http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Informovan%C3%BD_souhlasInformovaný souhlas - Historie editací2026-07-06T19:03:58ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Informovan%C3%BD_souhlas&diff=2379958&oldid=prevSysop: + Japonci stáhli z oběhu 1,6 milionu dávek mRNA vakcíny Moderna, byly v nich podivné milimetrové částice !!2021-08-28T09:34:14Z<p>+ Japonci stáhli z oběhu 1,6 milionu dávek mRNA vakcíny Moderna, byly v nich podivné milimetrové částice !!</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Informovaný souhlas''' (někdy též poučený souhlas<ref name="r1">REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 184 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-3006-6.</ref>) je formou [[Informované rozhodnutí|informovaného rozhodnutí]], kterým daná osoba vyjadřuje souhlas s určitou skutečností, respektive s provedeném určitého úkonu (například dotazníkového šetření). S pojmem informovaný souhlas se lze také setkat ve [[zdravotnictví]], kde se využívá k vyjádření souhlasu s prováděním rizikových léčebných výkonů.<ref name="r2">Informovaný souhlas. In: Velký lékařský slovník On-Line [online]. [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/informovany-souhlas</ref><br />
<br />
== Právní kontext ==<br />
První koncepce informovaného souhlasu byla formulována po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], v roce [[1946]] v rámci tzv. norimberském kódu, který vzešel z [[Norimberský proces|Norimberských procesů]] v reakci na pokusy na lidech v [[Vyhlazovací tábory nacistického Německa|koncentračních a vyhlazovacích táborech]].<br />
<br />
V Česku je (v případě zásahu do tělesné integrity) nutnost informovaného souhlasu regulována § 93-103 [[občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]]. Souhlas musí být v písemné formě, pokud by mělo jít o oddělení části těla, která se již neobnoví, o lékařský pokus nebo zákrok, který není nutný (s výjimkou přechodných kosmetických zákroků).<br />
<br />
== Využití ==<br />
Informovaný souhlas je vyžadován ve výzkumech, které zahrnují lidské subjekty a jejich [[osobní údaj]]e, bez ohledu na techniku [[sběr dat|sběru dat]]. Jeho podstatou je ochrana osobních údajů podle [[Zákon o ochraně osobních údajů|zákona o ochraně osobních údajů]]. všech subjektů výzkumu a informátorů. Takové údaje mohou být zprostředkovány jak písemně (dotazník), tak ústně (rozhovor), případně audiovizuálně (záznam pozorování). Účelem informovaného souhlasu je zmocnit autora výzkumu k nakládání a prezentování získaných dat.<br />
<br />
== Podoba (náležitosti a forma) ==<br />
Rozlišujeme dvě základní podoby informovaného souhlasu, a sice aktivní a pasivní.<ref name="r1" /><br />
<br />
Aktivní souhlas nabývá podoby písemného prohlášení, ve kterém subjekt výzkumu deklaruje, že byl informován zejména o:&nbsp;<ref name="r3">Etický kodex výzkumu v rámci Slezské univerzity v Opavě. In: [online]. [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://www.slu.cz/su/slu/cz/dokumenty/eticke-kodexy/eticky_kodex_vyzkumu_su</ref><ref name="r4">ČÍŽEK, Tomáš. Ochrana osobních údajů respondentů v sociálně-vědním výzkumu. [online]. [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=488&lst=103</ref><br />
* účelu zkoumání, jeho průběhu, okolnostech a délce trvání,<br />
* právech a povinnostech účastníků (např. právo pozdějšího odmítnutí účasti, povinnost zachovat anonymitu),<br />
* možných negativních dopadech,<br />
* odměně, byla-li sjednána.<br />
<br />
Pasivní souhlas je uzavírán konkludentně (na základě projevu vůle), nenabývá tak přímo písemné podoby. Typickým příkladem je vyplnění dotazníku, při jehož vyplňování je udělen pasivní souhlas, pokud zúčastněný tak činil v dobré víře a nebyl k tomu nucen. Pasivního souhlasu je využíváno především při provádění anonymního dotazníkového šetření, a to především z důvodu slabého, respektive žádného vymezení práv a povinností mezi účastníkem a autorem výzkumu.<br />
<br />
Rozlišuje se též souhlas udělovaný pouze k výzkumu a souhlas udělovaný jako souhlas se zprostředkování nabytých údajů třetí osobě, případně k prezentaci získaných dat.<br />
<br />
== Podmínky ujednání ==<br />
Informovaný souhlas by měl být ze své podstaty uzavírán předem, respektive před započetím zkoumání. V opačném případě se autor výzkumu vystavuje riziku, že subjekt výzkumu odvolá svou účast ve výzkumu, a tak znehodnotí celé zkoumání. Nicméně jej lze uzavřít i zpětně. Specifickým případem jsou kvalitativní přístupy, u kterých nelze vyloučit změnu postupu, cílů apod., a u kterých je proto nutné žádat o souhlas opakovaně.<ref name="r4" /><br />
<br />
Udělení souhlasu může provést pouze osoba plně svéprávná. Za osoby, které nejsou plně svéprávné, podává souhlas zákonný zástupce.<ref name="r1" /><br />
<br />
== Osvobození od povinnosti ==<br />
Od povinnosti uzavření informovaného souhlasu se lze oprostit pouze z omezeného množství důvodů. Osvobození lze provést pouze okamžitou anonymizací, čili vypuštěním všech poznatků, které by vedly k identifikaci subjektu výzkumu. Informovaného souhlasu není také třeba, jedná-li se o sběr dat z historických (soukromých i veřejných) archivů, nevyžaduje-li to zákon, případně vlastník archivu.<br />
<br />
Tzv. skrytý výzkum (výzkum vedený bez zjevného vědomí subjektů o jejich průběhu) lze provést pouze v krajní situaci, kdy by provádění výzkumu jako takového bylo blokováno držitelem veřejné moci ve státě.<ref name="r4" /><br />
<br />
== Související články ==<br />
* [[Informované rozhodnutí]]<br />
* [[Výzkum]]<br />
* [[Kvantitativní výzkum]]<br />
* [[Zákonný zástupce]]<br />
== Reference ==<br />
<references /><br />
<br />
<br />
{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Právní pojmy]]<br />
[[Kategorie:Sociologické pojmy]]<br />
[[Kategorie:Sociologická metodologie]]<br />
[[Kategorie:Psychologická metodologie]]</div>Sysop