Sysop: + NEW

2021-04-01T10:44:53Z

+ NEW

Nová stránka

'''Informační věda''' (anglicky ''Information science'', německy ''Informationswissenschaft'', francouzsky ''Science de l'information'' nebo ''Sciences de l'information et des bibliothèques'' či ''Sciences de l'information, documentation'', popřípadě ''Sciences de l’information et de la communication'') je v nejširším pojetí chápána jako obecná věda o '''[[Informace|informaci]]''' (fyzikální, biologické, kulturní), v užším významu pak jako věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a komunikační procesy.<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační věda. In ''KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003- [cit. 2011-03-23]. Systém. č.: 000000472. Dostupná z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD>.</ref>

== Široké vs. užší pojetí informační vědy ==

Konkrétní pojetí informační vědy jako vědního a/nebo studijního oboru se v různých zemí i u různých autorů liší. Podle zaměření autorů se klade i různý důraz na různé druhy informací. Obecně je chápáno, že informační věda v nejširším pojetí zahrnuje:

* informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí
* informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoli znakovým systémem na jakémkoli hmotném<ref group="p">Patří sem i elektronické (resp. digitální) informace, samy o sobě nehmotné, zaznamenané prostřednictvím nehmotného softwarového počítačového vybavení na hmotných hardwarových nosičích (CD, DVD, pevný disk, server, flashdisk apod.).</ref> nosiči
* procesy shromažďování, zpracování, uchovávání a šíření takových informací v [[Informační systém|informačních systémech]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = CEJPEK
| jméno = Jiří
| titul = Informace, komunikace a myšlení
| vydání = 1
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 1998
| počet stran = 179
| strany = 131
| isbn = 80-7184-767-4
}}</ref>

Informační věda v užším pojetí pak zkoumá zejména funkci '''zprostředkovatelskou'''. Cílem je zkoumání společenského zprostředkování znakově zaznamenaných znalostí, zkušeností, příběhů a prožitků, a to z uspořádaných sbírek dokumentů a globálně rozptýlených elektronických zdrojů.<ref name="CejpekNK">CEJPEK, Jiří. Vymezení oboru knihovnictví a informační věda pro potřeby dalšího rozvoje TDKIV. ''Knihovna : knihovnická revue''. 2003, roč. 14, č. 4, s. 229-233. Dostupné též z WWW: <http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0304/0304229.html>. ISSN 1214-0678.</ref>

== Historie, vývoj a související termíny ==
=== Knihovnictví, knihovní věda a kybernetika ===

V minulosti lze vysledovat dva hlavní vývojové proudy lidského poznání, z nichž čerpá současná informační věda. První proud má původ v metodikách, technologiích a teoriích vyvěrajících z tisíciletých zkušeností [[Knihovna (instituce)|knihoven]] (a popřípadě dalších [[informační instituce|informačních institucí]] a pracovišť).<ref name="CEJPEK">{{Citace monografie
| příjmení = CEJPEK
| jméno = Jiří
| titul = Informace, komunikace a myšlení
| vydání = 1
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 1998
| počet stran = 179
| strany = 120
| isbn = 80-7184-767-4
}}</ref> Cílem bylo vytvořit takový [[Informační fond|fond]], v němž by se snadno, rychle, přesně a v úplnosti našlo to, co bude v budoucnosti vyžadovat či potřebovat kterýkoli uživatel takového fondu.<ref name="CejpekNK" /> Již ve starověku tak stejně jako dnes šlo z hlediska činnosti [[Informační instituce|informačních institucí]] zejména o to „shromáždit, zpracovat a uložit dosud vytvořené znakově zaznamenané [[znalost]]i, zkušenosti, příběhy a prožitky do organizovaných sbírek (fondů) dokumentů a dnes také elektronických zdrojů tak, aby mohly být rychle a spolehlivě zprostředkovány [[Uživatel (informatika)|uživatelům]]“.<ref name="CejpekNK" /> Z '''[[knihovnictví]]''', které je chápáno zejména jako praktická činnost vykonávaná knihovnami a/nebo jako studijní obor,<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Knihovnictví. In ''KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003- [cit. 2011-03-23]. Systém. č.: 000000706. Dostupná z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000706&local_base=KTD></ref> se od 2. poloviny 19. století začal postupně vyvíjet teoretický obor '''[[knihovní věda]]''', který zkoumá proces informační komunikace v knihovnách a obvykle se chápe jako součást vědy informační<ref>JONÁK, Zdeněk. Knihovní věda. In ''KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003- [cit. 2011-03-23]. Systém. č.: 000000475. Dostupná z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000475&local_base=KTD>.</ref>.

Druhým hlavním vývojovým proudem, ze kterého čerpá současná informační věda, je proud matematicko-technický a kybernetický, který, i přes hluboké historické kořeny, prodělal bouřlivý vývoj až po 2. světové válce.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = CEJPEK
| jméno = Jiří
| titul = Informace, komunikace a myšlení
| vydání = 1
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 1998
| počet stran = 179
| strany = 122
| isbn = 80-7184-767-4
}}</ref> Nosnou vědní disciplínou druhého proudu se z hlediska zkoumání informačních a komunikačních jevů a procesů stala '''[[kybernetika]]''' a matematicko-statistická [[teorie informace]] jako její součást.<ref name="CEJPEK"/>

=== Knihověda, bibliografie, dokumentace a informatika ===

V [[Evropa|Evropě]] se dále vedle knihovní vědy vytvářela i '''[[knihověda]]''' (též bibliologie), která je chápána jako vědní obor, jehož předmětem je [[kniha]] jako taková, včetně jejích vnějších znaků,<ref group="p">tj. nejde jen o nehmotný informační obsah zaznamenaný v knize jako nosiči, ale i o knihu jako o hmotný fyzický předmět i s jeho formálními a chemicko-fyzikálními vlastnostmi apod.</ref> a [[knižní kultura]]<ref>Bibliológia. In PIAČEK, Jozef; KRAVČÍK, Miloš. ''Filit – otvorená filozofická encyklopédia''. Verzia 4.1. 1999 [cit. 2011-03-23]. Zpřístupnění encyklopedie na internetu podpořila Nadácia otvorenej spoločnosti. Dostupné z WWW: <http://ii.fmph.uniba.sk/~kravcik/filit/pojem.php?obl=Bibliologia>.</ref>. Na přelomu 19. a 20. století se dále, v důsledku rozrůzňování knihy na nejrůznější druhy [[dokument]]ů, zformoval i teoreticko-praktický obor '''[[dokumentace (informační věda)|dokumentace]]''' (jako teorie též jako [[dokumentalistika]]), který, oproti původní '''[[Bibliografie|bibliografii]]''', začal klást důraz na zprostředkování i nekonvenčních (a/nebo neknižních) druhů dokumentů<ref group="p">normy, patenty, firemní literatura aj.</ref> včetně [[Analytický dokument|dokumentů analytických]].<ref group="p">článek v časopise, příspěvek ve sborníku, kapitola v knize, heslo v encyklopedii apod.</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = CEJPEK
| jméno = Jiří
| titul = Informace, komunikace a myšlení
| vydání = 1
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 1998
| počet stran = 179
| strany = 121-122
| isbn = 80-7184-767-4
}}</ref> V důsledku vzniku a rozvoje kybernetiky a teorie informace jako její součásti se po 2. světové válce rozvinul i obor '''[[Informatika|počítačové vědy (informatiky)]]''', jehož předmětem a východiskem je [[počítač]] a jeho [[Hardware|technické]] a [[Software|programové]] vybavení,<ref>{{Citace monografie
| příjmení = CEJPEK
| jméno = Jiří
| titul = Informace, komunikace a myšlení
| vydání = 1
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 1998
| počet stran = 179
| strany = 123
| isbn = 80-7184-767-4
}}</ref> nikoliv informace a psycho-sociální aspekty jejího působení jako takové.

=== Zrod informační vědy ===

Termín dokumentace se po 2. světové válce rozšířil zejména v Evropě, zatímco v USA se začalo čím dál více operovat spíše s termínem '''informace'''.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = CEJPEK
| jméno = Jiří
| titul = Informace, komunikace a myšlení
| vydání = 1
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 1998
| počet stran = 179
| strany = 125
| isbn = 80-7184-767-4
}}</ref> Namísto používání termínu kniha nebo dokument se, vlivem „rozpadu“ a přeměny dokumentu do elektronické podoby (či přímo jejich vytváření v elektronické podobě), začalo čím dál více operovat spíše s termínem '''[[informační zdroj]]'''.<ref name="CejpekNK" /> Elektronické informační zdroje, původně dostupné pouze lokálně, začaly být postupně dostupné i na dálku, a to nejen v dávkovém, ale později i v online režimu. „Institucionální“ teorie knihovnictví (knihovní věda) a dokumentace, stejně jako informatika zaměřená jednostranně pouze na technické a programové vybavení počítače, aspekty zprostředkovávání a psycho-sociálního zkoumání účinků informací uložených v elektronických informačních zdrojích dostupných na dálku v online režimu nezahrnovaly.<ref name="CejpekNK" /> Začal se tak postupně rýsovat nový vědní obor integrující dosavadní znalosti o informaci. Samotného termínu '''informační věda''' coby pojmenování obecné vědy integrující dosavadní znalosti o informaci bylo prvně použito ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] koncem 50. let.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = CEJPEK
| jméno = Jiří
| titul = Informace, komunikace a myšlení
| vydání = 1
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 1998
| počet stran = 179
| strany = 126
| isbn = 80-7184-767-4
}}</ref>

== Informační věda vs. informatika ==
Vlivem terminologické i různorodosti pojetí informační vědy v Evropě v 2. polovině 20. století, zejména vlivem pojmenování teorie vědeckých informací v Sovětském svazu v 60. letech právě termínem '''informatika''' (též '''[[vědní informatika]]'''),<ref>{{Citace monografie
| příjmení = CEJPEK
| jméno = Jiří
| titul = Informace, komunikace a myšlení
| vydání = 1
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 1998
| počet stran = 179
| strany = 127
| isbn = 80-7184-767-4
}}</ref> je informační věda s počítačovou vědou (informatikou) dodnes mylně zaměňována či ztotožňována, popřípadě chápána jako její součást. Informační věda je však svébytným interdisciplinárním vědním a studijním oborem, který práce a výsledků informatiky (počítačové vědy) a '''[[Informační technologie|informačních technologií]]''', zejména za účelem plnění své zprostředkovatelské funkce, pouze využívá, podobně jako ostatní neinformatické společenskovědní, humanitní i přírodovědné obory.

=== Související terminologie (informační věda vs. informatika) v dalších jazycích ===
Informační věda a informatika (počítačová věda) jsou, podobně jako v češtině, terminologicky rozlišovány i v dalších jazycích, a to:
* v angličtině:
** informační věda jako ''Information science''
** informatika (počítačová věda) jako ''Computer science''
* v němčině:
** informační věda jako ''Informationswissenschaft''
** informatika (počítačová věda) jako ''Informatik''
* ve francouzštině:
** informační věda jako ''Science de l'information'' nebo ''Sciences de l'information et des bibliothèques'' či ''Sciences de l'information, documentation'', popřípadě ''Sciences de l’information et de la communication'' (tj. vědy o informacích a knihovnách či vědy o informacích a dokumentaci, popřípadě vědy o informacích a komunikaci)
** informatika (počítačová věda) jako ''L'informatique''
* ve slovenštině:
** informační věda jako ''Informačná veda''
** informatika (počítačová věda) jako ''Informatika'' nebo ''Veda o počítačoch''
* aj.

== Další související obory a oblasti ==

'''Informační věda''' dále čerpá z metod, technologií, teorií a praxe:
* [[lingvistika|lingvistiky]] ([[selekční jazyk]]y, automatizovaná podpora zpracování [[Přirozený jazyk|přirozeného jazyka]] aj.)
* [[sémiotika|sémiotiky]] (teorie [[znak]]u, [[sémantika]], problémy [[Přirozený jazyk|přirozeného jazyka]] ([[synonymum|synonomie]], [[homonymum|homonymie]], [[polysémie]], [[vágnost]] apod.) aj.)
* [[sociologie]] (sociologické otázky [[informační společnost|informační]] / [[znalostní společnost]]i aj.)
* [[psychologie]] (psychologie [[čtenář]]e / [[Uživatel (informatika)|uživatele]], HCI ([[Interakce člověk-počítač|Human-Computer Interaction]]) aj.)
* [[pedagogika|pedagogiky]] a [[andragogika|andragogiky]] ([[bibliopedagogika]], výuka [[informační gramotnost]]i aj.)
* [[Filosofie|filozofie]] a [[etika|etiky]] (filozofické aspekty [[informace]] a [[informační společnost|informační]] / [[znalostní společnost]]i, [[informační etika]] apod.)
* [[kognitivní věda|kognitivních věd]] (HCI ([[Interakce člověk-počítač|Human-Computer Interaction]]) aj.)
* [[webdesign]]u (vytváření přívětivých [[uživatelské rozhraní|uživatelských rozhraní]] (user-friendly interface) aj.)
* [[statistika|statistiky]] ([[scientometrie]], [[bibliometrie]], [[informetrie]], [[webometrie]], měření [[informační exploze]], [[poločas rozpadu informace|poločas rozpadu / rychlost stárnutí informace]] aj.)
* [[logika|logiky]] a [[teorie množin]] ([[vyhledávací operátory]], reprezentace [[znalost]]í, [[Ontologie (výpočetní technika)|ontologie]], [[fuzzy logika|fuzzy]] [[vyhledávání]] aj.)
* [[umělá inteligence|umělé inteligence]] (reprezentace [[znalost]]í, [[expertní systém|znalostní / expertní systémy]] aj.)
* [[politologie]] a [[právo|práva]] ([[informační politika]], legislativa a [[politika]] v oblasti přístupu k informacím, [[autorské právo|autorského práva]], ochrany [[osobní údaj|osobních údajů]], [[internetové právo|internetového]] a [[počítačové právo|počítačového práva]] apod.)
* [[mediální studia|mediálních věd]] a teorie [[komunikace]] ([[kódování]] a dekódování informace, [[informační šum]]y a [[informační bariéra|bariéry]], význam a účinky [[média|médií]] a [[masmédia|masmédií]] apod.)
* [[ekonomie]], [[management]]u a [[marketing]]u ([[ekonomie informací]], [[informační ekonomie]], [[informační management]], [[managent znalostí|znalostní management]], [[informační průmysl]], [[marketing]] informačních [[produkt]]ů a [[služba|služeb]] aj.)
* apod.

== Doporučená literatura ==
* BAWDEN, David, ROBINSON, Lynn, ''Úvod do informační vědy''. Přel. M. Lorenz, K. Mikulášek, D. Vévodová. Doubravník: Flow 2017. ISBN: 978-80-88123-10-1
* {{Citace monografie
| příjmení = CEJPEK
| jméno = Jiří
| titul = Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy
| vydání = 2., přeprac
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 2005
| počet stran = 233
| isbn = 80-246-1037-X
}}
* CEJPEK, Jiří. Informační věda by měla reflektovat globální problémy současného světa: rozhovor s prof. PhDr. Jiřím Cejpkem, CSc., emeritním profesorem Univerzity Karlovy. ''Ikaros'' [online], 2003, 7(5) [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: <http://www.ikaros.cz/informacni-veda-by-mela-reflektovat-globalni-problemy-soucasneho-sveta>. ISSN 1212-5075.
* CEJPEK, Jiří. Vymezení oboru knihovnictví a informační věda pro potřeby dalšího rozvoje TDKIV. ''Národní knihovna'', 2003, 14(4), 229-233. Dostupné také z: <http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0304/0304229.html>. ISSN 0862-7487.
* VLASÁK, Rudolf. Informační sektor, informační profese a informační vzdělávání. ''Knihovna : knihovnická revue''. 2001, č. 3, s. 159–168. Dostupné též z WWW: <http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103159.html>. ISSN 1214-0678.

== Poznámky ==
<references group="p" />
== Reference ==
<references />

== Související články ==
* [[Knihovní věda]]
* [[Dokumentace (informační věda)]]
* [[Vědní informatika]]
* [[Teorie informace]]
* [[Informace]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/index.htm Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy]
* [https://web.archive.org/web/20110718173900/http://kiv.jib.cz/ Oborová brána Knihovnictví a informační věda]

{{Commonscat|Information science}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Informační věda| ]]

Informační věda - Historie editací

Sysop: + NEW