Sysop: 1 revizi

2014-06-26T15:54:43Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 26. 6. 2014, 15:54

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-19T16:04:36Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Indická filosofie}}
'''Jóga''' (v [[dévanágarí]] योग, v původním konkrétním významu zamená [[jho]], nejbližší český překlad ''spojení'') znamená obnovení spojení individuálního Já ([[átman]]) s universálním Bytím ([[paramátman]]). Sanskrtský výraz ''jóga'', odvozený od slovního kořenu ''judž'', má mnoho různých významů,<ref name=sanskrt>{{Citace monografie | příjmení = Monier-Williams | jméno = Monier M. Sir | rok = 1990 | titul = A Sanskrit-English dictionary | vydavatel = Motilal Banarsidass Publishers | místo = [[Dillí|Delhi]], [[India]] | isbn = 81-208-0069-9 | jazyk = anglicky}}</ref> z nichž nejužívanější jsou: připoutat, spojit, sjednotit nebo ovládnout.<ref name=flood>{{Citace monografie | příjmení = Flood | jméno = Gavin | rok = 1996 | titul = An Introduction to Hinduism | vydavatel = Cambridge University Press | místo = [[Cambridge]], [[Anglie]] | isbn = 0-521-43878-0 | jazyk = anglicky}}</ref>
Nejstarší zmínky o józe pocházejí z [[bráhmany|bráhman]] (900 až 500 př. n. l.) jako o asketických praktikách světců. V [[upanišady|upanišadách]] se mluví o způsobech meditace a uctívání <ref name=upan>{{Citace monografie | příjmení = Zbavitel | jméno = Dušan | rok = 2004 | titul = Upanišady | vydavatel = DharmaGaia | místo = [[Praha]] | isbn = 80-86685-34-9 | jazyk = česky}}</ref>, které pochází z let kolem 900 př. n. l. Nejznámější zmínky o józe pocházejí z [[Bhagavadgíta|Bhagavadgíty]] (200 př. n. l.) a Pataňdžaliho jóga súter (300 až 200 př. n. l).<ref name=history>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Sparrowe
| jméno = Linda
| odkaz na autora =
| titul = The History of Yoga
| url = http://web.archive.org/web/20070823160217/http://www.yogajournal.com/history/printarticle.html
| datum vydání = 2003
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 23-1-2009
| vydavatel = [http://www.yogajournal.com/ Yoga Journal]
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref>
== Přehled ==
Cestou jógy je možné překonat nepravé ego (''ahankára''). Toto falešné ego zastírá pohled na pravou podstatu bytí a činí nás nešťastnými, neboť se upínáme na dočasnou hmotnou existenci v podobě našeho hmotného těla a hmotného světa, které jsou zdroji utrpení (''duhkha''). Podle filosofie jógy je pravou podstatou života věčné bytí (''sat''), vědomí (''čit'') a blaho (''ánanda''). S touto podstatou se jogín na konci své cesty trvale ztotožní, což se nazývá osvícení nebo osvobození (''[[mókša]]''). Povaha tohoto ztotožnění je v různých školách jógy ([[daršan]]y) různě definována.
=== Bhagavad Gita ===
{{Viz též|Bhagavadgíta}}
'''Bhagavadgíta''', v [[dévanágarí]]: भगवद् गीता, a v českém překladu "Píseň Vznešeného", je jednou z nejvýznamnějších posvátných knih [[Hinduismus|hinduismu]]. Její autoritu přijímají všechny hlavní [[Indická filosofie|hinduistické filosofické školy]] nazývané také [[Daršan|daršany]]. Je součástí rozsáhlého staroindického eposu [[Mahábhárata]] (kapitoly 25-42 knihy ''Bhíšmaparvan''). Mahábhárata vznikala postupným přidáváním a rozšiřováním v letech 800 až 400 př. n. l. a Bhagavadgíta byla pravděpodobně dokončena v období kolem roku 200 př. n. l.<ref name=filip>{{Citace monografie | příjmení = Filipský | jméno = Jan | příjmení2 = Vacek | jméno2 = Jaroslav | rok = 2000 | titul = Bhagavadgíta | vydavatel = Votobia | místo = [[Praha]] | isbn = 80-7220-028-3 | jazyk = česky}}</ref> <ref>KNOTKOVÁ-ČAPKOVÁ, B. a kol. ''Základy asijských náboženství I''. Univerzita Karlova v Praze 2004. (česky)</ref>
V [[Bhagavadgíta|Bhagavadgítě]] je sanskrtské slovo ''jóga'' užito v mnoha spojitostech a významech: <ref name=flood/>
* '''Karmajóga''' - jóga nesobecké činnosti. Jogín se snaží o nesobecký život a nesobeckou službu druhým bytostem. Touto jógou se očišťuje charakter člověka, mysl i [[vědomí]].
* '''Bhaktijóga''' - jóga lásky a oddanosti. V této józe žák, [[bhakta]], uctívá [[božstvo]] v některé jeho podobě či formě ([[Višnu]], [[Šiva]] ap.) a odevzdává mu svůj život. Láska a sebeobětování ruší iluzi nepravého ega a jogín dosahuje osvícení.
* '''Džňánajóga''' - jóga poznání a moudrosti. Jogín dospívá k sebepoznání a osvícení studiem a meditací.
* '''[[Hatha jóga|Hathajóga]]''' - (část [[Pataňdžali]]ho klasické ''aštangajógy'') jóga fyzických cvičení využívající pozic (''ásana''), které vitalizují celý organismus včetně energetického (''pránického'') těla člověka.
* '''[[Rádžajóga]]''' (královská jóga) - osmistupňová stezka pevné vůle a sebekázně. Jednotlivé stupně jsou: jama, nijama, ásana, pránájáma, pratjahára, dhárana, dhjána, samádhi.
* '''Kundaliníjóga''' - jóga probuzení energie zvané kundaliní šakti. Jogín pracuje s energetickými centry v pránickém těle ([[čakra|čakry]]) a drahami, jimiž energie proudí (''nádí'').
* '''Gurujóga''' - jóga uctívání mistra. Žák dosahuje osvícení díky přímé pomoci svého mistra ([[guru]]).
=== Jóga sútry ===
{{Viz též|Pataňdžali}}
'''Pataňdžali''' (v dévanágarí पतञ्जलि ) je znám jako autor ''[[s:Jóga sútry|jóga súter]]'' a obšírného komentáře ''Mahábhášja'' na ''Pániniho'' Osmero pojednání (''Aštadhjájí''), kde komentuje [[Sanskrt|sanskrtskou]] gramatiku. Není ale dokázáno, že obě tato díla pocházejí od toho samého autora. Jeho nejznámějším dílem jsou [[s:Jóga sútry|Jóga sútry]], které komponoval v letech 200 až 150 př.n.l. Podle Pataňdžaliho [[s:Jóga sútry/Vývoj sama sebe|samádhipáda]] je jóga:
<blockquote class="toccolours" style="float:none; padding: 10px 15px 10px 15px; display:table;">योग: चित्त-वृत्ति निरोध: ( ''jógaš čitta-vrtti nirodhah'' ) - zastavení proměn mysli - Jóga sútra, samádhipáda 1.2</blockquote>
a vysvětluje v [[s:Jóga sútry/Vývoj vlastností|sadhanapáda]] osm odvětví jógy (''jógánga ánušthánád''), závislých na stavu vědomí (''džňánah díptih''), které vedou ke sjednocení (''vivékah khjátéh''):
[[Soubor:Vrksasana.jpg|thumb|Vrks ásana]]
# '''Jama''' - vývojem správného jednání – pravdivost (''satja''), nenásilnost (''ahimsá'') nesobeckost (''astéja''), mravnost (''brahmačarja'') a bezmajetnost (''aparigraha'');
# '''Nijama''' - vývojem duchovních hodnot - čistota (''šauča''), soucit (''santóša''), askeze (''tapas''), studium véd (''svadhája''), oddanost Nejvyššímu pánu (''íšvarapranidhána'');
# '''Ásana''' - vývojem držení těla (klasická hatha jóga);
# '''Pránájáma''' - vývojem vdechu, výdechu a zadržení dechu;
# '''Pratjáhára''' - vývojem nelpění na objektech smyslů;
# '''Dháraná''' - vývojem zaměření smyslů;
# '''Dhjána''' - vývojem meditace o [[paramátman]];
# '''Samádhi''' - vývojem spojení s [[paramátman]]

== Reference ==
<references/>
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Janíček | jméno = R | rok = 1989 | titul = Bhagavadgíta | vydavatel = Supraphon | místo = [[Praha]] | isbn = | jazyk = česky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Filipský | jméno = Jan | příjmení2 = Vacek | jméno2 = Jaroslav | rok = 2000 | titul = Bhagavadgíta | vydavatel = Votobia | místo = [[Praha]] | isbn = 80-7220-028-3 | jazyk = česky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Lysebeth | jméno = André van | rok = 2000 | titul = Jóga | vydavatel = Argo | místo = [[Praha]] | isbn = 80-7203-272-0 | jazyk = česky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Zbavitel | jméno = Dušan | rok = 2004 | titul = Upanišady | vydavatel = DharmaGaia | místo = [[Praha]] | isbn = 80-86685-34-9 | jazyk = česky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Prabhupáda | jméno = A. C. Bhaktivédánta Svámí | rok = 1991 | titul = Bhagavadgíta taková, jaká je, druhé vydání | vydavatel = Bhaktivédánta Book Trust | místo = [[Praha]] | isbn = 91-7149-405-7 | jazyk = česky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Zbavitel | jméno = Dušan | příjmení2 = Vacek | jméno2 = Jaroslav | rok = 1996 | titul = Průvodce dějinami staroindické literatury, První vydání | vydavatel = Arca JiMfa | místo = [[Třebíč]] | isbn = 80-85766-34-5 | jazyk = česky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Yogi | jméno = Maharishi Mahesh | rok = 1976 | titul = Bhagavad-Gita: A new translation and commentary | vydavatel = MIU Press Publication U1-17-975 | místo = Fairfild, [[Iowa]] [[USA]] | isbn = 0-89186-000-2 | jazyk = anglicky}}
* {{Citace monografie |příjmení = Radhakrishnan | jméno = S | titul = The Bhagavadgítá | rok = 1993 | vydavatel = Harper Collins | místo = | isbn = 81-7223-087-7 | jazyk = anglicky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Taimini | jméno = Dr. I. K | rok = 1999 | titul = The Science of Yoga, The Yoga-Sutras of Patanjali | vydavatel = Quest Books | místo = [[San Francisco]], [[USA]] | isbn = 8170590019 | jazyk = anglicky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Monier-Williams | jméno = Monier M. Sir | rok = 1990 | titul = A Sanskrit-English dictionary | vydavatel = Motilal Banarsidass Publishers | místo = [[Dillí|Delhi]], [[India]] | isbn = 81-208-0069-9 | jazyk = anglicky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Flood | jméno = Gavin | rok = 1996 | titul = An Introduction to Hinduism | vydavatel = Cambridge University Press | místo = [[Cambridge]], [[Anglie]] | isbn = 0-521-43878-0 | jazyk = anglicky}}
=== Související články ===
* [[Hatha jóga]]
* [[Bhagavadgíta]]
* [[Pataňdžali]]
* [[Pánini]]
* [[Upanišady]]
* [[Brahman]]
* [[Májá]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.gitasupersite.iitk.ac.in/optionnew.php3 Gita supersite s různými komentáři]
* [http://www.vaisnava.cz/clanek_en.php3?no=24 Audio nahrávky tradičního způsobu recitace Bhagavadgíty]
* [http://www.mystika.cz/nabozentsvi/hinduismus/hindu-Bhagavad-gita.htm On-line verze překladu ''Bhagavadgítá taková, jaká je'']
* [http://osviceni.unas.cz/texty/bhagavadgita.html Text Bhagavadgíty v překladu R. Janíčka]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Indická literatura]]
[[Kategorie:Jóga]]
[[Kategorie:Védská filosofie]]
[[Kategorie:Hinduismus]]

Jóga - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu