Sysop: Nahrazení textu „babylonskou“ textem „babylonskou“

2013-01-13T12:44:16Z

Nahrazení textu „babylonskou“ textem „babylonskou“

Nová stránka

{{Infobox stát
| genitiv = Izraele
| úřední název arabsky= מדינת ישראל (Medinat Jisra'el) دولة إسرائيل (Daulat Isrá'íl)
| úřední název česky = Stát Izrael
| vlajka = [[Soubor:Flag of Israel.png|125px]]
| článek o vlajce = Izraelská vlajka
| znak = [[Soubor:Coat of arms of Israel.png|100px]]
| článek o znaku = Státní znak Izraele
| mapa umístění = [[Soubor:Israel in its region (pre 1967 territory).png|290px]]
| rozloha = 20 770 km2
| rozlmisto = 149
| procent vody = 2
| obyvatel = 7 390 600<ref name="CBS-indikátory">[http://www1.cbs.gov.il/reader/mainind/indengnew.html Izraelský centrální statistický úřad – Hlavní indikátory (anglicky)]</ref>
| obyvmisto = 99
| obyvrok = [[2009]]
| hustota = 355,8
| hustmisto = 34
| HDI = 0,930
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = vysoký
| HDIrok = 2007
| HDImísto = 24
| národnosti = 76 % [[Židé]], 19 % [[Arabové]], {{nowrap|5 % menšiny}}
| jazyk = [[hebrejština]], [[arabština]] (úřední)
| náboženství = [[judaismus]], [[islám]], [[křesťanství]]
| nejvyšší hora = [[Har Meron]]
| výška nejvyšší hory = 1208
| státní zřízení = republika
| hlavní město = [[Jeruzalém]], [[Tel Aviv]] <ref group="pozn" name="Jeruzalém">[[Základní zákon: Jeruzalém|Jeruzalémský zákon]] říká, že: „Jeruzalém, celý a sjednocený, je hlavním městem Izraele.“ Jeruzalém je sídlem vlády, prezidenta, vládních úřadů, nejvyššího soudu a parlamentu. OSN a většina zemí neuznává Jeruzalémský zákon a pokládá za hlavní město [[Tel Aviv|Tel Aviv]]-[[Jaffa]]. [[Palestinská autonomie]] požaduje [[Východní Jeruzalém]] jako hlavní město plánovaného Palestinského státu.</ref>
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Šimon Peres]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Benjamin Netanjahu]]
| článek o hymně = Izraelská hymna – Ha-tikva Naděje
| hymna = <mp3player width='300' >File:Israel.mp3</mp3player>
| datum vzniku = [[14. květen|14. května]] [[1948]]
| způsob vzniku = založen rozhodnutím OSN na území britského protektorátu
| měna = [[Nový izraelský šekel]] (₪)
| kód měny = ILS
| HDP/ob. = 33 299<ref name="MMF">[http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2007/02/weodata/weorept.aspx?sy=2007&ey=2007&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=436&s=PPPGDP%2CPPPPC&grp=0&a=&pr.x=72&pr.y=4 Mezinárodní měnový fond – Report for Selected Countries and Subjects - Israel (anglicky)]</ref>
| HDP/ob.misto = 22
| HDP/ob.rok = 2007
| Gini = 38,6<ref name="CIA"/>
| Ginirok = 2005
| ison = 376
| iso3 = ISR
| iso2 = IL
| mpz = IL
| doména = il
| předvolba = +972
| čas = GMT+2
}}
'''Izrael''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: יִשְרָאֵל, ''Jisra'el''; [[arabština|arabsky]]: إسرائيل‎, ''Izra'íl''), oficiálně '''Stát Izrael''' (hebrejsky: מְדִינַת יִשְרָאֵל‎,; arabsky: دولة ,إسرائيل ''Daulat Izra'íl''),‎ je [[stát]] na [[Blízký východ|Blízkém východě]] v oblasti [[jihozápadní Asie]], kde leží při východním pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Na severu sousedí s [[Libanon]]em, na severovýchodě se [[Sýrie|Sýrií]], na východě s [[Jordánsko|Jordánskem]] a na jihozápadě s [[Egypt]]em. K Izraeli přiléhá i [[Západní břeh Jordánu]] ([[Judea a Samaří]]) a [[Pásmo Gazy]], tj. území částečně spravovaná [[Palestinská autonomie|Palestinskou autonomií]] – tato území jsou Izraelem okupována od [[Šestidenní válka|Šestidenní války]] v roce [[1967]]. Izrael je se svou populací 7 390 600 obyvatel,<ref name="CBS-indikátory"/> z níž většinu (76 %) tvoří [[Židé]],<ref>[http://Eretz.cz/content/view/3315/41/ Eretz – Izrael má 7,2 milionů obyvatel]</ref> jediným [[židovský stát|židovským státem]] na světě.<ref>[http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2007&country=7199 Freedom House – Country Report - Israel (anglicky)]</ref> Je rovněž domovem [[izraelští Arabové|izraelských Arabů]], [[křesťan]]ů, [[Drúzové|Drúzů]] a [[Samaritáni|Samaritánů]], stejně jako jiných [[náboženství|náboženských]] a [[etnikum|etnických]] menšin.<ref name="CIA"/>

Moderní stát Izrael, o jehož vznik usilovalo [[sionismus|sionistické hnutí]] již od konce 19. století, se odvolává na [[Bible|biblickou]] myšlenku [[Země izraelská|země izraelské]], jejíž zaslíbení tvoří jeden z ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let. Po [[první světová válka|první světové válce]] ustanovila [[Společnost národů]] [[Britský mandát Palestina]] s cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid“.<ref name="Gilbert-57">GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. ISBN 80-7257-740-9. S. 57. [Dále jen: ''Izrael: Dějiny'']</ref> V roce 1947 [[Organizace spojených národů]] schválila [[Plán OSN na rozdělení Palestiny|rozdělení Mandátu Palestina]] na dva státy – židovský a arabský.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 162.</ref> Přestože [[Liga arabských států]] tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14. května 1948 [[Deklarace nezávislosti (Izrael)|nezávislost]] a v následující vítězné [[První arabsko-izraelská válka|Válce za nezávislost]] rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v [[Arabsko-izraelské války|několik válek]] a desetiletí násilí, trvající dodnes.<ref>[http://www.visionofhumanity.com/rankings Global Peace Index – Rankings (anglicky)]</ref> Se dvěma sousedícími zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal a nyní usiluje o dosažení dohod s [[Palestinci]].

Izrael je [[demokracie|demokratická]] [[parlament]]ní [[republika]] s všeobecným rovným [[volební právo|volebním právem]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Freedom House
| titul = Global Survey 2006: Middle East Progress Amid Global Gains in Freedom
| jazyk = anglicky
| url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=70&release=317
| datum přístupu = 2008-05-01}}</ref> [[Vláda Státu Izrael|Vládu]] vede [[Premiér Izraele|premiér]] a zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament [[Kneset]]. Podle [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] je izraelská ekonomika 44. největší na světě (2007).<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Světová banka]]
| titul = Total GDP 2006
| jazyk = anglicky
| url = http://siteresources.worldbank.org/DATASTATISTICS/Resources/GDP.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| datum přístupu = 2008-05-01}}</ref> Mezi zeměmi Blízkého východu patří Izrael na první místo v [[index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]],<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = United Nations Development Programme
| titul = Human Development Report 2006
| jazyk = anglicky
| url = http://hdr.undp.org/hdr2006/statistics/
| datum přístupu = 2008-05-01}}</ref> svobody tisku<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Reporters Without Borders
| titul = Worldwide Press Freedom Index 2007
| jazyk = anglicky
| url = http://www.rsf.org/article.php3?id_article=24025
| datum přístupu = 2008-05-01}}</ref> a ekonomiky.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = World Economic Forum
| titul = Global Competitiveness Report 2006-2007
| jazyk = anglicky
| url = http://www.weforum.org/en/initiatives/gcp/Global%20Competitiveness%20Report/index.htm
| datum přístupu = 2008-05-01}}</ref> Zatímco Izrael samotný považuje za své hlavní město [[Jeruzalém]],<ref group="pozn" name="Jeruzalém"/> většina států uznává jako hlavní město [[Tel Aviv]]-[[Jaffa]].

== Etymologie ==
[[Soubor:Israel segment.jpg|thumb|200px|left|Zmínka o Izraeli na Merneptahově stéle: ''„Izrael je zpustošen, jeho sémě není“'']]
Jméno Izrael již přes 3000 let v běžném i náboženském užití označuje jak židovský národ, tak zemi izraelskou. Podle Bible byl takto pojmenován [[Jákob]] po zápase s Bohem.<ref>{{Citát bible|Gn|32|29||}}</ref> Biblický národ patriarchy Jákoba pak vešel ve známost jako „[[synové Izraele]]“ nebo [[Izraelský národ|Izraelité]].

O významu jména existuje několik teorií: jedna tvrdí, že základem jména je sloveso ''s–r–r'' (také ''š–r–r'', s významem „vládnout, být silný, mít nadvládu“), a proto je význam jména „Bůh vládne, Bůh soudí“,<ref>
{{Citace monografie
| příjmení = Hamilton
| jméno = Victor P
| rok = 1995
| titul = The Book of Genesis
| vydavatel = Wm. B. Eerdmans Publishing Company
| místo =
| jazyk = anglicky
| isbn = 0802823092
| strany = 334
| url = http://books.google.cz/books?id=zlQ4chBCC5oC&dq=the+book+of+genesis+hamilton+1995&pg=PP1&ots=as9CSnC9ab&sig=gR4jR860w5-UTKLQqQ6erfTiXPg&hl=cs&prev=http://www.google.cz/search?q=The+Book+of+Genesis+Hamilton+1995&ie=utf-8&oe=utf-8&rls=org.mozilla:cs:official&client=firefox-a&sa=X&oi=print&ct=title&cad=one-book-with-thumbnail
}}</ref> zatímco jiná vykládá jméno jako „kníže Boží“ nebo „Bůh zápasí/bojuje“.

První historická zmínka o Izraeli pochází z Merneptahovy stély ze [[Egypt|starověkého Egypta]], která se datuje do [[13. století př. n. l.|13. století př. n. l.]],<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Finkelstein
| jméno = Israel
| odkaz na autora=Israel Finkelstein
| příjmení2 = Silberman
| jméno2 = Neil Asher
| odkaz na autora2=Neil Asher Silberman
| rok = 2007
| titul = Objevování Bible - Svatá Písma Izraele ve světle současné archeologie
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| isbn = 978-80-7021-869-3
| strany = 26}} [Dále jen ''Objevování Bible''].</ref> ačkoliv odborníci se liší v názoru, zda odkazuje k židovskému národu nebo k Palestině. Moderní stát se nazývá Stát Izrael (''Medinat Jisra'el''), ostatní návrhy jako např. ''Erec Jisra'el'' (Země Izraelská), [[Sijón]] a [[Judea]] byly odmítnuty.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Brož
| jméno = Ivan
| rok = 2005
| titul = Arabsko-izraelské války
| vydavatel = Epocha
| místo = Praha
| isbn = 80-86328-91-0
| strany = 37}} [Dále jen: ''Arabsko-izraelské války.'']</ref> V prvních týdnech nezávislosti oznámil [[Ministr zahraničních věcí Izraele|ministr zahraničí]] [[Moše Šaret]]<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = TIME Magazine
| titul = On the Move
| url = http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,798687-2,00.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> rozhodnutí vlády, podle něhož se občané nového státu budou nazývat [[Izraelci]].

== Dějiny ==
{{Hlavní článek|Dějiny Izraele}}
=== Starověké a středověké osídlení ===
{{Podrobně|Starověké dějiny Židů}}
[[Soubor:Vista general de Masada.jpg|thumb|Starověká pevnost [[Masada]]]]
Území dnešního Izraele bylo obýváno již v paleolitu, avšak teprve v neolitu začala být budována trvalá sídla. Za nejstarší město je považováno [[Jericho]], které vzniklo okolo roku 8000 př. n. l.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Bič|jméno=Miloš|odkaz na autora=Miloš Bič|titul=Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem|vydání=1|místo=Praha|vydavatel=Vyšehrad|rok=1979|isbn=|poznámka=|strany=24-39|jazyk=}}</ref> Až do 10. století vznikaly na tomto území pouze městské státy, které byly pod vlivem některé tehdejší velmoci. Prvním suverénním státem bylo až [[izraelské království]] (cca 931–722 př. n. l.).<ref>''Objevování Bible. S. 148n.</ref>

Země izraelská byla podle [[Tóra|Tóry]] [[JHVH|Hospodinem]] přislíbena [[Abrahám]]ovi a darována jeho potomkům jako [[Svatá země|Země zaslíbená]],<ref>{{Citát bible|Dt|30|5||}},</ref><ref>{{Citát bible|Neh|1|9||}}</ref> je proto věřícími židy (a po nich i křesťany) považována za [[Svatá země|Svatou zemi]], ve které se nachází nejsvětější místa judaismu i křesťanství. Touto oblastí však vedly nejdůležitější obchodní stezky, což přitahovalo zájem velmocí, takže toto území postupně spadalo pod asyrskou, babylonskou, [[Perská říše|perskou]], řeckou, římskou, sásánovskou, [[Byzantská říše|byzantskou]] a od 7. století pod [[islámská expanze|islámskou]] nadvládu. Poté oblast ovládali [[Umajjovci]], Abbásovci, křižáci<ref name="Chapman-26/27"/> a v roce 1260 byla připojena k [[Mamlúci|mamlúckému]] sultanátu. Roku 1516 se stala součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]], jíž zůstala až do 20. století.<ref name="Chapman-26/27">{{Citace monografie
| příjmení = Chapman
| jméno = Colin
| rok = 2003
| titul = Čí je Země zaslíbená - Pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci
| vydavatel = Volvox Globator
| místo = Praha
| isbn = 80-7207-507-1
| strany = 26-27}}</ref>

Po neúspěšném protiřímském [[povstání Bar Kochby]] v letech [[132]]−[[135|135 n. l.]] a následujícím vyhnání Židů se židovská populace na území dnešního Izraele zmenšila, avšak úplně nikdy nezanikla. Reakcí na povstání byla také změna názvu území: římský [[Hadrianus|císař Hadrianus]] přejmenoval provincii [[Judea|Judeu]] na [[Syria Palaestina]] podle národa [[Pelištejci|Pelištejců]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Schäfer|jméno=Peter|odkaz na autora=Peter Schäfer|titul=Dějiny židů v antice od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu|vydání=1|místo=Praha|vydavatel=Vyšehrad|rok=2003|isbn=80-7021-633-6|poznámka=Dále jen Schäfer (2003)|strany=140-154|jazyk=}}</ref>

=== Sionismus a britský mandát ===
{{Podrobně|Britský mandát Palestina}}
Židé žijící [[Židovská diaspora|mimo Palestinu]] odedávna usilovali o návrat a tato touha byla vyjádřena v [[Tanach]]u<ref>{{Citát bible|Iz|2|3||}}</ref> a je významným motivem [[Sidur|židovských modlitebních knih]].<ref>{{Citát bible|Ž|137|5||6}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Karaité − Bnej Mikra
| titul = Sidur pro všední dny a šabat − Večerní modlitba na všední den
| url = http://karaitecz.googlegroups.com/web/Ve%C4%8Dern%C3%AD+modlitby+na+v%C5%A1edn%C3%AD+den.pdf?gda=wus4KWcAAABL7XZa37cIX9ySLWABHM_7C9qVRu1sztltNgsZFFtREIsTOncFktj02kja7wzeNrAF_d8BDFcVlPKGgdFvl4rraJxNRVxpPSCrVA7oPcyLdKbDCaaNjyUsSSbkax1xal8ybNAfhlo9cSIc7ggP6lgw
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| datum přístupu = 2008-09-04}}</ref> Persekuce Židů v Evropě, která začala ve 12. století a vyvrcholila jejich vyhnáním ze [[Španělsko|Španělska]] v roce 1492,<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Gilbert
| jméno = Martin
| rok = 2005
| titul = The Routledge Atlas Of The Arab-Israeli Conflict
| vydavatel = Routledge
| isbn = 0415359007
| strany = 2
| jazyk = anglicky}} [Dále jen: ''The Routledge Atlas Of The Arab-Israeli Conflict.'']</ref> vedla ke stálému proudu uprchlíků, kteří se usazovali ve [[Svatá země|Svaté zemi]]. Během 16. století vznikly velké židovské komunity ve „[[Čtyři svatá města judaismu|čtyřech svatých městech]]“ a ve druhé polovině 18. století přesídlila do Svaté země takřka celá [[chasidismus|chasidská]] pospolitost.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Ausubel
| jméno = Natan
| rok = 1964
| titul = The Book of Jewish Knowledge
| vydavatel = Crown Publisher
| místo = New York
| jazyk = anglicky
| isbn = 051709746X
| strany = 142-144}}</ref>
[[Soubor:Herzl-balcony.jpg|thumb|left|upright 0.7|[[Theodor Herzl]], duchovní otec sionismu a Státu Izrael]]
První velká vlna moderní imigrace, známá jako [[první alija]], vypukla po protižidovských [[pogrom]]ech ve [[východní Evropa|východní Evropě]] v roce 1881.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Sachar
| jméno = Howard M
| rok = 1999
| titul = Dějiny Státu Izrael
| vydavatel = Regia
| místo = Praha
| isbn = 80-902484-4-6
| strany = 21}} [Dále jen: SACHAR, Howard, M. ''Dějiny Státu Izrael.'']</ref> V té době již existovala [[sionismus|sionistická]] myšlenka, avšak až [[Theodor Herzl]] vytvořil politický sionismus − hnutí, které usilovalo o založení [[židovský stát|židovského státu]] v Palestině. Rovněž díky Herzlovi se tato otázka začala řešit i na mezinárodní diplomatické úrovni.<ref>SACHAR, Howard M. ''Dějiny Státu Izrael.'' S. 45.</ref> V roce 1896 představil Herzl své vize v knize {{Cizojazyčně|de|''Der Judenstaat''}} (''Židovský stát'')<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 28.</ref> a o rok později předsedal prvnímu [[Světová sionistická organizace#Světový sionistický kongres|Světovému sionistickému kongresu]] v [[Basilej]]i.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 31.</ref>

Britský ministr zahraničí [[Arthur Balfour]] roku 1917 [[Balfourova deklarace (1917)|deklaroval]], že ''„vláda jejího Veličenstva pohlíží příznivě na zřízení národní domoviny židovského lidu v Palestině.''“<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čejka
| jméno = Marek
| rok = 2007
| titul = Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu
| vydavatel = Barrister & Principal
| místo = Praha
| vydání = 2
| isbn = 978-80-87029-16-9
| strany = 36}} [Dále jen: ''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'']</ref> Arabský odpor k židovskému přistěhovalectví přerostl v roce 1920 v násilnosti, které vedly ke zformování palestinské židovské ozbrojené organizace [[Hagana]], od níž se později oddělily skupiny [[Irgun]] a [[Lechi]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Scharfstein
| jméno = Sol
| rok = 1996
| titul = Understanding Jewish History
| vydavatel = KTAV Publishing House
| isbn = 0881255459
| jazyk = anglicky
| strany = 269}}</ref>
[[Soubor:BritishMandatePalestine1920-cs.png|thumb|upright 1.4|Britský mandát Palestina (1920)]]
V roce 1917 byla Palestina obsazena Brity pod velením generála [[Edmund Allenby|Edmunda Allenbyho]],<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 50.</ref> v roce 1919 pak bylo na [[Pařížská mírová konference 1919|Pařížské mírové konferenci]] území Palestiny svěřeno pod britskou správu, a vznikl tak [[protektorát]] Britský mandát Palestina, mezi jehož hlavní cíle patřilo provedení Balfourovy deklarace.<ref name="Gilbert-57"/> Obyvatelstvo protektorátu bylo v té době většinou arabské, avšak Jeruzalém byl již převážně židovský.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Schneider
| jméno = Ludwig
| rok = 2003
| titul = Jeruzalém: ohnisko dění
| vydavatel = A-alef
| místo = Ostrava
| isbn = 80-85237-71-7
| strany = 68}} [Dále jen: ''Jeruzalém: ohnisko dění.'']</ref>

Židovská imigrace pokračovala i za [[třetí alija|třetí aliji]] (1919−1923) a [[čtvrtá alija|čtvrté aliji]] (1924−1929), během kterých přišlo do Palestiny více než 100 tisíc Židů.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 58</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Terner
| jméno = Erich
| rok = 1991
| titul = Dějiny státu Izrael
| vydavatel = Kora
| místo = Pardubice
| vydání = 1
| isbn = 80-901092-0-9
| strany = 59}} [Dále jen: TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'']</ref> Arabské nepokoje a [[povstání v Jaffě|povstání v Jaffě]] vedly k tomu, že Britové omezili židovskou imigraci a území pro budoucí židovský stát stanovili pouze na západ od řeky [[Jordán]].<ref>SACHAR, Howard M. ''Dějiny Státu Izrael.'' S. 131.</ref>

[[Soubor:Brigade tag.gif|thumb|left|upright 0.8|Insignie [[Židovská brigáda|Židovské brigády]]]]
Vzestup [[nacismus|nacismu]] v Evropě ve 30. letech vedl k [[Pátá alija|páté aliji]], přílivu téměř čtvrt milionu Židů,<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 61.</ref> který podnítil arabské násilnosti a povstání, při nichž Arabové zabrali značnou část protektorátu.<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 64.</ref> Proto Spojené království změnilo politiku vůči židovskému přistěhovalectví a v roce 1939 v takzvané [[MacDonaldova bílá kniha|Bílé knize]] zavedlo kvóty pro židovské přistěhovalce.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 50.</ref> Přes toto omezení však do Palestiny přijížděli uprchlíci v rámci ilegální aliji, tzv. [[Alija Bet|aliji Bet]]. Ke konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] tvořili Židé v Palestině 33 % populace oproti 11 % v roce 1922.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = MidEastWeb
| titul = The Population of Palestine Prior to 1948
| url = http://www.mideastweb.org/palpop.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-16}}</ref>

I když palestinští Židé s britskými přistěhovaleckými kvótami nesouhlasili,<ref name="čejka-58">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 58.</ref> připojili se většinou k [[David Ben Gurion|Davidu Ben Gurionovi]], jenž prohlásil: ''Budeme bojovat s Brity proti [[Adolf Hitler|Hitlerovi]], jako by Bílá kniha neexistovala; a budeme bojovat proti Bílé knize, jako by nebyla žádná válka.''<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 113.</ref> Extremisté ze skupin Irgun a Lechi však zahájili teroristický boj proti Britům; členové Lechi útočili po celou válku, Irgun protibritské akce zahájil až roku 1944.<ref name="čejka-58"/> V britské armádě bojovalo v nově zformované [[Židovská brigáda|Židovské brigádě]] na 26 tisíc Židů z Britského mandátu Palestina,<ref name="gilbert-130">''Izrael: Dějiny.'' S. 130.</ref> přestože Britové stále zadržovali lodě plné židovských uprchlíků. Několik desítek palestinských Židů jako parašutisté seskočilo hluboko do evropského vnitrozemí, ovládaného [[Třetí říše|Němci]], a jako britští vyzvědači navazovali kontakt se zbylými židovskými komunitami.<ref name="gilbert-130"/> Během války došlo k dalšímu velkému legálnímu i nelegálnímu přistěhovalectví, ale i k další polarizaci Židů a Arabů.<ref>''Čí je Země zaslíbená - Pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci.'' S. 28.</ref>

=== Vyhlášení nezávislosti a první roky ===
{{Podrobně|Deklarace nezávislosti (Izrael)|První arabsko-izraelská válka|Únos Adolfa Eichmanna}}
[[Soubor:UN Partition Plan For Palestine 1947-cs.png|thumb|upright 1.2|[[Plán OSN na rozdělení Palestiny]]]]
Po roce 1945 se vyostřil konflikt mezi Spojeným královstvím a Židy, kteří Brity obviňovali z neochoty plnit své závazky a stranění Arabům. Po sérii teroristických útoků na britské síly (např. [[Útok na hotel King David|útoku na hotel King David]]) se britská vláda v roce [[1947]] vzdala svého mandátu v Palestině.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 152.</ref> Nově vytvořená [[Organizace spojených národů]] (OSN) přijala 29. listopadu 1947 [[Plán OSN na rozdělení Palestiny]], podle něhož se území mělo rozdělit na arabský a židovský stát<ref name="terner-83">TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 83.</ref> a Jeruzalém měl zůstat pod mezinárodní správou OSN jako {{Cizojazyčně|la|''[[corpus separatum]]''}}.<ref name="terner-83"/> Židé plán přijali, přestože 75 % území, které jim bylo přiřknuto, byla poušť, zatímco [[Liga arabských států]] a [[Vysoká arabská komise]] plán odmítly.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Eretz]]
| titul = Židovská historie: Britské mandátní území Palestina – Plán OSN na rozdělení Palestiny 1947
| url = http://Eretz.cz/content/view/72/#8.
| datum přístupu = 2008-05-16}}</ref>
[[Soubor:Declaration of State of Israel 1948.jpg|thumb|left|250px|David Ben Gurion čte Deklaraci nezávislosti Státu Izrael 14. května 1948 v Tel Avivu]]
[[14. květen|14. května]] [[1948]], den před ukončením Britského mandátu Palestina, byla vyhlášena nezávislost Státu Izrael.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 78.</ref> Druhý den nato armády pěti arabských států Izrael napadly, a rozpoutaly tak [[První arabsko-izraelská válka|První arabsko-izraelskou válku]].<ref name="terner-103">TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 103.</ref> Po více než roce bojů bylo vyhlášeno příměří a stanoveny dočasné hranice, známé jako [[Zelená linie (Izrael)|Zelená linie]].<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 83.</ref> Jordánsko anektovalo území [[Judea a Samaří|Judeje a Samaří]], známé spíše jako Západní břeh Jordánu, a Východní Jeruzalém. Egypt převzal kontrolu nad Pásmem Gazy. [[11. květen|11. května]] [[1949]] byl Izrael přijat do OSN. Podle odhadů OSN během této války opustilo zemi na 711 tisíc Arabů, tj. zhruba 80 % dřívější arabské populace<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = The United Nations Conciliation Commission
| titul = General Progress Report and Supplementary Report of the United Nations Conciliation Commission for Palestine, Covering the Period from 11 December 1949 to 23 October 1950
| url = http://domino.un.org/unispal.nsf/9a798adbf322aff38525617b006d88d7/93037e3b939746de8525610200567883
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-16}}</ref> a osud těchto uprchlíků dodnes zatěžuje arabsko-izraelské vztahy.

První léta židovského státu byla poznamenána obrovskou imigrační vlnou přeživších holocaustu a Židů, kteří byli [[Židovský exodus z arabských zemí|vyhnání z arabských zemí]].<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 109.</ref> Během deseti let (1948−1958) vzrostla populace Izraele z 800 tisíc na 2 miliony.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Population, by Religion and Population Group
| url = http://www1.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_01&CYear=2006
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-16}}</ref> Nově příchozí byli většinou nemajetní a byli ubytováváni v provizorních uprchlických táborech, známých jako ''[[ma'abara|ma'abarot]]''.

V roce [[1956]] vypukla [[Suezská krize]], způsobená tím, že Egypt znárodnil [[Suezský průplav]] a uzavřel [[Tiranská úžina|Tiranskou úžinu]]. Izrael se rozhodl [[Sèvreský protokol|spojit s Francií a Spojeným královstvím]], zaútočil na Egypt a pokusil se získat zpět přístup k Rudému moři.<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 134-136.</ref> Dobyl sice Sinajský poloostrov, pod diplomatickým tlakem USA a Sovětského svazu se však stáhl výměnou za právo plavit se v Rudém moři a průplavu.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 324.</ref><ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 138.</ref>

Počátkem následující dekády se Izraeli podařilo v [[Argentina|Argentině]] zajmout [[Adolf Eichmann|Adolfa Eichmanna]], tvůrce [[Konečné řešení židovské otázky|„konečného řešení“ židovské otázky]],<ref name="Gilbert-334/335">''Izrael: Dějiny.'' S. 334-335.</ref> a postavit ho v Izraeli před soud. Proces velmi přispěl k tomu, že si veřejnost uvědomila rozměry [[holocaust]]u, a dodnes je Eichmann jediným člověkem odsouzeným izraelským soudem k [[trest smrti|trestu smrti]].<ref name="Gilbert-334/335"/>

=== Konflikty a mírové dohody ===
{{Podrobně|Arabsko-izraelské války}}
Arabské státy považovaly Stát Izrael za nelegitimní a v roce 1964 vznikla [[Organizace pro osvobození Palestiny]] (OOP), jež deklarovala cíl ''„dosáhnout zničení Izraele“''<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 349.</ref><ref>SACHAR, Howard M. ''Dějiny Státu Izrael.'' S. 469.</ref> a v jejíž Národní chartě se až do počátku 90. let uvádělo, že ''„ozbrojené povstání je jediný způsob jak osvobodit vlast.“''<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 105.</ref> V roce 1967 shromáždili Egypt, Sýrie a Jordánsko svoje armády u hranic Izraele, Egypt vyzval k odchodu mírové jednotky OSN<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 146.</ref> a opět zablokoval Izraeli přístup k Rudému moři.<ref>''Arabsko-izraelské války.'' S. 186.</ref> Tyto kroky Izrael chápal jako přípravu k válce a rozhodl se sám udeřit první. [[Šestidenní válka]] přinesla Izraeli rozhodující vítězství a zisk území Západního břehu, Pásma Gazy, Sinajského poloostrova, [[Golanské výšiny|Golanských výšin]] a Východního Jeruzaléma.

Na přelomu 60. a 70. let palestinští ozbrojenci provedli řadu teroristických útoků proti izraelským cílům po celém světě, mimo jiné [[Mnichovský masakr|masakr izraelských atletů]] na [[Letní olympijské hry 1972|LOH v Mnichově v roce 1972]].<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 413.</ref> Izrael odpověděl [[Operace Boží hněv|Operací Boží hněv]], pokusem izraelské tajné služby [[Mosad]] zlikvidovat strůjce mnichovského útoku.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 111.</ref> [[6. říjen|6. října]] [[1973]], v den židovského svátku [[Jom kipur]], překvapivě na Izrael zaútočily Egypt a Sýrie. [[Jomkipurská válka]] skončila 26. října konečným vítězstvím Izraele, který však zaznamenal těžké ztráty.<ref>''Arabsko-izraelské války.'' S. 318.</ref>
[[Soubor:Begin, Carter and Sadat at Camp David 1978.jpg|thumb|[[Menachem Begin]], [[Jimmy Carter]] a [[Anvar as-Sádát|Anwar Sadat]] v Camp Davidu, [[1978]]]]
Po dlouhých letech nadvlády [[Dělnický sionismus|socialistů]] vyhrála v roce 1977 ve volbách do izraelského parlamentu Knesetu poprvé pravicová strana [[Likud]].<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 467-469.</ref> Tentýž rok učinil egyptský prezident [[Anvar as-Sádát|Anwar Sadat]] překvapivou cestu do Izraele a o dva roky později podepsali Sadat a [[Menachem Begin]] ve Washingtonu [[Egyptsko-izraelská mírová smlouva|Egyptsko-izraelskou mírovou smlouvu]], podle níž se pak Izrael stáhl ze Sinajského poloostrova.

V roce 1978 podnikl Izrael, v reakci na palestinský teroristický útok, [[Operace Lítání|Operaci Lítání]],<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Black
| jméno = Ian
| příjmení2 = Morris
| jméno2 = Benny
| rok = 2001
| titul = Mossad, izraelské tajné války
| vydavatel = Jota
| místo = Praha
| isbn = 80-7217-392-8
| strany = 381-382}}</ref> při níž došlo k obsazení jižního [[Libanon]]u a vytlačení jednotek OOP z této země. Za vlády Likudu také došlo k rozsáhlé expanzi [[politika osadnictví|izraelských osad]] na území Západního břehu Jordánu,<ref name="terner-172-173">TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 172-173.</ref> která přinesla růst napětí mezi Izraelci a palestinskými Araby.

7. června 1981 Izrael vybombardoval v rámci [[operace Opera]] irácký jaderný reaktor v [[Osirak]]u, protože se obával, že by ho [[Irák]] mohl použít k výrobě jaderných zbraní.<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 186.</ref> V roce 1982 zasáhl Izrael do [[Libanonská občanská válka|Libanonské občanské války]], aby zničil základny, z nichž OOP ostřelovala raketami severní Izrael,<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 188.</ref> což vedlo k [[První libanonská válka|první libanonské válce]]. Izrael se stáhl z většiny Libanonu v roce 1986, ale v tzv. nárazníkové zóně setrval až do roku 2000.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 160.</ref> V roce 1987 vypukla tzv. [[První intifáda]], arabské povstání proti izraelské okupaci Pásma Gazy a území západně od Jordánu.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 512.</ref> Během [[Válka v Zálivu|války v Zálivu]] v roce 1991 podporovala OOP a mnoho palestinských Arabů [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]] a raketové útoky Iráku proti Izraeli.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 179.</ref>
[[Soubor:Bill_Clinton,_Yitzhak_Rabin,_Yasser_Arafat_at_the_White_House_1993-09-13.jpg|left|thumb|[[Jicchak Rabin]], [[Bill Clinton]] a [[Jásir Arafat]] po podepsání Mírových dohod z Osla ve Washingtonu 13. září 1993]]
Téhož roku proběhla za vlády [[Jicchak Šamir|Jicchaka Šamira]] [[Madridská konference]].<ref name="Gilbert-534">''Izrael: Dějiny.'' S. 534.</ref> Ta byla průlomová tím, že se poprvé u jednoho stolu sešly znepřátelené strany, jejichž představitelé zde spolu přímo hovořili poprvé od Války za nezávislost.<ref name="Gilbert-534"/> Během roku 1992 docházelo k přímým schůzkám mezi Izraelci a Araby v různých městech po celém světě.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 535.</ref> Tentýž rok vyhrál volby [[Jicchak Rabin]]. Tzv. [[Mírová dohoda z Osla]] byla podepsána 13. září 1993 ve Washingtonu. Z ní vyplývalo, že má být po přechodnou dobu pěti let na území Západního břehu a pásma Gazy ustanovena [[Palestinská autonomie|Palestinská samospráva]].<ref name="cejka 187-189">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 187-189.</ref> V roce 1994 byla mezi Izraelem a Jordánskem podepsána [[Izraelsko-jordánská mírová smlouva]].<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 193.</ref>
[[Soubor:Hussein Clinton Rabin.jpg|thumb|[[Husajn I.]], [[Bill Clinton]] a [[Jicchak Rabin]] během izraelsko-jordánských mírových jednání]]
Podepsání dohod z Osla narazilo na obou stranách na odpor radikálů, což mírový proces značně zkomplikovalo.<ref name="cejka 195-196"/> Na palestinské politické scéně začala sílit opozice, a to zejména [[Hamas]] a [[Palestinský islámský džihád]], která se proti Organizaci pro osvobození Palestiny a Smlouvám z Osla začala vymezovat.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 190.</ref> V Izraeli se proti smlouvě vymezila strana Likud a další pravicová uskupení,<ref name="cejka 195-196">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 195-196.</ref> sám Jicchak Rabin byl 4. listopadu 1995 zavražděn pravicovým židovským radikálem [[Jigal Amir|Jigalem Amirem]].<ref name="cejka 195-196"/>

Za vlády [[Benjamin Netanjahu|Benjamina Netanjahua]] byl podepsán tzv. [[Hebronský protokol]], fakticky znamenající předání města [[Hebron]] Palestinské autonomii a stažení izraelské armády z části tohoto města.<ref name="cejka 205">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 205.</ref> V říjnu 1998 bylo podepsáno [[Memorandum od Wye River]], jež přineslo postoupení 13 % území Západního břehu palestinským Arabům a úpravu statusu některých oblastí.<ref name="cejka 205"/>

Za vlády [[Ehud Barak|Ehuda Baraka]] se izraelská armáda stáhla z jižního Libanonu a bylo zahájeno vyjednávání s předsedou Palestinské autonomie [[Jásir Arafat|Jásirem Arafatem]].<ref name="cejka 209-210">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 209-210.</ref> V roce 2000 se uskutečnil Summit v Camp Davidu, kde Barak nabídl plán na založení Palestinského státu, avšak ten byl Arafatem odmítnut.<ref name="cejka 209-210"/> Po ztroskotání jednání vypuklo další povstání palestinských Arabů, tzv. [[Druhá intifáda]] neboli Intifáda al-Aksá.<ref name="cejka 209-210"/>

Krátce poté se stal v předčasných volbách novým premiérem [[Ariel Šaron]].<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 216.</ref> Během své vlády prosadil [[Izraelský plán jednostranného stažení|plán na jednostranné stažení z Pásma Gazy]]<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 243-246.</ref> a plán na výstavbu [[Izraelská bezpečnostní bariéra|bezpečnostní bariéry]] kolem Západního břehu.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 239-240.</ref> V roce 2006 utrpěl mozkovou mrtvici, po níž upadl do komatu. Premiérský post pak převzal vicepremiér [[Ehud Olmert]].

V červenci 2006 začala [[druhá libanonská válka]], která znamenala vytrvalé bombardování libanonských cílů izraelskou armádou a ostřelování severu Izraele libanonskou [[Ší'itský islám|ší'itskou]] milicí [[Hizballáh]].<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 310-311.</ref> Konflikt trval několik týdnů a příměří bylo uzavřeno 14. srpna. Po válce v Izraeli zaznívaly silné hlasy kritizující premiéra Ehuda Olmerta a tehdejšího ministra obrany [[Amir Perec|Amira Perece]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url = http://Eretz.cz/content/view/720/41/
| datum přístupu = 2008-03-24
| titul = Průzkum: Olmert, Perec, Haluc mají odejít z funkcí
| vydavatel = [[Eretz]]}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://Eretz.cz/content/view/723/41/
| datum přístupu = 2008-03-24
| titul = Rozsáhlé průzkumy veřejného mínění: Čas na změnu!
| vydavatel = [[Eretz]]}}</ref>

Dne 27. listopadu 2007 souhlasili tehdejší izraelský premiér [[Ehud Olmert]] a palestinský prezident [[Mahmúd Abbás]] s jednáním nad všemi spornými tématy izraelsko-palestinského konfliktu a snahou dosáhnout dohody do konce roku 2008. Začátkem září roku 2007 podniklo [[Izraelské vojenské letectvo]] [[operace Ovocný sad|operaci Ovocný sad]], při níž vybombardovalo syrský jaderný reaktor.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Černý
| jméno = Adam
| vydavatel = Hospodářské noviny
| titul = Izrael předložil důkaz, že v Sýrii zničil reaktor
| url = http://hn.ihned.cz/c4-10140700-24271850-500000_d-izrael-predlozil-dukaz-ze-v-syrii-znicil-reaktor
| datum přístupu = 2009-04-22}}</ref> V dubnu 2008 oznámil syrský prezident [[Bašár al-Asad|Bašír Asad]], že Sýrie a Izrael již rok jednají za tureckého zprostředkování o mírové smlouvě; Izrael tuto informaci potvrdil o měsíc později.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Walker
| jméno = Peter
| vydavatel = [[The Guardian]]
| titul = Syria and Israel officially confirm peace talks
| url = http://www.guardian.co.uk/world/2008/may/21/israelandthepalestinians.syria
| datum vydání = 2008-05-21
| datum přístupu = 2009-4-22
| jazyk = anglicky
}}</ref>

V prosinci 2008 vypršelo příměří mezi [[Hamas]]em a Izraelem. Hamas obnovil vlnu ostřelování jižního Izraele, což vedlo Izrael k zahájení [[operace Lité olovo]], která ze začátku představovala pouze letecké útoky.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Aktuálně.cz]]
| titul = Izrael zasypává raketami Gazu. Zahynulo přes 200 lidí
| url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=625904
| datum přístupu = 2009-04-22
}}</ref> To se změnilo 3. ledna 2009, kdy izraelské jednotky vstoupili do Pásma Gazy a zahájily pozemní ofenzivu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[BBC]]
| titul = Israeli troops enter Gaza Strip
| url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/7809959.stm
| datum vydání = 2009-1-8
| datum přístupu = 2009-4-22
| jazyk = anglicky
}}</ref> V sobotu 17. ledna vyhlásil Izrael jednostranné příměří, podmíněné ukončením raketových a minometných útoků a v následujících několika dnech se z Gazy stáhl.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Barak
| jméno = Ravid
| vydavatel = [[Haaretz]]
| titul = IDF begins Gaza troop withdrawal, hours after ending 3-week offensive
| url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/1056246.html
| datum přístupu = 2009-4-22
| jazyk = anglicky
}}</ref> Hamas později vyhlásil své vlastní příměří, s vlastními podmínkami, zahrnujícími úplné stažení izraelských vojáků a otevření hraničních přechodů. Přestože raketové útoky na jižní Izrael, ani izraelské odvetné útoky zcela nepřestaly, křehké příměří trvá stále.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Azoulaj
| jméno = Juval
| vydavatel = [[Haaretz]]
| titul = Two IDF soldiers, civilian lightly hurt as Gaza mortars hit Negev
| url = http://haaretz.com/hasen/spages/1060562.html
| datum přístupu = 2009-4-22
| jazyk = anglicky
}}</ref>

== Geografie a klima ==
{{Hlavní článek|Geografie Izraele}}
[[Soubor:Satellite image of Israel in January 2003.jpg|thumb|Satelitní snímek Izraele]]
Izrael se nachází na východě Středozemního moře, které tvoří jeho západní hranici, dále je ohraničen ze severu [[Libanon]]em, ze severovýchodu Sýrií, z východu [[Jordánsko|Jordánskem]] a z jihozápadu Egyptem. Bez území, která získal během Šestidenní války v roce 1967, má rozlohu 20 770 km², z čehož 2 % tvoří vodní plochy.<ref name="CIA">
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Ústřední zpravodajská služba|Central Intelligence Agency (CIA)]]
| titul = The World Factbook - Israel
| url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/IS.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Území spadající pod izraelskou jurisdikci zahrnuje také Východní Jeruzalém a [[Golanské výšiny]], s nimiž má rozlohu 22 072 km².<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Statistical Abstract of Israel - Area of Districts, Sub-Districts, Natural Regions and Lakes
| url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st01_01.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Celková rozloha území pod izraelskou vládou včetně vojensky ovládaných a částečně autonomních palestinských území na Západním břehu Jordánu činí 27 799 km².<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = The Library of Congress
| titul = Country Studies - Israel (geography)
| url = http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/iltoc.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref>
[[Soubor:RoshHanikra01 ST 07.JPG|thumb|left|Útesy v přírodní rezervaci [[Roš ha-nikra|Roš ha-nikra]]]]
Navzdory tomu, že Izrael je malou zemí, nacházejí se zde rozmanité geografické jevy a zvláštnosti, například [[Negevská poušť]] na jihu či horské hřbety [[Galilea|Galileje]], [[Karmel (pohoří)|Karmelu]] a [[Golanské výšiny|Golan]] na severu.

Východně od centrální vysočiny se nachází [[Jordánské údolí]], jež je částí [[Velká příkopová propadlina|Velké příkopové propadliny]]. Řeka [[Jordán]] teče od hory [[Hermon]] přes [[Chulské údolí]] a [[Galilejské jezero]] do [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]], které je nejníže položeným místem na Zemi.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
| titul = The Living Dead Sea
| url = http://www.mfa.gov.il/MFA/MFAArchive/1990_1999/1999/4/FOCUS%20on%20Israel-%20The%20Living%20Dead%20Sea
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Na jihu se rozkládá údolí [[Vádí al-Araba]] končící v [[Akabský záliv|Akabském zálivu]] Rudého moře. Pro Izrael a [[Sinaj (poloostrov)|Sinajský poloostrov]] jsou jedinečné erodované kráterovité útvary zvané [[machteš]]im.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = UNESCO
| titul = Makhteshim Country
| url = http://whc.unesco.org/en/tentativelists/1486/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Největší machteš na světě je [[Machteš Ramon]] v Negevské poušti, který je až 40 km dlouhý a 10 km široký.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Ben Gurionova univerzita v Negevu]]
| titul = Ramon R&D Center
| url = http://www.bgu.ac.il/desert_ecology/ramon/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref>
 
; Extrémní rozdíly:
* Nejnižší bod: Mrtvé moře −408 metrů<ref name="CIA"/>
* Nejvyšší bod: hora Hermon na Golanských výšinách 2248 m n. m.,<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Haaretz]]
| titul = Mt. Hermon
| url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/968291.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-01}}</ref> jinak hora [[Har Meron|Meron]] 1208 m n. m.<ref name="CIA"/>

=== Klima ===
Teplota vzduchu v Izraeli kolísá, a to zejména během [[Zima|zimy]]. V horských oblastech převládá chladné a větrné [[podnebí]], mnohdy doprovázené [[sníh|sněžením]]. Vrchol hory Hermon má po většinu roku sněhovou pokrývku a každoročně obvykle sněží i v Jeruzalémě.<ref>
{{Citace monografie
| příjmení = Goldreich
| jméno = Yair
| rok = 2003
| titul = The Climate of Israel: Observation, Research and Application
| vydavatel = Springer
| jazyk = anglicky
| isbn = 030647445X
| strany = 85}}</ref> Pobřežní města jako Tel Aviv a [[Haifa]] mají chladné, deštivé zimy a dlouhá a teplá léta − tj. [[středozemní klima]]. Ve vesnici Tirat Cvi v severní části Jordánského údolí byla zaznamenána nejvyšší teplota v celé [[Asie|Asii]] (53,7 °C).<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Watzman
| jméno = Haim
| vydavatel = New Scientist Environment
| titul = Left for dead
| url = http://environment.newscientist.com/article/mg15320684.400-left-for-dead--plans-to-rescue-the-rapidly-shrinking-dead-sea-may-be-good-news-forindustry-and-tourists-but-the-strange-life-forms-that-thrive-in-its-supersaltywaters-still-face-a-perilous-future-says-ithaim-watzmanit.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-04}}</ref> Mezi květnem a zářím je v Izraeli déšť vzácností.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = The Weather Channel
| titul = Average Weather for Tel Aviv-Yafo
| url = http://www.weather.com/outlook/travel/businesstraveler/wxclimatology/monthly/graph/ISXX0026
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = The Weather Channel
| titul = Average Weather for Jerusalem
| url = http://www.weather.com/outlook/events/weddings/wxclimatology/monthly/graph/ISXX0010
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Kvůli malému množství vodních zdrojů se izraelští vědci zaměřují také na vývoj technologií minimalizujících spotřebu vody. Jedním z jejich vynálezů je [[kapková závlaha]], která umožňuje pěstitelům úsporně dávkovat vodu každé rostlině zvlášť.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Sitton
| jméno = Dov
| vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs
| titul = Development of Limited Water Resources- Historical and Technological Aspects
| url = http://www.mfa.gov.il/mfa/facts%20about%20israel/land/focus%20on%20israel-%20development%20of%20limited%20water%20reso
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Izraelci využívají příznivých geografických podmínek pro výrobu [[Sluneční energie|solární energie]], v jejíž produkci na osobu jsou na prvním místě na světě.<ref>[http://www.neaman.org.il/neaman/publications/publication_item.asp?fid=590&parent_fid=490&iid=3639 Samuel Neaman Institute – Solar energy for the production of heat (anglicky)]</ref>

== Vláda a politika ==
{{Podrobně|Politický systém Státu Izrael}}
[[Soubor:Knesset building.jpg|thumb|[[Kneset]] − izraelský parlament]]
Izrael je [[Parlamentní demokracie|parlamentní]] republika s pluralitním [[politický systém|politickým systémem]] a všeobecným rovným [[volební právo|volebním právem]].<ref name="CIA2">
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Ústřední zpravodajská služba|Central Intelligence Agency (CIA)]]
| titul = The World Factbook - Field Listing - Executive Branch
| url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2077.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Hlavou státu je [[Prezident Izraele|prezident]], který je volen parlamentem na 5 let. Výkonná moc je v rukou vlády, v jejímž čele stojí premiér.<ref name="CIA2"/> Premiérem se může stát pouze člen parlamentu, který získá potřebnou většinu hlasů − obvykle to bývá předseda nejsilnější [[Seznam izraelských politických stran|politické strany]]. Zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament [[Kneset]] tvořený 120 poslanci. Ti jsou voleni na základě [[poměrný volební systém|poměrného volebního systému]] na čtyřleté volební období.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Kneset]]
| titul = The Electoral System in Israel
| url = http://www.knesset.gov.il/description/eng/eng_mimshal_beh.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Pokud však parlament odvolá premiéra nebo vládě nevysloví důvěru, je Kneset rozpuštěn předčasně. Izrael nemá psanou [[ústava|ústavu]] a jeho [[Politický systém Státu Izrael|politický systém]] je ukotven v jedenácti [[Základní zákony Izraele|základních zákonech]]. V roce 2003 začal Kneset vypracovávat návrh oficiální ústavy, založené na těchto zákonech.<ref name="CIA"/><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Mazie
| jméno = Steven
| rok = 2006
| titul = Israel's Higher Law: Religion and Liberal Democracy in the Jewish State
| vydavatel = Lexington Books
| místo =
| jazyk = anglicky
| isbn = 0739114859
| strany = 34}}</ref>

=== Soudní systém ===
Izrael má trojstupňový [[Soudní systém Státu Izrael|soudní systém]]. Na nejnižší úrovni jsou městské soudy sídlící ve většině měst. Vyšší instancí jsou distriktní soudy sloužící jako odvolací soudy a v některých případech jako soudy první instance; nacházejí se v pěti ze šesti [[izraelské distrikty|izraelských distriktů]] (mimo Jeruzalémský distrikt). Třetí a nejvyšší stupeň je [[Nejvyšší soud Státu Izrael]], který sídlí v Jeruzalémě a slouží jako odvolací soud a soud první instance v závažných případech, kdy je zpochybněna zákonnost rozhodnutí a postupů představitelů státu. Izrael není členem [[Mezinárodní trestní soud|Mezinárodního trestního soudu]] kvůli obavě, že by soud mohl být vůči Izraeli předpojatý.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs
| titul = Israel and the International Criminal Court
| url = http://www.mfa.gov.il/MFA/MFAArchive/2000_2009/2002/6/Israel%20and%20the%20International%20Criminal%20Court
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Izraelský právní systém kombinuje britské [[zvykové právo]], kontinentální právo a [[halacha|židovské náboženské právo]].<ref name="CIA"/> Je založen na principu ''stare decisis'' ([[precedens]]) a na [[obžalovací způsob řízení|obžalovacím způsobu řízení]], kdy strany sporu předkládají soudu důkazní materiály.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs
| titul = The Judiciary: The Court System
| url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Government/Branches%20of%20Government/Judicial/The%20Judiciary-%20The%20Court%20System
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Svatby a rozvody jsou v jurisdikci [[Bejt din|židovských]], [[Šaría|muslimských]], drúzských a křesťanských náboženských soudů.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs
| titul = The State - Judiciary - The Court System
| url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/Facts+About+Israel/State/THE+STATE-+Judiciary-+The+Court+System.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref>

[[Soubor:Israel districts numbered.png|left|thumb|[[Izraelské distrikty]]: (1) [[Severní distrikt (Izrael)|Severní]], (2) [[Haifský distrikt|Haifský]], (3) [[Centrální distrikt (Izrael)|Centrální]], (4) [[Telavivský distrikt|Telavivský]], (5) [[Jeruzalémský distrikt|Jeruzalém]], (6) [[Jižní distrikt (Izrael)|Jižní]] Sporná území: (A) [[Golanské výšiny]], (B) [[Západní břeh Jordánu]], (C) [[Pásmo Gazy]]|140px]]
Izraelský základní zákon ''[[Základní zákon: Lidská svoboda a důstojnost|Lidská svoboda a důstojnost]]'' zaručuje lidská právy a svobody. Izrael je jediná země v oblasti Blízkého východu označená roku 2007 organizací [[Freedom House]] za svobodnou v oblasti lidských a politických práv, zatímco území Palestinské autonomie bylo touto organizací hodnoceno jako nesvobodné.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Freedom House
| titul = Press Freedom Rankings by Region 2007
| url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=202&year=2005
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Na žebříčku svobody tisku organizace [[Reportéři bez hranic]] se Izrael nachází na 44. místě (2007) ze 168 hodnocených zemí, a je tak na nejvyšším místě mezi zeměmi jihozápadní Asie.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Reportéři bez hranic
| titul = Worldwide Press Freedom Index 2006
| url = http://www.rsf.org/rubrique.php3?id_rubrique=639
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> V souvislosti s arabsko-izraelským konfliktem kritizují organizace [[Amnesty International]]<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Amnesty International]]
| titul = Amnesty International Report 2006 - Israel and the Occupied Territories
| url = http://web.amnesty.org/report2006/isr-summary-eng
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> a [[Human Rights Watch]]<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Human Rights Watch]]
| titul = Israel/Palestinian Authority
| url = http://hrw.org/doc/?t=mideast&c=isrlpa
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> porušování lidských práv Izraelem. Porušování občanských svobod na okupovaných územích je také kritizováno nevládní izraelskou organizací [[Be-celem]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = B'Tselem
| titul = Land Grab: Israel's Settlement Policy in the West Bank
| url = http://www.btselem.org/English/Publications/Summaries/200205_Land_Grab.asp
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Od roku 1995 je v Izraeli uzákoněn systém státní zdravotní péče.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Jewish Virtual Library
| titul = Public Health in Israel
| url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Health/public.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref>

=== Administrativní dělení ===
Izrael je rozdělen do šesti hlavních [[Izraelské distrikty|distriktů]] (''mechozot'', singulár ''machoz'') – [[Centrální distrikt (Izrael)|Centrální distrikt]], [[Haifský distrikt]], [[Jeruzalémský distrikt]], [[Severní distrikt (Izrael)|Severní distrikt]], [[Jižní distrikt (Izrael)|Jižní distrikt]] a [[Telavivský distrikt]]. Distrikty jsou dále rozděleny do patnácti subdistriktů (''nafot'', singulár ''nafa''). Každý subdistrikt se dále dělí na přirozené oblasti, kterých je celkem padesát.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Introduction to the Tables: Geophysical Characteristics
| url = http://www.cbs.gov.il/shnaton53/download/st_eng01.doc
| druh nosiče = [[Microsoft Word|DOC]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Pro statistické účely je země rozdělena do tří metropolitních oblastí: Tel Aviv a [[Guš Dan]] (3 150 000 obyvatel), Haifa (996 000) a [[Beerševa]] (531 600).<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Localities, Population, and Density
| url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st02_15.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Co do rozlohy i počtu obyvatel největší [[Seznam měst v Izraeli|izraelské město]]<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Press Release: Jerusalem Day
| url = http://www.cbs.gov.il/hodaot2006n/11_06_106e.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> je [[Jeruzalém]] se 732 200 obyvateli a rozlohou 126 km². Další v pořadí počtu obyvatel jsou [[Tel Aviv]] (384 000), [[Haifa]] (267 000) a [[Rišon le-Cijon|Rišon le-Cijon]] (222 300).<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Population of Localities numbering above 1,000 residents and other rural population on 31/12/2006
| url = http://www.cbs.gov.il/population/new_2007/table3.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref>

=== Okupovaná území ===
[[Soubor:West Bank barrier 0998.jpg|thumb|Bezpečnostní bariéra]]
Jako [[Izraelem okupovaná území]] se označují území [[Západní břeh Jordánu|Západního břehu Jordánu]], Východního Jeruzaléma a [[Golanské výšiny|Golanských výšin]], která byla po Šestidenní válce v roce 1967 zabrána Egyptu, Jordánsku a Sýrii. Termín byl používán také pro Sinajský poloostrov, navrácený Egyptu podle [[Egyptsko-izraelská mírová smlouva|Egyptsko-izraelské mírové smlouvy]]. Na všech těchto územích byly zakládány [[politika osadnictví|izraelské osady]]. Ve Východním Jeruzalémě a na Golanských výšinách je uplatňováno izraelské právo; tato území byla začleněna do vlastního Izraele a jejich občanům bylo nabídnuto izraelské občanství. Naopak Západní břeh zůstává pod vojenskou správou. Většina jednání o těchto územích probíhala na základě [[rezoluce číslo 242 Rady bezpečnosti OSN|rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242]], která požaduje stažení Izraele z okupovaných území a jejich návrat arabským státům.

Populace Západního břehu se skládá převážně z palestinských Arabů, jak původních obyvatel, tak uprchlíků [[První arabsko-izraelská válka|Války za nezávislost]] z roku [[1948]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Organizace spojených národů]]
| titul = UNRWA in Figures: Figures as of 31 December 2004
| url = http://www.un.org/unrwa/publications/pdf/uif-dec04.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Od roku 1967 do roku 1993 žili Arabové na těchto územích pod izraelskou vojenskou správou. Od [[Mírová dohoda z Osla|Dohod z Osla]] a [[Dopisy o vzájemném uznání|Dopisů o vzájemném uznání]] je většina palestinské populace a měst pod správou [[Palestinská autonomie|Palestinské autonomie]], avšak Izrael nad většinou území stále vykonává vojenský dohled. Kvůli vzrůstajícím útokům při [[Druhá intifáda|Druhé intifádě]] se izraelská vláda rozhodla vybudovat kolem Západního břehu zeď, tzv. [[Izraelská bezpečnostní bariéra|bezpečnostní bariéru]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Stát Izrael
| titul = Israel’s Security Fence - Questions and Answers
| url = http://www.securityfence.mod.gov.il/Pages/ENG/questions.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> V roce 2005 stáhl Izrael jednostranně všechny své obyvatele a vojenské síly z oblasti Pásma Gazy a čtyř osad na Západním břehu.

=== Zahraniční vztahy ===
[[Soubor:Weizmann Truman 1948.jpg|thumb|right|První izraelský prezident [[Chajim Weizmann]] (vpravo) a americký prezident [[Harry S. Truman]] se svitkem Tóry, [[1948]]]]
Izrael udržuje diplomatické vztahy se 161 zeměmi a po celém světě má 94 diplomatických zastoupení.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs
| titul = Israel's Diplomatic Missions Abroad: Status of Relations
| url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/About%20the%20Ministry/Diplomatic%20missions/Israel-s%20Diplomatic%20Missions%20Abroad
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Z [[Liga arabských států|Ligy arabských států]] mají s Izraelem plné diplomatické vztahy pouze Egypt a Jordánsko, které s ním podepsaly mírové smlouvy v letech 1979 a 1994, a [[Mauritánie]], jež navázala s Izraelem diplomatické vztahy v roce 1999. Další dva státy Ligy arabských států – [[Maroko]] a [[Tunisko]] – ukončily své částečné diplomatické styky s Izraelem počátkem Druhé intifády v roce 2000.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs
| titul = Israel Among the Nations: Middle East - North Africa
| url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/Foreign+Relations/Israel+Among+the+Nations/ISRAEL%20AMONG%20THE%20NATIONS-%20Middle%20East%20-%20North%20Afri
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Od roku 2003, kdy [[ministr zahraničních věcí Izraele]] navštívil Maroko, se izraelsko-marocké vztahy zlepšují.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = BBC
| titul = Israel sees Morocco as mediator
| url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/3202767.stm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Podle izraelského zákona jsou [[Libanon]], Sýrie, [[Saúdská Arábie|Saudská Arábie]], Irák a [[Jemen]] nepřátelské země a občané Izraele je nesmí navštívit bez povolení ministerstva vnitra.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israel Ministry of Justice
| titul = Initial Periodic Report of the State of Israel Concerning the Implementation of the Convention of the Rights of the Child (CRC)
| url = http://www.justice.gov.il/NR/rdonlyres/129A5B6A-20D6-4C3B-9785-1C6B6763394A/0/CRCengfull.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Od roku 1995 je Izrael součástí [[Středomořský dialog|Středomořského dialogu]], v němž spolupracuje sedm zemí ležících kolem Středozemního moře a [[Severoatlantická aliance]] (NATO).<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Severoatlantická aliance]]
| titul = Week of 8-14 March 2000
| url = http://www.nato.int/docu/update/2000/0308/eng.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref>
[[Soubor:Sharon Bush 20040414 3.jpg|thumb|left|Bývalý izraelský premiér [[Ariel Šaron]] a americký prezident [[George W. Bush]]]]
Mezi nejbližší izraelské spojence patří [[Spojené státy americké]], [[Turecko]], [[Německo]], Spojené království a [[Indie]]. Spojené státy byly první zemí, která uznala Izrael, poté jej uznal i [[Sovětský svaz]]. Vzhledem ke stejným politickým a náboženským hodnotám pokládají Spojené státy Izrael za svého nejbližšího spojence v jihozápadní Asii.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Migdalovitz
| jméno = David
| vydavatel = Congressional Research Service
| titul = Israel: Background and Relations with the United States
| url = http://italy.usembassy.gov/pdf/other/RL33476.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Ačkoliv Turecko a Izrael navázali plné diplomatické vztahy až v roce [[1991]],<ref>
{{Citace monografie
| příjmení = Abadi
| jméno = Jacob
| rok = 2004
| titul = Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia
| vydavatel = Routledge
| jazyk = anglicky
| isbn = 0714655767
| strany = 3}} [Dále jen: ''Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia.'']</ref> již od roku 1949 probíhala mezi oběma zeměmi spolupráce. Silné vztahy Německa s Izraelem vychází z německé snahy odškodnit a napravit [[holocaust]]. Obě země se podílí na vědeckých a vzdělávacích aktivitách a jsou silnými ekonomickými a vojenskými partnery.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = German Embassy, Washington, D.C.
| titul = Background Papers - Germany and Israel
| url = http://www.germany.info/relaunch/info/archives/background/israel.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Boyes
| jméno = Roger
| vydavatel = Times Online
| titul = Israel welcomes new Germany to a celebration of its 60th birthday
| url = http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/middle_east/article3564572.ece
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Indie navázala plné diplomatické vztahy s Izraelem v roce 1992 a od té doby s ním udržuje silné vojenské a kulturní partnerství. Spojené království, které má s Izraelem vztah již z dob Britského mandátu Palestina,<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = UK Foreign and Commonwealth Office
| titul = Background papers - UK and Israel
| url = http://www.fco.gov.uk/servlet/Front?pagename=OpenMarket/Xcelerate/ShowPage&c=Page&cid=1007029394365&a=KCountryProfile&aid=1031532656768
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> s ním udržuje silné obchodní vazby.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kumar
| jméno = Dinesh
| vydavatel = Jerusalem Institute for Western Defense
| titul = India and Israel: Dawn of a New Era
| url = http://www.westerndefense.org/bulletins/Dec-01.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Diplomatické vztahy měl Izrael za [[Írán#Dynastie Pahlaví|dynastie Pahlaví]] i s [[Írán]]em,<ref>''Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia.'' S. 37-9, 47.</ref> během [[Írán#Islámská republika|íránské revoluce]] však Írán uznání Izraele zrušil.<ref>''Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia.'' S. 47-9.</ref>

==== Vztahy s Československem a Českem ====
{{Podrobně|Česko-izraelské vztahy}}
V době předstátní a v počátečních letech existence státu měl Izrael velmi dobré vztahy s [[Československo|Československem]], které mu i přes [[embargo]] OSN poskytovalo vojenskou a hospodářskou pomoc, v době [[První arabsko-izraelská válka|První arabsko-izraelské války]] pro mladý stát životně důležitou.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Lidovky.cz
| titul = Létat jsme se učili v Olomouci
| url = http://www.lidovky.cz/letat-jsme-se-ucili-v-olomouci-dkb-/ln_zahranici.asp?c=A080409_102010_ln_zahranici_nev
| datum přístupu = 2008-07-23}}</ref> Po změně izraelské politiky Sovětského svazu však Československo začalo naopak podporovat a vyzbrojovat Egypt, a Izrael se tak stal až do [[Sametová revoluce|Sametové revoluce]] v roce 1989 nepřátelskou zemí.

V současné době existuje mezi Českem a Izraelem řada [[Bilaterální dohoda|bilaterálních smluv]], z nichž některé spadají do dob [[Česká a Slovenská Federativní Republika|ČSFR]] (Dohoda o letecké dopravě, 1991).<ref name="BI-smluvní základna">
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = BusinessInfo.cz
| titul = Izrael: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR − Smluvní základna
| url = http://www.businessinfo.cz/cz/sti/izrael-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1001005/
| datum přístupu = 2008-09-04}}</ref> Po vstupu Česka do [[Evropská unie|Evropské unie]] byly zrušeny ty smlouvy, které byly v rozporu s unijním právem.<ref name="BI-smluvní základna"/> Mezi důležité mezistátní dohody patří Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v oboru daní z příjmu (1993), Dohoda o spolupráci v zemědělství (1996), Smlouva o bezvízovém styku (1996), Dohoda o vzájemné pomoci v celních otázkách (1997) a Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic (1997).<ref name="BI-smluvní základna"/> Během roku 2008 by měla být připravena Dohoda o výzkumu a vývoji.<ref name="BI-smluvní základna"/> Bezvízový styk se mezi Českem a Izraelem vztahuje výhradně na turistiku.<ref name="MZV-Izrael">
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí ČR
| titul = Izrael
| url = http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=5413
| datum přístupu = 2008-09-04}}</ref> Mezi zeměmi není uzavřena dohoda o poskytování bezplatné zdravotní péče.<ref name="MZV-Izrael"/>

== Obrana a bezpečnost ==
{{Podrobně|Izraelské bezpečnostní složky}}
[[Soubor:Merkava3dKasag001.jpg|thumb|Izraelský tank [[Merkava#Merkava Mk 3|Merkava Mk 3]]]]
[[Izraelské obranné síly]] se skládají z [[Izraelské pozemní síly|pozemních sil]], [[Izraelské vojenské letectvo|letectva]] a [[Izraelské vojenské námořnictvo|námořnictva]]. Vznikly v roce [[1948]] během [[První arabsko-izraelská válka|Války za nezávislost]] transformací [[Hagana|Hagany]] a několika dalších polovojenských organizací, jejichž existence předcházela založení státu.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelské obranné síly]]
| titul = Historie: 1948
| url = http://dover.idf.il/IDF/English/about/History/40s/1948/default.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Armáda při svých operací vychází z informací vojenské zpravodajské služby [[Aman]], která spolupracuje s zpravodajskou službou [[Mosad]] a bezpečnostní službou [[Šin Bet]]. Izraelské obranné síly se již mnohokrát účastnily ozbrojených konfliktů, což z nich činí jednu z nejzkušenějších a nejlépe připravených [[armáda|armád]] světa.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
| titul = The State: Israel Defense Forces (IDF)
| url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/Facts+About+Israel/State/THE+STATE-+Israel+Defense+Forces+-IDF-.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = GlobalSecurity.org
| titul = Israel Defense Forces
| url = http://www.globalsecurity.org/military/world/israel/idf.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref>
[[Soubor:F-15I Ra'am.jpg|thumb|upright|left|[[Izraelské vojenské letectvo|IAF]] [[F-15I]] „Ra'am“]]
Většina [[Izraelci|Izraelců]] je v 18 letech povolána k povinné vojenské službě. Muži slouží tři roky, ženy dva<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
| titul = The Israel Defense Forces
| url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Facts%20About%20Israel/State/The%20Israel%20Defense%20Forces
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> a vojenskou službu je třeba vykonat ještě před nástupem na vysokou školu. Poté musí muži odsloužit pro armádu každoročně několik týdnů až do svých zhruba čtyřiceti let. Většina žen je z rezervní vojenské služby osvobozena. Osvobozeni od povinné vojenské služby jsou [[izraelští Arabové]] a [[charedim]], osvobození studentů [[ješiva|ješiv]] od povinné vojenské služby však naráží v izraelské společnosti na protesty.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Shtrasler
| jméno = Nehemia
| vydavatel = [[Haaretz]]
| titul = Cool law, for wrong population
| url = http://www.haaretz.com/hasen/pages/ArticleContent.jhtml?itemNo=860256
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Alternativou pro osoby, které získají osvobození z různých důvodů, je ''Šerut Le'umi'' neboli národní služba, jež zahrnuje službu v nemocnicích, školách a jiných sociálně prospěšných programech.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Nefesh B'Nefesh
| titul = Sherut Leumi (National Service)
| url = http://www.nbn.org.il/students/sherut_leumi.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Izraelská armáda má k roku 2008 celkem 621 500 vojáků, z toho 176 500 aktivních vojáků a 445 000 rezervistů.<ref name="INSS">
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = The Institute for National Security Studies (INSS)
| titul = Israel
| url = http://www.inss.org.il/upload/(FILE)1206270841.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-06}}</ref> K roku 2008 má pozemní armáda 133 000 vojáků, námořnictvo 9500 a letectvo 34 000 vojáků.<ref name="INSS"/>

[[Soubor:Arrow anti-ballistic missile launch.jpg|thumb|upright|Test systému [[Arrow]]]]
Armáda je vybavena vyspělými zbraňovými systémy buď navrženými a vyrobenými v Izraeli nebo některými zahraničními produkty. Významným zahraničním dodavatelem jsou zejména Spojené státy americké. Předpokládá se, že v letech 2008−2017 poskytnou Izraeli vojenskou pomoc ve výši 30 miliard [[americký dolar|dolarů]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Erlanger
| jméno = Steven
| vydavatel = The New York Times
| titul = Israel to Get $30 Billion in Military Aid From U.S.
| url = http://www.nytimes.com/2007/08/17/world/middleeast/17israel.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Ve spolupráci Izraele a USA byl vyvinut systém protiraketové obrany [[Arrow]]. Izrael rovněž od [[Jomkipurská válka|jomkipurské války]] v roce 1973 vyvinul vlastní síť špionážních satelitů.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Katz
| jméno = Yaakov
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = Arrow can fully protect against Iran
| url = http://www.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1173879211495&pagename=JPost%2FJPArticle%2FShowFull
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Úspěch programu špionážních satelitů [[Ofek]] zařadil Izrael mezi sedm zemí světa, které mají satelitní kapacity a technologie.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Zorn
| jméno = E. L
| vydavatel = [[Ústřední zpravodajská služba|Central Intelligence Agency (CIA)]]
| titul = Israel's Quest for Satellite Intelligence
| url = https://www.cia.gov/library/center-for-the-study-of-intelligence/kent-csi/docs/v44i5a04p.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Izrael také vyvinul svůj vlastní bitevní tank [[Merkava]], který nebyl nikdy prodán do zahraničí. Od svého založení vynakládá Izrael na svou obranu významný podíl [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] (HDP). V roce 1984 to například činilo 24 % HDP.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Seitz
| jméno = Charmaine
| vydavatel = The Jerusalem Fund
| titul = Israel’s Defense Budget: The Business Side of War
| url = http://www.thejerusalemfund.org/images/informationbrief.php?ID=55
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> V současnosti se výdaje na obranu pohybují kolem 7,3 % HDP.<ref name="CIA"/>

Izrael není signatářem [[Smlouva o nešíření jaderných zbraní|Smlouvy o nešíření jaderných zbraní]] a je pravděpodobné, že vlastní [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel=MSNBC
| titul=Strategic Israel: Israel's Secret Arsenal
| url=http://www.sweetliberty.org/issues/israel/strategic/index.shtml
|datum přístupu=2008-05-08}}</ref> Jejich vlastnictví ale nikdy oficiálně nepotvrdil ani nevyvrátil.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = BBC
| titul = Globální jaderné síly
| url = http://www.bbc.co.uk/czech/specials/1117_global_nuclear/page4.shtml#izrael
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Izrael údajně ve spolupráci s [[Jihoafrická republika|Jihoafrickou republikou]] provedl v roce 1979 úspěšný jaderný test na námořní plošině v severní části [[Antarktida|Antarktidy]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Aktuálně.cz]]
| titul = Izrael v roce 1979 odpálil atomovku
| url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=157873
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Odhady množství izraelských [[Jaderná hlavice|jaderných hlavic]] se liší, většinou se pohybují mezi jedním a dvěma sty,<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Britské listy]]
| titul = [[Jimmy Carter]]: Izrael má 150 jaderných zbraní
| url = http://www.blisty.cz/2008/5/27/art40812.html
| datum přístupu = 2008-05-27}}</ref> některé odhady však mluví až o čtyřech stech hlavicích.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Aktuálně.cz]]
| titul = Jaderné mocnosti? Legální i samozvané
| url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=132475
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> O 400 hlavicích hovoří i World Tribune, který se odvolává na zdroje z [[Letectvo Spojených států|letectva USA]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = World Tribune
| titul = U.S. Air Force: Israel has 400 nukes, building naval force
| url = http://www.worldtribune.com/worldtribune/WTARC/2002/ss_israel_07_04.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref>

== Ekonomika ==
{{Hlavní článek|Ekonomika Izraele}}
[[Soubor:Nis 1 sheqel.png|thumb|1 [[Nový izraelský šekel|šekel]] (NIS)]]
Izrael patří k nejvíce ekonomicky a průmyslově rozvinutým zemím jihozápadní Asie. Roku 2007 měl 44. nejvyšší [[hrubý domácí produkt]] (HDP), 232,7 miliard [[Americký dolar|dolarů]], a 22. nejvyšší HDP na obyvatele v [[parita kupní síly|paritě kupní síly]], 33 299 dolarů.<ref name="MMF"/> Na [[Index snadnosti podnikání|indexu snadnosti podnikání]] za roky 2006/2007 se umístil na 1. místě v regionu a na 29. místě ve světě.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = The World Bank Group
| titul = Economy Rankings - Middle East & North Africa
| url = http://www.doingbusiness.org/EconomyRankings/?regionid=426
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> V roce 2007 byl přizván do [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD),<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Ynet News
| titul = Israel invited to join the OECD
| url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3400955,00.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> která podporuje spolupráci mezi státy, jenž dodržují [[demokracie|demokratické principy]] a mají ekonomiku svobodného trhu.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]]
| titul = About
| url = http://www.oecd.org/about/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Přes omezené přírodní zdroje se stal Izrael v uplynulých 20 letech z velké části soběstačným, a to především díky intenzivnímu rozvoji [[zemědělství]] a [[průmysl]]u v oblasti produkce potravin; z klíčových potravinářských surovin musí dovážet pouze obilí a hovězí maso. Izrael rovněž výrazně investuje do vědy a výzkumu; tyto investice v roce 2007 činily 4,7 % HDP,<ref name="eretz-OECD">
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Eretz]]
| titul = Izrael má mezi státy OECD nejvyšší investice do vývoje a výzkumu
| url = http://Eretz.cz/content/view/6588/41/
| datum přístupu = 2008-08-28}}</ref> zatímco průměr zemí OECD činil 1,7 % HDP a USA dosahují 2 % HDP.<ref name="eretz-OECD"/> Mezi nosné obory se řadí [[informační technologie|informatika]] a komunikační technika, medicínské obory, [[biotechnologie]] a [[nanotechnologie]].<ref name="BusinessInfo.cz-ekon">
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = BusinessInfo.cz
| titul = Izrael: Ekonomická charakteristika země
| url = http://www.businessinfo.cz/cz/sti/izrael-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1001005/
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Míra [[nezaměstnanost]]i byla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 6,3 %.<ref name="CBS-indikátory"/>
[[Soubor:TechnologyGarden.JPG|thumb|left|Technologické centrum Manahat, [[Jeruzalém]]]]
Oficiální izraelskou [[měna|měnou]] je [[nový izraelský šekel]] (NIS, {{Cizojazyčně|he|''šekel chadaš''}}), který platí i na území [[Palestinská autonomie|Palestinské autonomie]]. V oběhu je od roku [[1985]], kdy nahradil [[izraelský šekel]], jenž v roce [[1980]] nahradil [[izraelská libra|izraelskou libru]]. Díky své síle se stal jednou ze 17 měn obchodovaných na světových trzích.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Eretz]]
| titul = Izraelský šekel se stane celosvětově konvertibilním
| url = http://Eretz.cz/content/view/5033/41/
| datum přístupu = 2008-08-01}}</ref>

Mezi hlavní obchodní partnery Izraele patří Spojené státy americké, Spojené království, státy [[Benelux]]u, [[Švýcarsko]], [[Německo]], [[Francie]], [[Itálie]] a [[Nizozemsko]]. Ekonomická spolupráce mezi Izraelem a [[Česko|Českem]] měla v letech [[2003]]−[[2007]] rostoucí tendenci.<ref name="BusinessInfo.cz-IS-CS">
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = BusinessInfo.cz
| titul = Izrael: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
| url = http://www.businessinfo.cz/cz/sti/izrael-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1001005/
| datum přístupu = 2008-07-21}}</ref> V roce 2007 převažovala v importu z Česka [[elektronika]] a produkty automobilového a ocelářského průmyslu.<ref name="BusinessInfo.cz-IS-CS"/> Export do Česka obsahuje zejména elektroniku a [[Léčivo|farmaceutika]], [[plast]]y a chemické produkty.<ref name="BusinessInfo.cz-IS-CS"/> Pro následující léta se za perspektivní položky hospodářské spolupráce pokládá automobilový, ocelářský, chemický a [[hi-tech]] průmysl.<ref name="BusinessInfo.cz-IS-CS"/> Významné je působení izraelských společností na českém trhu; za největší zahraniční investicí roku 2008 v Česku v celkové výši 100 milionů dolarů stojí izraelská firma [[Teva Pharmaceutical Industries]], vyrábějící generická léčiva.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Finanční noviny
| titul = Topolánek: Teva investuje do opavského Ivaxu 100 milionů USD
| url = http://www.financninoviny.cz/index_view.php?id=301369
| datum přístupu = 2008-08-01}}</ref> Důležitá je rovněž koupě české firmy [[NESS Logos a.s.|NESS Logos a.s.]], podnikající v oblasti informačních technologií, izraelskou [[Ness Technologies]] za 68 milionů dolarů.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Eretz]]
| titul = Izraelsko-český obchod za miliardu: Ness kupuje Logos
| url = http://Eretz.cz/content/view/6416/41/
| datum přístupu = 2008-08-01}}</ref>

=== Průmysl ===
[[Soubor:IBM Haifa Labs.JPG|thumb|300px|Laboratoře IBM v [[Haifa|Haifě]]]]
Izraelský průmysl zaměstnává 23,7 % populace a na HDP se podílí 30 %.<ref name="CIA"/> V roce 2007 průmyslová výroby jednotlivých oborů vzrostla o 5 % až 10 %.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Objem dovozu do Izraele v roce 2006 činil 47,8 miliard [[Americký dolar|dolarů]], tvořilo ho především obilí, hovězí maso, [[Fosilní palivo|fosilní paliva]], suroviny a vojenské vybavení.<ref name="CIA"/> Z fosilních paliv Izrael importuje uhlí, zemní plyn a zejména ropu, kterou zpracovává na zemědělská hnojiva, paliva a farmaceutika. Mezi hlavní exportní komodity patří ovoce, zelenina, farmaceutika, software, chemikálie, vojenské technologie a diamanty.<ref name="CIA"/> Objem vývozu v roce 2006 činil 42,86 miliard dolarů.<ref name="CIA"/>

Izrael patří k světové špičce v oboru ochrany vody a využití [[geotermální energie]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ginsburg
| jméno = Mitch
| vydavatel = The Jerusalem Report
| titul = A Hotter Holy Land
| url = http://pqasb.pqarchiver.com/jrep/access/1271587481.html?dids=1271587481:1271587481&FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&date=May+28%2C+2007&author=Mitch+Ginsburg&pub=The+Jerusalem+Report&edition=&startpage=13&de/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Jeho úspěchy ve špičkových technologiích v oblasti softwaru, komunikací a přírodních věd jsou srovnatelné se [[Silicon Valley]] v USA.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = The Hindu Business Line
| titul = Israel keen on IT tie-ups
| url = http://www.thehindubusinessline.com/businessline/2001/01/11/stories/151139ue.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = The Economist
| titul = Israel: Punching above its weight
| url = http://www.ebusinessforum.com/index.asp?doc_id=7798&layout=rich_story
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Svá první zámořská výzkumná a vývojová centra vybudovaly v Izraeli společnosti Intel<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Krawitz
| jméno = Avi
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = Intel to expand Jerusalem R&D
| url = http://www.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1171894528658&pagename=JPost%2FJPArticle%2FShowFull
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> a Microsoft,<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Microsoft
| titul = Israel R&D Center: Leadership Team
| url = http://www.microsoft.com/Israel/RnD/about/team.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> IBM, [[Cisco Systems]] a [[Motorola]]. V oblasti hi-tech (elektronika, avionika, farmacie, atp.) došlo v roce 2007 až k 20% růstu.

Nerostné bohatství Izraele je omezené.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Těží se draselná, hořečnatá a bromová sůl (z Mrtvého moře), fosfáty a stavební suroviny (sádra a stavební kámen).<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> V malé míře se těží měděná a železná ruda, ropa a zemní plyn. Probíhá také geologický průzkum ložisek zemního plynu ve středomořském [[kontinentální šelf|šelfu]] poblíž [[Aškelon]]u.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/>

Mezi nejvýznamnější a nejrozvinutější odvětví průmyslu patří průmysl letecký, komunikační, softwarový, elektronický, zbrojní, potravinářský, textilní, tabákový a chemický, dále zpracování diamantů, výroba dopravních prostředků, elektronika, papírenský a polygrafický průmysl, rafinace ropy a hutnictví železa.<ref name="Státy světa">
{{Citace monografie
| příjmení = Tadeusze
| jméno = Moľdava a kolektiv
| rok = 2002
| titul = Státy světa
| vydavatel = Fragment
| místo = Havlíčkův Brod
| isbn = 80-7200-669-X
| strany = 149}}</ref>

=== Zemědělství ===
[[Soubor:Deganya Israel.jpg|thumb|Kibuc Deganija]]
Izrael má vysoce rozvinuté [[Zemědělství v Izraeli|zemědělství]]. To zaměstnává 18,5 % populace a na HDP se podílí 2,4 %.<ref name="CIA"/> V roce 2007 došlo k přibližně 10% růstu rostlinné produkce.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Zemědělská půda se získává finančně nákladným zúrodňováním pouště − zavodňováním, odsolováním a vhodnou druhovou skladbou rostlin. Orná půda zabírá 15,45 %, pastviny 7 % a lesy 5,3 % rozlohy státu.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Přibližně 54 % celkové výměry zemědělské půdy je zavlažováno a zemědělci se tak podílí zhruba 60 % na celkové izraelské spotřebě sladké vody.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Většina zemědělské půdy patří [[kibuc]]ům,<ref name="Státy světa"/> což jsou osady pracující na základě kolektivního vlastnictví výrobních prostředků (s výjimkou půdy). Dalším typem zemědělských osad v Izraeli jsou [[mošav]]y, družstva samostatných sedláků, kteří se sdružují pouze za účelem prodeje úrody nebo nákupu surovin. Množství původně zemědělských podniků také zřídilo přidruženou průmyslovou výrobu.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/>
[[Soubor:Shavuot bikkurim.jpg|left|thumb|Mošav Nahalal]]
Mezi pěstované plodiny patří obilí, citrusové plody, olivy, brambory, bavlna, cukrová řepa, tabák, vinná réva a rajčata.<ref name="Státy světa"/> Důležitý je také chov dobytka, většinou skotu, velbloudů, koz, ovcí a drůbeže.<ref name="Státy světa"/> Rybolov se provozuje ve Středozemním moři, zajímavostí je chov teplomilných ryb v poušti, kde se k jejich chovu používá poloslaná voda čerpaná z termálních vrtů.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Aktuálně.cz
| titul = Izraelci loví ryby v poušti. Vynáší to
| url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=330152
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref>

Značným problémem je nedostatek vodních zdrojů. Jediným větším zdrojem je [[Galilejské jezero]] a řeka [[Jordán]]. Pro zavlažování technických plodin se používá tzv. recyklovaná voda (v roce 2006 to bylo 550 miliónů m³).<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Voda se získává i pomocí odsolování (400 miliónů m³ v roce 2007).<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Proti nepříznivým přírodním podmínkám se Izrael snaží využívat moderní technologie a inovace. Používají se například [[biotechnologie]], tkáňové kultury či [[kapková závlaha]].<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/>

Na základě [[Základní zákony Izraele|základního zákona]] je vlastníkem půdy stát (zhruba 93 %) a její prodej je možný pouze výjimečně, obvykle stát půdu pronajímá zpravidla na 49 let.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/>

=== Cestovní ruch ===
{{Hlavní článek|Cestovní ruch v Izraeli}}
[[Soubor:Israel-Jerusalem Old City.jpg|thumb|upright|[[Staré Město (Jeruzalém)|Staré Město]] v noci]]
Dalším odvětvím ekonomiky je [[Cestovní ruch v Izraeli|cestovní ruch]], zejména náboženské poutnictví. Izrael přitahuje turisty svým podnebím, plážemi, [[archeologie|archeologickými]] a historickými pamětihodnostmi i jedinečnou geografií. Na cestovní ruch měly značný dopad bezpečnostní problémy, ale roku 2008 se již situace vrací zpět k normálu.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Burstein
| jméno = Nathan
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = Tourist visits above pre-war level
| url = http://www.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1186557443251&pagename=JPost%2FJPArticle%2FShowFull
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref>

Mazi turisty nejčastěji navštěvovaná místa patří:
* [[Jeruzalém]], hlavní město moderního Státu Izrael. Nejposvátnější místo judaismu a křesťanství, kde stál [[Jeruzalémský chrám]] a v současnosti jeho pozůstatek tzv. [[Zeď nářků]], město, kde [[Ježíš Kristus]] učil, byl ukřižován a pohřben. Třetí nejsvětější místo [[islám]]u, kde se nachází [[Skalní dóm]] a [[mešita Al-Aksá]].
* [[Safed]], jedno ze svatých měst judaismu, v 15. a 16. století významné centrum studia [[kabala|kabaly]].
* [[Masada]], během [[První židovská válka|první židovské války]] se Masada stala posledním místem odporu židovských povstalců proti Římanům.
* [[Hebron]], druhé nejsvětější město judaismu. Podle Tóry je místem posledního odpočinku patriarchů a pramatek. Předtím, než se král David přesunul do Jeruzaléma, byl Hebron hlavním městem [[Izraelské království|Izraelského království]].
* [[Tel Aviv]], největší metropolitní oblast, pobřežní město, kosmopolitní a finanční centrum.
* [[Betlém]], místo posledního odpočinku [[Ráchel]], rodiště [[David (král Izraele)|krále Davida]] a Ježíše Krista.
* [[Mrtvé moře]], nejníže položené odkryté místo na zemském povrchu, nejníže položené slané jezero a také nejslanější jezero na světě.

== Věda a školství ==
[[Soubor:Weizmann accelerator.jpg|thumb|upright|left|[[Urychlovač částic]] ve [[Weizmannův institut věd|Weizmannově institutu věd]] ve městě [[Rechovot]]]]
{{Podrobně|Věda a technologie v Izraeli}}
Izrael má nejvyšší průměrnou délku vzdělání v jihozápadní Asii a společně s [[Japonsko|Japonskem]] se umísťuje na druhém místě mezi státy s nejdelší průměrnou dobou vzdělání v Asii (po [[Jižní Korea|Jižní Koreji]], data z roku 2004).<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[UNESCO]]
| titul = Global Education Digest 2004 - Comparing Education Statistics Across the World
| url = http://www.unesco.org/education/docs/EN_GD2004_v2.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Podle Organizace spojených národů má Izrael největší míru [[gramotnost]]i v celé jihozápadní Asii.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Organizace spojených národů
| titul = Human Development Report 2005 - Human Development Indicators
| url = http://hdr.undp.org/reports/global/2005/pdf/HDR05_HDI.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Zákon o vzdělání z roku 1953 rozděluje školy v Izraeli do pěti skupin: státní sekulární, státní náboženské, ultraortodoxní, osadnické a arabské. Největší skupinou jsou veřejné sekulární školy, které navštěvuje většina židovských a nearabských dětí. Arabové obvykle posílají své děti do škol, kde je vyučujícím jazykem arabština.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Education Resources Informational Center
| titul = Israeli Schools: Religious and Secular Problems
| url = http://www.eric.ed.gov/ERICWebPortal/custom/portlets/recordDetails/detailmini.jsp?_nfpb=true&_&ERICExtSearch_SearchValue_0=ED250227&ERICExtSearch_SearchType_0=eric_accno&accno=ED250227
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref>

Povinná školní docházka v Izraeli trvá od 3 do 18 let.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kashti
| jméno = Or
| příjmení2 = Shahar
| jméno2 = Ilan
| vydavatel = [[Haaretz]]
| titul = Knesset raises school dropout age to 18
| url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/883341.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
| titul = Summary of the Principal Laws Related to Education
| url = http://www.mfa.gov.il/MFA/MFAArchive/2000_2009/2003/1/Summary+of+the+principal+laws+relating+to+educatio.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Školy jsou rozděleny do tří stupňů − základní škola prvního stupně (1.−6. třída), základní škola druhého stupně (7.−9. třída) a střední škola (10.−12. třída), která je zakončena maturitní zkouškou [[bagrut]]. Ta se skládá z předmětů: matematika, bible, hebrejština, hebrejská a světová literatura, angličtina, dějepis a základy společenských věd.<ref name="education">
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israel Ministry of Immigrant Absorption
| titul = Education
| url = http://www.moia.gov.il/NR/rdonlyres/9FBC4448-CB15-4309-BA82-96DC681E7A11/0/education_en.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> V arabských, křesťanských a drúzských školách jsou zkoušky ze studia bible nahrazeny zkouškami z dědictví islámu, křesťanství a Drúzů.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = United States-Israel Educational Foundation via the University of Szeged University
| titul = The Israeli Matriculation Certificate
| url = http://www.bibl.u-szeged.hu/oseas/bagrut.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref>

Všech osm [[Seznam univerzit v Izraeli|izraelských univerzit]] je subvencovaných státem.<ref name="education"/><ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Embassy of Israel in Washington, DC
| titul = Higher Education in Israel
| url = http://www.israelemb.org/highered/highed.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Nejstarší izraelskou univerzitou je [[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě]], která je zároveň domovem [[Židovská národní a univerzitní knihovna|Národní a univerzitní knihovny]], disponující největší sbírkou knih s židovskou tématikou na světě.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Jewish National and University Library
| titul = About the Library
| url = http://www.jnul.huji.ac.il/eng/history.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> V roce 2006 se Hebrejská univerzita umístila na 60.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Schanghai Jiao Tong University
| titul = Top 500 World Universities (1-100)
| url = http://ed.sjtu.edu.cn/rank/2006/ARWU2006_Top100.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> a 119.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Times Higher Education
| titul = The World's Top 200 Universities
| url = http://www.thes.co.uk/statistics/international_comparisons/2006/top_unis.aspx?window_type=popup
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> místě ve dvou průzkumech nejprestižnějších a nejkvalitnějších světových univerzit. Mezi další izraelské univerzity patří [[Technion - Izraelský technologický institut|Technion - Izraelský technologický institut]], [[Weizmannův institut věd]], [[Telavivská univerzita]], [[Bar-Ilanova univerzita]], [[Haifská univerzita]] a [[Ben Gurionova univerzita v Negevu]]. Izrael se řadí na třetí místo na světě v podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (20 % populace).<ref name="top10-israeli consulate">
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israeli Consulate, New York City
| titul = Top Ten Reasons to Invest in Israel
| url = http://www.israelfm.org/economic/investing/top_ten.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = American University
| titul = Information Technology Landscape in Nations Around the World - Israel: IT Workforce
| url = http://www.american.edu/initeb/as5415a/Israel_ICT/itWork.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Velký příliv imigrantů ze zemí bývalého Sovětského svazu v 90. letech 20. století, z nichž 40 % mělo univerzitní vzdělání, pomohl podpořit izraelský hi-tech sektor.<ref name="top10-israeli consulate"/> Čtyři izraelští vědci jsou nositeli [[Nobelova cena|Nobelových cen]]<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
| titul = Israeli professor shares Nobel Prize in Economics for 200
| url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/Israel+beyond+politics/Israeli+professor+shares+Nobel+Prize+in+Economics+for+2005+10-Oct-2005.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> a Izrael registruje nejvíce vědeckých článků na jednoho obyvatele ze všech zemí světa.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Heylin
| jméno = Michael
| vydavatel = American Chemical Society
| titul = Chemical & Engineering News - Globalization Of Science Rolls On
| url = http://pubs.acs.org/cen/science/84/8448sci1.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Gordon
| jméno = Evelyn
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = Kicking the global oil habit
| url = http://www.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1154525933299&pagename=JPost%2FJPArticle%2FPrinter
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Prvním izraelským kosmonautem se v roce 2003 stal [[Ilan Ramon]], který sloužil jako palubní specialista při osudovém letu [[STS-107]] [[Columbia (raketoplán)|raketoplánu Columbia]].

== Demografie ==
{{Hlavní článek|Demografie Izraele}}
V září  2009 měl Izrael 7 465 500 obyvatel.[http://www1.cbs.gov.il/www/hodaot2009n/11_09_208b.doc] Z toho víc než 300 000 [[Izraelci|Izraelců]] žilo na Západním břehu Jordánu.[http://www.haaretz.com/hasen/spages/1103125.html]<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Lazaroff
| jméno = Tovah
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = Report: 12,400 new settlers in 2006
| url = http://www.jpost.com/servlet/Satellite?c=JPArticle&cid=1167467697743&pagename=JPost%2FJPArticle%2FShowFull
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Foundation for Middle East Peace
| titul = Settlement Information - Settlements in the West Bank
| url = http://www.fmep.org/settlement_info/stats_data/west_bank_settlements.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Foundation for Middle East Peace
| titul = Settlement Information - Israeli Settler Population 1972-2006
| url = http://www.fmep.org/settlement_info/stats_data/settler_populations/Israeli_settler_population_in_occupied_territories.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> ve městech jako [[Ma'ale Adumim]], [[Modi'in Illit]], [[Betar Illit]] nebo [[Ariel (město)|Ariel]] a v osadách, jež zčásti vznikly před založením Izraele a byly obnoveny po Šestidenní válce, jako jsou [[Hebron]] a [[Guš Ecion]]. Na Golanských výšinách žije 18 tisíc osadníků.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Foundation for Middle East Peace
| titul = Settlement Information - Settlements in the Golan Heights
| url = http://www.fmep.org/settlement_info/stats_data/golan_heights_settlements.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> V roce 2006 žilo 250 tisíc Izraelců ve Východním Jeruzalémě.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Foundation for Middle East Peace
| titul = Settlement Information - Settlements in East Jerusalem
| url = http://www.fmep.org/settlement_info/stats_data/east_jerusalem_settlements.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Celkový počet izraelských osadníků je přes 500 tisíc (6,5 % izraelské populace). Přibližně 7800 Izraelců žilo v osadách v Pásmu Gazy, než byli evakuováni v souladu s plánem na jednostranné stažení.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Foundation for Middle East Peace
| titul = Settlement Information - Settlements in the Gaza Strip
| url = http://www.fmep.org/settlement_info/stats_data/gaza_strip_settlements.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Přibližně 68 % izraelských Židů se narodilo v Izraeli (tito lidé se označují slovem ''[[sabra]]''), 22 % jsou imigranti z [[Evropa|Evropy]] a [[Amerika|Ameriky]] a 10 % jsou imigranti z Asie a [[Afrika|Afriky]] (včetně [[Arabský svět|Arabského světa]]).<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Jews and others, by origin, continent of birth and period of immigration
| url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton56/st02_24.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> 70 % izraelské populace žije při pobřeží Středozemního moře.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Defensible Borders for a Lasting Peace
| titul = Military-Strategic Aspects of West Bank Topography for Israel's Defense
| url = http://www.defensibleborders.org/apx1.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-04}}</ref>

Dva úřední jazyky jsou hebrejština a arabština.<ref name="CIA"/> Hlavním jazykem je hebrejština a hovoří jí většina populace. Arabsky hovoří izraelští Arabové a Židé, kteří do Izraele imigrovali z [[Arabský svět|arabských zemí]]. Většina Izraelců komunikuje i v angličtině. Kvůli množství imigrantů lze na ulici slyšet i mnoho dalších jazyků. Lidé z bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a [[Etiopie]] v Izraeli značně rozšířili ruštinu a [[amharština|amharštinu]]. V letech 1990−1994 vzrostl podíl přistěhovalců z bývalého SSSR na 12 % celkové izraelské populace.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Friedberg
| jméno = Rachel M.
| titul = The Impact of Mass Migration on the Israeli Labor Market
| periodikum = The Quarterly Journal of Economics
| rok = 2001
| měsíc = 10
| url = http://www.mitpressjournals.org/doi/abs/10.1162/003355301753265606?journalCode=qjec}}</ref> Během 90. let nastal významný příliv pracovních sil z [[Rumunsko|Rumunska]], [[Thajsko|Thajska]] a některých zemí [[Afrika|Afriky]] a [[jižní Amerika|Jižní Ameriky]], který se odhaduje na 200 tisíc osob.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kemp
| jméno = Adriana
| titul = Labour migration and racialisation: labour market mechanisms and labour migration control policies in Israel
| periodikum = Social Identities
| rok = 2004
| ročník = 10
| číslo = 2
| strany = 267-292}}</ref>

=== Náboženství ===
{{Hlavní článek|Náboženství v Izraeli}}
[[Soubor:Temple Mount Western Wall on Shabbat by David Shankbone.jpg|right|thumb|[[Zeď nářků]] a [[Skalní dóm]], Jeruzalém]]
Izrael byl založen jako domovina pro [[Židé|židovský lid]] a je často označován jako [[Židovský stát]]. [[Zákon o návratu]] zaručuje všem Židům, kteří [[Židé#Kdo je Žid|maji židovské předky]], i [[gijur|konvertitům]] právo na získání izraelského občanství.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Kneset]]
| titul = Zákon o návratu
| url = http://www.knesset.gov.il/laws/special/eng/return.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Zhruba tři čtvrtiny populace (76,1 %) jsou Židé. Asi 40−50 % Židů se považuje za sekulární (hebrejsky חילוני, ''chiloni''; לא דתי, ''lo dati'' − nevěřící či חופשי, ''chofši'' − volnomyšlenkáři), 30−40 % se považuje za tradicionalisty (hebr. מסורתי, ''masorti'' či דתי, ''dati'' − věřící) a 20 % se považuje za religiózní (mezi ně patří [[charedim]] a [[ortodoxní judaismus|ortodoxní Židé]]).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čejka
| jméno = Marek
| rok = 2002
| titul = Judaismus, politika a Stát Izrael
| vydavatel = Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity
| místo = Brno
| vydání = 1
| isbn = 80-210-3007-0
| strany = 56-57}}
</ref>

[[Soubor:Bahá'í gardens by David Shankbone.jpg|thumb|left|[[Světové centrum Bahá'í]] v Haifě]]
[[Muslim]]ové představují s 16,2 % izraelské populace největší náboženskou menšinu. Izraelští Arabové, kteří představují 19 % populace, tomuto číslu významně přispívají, jelikož více než čtyři pětiny (82,6 %) jich jsou muslimové, dále je 8,8 % z nich křesťanů a 8,4 % Drúzů.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Population, by religion and population group
| url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton56/st02_01.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Členů jiných náboženských skupin jako [[buddhismus|buddhistů]] a [[hinduismus|hinduistů]] je jen málo.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = National Population Estimates
| url = http://www.cbs.gov.il/shnaton53/st_eng02.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref>

Jeruzalém má díky Zdi nářků, [[Chrámová hora|Chrámové hoře]], [[mešita Al-Aksá|mešitě Al-Aksá]] a [[bazilika Svatého hrobu|bazilice Svatého hrobu]] zvláštní místo v srdcích Židů, muslimů a křesťanů. Další důležitá náboženská místa se nacházejí na Západním břehu, mezi ně patří například místo narození Ježíše a [[Ráchel]]ina hrobka v [[Betlém]]ě či [[Jeskyně patriarchů]] v [[Hebron]]u. Ústředním místem víry [[Bahá'í]] je Haifa a její zakladatel [[Bahá'u'lláh]] je pohřben v [[Akko]].
 

== Kultura ==
[[Soubor:Shvua hasefer 2005.jpg|thumb|right|[[Týden hebrejské knihy]] 2005 v Jeruzalémě]]
Izrael má díky rozmanitosti své [[populace]] nesmírně bohatou [[Kultura|kulturu]]. Všichni příchozí si s sebou do Izraele přinesli své kulturní a náboženské zvyklosti a obdobně jako Spojené státy americké se i Izrael stal jakýmsi tavícím kotlíkem zvyků a věrouk.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = International Youth Foundation
| titul = Immigration and Social and Cultural Diversity Among the Jewish Population
| url = http://www.iyfnet.org/document.cfm/92/97/243
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Izrael je jedinou zemí na světě, v níž se život a události odvíjejí podle [[Židovský kalendář|židovského kalendáře]]. Práce a prázdniny ve školách se řídí podle [[židovské svátky|židovských svátků]] a [[šabat]] je oficiálním dnem odpočinku.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
| titul = Jewish Festivals and Days of Remembrance in Israel
| url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Facts%20About%20Israel/People/Jewish%20Festivals%20in%20Israel
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Na izraelskou kulturu měla vliv i početná arabská menšina, a to zejména v oblastech [[architektura|architektury]],<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ran
| jméno = Ami
| vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
| titul = Encounters: The Vernacular Paradox of Israeli Architecture
| url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/MFA+Publications/Photo+exhibits/Encounters-+The+Vernacular+Paradox+of+Israeli+Arch-+Intro.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> [[hudba|hudby]]<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Brinn
| jméno = David
| vydavatel = Israel21c
| titul = Israeli, Palestinian and Jordanian DJs create bridge for peace
| url = http://www.israel21c.org/bin/en.jsp?enDispWho=Articles%5El1126&enPage=BlankPage&enDisplay=view&enDispWhat=object&enVersion=0&enZone=Culture
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> nebo kulinářství.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Dolev
| jméno = Yael
| vydavatel = University of Michigan
| titul = Some Thoughts About Israeli Cuisine
| url = http://www.med.umich.edu/umim/clinical/pyramid/global.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref>

[[Izraelská literatura]] je psaná převážně hebrejsky a jedná se především o [[poezie|poezii]] a [[próza|prózu]]. Obrovské množství hebrejských knih lze přičíst na vrub renesanci [[hebrejština|hebrejského jazyka]] v polovině 19. století. Malá část literatury je však publikována i například v arabštině nebo angličtině. Ze zákona je dáno, že dva výtisky všech knih vydaných v Izraeli musí být uloženy do Národní a univerzitní knihovny při Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. V roce 2001 byl zákon doplněn o audio a video nahrávky a jiné typy netištěných médií.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Jewish National and University Library
| titul = Depositing Books to The Jewish National & University Library
| url = http://jnul.huji.ac.il/eng/lgd.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> K roku 2006 bylo 85 % z knih ukládaných do knihovny v hebrejštině.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Jewish National and University Library
| titul = Israeli Book Statistics for 2006
| url = http://jnul.huji.ac.il/eng/lgd-statistics-2007.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Každoročně se v červnu koná festival [[Týden hebrejské knihy]]. Součástí festivalu je veletrh knih, autorská čtení a prezentace izraelských autorů, je zde také udíleno nejprestižnější izraelské literární ocenění − [[Sapirova cena]].

[[Soubor:Israel Galilee Museum.jpg|thumb|left|Galilejské muzeum]]
[[Izraelská hudba]] také odráží rozmanitost izraelské kultury, je ovlivněna hudebními styly z celého světa, ať už jemenskou hudbou, [[chasidismus|chasidskými]] melodiemi, [[klezmer]]em, [[arabská hudba|arabskou]] či [[řecká hudba|řeckou]] hudbou, [[jazz]]em, [[Pop music|popem]] nebo [[rock]]em.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = National Geographic Society
| titul = World Music - Israel
| url = http://worldmusic.nationalgeographic.com/worldmusic/view/page.basic/country/content.country/israel_36
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Mezi světově uznávaná tělesa patří [[Izraelská filharmonie]], jež byla založena roku 1936, a která má každoročně více než dvě stě představení.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Davis
| jméno = Barry
| vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
| titul = Israel Philharmonic Orchestra celebrates 70th anniversary
| url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Israel+beyond+politics/Israel+Philharmonic+Orchestra+celebrates+70th+anniversary+5-Feb-2007.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Izrael je rovněž rodištěm mnoha hudebníků − celosvětově známí jsou například [[Jicchak Perlman]] a [[Pinchas Zukerman]]. Izrael se takřka každoročně od roku 1973 účastní soutěže [[Velká cena Eurovize]], kterou již třikrát vyhrál a dvakrát pořádal.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Eurovision Broadcasting Union
| titul = Eurovision Song Contest - Israel
| url = http://www.eurovision.tv/content/view/537/1
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> V [[Ejlat]]u se od roku 1987 koná každoroční letní ''Red Sea Jazz Festival''.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Red Sea Jazz Festival
| titul = About us
| url = http://www.redseajazzeilat.com/EN/aboutus.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref>

Jakožto pokračovatel divadelních tradic východoevropského [[jidiš divadlo|jidiš divadla]] má Izrael živou a činorodou divadelní scénu. Nejstarší divadelní společností a národním divadlem je divadlo [[ha-Bima]] v Tel Avivu, založené roku 1918.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Habima National Theatre
| titul = התיאטרון הלאומי הבימה
| url = http://www.habima.co.il/
| jazyk = hebrejsky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref>

V Izraeli se nachází množství muzeí; mezi nejvýznamnější patří [[Izraelské muzeum]] v Jeruzalémě a [[Svatyně knihy]], kde jsou umístěny [[svitky od Mrtvého moře]]. Nachází se zde rozsáhlé sbírky židovského a evropského umění. Významný je památník obětí a hrdinů holocaustu [[Jad Vašem]], největší a nejobsáhlejší archiv dokumentů o holocaustu na světě.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Jad Vašem]]
| titul = About Yad Vashem: The Yad Vashem Library
| url = http://www1.yadvashem.org/about_yad/index_about_yad.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> V kampusu [[Telavivská univerzita|Telavivské univerzity]] se nachází muzeum diaspory [[Bet ha-Tfucot]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Beth Hatefutsoth
| titul = Museum Informations
| url = http://www.bh.org.il/information/BethHatefutsoth.asp
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Mimo hlavní muzea ve velkých městech existuje také mnoho menších muzeí s kvalitními uměleckými sbírkami v menších městech a [[kibuc]]ech. Země oplývá množstvím archeologických nalezišť a vykopávek, [[archeologie v Izraeli]] představuje významnou disciplínu a mnohé její objevy se stávají cílem turistických výprav.

== Sport ==
'''Hlavní článek: [[Sport v Izraeli]]'''
[[Soubor:OpeningCeremonyMaccabiah17.JPG|thumb|Zahajující ceremoniál 17. [[Makabejské hry|Makabejských her]] v roce [[2005]]]]
[[Sport]] a fyzická cvičení nebyla po dlouhou dobu v rámci židovské kultury důležitá. Na [[atletika|atletické dovednosti]], které byly oceňovány [[starověké Řecko|starověkými Řeky]], se Židé dívali skrz prsty, jelikož byly chápány jako nevítaný dopad [[helénismus|helénistické kultury]]. Již středověký [[rabín]] a lékař [[Maimonides]] však zdůrazňoval důležitost fyzické aktivity a udržování se v kondici. Jeho názor byl oživen v 19. století [[Max Nordau|Maxem Nordauem]] a počátkem 20. století vrchním palestinským rabínem [[Abraham Isaac Kook|Abrahamem Issacem Kookem]], který tvrdil, že: ''„tělo slouží duši, a pouze zdravé tělo může zaručit zdravou duši.“''<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Griver
| jméno = Simon
| vydavatel = Jewish Virtual Library
| titul = Sports in Israel
| url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Society_&_Culture/sports.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref>

Od 30. let 20. století se v Izraeli každé čtyři roky konají [[Makabejské hry]], které jsou pro tamní atlety událostí srovatelnou s Olympijskými hrami. Mezi divácky nejpopulárnější sporty patří [[fotbal]] a [[basketbal]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Torstrick
| jméno = Rebecca L
| rok = 2004
| titul = Culture and Customs of Israel
| vydavatel = Greenwood Press
| jazyk = anglicky
| isbn = 0313320918
| strany = 141}}</ref> Basketbalový klub [[Makabi Tel Aviv BC|Makabi Tel Aviv]] pětkrát vyhrál [[mistrovství Evropy v basketbalu]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bouskila
| jméno = Daniel
| vydavatel = The Jewish Journal
| titul = Israel Wins More Than Hoop Crown
| url = http://www.jewishjournal.com/home/preview.php?id=14087
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> [[Beerševa]] se stala mezinárodním [[šachy|šachovým]] centrem, kde žije mnoho šachových mistrů ze zemí bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]]. V roce 2005 se zde konalo mistrovství světa družstev v šachu<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = World Chess Federation
| titul = World Team Championship in Beer Sheva, Israel
| url = http://www.fide.com/news.asp?id=861
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> a zdejší velmistr [[Boris Gelfand]] se umístil na druhém místě v [[Mistrovství světa v šachu|Mistrovství světa jednotlivců v šachu]] 2007.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Levy
| jméno = Marissa
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = Local grandmaster takes second place at World Chess Championship
| url = http://www.jpost.com/servlet/Satellite?pagename=JPost%2FJPArticle%2FShowFull&cid=1191257206613
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Izrael získal celkem sedm olympijských medailí, včetně zlaté medaile z [[Letní olympijské hry 2004|LOH v Aténách]] v disciplíně [[windsurfing]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = International Olympic Committee
| titul = Olympic Medal Winners (under Europe / Israel)
| url = http://www.olympic.org/uk/athletes/results/search_r_uk.asp
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref>

== Bibliografie ==
* BLACK, Ian; MORRIS, Benny. Mossad - izraelské tajné války. Praha : Jota, 2006. 632 s. ISBN 80-7217-392-8.
* BROŽ, Ivan. Arabsko-izraelské války. Praha : Epocha, 2005. 360 s. ISBN 80-86328-91-0.
* ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 2. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2003. 252 s. ISBN 80-210-3007-0.
* ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha : Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9.
* GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9.
* HERZOG, Chaim. Arabsko-izraelské války. Praha : Lidové noviny, 2008. 617 s. ISBN 978-80-7106-954-6.
* CHAPMAN, Colin. Čí je Země zaslíbená - Pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci. Praha : Volvox Globator, 2003. 336 s. ISBN 80-7207-507-1.
* IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO. Fakta o Izraeli: země a lidé. Jeruzalém : Ahva Press, 1999. 28 s.
* KRUPP, Michael. Sionismus a Stát Izrael. Praha : Vyšehrad, 1999. 242 s. ISBN 80-7021-265-9.
* LIETH, Norbert. Židovský stát - od pohoršení k požehnání pro svět. Ostrava : A-Alef, 1998. 92 s. ISBN 80-85237-60-1.
* POJAR, Miloš. Izrael - stručná historie států. 2. vyd. Praha : Libri, 2009. 202 s. ISBN 978-80-7277-435-7.
* RUCKER, Laurent. Stalin, Izrael a Židé. Praha : Rybka Publishers, 2001. 313 s. ISBN 80-86182-53-3.
* SACHAR, Howard, M. Dějiny Státu Izrael. Praha : Regia, 1999. 767 s. ISBN 80-902484-4-6.
* SCHNEIDER, Ludwig. Jeruzalém - ohnisko dění. Ostrava : A-Alef, 2003. 91 s. ISBN 80-85237-71-7.
* TERNER, Erich. Dějiny Státu Izrael. Pardubice : Kora, 1991. 262 s. ISBN 80-901092-0-9.

; Cestopisy
* BRŮHA, Jiří; BRŮHOVÁ, Stanislava. Paní, tady jste na Středním východě…! - Izrael, Jordánsko. České Budějovice : Jiří Brůha A+U DESIGN, 1999. 187 s. ISBN 80-238-4552-7.
* HANUŠ, Jan; HOJKA, Pavel. Izrael, země téměř mystická. Praha : Elim, 1995. 259 s.
* JAZAIRIOVÁ, Pavla. Izrael a Palestina, Palestina a Izrael. Praha : Radioservis, 2001. 200 s. ISBN 80-86212-05-X.

; Průvodci
* ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha : Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6.
* PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha : Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3.

== Reference ==
<references/>.
<references group="pozn"/>
== Externí odkazy ==
; Vláda a státní správa
* [http://www.gov.il/ Portál vlády Státu Izrael] (hebrejsky, anglicky, arabsky)
* [http://www.pmo.gov.il/ Kancelář premiéra Státu Izrael] (hebrejsky, anglicky, arabsky)
* [http://www.president.gov.il/ Kancelář prezidenta Státu Izrael] (hebrejsky, anglicky, arabsky)
* [http://www.knesset.gov.il/ Kneset – oficiální internetové stránky izraelského parlamentu (hebrejsky, anglicky, rusky, arabsky)]
* [http://www.court.gov.il/ Nejvyšší soud] (hebrejsky, anglicky, arabsky)
* [http://www.mfa.gov.il/ Ministerstvo zahraničních věcí] (anglicky)
* [http://www1.cbs.gov.il/reader/?MIval=cw_usr_view_Folder&ID=141 Centrální statistický úřad Státu Izrael] (anglicky, hebrejsky)
* [http://prague.mfa.gov.il Velvyslanectví Izraele v České republice]

; Obecné informace
* [http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/izrael/1001005/ BusinessInfo.cz - Izrael (Souhrnná teritoriální informace)]
* [http://chunky.webpark.cz/israel.html Čejka Marek - Blízký východ, Izrael & Palestina]
* [http://www.novinky.cz/special/izrael/index.html Novinky.cz - Souhrnná historie Izraele a okolních států]
* [https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/IS.html Izrael] na [[The World Factbook]] (anglicky)

; Média
* [http://www.ism-czech.org/ ISM - Izraelská okupace Palestiny]
* [http://Eretz.cz/ Eretz - zpravodajství z Izraele]
* [http://www.israel.cz//index.php?module=news Israel.cz - Aktuální dění na Blízkém Východě]
* [http://www.jpost.com/ The Jerusalem Post] (anglicky)
* [http://www.ynetnews.com/ Ynet News] (anglicky)
* [http://www.iba.org.il/ Israel Broadcasting Authority] (anglicky)
* [http://www.israelnationalnews.com/ Israel National News] (anglicky)
* [http://www.kolisrael.com/ Kol Israel] (anglicky)
* [http://www.haaretz.com/ Haaretz] (anglicky)

{{Commonscat|Israel}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Izrael| ]]
[[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]]
[[Kategorie:Názvy území Izraele a Palestiny]]
[[Kategorie:Státy Asie]]
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]

← Starší verze		Verze z 25. 6. 2025, 16:36
Řádka 504:		Řádka 504:

	[[Soubor:Israel districts numbered.png\|left\|thumb\|[[Izraelské distrikty]]: (1) [[Severní distrikt (Izrael)\|Severní]], (2) [[Haifský distrikt\|Haifský]], (3) [[Centrální distrikt (Izrael)\|Centrální]], (4) [[Telavivský distrikt\|Telavivský]], (5) [[Jeruzalémský distrikt\|Jeruzalém]], (6) [[Jižní distrikt (Izrael)\|Jižní]]<br />Sporná území:<br />(A) [[Golanské výšiny]], (B) [[Západní břeh Jordánu]], (C) [[Pásmo Gazy]]\|140px]]		[[Soubor:Israel districts numbered.png\|left\|thumb\|[[Izraelské distrikty]]: (1) [[Severní distrikt (Izrael)\|Severní]], (2) [[Haifský distrikt\|Haifský]], (3) [[Centrální distrikt (Izrael)\|Centrální]], (4) [[Telavivský distrikt\|Telavivský]], (5) [[Jeruzalémský distrikt\|Jeruzalém]], (6) [[Jižní distrikt (Izrael)\|Jižní]]<br />Sporná území:<br />(A) [[Golanské výšiny]], (B) [[Západní břeh Jordánu]], (C) [[Pásmo Gazy]]\|140px]]
-	Izraelský základní zákon ''[[Základní zákon: Lidská svoboda a důstojnost\|Lidská svoboda a důstojnost]]'' zaručuje lidská právy a svobody. Izrael je jediná země v oblasti Blízkého východu označená roku 2007 organizací [[Freedom House]] za svobodnou v oblasti lidských a politických práv, zatímco území Palestinské autonomie bylo touto organizací hodnoceno jako nesvobodné.<ref>	+	Izraelský základní zákon ''[[Základní zákon: Lidská svoboda a důstojnost\|Lidská svoboda a důstojnost]]'' zaručuje lidská právy a svobody. Izrael je jediná země v oblasti Blízkého východu označená roku 2007 organizací Freedom House za svobodnou v oblasti lidských a politických práv, zatímco území Palestinské autonomie bylo touto organizací hodnoceno jako nesvobodné.<ref>
	{{Citace elektronické monografie		{{Citace elektronické monografie
	\| vydavatel = Freedom House		\| vydavatel = Freedom House

Izrael - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Freedom House“ textem „Freedom House“

Alastor: Online soukromí pro novináře 2017 , Error 404 (Not Found)

Sysop: + Výrazné vylepšení

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu „babylonskou“ textem „babylonskou“

← Starší verze		Verze z 14. 7. 2017, 11:30
Řádka 1 388:		Řádka 1 388:
	; Obecné informace		; Obecné informace
	* [http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/izrael/1001005/ BusinessInfo.cz - Izrael (Souhrnná teritoriální informace)]		* [http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/izrael/1001005/ BusinessInfo.cz - Izrael (Souhrnná teritoriální informace)]
-	* [http://chunky.webpark.cz/israel.html Čejka Marek - Blízký východ, Izrael & Palestina]
	* [http://www.novinky.cz/special/izrael/index.html Novinky.cz - Souhrnná historie Izraele a okolních států]		* [http://www.novinky.cz/special/izrael/index.html Novinky.cz - Souhrnná historie Izraele a okolních států]
-	* [https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/IS.html Izrael] na [[The World Factbook]] (anglicky)	+	* [https://www.cia.gov/library/publications/resources/the-world-factbook/geos/is.html Izrael] na [[The World Factbook]] (anglicky)
		+	* [https://cs.vpnmentor.com/blog/online-soukromi-pro-novinare-2017/ vpnMentor.com - Online soukromí pro novináře 2017 (Online Privacy Guide for Journalists 2017)]

	; Média		; Média