Frill80: 1 revizi

2014-06-06T01:07:21Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 6. 6. 2014, 01:07

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-13T13:11:07Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Iontový poloměr''', ''rion'', je velikost [[ion]]tu v [[Krystalová mřížka|krystalové mřížce]]. Udává se v pikometrech (pm) nebo Angströmech (Å). Velikost iontových poloměrů se pohybuje od 30 pm (0,3 Å) do 200 pm (2 Å).
Koncept iontových poloměrů byl vyvinut nezávisle Goldsmidtem a [[Linus Pauling|Paulingem]] ve 20. letech [[20. století]] na základě dat získaných novou metodou [[Rentgenová strukturní analýza|rentgenovou strukturní analýzou]]. Pauli tuto metodu zdokonalil. RTG krystalografie poskytuje přímo pouze mřížkové parametry krystalu, ale zjistit hranice mezi ionty v krystalu je mnohem obtížnější (v mnoha případech nemožné, nyní to lze vypočítat díky výkonnnějším počítačům). Např. můžeme zjistit, že délka každé strany krystalové mřížky [[chlorid sodný|chloridu sodného]] je 564,02 pm a že vzdálenost mezi středy [[sodík]]ového a [[Chlor|chloridového]] iontu je poloviční:
:2[''r''ion(Na+) + ''r''ion(Cl−)] = 564,02 pm
Ale není možné zjistit, jakou část vzdálenosti zabírá sodíkový ion a jakou chloridový ion. Porovnáním velkého množství sloučenin, a s určitou dávkou chemické intuice, se Pauling rozhodl přiřadit oxidovému [[ion]]tu (O2-) poloměr 140 pm, což umožnilo vypočítání poloměrů dalších iontů.<ref>Pauling, L. (1960). ''The Nature of the Chemical Bond'' (3rd Ed.). Ithaca, NY: Cornell University Press.</ref>
V roce [[1976]] byly publikovány tabulky opravených iontových poloměrů,<ref>Shannon, R. D. (1976). ''Acta Crystallogr.'' '''A32''', 751</ref> které jsou v současnosti preferovány před Paulingovými údaji. Novější údaje by měly být přesnější aproximací velikosti aniontů a kationtů v iontovém [[krystal]]u.
Iontový poloměr není konstantní vlastností daného iontu, ale mění se v závislosti na [[Koordinační číslo|koordinačním čísle]], [[spin]]ovém stavu a dalších parametrech. I přes tento fakt, lze u iontových poloměrů pozorovat očekávané trendy v závislosti na poloze v [[Periodická tabulka prvků|periodické tabulce prvků]]. Velikost iontového poloměru klesá v rámci jedné skupiny. Iontový poloměr iontu s vyšším koordinačním číslem je větší, také v případě vyššího spinového stavu je iont větší než stejný iont v nižším spinovém stavu. Anionty jsou obecně větší než kationty, vzácnou výjimkou jsou některé fluoridy [[Alkalické kovy|alkalických kovů]].
{| class="wikitable" align=right width=200px
|-
! align=left | X−
! NaX
! AgX
|-
| F
| 464
| 492
|-
| Cl
| 564
| 555
|-
| Br
| 598
| 577
|-
| colspan=3 |Mřížkové parametry (v pm, jsou rovny dvojnásobku vazebné délky M-X) stříbrných a sodných halogenidů. Všechny sloučeniny krystalují ve struktuře NaCl.
|-
|}
Anomálie velikosti iontových poloměrů v krystalech jsou často známkou vysokého podílu kovalence ve [[Chemická vazba|vazbě]]. Žádná vazba není úplně iontová, a hodně sloučenin, které pokládáme za iontové, např. některé sloučeniny [[Přechodný kov|přechodných kovů]], vykazují částečný kovalentní charakter. Jako příklad je zde uveden přehled [[Mřížkové parametry|mřížkových parametrů]] halogenidů [[sodík]]u a [[Stříbro|stříbra]]. Při porovnání hodnot pro fluoridy lze konstatovat, že ion Ag+ je větší než Na+, ale mřížkové parametry chloridů a bromidů ukazují na opačný poměr velikostí. Tento jev je způsoben zkrácením [[Vazebná délka|vazebné délky]] se stoupajícím kovalentním charakterem vazby.
== Související články ==
* [[Atomový poloměr]]
* [[Kovalentní poloměr]]
== Reference ==
<references />

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Ionty]]

Iontový poloměr - Historie editací

Frill80: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu