Frill80: 1 revizi

2014-06-06T01:13:05Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 6. 6. 2014, 01:13

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-15T19:25:41Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Interval''' je vzdálenost mezi dvěma [[tón]]y. Ozvou-li se oba tóny současně, vzniká interval '''harmonický''', zazní-li po sobě, vzniká interval '''melodický'''.

== Názvy intervalů ==
Nejmenší vzdálenost mezi dvěma tóny je v evropské hudbě [[půltón]], vzdálenost dvou půltónů se označuje jako [[celý tón]]. Základním intervalem je [[oktáva (hudba)|oktáva]], která udává rozmezí, jež je dále rozděleno na tóny a půltóny. Oktáva je základním intervalem z toho důvodu, že kromě primy (dva stejně vysoké tóny – poměr frekvencí 1:1) je oktáva [[konsonance|nejkonsonantnějším]] intervalem: tóny vzdálené o oktávu mají nejjednodušší možný podíl frekvencí – 2:1 (čili tón o oktávu vyšší má dvojnásobnou frekvenci). V evropské hudbě je oktáva rozdělena na dvanáct půltónů (více o této problematice v článku [[ladění]]).

Intervaly se nazývají podle toho, o kolik stupňů [[diatonická stupnice|diatonické stupnice]] (např. C dur) jsou od sebe oba tóny intervalu vzdáleny. Jejich názvy jsou počeštělé [[latina|latinské]] řadové číslovky v ženském rodě (''prima'' = první, ''secunda'' = druhá, ''tertia'' = třetí, atd.). Tyto názvy platí pro všechny diatonické stupnice – tedy pro všechny durové, mollové a církevní [[stupnice (hudba)|hudební stupnice]]. V tabulce níže jsou uvedeny příklady pro stupnice C dur a e moll.

{| class="wikitable" style="text-align:center"
!
! prima
! sekunda
! tercie
! kvarta
! kvinta
! sexta
! septima
! oktáva
|-
! C dur
| C – C
| C – D
| C – E
| C – F
| C – G
| C – A
| C – H
| C – C
|-
|-
! e moll
| E – E
| E – F#
| E – G
| E – A
| E – H
| E – C
| E – D
| E – E
|-
|}

[[Diatonická stupnice]] má 7 tónů (např. C až H), ale jak již bylo řečeno, oktáva je v evropské hudbě rozdělena do 12 půltónů. Označení „prima“ až „oktáva“ tedy nestačí k popisu všech dvanácti intervalů v dvanáctitónové chromatické stupnici. Proto se zavádí doplňková přídavná jména: ''čistá'', ''malá'' a ''velká''. Prima, kvarta, kvinta a oktáva mohou být jen čisté; sekunda, tercie, sexta a septima mohou být buď malé nebo velké.

Čisté intervaly mají svoje označení proto, že poměr frekvencí jejich tónů je i v [[rovnoměrně temperované ladění|rovnoměrně temperovaném ladění]] velmi blízký poměru malých celých čísel, které používá [[Didymické ladění|čisté ladění]].

{| class="wikitable"
! Stupeň
! Název intervalu
! Půltóny
! Zákl. tón: C
! Zákl. tón: E
|-
| 1
| čistá prima
| 0
| C – C
| E – E
|-
| 2
| malá sekunda
| 1
| C – Db
| E – F
|-
| 2
| velká sekunda
| 2
| C - D
| E – F#
|-
| 3
| malá tercie
| 3
| C – Eb
| E – G
|-
| 3
| velká tercie
| 4
| C – E
| E – G#
|-
| 4
| čistá kvarta
| 5
| C – F
| E – A
|-
| 5
| čistá kvinta
| 7
| C – G
| E – H
|-
| 6
| malá sexta
| 8
| C – Ab
| E – C
|-
| 6
| velká sexta
| 9
| C – A
| E – C#
|-
| 7
| malá septima
| 10
| C – B/Hb
| E – D
|-
| 7
| velká septima
| 11
| C – H
| E – D#
|-
| 8
| čistá oktáva
| 12
| C – C
| E – E
|}

Každý interval může být dále ''zvětšený'' či ''zmenšený''. Zvětšený interval je o půltón větší než velký (nebo čistý), zmenšený interval je o půltón menší než malý (nebo čistý). ''Dvojzvětšený'' interval je o půltón větší než zvětšený, ''dvojzmenšený'' interval je o půltón menší než zmenšený. V tabulce dole jsou z úsporných důvodů příklady pouze pro tercii a kvartu. Jediným omezením je, že žádný tón nesmí mít více než dva křížky (#) nebo více než dvě bé (b).

{| class="wikitable"
! Stupeň
! Název intervalu
! Půltóny
! Zákl. tón: C
! Zákl. tón: E
|-
| 3
| dvojzmenšená tercie
| 1
| –
| E – Gbb
|-
| 3
| zmenšená tercie
| 2
| C – Ebb
| E – Gb
|-
| 3
| malá tercie
| 3
| C – Eb
| E – G
|-
| 3
| velká tercie
| 4
| C – E
| E – G#
|-
| 3
| zvětšená tercie
| 5
| C – E#
| E – G##
|-
| 3
| dvojzvětšená tercie
| 6
| C – E##
| –
|-
| 4
| dvojzmenšená kvarta
| 3
| C – Fbb
| E – Abb
|-
| 4
| zmenšená kvarta
| 4
| C – Fb
| E – Ab
|-
| 4
| čistá kvarta
| 5
| C – F
| E – A
|-
| 4
| zvětšená kvarta
| 6
| C – F#
| E – A#
|-
| 4
| dvojzvětšená kvarta
| 7
| C – F##
| E – A##
|-
|}
<small>Poznámka k výslovnosti: Fbb („feses“), Fb („fes“), F („ef“), F# („fis“), F## („fisis“) apod.</small>

Pokud provedeme [[enharmonická záměna|enharmonickou záměnu]], může mít jeden interval více názvů. Například interval obsahující čtyři půltóny je velká tercie (např. C – E), může se ale také nazývat dvojzvětšená sekunda (C – D##) nebo zmenšená kvarta (C – Fb). Varianty intervalů s „neobvyklými“ názvy se vyskytují kvůli logice hudební harmonie: např. zmenšená septima má v harmonii jinou funkci než zvětšená sexta, byť oba intervaly v temperovaném ladění znějí stejně. Provedeme-li tedy enharmonickou záměnu v zápisu not (např. místo G – E# napíšeme G – F), posluchač klavírní skladby nepozná žádný rozdíl, ale harmonický záměr skladatele přestane být z notového zápisu zřejmý.

== Velikost intervalů ==
Přesné frekvence jednotlivých stupňů závisejí na použitém [[ladění]]. V čistých či přirozených laděních jsou frekvence tónů ve vzájemných poměrech, vyjádřitelných celými čísly. Tyto poměry jsou dalším způsobem, jak označovat intervaly. Např. [[oktáva (hudba)|oktáva]] je vyjádřena poměrem 2:1, čistá [[kvinta (hudba)|kvinta]] je 3:2 atd. Pokud poměr frekvencí nelze vyjádřit jako jednoduchý zlomek, bývá vhodné uvádět jeho hodnotu jako desetinné číslo nebo se používá vyjádření v [[cent (hudba)|centech]]. V [[Evropa|Evropě]] se od 19. století používá převážně [[rovnoměrně temperované ladění]] u něhož žádný interval kromě oktávy nelze vyjádřit jako jednoduchý zlomek. Např. velká tercie má velikost 1,259921, což je 400 centů.

V mnohé mimoevropské hudebě (např. v [[arabská hudba|arabské]], perské, indické, thaiské, africké, indonéské) se používají intervaly odlišné. S intervaly odlišnými od dnešních pracovala i starořecká hudební teorie.
Neobvyklé intervaly lze občas nalézt též v evropské [[lidová hudba|hudbě lidové]], např. na Moravském Slovácku i v hudbě umělé ([[Alois Hába]], [[Eugen Ysaye]], [[Nicola Vicentino]], [[Adriaan Fokker]], [[Ivor Darreg]], [[Paul Erlich]], [[Charles Ives]], [[Ivan Wyschnegradsky]], [[Joseph Schillinger]], ). Tato hudba se nazývá [[Mikrotonální hudba|mikrotonální]]. Vzdálenost mezi dvěma tóny může dělit na třetiny ([[třetinotón]]y]) a čtvrtiny ([[čtvrttón]]y) i menší díly, používat intervalů větších nebo konstruovaných zcela odlišným způsobem.

== Související články ==
* [[stupnice (hudba)|hudební stupnice]]
* [[ladění]]

== Externí odkazy ==
* [http://mujweb.cz/www/isokwant/pand-ger.htm INTERVAL KEYS]
* [http://mujweb.cz/www/isokwant/pand_cz.htm INTERVAL KEYS]
* http://www.instrumento.cz/clanky.php?tar=show_clanek&id_sekce=5&id_clanku=46
* http://www.instrumento.cz/clanky.php?tar=show_clanek&id_sekce=5&id_clanku=2
* [http://webhouse.cz/kurz-harmonie/Intervaly.htm Kurz harmonie bez not - Intervaly]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Intervaly| ]]
[[Kategorie:Hudební terminologie]]

Interval (hudba) - Historie editací

Frill80: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu