http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=J%C3%ADlovec 2026-07-31T13:05:11Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=J%C3%ADlovec&diff=752253&oldid=prev 2014-06-26T21:43:20Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 26. 6. 2014, 21:43</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=J%C3%ADlovec&diff=752252&oldid=prev 2011-08-07T07:46:37Z

<p>1 revizi</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{různé významy|tento=hornině|druhý=části města Fulnek|rozlišovač=Fulnek}}<br /> [[Soubor:ShaleUSGOV.jpg|thumb|Břidličnatá jílová hornina]]<br /> '''Jílovec''' je název [[sedimentární hornina|sedimentární horniny]] tvořené v převážné míře (více než dvě třetiny objemu) [[jíl]]em - částicemi nejmenší velikosti (méně než 0,0020&amp;nbsp;mm). Více zrnité [[Hornina|horniny]] se nazývají [[Kalovec|kalovce]], případně [[Prachovec|prachovce]]. Jíly jsou všeobecně jednou z hlavních složek [[Půda (pedologie)|půd]].<br /> <br /> == Složení ==<br /> <br /> Základní složkou jílovců jsou [[jílové minerály]]. Je to skupina [[hydratace|hydratovaných]] hlinitokřemičitanů s vrstevnatou strukturou. Jednotlivé vrstvy jsou křemičité ([[tetraedr|tetraedrické]] - [[atom]]y [[křemík]]u jsou obklopeny čtyřmi atomy [[kyslík]]u), hlinité ([[oktaedr|oktaedrické]], kde je každý atom [[hliník]]u obklopen šesti atomy kyslíku), pričemž některé atomy hliníku mohou být nahrazeny [[železo|železem]] nebo [[hořčík]]em. Tato vrstva se nazývá [[gibbsit]]ová nebo [[brucit]]ová (podle [[minerál]]ů které ji tvoří). Mezi hlavní jílové minerály patří [[montmorillonit]], [[kaolinit]], [[haloyzit]], [[berthierin]], [[nontronit]], [[Skupina chloritu|chlority]], [[glaukonit]], [[sepiolit]], [[palygorskit]].<br /> <br /> V mezivrstvových mezerách jsou díky [[Van der Waalsovy síly|van der Waalsovým silám]] poutány cizí [[ion|kationty]] nebo [[Molekula|molekuly]] ([[voda]], [[Draslík|K&lt;sup&gt;+&lt;/sup&gt;]], [[Vápník|Ca&lt;sup&gt;2+&lt;/sup&gt;]], OH&lt;sup&gt;−&lt;/sup&gt;). Některé jílové minerály (montmorillonit, [[illit]]) mají schopnost zvětšovat svůj objem při [[absorpce|absorpci]] vody, tato vlastnost je častou příčinou změny objemu jílových půd po dešti.<br /> <br /> Z ostatních minerálů se v jílovcích mohou vyskytovat [[křemen]], [[muskovit]], [[kalcit]] a organické zbytky.<br /> <br /> == Vznik ==<br /> Jílovce vznikají [[Diageneze|diagenetickou]] přeměnou jílů. Prvotním procesem je vytěsňování vody z mezivrstev. Čerstvé jíly obsahují 70 až 90&amp;nbsp;% vody, v hloubce 1&amp;nbsp;km je to už jen 30&amp;nbsp;%. Aby byla ztráta vody téměř stoprocentní, je potřebné i zvýšení teploty na 100&amp;nbsp;°C a hloubku 2 až 4&amp;nbsp;km. Při vyšších teplotách dochází i k přeměně jednotlivých minerálů a postupnému [[břidlice|břidličnatění]] jílovců.<br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> <br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Usazené horniny]]<br /> [[Kategorie:Jíly]]</div>

Sysop