Invaze do Polska - Historie editací

Sysop: ++

2024-02-17T11:23:25Z

← Starší verze		Verze z 17. 2. 2024, 11:23
Řádka 42:		Řádka 42:
	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-121-0008-25, Polen, Treffen deutscher und sowjetischer Soldaten.jpg\|left\|thumb\|Setkání německých a sovětských jednotek]]		[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-121-0008-25, Polen, Treffen deutscher und sowjetischer Soldaten.jpg\|left\|thumb\|Setkání německých a sovětských jednotek]]
	[[Soubor:WWII Krakow - 04.jpg\|thumb\|Veřejná poprava vzpurných Poláků, v roce [[1942]]]]		[[Soubor:WWII Krakow - 04.jpg\|thumb\|Veřejná poprava vzpurných Poláků, v roce [[1942]]]]
-	[[9. září]] se drcená polská armáda vzepjala k poslednímu zoufalému pokusu alespoň oddálit nevyhnutelný konec. Zoufalý útok trosek [[Armáda Poznaň\|armád Poznaň]] a [[Armáda Pomoří\|Pomoří]] proti levému křídlu a týlu [[skupina armád Jih\|skupiny armád Jih]] byl veden s úmyslem zastavit její postup a probít se k hlavnímu městu a podpořit jeho obranu (viz [[bitva na Bzuře]]). Zpočátku dokázal prudkým úderem rozvrátit a těžce pošramotit německou 8. armádu, ale nepřítel proti němu brzy nasměroval drtivou většinu kapacit Luftwaffe a téměř třetinu skupiny armád Jih. Když pak vzápětí na [[Tadeusz Kutrzeba\|Kutrzebovy]] síly zaútočila i [[skupina armád Sever]], bylo rozhodnuto. K Varšavě se podařilo dostat jen malé části jednotek, které měly posílit její obranu. V této době se už zbytky všech západních armád pokoušely probít na východ a v souladu s rozkazy velitele polské armády ([[Edward Rydz-Śmigły\|Rydz-Śmigłyho]]) posílit obranu Varšavy a vytvořit obrannou linii na řekách [[Visla]] a [[San]]. Jejich šance byly minimální a definitivně zhasly [[17. září]], když se SSSR v souladu s tajnými dohodami přidal k útoku a napadl Polsko z východu. Sovětský úder vedl ze severu Běloruský front pod velením M. P. Kovaljova a z jihu Ukrajinský front v čele se [[Semjon Konstantinovič Timošenko\|Semjonem Timošenkem]].<ref name="Šnajdr" /> Polská vláda i část velení prchlo ze země. [[28. září]] kapitulovala Varšava, [[29. září]] [[pevnost Modlin]], [[2. říjen\|2. října]] obránci [[poloostrov]]a [[Helská kosa\|Hel]]. Jako poslední jednotky kladoucí organizovaný odpor se vzdaly oddíly generála [[Franciszek Kleeberg\|Kleeberga]] – [[5. říjen\|5. října]]. Při útoku na Polsko se Němci dopouštěli válečných zločinů jednak bombardováním civilního obyvatelstva a kolon uprchlíků, jednak vražděním polských válečných zajatců. ~~Např.~~ jen od 1. září do 26. října [[1939]] vykonali [[Němci]] 764 hromadných exekucí polských zajatců.	+	[[9. září]] se drcená polská armáda vzepjala k poslednímu zoufalému pokusu alespoň oddálit nevyhnutelný konec. Zoufalý útok trosek [[Armáda Poznaň\|armád Poznaň]] a [[Armáda Pomoří\|Pomoří]] proti levému křídlu a týlu [[skupina armád Jih\|skupiny armád Jih]] byl veden s úmyslem zastavit její postup a probít se k hlavnímu městu a podpořit jeho obranu (viz [[bitva na Bzuře]]). Zpočátku dokázal prudkým úderem rozvrátit a těžce pošramotit německou 8. armádu, ale nepřítel proti němu brzy nasměroval drtivou většinu kapacit Luftwaffe a téměř třetinu skupiny armád Jih. Když pak vzápětí na [[Tadeusz Kutrzeba\|Kutrzebovy]] síly zaútočila i [[skupina armád Sever]], bylo rozhodnuto. K Varšavě se podařilo dostat jen malé části jednotek, které měly posílit její obranu. V této době se už zbytky všech západních armád pokoušely probít na východ a v souladu s rozkazy velitele polské armády ([[Edward Rydz-Śmigły\|Rydz-Śmigłyho]]) posílit obranu Varšavy a vytvořit obrannou linii na řekách [[Visla]] a [[San]]. Jejich šance byly minimální a definitivně zhasly [[17. září]], když se SSSR v souladu s tajnými dohodami přidal k útoku a napadl Polsko z východu. Sovětský úder vedl ze severu Běloruský front pod velením M. P. Kovaljova a z jihu Ukrajinský front v čele se [[Semjon Konstantinovič Timošenko\|Semjonem Timošenkem]].<ref name="Šnajdr" /><br />Polská vláda i část velení prchlo ze země. [[28. září]] kapitulovala Varšava, [[29. září]] [[pevnost Modlin]], [[2. říjen\|2. října]] obránci [[poloostrov]]a [[Helská kosa\|Hel]]. Jako poslední jednotky kladoucí organizovaný odpor se vzdaly oddíly generála [[Franciszek Kleeberg\|Kleeberga]] – [[5. říjen\|5. října]]. Při útoku na Polsko se Němci dopouštěli válečných zločinů jednak bombardováním civilního obyvatelstva a kolon uprchlíků, jednak vražděním polských válečných zajatců. Například jen od 1. září do 26. října [[1939]] vykonali [[Němci]] 764 hromadných exekucí polských zajatců.
	== Následky ==		== Následky ==
	[[Soubor:Peking.jpg\|left\|thumb\|Operace Peking: Evakuace polských [[torpédoborec\|torpédoborců]] [[31. srpen\|31. srpna]] [[1939]] do britských přístavů]]		[[Soubor:Peking.jpg\|left\|thumb\|Operace Peking: Evakuace polských [[torpédoborec\|torpédoborců]] [[31. srpen\|31. srpna]] [[1939]] do britských přístavů]]
Řádka 50:		Řádka 50:
	== Teror ==		== Teror ==
	[[Soubor:Wysiedlanie-Zamojszczyzna.jpg\|thumb\|Projekt „rozšiřování Německého životního prostoru“ – násilné vyhánění poláků ze [[Zamość]]ké oblasti (1942)]]		[[Soubor:Wysiedlanie-Zamojszczyzna.jpg\|thumb\|Projekt „rozšiřování Německého životního prostoru“ – násilné vyhánění poláků ze [[Zamość]]ké oblasti (1942)]]
-	[[Soubor:Katyń, ekshumacja ofiar.jpg\|thumb\|left\|Exhumovaná těla polských válečných zajatců ~~povražděných [[NKVD]], viz~~ [[Katyňský masakr]].]]	+	[[Soubor:Katyń, ekshumacja ofiar.jpg\|thumb\|left\|Exhumovaná těla polských povražděných válečných zajatců ([[Katyňský masakr]]).]]
	Po obsazení Polska uplatňovali [[Němci]] vůči Polákům brutální politiku teroru, odnárodňování a [[germanizace]]. Ta byla vykonávána zejména jednotkami [[SS-Totenkopfverbände]] a [[Einsatzgruppen]]. Docházelo k popravám polských vojáků i civilních osob, zvláštní pozornost byla věnována polské vyšší vrstvě a polské inteligenci. V rámci „Operace Tannenberg“, která se týkala likvidace polské elity, bylo do 25. října [[1939]] zavražděno 20-24 tisíc Poláků. Po ní následovala akce „Inteligence“, při níž bylo zabito přes 40 tisíc polských intelektuálů. Německá okupační moc zavedla v [[Polsko\|Polsku]], resp. v [[Generální gouvernement\|Generálním gouvernementu]] a na okupovaných polských územích politiku teroru, přičemž prováděla hromadné veřejné popravy, které měly zastrašovat ostatní obyvatelstvo. Samostatnou kapitolou byly exekuce polských rolníků a ničení polských vesnic. Němci též prováděli politiku vysidlování z oblastí určených k další germanizaci, přičemž bylo ze svých domovů vyhnáno několik stovek tisíc Poláků. Poláci byli též v masovém měřítku nasazováni na nucené práce, při kterých jich velké množství zahynulo. Ještě hůře než samotní Poláci na tom byli příslušníci [[židé\|židovské]] menšiny v Polsku – viz [[holokaust]].		Po obsazení Polska uplatňovali [[Němci]] vůči Polákům brutální politiku teroru, odnárodňování a [[germanizace]]. Ta byla vykonávána zejména jednotkami [[SS-Totenkopfverbände]] a [[Einsatzgruppen]]. Docházelo k popravám polských vojáků i civilních osob, zvláštní pozornost byla věnována polské vyšší vrstvě a polské inteligenci. V rámci „Operace Tannenberg“, která se týkala likvidace polské elity, bylo do 25. října [[1939]] zavražděno 20-24 tisíc Poláků. Po ní následovala akce „Inteligence“, při níž bylo zabito přes 40 tisíc polských intelektuálů. Německá okupační moc zavedla v [[Polsko\|Polsku]], resp. v [[Generální gouvernement\|Generálním gouvernementu]] a na okupovaných polských územích politiku teroru, přičemž prováděla hromadné veřejné popravy, které měly zastrašovat ostatní obyvatelstvo. Samostatnou kapitolou byly exekuce polských rolníků a ničení polských vesnic. Němci též prováděli politiku vysidlování z oblastí určených k další germanizaci, přičemž bylo ze svých domovů vyhnáno několik stovek tisíc Poláků. Poláci byli též v masovém měřítku nasazováni na nucené práce, při kterých jich velké množství zahynulo. Ještě hůře než samotní Poláci na tom byli příslušníci [[židé\|židovské]] menšiny v Polsku – viz [[holokaust]].
	V Sověty obsazené části země panoval teror stejně ukrutný, jako v té německé. Tragický osud postihl zajaté polské [[důstojník]]y a příslušníky inteligence v Sovětském svazu, kteří byli povražděni v rámci tzv. [[Katyňský masakr\|katyňském masakru]].		V Sověty obsazené části země panoval teror stejně ukrutný, jako v té německé. Tragický osud postihl zajaté polské [[důstojník]]y a příslušníky inteligence v Sovětském svazu, kteří byli povražděni v rámci tzv. [[Katyňský masakr\|katyňském masakru]].
Řádka 63:		Řádka 63:
	<center>		<center>
	<gallery>		<gallery>
-	~~Image~~:Poland1939_GermanPlanMap.jpg\|Plán německého úderu	+	File:Poland1939_GermanPlanMap.jpg\|Plán německého úderu
-	~~Image~~:Dywizje wrzesien 1.png\|Rozmístění sil německé a polské strany k 1. září 1939	+	File:Dywizje wrzesien 1.png\|Rozmístění sil německé a polské strany k 1. září 1939
-	~~Image~~:Poland2.jpg\|Prolomení polské obrany a postup německých vojsk do 14. září	+	File:Poland2.jpg\|Prolomení polské obrany a postup německých vojsk do 14. září
-	~~Image~~:Poland1939 after 14 Sep.jpg\|Likvidace hroutící se polské obrany po 14. září	+	File:Poland1939 after 14 Sep.jpg\|Likvidace hroutící se polské obrany po 14. září
-	~~Image~~:~~Second world war europe~~ 1939 ~~map de~~.png\|Výsledek polského tažení	+	File:Invasion of Poland-1939.png\|Výsledek polského tažení
-	~~Soubor~~:Wrzesien2.jpg\|Demarkační linie německých a sovětských jednotek po invazi v září 1939	+	File:Wrzesien2.jpg\|Demarkační linie německých a sovětských jednotek po invazi v září 1939
-	~~Soubor~~:Bundesarchiv Bild 146-1979-050-21A, Polen, Volksdeutsche begrüßen deutsche Soldaten.jpg\|Německá menšina na území Polska vítá své „osvoboditele“	+	File:Bundesarchiv Bild 146-1979-050-21A, Polen, Volksdeutsche begrüßen deutsche Soldaten.jpg\|Německá menšina na území Polska vítá své „osvoboditele“
-	~~Soubor~~:Polish victim of German Luftwaffe action 1939.jpg\|Děvče, které ztratilo starší sestru po náletu [[Luftwaffe (Wehrmacht)\|Luftwaffe]]	+	File:Polish victim of German Luftwaffe action 1939.jpg\|Děvče, které ztratilo starší sestru po náletu [[Luftwaffe (Wehrmacht)\|Luftwaffe]]
	</gallery>		</gallery>
	</center>		</center>

Sysop: + Vylepšení

2016-10-12T18:18:59Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 12. 10. 2016, 18:18
Řádka 7:		Řádka 7:
	\| místo= [[Polsko]]		\| místo= [[Polsko]]
	\| výsledek= Vítězství [[Osa Berlín-Řím-Tokio\|osy]] a [[Sovětský svaz\|SSSR]]		\| výsledek= Vítězství [[Osa Berlín-Řím-Tokio\|osy]] a [[Sovětský svaz\|SSSR]]
-	\| strana1= [[Legie Čechů a Slováků]]	+	\| strana1= {{flagicon\|Polsko}} [[Druhá Polská republika\|Polsko]]<br />{{flagicon\|Československo}} [[Legie Čechů a Slováků]]
	\| strana2= [[Sovětský svaz\|SSSR]]		\| strana2= [[Sovětský svaz\|SSSR]]
	\| velitel1= Ludvík Svoboda		\| velitel1= Ludvík Svoboda
Řádka 18:		Řádka 18:
	Německá '''invaze do Polska''' (též '''zářijová kampaň''' nebo '''zářijové tažení''' ([[němčina\|německy]] ''Polenfeldzug'', [[polština\|polsky]] ''Kampania wrześniowa'' či ''Wojna obronna 1939 roku''); [[1. září]] [[1939]] – [[5. říjen]] [[1939]], od [[17. září]] podpořena útokem [[Sovětský svaz\|SSSR]]) zahájila [[druhá světová válka\|druhou světovou válku]] v [[Evropa\|Evropě]]. [[Německo]] a [[Sovětský svaz\|SSSR]] během ní společně v jediném měsíci zlikvidovaly [[Polsko]]. [[Západní spojenci]], kteří v reakci na německou agresi vyhlásili Německu [[válka\|válku]], nebyli ochotni ani schopni Polsku významněji pomoci a nedokázali ani využít faktu, že většina německých jednotek byla soustředěna v Polsku a na polských hranicích.<ref>http://www.fronta.cz/dokument/smlouva-o-vzajemne-pomoci-mezi-velkou-britanii-a-polskem</ref>		Německá '''invaze do Polska''' (též '''zářijová kampaň''' nebo '''zářijové tažení''' ([[němčina\|německy]] ''Polenfeldzug'', [[polština\|polsky]] ''Kampania wrześniowa'' či ''Wojna obronna 1939 roku''); [[1. září]] [[1939]] – [[5. říjen]] [[1939]], od [[17. září]] podpořena útokem [[Sovětský svaz\|SSSR]]) zahájila [[druhá světová válka\|druhou světovou válku]] v [[Evropa\|Evropě]]. [[Německo]] a [[Sovětský svaz\|SSSR]] během ní společně v jediném měsíci zlikvidovaly [[Polsko]]. [[Západní spojenci]], kteří v reakci na německou agresi vyhlásili Německu [[válka\|válku]], nebyli ochotni ani schopni Polsku významněji pomoci a nedokázali ani využít faktu, že většina německých jednotek byla soustředěna v Polsku a na polských hranicích.<ref>http://www.fronta.cz/dokument/smlouva-o-vzajemne-pomoci-mezi-velkou-britanii-a-polskem</ref>
	== Důvody a záminka ==		== Důvody a záminka ==
		+	[[Soubor:Historyczne Zachodnie Granice Polski.gif\|thumb\|left\|Polský propagandistický leták z června 1939, porovnávající údajné historické hranice Polska a tehdejší územní rozsah Polska]]
	Příčinou konfliktu byl jednak fakt, že se Německo nikdy nesmířilo se svými územními ztrátami v polském prostoru, které muselo dočasně akceptovat po porážce v [[první světová válka\|první světové válce]], jednak [[Adolf Hitler\|Hitlerova]] idea, že je třeba rozšířit německý „[[Lebensraum\|životní prostor]]“ směrem na východ. Hlavním německým územním požadavkem byl tzv. [[Polský koridor]], tedy polské území, které oddělovalo [[Východní Prusko]] od zbytku německého území. V koridoru se také nacházelo [[Svobodné město Gdaňsk]], které si Německo také nárokovalo, a také celkem početná německá národnostní menšina.		Příčinou konfliktu byl jednak fakt, že se Německo nikdy nesmířilo se svými územními ztrátami v polském prostoru, které muselo dočasně akceptovat po porážce v [[první světová válka\|první světové válce]], jednak [[Adolf Hitler\|Hitlerova]] idea, že je třeba rozšířit německý „[[Lebensraum\|životní prostor]]“ směrem na východ. Hlavním německým územním požadavkem byl tzv. [[Polský koridor]], tedy polské území, které oddělovalo [[Východní Prusko]] od zbytku německého území. V koridoru se také nacházelo [[Svobodné město Gdaňsk]], které si Německo také nárokovalo, a také celkem početná německá národnostní menšina.
	Někteří historikové poukazují na fakt, že polská vláda se zjevně spoléhala na záruky [[západní spojenci\|západních spojenců]] (poskytnuté v květnu roku 1939) a v mnoha ohledech se chovala vůči německé menšině a v otázce Gdaňsku nediplomaticky a často podléhala vášním. Mnozí Poláci byli například toho názoru, že by se spíše mělo Německo vzdát Východního Pruska v jejich prospěch a na německé požadavky nechtěli za žádnou cenu přistoupit. Nicméně i přesto panuje všeobecný názor, že výhradním agresorem zde bylo Německo.		Někteří historikové poukazují na fakt, že polská vláda se zjevně spoléhala na záruky [[západní spojenci\|západních spojenců]] (poskytnuté v květnu roku 1939) a v mnoha ohledech se chovala vůči německé menšině a v otázce Gdaňsku nediplomaticky a často podléhala vášním. Mnozí Poláci byli například toho názoru, že by se spíše mělo Německo vzdát Východního Pruska v jejich prospěch a na německé požadavky nechtěli za žádnou cenu přistoupit. Nicméně i přesto panuje všeobecný názor, že výhradním agresorem zde bylo Německo.
	Válce [[23. srpen\|23. srpna]] předcházelo podepsání [[Pakt Ribbentrop-Molotov\|paktu o neútočení]] mezi [[Sovětský svaz\|SSSR]] a Německem, v jehož tajných dodatcích si obě země rozdělily [[sféra vlivu\|sféry vlivu]], vzájemnou podporu při jejich vymezování a výslovně připustily likvidaci Polska.		Válce [[23. srpen\|23. srpna]] předcházelo podepsání [[Pakt Ribbentrop-Molotov\|paktu o neútočení]] mezi [[Sovětský svaz\|SSSR]] a Německem, v jehož tajných dodatcích si obě země rozdělily [[sféra vlivu\|sféry vlivu]], vzájemnou podporu při jejich vymezování a výslovně připustily likvidaci Polska.
	== Plány stran ==		== Plány stran ==
-	~~[[Soubor:Soviet Tanks invades Poland 17.09.1939.jpg\|left\|thumb\|Sovětské tanky postupující na Polsko ([[17. září]] [[1939]])]]~~
	Polsko bylo rozhodnuto bránit se útoku a posečkat na pomoc od západních spojenců. Evidentně nepočítalo s útokem ze strany SSSR. Německo mělo postupovat podle vojenského plánu „Fall Weiss“ (operace Bílá), jenž využíval nevýhodného rozložení polského území. Německé jednotky rozmístěné ve [[Východní Prusko\|Východním Prusku]] a [[Slezsko\|Slezsku]] měly vytvořit kleště a obchvátit polské jednotky. Sovětský svaz měl v plánu na sebe neupozorňovat a přidat se až později, což mělo omezit politické problémy a vojenské ztráty spojené s útokem (vzhledem k předchozí drtivé porážce v [[Polsko-sovětská válka\|Rusko-polské válce]] měl Stalin k polské armádě značný respekt). Nečekaně rychlý postup Německa Sovětský svaz zaskočil a Stalin musel později s útokem spěchat. Svůj vpád odůvodňoval ochranou [[Rusové\|ruského]], [[Bělorusové\|běloruského]] a [[Ukrajinci\|ukrajinského]] obyvatelstva před německým záborem, ovšem prokázaným faktem je, že tam, kde to mělo význam, spolu sovětské a německé jednotky ochotně spolupracovaly a že útok byl s Německem předem domluven.		Polsko bylo rozhodnuto bránit se útoku a posečkat na pomoc od západních spojenců. Evidentně nepočítalo s útokem ze strany SSSR. Německo mělo postupovat podle vojenského plánu „Fall Weiss“ (operace Bílá), jenž využíval nevýhodného rozložení polského území. Německé jednotky rozmístěné ve [[Východní Prusko\|Východním Prusku]] a [[Slezsko\|Slezsku]] měly vytvořit kleště a obchvátit polské jednotky. Sovětský svaz měl v plánu na sebe neupozorňovat a přidat se až později, což mělo omezit politické problémy a vojenské ztráty spojené s útokem (vzhledem k předchozí drtivé porážce v [[Polsko-sovětská válka\|Rusko-polské válce]] měl Stalin k polské armádě značný respekt). Nečekaně rychlý postup Německa Sovětský svaz zaskočil a Stalin musel později s útokem spěchat. Svůj vpád odůvodňoval ochranou [[Rusové\|ruského]], [[Bělorusové\|běloruského]] a [[Ukrajinci\|ukrajinského]] obyvatelstva před německým záborem, ovšem prokázaným faktem je, že tam, kde to mělo význam, spolu sovětské a německé jednotky ochotně spolupracovaly a že útok byl s Německem předem domluven.
	== Události před útokem ==		== Události před útokem ==
Řádka 84:		Řádka 84:


-	~~{{Velké kampaně druhé světové války}}~~{{Commonscat\|Polish Defensive War of 1939}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commonscat\|Polish Defensive War of 1939}}{{Velké kampaně druhé světové války}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Československý odboj během druhé světové války]]		[[Kategorie:Československý odboj během druhé světové války]]
	[[Kategorie:Kampaně a fronty druhé světové války]]		[[Kategorie:Kampaně a fronty druhé světové války]]

Sysop: + Vylepšení

2015-02-16T21:36:27Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 16. 2. 2015, 21:36
Řádka 84:		Řádka 84:


-	{{~~commonscat~~\|Polish Defensive War of 1939~~}}{{Velké kampaně druhé světové války~~}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Velké kampaně druhé světové války}}{{Commonscat\|Polish Defensive War of 1939}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Československý odboj během druhé světové války]]		[[Kategorie:Československý odboj během druhé světové války]]
	[[Kategorie:Kampaně a fronty druhé světové války]]		[[Kategorie:Kampaně a fronty druhé světové války]]
	[[Kategorie:Druhá světová válka v Evropě]]		[[Kategorie:Druhá světová válka v Evropě]]
-	[[Kategorie:~~Události roku~~ 1939]]	+	[[Kategorie:1939]]
	[[Kategorie:Dějiny Polska během druhé světové války]]		[[Kategorie:Dějiny Polska během druhé světové války]]

Frill80: 1 revizi

2014-06-06T01:09:38Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 6. 6. 2014, 01:09

Sysop: Nahrazení textu

2012-05-21T00:42:35Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox válka
|Střetnutí= '''Invaze do Polska'''
|konflikt= [[Druhá světová válka]]
|image=[[Soubor:Schleswig Holstein firing Gdynia 13.09.1939.jpg|300px]]
|komentář=Německá bitevní loď Schleswig Holstein pálí na Gdyni 13. 9. 1939
| trvání= [[1. září]] [[1939]] - [[6. říjen|6. října]] [[1939]]
| místo= [[Polsko]]
| výsledek= Vítězství [[Osa Berlín-Řím-Tokio|osy]] a [[Sovětský svaz|SSSR]]
| strana1= [[Legie Čechů a Slováků]]
| strana2= [[Sovětský svaz|SSSR]]
| velitel1= Ludvík Svoboda
| velitel2= [[Ferdinand Čatloš]] ([[Polní armáda Bernolák]])
| síla1= '''Polsko:''' 39 divizí, 16 brigád, 4 300 děl, 880 tanků, 400 letadel '''Československý legion:''' 1000 vojáků 190 pilotů '''Celkem: 950 000'''
| síla2='''Německo''': 60 divizí, 4 brigády, 10 000 děl, 2 700 tanků, 4 000 letadel '''SSSR''': 33+ divizí, 11+ brigád, 4 959 děl, 4 736 tanků, 3 300 letadel '''Slovensko''': 3 divize '''Celkem''': 1 500 000 Němců, 800 000+ Rusů, 50 000 Slováků '''Celkem: 2 650 000+'''
| ztráty1='''Polsko''': 66 000 mrtvých 133 700 zraněných, 694 000 zajatců '''Československý legion''': Neznámé ztráty
| ztráty2='''Německo''': 16 343 mrtvých 27 280 zraněných, 320 pohřešovaných '''SSSR''': 1 475 mrtvých nebo pohřešovaných 2 383 zraněných '''Slovensko''': 18 mrtvých, 46 zraněných, 11 pohřešovaných
|}}
Německá '''invaze do Polska''' (též '''zářijová kampaň''' nebo '''zářijové tažení''' ([[němčina|německy]] ''Polenfeldzug'', [[polština|polsky]] ''Kampania wrześniowa'' či ''Wojna obronna 1939 roku''); [[1. září]] [[1939]] – [[5. říjen]] [[1939]], od [[17. září]] podpořena útokem [[Sovětský svaz|SSSR]]) zahájila [[druhá světová válka|druhou světovou válku]] v [[Evropa|Evropě]]. [[Německo]] a [[Sovětský svaz|SSSR]] během ní společně v jediném měsíci zlikvidovaly [[Polsko]]. [[Západní spojenci]], kteří v reakci na německou agresi vyhlásili Německu [[válka|válku]], nebyli ochotni ani schopni Polsku významněji pomoci a nedokázali ani využít faktu, že většina německých jednotek byla soustředěna v Polsku a na polských hranicích.<ref>http://www.fronta.cz/dokument/smlouva-o-vzajemne-pomoci-mezi-velkou-britanii-a-polskem</ref>
== Důvody a záminka ==
Příčinou konfliktu byl jednak fakt, že se Německo nikdy nesmířilo se svými územními ztrátami v polském prostoru, které muselo dočasně akceptovat po porážce v [[první světová válka|první světové válce]], jednak [[Adolf Hitler|Hitlerova]] idea, že je třeba rozšířit německý „[[Lebensraum|životní prostor]]“ směrem na východ. Hlavním německým územním požadavkem byl tzv. [[Polský koridor]], tedy polské území, které oddělovalo [[Východní Prusko]] od zbytku německého území. V koridoru se také nacházelo [[Svobodné město Gdaňsk]], které si Německo také nárokovalo, a také celkem početná německá národnostní menšina.
Někteří historikové poukazují na fakt, že polská vláda se zjevně spoléhala na záruky [[západní spojenci|západních spojenců]] (poskytnuté v květnu roku 1939) a v mnoha ohledech se chovala vůči německé menšině a v otázce Gdaňsku nediplomaticky a často podléhala vášním. Mnozí Poláci byli například toho názoru, že by se spíše mělo Německo vzdát Východního Pruska v jejich prospěch a na německé požadavky nechtěli za žádnou cenu přistoupit. Nicméně i přesto panuje všeobecný názor, že výhradním agresorem zde bylo Německo.
Válce [[23. srpen|23. srpna]] předcházelo podepsání [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktu o neútočení]] mezi [[Sovětský svaz|SSSR]] a Německem, v jehož tajných dodatcích si obě země rozdělily [[sféra vlivu|sféry vlivu]], vzájemnou podporu při jejich vymezování a výslovně připustily likvidaci Polska.
== Plány stran ==
[[Soubor:Soviet Tanks invades Poland 17.09.1939.jpg|left|thumb|Sovětské tanky postupující na Polsko ([[17. září]] [[1939]])]]
Polsko bylo rozhodnuto bránit se útoku a posečkat na pomoc od západních spojenců. Evidentně nepočítalo s útokem ze strany SSSR. Německo mělo postupovat podle vojenského plánu „Fall Weiss“ (operace Bílá), jenž využíval nevýhodného rozložení polského území. Německé jednotky rozmístěné ve [[Východní Prusko|Východním Prusku]] a [[Slezsko|Slezsku]] měly vytvořit kleště a obchvátit polské jednotky. Sovětský svaz měl v plánu na sebe neupozorňovat a přidat se až později, což mělo omezit politické problémy a vojenské ztráty spojené s útokem (vzhledem k předchozí drtivé porážce v [[Polsko-sovětská válka|Rusko-polské válce]] měl Stalin k polské armádě značný respekt). Nečekaně rychlý postup Německa Sovětský svaz zaskočil a Stalin musel později s útokem spěchat. Svůj vpád odůvodňoval ochranou [[Rusové|ruského]], [[Bělorusové|běloruského]] a [[Ukrajinci|ukrajinského]] obyvatelstva před německým záborem, ovšem prokázaným faktem je, že tam, kde to mělo význam, spolu sovětské a německé jednotky ochotně spolupracovaly a že útok byl s Německem předem domluven.
== Události před útokem ==
[[Soubor:Polish infantry marching -2 1939.jpg|left|thumb|Polská pěchota za přesunu]]
Podle Hitlerova plánu mělo k invazi dojít [[26. srpen|26. srpna]] brzy ráno. Již [[25. srpen|25. srpna]] se proto začaly německé jednotky přesouvat do výchozích postavení a došlo i k tzv. [[Jablunkovský incident|Jablunkovskému incidentu]], který je považován za první předčasný útok druhé světové války v Evropě.<ref>Mečislav Borák v Nástinu dějin Těšínska (1992), str. 107.</ref> Ve stejný den se ale političtí představitelé Velké Británie odhodlali podepsat dlouho očekávané písemné garance Polsku, ve kterých se obě strany zavazovaly ke spojenectví v případě německého útoku.
To Hitlera velice překvapilo a rozkaz útoku ještě téhož dne odložil. Rozkaz k odložení akce se ale k několika malým, převážně záškodnickým jednotkám nedostal, a proto se druhého dne odehrálo několik drobných pohraničních incidentů a šarvátek. Polsko, které již od jarních měsíců postupně mobilizovalo armádu, proto s koncem [[30. srpen|30. srpna]] vyhlásilo všeobecnou [[mobilizace|mobilizaci]]. Potom byla ale na nátlak západních spojenců, kteří se chtěli válce vyhnout za každou cenu, odvolána.
[[31. srpen|31. srpna]] dal Hitler polské straně výzvu k poslání vyjednavače, zřejmě aby si u západních států získal pověst diplomata. Polská vláda ale jakékoliv jednání s Německem odmítla a znovu vyhlásila mobilizaci. Zmatky, které tento akt provázely, způsobily že polská armáda měla v době německého útoku (ke kterému došlo druhého dne) zmobilizováno pouze 65 % svých sil.
Hitler mezitím stanovil čas útoku na [[1. září]] v 4:00. Německou záminkou k napadení Polska měly být [[pohraniční incident]]y na německo-polské hranici, zejména pak [[přepadení vysílačky v Glivici]], který se odehrál [[31. srpen|31. srpna]] [[1939]]. Podle německé propagandy byla radiostanice ve večerních hodinách přepadena polskými vojáky, kteří měli povraždit její posádku a vysílat odtud výzvy k boji proti Německu. Ve skutečnosti byl ale přepad proveden německými agenty [[gestapo|gestapa]] převlečenými do polských uniforem.
== Invaze začíná ==
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1979-056-18A, Polen, Schlagbaum, deutsche Soldaten.jpg|left|thumb|Nadšení němečtí vojáci strhávají Polskou hraniční závoru]]
Zatímco v [[Asie|Asii]] se již od roku [[1937]] bojovalo „jen“ mezi [[Čína|Čínou]] a [[Japonsko|Japonskem]] (viz [[Druhá čínsko-japonská válka]]), skutečná světová válka započala 1. září 1939 v [[Evropa|Evropě]] na [[německo]]-[[Polsko|polské]] hranici, kdy [[Německo|německá]] vojska po předchozích provokacích a zinscenovaných incidentech zahájila [[Invaze|invazi]]. K útoku se posléze připojilo [[Slovensko]]. [[Spojené království|Velká Británie]] a [[Francie]] tentokráte po formální stránce nezaváhaly: [[3. září]] 1939 vyhlásily [[Německo|Německu]] [[Válka|válku]]. Faktem však bylo, že tyto státy neměly schopnost ji vést na dostatečně významné úrovni. Zatímco [[letecká válka|letecká]] a [[námořní válka]] vzplanula prakticky okamžitě, pozemní vojska západních spojenců se teprve formovala. [[Spojené království]] nebyla schopna dát dohromady nic víc než malý [[expediční sbor]], který odeslala do [[Francie]], a zastaralé mobilizační mechanismy [[Francouzská armáda|francouzské armády]] se rozbíhaly příliš pomalu. Navíc hlavní [[Francie|francouzská]] [[vojenská doktrína]] rozhodně nebyla [[Polsko|Polsku]] nakloněna, [[generál]] [[Maurice Gamelin|Gamelin]] ji shrnul jedinou větou: „Kdo zaútočí, prohraje“. Zatímco se však [[francouzská armáda]] šikovala a čekala na Hitlerovu chybu, na východě probíhala tragédie.
== Polská obrana se hroutí ==
[[Soubor:7TP.jpg|left|thumb|Polský lehký tank [[7TP]]]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-012-0037-23A, Polen, Straßenkampf, Infanterie.jpg|right|thumb|Pouliční boje]]
[[Soubor:PZL-37 Los.jpg|left|thumb|Polský bombardér [[PZL.37 Łoś]]]]
Polská armáda zoufale bojovala, ale za situace, v jaké se ocitla, nebyl úspěšný odpor možný. Polská vojska se nestihla ani plně zmobilizovat a zaujmout určené pozice, když byla země napadena. Polské letectvo utrpělo značné ztráty při prvních náletech ''[[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]'' – většinou se však jednalo o cvičné, druholiniové a opravované stroje, protože prvoliniové letouny byly rozmístěny na polních letištích. Časté tvrzení, že během prvních náletů byla zničena většina polského letectva, je ve skutečnosti jedním z mýtů, které se pojí s touto válkou.<ref name="Glynwed">Glynwed: ''Stručné shrnutí německo-polské letecké války v září 1939'', dostupné: http://www.fronta.cz/strucne-shrnuti-nemecko-polske-letecke-valky-v-zari-1939 (navštíveno: 15. 10. 2008)</ref> Polské letectvo ve skutečnosti přežilo první údery a bojovalo ve válce s obrovskou houževnatostí, přičemž způsobilo německému letectvu všeobecně větší ztráty, než by se dalo očekávat, nicméně situace na zemi byla beznadějná.
Nepočetné polské tankové síly organizované zastaralým způsobem nemohly čelit německým tankovým klínům postupujícím vpřed podle inovačních schémat ''[[blesková válka|bleskové války]]''. Nemotorizovaná polská [[pěchota]] i [[jízda]] byly opakovaně masakrovány při přesunech přes [[otevřený terén]], který nedokázaly překonávat dost rychle, nebo ničeny postupně po malých jednotkách, protože se díky neschopnosti rychle se přesouvat a přeskupovat nedokázaly mezi sebou účinně podporovat. Polské [[letectvo]], kterému rychle docházely bomby a náhradní díly, nebylo schopno ani zabezpečit účinné [[vzdušné krytí]] polským jednotkám, ani provádět dostatečně silné a koordinované útoky na postupující německé kolony (výrazné úspěchy si vydobyla pouze stíhací brigáda chránící [[Varšava|Varšavu]] a bombardovací brigáda útočící na XVI. armádní sbor generála Höpnera, který musel kvůli jejím útokům požádat o speciální stíhací ochranu. Oba úspěchy však byly časově omezené – v prvním případě ztrátou vhodných letišť a rozpadem systému včasné výstrahy, v druhém ztrátami bombardérů a nedostatkem bomb.<ref name="Glynwed"/> Německé jednotky rychle pronikaly ze severu i jihozápadu k Varšavě. Již [[8. září]] stály jednotky 4. tankové divize na varšavských předměstích.<ref name="Šnajdr">{{Citace monografie | příjmení = Šnajdr | jméno = Miroslav | odkaz na autora = | titul = Operace Barbarossa. Letecká válka 22. června 1941 | vydavatel = Votobia | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 236 | isbn = 80-7220-148-4 | stránky = 7}}</ref>
== Poslední odpor ==
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-121-0008-25, Polen, Treffen deutscher und sowjetischer Soldaten.jpg|left|thumb|Setkání německých a sovětských jednotek]]
[[Soubor:WWII Krakow - 04.jpg|thumb|Veřejná poprava vzpurných Poláků, v roce [[1942]]]]
[[9. září]] se drcená polská armáda vzepjala k poslednímu zoufalému pokusu alespoň oddálit nevyhnutelný konec. Zoufalý útok trosek [[Armáda Poznaň|armád Poznaň]] a [[Armáda Pomoří|Pomoří]] proti levému křídlu a týlu [[skupina armád Jih|skupiny armád Jih]] byl veden s úmyslem zastavit její postup a probít se k hlavnímu městu a podpořit jeho obranu (viz [[bitva na Bzuře]]). Zpočátku dokázal prudkým úderem rozvrátit a těžce pošramotit německou 8. armádu, ale nepřítel proti němu brzy nasměroval drtivou většinu kapacit Luftwaffe a téměř třetinu skupiny armád Jih. Když pak vzápětí na [[Tadeusz Kutrzeba|Kutrzebovy]] síly zaútočila i [[skupina armád Sever]], bylo rozhodnuto. K Varšavě se podařilo dostat jen malé části jednotek, které měly posílit její obranu. V této době se už zbytky všech západních armád pokoušely probít na východ a v souladu s rozkazy velitele polské armády ([[Edward Rydz-Śmigły|Rydz-Śmigłyho]]) posílit obranu Varšavy a vytvořit obrannou linii na řekách [[Visla]] a [[San]]. Jejich šance byly minimální a definitivně zhasly [[17. září]], když se SSSR v souladu s tajnými dohodami přidal k útoku a napadl Polsko z východu. Sovětský úder vedl ze severu Běloruský front pod velením M. P. Kovaljova a z jihu Ukrajinský front v čele se [[Semjon Konstantinovič Timošenko|Semjonem Timošenkem]].<ref name="Šnajdr" /> Polská vláda i část velení prchlo ze země. [[28. září]] kapitulovala Varšava, [[29. září]] [[pevnost Modlin]], [[2. říjen|2. října]] obránci [[poloostrov]]a [[Helská kosa|Hel]]. Jako poslední jednotky kladoucí organizovaný odpor se vzdaly oddíly generála [[Franciszek Kleeberg|Kleeberga]] – [[5. říjen|5. října]]. Při útoku na Polsko se Němci dopouštěli válečných zločinů jednak bombardováním civilního obyvatelstva a kolon uprchlíků, jednak vražděním polských válečných zajatců. Např. jen od 1. září do 26. října [[1939]] vykonali [[Němci]] 764 hromadných exekucí polských zajatců.
== Následky ==
[[Soubor:Peking.jpg|left|thumb|Operace Peking: Evakuace polských [[torpédoborec|torpédoborců]] [[31. srpen|31. srpna]] [[1939]] do britských přístavů]]
[[Soubor:Polish farmers killed by German forces, German-occupied Poland, 1943.jpg|thumb|Masakr polských rolníků v roce [[1943]]]]
Polská armáda utrpěla těžké ztráty, některá města (zejména Varšava) byla těžce poškozena rozsáhlým [[bombardování]]m. Země byla obsazena dílem [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]], dílem [[stalinismus|stalinistickým]] [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] a v následných letech musela čelit mimořádným zvěrstvům ze strany obou vítězů. Polsko mělo ze všech států, které poznamenala [[Druhá světová válka|2. světová válka]], největší procentuální ztráty obyvatelstva (viz [[Počet obětí druhé světové války]]). Průběh vojenských operací potvrdil, že se německé vojenské doktríny rozvíjejí správným směrem a předznamenal průběh a výsledek [[bitva o Francii|bitvy o Francii]], která proběhla v roce [[1940]].
Za druhé světové války zahynulo zhruba 5 600 000 polských občanů (některé zdroje uvádějí 6 miliónů), z toho bylo 3.000.000 obětí židovského holocaustu, 400 tisíc padlých či zavražděných polských vojáků a 2 200 000 civilistů.
== Teror ==
[[Soubor:Wysiedlanie-Zamojszczyzna.jpg|thumb|Projekt „rozšiřování Německého životního prostoru“ – násilné vyhánění poláků ze [[Zamość]]ké oblasti (1942)]]
[[Soubor:Katyń, ekshumacja ofiar.jpg|thumb|left|Exhumovaná těla polských válečných zajatců povražděných [[NKVD]], viz [[Katyňský masakr]].]]
Po obsazení Polska uplatňovali [[Němci]] vůči Polákům brutální politiku teroru, odnárodňování a [[germanizace]]. Ta byla vykonávána zejména jednotkami [[SS-Totenkopfverbände]] a [[Einsatzgruppen]]. Docházelo k popravám polských vojáků i civilních osob, zvláštní pozornost byla věnována polské vyšší vrstvě a polské inteligenci. V rámci „Operace Tannenberg“, která se týkala likvidace polské elity, bylo do 25. října [[1939]] zavražděno 20-24 tisíc Poláků. Po ní následovala akce „Inteligence“, při níž bylo zabito přes 40 tisíc polských intelektuálů. Německá okupační moc zavedla v [[Polsko|Polsku]], resp. v [[Generální gouvernement|Generálním gouvernementu]] a na okupovaných polských územích politiku teroru, přičemž prováděla hromadné veřejné popravy, které měly zastrašovat ostatní obyvatelstvo. Samostatnou kapitolou byly exekuce polských rolníků a ničení polských vesnic. Němci též prováděli politiku vysidlování z oblastí určených k další germanizaci, přičemž bylo ze svých domovů vyhnáno několik stovek tisíc Poláků. Poláci byli též v masovém měřítku nasazováni na nucené práce, při kterých jich velké množství zahynulo. Ještě hůře než samotní Poláci na tom byli příslušníci [[židé|židovské]] menšiny v Polsku – viz [[holokaust]].
V Sověty obsazené části země panoval teror stejně ukrutný, jako v té německé. Tragický osud postihl zajaté polské [[důstojník]]y a příslušníky inteligence v Sovětském svazu, kteří byli povražděni v rámci tzv. [[Katyňský masakr|katyňském masakru]].
== Literatura ==
* PIEKALKIEWICZ, Janusz. Polské tažení : Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku. Praha : Naše Vojsko, 2007. 328 s. ISBN 978-80-206-0759-1.
* ZALOGA, Steven J. Polsko 1939 : zrození bleskové války. Praha : Grada, 2007. 96 s. ISBN 978-80-247-1897-2.

== Související články ==
* [[Německé zločiny v Polsku za druhé světové války]]

== Galerie ==
<center>
<gallery>
Image:Poland1939_GermanPlanMap.jpg|Plán německého úderu
Image:Dywizje wrzesien 1.png|Rozmístění sil německé a polské strany k 1. září 1939
Image:Poland2.jpg|Prolomení polské obrany a postup německých vojsk do 14. září
Image:Poland1939 after 14 Sep.jpg|Likvidace hroutící se polské obrany po 14. září
Image:Second world war europe 1939 map de.png|Výsledek polského tažení
Soubor:Wrzesien2.jpg|Demarkační linie německých a sovětských jednotek po invazi v září 1939
Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1979-050-21A, Polen, Volksdeutsche begrüßen deutsche Soldaten.jpg|Německá menšina na území Polska vítá své „osvoboditele“
Soubor:Polish victim of German Luftwaffe action 1939.jpg|Děvče, které ztratilo starší sestru po náletu [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]
</gallery>
</center>

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.fronta.cz/strucne-shrnuti-nemecko-polske-letecke-valky-v-zari-1939 Letecká německo-polská válka v září 1939 na www.fronta.cz]
* [http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek.php?id=537 Popis Invaze do Polska na serveru valka.cz]
* [http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_11177.html Popis slovenské účasti na invazi na serveru valka.cz]
* [http://www.vojsko.net/index.php?clanek=konflikty/ww2/polsko Invaze do Polska na serveru Vojsko.net]
* (polsky) [http://web.archive.org/web/20071015075725/http://dws.xip.pl/WojnaObronna/czesi.html Článek o československém legionu]

{{commonscat|Polish Defensive War of 1939}}{{Velké kampaně druhé světové války}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Československý odboj během druhé světové války]]
[[Kategorie:Kampaně a fronty druhé světové války]]
[[Kategorie:Druhá světová válka v Evropě]]
[[Kategorie:Události roku 1939]]
[[Kategorie:Dějiny Polska během druhé světové války]]