<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Izospin</id>
		<title>Izospin - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Izospin"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Izospin&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-06T07:18:15Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Izospin&amp;diff=1772675&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + NEW</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Izospin&amp;diff=1772675&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2020-09-16T09:20:32Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ NEW&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Izospin''' je [[fyzika|fyzikální]] [[veličina]], kterou zavedl v roce 1935 [[Eugene Paul Wigner]], aby mohl popsat multiplety různých částic. Jedná se o kvantové číslo související se [[silná interakce|silnou interakcí]]. Částice, na něž působí silná interakce shodně, ale které mají různý elektrický náboj, lze považovat za jedinou částici s hodnotou izospinu související s počtem nabitých stavů. Izospin je bezrozměrná veličina a její název je odvozen od skutečnosti, že matematické struktury, které popisuje, jsou podobné těm, které popisuje vnitřní moment hybnosti, zvaný spin.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé částice mají mnoho společných znaků, proto je možné chápat je jako obměny jediného objektu. K rozlišení těchto stavů se zavádějí různá kvantová čísla, z nichž nejčastější je izospin. Takové skupiny příbuzných elementárních částic se nazývají multiplety. Částice v multipletu se vzájemně liší projekcí izospinu. Všechny částice multipletu mají stejnou velikost izospinu a liší se její projekcí do libovolné osy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet částic v multipletu je dán hodnotou izospinu. Kupříkladu pro [[nukleon]] je hodnota izospinu 1/2, multiplet má tedy dvě částice [[neutron]] a [[proton]] a nazýváme ho dublet. Dalším příkladem dubletu jsou [[elektron]] a elektronové [[neutrino]], [[mion]] a mionové neutrino a [[tauon]] a tau neutrino. Je-li hodnota izospinu 1, má multiplet 3 částice, příkladem může být kladný, záporný a neutrální [[pion]], takový multiplet nazýváme triplet. Existují též singlety, pro ně je izospin roven 0. Příbuzné částice v multipletu, například proton a neutron, lze považovat za různé kvantové stavy jediné částice. Izospin tyto částice odlišuje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Částice v rámci jednoho multipletu se od sebe odlišují převážně elektrickým nábojem, popsaným zetovou složkou izospinu. Naopak příbuzné částice v  multipletu mají stejnou hodnotu [[spin|spinu]], [[baryonové číslo|baryonového čísla]] a podobnou [[klidová hmotnost|klidovou hmotnost]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjistilo se, že při procesech způsobovaných silnou interakcí se hodnota izospinu zachovává, zatímco v procesech elektromagnetické interakce se hodnota izospinu může zvýšit nebo snížit o jedničku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Jaderná fyzika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Elementární částice]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>