Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa - Historie editací

Sysop: + Aktualizace

2026-05-21T15:10:12Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 21. 5. 2026, 15:10
Řádka 1:		Řádka 1:
		+	[[Soubor:Praga 11.jpg\|thumb\|250px\|Tanky [[T-55]] invazních sil obklopené davem demonstrantů]]
		+	[[Soubor:František Dostál Srpen 1968 4.jpg\|thumb\|250px\|Sovětský tank v Praze, nedaleko hlavního nádraží (21. srpna 1968)]]
		+	[[File:Zvací dopis 1968.jpg\|thumb\|250px\|[[Zvací dopis]] (1968)]]
	'''Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa''' ('''Vstup spojeneckých vojsk''', '''Operace Dunaj''') byl vojenský vpád vojsk pěti [[socialismus\|socialistických]] zemí [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy]] v čele se [[Sovětský svaz\|Sovětským svazem]] (SSSR) na [[Zvací dopis\|žádost]] konzervativního křídla komunistické strany. Dále se jej účastnila vojska [[Polská lidová republika\|Polské lidové republiky]] (PLR), [[Maďarská lidová republika\|Maďarské lidové republiky]] (MLR) a [[Bulharská lidová republika\|Bulharské lidové republiky]] (BLR). Vojska [[Německá demokratická republika\|Německé demokratické republiky]] (NDR), ač připravena k zásahu, nakonec hranice [[Československá socialistická republika\|ČSSR]] nepřekročila (až na malý počet specialistů).<ref>[http://www.rozhlas.cz/1968/aktualne/_zprava/486423 Archivy zpochybňují přímou účast vojsk bývalé NDR na invazi v roce 1968]</ref><ref>[http://www.ct24.cz/srpen-1968/zahranicni/26086-ndr-se-srpnove-invaze-zucastnila-a-zaroven-nezucastnila/ NDR se srpnové invaze zúčastnila… a zároveň nezúčastnila]</ref> Země Varšavské smlouvy, které se invaze nezúčastnily, byly [[Albánie]] (od roku 1962 fungovala v tomto paktu jen jako pasivní člen) a [[Rumunsko]] pod vedením svérázného diktátora [[Nicolae Ceauşescu\|Nicolae Ceauşesca]].		'''Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa''' ('''Vstup spojeneckých vojsk''', '''Operace Dunaj''') byl vojenský vpád vojsk pěti [[socialismus\|socialistických]] zemí [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy]] v čele se [[Sovětský svaz\|Sovětským svazem]] (SSSR) na [[Zvací dopis\|žádost]] konzervativního křídla komunistické strany. Dále se jej účastnila vojska [[Polská lidová republika\|Polské lidové republiky]] (PLR), [[Maďarská lidová republika\|Maďarské lidové republiky]] (MLR) a [[Bulharská lidová republika\|Bulharské lidové republiky]] (BLR). Vojska [[Německá demokratická republika\|Německé demokratické republiky]] (NDR), ač připravena k zásahu, nakonec hranice [[Československá socialistická republika\|ČSSR]] nepřekročila (až na malý počet specialistů).<ref>[http://www.rozhlas.cz/1968/aktualne/_zprava/486423 Archivy zpochybňují přímou účast vojsk bývalé NDR na invazi v roce 1968]</ref><ref>[http://www.ct24.cz/srpen-1968/zahranicni/26086-ndr-se-srpnove-invaze-zucastnila-a-zaroven-nezucastnila/ NDR se srpnové invaze zúčastnila… a zároveň nezúčastnila]</ref> Země Varšavské smlouvy, které se invaze nezúčastnily, byly [[Albánie]] (od roku 1962 fungovala v tomto paktu jen jako pasivní člen) a [[Rumunsko]] pod vedením svérázného diktátora [[Nicolae Ceauşescu\|Nicolae Ceauşesca]].

Řádka 35:		Řádka 38:

	=== Zahraniční protesty ===		=== Zahraniční protesty ===
-	[[~~Image~~:Helsinki demonstration against the invasion of Czechoslovakia in 1968.jpg\|thumb\|Protiokupační manifestace v Helsinkách, srpen 1968]]	+	[[File:Helsinki demonstration against the invasion of Czechoslovakia in 1968.jpg\|thumb\|240px\|Protiokupační manifestace v Helsinkách, srpen 1968]]
	Proti invazi protestovaly západní státy, ze socialistických pak [[Rumunsko]] a [[Jugoslávie]].		Proti invazi protestovaly západní státy, ze socialistických pak [[Rumunsko]] a [[Jugoslávie]].

-	~~[[Image:Za vashu i nashu svobodu.jpg\|thumb\|left\|Za vaši i naši svobodu – transparent z protestu osmi sovětských občanů na Rudém náměstí v Moskvě]]~~
	Dne 25. srpna 1968 se na moskevském [[Rudé náměstí\|Rudém náměstí]] sešla k [[Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968\|demonstraci]] skupinka osmi sovětských občanů (v českém prostředí známá často jako ''osm statečných'') – Konstantin Babickij, Taťána Bajevová, Larisa Bogorazová, Natalia Gorbaněvská, Vadim Delone, Vladimir Dremljuga, Pavel Litvinov a Viktor Fajnberg – kteří nesli československou vlaječku a transparenty s nápisy Ztrácíme nejlepší přátele, Hanba okupantům, Ruce pryč od ČSSR, [[Za vaši i naši svobodu]], Svobodu Dubčekovi, Ať žije svobodné a nezávislé Československo.<ref name="tyden">		Dne 25. srpna 1968 se na moskevském [[Rudé náměstí\|Rudém náměstí]] sešla k [[Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968\|demonstraci]] skupinka osmi sovětských občanů (v českém prostředí známá často jako ''osm statečných'') – Konstantin Babickij, Taťána Bajevová, Larisa Bogorazová, Natalia Gorbaněvská, Vadim Delone, Vladimir Dremljuga, Pavel Litvinov a Viktor Fajnberg – kteří nesli československou vlaječku a transparenty s nápisy Ztrácíme nejlepší přátele, Hanba okupantům, Ruce pryč od ČSSR, [[Za vaši i naši svobodu]], Svobodu Dubčekovi, Ať žije svobodné a nezávislé Československo.<ref name="tyden">
	{{Citace elektronické monografie		{{Citace elektronické monografie
Řádka 93:		Řádka 95:
	</ref>		</ref>

-	~~== Odkazy ==~~	+	[[File:Liberec 173.jpg\|thumb\|240px\|Pamětní deska v Liberci]]
-	[[File:Liberec 173.jpg\|thumb\|Pamětní deska v Liberci]]	+
	=== Související články ===		=== Související články ===
-	*[[Pražské jaro 1968]]	+	* [[Pražské jaro 1968]]
-	*[[Jan Palach]]	+	* [[Střední skupina vojsk]]
-	*[[Střední skupina vojsk]]	+	* [[Boj o rozhlas (1968)]]
-	*[[Boj o rozhlas (1968)]]	+	* [[Jan Palach]]
		+	* [[Petro Šelest]]

-	=== Literatura ===	+
		+	== Literatura ==
	* Blažek, Petr, Kamiński, Łukasz, Vévoda, Rudolf (editoři): ''Polsko a Československo v roce 1968 : Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Varšava, 4. – 5. září 2003'', Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Dokořán (2006), Praha, ISBN 80-7285-070-9 (ÚSD AV ČR), ISBN 80-7363-103-2 (Dokořán)		* Blažek, Petr, Kamiński, Łukasz, Vévoda, Rudolf (editoři): ''Polsko a Československo v roce 1968 : Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Varšava, 4. – 5. září 2003'', Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Dokořán (2006), Praha, ISBN 80-7285-070-9 (ÚSD AV ČR), ISBN 80-7363-103-2 (Dokořán)
	* Zahradníček, Tomáš: ''Zvláštní výprava na jih: Intervence 1968 ve vzpomínkách polských důstojníků,'' Dějiny a současnost, roč. 30, č. 1, 2008, s. 37–39, ISSN 0418-5129		* Zahradníček, Tomáš: ''Zvláštní výprava na jih: Intervence 1968 ve vzpomínkách polských důstojníků,'' Dějiny a současnost, roč. 30, č. 1, 2008, s. 37–39, ISSN 0418-5129

Frill80: 1 revizi

2014-06-06T01:09:42Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 6. 6. 2014, 01:09

Sysop: + Vylepšení

2011-09-10T23:31:52Z

+ Vylepšení

Nová stránka

'''Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa''' ('''Vstup spojeneckých vojsk''', '''Operace Dunaj''') byl vojenský vpád vojsk pěti [[socialismus|socialistických]] zemí [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] v čele se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] (SSSR) na [[Zvací dopis|žádost]] konzervativního křídla komunistické strany. Dále se jej účastnila vojska [[Polská lidová republika|Polské lidové republiky]] (PLR), [[Maďarská lidová republika|Maďarské lidové republiky]] (MLR) a [[Bulharská lidová republika|Bulharské lidové republiky]] (BLR). Vojska [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]] (NDR), ač připravena k zásahu, nakonec hranice [[Československá socialistická republika|ČSSR]] nepřekročila (až na malý počet specialistů).<ref>[http://www.rozhlas.cz/1968/aktualne/_zprava/486423 Archivy zpochybňují přímou účast vojsk bývalé NDR na invazi v roce 1968]</ref><ref>[http://www.ct24.cz/srpen-1968/zahranicni/26086-ndr-se-srpnove-invaze-zucastnila-a-zaroven-nezucastnila/ NDR se srpnové invaze zúčastnila… a zároveň nezúčastnila]</ref> Země Varšavské smlouvy, které se invaze nezúčastnily, byly [[Albánie]] (od roku 1962 fungovala v tomto paktu jen jako pasivní člen) a [[Rumunsko]] pod vedením svérázného diktátora [[Nicolae Ceauşescu|Nicolae Ceauşesca]].

Byla obsazena většina důležitých měst v tehdejší [[Československá socialistická republika|ČSSR]], krátce po příjezdu [[tank]]ů a obsazení [[letiště|letišť]], na kterých přistávala [[Sovětský svaz|sovětská]] letadla s další vojenskou technikou. Československá armáda, která měla na starosti obranu hranic, nepodnikla žádné kroky, jelikož vojska byla [[Zvací dopis|pozvána]] členy ÚV KSČ, kteří také dali rozkaz k jejich vpuštění do země. [[Veřejnost]] během prvního týdne okupace vyjadřovala silný odpor, sama však ničeho nezmohla; bylo přerušeno [[rozhlas]]ové i [[Televizní vysílání|televizní]] vysílání.<ref>[http://www.rozhlas.cz/1968/fakta/_zprava/481530 Československý rozhlas – Okupace den za dnem, hodinu po hodině]</ref> Následně došlo k potlačení československého pokusu o reformu socialismu – tzv. [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]]. Došlo k zatčení a internaci československých vedoucích představitelů – [[Alexander Dubček|Dubčeka]], [[Josef Smrkovský|Smrkovského]], [[Oldřich Černík|Černíka]] a dalších. Vojska SSSR zde zůstala až do roku [[1991]].

== Průběh ==
V noci z [[20. srpen|20. srpna]] na [[21. srpen|21. srpna]] [[1968]] začala invaze do Československa. První útočná vlna proběhla v ranních hodinách, kdy byla obsazena [[letiště]], na která následně začala přistávat dopravní letadla s vojenskými jednotkami. Hluk přistávajících motorů varoval mnoho občanů u okolí letišť, že začala invaze. Československá armáda měla od [[Zvací dopis|iniciátorů]] rozkaz pustit vojska do země. Soukromé osoby začaly šířit zprávy o útoku jednotek Varšavské smlouvy. V ranních hodinách Československý rozhlas odvysílal [[Provolání Všemu lidu ČSSR]] a později i dramatické scény se střelbou na Vinohradské třídě. Kolem deváté ráno vysílání umlklo za zvuků střelby sovětské pěchoty.<ref>[http://www.rozhlas.cz/1968/rozhlas/_zprava/482064 Český rozhlas – Poslechněte si: Vysílání Československého rozhlasu 21. srpna 1968 - noc a ráno]</ref> Rozhlas následně přešel do ilegality a od 11 hodin pokračoval ve štafetovém vysílání zpravodajství o situaci v zemi, kdy se střídavě hlásila utajená studia po celé zemi.<ref>[http://www.totalita.cz/1968/1968_rzh_sve.php Totalita.cz – Podporovali jsme Dubčeka – Rozhovor autora Totality Daniela Růžičky s Jiřím Svejkovským o situaci v ČST v roce 1968.]</ref>

V průběhu invaze bylo nasazeno do československých ulic přibližně 6 300 [[tank]]ů, které byly následovány velkým počtem pozemních jednotek v odhadovaném počtu 200 000 až 500 000 mužů.<ref>[http://www.totalita.cz/1968/19680820.php Totalita.cz – Úterý 20. srpna 1968]</ref>

Tanky a obrněná vozidla byla pomalována tzv. [[invazní pruh|invazními pruhy]]. Tyto pruhy bílé barvy na kapotách obrněnců a ostatních vozidel měly zabránit případné palbě spřátelených jednotek. V tehdejší době totiž v Československu byla ve výzbroji stejná technika jako v ostatních členských státech Varšavské smlouvy a tak v případě protiútoku Československé armády by armády Varšavské smlouvy (okupační vojsko) měly problémy rozlišit nepřítele od spojence. Invazní pruhy byly poprvé použity během 2. světové války, například i během [[Bitva o Normandii|operace Overlord]].

=== Ztráty ===
Ode dne vstupu vojsk na území Československa do konce roku zemřelo při střetech cizích vojáků s civilisty a dopravních nehodách zaviněných okupačními vojsky 108 Čechů a Slováků.<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=317231 Historici: Obětí srpnové okupace je více] – České noviny, 9. 6. 2008]</ref> Invaze měla za následek také emigraci přibližně 300 000 lidí z republiky (70 000 okamžitě po invazi). Sověti měli během invaze 98 mrtvých.<ref>http://www.krabitchka.cyclura.cz/milovice/SA-ztraty.htm</ref>

== Zahraniční ohlasy ==
Už 21. srpna se sešla [[Rada bezpečnosti OSN]].<ref name="rozhlas">
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.rozhlas.cz/1968/fakta/_zprava/481530
| titul=Okupace den za dnem, hodinu po hodině
| vydavatel=Český rozhlas
| datum přístupu=2008-08-10}}
</ref> Sovětský zástupce Jakov Malik na ní prohlásil, že se v Československu nic zvláštního neděje a všechno funguje normálně.<ref name="rozhlas">
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.rozhlas.cz/1968/fakta/_zprava/481530
| titul=Okupace den za dnem, hodinu po hodině
| vydavatel=Český rozhlas
| datum přístupu=2008-08-10}}
</ref> Rezoluci připravenou Spojenými státy a Velkou Británií schválilo 10 zemí, tři státy (Indie, Pákistán, Alžírsko) se zdržely, proti byl Sovětský svaz a Maďarsko. Malik však následně přijetí rezoluce vetoval.<ref name="rozhlas">
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.rozhlas.cz/1968/fakta/_zprava/481530
| titul=Okupace den za dnem, hodinu po hodině
| vydavatel=Český rozhlas
| datum přístupu=2008-08-10}}
</ref> [[Spojené státy americké]] na tuto skutečnost nijak nereagovaly, neboť pro ně byla přednější [[bilaterální dohoda]] se Sovětským svazem a poválečné rozdělení tehdejší Evropy respektovaly. Britská vláda nechtěla ohrozit své obchodní zájmy se SSSR a dalšími zeměmi Varšavské smlouvy. Některé socialistické státy odmítly vyslat své jednotky do [[Československá socialistická republika|ČSSR]] (například [[Rumunsko]]), jiné (například [[Jugoslávie]]) vyjádřily vedení [[Komunistická strana Československa|KSČ]] podporu, nabídly dokonce i materiální pomoc.

=== Zahraniční protesty ===
[[Image:Helsinki demonstration against the invasion of Czechoslovakia in 1968.jpg|thumb|Protiokupační manifestace v Helsinkách, srpen 1968]]
Proti invazi protestovaly západní státy, ze socialistických pak [[Rumunsko]] a [[Jugoslávie]].

[[Image:Za vashu i nashu svobodu.jpg|thumb|left|Za vaši i naši svobodu – transparent z protestu osmi sovětských občanů na Rudém náměstí v Moskvě]]
Dne 25. srpna 1968 se na moskevském [[Rudé náměstí|Rudém náměstí]] sešla k [[Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968|demonstraci]] skupinka osmi sovětských občanů (v českém prostředí známá často jako ''osm statečných'') – Konstantin Babickij, Taťána Bajevová, Larisa Bogorazová, Natalia Gorbaněvská, Vadim Delone, Vladimir Dremljuga, Pavel Litvinov a Viktor Fajnberg – kteří nesli československou vlaječku a transparenty s nápisy Ztrácíme nejlepší přátele, Hanba okupantům, Ruce pryč od ČSSR, [[Za vaši i naši svobodu]], Svobodu Dubčekovi, Ať žije svobodné a nezávislé Československo.<ref name="tyden">
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/historie/srpen-1968-svet-zpovzdali-sledoval-ceske-drama_19794.html
| titul=Srpen 1968: Svět zpovzdálí sledoval české drama
| vydavatel=Týden
| datum přístupu=2007-11-04}}
</ref><ref name="ohlasy">[http://www.totalita.cz/1968/1968_08.php Totalita.cz – Mezinárodní ohlasy na Srpen 1968]</ref>
Během okamžiku byli zatčeni a následně strávili několik let ve vězeních či ústavech.

Dne [[8. září]] 1968 se na celostátních [[Dožínky|dožínkových]] slavnostech na varšavském stadiónu zapálil na protest proti okupaci [[Ryszard Siwiec]].<ref name="tyden" /> Na následky popálenin o čtyři dny později zemřel. I když jeho čin viděly tisíce lidí, režimu se podařilo přesvědčit veřejnost, že se jednalo o duševně narušeného jedince, takže pravý motiv jeho sebeupálení vyšel najevo až po roce [[1989]].

== Pobyt vojsk na československém území ==
Do [[4. listopad]]u [[1968]] opustily Československo armády [[Polsko|Polska]], [[Německá demokratická republika|NDR]], [[Maďarská lidová republika|MLR]] a [[Bulharská lidová republika|BLR]]. [[Sovětská armáda]] po okupaci zůstala na území Československa až do roku [[1991]], v odhadovaném počtu okolo 150 000 osob<ref>[http://vojenstvi.cz/armada/povalecna/sovet.vojska/3.htm eDejiny.cz – Bratrská vojska za hranicemi Sovětského svazu]</ref>
v třiatřiceti lokalitách. Do užívání jí byly předány celé vojenské prostory (např. [[Vojenský prostor Milovice|Milovice]], [[Vojenský újezd Libavá|Libavá]], [[Vojenský prostor Ralsko|Ralsko]]), kasárna (např. [[Horňátky]], [[Rokytnice v Orlických horách]], [[Česká Třebová]]) i některé civilní objekty (např. nemocnice [[Kostelec nad Černými lesy]]). V Milovicích bylo zřízeno velitelství sovětské [[Střední skupina vojsk|Střední skupiny vojsk]] a vybudováno de facto nové město s tisíci byty.

===Ilegální rozhlasové vysílání===
Ilegální stanice ''Vltava'', šířená na vlně 210 m pravděpodobně ze stanoviště poblíž východoněmeckých Drážďan, se poprvé ozvala po páté hodině ráno 21. srpna 1968. Vysílání špatnou češtinou a slovenštinou hájilo okupaci, Československý rozhlas se od něj distancoval a posluchače opakovaně upozorňoval, že jde o nepřátelské vysílání.<ref name="rozhlas">
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.rozhlas.cz/1968/fakta/_zprava/481530
| titul=Okupace den za dnem, hodinu po hodině
| vydavatel=Český rozhlas
| datum přístupu=2008-08-10}}
</ref>

== Dnešní pohled ==
Ačkoliv česká i slovenská veřejnost invazi vojsk odsuzují, [[Zvací dopis|iniciátoři]], kteří i podle tehdejších zákonů spáchali [[vlastizrada|vlastizradu]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.denik.cz/srpen_68/srpen_60_20070822.html
| titul=Srpen 1968: viníci potrestání unikli
| vydavatel=Denik.cz
| datum přístupu=2011-01-25}}
</ref>, nebyli dosud potrestáni.
<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.lidovky.cz/za-zvaci-dopis-z-roku-1968-vasil-bilak-stihan-nebude-f7z-/ln_zahranici.asp?c=A110124_105111_ln_zahranici_mtr
| titul=Za zvací dopis z roku 1968 Vasil Biľak stíhán nebude
| vydavatel=Lidovky.cz
| datum přístupu=2011-01-25}}
</ref>
<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url=http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=688920
| titul=Bilak už za zvací dopis z roku 1968 nebude potrestán
| vydavatel=Aktualne.centrum.cz
| datum přístupu=2011-01-25}}
</ref>
<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.mediafax.cz/zahranici/3161425-Pisu-pameti-mam-ciste-svedomi-a-niceho-nelituji-vzkazuje-Vasil-Bilak
| titul=Píšu paměti, mám čisté svědomí a ničeho nelituji, vzkazuje Vasil Biľak
| vydavatel=Mediafax.cz
| datum přístupu=2011-01-25}}
</ref>

== Odkazy ==
[[File:Liberec 173.jpg|thumb|Pamětní deska v Liberci]]
=== Související články ===
*[[Pražské jaro 1968]]
*[[Jan Palach]]
*[[Střední skupina vojsk]]
*[[Boj o rozhlas (1968)]]

=== Literatura ===
* Blažek, Petr, Kamiński, Łukasz, Vévoda, Rudolf (editoři): ''Polsko a Československo v roce 1968 : Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Varšava, 4. – 5. září 2003'', Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Dokořán (2006), Praha, ISBN 80-7285-070-9 (ÚSD AV ČR), ISBN 80-7363-103-2 (Dokořán)
* Zahradníček, Tomáš: ''Zvláštní výprava na jih: Intervence 1968 ve vzpomínkách polských důstojníků,'' Dějiny a současnost, roč. 30, č. 1, 2008, s. 37–39, ISSN 0418-5129

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://vojenstvi.cz/armada/povalecna/sovet.vojska/3.htm Sovětská armáda v Československu] – počty vojenských jednotek
* [http://www.youtube.com/watch?v=E6F9Wknm4FA Československý filmový týdeník č. 35 z r. 1968] – zcela věnovaný invazi, s originálními záběry a komentářem
* [http://www.novinky.cz/clanek/147675-jak-kreml-rozhodoval-o-vpadu-vojsk-do-ceskoslovenska.html Vladimír Michna: Jak Kreml rozhodoval o vpádu vojsk do Československa]
* [http://www.ustrcr.cz/cs/srpen-1968 Stránky věnované událostem roku 1968] – [[Ústav pro studium totalitních režimů]]

{{commonscat|Warsaw Pact invasion of Czechoslovakia}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Dějiny Československa]]
[[Kategorie:Dějiny Evropy]]
[[Kategorie:Pražské jaro 1968]]