myslí zejména buňky patogenních organizmů, [[virus|viry]] či třeba [[nádorová buňka|nádorové buňky]]. Imunita spouští [[imunitní odpověď]] vůči těmto a dalším vyjmenovaným strukturám a vyznačuje se jí nejen člověk, ale do jisté míry i ostatní [[živočichové]] či [[rostliny]], ale u živočichů je nejrozvinutější a řídí ji tzv. [[imunitní systém]].
V užším slova smyslu znamená termín „imunita“ naprostou odolnost organismu proti chorobě („imunní jedinec“).
== Obranné linie ==
Imunita má 3 obranné linie, z toho první dvě spadají pod nespecifické obranné mechanismy a třetí obranná linie spadá pod specifické obranné mechanismy.
* '''1. obranná linie''' je vnější (externí). Patří sem epiteliální tkáně (kůže a slizniční membrány), které kryjí a vystýlají lidské tělo a brání volnému styku škodlivých bakterií a virů s vnitřním prostředím člověka. Dále sem patří výměšky kůže a slizničních membrán.
* '''2. obranná linie''' je vnitřní (interní). Je spouštěna chemickými signály, které lákají leukocyty k místu, kde je tělo napadeno. Patří sem [[fagocyt]]ární bílé krevní buňky (leukocyty) a antimikrobiální bílkoviny ([[proteiny]]), které se bez rozlišení váží na "útočníky", kteří překonali vnější tělesnou bariéru. Následkem této nespecifické obrany vzniká zánět.
* '''3. obranná linie''', neboli obranná linie, je spouštěna současně s 2. obrannou linií. Odpovídá specifickým způsobem na určité mikroorganismy, nabytečné buňky těla, toxiny, a další cizí molekuly. Patří sem lymfocyty a protilátky.<ref name="campbell">{{Citace monografie
| příjmení = Campbell
| jméno = Neil A.
| příjmení2 = Reece
| jméno2 = Jane B.
| titul = Biologie
| vydavatel = Computer press
| místo = Praha
| rok = 2006
| isbn =
| strany = 1332
}}</ref>
== Evoluce ==
Imunita se rozvíjela v rámci [[živočichové|živočišné]] říše velice pozvolna a i organizmy, které nemají žádné [[bílá krvinka|bílé krvinky]], mají do jisté míry rozvinutý [[imunitní systém]] schopný rozlišovat cizí od svého. Pokud bílé krvinky [[bezobratlí]] mají, tak se jedná o [[fagocyt|fagocytující buňky]], které se pohybují uvnitř těla živočichů, v [[céva|cévách]] či [[tkáň|tkáních]], a zajišťují tzv. [[nespecifická imunita|nespecifickou (vrozenou) imunitu]]. V tom představují předky lidských [[makrofág]]ů.<ref name=janeway>{{citace monografie| url=http://www.ncbi.nlm.nih.gov/bookshelf/br.fcgi?book=imm| titul=Immunobiology| vydání=5| autor=Janeway, Charles A., et al| vydavatel=Garland Science|rok=2001}}</ref> Byly nalezeny u většiny živočichů, od primitivních [[houbovci|houbovců]], přes [[hmyz]] až k obratlovcům.<ref>{{Citace monografie| příjmení=Delves | jméno=P. J. | příjmení2=Martin | jméno2=S. J. | příjmení3=Burton | jméno3=D. R. | příjmení4=Roit | jméno4=I. M. | titul=Roitt's Essential Immunology | vydání=11th | rok=2006 | vydavatel=Blackwell Publishing | místo=Malden, MA | isbn=1405136030}}</ref><ref name="pmid19063916">{{Citace periodika | autor = Hanington PC, Tam J, Katzenback BA, Hitchen SJ, Barreda DR, Belosevic M | titul = Development of macrophages of cyprinid fish | periodikum = Dev. Comp. Immunol. | ročník = 33 | číslo = 4 | strany = 411–29 | rok = 2009 | měsíc = April | pmid = 19063916 | doi = 10.1016/j.dci.2008.11.004 | url = http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0145-305X(08)00257-7 | issn = | datum přístupu = April 5, 2009}}</ref>
Z tohoto přehledu je tedy jasné, že kořeny nespecifické imunity se dají vystopovat hluboko do historie živočišné říše. Co se týče tzv. specifické čili [[adaptivní imunita|adaptivní imunity]], která je představována z bílých krvinek především [[T-lymfocyt]]y a [[B-lymfocyt]]y, tam je situace poněkud odlišná. Nepochybně spolupracuje s imunitou vrozenou a má s ní mnoho společných rysů. Obecně se uvádí, že se poprvé vyvinula u nejstarších [[čelistnatci|čelistnatých obratlovců]]: všichni čelistnatci (Gnathostomata), tedy [[obratlovci]] bez [[mihule|mihulí]] a [[sliznatky|sliznatek]], mají podobné [[T-buněčný receptor|T-buněčné]] a [[B-buněčný receptor|B-buněčné]] [[receptor]]y, [[Hlavní histokompatibilní komplex|MHC komplexy]], ale probíhá u nich i unikátní jev označovaný [[V(D)J rekombinace]].<ref name=Xinliu>{{Citace periodika
| issn = 0253-9772
| ročník = 31
| číslo = 10
| strany = 969-976
| příjmení = Liang
| jméno = Jiao
| spoluautoři = Xin Liu, Fen-Fang Wu, Qing-Wei Li
| titul = [Progress of adaptive immunity system of agnathan vertebrates]
| periodikum = Yi Chuan = Hereditas / Zhongguo Yi Chuan Xue Hui Bian Ji
| datum přístupu = 2009-11-01
| datum vydání = 2009-10
| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19840917
}}</ref> Situace u mihulí a sliznatek je poněkud nejasná, zvláště proto, že buňky nerozeznatelné od lymfocytů u nich jsou opakovaně nalézány, a navíc se objevují studie, které popisují určitý způsob [[rekombinace]] genů pro povrchové struktury, odlišný od V(D)J rekombinace. Zřejmě však nemají zmíněné TCR, BCR a MHC komplexy.<ref>{{Citace periodika
| doi = 10.1073/pnas.212527499
| ročník = 99
| číslo = 22
| strany = 14350-14355
| příjmení = Mayer
| jméno = Werner E.
| spoluautoři = Tatiana Uinuk-ool, Herbert Tichy, Lanier A. Gartland, Jan Klein, Max D. Cooper
| titul = Isolation and characterization of lymphocyte-like cells from a lamprey
| periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America
| datum přístupu = 2009-11-01
| datum vydání = 2002-10-29
| url = http://www.pnas.org/content/99/22/14350.abstract
}}</ref><ref name=Xinliu />
== Dělení imunity podle specifity ==
Rozlišujeme vrozenou a adaptivní imunitu.
=== Vrozená imunita ===
[[Soubor:PBNeutrophil.jpg|thumb|Neutrofil je nejčastější bílou krvinkou v lidském těle; když narazí na cizorodý prvek v krvi, pohltí ho a tím zneškodní]]
'''Vrozená''' či také '''nespecifická''' imunita umožňuje první linii obrany vůči infekci a slouží jako stále „ostražitý“ strážce v případě náhlého napadení těla. Zahrnuje vlastně jak buněčnou, tak látkovou (humorální imunitu). Princip vrozené imunity spočívá v tom, že mnohé [[bakterie]] (a podobně) mají na povrchu různé typické molekuly, které mohou být rozeznány imunitním systémem (viz např. [[toll-like receptor]]). Při vrozené imunitě se hojně účastní tzv. [[fagocyt]]y, schopné pohltit cizorodé částice v těle: k fagocytům vrozené obrany patří zejména [[makrofág]] a [[neutrofil]]. Není však možné zapomenout ani na roli sliznic a pokožky, tedy bariér, které mechanicky zabraňují vstupu infekce a navíc produkují řadu [[antibiotikum|antimikrobiálně]] působících látek. Vrozená imunita zpravidla předchází tu adaptivní a mnohdy zcela postačuje ke zvládnutí infekce.<ref name=kuby>{{citace monografie| autor=Richard A. Goldsby, Thomas J. Kindt, Barbara A. Osborne| titul=Kuby Immunology}}</ref>
=== Adaptivní imunita ===
'''Adaptivní''' nebo také '''získaná''' či '''specifická''' imunita vstupuje do hry až v případě, kdy opravdu dojde k infekci organismu. Když se nabídne adaptivní imunitě příležitost v podobě antigenů (například v podobě cizorodých struktur na [[hlavní histokompatibilní komplex|MHC]] komplexech), během pěti nebo šesti dní může dojít k zahájení této specifické imunitní odpovědi. Adaptivní imunita má navíc schopnost si tuto odpověď zapamatovat a budoucí imunitní odpověď je obvykle mnohem silnější. Tento proces, známý jako [[imunologická paměť]], je podstatou získané imunity vůči konkrétnímu patogenu.<ref name=kuby /> Adaptivní imunita je zprostředkována zejména [[lymfocyt]]y: [[T-lymfocyt]] představuje především složku buněčné imunity, zatímco [[B-lymfocyt]]y jsou účinné nástroje humorální (látkové) imunity) a produkují tzv. [[protilátky]].
== Dělení imunity podle povahy imunitní obrany ==
=== Buněčná imunita ===
{{podrobně|bílá krvinka}}
Takzvanou buněčnou imunitu zajišťují buňky označované jako [[bílá krvinka|bílé krvinky]]. Existuje mnoho typů bílých krvinek. U většiny živočichů se vyskytují zejména tzv. [[fagocyt]]ární buňky, schopné jednoduchých a nespecifických způsobů obrany proti choroboplodným zárodkům.<ref name=janeway /> U člověka k této nespecifické obraně patří například [[makrofág]]y nebo [[neutrofilní granulocyt|neutrofily]]. U většiny [[obratlovci|obratlovců]] se vyskytuje i druhý typ bílých krvinek, a to tzv. [[lymfocyt]]y, které vyvíjí rafinovanější metody vyhledání a usmrcení patogenních organizmů či nádorových buněk. V lidské krvi je asi 7,4×10<sup>9</sup> bílých krvinek na [[litr]] krve,<ref name=microbio>{{Citace monografie | příjmení = Murray
| jméno = Patrick R.
| příjmení2 = Rosenthal
| jméno2 = Ken S.
| příjmení3 = Pfaller
| jméno3 = Michael A.
| titul = Medical Microbiology, Fifth edition
| rok = 2005
| vydavatel = Elsevier
}}</ref> tedy mnohem méně než [[červená krvinka|červených krvinek]]; zrají především v [[kostní dřeň|kostní dřeni]], ale dále také v [[brzlík]]u i jinde. Pokud bílé krvinky nefungují tak, jak mají, může to vyvolat vážná onemocnění, spadající do kategorie [[autoimunita|autoimunity]] či [[imunodeficience]] (nedostatku imunity).
=== Látková imunita ===
'''Látková''' či také '''humorální''' imunita je druhou klíčovou složkou imunitní obrany. Stejně jako v případě buněčné imunity, i humorální imunita může být součástí jak vrozené, tak adaptivní složky imunitního systému. V některých případech<ref name=janeway /><ref>konkrétně [http://www.ncbi.nlm.nih.gov/bookshelf/br.fcgi?book=imm&part=A2528#A2888]</ref> se však význam látkové imunity omezuje pouze na [[protilátka|protilátky]] čili [[imunoglobulin]]y. Tyto bílkoviny jsou produkovány [[B-lymfocyt]]y a specificky se vážou na [[antigen]] (v praxi povrch [[parazit]]a, [[virus|viru]], …) a navozují následně jeho zneškodnění. Další významnou složkou látkové imunity je tzv. [[komplement (biologie)|komplement]], který je vlastně vrozeným imunitním štítem ([[opsonizace|označuje]] cizorodé struktury, usmrcuje patogenní buňky či vyvolává [[zánět]]). Dále se sem mohou řadit [[interferon]]y, látky produkované některými bílými krvinkami zejména jako reakce na napadení virem.
== Imunita jako odolnost vůči konkrétní chorobě ==
'''Vrozená''' imunita vychází například z nějaké vlastnosti, která způsobuje, že organismus daného druhu, skupiny nebo [[vývojové stadium|vývojového stadia]] nemůže být určitým typem nemoci vůbec napaden. Příkladem může být odolnost většiny [[Ptáci|ptáků]] proti mnoha chorobám [[člověk]]a, která vychází z toho, že přirozená teplota jejich organismu je 40 [[stupeň Celsia|stupňů Celsia]] a ta neumožní původcům těchto chorob dostatečně efektivní množení.
'''Získaná''' imunita je zaměřena proti určité konkrétní [[nemoc]]i. Lze ji získat [[očkování]]m, proděláním patřičné choroby nebo choroby jí blízce příbuzné. Může být časově omezena. Její podstata spočívá v tom, že si organismus uchová část [[B lymfocyt]]ů (tzv. [[paměťový T-lymfocyt]], viz [[imunologická paměť]]), které jsou odpovědné za výrobu [[specifická protilátka|specifických protilátek]] proti patřičnému [[patogen]]u. Organismus tak může spustit specifickou [[imunitní odpověď]] okamžitě a masově po zaznamenání infekce, aniž by předtím musel složitě hledat vhodné buňky k produkci patřičných protilátek.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Vakcína]]
* [[Imunitní systém]]
=== Externí odkazy ===
* [http://uim.lf1.cuni.cz/index.html Ústav imunologie a mikrobiologie]
{{Imunitní systém}}

[[Kategorie:Imunologie]]
{{Článek z Wikipedie}}

Imunita (biologie) - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi