http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Integr%C3%A1ln%C3%AD_po%C4%8Det 2026-05-06T21:58:30Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Integr%C3%A1ln%C3%AD_po%C4%8Det&diff=783381&oldid=prev 2014-09-04T07:00:41Z

<p>+ Nový článek</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Integrální počet''' je část [[matematika|matematiky]], která se zabývá především [[Primitivní funkce|integrací]], což je inverzní proces k [[derivace|derivaci]], a [[integrál]]y.<br /> <br /> Základním pojmem integrálního počtu je [[integrál]]. Integrály se využívají pro hledání [[plocha|ploch]], [[objem]]ů a [[délka|délek]] [[křivka|křivek]].<br /> <br /> Mezi další důležité pojmy integrálního počtu patří např. [[limita]].<br /> <br /> == Historie ==<br /> Již Archimédés vytvořil postup nalezení plochy tím, že ji rozdělil na mnoho segmentů. Tento postup pak rozšířil také na hledání objemů některých těles. Někdy také bývá označován jako ''otec integrálního počtu''.<br /> <br /> Johannes Kepler použil k nalezení objemu těles postup, při kterém je dělil na nekonečný počet infinitesimálně malých prvků. Tuto metodu zobecnil Bonaventura&amp;nbsp;Cavalieri, jehož závěry dále upravil John&amp;nbsp;Wallis. V tomto období byl integrální počet používán především k určování délek, ploch a objemů.<br /> <br /> Od objevu [[derivace]] je integrace považována za k ní inverzní postup. Z tohoto období pochází také tzv. [[Newtonův integrál|Newtonova definice integrálu]].<br /> <br /> Augustin&amp;nbsp;Louis&amp;nbsp;Cauchy definoval základy integrálního počtu použitím [[limita|limity]] jako limitu určitého typu součtu. Tato definice byla později rozvinuta Bernhardem&amp;nbsp;Riemannem (1826–1866) do tzv. [[Riemannův integrál|Riemannova integrálu]].<br /> <br /> Ve [[20. století]] byla definice integrálu dále rozšířena především díky rozvoji [[teorie množin]] a zahrnutím obecného pojmu [[míra (matematika)|míry]] (a také rozvojem [[teorie míry]]). Na základě [[Lebesgueova míra|Lebesgueovy míry]] vytvořil [[Henri Lebesgue|Lebesgue]] tzv. [[Lebesgueův integrál]]. Podobný postup použili i další [[matematik|matematici]].<br /> <br /> == Reference ==<br /> * Rektorys, K. a spol.: ''Přehled užité matematiky I.''. Prometheus, Praha, [[2003]], 7. vydání. ISBN 80-7196-179-5<br /> <br /> == Související články ==<br /> * [[Integrál]]<br /> * [[Diferenciální počet]]<br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> <br /> {{Commonscat|Integral calculus}}{{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Integrální počet| ]]</div>

Sysop