Italské Alpy - Historie editací

Sysop: + Hirzer

2024-01-19T01:20:27Z

+ Hirzer

← Starší verze		Verze z 19. 1. 2024, 01:20
Řádka 14:		Řádka 14:
	\| stát = [[Soubor:Flag of Italy.png\|24px]] [[Itálie]]		\| stát = [[Soubor:Flag of Italy.png\|24px]] [[Itálie]]
	\| povodí = [[Pád (řeka)\|Pád]], [[Adda]], [[Ticino]], [[Adige]], [[Piava]]		\| povodí = [[Pád (řeka)\|Pád]], [[Adda]], [[Ticino]], [[Adige]], [[Piava]]
-	}}	+	}}[[Soubor:Alps 2007-03-13 10.10UTC 1px-250m.jpg\|thumb\|240px\|satelitní pohled na Alpský oblouk a severní Itálii]]
-	[[Soubor:Alps 2007-03-13 10.10UTC 1px-250m.jpg\|thumb\|satelitní pohled na Alpský oblouk a severní Itálii]]	+
	Základní rozdělení '''Italských Alp''' je na východní a západní část. [[Itálie\|Itálii]] náleží zhruba polovina jižních území [[Alpy\|Alp]] a to včetně nejvyšších vrcholů. Celé území Italských Alp je rozčleněno na několik desítek [[pohoří]].		Základní rozdělení '''Italských Alp''' je na východní a západní část. [[Itálie\|Itálii]] náleží zhruba polovina jižních území [[Alpy\|Alp]] a to včetně nejvyšších vrcholů. Celé území Italských Alp je rozčleněno na několik desítek [[pohoří]].

Řádka 25:		Řádka 24:

	== Vodopis ==		== Vodopis ==
-	[[Soubor:Adda italie.JPG\|thumb\|~~120px~~\|řeka Adda]]	+	[[Soubor:Adda italie.JPG\|thumb\|240px\|řeka Adda]]
-	[[Soubor:Comomeer0001.jpg\|thumb\|jezero Lago di Como]]	+	[[Soubor:Comomeer0001.jpg\|thumb\|240px\|jezero Lago di Como]]
	=== Řeky ===		=== Řeky ===
	Největší řekou západní části Italských Alp je [[Pád (řeka)\|Pád]] (Po, 652 km), který pramení poblíž vrcholu [[Monte Viso]] v [[Kottické Alpy\|Kottických Alpách]]. Řeka je zároveň [[povodí]]m všech alpských říček a [[potok]]ů, kde jejich vody jsou Pádem odváděné do [[Jaderské moře\|Jaderského moře]]. Významné alpské řeky vlévající se do Pádu jsou [[Oglio]], [[Adda]], [[Ticino]], [[Agogna]], [[Stura]], [[Chisone]], [[Varaita]] aj. Celé povodí Pádu má plochu 70 500 km². Vodní stavy silně kolísají. Nejvýznamnější řekou východní části je [[Adige]], která tvoří západní hranici východní části. Dalšími důležitými [[řeka]]mi jsou [[Piava]], [[Isarco]], [[Taglimiento]] a [[Fella]], patřící do povodí Jaderského moře. Jedinými řekami tekoucími ve směru východ - západ jsou [[Brenta (řeka)\|Brenta]] a [[Rienz]]. Východní část je poměrně chudá na vodopády. Mezi největší a nejznámější patří [[Cascata di Fanes]] (Dolomity) či [[Favarnis]] (Julské Alpy). Naproti tomu [[Grajské Alpy]] jsou velmi bohaté na [[vodopád]]y a divoké horské bystřiny s velkým spádem. Této energie je využíváno při stavbách četných [[přehradní nádrž\|přehradních nádrží]] či jezer.		Největší řekou západní části Italských Alp je [[Pád (řeka)\|Pád]] (Po, 652 km), který pramení poblíž vrcholu [[Monte Viso]] v [[Kottické Alpy\|Kottických Alpách]]. Řeka je zároveň [[povodí]]m všech alpských říček a [[potok]]ů, kde jejich vody jsou Pádem odváděné do [[Jaderské moře\|Jaderského moře]]. Významné alpské řeky vlévající se do Pádu jsou [[Oglio]], [[Adda]], [[Ticino]], [[Agogna]], [[Stura]], [[Chisone]], [[Varaita]] aj. Celé povodí Pádu má plochu 70 500 km². Vodní stavy silně kolísají. Nejvýznamnější řekou východní části je [[Adige]], která tvoří západní hranici východní části. Dalšími důležitými [[řeka]]mi jsou [[Piava]], [[Isarco]], [[Taglimiento]] a [[Fella]], patřící do povodí Jaderského moře. Jedinými řekami tekoucími ve směru východ - západ jsou [[Brenta (řeka)\|Brenta]] a [[Rienz]]. Východní část je poměrně chudá na vodopády. Mezi největší a nejznámější patří [[Cascata di Fanes]] (Dolomity) či [[Favarnis]] (Julské Alpy). Naproti tomu [[Grajské Alpy]] jsou velmi bohaté na [[vodopád]]y a divoké horské bystřiny s velkým spádem. Této energie je využíváno při stavbách četných [[přehradní nádrž\|přehradních nádrží]] či jezer.
Řádka 34:		Řádka 33:

	== Fauna a flora ==		== Fauna a flora ==
-	[[Soubor:Fliederbaum.JPG\|thumb\|~~oleandry~~ rostoucí v okolí jezera Lago di Garda]]	+	[[Soubor:Fliederbaum.JPG\|thumb\|240px\|Oleandry rostoucí v okolí jezera Lago di Garda]]
	V Italských Alpách najdeme dva typy [[vegetace]] - středomořské a středoevropské. [[Piemont]]ská a [[lombardie\|Lombardská]] nížina patří mezi nejúrodnější oblasti v Itálii. V jižních oblastech italských Alp se daří například [[olivovník]]ům, [[tamaryšek\|tamaryškům]], [[jedlé kaštany\|jedlým kaštanům]] apod. Středním polohám dominuje především hustý jehličnatý [[les]] ([[borovice]], [[modřín]]y) a horské louky. Mezi výškami 1 800 - 2 300 je zastoupena [[borovice limba]]. Nejvyšší pásma jsou subalpinská (kosodřeviny) a alpinská. Nejvyšší patra hor reprezenutjí [[lišejník]]y, [[mech]]y a horské byliny. Ve výšce nad 3 000 m je již jen [[sníh]] a [[led]]. Ve východní části je pestrost květeny a vápenomilné vegetace podstatně větší. Podepisuje se na tom i středomořské klima zasahující jižní kraje území. Najdeme zde typické zástupce: [[Myrta\|Myrty]], [[oleandr]]y, [[pistácie]], [[pinie]] a [[cypřiš]]e. V okolí Lago di Garda je charakteristické svými [[citrónovník]]y, [[palma]]mi, [[agave]] a [[opuncie]]mi. Pěstování [[Réva vinná\|vinné révy]] a ovoce je nejvíce rozvinuté v údolích Isarca a Adige.		V Italských Alpách najdeme dva typy [[vegetace]] - středomořské a středoevropské. [[Piemont]]ská a [[lombardie\|Lombardská]] nížina patří mezi nejúrodnější oblasti v Itálii. V jižních oblastech italských Alp se daří například [[olivovník]]ům, [[tamaryšek\|tamaryškům]], [[jedlé kaštany\|jedlým kaštanům]] apod. Středním polohám dominuje především hustý jehličnatý [[les]] ([[borovice]], [[modřín]]y) a horské louky. Mezi výškami 1 800 - 2 300 je zastoupena [[borovice limba]]. Nejvyšší pásma jsou subalpinská (kosodřeviny) a alpinská. Nejvyšší patra hor reprezenutjí [[lišejník]]y, [[mech]]y a horské byliny. Ve výšce nad 3 000 m je již jen [[sníh]] a [[led]]. Ve východní části je pestrost květeny a vápenomilné vegetace podstatně větší. Podepisuje se na tom i středomořské klima zasahující jižní kraje území. Najdeme zde typické zástupce: [[Myrta\|Myrty]], [[oleandr]]y, [[pistácie]], [[pinie]] a [[cypřiš]]e. V okolí Lago di Garda je charakteristické svými [[citrónovník]]y, [[palma]]mi, [[agave]] a [[opuncie]]mi. Pěstování [[Réva vinná\|vinné révy]] a ovoce je nejvíce rozvinuté v údolích Isarca a Adige.

Řádka 52:		Řádka 51:

	== Členění ==		== Členění ==
-	~~[[Soubor:Monte Canin - 2587 m.n.m..jpg\|thumb\|pohled na [[Monte Canin]] z Itálie]]~~
-	~~[[Soubor:Hochgall a Wildgall.jpg\|thumb\|Hochgall a [[Wildgall]] v pohoří Rieserferner]]~~
-	~~[[Soubor:Grajské Alpy a Gran Paradiso.jpg\|thumb\|Grajské Alpy a Gran Paradiso od jihu]]~~
	; Italské Východní Alpy		; Italské Východní Alpy
	* [[Julské Alpy]] ([[Jôf di Montasio]], 2 753 m) - ''na italském území''		* [[Julské Alpy]] ([[Jôf di Montasio]], 2 753 m) - ''na italském území''
Řádka 65:		Řádka 61:
	* [[Gardské hory]] ([[Monte Cadria]], 2 254 m)		* [[Gardské hory]] ([[Monte Cadria]], 2 254 m)
	* [[Brenta (pohoří)\|Brenta]] ([[Cima Tosa]], 3 173 m)		* [[Brenta (pohoří)\|Brenta]] ([[Cima Tosa]], 3 173 m)
-	* [[Sarntalské Alpy]] ([[Hirzer Spitze]], 2 741 m)	+	* [[Sarntalské Alpy]] ([[Hirzer\|Hirzer Spitze]], 2 741 m)
	* [[Stubaiské Alpy]] ([[Zuckerhütl]], 3 507 m)		* [[Stubaiské Alpy]] ([[Zuckerhütl]], 3 507 m)
	* [[Ötztalské Alpy]] ([[Weisskugel]], 3 738 m) - ''na italském území''		* [[Ötztalské Alpy]] ([[Weisskugel]], 3 738 m) - ''na italském území''
Řádka 86:		Řádka 82:

	== Odkazy a zdroje ==		== Odkazy a zdroje ==
-	* ~~''zdroj'' :~~ Průvodce po Italských Alpách (vydavatelství Mirago) - ISBN 80-85922-85-1 a ISBN 80-85922-78-9	+	* Průvodce po Italských Alpách (vydavatelství Mirago) - ISBN 80-85922-85-1 a ISBN 80-85922-78-9
		+

	{{Článek z Wikipedie}}		{{Článek z Wikipedie}}

Sysop: 1 revizi

2014-06-05T10:38:15Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 5. 6. 2014, 10:38

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-18T09:17:21Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox reliéf
| název = Italské Alpy
| obrázek = Mont Blanc - 4807m.jpg
| popis1 = Italské Alpy
| popisek2 = Mont Blanc z Gran Paradisa, Itálie
| maxnázev = [[Mont Blanc]]
| maxvýška = 4 807
| rozloha =
| délka =
| nadřaz = [[Alpy]], [[Východní Alpy]], [[Západní Alpy]]
| podřaz =
| soused = [[Rakouské Alpy]], [[Švýcarské Alpy]], [[Slovinské Alpy]], [[Francouzské Alpy]]
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = [[Soubor:Flag of Italy.png|24px]] [[Itálie]]
| povodí = [[Pád (řeka)|Pád]], [[Adda]], [[Ticino]], [[Adige]], [[Piava]]
}}
[[Soubor:Alps 2007-03-13 10.10UTC 1px-250m.jpg|thumb|satelitní pohled na Alpský oblouk a severní Itálii]]
Základní rozdělení '''Italských Alp''' je na východní a západní část. [[Itálie|Itálii]] náleží zhruba polovina jižních území [[Alpy|Alp]] a to včetně nejvyšších vrcholů. Celé území Italských Alp je rozčleněno na několik desítek [[pohoří]].

== Geologický vznik a složení ==
Italské Alpy ostatně jako všechny ostatní skupiny jsou značně nejednotným horským systémem. Na západě území Itálie již nenajdeme [[Jižní vápencové Alpy]] jako je tomu na východě. Na západě území se táhnou především [[Centrální krystalické Alpy]] a na hlavní alpský hřeben jsou nasunuty další, vnitřní masivy s jiným geologickým složením. Zalednění je na západě mnohem mohutnější a vrcholy vyšší. Východní část je složena především z [[vápenec|vápence]] a [[dolomit]]u. Pouze [[Zillertalské Alpy]] jsou tvořeny [[Rula (hornina)|rulovým]] jádrem.

== Podnebí ==
Severní část Italských Alp má charakter středoevropského [[Podnebí|klimatu]] s velkými výkyvy teplot. Oblasti mají výrazný vysokohorský ráz s množstvím srážek především ve vysokých polohách, obzvláště pak [[sníh|sněhových]]. Nejdeštivější pohoří jsou [[Julské Alpy]], o které se Itálie dělí se [[Slovinsko|Slovinskem]] ve východní části. Průměrné roční [[srážky]] zde dosahují hodnot až 3 865 mm ročně. V západní části drží primát [[Ortles]] a [[Bernina]]. Mezi pohoří s nejmenším ročním úhrnem srážek patří [[Walliské Alpy]], [[Přímořské Alpy]] a [[Bergamské Alpy]]. Podzim je považován za nejstabilnější měsíc co se týče počasí a slunečních dní. Platí zde skutečnost, že díky převládajícímu severozápadnímu proudění vzduchu je největší nápor špatného počasí soustředěn na vrcholy Zillertalských Alp a tak se stává, že na [[Rakousko|rakouské]] straně prší či sněží a v Itálii je slunečno s modrou oblohou. Jižní okraje hor jsou pod vlivem středomořského [[podnebí]]. Oblast severoitalských jezer ([[Lago di Como]], [[Lago Maggiore]] atd.) představuje jakousi klimatickou [[oáza|oázu]] vzhledem ke své jižní orientaci. Ačkoli je oblast položena mezi masivy Walliských Alp na západě a [[Orobské Alpy|Orobskými Alpami]] na východě, je zde takřka středomořské klima. To způsobuje také kumulace tepla vodou [[jezero|jezer]], která zamezí výraznější klesání teplot pod bod mrazu.

== Vodopis ==
[[Soubor:Adda italie.JPG|thumb|120px|řeka Adda]]
[[Soubor:Comomeer0001.jpg|thumb|jezero Lago di Como]]
=== Řeky ===
Největší řekou západní části Italských Alp je [[Pád (řeka)|Pád]] (Po, 652 km), který pramení poblíž vrcholu [[Monte Viso]] v [[Kottické Alpy|Kottických Alpách]]. Řeka je zároveň [[povodí]]m všech alpských říček a [[potok]]ů, kde jejich vody jsou Pádem odváděné do [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Významné alpské řeky vlévající se do Pádu jsou [[Oglio]], [[Adda]], [[Ticino]], [[Agogna]], [[Stura]], [[Chisone]], [[Varaita]] aj. Celé povodí Pádu má plochu 70 500 km². Vodní stavy silně kolísají. Nejvýznamnější řekou východní části je [[Adige]], která tvoří západní hranici východní části. Dalšími důležitými [[řeka]]mi jsou [[Piava]], [[Isarco]], [[Taglimiento]] a [[Fella]], patřící do povodí Jaderského moře. Jedinými řekami tekoucími ve směru východ - západ jsou [[Brenta (řeka)|Brenta]] a [[Rienz]]. Východní část je poměrně chudá na vodopády. Mezi největší a nejznámější patří [[Cascata di Fanes]] (Dolomity) či [[Favarnis]] (Julské Alpy). Naproti tomu [[Grajské Alpy]] jsou velmi bohaté na [[vodopád]]y a divoké horské bystřiny s velkým spádem. Této energie je využíváno při stavbách četných [[přehradní nádrž|přehradních nádrží]] či jezer.

=== Jezera ===
Mezi nejnavštěvovanější a nejoblíbenější místa v Italských Alpách jsou severoitalská jezera - [[Gardské jezero|Lago di Garda]] (370 km²), [[Lago Maggiore]] (212 km²) a [[Lago di Como]] (146 km²). Lago di Garda je zároveň největším italským jezerem. Jezera jsou pozůstatky doby ledové, kdy zde Alpy dosahovaly největší šířky. Po ústupu obrovských [[ledovec|ledovců]] se v krajině vytvořily velmi hluboké [[kar]]y, které se postupně zatápěly vodou. Nejhlubším jezerem je [[fjord]]ovité Lago di Como - 409 m. Většina jezer v Italských Alpách neleží v podhůří, ale přímo v alpských údolích. V horách nejdeme stovky menších jezera a nespočet [[pleso|ples]] a jezírek. Nejvýše položeným horským jezerem je [[Lago Verde]] (2 856 m) v masivu [[Monte Rosa|Monte Rosy]]. Východní část je daleko chudší na [[jezero|jezera]], díky vápencovému podloží, která zde nedosahují takových rozměrů a hloubky. Mezi nejznámější patří [[Lago di Braies]] a [[Lago di Misurina]] ([[Dolomity]]), [[Lago di Anterselva]] ([[Riesferner]]), [[Lago pieve di Cadore]] na řece Piava. Na italské straně [[Julské Alpy|Julských Alp]] se nacházejí [[Laghi di Fusine]] a větší [[Lago del Predil]].

== Fauna a flora ==
[[Soubor:Fliederbaum.JPG|thumb|oleandry rostoucí v okolí jezera Lago di Garda]]
V Italských Alpách najdeme dva typy [[vegetace]] - středomořské a středoevropské. [[Piemont]]ská a [[lombardie|Lombardská]] nížina patří mezi nejúrodnější oblasti v Itálii. V jižních oblastech italských Alp se daří například [[olivovník]]ům, [[tamaryšek|tamaryškům]], [[jedlé kaštany|jedlým kaštanům]] apod. Středním polohám dominuje především hustý jehličnatý [[les]] ([[borovice]], [[modřín]]y) a horské louky. Mezi výškami 1 800 - 2 300 je zastoupena [[borovice limba]]. Nejvyšší pásma jsou subalpinská (kosodřeviny) a alpinská. Nejvyšší patra hor reprezenutjí [[lišejník]]y, [[mech]]y a horské byliny. Ve výšce nad 3 000 m je již jen [[sníh]] a [[led]]. Ve východní části je pestrost květeny a vápenomilné vegetace podstatně větší. Podepisuje se na tom i středomořské klima zasahující jižní kraje území. Najdeme zde typické zástupce: [[Myrta|Myrty]], [[oleandr]]y, [[pistácie]], [[pinie]] a [[cypřiš]]e. V okolí Lago di Garda je charakteristické svými [[citrónovník]]y, [[palma]]mi, [[agave]] a [[opuncie]]mi. Pěstování [[Réva vinná|vinné révy]] a ovoce je nejvíce rozvinuté v údolích Isarca a Adige.

[[Fauna]] je díky poměrně hustému osídlení v horských oblastech a velkému turistickému ruchu dnes již zastoupená jen několika druhy. Kdysi hojného [[medvěd hnědý|medvěda]] zde již nepotkáme, ostatně jako téměř nikde v Alpách ([[Karnské Alpy]], [[Adamello-Presanella]]). Z šelem je rozšířena pouze [[Liška (říše živočichů)|liška]] a [[kočka divoká]]. Hojně se vyskytuje [[jelen]]í zvěř, ve vyšších polohách [[kamzík]] a [[kozorožec]]. Častým obyvatelem alpských luk je [[svišť]]. Z [[ptáci|ptáků]] zde létají [[orel královský]] a [[Orel skalní|skalní]]. V jihozápadních masivech žije [[orlosup bradatý]]. Z [[plaz]]ů je nejvíce rozšířená [[zmije obecná]] a [[ještěrka živorodá]] (až do výše 3 000 m).

=== Ochrana přírody ===
V Itálii je hustá síť chráněných územních celků (celkem 306) od [[národní park|národních parků]] (20 v celé zemi), přes velké množství rezervací, [[přírodní park|přírodních parků]] atd.

Na území Italských Alp leží tři národní parky :
; Východ
* '''[[Parco Nazionale delle Dolomity Bellunesi]]''' - Dolomity a předalpy mezi městy [[Belluno]] a [[Feltre]].
; Západ
* '''[[Parco Nazionale dello Stelvio]]''' - (''[[němčina|německy]] [[Stilsferjoch Nationalpark]]'') je na území [[Jižní Tyrolsko|Jižního Tyrolska]] v pohoří Ortles.
* '''[[Parco Nazionale del Gran Paradiso]]''' - leží na území Grajských Alp.

Z přírodních parků a významných chráněných lokalit uveďmě např. [[Parco Naturale Adamello - Brenta]], [[Parco Naturale Alpi Orobie]], [[Parco Naturale Prealpi Giulie]], [[Parco Naturale Prealpi Carnische]], [[Parco Naturale Dolomity d´Ampezzo]] a jiné.

== Členění ==
[[Soubor:Monte Canin - 2587 m.n.m..jpg|thumb|pohled na [[Monte Canin]] z Itálie]]
[[Soubor:Hochgall a Wildgall.jpg|thumb|Hochgall a [[Wildgall]] v pohoří Rieserferner]]
[[Soubor:Grajské Alpy a Gran Paradiso.jpg|thumb|Grajské Alpy a Gran Paradiso od jihu]]
; Italské Východní Alpy
* [[Julské Alpy]] ([[Jôf di Montasio]], 2 753 m) - ''na italském území''
* [[Karnské Alpy]] ([[Hohe Warte]], 2 780 m)
* [[Dolomity]] ([[Marmolada]], 3 343 m)
* [[Zillertalské Alpy]] ([[Hochfeiler]], 3 510 m)
* [[Rieserferner]] ([[Hochgall]], 3 436 m)
* [[Fleimstalské Alpy]] ([[Cima d´Asta]], 2 847 m)
* [[Vicentinské Alpy]] ([[Cima Dodici]], 2 341 m)
* [[Gardské hory]] ([[Monte Cadria]], 2 254 m)
* [[Brenta (pohoří)|Brenta]] ([[Cima Tosa]], 3 173 m)
* [[Sarntalské Alpy]] ([[Hirzer Spitze]], 2 741 m)
* [[Stubaiské Alpy]] ([[Zuckerhütl]], 3 507 m)
* [[Ötztalské Alpy]] ([[Weisskugel]], 3 738 m) - ''na italském území''
* [[Ortles]] ([[Ortler (hora)|Ortler]], 3 905 m)
* [[Adamello-Presanella]] ([[Cima Presanella]], 3 558 m)
* [[Bergamské Alpy]] ([[Pizzo di Coca]], 3 052 m)
* [[Bernina]] ([[Piz Bernina]], 4 049 m)
* [[Livigno]] ([[Cima d´Piazzi]], 3 439 m)
* [[Platta]] ([[Piz Platta]], 3 392 m)
; Italské Západní Alpy
* [[Tessinské Alpy]] ([[Basodino]], 3 274 m)
* [[Tambo (pohoří)|Tambo]] ([[Pizo Tambo]], 3 279 m)
* [[Walliské Alpy]] ([[Dufourspitze]], 4 634 m)
* [[Masiv Mont Blanc]] ([[Mont Blanc]], 4 807 m)
* [[Grajské Alpy]] ([[Gran Paradiso]], 4 061 m)
* [[Kottické Alpy]] ([[Monte Viso]], 3 841 m)
* [[Přímořské Alpy]] ([[Cima Argentera]], 3 297 m)
* [[Ligurské Alpy]] ([[Punta Marguareis]], 2 651 m) - ''na italském území''
* [[Sesvenna]] ([[Piz Sesvenna]] 3 205 m)

== Odkazy a zdroje ==
* ''zdroj'' : Průvodce po Italských Alpách (vydavatelství Mirago) - ISBN 80-85922-85-1 a ISBN 80-85922-78-9

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Alpy]]
[[Kategorie:Pohoří v Itálii]]
[[Kategorie:Geografie Itálie]]
[[Kategorie:Řeky v Itálii]]
[[Kategorie:Jezera v Itálii]]