Student85: Nový článek

2011-10-04T07:07:46Z

Nový článek

Nová stránka

{{Infobox anatomie
|název = Játra
|latinsky = jecur, iecur
|GraySubject = 250
|GrayPage = 1188
|image = Gray1224.png
|popisek = Umístění jater v lidském těle (červená barva). [[Gray's Anatomy]], 1918
|image2 =
|popisek2 =
|mapka =
|mapPoz =
|mapkaPopisek =
|prekurzor =
|soustava =
|tepna =
|žíla = [[venae hepaticae]], [[vrátnicová žíla]]
|nerv = [[ganglia coeliaca]], [[bloudivý nerv]]
|lymfa =
|MeshName =
|MeshNumber =
}}
'''Játra''' ({{Vjazyce|la}}: ''iecur'', {{Vjazyce|el}}: ''hepar'') jsou centrálním [[orgán]]em [[metabolismus|metabolismu]] [[obratlovci|obratlovců]] a největší [[žláza|žlázou]] v jejich těle. U člověka jsou játra též největším orgánem [[dutina břišní|dutiny břišní]]. Jsou klíčovým orgánem zajišťujícím energetickou látkovou výměnu a přeměnu [[živina|živin]], jsou nezastupitelná při [[biotransformace|biotransformaci]] látek a [[detoxikace|detoxikaci]] organismu a podílejí se též na [[trávení]] potravy v [[tenké střevo|tenkém střevě]]. Mezi jejich další funkce patří syntéza [[Plazmatické proteiny|bílkovin krevní plasmy]] včetně [[koagulační faktory|srážecích faktorů]], které jsou nezbytné pro [[srážení krve]] a produkce [[hormon]]ů, které regulují hospodaření s vodou a solemi, slouží také jako zásobárna řady látek, jako je [[glykogen]], [[železo]] nebo [[vitamín]]y.

Při selhání jaterních funkcí dochází k poruše [[homeostáze|homeostázy]], objevují se hormonální poruchy, poruchy metabolismu a srážení krve, [[ascites]], [[selhání ledvin]] a [[jaterní encefalopatie|poruchy funkce]] [[mozek|mozku]], které mohou vést k jaternímu kómatu a [[smrt]]i.

== Popis a uložení jater ==
Zdravá játra jsou tuhá, ale poddajné konzistence a červenohnědé barvy. [[Tkáň]] je však relativně křehká, takže při nadměrných otřesech nebo nárazech může dojít k natržení jater a hrozí masivní, život ohrožující [[krvácení]]. Jejich povrch je pokrytý [[vazivo]]vou blánou a částečně i viscerální [[pobřišnice|pobřišnicí]]. U savců včetně člověka jsou na svém místě fixována závěsným aparátem, jsou dvěma [[vaz]]y spojena s bránicí (''ligamentum coronarium hepatis'', ''lig. triangulare dextrum et sinistrum''), dále jsou pomocí ''ligamenta teres hepatis'' přirostlá k přední stěně břišní.

=== Játra člověka ===

{| align="right"
|- align="center" valign="bottom"
|[[Soubor:Gray1085.png|right|thumb|Brániční plocha lidských jater]]
|-
|[[Soubor:Gray1087-liver.png|right|thumb|Viscerální plocha lidských jater]]
|-
|}

Lidská játra leží pod [[bránice|bránicí]] na pravé straně břišní dutiny a mají zhruba klínovitý tvar. Váží asi 1 500 g, u žen bývají menší než u mužů<ref> [https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/66_1338.html Zdravcentra.cz ONEMOCNĚNÍ JATER]</ref> a až 10% této hmotnosti tvoří zásobní tuk<ref>[http://www.gymspgs.cz:5050/bio/Sources/Textbook_Textbook.php?intSectionId=52300 Trávicí soustava - játra]</ref>.

K bránici přiléhají hladkou brániční plochou (lat. ''facies diaphragmatica''), na které se nachází úpon srpovitého vazu (lat. ''ligamentum falciforme''). Z druhé strany na játra naléhají orgány břišní dutiny, tato plocha se tedy nazývá ''facies visceralis''. Uprostřed viscerální plochy se nachází jaterní brána (''porta hepatis''), kudy do jater vstupuje [[jaterní tepna]] a [[vrátnicová žíla]], a kde vystupují žlučové vývodné cesty. Ve žlučníkové jámě je vrostlý [[žlučník|žlučový měchýř]]. Okolní orgány a velké cévy vytvářejí na viscerální ploše jater otisky.

Z anatomického hlediska se lidská játra rozdělují na 4 laloky. Větší pravý lalok (lobus dexter), menší levý lalok (''lobus sinister''), přičemž dělící linie je tvořena průběhem srpovitého vazu (lat. ''ligamentum falciforme hepatis''), dále pak na ocasatý lalok (''lobus caudatus'') a čtyřhranný lalok (''lobus quadratus'').<ref>http://www.lidsketelo.estranky.cz/clanky/nezarazene/jatra</ref> V tzv. chirurgické anatomii je hranice pravého a levého laloku v ''Rex – Cantlieho linii'', která probíhá od vstupu [[pravá jaterní žíla|pravé jaterní žíly]] do [[dolní dutá žíla|dolní duté žíly]] k fundu [[žlučník]]u. Toto rozdělení totiž odpovídá krevnímu zásobení jednotlivých laloků - pravý lalok jaterní je zásoben tepennou krví z pravé větve jaterních tepen a žilní krev přitéká pravou větví [[vrátnicová žíla|vrátnicové žíly]], žluč je odváděna pravým [[žlučovod]]em. U levého laloku je situace analogická.

''Dle Couinauda'' se jaterní parenchym dělí na osm jaterních segmentů, úseků tkáně soustředěných kolem tzv. triády, která je tvořena větví vrátnicové žíly, jaterní tepny a žlučovodem. Hranice jednotlivých segmentů nejsou přesně vymezené, nejedná se o žádnou určitou anatomickou strukturu s vlastním vazivovým ohraničením. Každý takový segment má však přívod krve a odtok žluče zajištěný nezávisle na ostatních segmentech, proto může být chirurgicky odstraněn bez narušení funkce celého orgánu.

Pravý jaterní lalok je rozdělen do čtyř segmentů: V., VI., VII. a VIII. segment. Levý jaterní lalok je rozdělen také do čtyř segmentů, rozeznává se II. a III. segment, dále segment I., který tvořen tkání ocasatého laloku (lat. ''lobus caudatus'') a segment IV. – čtyřhranný lalok (lat. ''lobus quadratus'')

=== Játra zvířat ===

==== Savci ====

U [[savci|savců]] leží játra rovněž pod bránicí, v brániční kopuli, kterou vyplňují buď v celém rozsahu ([[šelmy]]) nebo častěji více či méně jen na pravé straně. Jejich relativní velikost záleží na způsobu života daného živočicha: u [[masožravec|masožravců]] zaujímají 3-8 % tělesné váhy, u [[všežravec|všežravců]] 2-3 % a u [[býložravec|býložravců]] 1-1,5 % hmotnosti.

Játra zvířat se výrazně neliší od jater člověka. Jediné větší rozdíly jsou ve členění laloků, například u [[přežvýkavci|přežvýkavců]] jsou játra členěná málo a laloky jsou nevýrazné, u [[šelmy|šelem]] a [[prase]]te je naopak pravý i levý lalok ještě rozdělen na dva (''lobus dexter lateralis, medialis, lobus sinister lateralis, medialis''). Většina savců má žlučník, který však chybí např. u [[kůň|koně]], některých [[hlodavci|hlodavců]], [[kytovci|kytovců]] a [[chobotnatci|chobotnatců]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Gaisler
| jméno = Jiří
| příjmení2 = Zima
| jméno2 = Jan
| rok = 2007
| titul = Zoologie obratlovců
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| isbn = 978-80-200-1484-9
| kapitola = Savci
| stránky = 534
}}</ref>.

[[Soubor:Leber Schaf.jpg|250 px|thumb|left|Játra [[ovce]].]]

* 1. Pravý lalok (''lobus dexter'')
* 2. Levý lalok (''lobus sinister'')
* 3. Ocasatý lalok (''lobus caudatus'')
* 4. Čtyřhranný lalok (''lobus quadratus'')
* 5. Jaterní brána (''porta hepatis'') - tady vstupuje do jater jaterní tepna a vrátnicová žíla
* 6. Jaterní mízní uzliny (''lnn. hepatici'')
* 7. Žlučový měchýř vrostlý ve žlučníkové jámě

==== Ptáci ====

Játra [[ptáci|ptáků]] jsou relativně velká a mají tvar protáhlého disku, částečně rozděleného na dva laloky, pravý a levý. Tvar a relativní velikost je druhově specifická, největší játra mají hmyzožraví a rybožraví ptáci<ref name=htm>{{Citace monografie
| příjmení = Gaisler
| jméno = Jiří
| příjmení2 = Zima
| jméno2 = Jan
| rok = 2007
| titul = Zoologie obratlovců
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| isbn = 978-80-200-1484-9
| kapitola = Ptáci
| stránky = 446
}}</ref>. Játra ptáků jsou křehká až drobivá, jejich velikost a barva záleží na výživném stavu, mohou být červenohnědá nebo světle hnědá, u čerstvě vylíhlých mláďat jsou játra vlivem vstřebaného [[žloutek|žloutku]] žlutá. Jsou uložena v přední části tělní dutiny, pod [[prsní kost]]í, kde se dotýkají [[srdce]] a svalnatého a žlaznatého [[žaludek|žaludku]]. Žlučník je přítomen u většiny ptáků, výjimku tvoří [[pštros dvouprstý|pštros]], [[nandu pampový|nandu]], [[holubovití|holubi]] a [[papoušci]]<ref name=htm>{{Citace monografie
| příjmení = Gaisler
| jméno = Jiří
| příjmení2 = Zima
| jméno2 = Jan
| rok = 2007
| titul = Zoologie obratlovců
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| isbn = 978-80-200-1484-9
| kapitola = Ptáci
| stránky = 446
}}</ref>.

==== Plazi a obojživelníci ====

U [[plazi|plazů]] a [[obojživelníci|obojživelníků]] jsou játra největším orgánem tělní dutiny a leží mezi srdcem a žaludkem, podobně jako u ptáků. Žlučník je vyvinutý.

==== Ryby a paryby ====

Játra [[přičnoústí|příčnoústých]] (hlavně [[žraloci]] a [[rejnoci]]) jsou objemná, dvoulaločná, v levém laloku je žlučník<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Gaisler
| jméno = Jiří
| příjmení2 = Zima
| jméno2 = Jan
| rok = 2007
| titul = Zoologie obratlovců
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| isbn = 978-80-200-1484-9
| kapitola = Paryby
| stránky = 255
}}</ref>. Obsahují velké množství [[olej]]ovitého tuku a slouží také jako [[hydrostatický orgán]], nahrazující [[plynový měchýř]] kostnatých ryb. Játra [[žralok krokodýlí|žraloka krokodýlího]] (''Pseudocarcharias kamoharai'') mohou tvořit až 20% hmotnosti živočicha<ref> [http://www.elasmo-research.org/education/shark_profiles/pseudocarcharias.htm Biology of Sharks and Rays: Biology of the Crocodile Shark]</ref>
U [[paprskoploutví|paprskoploutvých]] leží játra mezi střevními kličkami, obvykle jsou velká a nechybí ani žlučník<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Gaisler
| jméno = Jiří
| příjmení2 = Zima
| jméno2 = Jan
| rok = 2007
| titul = Zoologie obratlovců
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| isbn = 978-80-200-1484-9
| kapitola = Paprskoploutví
| stránky = 271
}}</ref>.

==== Kruhoústí ====

[[Mihule]] a [[sliznatky]] jsou pravděpodobně nejstarší obratlovci, u nichž se pravá játra vyvinula. Funkcí, umístěním v tělní dutině i embryonálním vývojem však již plně odpovídají játrům odvozenějších obratlovců. U mihulí dochází během [[proměna (biologie)|metamorfózy]] k degeneraci žlučových vývodů (společně se zakrňováním trávicí soustavy), samotná jaterní tkáň je zachována po celý život.

==== Podobné orgány u dalších živočichů ====
Funkčně podobné orgány se vyskytují u [[měkkýši|měkkýšů]] - [[hepatopankreas]], podobně také [[členovci]] mají trávicí [[žláza|žlázy]], které kombinují funkci jater a [[slinivka břišní|slinivky]]. U [[hmyz]]u je tento orgán znám jako [[tukové těleso]]. Skutečně [[analogický orgán|analogickým orgánem]] je jaterní vak<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Gaisler
| jméno = Jiří
| příjmení2 = Zima
| jméno2 = Jan
| rok = 2007
| titul = Zoologie obratlovců
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| isbn = 978-80-200-1484-9
| kapitola = Bezlebeční
| stránky = 69
}}</ref> [[bezlebeční|bezlebečných]], jako je například [[kopinatec plžovitý|kopinatec]]. Jedná se o prostorné [[slepé střevo]] vycházející z ventrální části trávicí trubice, jehož zvláštností je [[krevní oběh]] podobný tomu, jaký mají játra obratlovců.

== Embryonální vývoj jater ==

{{viz též|embryonální vývoj jater}}

Během embryonálního vývoje se játra zakládají jako jaterní výchlipka z ventrální stěny trávicí trubice embrya. Tkáň dále vrůstá do ventrálního mezenteria a časem dojde ke spojení s cévami vedoucími do [[žloutkový váček|žloutkového váčku]], které se stanou sinusoidami.

Maximální rozvoj jater nastává ve 2.-3. měsíci (u člověka), kdy játra tvoří 10 % objemu těla [[embryo|embrya]]. Během nitroděložního vývoje se v játrech tvoří krevní buňky, tato krvetvorba ustává po 7. měsíci.

U [[novorozenec|novorozence]] tvoří objem jater 5 % objemu jeho těla.

== Mikroskopická stavba ==

{| align="right"
|- align="center" valign="bottom"
|[[Soubor:Hepatic structure.png|right|thumb|Schematické znázornění lalůčku centrální žíly]]
|-
|[[Soubor:Liver scheme1.jpg|right|thumb|Schema stavby jater: portální lalůček (zeleně) a primární acinus (červeně) s jednotlivými zónami]]
|-
|[[Soubor:Animal liver.jpg|right|thumb|Zvířecí játra s dobře patrnou strukturou tkáně (barveno hematoxylin-eosinem]]
|-
|}

Základní morfologickou jednotkou jater je ''lalůček centrální žíly'' (lat. ''lobulus venae centralis''), který je asi 2 mm velký a má podobu šestibokého [[hranol]]u tvořeného hvězdicovitými trámci jaterních buněk uspořádaných kolem centrální žíly protékající středem lalůčku. V prostorech mezi trámci probíhají jaterní [[sinusoida|sinusoidy]] - zvláštní typ [[vlásečnice|krevních kapilár]]. Ve stěně sinusoid se vyskytuje také typ [[makrofág]]u, [[Kupfferova buňka|Kupfferovy buňky]], a kolem sinusoid, v perisinusoidálním prostoru jsou mezi stěnou sinusoidy a jaterní buňkou, v tzv. ''Disseho prostoru'', [[Itova buňka|buňky Itovy]], které uskladňují [[vitamín A]]. Uprostřed trámců se nacházejí žlučové kapiláry - prostory mezi hepatocyty, kam je produkována [[žluč]].

V místě styku tří nebo čtyř sousedících lalůčků je portobiliární prostor (lat. ''area periportalis'') vyplněný řídkým [[kolagen]]ním [[vazivo|vazivem]], kudy probíhá interlobulární artérie (lat. ''arteria interlobularis''), interlobulární véna (lat. ''vena interlobularis'') a interlobulární žlučovod. Jejich soubor se nazývá triáda (lat. ''trias hepatis'').

Funkční jednotka jater je ''lalůček portální'' (lat. ''lobulus venae interlobularis''), který má tvar [[trojúhelník]]u, jehož vrcholy tvoří centrální žíly sousedících lalůčků. Střed portálního lalůčku je nejlépe zásoben živinami.

Dalším - zejména v [[patologie|patologii]] - používaným termínem je ''primární jaterní acinus''. Je to nejmenší funkční jednotka jaterního [[parenchym]]u. Jedná se o jednu šestinu lalůčku centrální vény a ještě další jednu šestinu ze sousedního lalůčku centrální vény. Tyto dvě části mají společné krevní zásobení (vénu a artérii) z jedné (cirkumlobulární) větve vedoucí z portorbitálního prostoru. Podle vzdálenosti od vény se v acinu rozlišují tři distribuční zóny:

* '''1. zóna, periportální'''- je nejbližší přívodným cévám a proto nejlépe zásobená [[kyslík]]em a živinami, je proto místem s převahou oxidačních dějů, probíhá zde [[beta-oxidace]] [[Mastná kyselina|mastných kyselin]], [[transaminace]] a katabolismus [[Aminokyseliny|aminokyselin]], tvorba [[močovina|močoviny]], [[glukoneogeneze]] a uvolňování [[Glukóza|glukózy]] do krve, tvorba žluči a syntéza [[cholesterol]]u
* '''2. zóna''' - je přechodnou zónou, její rozsah závisí na místním i celkovém zásobení krví
* '''3. zóna, periacinární''' - je nejvzdálenější, leží na periferii acinu a je místem s převahou biotransformačních a redukčních dějů, perivenózní hepatocyty jsou odpovědné za vychytávání glukózy, syntézu glykogenu, [[glykolýza|glykolýzu]], [[lipogeneze|lipogenezi]] a [[ketogeneze|ketogenezi]], tedy tvorbu [[Tuky|tuk]]ů a [[ketolátky|ketolátek]].

Jaterní buňky, [[hepatocyt]]y, tvoří asi 60-70 % buněčné populace jaterní tkáně<ref> [http://www.sanquis.cz/index.php?linkID=art362 Sanquis: číslo: 40/2005 strana: 14 Metabolismus a játra]</ref><ref name="htm">{{Citace monografie
| příjmení = Nečas
| jméno = Emanulel
| spoluautoři = a spolupracovníci
| rok = 2006
| titul = Patologická fyziologie orgánových systémů II
| vydavatel = Nakladatelství Karolinum
| místo = Praha
| isbn = 80-246-0674-7
| kapitola = Patofyziologie jater
| stránky = 483
}}</ref> a jejich bohatá [[enzym]]ová výbava je podstatou nadřazené úlohy jater v tělesném metabolismu. Zajímavé je, že periportální a perivenózní hepatocyty jaterních acinů se od sebe liší množstvím a uspořádáním [[buněčné organely|buněčných organel]] i metabolickou kapacitou. Jaterní makrofágy, [[Kupfferovy buňky]], tvoří 25-30% buněk jater a jsou to fixní makrofágy, které [[fagocytóza|fagocytují]] [[bakterie]], cizorodé [[bílkoviny]] a přestárlé [[červená krvinka|červené krvinky]]. Dalšími buňkami jsou jaterní hvězdicovité, neboli Itovy buňky, jejichž přesná úloha je zatím nejasná. Ve zdravých játrech skladují [[retinoidy]], v poškozených mění svůj fenotyp, produkují [[kolagen]] a zřejmě se tak podílejí na [[patogeneze|patogenezi]] [[fibróza jater|fibrózy]] a [[cirhóza jater|cirhózy]]. Dalšími buňkami jater jsou tzv. [[Pit buňka|Pit buňky]], což jsou jaterní [[NK buňky]], a [[endotelie]], které tvoří stěnu cév.

== Krevní oběh v játrech ==

[[Krevní oběh]] jater je dvojí: funkční a výživný. Výživný oběh představuje jaterní tepna a její větve, přivádí krev bohatou na kyslík. Funkční oběh vychází z vrátnicové žíly, která přivádí až 90% krve<ref name="htm">{{Citace monografie
| příjmení = Nečas
| jméno = Emanulel
| spoluautoři = a spolupracovníci
| rok = 2006
| titul = Patologická fyziologie orgánových systémů II
| vydavatel = Nakladatelství Karolinum
| místo = Praha
| isbn = 80-246-0674-7
| kapitola = Patofyziologie jater
| stránky = 484
}}</ref>, která obsahuje vstřebané živiny z trávicího traktu, včetně případných [[toxin]]ů bakterií střev, a zplodiny metabolismu buněk. Játry protéká značné množství krve, až 1/4 [[minutový srdeční výdej|minutového srdečního výdeje]], což u člověka představuje asi 1,5 litru krve za minutu<ref name="htm">{{Citace monografie
| příjmení = Nečas
| jméno = Emanulel
| spoluautoři = a spolupracovníci
| rok = 2006
| titul = Patologická fyziologie orgánových systémů II
| vydavatel = Nakladatelství Karolinum
| místo = Praha
| isbn = 80-246-0674-7
| kapitola = Patofyziologie jater
| stránky = 484
}}</ref>.

=== Funkční oběh ===
[[Vrátnicová žíla]] (lat. ''vena portae''), nesoucí vstřebané živiny ze [[střeva|střev]], vstupuje do jater v jaterní bráně a větví se až na žíly protékající portobiliárním prostorem. Ty se větví do sinusoid protékajících mezi trámci hepatocytů a stékají se v centrální žíle. Centrální žíly se opět spojují, krev konečně vtéká do jaterních žil (''venae hepaticae''), které se vlévají do [[dolní dutá žíla|dolní duté žíly]].

Schéma: 
* vrátnice (''vena portae'') → interlobulární vény → sinusoidy → ''vena centralis'' → ''vena sublobularis'' → ''venae hepaticae'' → ''vena cava inferior''

=== Výživný oběh ===

Jaterní tepna vstupuje do jater v jaterní bráně a větví se podobně jako vrátnicová žíla. V sinusoidách dochází ke smíšení obou oběhů.

Schéma: 
* ''arteria hepatica'' → interlobulární arterie → sinusoidy → dále stejně jako oběh funkční (viz výše).

== Funkce jater ==

Funkce jater je mnohostranná a mnohočetná, většina procesů v nich probíhajících sice souvisí s metabolismem a detoxikací, kromě toho jsou však játra též [[exokrinní žláza|exokrinní]] i [[endokrinní žláza]] a zasahují i do dalších dějů.

=== Metabolické děje probíhající v játrech ===

V hepatocytech probíhají vzájemné přeměny živin, jejich syntézy, degradace a resorbce z krve.

* '''Metabolismus sacharidů''': jaterní buňky vychytávají [[Glukóza|glukózu]] z portální krve, skladují ji jako [[glykogen]] (až 60g/kg jaterní hmoty) nebo přeměňují na [[lipid]]y. V játrech probíhají vzájemné přeměny [[hexosa|hexos]], tedy [[pentózový cyklus]] a přeměna [[kyselina mléčná|laktátu]] na glukózu ([[Coriho cyklus]]) a přeměna [[alanin]]u na glukózu ([[alaninový cyklus]]). Při [[hladovění]] je z jater glukóza uvolňována po [[glykogenolýza|glykogenolýze]] nebo syntetizována v procesu [[glukoneogeneze]]. Ke zpracovávání glukózy jsou jaterní buňky vybaveny specifickými enzymy ([[glukokinasa]], [[fruktokinasa]] a [[galaktokinasa]]). Játra udržují stálou [[Glykemie|glykémii]].

* '''Metabolismus lipidů''': v játrech probíhá [[syntéza mastných kyselin|syntéza]], [[beta-oxidace]] a [[peroxidace]] mastných kyselin, syntéza [[triacylglycerol]]ů, [[cholesterol]]u a [[fosfolipid]]ů, tvorba [[ketolátky|ketolátek]] ([[acetacetát]], [[beta-hydroxymáselná kyselina]], [[aceton]]). Jaterní buňky tvoří také [[lipoprotein]]y, [[VLDL]], které transportují [[lipid]]y do tkání, a [[HDL]], pomocí kterého se [[cholesterol]] dostává z tkání do jater. V játrech jsou též zpracovávány [[chilomikron]]y, ve kterých jsou tuky transportovány ze střeva.

* '''Metabolismus aminokyselin''': játra pomáhají udržovat stálou hladinu [[Aminokyseliny|aminokyselin]] v [[krevní plasma|krevní plasmě]], vychytávají [[glukoplastické aminokyseliny]] ([[alanin]], [[serin]], [[threonin]]), syntetizují neesenciální aminokyseliny a také v nich probíhá katabolismus většiny [[esenciální aminokyseliny|esenciálních aminokyselin]] (výjimku tvoří ty s rozvětveným řetězcem)

* '''Detoxikace amoniaku''': volný [[amoniak]] narušuje [[acidobazická rovnováha|acidobazickou rovnováhu]] organismu a je neurotoxický. V těle je tvořen při [[deaminace|deaminaci]] aminokyselin a také činností [[střevní mikroflóra|střevní mikroflóry]] - játra jsou proto vybavena dvěma účinnými systémy na jeho odstranění. Prvním systémem je [[ornitinový cyklus]], při které je syntetizována [[močovina]]. Je to energeticky nákladný proces, probíhá proto v 1., periportální zóně jaterního acinu. Takto je detoxikována většina amoniaku. Druhým systémem detoxikace je syntéza [[glutamin]]u (z [[glutamát]]u a amonného iontu), která se odehrává v perivenózních hepatocytech. Amoniak z glutaminu je následně uvolněn v [[Ledvina|ledvinách]] a vyloučen [[moč]]í. Regulací zastoupení těchto dvou systémů na detoxikaci amoniaku zároveň získávají játra silný nástroj k řízení poměru kyselin a bází v organismu.

* '''Degradace cholesterolu''': v játrech se degraduje přebytečný cholesterol. Při tomto procesu vznikají primární [[žlučové kyseliny]] - [[kyselina cholová]] a [[kyselina chenodeoxycholová]]. Ty jsou dále [[konjugace|konjugovány]] s [[taurin]]em nebo [[glycin]]em.

* '''Degradace hemu''': [[hem]] z rozpadlých červených krvinek je navázán na protein [[hemopexin]] a transportován do jater, kde je vzniklý komplex fagocytován Kuppferovými buňkami. V nich dochází k přeměně hemu a [[biliverdin]] a dále na [[bilirubin]]. Bilirubin se váže na další protein krevní plasmy, [[albumin]], odkud je vychytáván hepatocyty. Ve vazbě na protein [[ligandin]] se dostává do [[Endoplazmatické retikulum|endoplasmatického retikula]], kde je konjugován na [[bilirubindiglukosiduronát]]. Ten je pak [[aktivní transport|aktivním transportem]] vyloučen do žluči.

* '''Detoxikační funkce:''' v játrech jsou hydrofobní [[xenobiotika|cizorodé molekuly]], které proto nemohou být vyloučeny močí, [[oxidace|oxidovány]] [[cytochrom p450|cytochromem p450]] a konjugovány s hydrofilními látkami, jako je [[kyselina glukuronová]], [[kyselina sírová]] a další. Vzniklé molekuly jsou pak vyloučeny do žluče nebo do krevní plasmy, odkud jsou odstraněny v ledvinách.

* '''Tvorba hormonů:''' játra produkují [[angiotenzinogen]], který má vliv na hospodaření s vodou, solemi a udžování [[krevní tlak|krevního tlaku]]. Dále syntetizují [[somatomedin]], jehož prostřednictvím působí [[růstový hormon]], a v malém množství v nich vzniká též [[erytropoetin]], který zajišťuje erytropoézu.

* '''Degradace a inaktivace hormonů:''' v játrech se likvidují [[hormon]]y, jako je [[inzulín|inzulin]], [[steroidní hormon]]y a další.

* '''Syntéza plasmatických proteinů:''' v játrech jsou syntetizovány všechny [[plazmatické proteiny]] kromě [[imunoglobulin]]ů (tzn. protilátek) a [[von Willebrandův faktor|von Willebrandova faktoru]]. Za 24 hodin se v jaterní tkáni vytvoří až asi 50 g plasmatických bílkovin<ref name="htm">{{Citace monografie
| příjmení = Trojan
| jméno = Stanislav
| spoluautoři = a kol.
| rok = 2003
| titul = Lékařská fyziologie
| vydavatel = Grada
| místo = Praha
| isbn = 80-247-0512-5
| kapitola = Fyziologie jater
| stránky = 414
}}</ref>. Při poruše jaterních funkcí se proto po vyčerpání funkčních bílkovin v krvi objeví poruchy srážlivosti krve (nejsou syntetizované koagulační faktory) a dále [[otok]]y způsobené sníženým [[onkotický tlak|onkotickým tlakem]] v cévách, jenž je následkem poruchy tvorby [[albumin]]u v játrech.

* '''Zásobní funkce:''' játra jsou depo lipidů (až 10% jejich hmotnosti), glykogenu, železa (ve formě [[ferritin]]u) a [[vitamín]]ů [[vitamín A|A]], [[vitamín D|D]], [[vitamín K|K]] a [[vitamín B12|B12]].

* '''Orgán krvetvorby:''' během embryonálního vývoje savců jsou játra orgánem, kde probíhá [[krvetvorba]]. V případě těžkého poškození [[kostní dřeň|kostní dřeně]] se může tvorba krevních elementů v játrech obnovit i u dospělých jedinců.

=== Produkce žluči ===

Hepatocyty vylučují [[voda|vodu]], [[iont]]y, cholesterol, žlučové kyseliny, fosfolipidy a konjugovaný bilirubin do žlučových kapilár - vzniká tak jaterní [[žluč]]. Je to izotonická, hustá, žlutá až tmavě zelená tekutina hořké chuti, která se ve střevě významně účastní trávení tuků.

== Žlučové cesty ==

[[Soubor:Digestive system showing bile duct.png|right|thumb|Žlučové cesty (černě) ve vztahu k játrům a slinivce břišní (vodorovné šrafování)]]

[[Hepatocyt]]y produkují žluč do jakýchsi mezer v trámcích, do žlučových kapilár (intercelulární žlučové kapiláry ''ductuli biliferi''). Ty ústí do Herringových kanálků, které se spojují ve [[žlučovod]]y. Žluč je shromažďována ve [[žlučník]]u a v případě potřeby uvolňována do [[dvanáctník]]u.

Schéma: 
* jaterní buňky → žlučové kapiláry → Herringovy kanálky → interlobulární žlučovody → lobární žlučovody (''ductus hepaticus dexter et sinister'') → ductus hepaticus communis → spojení s vývodem [[žlučník]]u (''ductus cysticus'') → ''ductus choledochus'' (pokračuje do [[dvanáctník]]u)

Zajímavostí jsou žlučové cesty u [[kůň|koně]], který nemá žlučník a žlučovody tak ústí přímo do dvanáctníku.

== Nemoci jater ==

[[Soubor:Jaundice_eye.jpg|right|thumb| Žluté zabarvení očního bělma - jeden z příznaků žloutenky]]

Játra mají velkou funkční rezervu, základní funkce je schopna plnit i pouhá jedna pětina jejich tkáně<ref name="htm">{{Citace monografie
| příjmení = Nečas
| jméno = Emanulel
| spoluautoři = a spolupracovníci
| rok = 2006
| titul = Patologická fyziologie orgánových systémů II
| vydavatel = Nakladatelství Karolinum
| místo = Praha
| isbn = 80-246-0674-7
| kapitola = Patofyziologie jater
| stránky = 483
}}</ref> a mají také velkou schopnost [[regenerace]]. Dovedou se do jisté míry adaptovat na zvýšenou zátěž - hepatocyty se zvětší ([[megalocytóza]]), zvětší se i jejich [[buněčné jádro|jádra]] ([[megakaryóza]]), mohou se vyskytnout i buňky s větším počtem [[chromozóm|chromozomálních]] sad, nežli dvě ([[polyploidie]]).

Při překročení určité hranice však dochází k poškozování hepatocytů - jejich energetický metabolismus začíná selhávat a v buňce se hromadí voda a později i lipidy - dochází k [[dystrofie|dystrofii]], neboli [[hepatóza|hepatóze]]. Tyto změny jsou vratné, při dalším působení poškozujícího podnětu však dochází k [[apoptóza|apoptóze]] nebo [[nekróza|nekróze]] buněk, tzn. k jejich [[smrt]]i.

Díky vysoké regenerační schopnosti jater se může poškození po akutně působícím podnětu zhojit bez následků; při aberantním pokusu o regeneraci však může dojít k hyperplazii žlučovodů. Důsledkem chronického, dlouhotrvajícího poškozování jater je zmnožení vaziva, [[fibróza jater|fibróza]], nebo celková přestavba jater vedoucí k [[cirhóza jater|cirhóze]], při kterém je architektura jater nevratně nahrazena tuhou vazivovou tkání.

=== Jaterní selhání ===

{{viz též|jaterní selhání}}

Jaterní selhání je stav, při kterém játra nejsou schopna plnit své funkce, se všemi negativními důsledky tohoto stavu pro organismus. Může vzniknout akutně, v důsledku těžké [[hepatitida|hepatitidy]], otravy hepatotoxickými látkami, [[steatóza|steatózy]] či [[nádor]]ovým postižením. Chronické selhání je nejčastěji důsledkem cirhózy.

=== Poškození jater toxickými látkami ===
Látky, které poškozují jaterní tkáň, se označují jako [[hepatotoxin]]y. U lidí je jedním z nejvýznamnějších chemických látek, které játra poškozují, [[etanol]] - při chronickém abúzu vede ke vzniku cirhózy jater a také zvyšuje negativní působení ostatních faktorů. Mezi hepatotoxické látky patří chlorované uhlovodíky [[tetrachloretan]], [[tetrachlormetan]] a [[trichlormethan]], [[ftaláty]], některé léky, jako například [[paracetamol]], mykotoxiny ([[aflatoxin]]y, [[sterigmatocystin]] a [[T-2 toxin]] včetně toxinů vyšších hub ([[falotoxin]] [[muchomůrka zelená|muchomůrky zelené]]), toxiny [[sinice|sinic]] ([[microcystin]]y) , vyšší dávky [[kumariny|kumarinů]], [[pyrolizidinové alkaloidy]], nadměrné množství [[vitamín A|vitamínu A]] a další látky. Některé z nich jsou navíc hepatokarcinogenní (např. aflatoxiny), tzn. způsobují maligní transformaci jaterních buněk.

=== Zánět jater ===

{{viz též|hepatitida}}

Zánět jater, hepatitida, lat. ''hepatis'', je stav, kdy je poškození jater doprovázeno [[zánět]]livou reakcí. Mohou být způsobeny [[patogen]]y (nejč. [[virus|viry]]) nebo autoimunitní reakcí.

=== Infekční nemoci postihující játra ===

Nejvýznamnějšími infekčními nemocemi, které postihují lidská játra, patří virové hepatitidy - [[hepatitida typu A]], tzv. ''nemoc špinavých rukou'', [[hepatitida typu B]], která je velmi snadno přenosná nechráněným pohlavním stykem a krví a která může vyústit v cirhózu či karcinom jater. Typu B je podobná další virová nemoc, [[hepatitida typu C]].

Dále existuje také [[hepatitida typu D]], která je vázaná na typ B, a [[hepatitida typu E]], podobná typu A, která se v Česku však nevyskytuje. Virus [[hepatitida typu G|hepatitidy typu G]] ani tzv. [[TT-virus]] zřejmě nejsou pro člověka příliš patogenní<ref> [http://www.zuova.cz/informace/smd/smd119.pdf Noví původci virových hepatitít: HEV, HGV, TT-virus]</ref>.

[[Soubor:F. hepatica hypertrophia of bile duct.jpg|left|thumb|[[Hypertrofie]] jaterních žlučovodů při infekci [[motolice jaterní|motolicí jaterní]] + ztučnění jater (příčný řez jater kozy)]]Jaterní tkáň je postižena také při [[horečka Rift Valley|horečce Rift Valley]] napadá ji virus [[Ebola]] a [[Marburg]], [[cytomegalovirová hepatitida|cytomegaloviry]] či [[virus Ebstein-Barrové]] ([[infekční mononukleóza]]). Záněty jater způsobují také bakterie, ''[[Bartonella henselae]]'' je původcem tzv. [[jaterní pelióza|jaterní peliózy]], dále játra postihují [[zoonóza|zoonotická]] onemocnění [[leptospiróza]] (původcem jsou [[leptospira|leptospiry]]) a [[Q-horečka]] (původce: ''[[Coxiella burnetii]]''). Játra mohou být napadena [[kvasinky|kvasinkami]] ([[hepatolienální kandidóza]]), v hepatocytech se též množí [[prvok|prvoci]] rodu ''[[Plasmodium]]'' - původce [[malárie]], ''[[Toxoplasma gondii]]'' či ''[[Leishmania]]'' sp.. Život ohrožující [[absces]]y na játrech může způsobit infekce [[měňavka úplavičná|měňavkou úplavičnou]] (''Entamoeba histolytica''). Velmi významnými činiteli postihující játra jsou parazitičtí [[červ]]i rodu ''[[Schistosoma]]'' sp., dále pak [[motolice jaterní]] při jaterní fasciolóze, [[motolice žlučová]], [[motolice thajská]] či [[motolice kočičí]], nebezpečné jsou boubele [[tasemnice|tasemnic]] [[měchožil zhoubný|měchožila zhoubného]] a [[měchožil bublinatý|měchožila bublinatého]]. Do jater mohou migrovat i některé larvy [[hlístice|hlístic]] (např. ''[[Toxocara canis]]'', ''[[Toxocara cati|T. cati]]'', ''[[Anisakis simplex]]'', ''[[Calodium hepaticum]]''), které mohou vyvolat zánětlivé reakce s tvorbou granulomů.

U zvířat jsou významnými nemocemi, které postihují játra, [[virová hepatitida psů]], [[paratuberkulóza]], [[listerióza]], [[Tyzzerova nemoc]], [[kampylobakterová hepatitida drůbeže]] a mnoho dalších. Z parazitárních onemocnění poškozují játra zvířat motolice ([[motolice jaterní]], [[motolice kopinatá]], [[motolice obrovská]] aj.), larvy nematodů při migraci přes parenchym jater (''[[Ascaris]]'', ''[[Toxocara]]'') nebo [[kokcidie]] (''[[Eimeria stiedai]]'' u králíků). Hnisavou hepatitidu u drůbeže způsobuje ''[[Histomonas meleagridis]]''.

=== Nádory jater ===

[[Soubor:Hepatocellular carcinoma 1.jpg|right|thumb| [[Hepatocelulární karcinom]]]]

Primární benigní [[nádor]]y jater jsou [[adenom jater]] a [[hemangiom]] a vzácně i jiné.
90% všech [[tumor]]ů v játrech jsou potom [[metastáza|metastázy]] z jiných orgánů<ref> [http://zis.naskok.cz/index.php/studijni_materialy/chirurgie/onemocneni-jater---mudr-david-smid Zdravotnický informační server - Onemocnění jater]</ref> ([[slinivka břišní|slinivky břišní]], [[tlusté střevo|tlustého střeva]], [[žaludek|žaludku]]). Primárním tumorem je [[hepatocelulární karcinom]] a [[cholangiogenní karcinom]], který vychází z buněk žlučovodů. Léčba je chirurgická. Infekční příčinou cholangiokarcinomů v Jihovýchodní [[Asie|Asii]] jsou [[motolice žlučová]] a [[motolice thajská]]. Uvádí se, že v oblastech s [[endemie|endemickým]] výskytem těchto motolic u lidí je vysoká prevalence nádorovitých onemocnění jater. Například v [[Thajsko|Thajsku]], kde je odhadem 6 miliónů lidí infikováno motolicí thajskou je cholangiokarcinom nejčastějším zhoubným nádorem.<ref>{{Citace časopisu
| autor = Laha T, Pinlaor P, Mulvenna J, Sripa B, Sripa M, Smout MJ, Gasser RB, Brindley
PJ, Loukas A
| titul = Gene discovery for the carcinogenic human liver fluke, Opisthorchis viverrini.
| časopis = BMC Genomics
| rok = 2007 Jun 22;8:189.
| měsíc = červen
| ročník = 8
| číslo =
| strany = 189
| pmid = 17587442
| jazyk = anglicky
}}</ref>

== Játra v lidské kultuře ==
V řecké báji nechal vládce bohů Zeus přikovat Prométea za trest na skálu na [[Kavkaz]]e. Každý den pak k hrdinovi přilétal veliký [[orel]] (nebo [[sup]]) jménem Ethon, který mu vykloval játra, která přes noc opět dorostla.

Ve starověkém Římě existovali kněží, [[haruspik]]ové, kteří věštili z jater obětovaných zvířat, praktikovali tzv. hepatoskopii nebo hepatomancii.

[[Soubor:Chopped liver.jpg|left|thumb|]]

Játra savců, ptáků i ryb jsou běžně konzumována. Na mnoho způsobů se upravují hovězí i vepřová játra, z jater ptáků se pojídají játra kuřecí, specialitou je [[foie gras]] – ztučnělá játra překrmovaných hus (jedná se vlastně o tukovou dystrofii). Z jater ryb jsou to především
[[tresčí játra]], dále se získává olej z jater žraloků (hlubokomořských z chladných vod).

Játra obsahují vysoké množství vitamínu A. Vysoké dávky tohoto vitamínu však mohou být zdraví škodlivé – v minulosti se polárníci takto otrávili játry [[medvěd lední|ledního medvěda]], průzkumníci [[Douglas Mawson]] a [[Xavier Mertz]] se otrávili pojídáním jater tažných psů [[sibiřský husky|husky]].

== Literatura ==
* MURRAY, Robert K., et al. ''Harperova biochemie''. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 4. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2002. ix, 872 s. ISBN 80-7319-013-3.
* ČERVENÝ, Čeněk CSc., ''Veterinární anatomie - splanchnologia''. Brno, FVL, 1998
* KLIKA E. & VACEK Z., ''Histologie'', 1974
* NEČAS, Emanuel, a kol., ''Patologická fyziologie orgánových systémů, část II''. 1. vyd., Praha: Nakladatelství Karolinum, 2006. 760 s. ISBN 80-246-0674-7
* TROJAN, Stanislav, a kol., Lékařská fyziologie. 4. vyd., Praha: Grada, 2003, 769 s. ISBN 80-247-0512-5

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://zis.naskok.cz/index.php/studijni_materialy/chirurgie/onemocneni-jater---mudr-david-smid Zdravotnický informační server - Onemocnění jater]
* [http://www.limsi.fr/RS2003GB/CHM2003GB/PERSI2003/PERSI5/rs2003eng.html New interactive segmentation method: Application to hepatectomy planning - Couinaud hepatic segmentation (anglicky)]

{{Trávicí soustava člověka}}{{Dobrý článek}}
{{Commonscat|Liver}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Trávicí soustava]]
[[Kategorie:Endokrinní žlázy]]
[[Kategorie:Exokrinní žlázy]]
[[Kategorie:Orgány]]

Játra - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Student85: Nový článek